Hledat informace podle regionů
Specializované soudy
Každý obecný soud se v zásadě zabývá všemi občanskoprávními a trestními věcmi, které mu jsou v souladu s jeho organizačním stupněm přiděleny (okresní soud (Bezirksgericht) nebo soud prvního či druhého stupně).
V největších rakouských městech mají určité soudy zvláštní specializaci:
- je jich pět ve Vídni, a to Zemský trestní soud ve Vídni (Landesgericht für Strafsachen Wien), Zemský civilní soud ve Vídni (Landesgericht für Zivilrechtssachen Wien), Pracovní a sociální soud ve Vídni (Arbeits- und Sozialgericht Wien), Obchodní soud ve Vídni (Handelsgericht Wien) a Okresní soud pro obchodní věci ve Vídni (Bezirksgericht für Handelssachen Wien); a
- dva ve Štýrském Hradci: Zemský trestní soud ve Štýrském Hradci (Landesgericht für Strafsachen Graz) a Zemský civilní soud ve Štýrském Hradci (Landesgericht für Zivilrechtssachen Graz).
Věci z oblasti pracovního práva jsou v zásadě občanskoprávní spory uváděné v § 50 pracovního a sociálního zákona (Arbeits- und Sozialgerichtsgesetz (ASGG)) v souvislosti s pracovněprávními vztahy. Řídí se vlastními procesními pravidly, které jsou podobné pravidlům v občanském soudním řízení s určitými zvláštnostmi.
Věci z oblasti pracovního práva rozhodují v prvním stupni zemské soudy nebo ve Vídni soud v oblasti pracovního a sociálního práva; ve druhém stupni vrchní zemské soudy (Oberlandsgerichte)a v posledním stupni je to Nejvyšší soud (Oberster Gerichtshof). V řízení v oblasti pracovního práva rozhodují senáty (Senate), které se ve všech stupních skládají z jednoho nebo několika profesionálních soudců (Berufsrichter(innen)) vždy dvou laických soudců (Laienrichter(innen)), jednoho jmenovaného zaměstnavatelskými organizacemi a jednoho zaměstnaneckými organizacemi.
Řízení o opravném prostředku v pracovněprávních věcech je podobné řízení o opravném prostředku v rámci občanského soudního řízení, ale ve vztahu k opravným prostředků se zde nachází méně omezení. Například lze podat k Nejvyššímu soudu opravný prostředek (Revision) bez ohledu na hodnotu sporu, pokud má právní otázka značný význam.
Mezi obchodní věci v zásadě patří občanskoprávní spory uvedené v § 51 zákona o soudní příslušnosti (Jurisdiktionsnorm), v nichž je účastníkem obchodník. Projednávají se v běžném občanském soudním řízení s určitými zvláštními pravidly. V obchodních věcech, v nichž rozhodují senáty, se u soudů prvního a druhého stupně účastní přísedící z obchodních kruhů. (To však není případ projednávání u Nejvyššího soudu.)
Věci týkající se kartelových dohod, uvedené v zákoně o kartelových dohodách (Kartelgesetz) jsou rozhodovány vrchním zemským soudem ve Vídni, který působí jako kartelový soud (Kartellgericht) v prvním stupni. Je příslušný pro celou zemi. Odvolání proti rozsudkům kartelového soudu se podává ve druhém a posledním stupni k Nejvyššímu soudu, který působí jako vrchní kartelový soud (Kartellobergericht). Věci jsou rozhodovány v senátech, které v obou případech tvoří jeden nebo více profesionálních soudců a dva kvalifikovaní přísedící. Rakouská spolková hospodářská komora (Wirtschaftskammer Österreich) a – až na několik výjimek – Spolková komora pro pracovníky a zaměstnance (Bundeskammer für Arbeiter und Angestellte) vybírají po jednom přísedícím.
V nesporném řízení (Verfahren außer Streitsachen) rozhodují soudy určité soukromoprávní věci zvláštní povahy (některé smíry, otázky poručnictví či opatrovnictví a další věci, v nichž proti sobě obvykle nestojí dvě strany s protichůdnými zájmy). V těchto věcech se postupuje podle obdobných pravidel jako v případech nesporného řízení.
Většinu těchto věcí rozhodují v prvním stupni okresní soudy, v druhém stupni zemské soudy a v posledním stupni Nejvyšší soud. V řízení rozhodují obvykle na prvním stupni buď samosoudci (Einzelrichter(in)) nebo justiční úředníci se zvláštní kvalifikací (Rechtspfleger(in)). Na druhém a třetím stupni rozhodují senáty složené ze tří nebo pěti soudců z povolání.
Řízení o opravném prostředku v rámci nesporného řízení je také podobné spornému občanskému soudnímu řízení. Vzhledem ke zvláštní povaze tohoto řízení platí pro opravné prostředky méně omezení. Mimoto lze na druhém stupni v omezeném rozsahu rovněž předkládat nové skutečnosti nad rámec tvrzení a podání v řízení na prvním stupni.
Z důvodu rozmanitosti záležitostí projednávaných v tomto řízení existují často pro různé věci zvláštní pravidla.
Správní soudy
V Rakousku jsou následující správní soudy:
- devět zemských správních soudů (Landesverwaltungsgerichte), v každé spolkové zemi jeden;
- dva spolkové správní soudy: Spolkový správní soud (Bundesverwaltungsgericht) a Spolkový finanční soud (Bundesfinanzgericht);
- Nejvyšší správní soud (Verwaltungsgerichtshof).
Správní soudy rozhodují zejména o opravných prostředcích proti rozsudkům a správním aktům správních orgánů, které jsou přijímány bez projednání, jakož i o stížnostech proti nečinnosti správních orgánů ve stanovené lhůtě (Säumnisbeschwerden).
Spolkový finanční soud rozhoduje o opravných prostředcích ve věcech týkajících se veřejných daní a poplatků (až na několik výjimek) a trestního daňového práva, pokud jsou tyto věci řešeny přímo spolkovými finančními nebo daňovými úřady. Spolkový správní soud rozhoduje zejména o opravných prostředcích proti rozsudkům, které byly jinak vydány spolkovými orgány v rámci přímé spolkové správy. Jinak o opravných prostředcích ve správních věcech rozhodují obvykle zemské správní soudy.
Proti rozsudkům správních soudů lze za určitých okolností podat opravný prostředek k Nejvyššímu správnímu soudu. Na Ústavní soud (Verfassungsgerichtshof) se lze obrátit v případech porušení ústavy, zejména základních práv.
Další specializované soudy
Ústavní soud (Verfassungsgerichtshof)
Spolu s Nejvyšším soudem a Nejvyšším správním soudem je Ústavní soud třetím nejvyšším soudem v Rakousku. Stejně jako dva další nejvyšší soudy sídlí Ústavní soud ve Vídni a má pravomoc nad celou zemí.
Prvořadým úkolem Ústavního soudu je dohlížet na dodržování ústavnosti. To se týká i základních práv. Konkrétně je povolán, aby na návrh přezkoumal ústavnost následujících zákonů, nařízení a rozsudků:
- spolkových a zemských zákonů,
- vyhlášek správních orgánů,
- rozsudků správních soudů.
V případě nutnosti soud může tato opatření zrušit.
Na rozdíl od ostatních soudů se Ústavní soud neskládá z profesionálních soudců, ale ze soudců, kteří svou funkci vykonávají jako funkci čestnou (Honoratiorenrichter(innen)). Musí to být výjimečné osobnosti, které již dosáhly úspěšné právnické kariéry v jiné funkci. Většina soudců Ústavního soudu vykonává svoji funkci na částečný úvazek a může pokračovat ve výkonu své předchozí profese (např. jako soudci nebo univerzitní profesoři, nikoli však jako státní úředníci – v takovém případě musí být zproštěni výkonu svých úředních povinností). Ústavní soud se schází k „zasedáním“, která se obvykle konají čtyřikrát za rok.
Právní databáze
Internetové stránky rakouské justice (odkaz zde) poskytují všeobecné informace o rakouském justičním systému.
Je přístup k této databázi zdarma?
Ano.
Související odkazy
Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.