Upozorňujeme, že výchozí francouzština verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.
Swipe to change

Vnitrostátní systémy soudní moci

Belgie

V tomto oddíle najdete přehled organizace soudních dvorů a soudů.

Obsah zajišťuje
Belgie
Do jazyka, který máte právě nastavený, úřední překlad neexistuje.
Zde je k dispozici strojový překlad. Upozorňujeme, že má pouze orientační charakter. Provozovatel těchto stránek odmítá právní odpovědnost za kvalitu tohoto strojového překladu.

Organizace soudnictví – soustava soudů

Belgický soudní systém je systém s tradicí civilního práva zahrnující soubor pravidel, jež soudci kodifikují, provádějí a vykládají.

V Belgii je organizace soudních dvorů a soudů výhradně ve federální pravomoci.

Zásady

Před samotným popisem organizace soudnictví v Belgii je třeba připomenout některé ústavní a obecné zásady týkající se organizace soudní moci.

Vedle zákonodárné a výkonné moci ústava zavedla také soudní moc, kterou zajišťují soudní dvory a soudy. Soudní dvory a soudy tak vedle ostatních ústavních mocí představují nezávislou moc.

Soudní moc je zajišťována soudy v rámci ústavních a zákonných ustanovení. Posláním soudní moci je soudit. Soudní moc tedy aplikuje právo: rozhoduje v občanskoprávních sporech a aplikuje trestní právo na osoby, které spáchaly trestný čin. Rozlišujeme soudce (soudci a radové u soudních dvorů a soudů – magistrature assise) a státní zastupitelstvo (státní zástupci nebo prokurátoři – magistrature debout).

Podle ustanovení článků 144 a 145 ústavy náleží občanskoprávní spory výhradně do pravomoci soudů a spory týkající se práv politických náleží do pravomoci soudů, není-li zákonem stanoveno jinak.

Soudy a soudní orgány rozhodující ve věcech sporných mohou být ustanoveny pouze na základě zákona. V souladu s článkem 146 ústavy nelze zřídit zvláštní komise ani soudy, ať už je jejich název jakýkoli.

Soudní jednání jsou veřejná, pokud tento veřejný charakter neohrožuje veřejný pořádek nebo zvyklosti; v takovém případě to soud stanoví rozhodnutím (čl. 148 první pododstavec ústavy). Zásada veřejného charakteru soudních jednání mimo jiné umožňuje zaručit transparentnost soudnictví.

Každé soudní rozhodnutí se odůvodňuje. Vyhlašuje se na veřejném soudním jednání (článek 149 ústavy). Povinnost uvést odůvodnění uložená ústavou a článkem 780 soudního zákoníku (Code judiciaire) znamená, že soudce musí odpovídat na skutečné a právní námitky, které strany vysloví ve svých podáních. Odůvodnění musí být ucelené, jasné, přesné a přiměřené. Povinnost odůvodnit soudní rozhodnutí, jakož i nezávislost soudce, chrání osobu podléhající pravomoci soudu před případnou svévolí soudce a s ohledem na odůvodnění jí umožňuje posoudit, zda má podat opravný prostředek u odvolacího soudu nebo u kasačního soudního dvora.

V čl. 151 odst. 1 ústavy je stanovena jak nezávislost soudců při výkonu jejich soudních pravomocí, tak i nezávislost státního zastupitelství v jednotlivých případech pátrání a stíhání, aniž by byla dotčena práva příslušného ministra nařizovat zahájení stíhání a přijímat závazné směrnice v oblasti trestněprávní politiky, včetně politiky vyšetřování a stíhání.

Podle odst. 4 téhož článku jsou smírčí soudci, soudci, soudní radové a radové kasačního soudního dvora jmenováni králem za podmínek a způsobem, které jsou stanoveny zákonem.

Soudci jsou jmenováni doživotně. Ve věku, jenž je vymezen zákonem, odcházejí do důchodu a pobírají zákonem stanovený důchod. Úřadu mohou být zbaveni nebo jim jeho výkon může být pozastaven pouze soudním rozhodnutím. Do jiného úřadu mohou být převedeni pouze tehdy, pokud dostali nové jmenování a vyjádřili s ním svůj souhlas (článek 152 ústavy). Král jmenuje a rovněž odvolává úředníky státního zastupitelství u soudních dvorů a soudů (článek 153 ústavy).

Plat členů soudcovského stavu je stanoven zákonem (článek 154 ústavy).

Soudci navíc nesmějí přijímat placené vládní funkce, ledaže by je vykonávali zdarma a nejedná se o neslučitelné funkce podle zákona (článek 155 ústavy).

Druhy soudů

Belgie je rozdělena na pět velkých soudních oblastí, tj. pět jurisdikcí odvolacího soudu: Brusel, Lutych, Mons, Gent a Antverpy.

Tyto jurisdikce jsou rozděleny na soudní obvody, z nichž každý má po  jednom soudu prvního stupně. Na celém území Belgie je 12 soudních obvodů. Soudní obvod Bruselu zahrnuje dva soudy prvního stupně, jeden vlámský a jeden frankofonní.

V těchto soudních obvodech navíc existuje  9 pracovních soudů a 9 obchodních soudů.

Obvody se dále dělí na soudní kantony, z nichž každý má svého smírčího soudce. Na celém území Belgie je 187 kantonů.

Každá z deseti provincií a správní obvod hlavního města Bruselu mají po jednom porotním soudu. Porotní soud není stálým soudem. Ustavuje se tehdy, když jsou obžalovaní předáni do jeho pravomoci.

Charakter a závažnost porušení práva, povaha sporu stejně jako hodnota sporných částek určují typ soudu, který věc projednává.

V některých případech určuje druh soudu, na nějž je třeba se obrátit, charakter sporu. V pravomoci smírčího soudce je tedy řešení sousedských sporů a soud prvního stupně je příslušným soudem ve věci rozvodu. V jiných případech je kritériem příslušnosti status stran sporu. V zásadě platí, že spory mezi podnikateli se většinou předkládají obchodnímu soudu.

Po stanovení typu příslušného soudu je třeba určit místo, kde se bude daná věc posuzovat.

V občanskoprávních věcech může být žaloba předložena soudci příslušnému podle bydliště žalované strany nebo soudci příslušnému v místě, kde byl závazek sjednán nebo kde měl být splněn.

V trestních věcech jsou příslušné tyto soudy: soud v místě, kde došlo ke spáchání trestného činu, stejně jako soud v místě pobytu podezřelého nebo soud v místě, kde se nejspíše nachází. V případě právnických osob je příslušným soudem soud v místě sídla nebo soud v místě provozovny dané právnické osoby.

Hierarchie soudních dvorů a soudů:

Soudní dvory a soudy jsou organizovány do hierarchické  struktury. Struktura soudních dvorů a soudů je následující:

4

KASAČNÍ SOUDNÍ DVŮR

3

Odvolací soudy

Soudní dvůr v oblasti pracovního práva

Porotní soudy

2

Soudy prvního stupně

Pracovní soudy

Obchodní soudy

1

Smírčí soudy

Policejní soudy






Rozhodnutí soudů se nazývá rozsudek soudu prvního stupně („jugement“). Rozhodnutí odvolacího soudu, soudního dvora v oblasti pracovního práva, porotního soudu a kasačního soudu se nazývá rozsudek soudu vyššího stupně („arrêt“).

Civilní soudy se v zásadě zabývají spory soukromé povahy jak mezi fyzickými, tak právnickými osobami.

Cílem trestních soudů je ukládat pachatelům trestných činů zákonem stanovené tresty (trest odnětí svobody, trest prospěšných prací, peněžitý trest atd.).

Stává se, že jedna ze stran nesouhlasí s rozhodnutím soudu. Mnohé opravné prostředky umožňují stranám řízení v dané věci, nebo v určitých případech třetím stranám získat nové rozhodnutí v soudem již rozhodnuté záležitosti. Opravné prostředky se dělí na dvě skupiny: řádné opravné prostředky a mimořádné opravné prostředky.

Existují dva řádné opravné prostředky: odpor a odvolání.
Odpor umožňuje žalovanému, který byl odsouzen v nepřítomnosti, aby soudní rozhodnutí napadl. V tomto případě soud, který rozhodl, se znovu v plném rozsahu ujme věci.
Kromě omezeného počtu věcí, u nichž to není možné, mohou všechny dotčené strany využít práva na odvolání. Odsouzený, poškozený v trestním řízení, žalující strana, žalovaná strana i státní zástupce mají možnost požádat o přezkoumání řízení. Odvolání vždy přezkoumává soud vyššího stupně než ten, který vydal původní rozhodnutí.

Následující tabulka podává přehled soudních dvorů a soudů, které se zabývají odvoláním v závislosti na řízení, z nějž vychází rozhodnutí, proti němuž se daná osoba odvolává:

Rozhodnutí

Odvolání

Smírčí soudce

– občanskoprávní věci

Soud prvního stupně (občanskoprávní senát)


– obchodní věci

Obchodní soud

Policejní soud

– trestní věci

Soud prvního stupně (trestní soud)


– občanskoprávní věci

Soud prvního stupně (občanský soud) Pracovní soud

Pracovní soud

Soudní dvůr v oblasti pracovního práva

Soud prvního stupně

Odvolací soud

Obchodní soud

Odvolací soud

Během odvolání soudci (u soudu) nebo radové (u soudního dvora) jednají podruhé a naposledy o meritu dané věci a vydávají konečné rozhodnutí. Strany mají nicméně ještě možnost podat kasační opravný prostředek.

Kromě těchto řádných opravných prostředků existují dále opravné prostředky nazývané jako „mimořádné“, z nichž základní je kasační opravný prostředek. Tento opravný prostředek podaný u kasačního soudního dvora není třetí úrovní nebo třetím stupněm soudní pravomoci. Kasační soudní dvůr nepřezkoumává skutkový stav věci,  která mu byla předána, nýbrž kontroluje dodržování zákonnosti.

Kromě výše uvedených soudů a soudních dvorů existují v Belgii ještě dva další soudy, které vykonávají kontrolní funkci: Státní rada a Ústavní soud. Státní rada je vysokým správním soudem a vykonává správní kontrolu. Zasahuje tehdy, kdy se některý občan domnívá, že správní orgány porušily právní předpisy. Úkolem Ústavního soudu je zajistit, aby zákony, vyhlášky a výnosy byly v souladu s ústavou, a dohlížet na řádné rozdělení pravomocí a kompetencí mezi orgány veřejné moci v Belgii.

Právní databáze

Portál soudní moci v Belgii vám umožní přístup mimo jiné k judikatuře, k belgickým právním předpisům a k belgickému věstníku Moniteur belge.

Je přístup k těmto databázím zdarma?

Ano, přístup k databázi je zdarma.

Související odkazy

Federální soudní veřejná služba

Poslední aktualizace: 28/07/2022

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.