Vnitrostátní systémy soudní moci

Chorvatsko

Obsah zajišťuje
Chorvatsko

Systém soudnictví v Chorvatské republice

Chorvatská ústava stanoví, že moc je v Chorvatské republice organizována na principu tripartitní dělby moci na moc zákonodárnou, již vykonává chorvatský parlament, výkonnou, již vykonává vláda Chorvatské republiky, a soudní, již vykonávají soudy v Chorvatské republice; tyto orgány spolupracují a navzájem se kontrolují, přičemž si při své činnosti a rozhodování zachovávají nezávislost na ostatních složkách moci. Soudy jako vykonavatelé soudní moci jednají na základě ústavy, zákonů a dalších právních předpisů a mezinárodních dohod, které Chorvatská republika podepsala a ratifikovala. Soudní funkci vykonávají soudci jmenovaní Státní soudní radou. Při výkonu soudní funkce musí soudci jednat nezávisle a samostatně a podle zákona požívají imunity. Soudní funkce je stálá a soudce mimo soudní funkci nesmí vykonávat žádnou jinou funkci.

Soudní systém (soudnictví) Chorvatské republiky tvoří soudní moc (soudy), autonomní a nezávislé orgány činné v trestním řízení (státní zastupitelství), výkonné orgány (Ministerstvo spravedlnosti), autonomní a nezávislé subjekty (Státní soudní rada a Rada státních zástupců), autonomní a nezávislé služby (právníci), autonomní a nezávislé veřejné služby (notáři) a veřejné instituce (Justiční akademie).

Organizace soudnictví v Chorvatské republice

Úkolem ministerstva spravedlnosti je zachovávat základní hodnoty právního řádu, zajistit podmínky pro jeho řádné fungování a dále rozvíjet soudní systém.

Ministerstvo spravedlnosti provádí:

  • správní a jiné činnosti týkající se:
  • občanského, trestního, obchodního a správního práva, struktury, fungování a odborného vzdělávání orgánů prosazujících trestní a přestupkové sankce, administrativních a jiných úkonů notářů a advokátů, soudních a notářských poplatků, mezinárodní právní pomoci a dalších forem právní pomoci, prosazování trestních a přestupkových sankcí, udělování milostí a podmínečného propouštění, administrativních a profesních úkolů týkajících se probace při rozhodování o trestním stíhání a při volbě druhu a rozsahu trestních sankcí, vymáhání trestů jiných než tresty odnětí svobody uložených dospělým pachatelům trestných činů, činností rozvoje a koordinace systému podpory obětí a svědků, elektronizace soudnictví a monitorování výkonu správních úkolů soudních orgánů, státního zastupitelství a donucovacích orgánů,
  • správní a jiné činnosti týkající se:

vlastnického práva, majetkových záležitostí vztahujících se k vyvlastnění a jinému omezení vlastnických práv, majetkových záležitostí souvisejících s pozemky, zemědělskou a lesní půdou, pozemkových úprav, nákupu pozemků a budov a části zemědělských činností, které nespadají do oblasti působnosti jiného orgánu státní správy, majetku cizích státních příslušníků, úkonů spojených s odškodňováním, pokud jde o majetek zabavený v době jugoslávského komunistického režimu, které nespadají do oblasti působnosti jiného orgánu státní správy, a záležitostí týkajících se sukcese majetku, práv a závazků bývalé Socialistické federativní republiky Jugoslávie (SFRJ),

  • správní a odborné činnosti týkající se spolupráce vlády Chorvatské republiky s mezinárodními trestními soudy, zastupování Chorvatské republiky před Mezinárodním soudním dvorem a dalšími mezinárodními soudy, není-li zvláštním rozhodnutím vlády Chorvatské republiky stanoveno jinak, a činnosti vztahující se k ochraně lidských práv a práv národnostních menšin, které nespadají do oblasti působnosti jiného orgánu státní správy,
  • účast na správě a nakládání s podíly a akciemi společností představujících státní majetek ve vlastnictví Chorvatské republiky, společně s ministerstvem odpovědným za správu státního majetku, a ve vztahu k společnostem, které se převážně zabývají činnostmi spadajícími do oblasti působnosti ministerstva,
  • činnosti vztahující se k účasti Chorvatské republiky na činnosti orgánů Evropské unie v oblastech spadajících do jeho pravomocí a
  • další činnosti, které spadají do jeho pravomocí na základě zvláštního zákona.

Soudy v Chorvatské republice

Zákon o soudech (Zakon o sudovima) upravuje strukturu, kompetence a věcnou příslušnost soudů.

V Chorvatské republice je soudní moc vykonávána soudy a zvláštními veřejnými orgány. Vykonávají ji nezávisle a samostatně v rozsahu zákonem stanovené pravomoci a soudní příslušnosti.

Soudy rozhodují na základě Ústavy Chorvatské republiky, mezinárodních úmluv, které jsou součástí právního řádu Chorvatské republiky, právních a správních předpisů, které byly přijaty v souladu s Ústavou Chorvatské republiky, mezinárodními úmluvami nebo zákony.

Soudy rozhodují ve sporech týkajících se základních lidských práv a povinností, práv a povinností Chorvatské republiky a jednotek místní a regionální samosprávy a práv a povinností jiných právnických osob, ukládají sankce a jiná opatření pachatelům trestných činů, přestupků a deliktů stanovených právními a správními předpisy, přezkoumávají zákonnost aktů s obecnou působností a individuálních aktů veřejnoprávních subjektů, rozhodují ve sporech týkajících se osobních vztahů občanů, v pracovněprávních, obchodních, majetkových a dalších občanskoprávních sporech a rozhodují v jiných právních věcech, stanoví-li tak zákon. Soudy zajišťují výkon spravedlnosti na základě ústavy, mezinárodních úmluv, zákonů a dalších platných pramenů práva.

Soudní moc v Chorvatské republice vykonávají obecnéspecializované soudyNejvyšší soud Chorvatské republiky (Vrhovni sud Republike Hrvatske), který také v Chorvatské republice představuje soud nejvyššího stupně.

Obecné soudy jsou soudy, které se zabývají záležitostmi, jež nespadají do soudní příslušnosti specializovaného soudu. Jedná se o městské soudy (općinski sudovi) a krajské (župní) soudy (županijski sudovi).

Specializované soudy jsou soudy, které se zabývají záležitostmi, k nimž jsou ze zákona příslušné. Jedná se o obchodní soudy (trgovački sudovi), správní soudy (upravni sudovi), trestní soudy (prekršajni sudovi), Vrchní obchodní soud Chorvatské republiky (Visoki trgovački sud Republike Hrvatske), Vrchní správní soud Chorvatské republiky (Visoki upravni sud Republike Hrvatske) a Vrchní trestní soud Chorvatské republiky (Visoki prekršajni sud Republike Hrvatske).

Tyto soudy se dále člení na soudy prvního a druhého stupně.

Řízeními v právních záležitostech se zabývají soudy prvního stupně. Jedná se o městské, správní, trestní a obchodní soudy.

Soudy druhého stupně rozhodují o opravných prostředcích proti rozhodnutím soudů prvního stupně a plní další úkoly stanovené zákonem. Jedná se o krajské (župní) soudy (ve vztahu k městským soudům), Vrchníobchodní soud Chorvatské republiky (ve vztahu k obchodním soudům), Vrchní trestní soud Chorvatské republiky (ve vztahu k trestním soudům) a Vrchní správní soud Chorvatské republiky (ve vztahu ke správním soudům).

Městské a trestní soudy jsou příslušné pro území jedné nebo více obcí, jednoho nebo více měst nebo městské části, zatímco krajské (župní), obchodní a správní soudy pro území jednoho nebo více krajů (žup).

Vrchní obchodní soud Chorvatské republiky, Vrchní správní soud Chorvatské republiky, Vrchní trestní soud Chorvatské republiky a Nejvyšší soud Chorvatské republiky jsou příslušnými pro území Chorvatské republiky.

Nejvyšší soud Chorvatské republiky

Nejvyšší soud Chorvatské republiky sídlí v Záhřebu a:

  1. zajišťuje jednotné uplatňování práva a rovnost všech při uplatňování práva;
  2. rozhoduje o řádných opravných prostředcích, pokud je to stanoveno zvláštním zákonem;
  3. rozhoduje o mimořádných opravných prostředcích proti pravomocným rozsudkům soudů v Chorvatské republice;
  4. řeší střet pravomocí, pokud je to stanoveno zvláštním zákonem;
  5. zkoumá aktuální otázky soudní praxe, analyzuje potřeby odborného vzdělávání soudců, soudních úředníků a soudních čekatelů a vykonává další zákonem stanovené úkoly.

Nejvyšší soud Chorvatské republiky
Trg Nikole Šubića Zrinskog 3
10 000 Záhřeb
Tel.: +385 14862222, +385 14810036
Fax: +385 14810035
E-mail: vsrh@vsrh.hr
http://www.vsrh.hr/

Předseda Nejvyššího soudu Chorvatské republiky

Předseda Nejvyššího soudu Chorvatské republiky zastupuje Nejvyšší soud Chorvatské republiky a soudní moc a plní úkoly v oblasti soudní správy a další úkoly stanovené zákonem a jednacím řádem Nejvyššího soudu Chorvatské republiky.
Předsedu Nejvyššího soudu Chorvatské republiky volí na dobu čtyř let chorvatský parlament na základě návrhu prezidenta Chorvatské republiky, jakmile své stanovisko vydá valné shromáždění (Opća sjednica) Nejvyššího soudu Chorvatské republiky a příslušný výbor chorvatského parlamentu, na konci tohoto období může být předseda do této funkce zvolen znovu. Nikdo nemůže být do této funkce zvolen více než dvakrát.
Kdokoli, kdo splňuje obecné a zvláštní podmínky stanovené pro soudce Nejvyššího soudu Chorvatské republiky, může být zvolen předsedou tohoto soudu. Je-li předsedou Nejvyššího soudu Chorvatské republiky zvolena osoba, která nepůsobila jako soudce tohoto soudu, Státní soudní rada jmenuje tuto osobu rovněž soudcem tohoto soudu.

Zákon o územní působnosti a sídlech soudů (Zakon o područjima i sjedištima sudova) (Narodne novine (NN; Úřední věstník Chorvatské republiky) č. 67/18) zavedl územní organizaci a další racionalizaci soudní sítě a zřídil patnáct krajských soudů, 34 městských soudů, devět obchodních soudů a čtyři správní soudy.

Zákon o soudech

Zákon o územní působnosti a sídlech soudů

Soudní orgány

Soudními orgány v Chorvatské republice jsou soudy a státní zastupitelství.

Soudy

Nejvyšší soud Chorvatské republiky

Krajské (župní) soudy (15)

Vrchní obchodní soud (1)

Vrchní správní soud (1)

Vrchní trestní soud (1)

Městské soudy (34)

Obchodní soudy (9)

Správní soudy (4)


Státní zastupitelství (Državno odvjetništvo)

Státní zastupitelství je samostatným a nezávislým justičním orgánem, jenž je oprávněn a povinen přijímat opatření proti pachatelům trestných činů a jiných trestněprávně postižitelných jednání, podnikat právní kroky s cílem ochránit majetek Chorvatské republiky a podávat opravné prostředky v zájmu ochrany Ústavy Chorvatské republiky a právních předpisů.

Státní zastupitelství vykonává svoji pravomoc na základě Ústavy Chorvatské republiky, mezinárodních úmluv, jež jsou součástí právního řádu Chorvatské republiky, acquis EU, právních předpisů a dalších pramenů práva.

Státní zastupitelství Chorvatské republiky je zřízeno s působností pro celé území Chorvatské republiky; jsou zřízena i městská státní zastupitelství (općinska državna odvjetništva) pro jednání s městskými soudy a veřejnoprávními subjekty a župní státní zastupitelství (županijska državna odvjetništva) pro jednání s krajskými, obchodními a správními soudy. Zákon může zřídit specializovaná státní zastupitelství pro řešení určitých typů věcí a u zákonem určených soudů.

Městská státní zastupitelství jsou podřízena krajským (župním) státním zastupitelstvím; krajská (župní) státní zastupitelství a specializovaná státní zastupitelství jsou podřízena Státnímu zastupitelství Chorvatské republiky.

V čele státního zastupitelství stojí státní zástupce, který odpovídá za plnění úkolů spadajících do oblasti působnosti státního zastupitelství, které zastupuje a řídí.

Nejvyšší státní zástupce (Glavni državni odvjetnik) Chorvatské republiky stojí v čele Státního zastupitelství Chorvatské republiky. Kdokoli, kdo splňuje obecné a zvláštní podmínky stanovené pro jmenování náměstkem nejvyššího státního zástupce Chorvatské republiky, může být jmenován nejvyšším státním zástupcem Chorvatské republiky. Vrchního státní zástupce jmenuje na dobu čtyř let chorvatský parlament na základě návrhu vlády Chorvatské republiky, jakmile justiční výbor chorvatského parlamentu vydá své stanovisko, na konci uvedeného období může být vrchní státní zástupce do této funkce zvolen znovu. Nikdo nemůže být do této funkce zvolen více než dvakrát.

Zákon o obvodech a sídlech státních zastupitelství (Narodne novine (NN; Úřední věstník Chorvatské republiky) č. 67/18) zefektivnil síť státních zastupitelství, zřídil patnáct krajských (župních) státních zastupitelství a 25 městských státních zastupitelství.

Státní zastupitelství Chorvatské republiky

Úřad pro boj proti korupci a organizované trestné činnosti (Ured za suzbijanje korupcije i organiziranog kriminaliteta – USKOK)

Krajská (župní) státní zastupitelství


Městská státní zastupitelství

Státní zastupitelství Chorvatské republiky
Gajeva 30a, 10 000 Záhřeb
http://www.dorh.hr/

Nejvyšší státní zástupce
Tel.: +385 14591888
Fax: +385 14591854
E-mail: tajnistvo.dorh@dorh.hr

Oddělení pro trestní věci (Kazneni odjel)
Tel.: +385 14591800
Fax: +385 14591805
E-mail: tajnistvo.kazneni@dorh.hr

Občanskosprávní oddělení (Građansko upravni odjel)
Tel.: +385 14591861
Fax: +385 14591912
E-mail: tajnistvo.gradjanski@dorh.hr [VJ1]

Krajská (župní) a městská státní zastupitelství

Zákon o státním zastupitelství

Zákon o obvodech a sídlech státních zastupitelství

Úřad pro boj proti korupci a organizované trestné činnosti

Úřad pro boj proti korupci a organizované trestné činnosti (USKOK) sídlí v Záhřebu a je zvláštním státním zastupitelstvím, které se specializuje na trestní stíhání korupce a organizované trestné činnosti s působností na celém území Chorvatské republiky. Soudní příslušnost Úřadu pro boj proti korupci a organizované trestné činnosti stanoví zákon o Úřadu pro boj proti korupci a organizované trestné činnosti.

Úřad pro boj proti korupci a organizované trestné činnosti
Gajeva 30a
10 000 Záhřeb
Tel.: +385 4591874
Fax: + 385 14591878
E-mail: tajnistvo@uskok.dorh.hr

Zákon o Úřadu pro boj proti korupci a organizované trestné činnosti

Poslední aktualizace: 06/01/2022

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.