Dědická řízení

 

Tento informační přehled byl vypracován ve spolupráci s Radou notářů Evropské unie (CNUE).

 

1 Jakým způsobem se vyhotovuje pořízení pro případ smrti (závěť, společná závěť, dědická smlouva)?

Vnitrostátní právo v zásadě neobsahuje žádné ustanovení o společné závěti. V praxi se manželé při pořízení závěti navzájem určí za své jediné dědice.

Závěť se pořizuje a vykonává v souladu s ustanoveními §23 hlavy 195.

Závěť musí být pořízena písemně a podepsána zůstavitelem nebo jinou osobou na žádost a v přítomnosti zůstavitele. Musí být rovněž podepsána za současné přítomnosti alespoň dvou svědků, kteří závěť v přítomnosti zůstavitele potvrdí a podepíší. Má-li závěť více než jednu stranu, musí být podepsána nebo parafována každá strana.

2 Mělo by být pořízení registrováno? Pokud ano, jakým způsobem?

Závěť může být:

a) uložena v rejstříku provincie zůstavitele v souladu s ustanovením §9 hlavy 189;

b) uložena v kanceláři advokáta zůstavitele nebo

c) uložena u zůstavitele samotného nebo u jiné osoby, kterou zůstavitel pro tento účel určí.

3 Existují nějaká omezení svobodného nakládání s majetkem v případě smrti (např. povinný dědický podíl)?

Vnitrostátní právo zahrnuje princip povinného dílu, který je upraven §41 hlavy 195. Relevantní je také §51 hlavy 195.

Děti mají nárok na podíl až do 25 % čisté hodnoty pozůstalosti. Nezanechal-li zůstavitel žádné dítě, ale manžela nebo rodiče (otce či matku) ano, mají nárok na podíl až do 50 %, zatímco v ostatních případech může být odkázána celá pozůstalost.

4 Pokud pořízení pro případ smrti neexistuje, kdo dědí a kolik?

Neučinil-li zůstavitel pořízení pro případ smrti, dědí se v souladu s ustanoveními §44 a násl. hlavy 195.

Dědí-li děti a manžel, rozdělí se mezi ně čistá hodnota pozůstalosti rovným dílem. Nezanechal-li zůstavitel žádné děti ani potomky, zvětší se podíl druhého manžela v závislosti na tom, zda jsou nějací další příbuzní nejdále čtvrtého stupně. Zanechal-li zůstavitel sourozence nebo rodiče, tvoří podíl druhého manžela 50 % čisté hodnoty pozůstalosti, a nejsou-li žádní další příbuzní nejdále čtvrtého stupně, má druhý manžel nárok na ¾ pozůstalosti. Ve všech ostatních případech připadá celá pozůstalost druhému manželovi.

5 Který orgán je příslušný:

5.1 v dědických věcech?

5.2 k přijetí prohlášení o odmítnutí nebo přijetí dědictví?

5.3 k přijetí prohlášení o odmítnutí nebo přijetí odkazu?

5.4 k přijetí prohlášení o odmítnutí nebo přijetí povinného dědického podílu?

Ve všech výše uvedených případech je příslušným orgánem okresní soud v místě posledního bydliště zůstavitele.

6 Stručný popis postupu k vypořádání dědické věci podle vnitrostátního práva, včetně vypořádání majetku a jeho rozdělení (včetně informací o tom, zda byl postup k vypořádání dědické věci zahájen soudem, nebo zda jej zahájil jiný příslušný orgán bez návrhu).

Podání žádosti

Uplatnění dočasné výjimky schválené správcem daně

Vydání úřední dědické listiny

Provedení soupisu pozůstalosti

Uhrazení dluhů váznoucích na pozůstalosti, včetně daňových povinností

Rozdělení pozůstalosti

Vyhotovení účetní závěrky

Vnitrostátní právo neobsahuje žádná ustanovení o dědickém řízení vedeném soudem ex officio.

7 Jak a kdy se člověk stane dědicem nebo odkazovníkem?

Osoba se může stát ze zákona dědicem, je-li se zemřelým příbuzná nejdále v šestém stupni. Relevantní ustanovení jsou obsažena v §44 a násl. hlavy 195 a v první a druhé příloze hlavy 195.

Osoba se může stát dědicem, jestliže na ni zůstavitel pozůstalost převedl ve své závěti.

8 Jsou dědicové odpovědní za dluhy zůstavitele? Pokud ano, za jakých podmínek?

Podle vnitrostátního práva dědicové za dluhy zesnulého neručí. Dluhy jdou výhradně za pozůstalostí, která může být mezi dědice/odkazovníky rozdělena teprve poté, co jsou tyto dluhy (včetně daňových povinností) splaceny. Relevantní ustanovení jsou obsažena v §41(b) a 42 hlavy 189.

9 Jaké dokumenty a/nebo informace se obvykle vyžadují pro účely registrace nemovitého majetku?

Rozumí-li se pojmem „zápis“ majetku přechod majetku zůstavitele na dědice/odkazovníky, jsou požadovány následující dokumenty:

Úřední dědická listina,

potvrzení o vypořádání daňových závazků vydané správcem daně a povolení pro převod majetku,

potvrzení o vypořádání závazků z daně z nemovitosti / daně z příjmu z kapitálového majetku,

potvrzení a doklad o úhradě obecního poplatku a poplatku za stočné a čestné prohlášení správce pozůstalosti nebo vykonavatele závěti o rozdělení pozůstalosti,

další dokumenty požadované katastrem nemovitostí nebo správcem daně.

9.1 Je jmenování správce pozůstalosti povinné nebo povinné na vyžádání? Pokud je povinné nebo povinné na vyžádání, jaké kroky je třeba podniknout?

Pro účely rozdělení pozůstalosti je třeba jmenovat správce pozůstalosti. Správce jmenuje na základě žádosti soud. Žádost o jmenování správce pozůstalosti musí být učiněna v souladu s hlavou 189, včetně, nikoli však výlučně, §18, 19, 20, 29, 49 a hlavy 192. Žádost musí být doložena čestným prohlášením správce pozůstalosti nebo vykonavatele závěti, který má být jmenován, čestným prohlášením ručitele, je-li to nezbytné, a v případě potřeby také zárukou. Žádost musí být rovněž doložena úmrtním listem a potvrzením o dědictví vydaným starostou obce, na jejímž území měl zesnulý bydliště, a souhlasem dědiců se jmenováním správce. Ve všech aspektech musí být dodržen postup popsaný v otázce č. 6.

9.2 Kdo je oprávněn vykonávat pořízení pro případ smrti zůstavitele a/nebo spravovat pozůstalost?

Právo nakládat s pozůstalostí po smrti zůstavitele je svěřeno vykonavateli závěti, a pokud vykonavatel zemře nebo tuto funkci nepřijme, je toto právo svěřeno komukoliv, kdo má na pozůstalosti právní zájem, např. odkazovníkovi nebo dědicovi.

9.3 Jaké pravomoci má správce pozůstalosti?

Pravomoci správce jsou popsány v §41 hlavy 189.

10 Jaké dokumenty se běžně vydávají podle vnitrostátního práva v průběhu nebo na konci řízení o dědictví k prokázání statusu a práv oprávněných osob? Mají specifické důkazní účinky?

Jde o úřední listinu, v níž je určen správce pozůstalosti nebo vykonavatel závěti. Jména obmyšlených jsou uvedena na žádosti o jmenování správce pozůstalosti a o ověření závěti a na úmrtním listě a potvrzení o dědictví vydaném starostou obce, v jejímž územním obvodu měl zesnulý bydliště.

 

Tyto internetové stránky jsou součástí portálu Vaše Evropa.

Velice uvítáme jakoukoli zpětnou vazbu ohledně užitečnosti poskytnutých informací.