Vnitrostátní specializované soudy

Rakousko

Tento oddíl poskytuje informace o specializovaných soudech pro občanské a trestní věci v Rakousku.

Obsah zajišťuje
Rakousko

Specializované soudy

Každý obecný soud se v zásadě zabývá všemi občanskoprávními a trestními věcmi, které mu jsou v souladu s jeho organizačním stupněm přiděleny (okresní soud [Bezirksgericht] nebo soud prvního či druhého stupně).

V největších rakouských městech mají určité soudy zvláštní specializaci:

  • pět soudů ve Vídni, které řeší občanskoprávní věci, trestní věci, obchodní věci (dva soudy) a pracovněprávní věci a věci týkající se sociálního zabezpečení,
  • dva soudy ve Štýrském Hradci, které řeší trestní a jiné věci.

Věci z oblasti pracovního práva jsou v zásadě občanskoprávní spory uváděné v oddílu 50 pracovního a sociálního zákona [Arbeits- und Sozialgerichtsgesetz] v souvislosti s pracovněprávními vztahy. Řídí se vlastními procesními pravidly, které jsou podobné pravidlům v občanském soudním řízení s určitými zvláštnostmi.

Věci z oblasti pracovního práva rozhodují na prvním stupni krajské soudy[Landesgerichte] nebo ve Vídni soud v oblasti pracovního a sociálního práva [Arbeits- und Sozialgericht]; na druhém stupni vyšší krajské soudy [Oberlandsgerichte] a v posledním, třetím stupni, je to Nejvyšší soud [Oberster Gerichtshof]. V řízení v oblasti pracovního práva rozhodují senáty[Senate], které se ve všech stupních skládají z jednoho nebo několika profesionálních soudců [Berufsrichter(innen)] a vždy dvou laických soudců [Laienrichter(innen)], jednoho jmenovaného zaměstnavatelskými organizacemi a jednoho zaměstnaneckými organizacemi.

Řízení o opravném prostředku v pracovněprávních věcech je podobné řízení o opravném prostředku v rámci občanského soudního řízení, ale ve vztahu k opravným prostředků se zde nachází méně omezení. Například lze podat k Nejvyššímu soudu opravný prostředek (Revision) bez ohledu na hodnotu sporu, pokud má právní otázka zásadní význam.

Mezi obchodní věci v zásadě patří občanskoprávní spory uvedené v oddílu 51 zákona o soudní příslušnosti [Jurisdiktionsnorm], v nichž je účastníkem obchodník. Projednávají se v běžném občanském soudním řízení s určitými zvláštními pravidly. V obchodních věcech, v nichž rozhodují senáty, se u soudů prvního a druhého stupně účastní přísedící z obchodních kruhů. (To však není případ projednávání u Nejvyššího soudu).

Věci týkající se kartelových dohod, uvedené v zákoně o kartelových dohodách [Kartelgesetz], jsou rozhodovány vrchním krajským soudem ve Vídni, který působí jako kartelový soud [Kartellgericht] v prvním stupni. Je příslušný pro celou zemi. Odvolání proti rozsudkům kartelového soudu se podává ve druhém a posledním stupni k Nejvyššímu soudu, který působí jako vyšší kartelový soud [Kartellobergericht]. Věci jsou rozhodovány v senátech, které v obou případech tvoří jeden nebo více profesionálních soudců a dva kvalifikovaní přísedící. Rakouská spolková hospodářská komora [Wirtschaftskammer Österreich] a - až na několik výjimek - Spolková komora pro pracovníky a zaměstnance [Bundeskammer für Arbeiter und Angestellte] vybírají po jednom přísedícím.

nesporném řízení (Verfahren außer Streitsachen) rozhodují soudy určité soukromoprávní věci zvláštní povahy (některé smíry, otázky poručnictví či opatrovnictví a další věci, v nichž proti sobě obvykle nestojí dvě strany s protichůdnými zájmy). V těchto věcech se postupuje podle obdobných pravidel jako v případech nesporného řízení.

Obecným pravidlem je, že tyto věci rozhodují na prvním stupni okresní soudy, na druhém stupni krajské soudy a na posledním stupni Nejvyšší soud. V řízení rozhodují obvykle na prvním stupni buď samosoudci [Einzelrichter(in)] nebo justiční úředníci se zvláštní kvalifikací [Rechtspfleger(in)]. Na druhém a třetím stupni rozhodují senáty složené ze tří nebo pěti soudců z povolání.

Řízení o opravném prostředku v rámci nesporného řízení je také podobné spornému občanskému soudnímu řízení. Vzhledem ke zvláštní povaze tohoto řízení platí pro opravné prostředky méně omezení. Mimoto lze na druhém stupni v omezeném rozsahu rovněž předkládat nové skutečnosti nad rámec tvrzení a podání v řízení na prvním stupni.

Z důvodu rozmanitosti záležitostí projednávaných v tomto řízení existují pro různé věci zvláštní pravidla.

Správní soudy

V Rakousku jsou následující správní soudy:

  • devět zemských správních soudů [Landesverwaltungsgerichte] – jeden v každé spolkové zemi,
  • dva Spolkové správní soudy, Spolkový správní soud [Bundesverwaltungsgericht] a Spolkový finanční soud [Bundesfinanzgericht];
  • Nejvyšší správní soud [Verwaltungsgerichtshof].

Správní soudy rozhodují zejména o opravných prostředcích proti rozsudkům a správním aktům správních orgánů, které jsou přijímány bez projednání, jakož i o stížnostech proti nečinnosti správních orgánů ve stanovené lhůtě (Säumnisbeschwerden).

Spolkový finanční soud rozhoduje o opravných prostředcích ve věcech týkajících se veřejných daní a poplatků (až na několik výjimek) a trestního daňového práva, pokud jsou tyto věci řešeny přímo spolkovými finančními nebo daňovými úřady. Spolkový správní soud rozhoduje zejména o opravných prostředcích proti rozsudkům, které byly jinak vydány spolkovými orgány v rámci přímé spolkové správy. Jinak o opravných prostředcích ve správních věcech rozhodují obvykle zemské správní soudy.

Proti rozsudkům správních soudů lze za určitých okolností podat opravný prostředek k Nejvyššímu správnímu soudu. Na Ústavní soud [Verfassungsgerichtshof] se lze obrátit ve věcech týkajících se určitého stupně porušení ústavy, zejména porušení základních práv.

Další specializované soudy

Ústavní soud

Spolu s Nejvyšším soudem a Nejvyšším správním soudem je Ústavní soud třetím nejvyšším soudem v Rakousku. Stejně jako dva další nejvyšší soudy sídlí Ústavní soud ve Vídni a má pravomoc nad celou zemí.

Prvořadým úkolem Ústavního soudu je dohlížet na dodržování ústavnosti a základních práv. Konkrétně je povolán, aby na návrh přezkoumal ústavnost následujících zákonů, nařízení a rozsudků:

  • spolkových a zemských zákonů,
  • vyhlášek správních orgánů,
  • rozsudků správních soudů.

V případě nutnosti soud může tato opatření zrušit.

Na rozdíl od ostatních soudů se Ústavní soud neskládá z profesionálních soudců, ale ze soudců, kteří svou funkci vykonávají jako funkci čestnou [Honoratiorenrichter(innen)]. Musí to být výjimečné osobnosti, které již dosáhly úspěšné právnické kariéry v jiné funkci. Většina soudců Ústavního soudu vykonává svoji funkci na částečný úvazek a může pokračovat ve výkonu své předchozí profese (např. jako soudci nebo univerzitní profesoři, nikoli však jako státní úředníci, kteří musí být zproštěni výkonu svých úředních povinností). Ústavní soud se schází k „zasedáním“, která se obvykle konají čtyřikrát za rok.

Právní databáze

Internetové stránky rakouské justice poskytují všeobecné informace o rakouském justičním systému.

Je přístup k této databázi zdarma?

Ano.

Související internetové odkazy

Soudní příslušnost - Rakousko

Poslední aktualizace: 31/12/2020

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.