Procesní lhůty

1 Jaké druhy lhůt se uplatňují v občanskoprávních řízeních?

V Chorvatské republice jsou lhůty v občanskoprávním řízení upraveny v ustanoveních článků 111–114 zákona o občanském právu procesním (Zakon o parničnom postupku) (Narodne Novine (NN; Úřední věstník Chorvatské republiky), č. 53/91, 91/92, 112/99, 129/00, 88/01, 117/03, 88/05, 2/07, 84/08, 96/08, 123/08, 57/11, 25/13, 89/14 a 70/19 dále jen „ZPP“).

Lhůtou je určitý časový úsek, během nějž lze provést procesní úkon, nebo před jehož uplynutím nelze úkon provést.

Chorvatské procesní právo rozeznává několik druhů lhůt:

• zákonné (zakonski) a soudcovské (sudski) lhůty – doba trvání zákonných lhůt je stanovena zákonem a soud ani účastníci ji nemohou změnit, a doba trvání soudcovských lhůt je stanovena soudem v každém jednotlivém případě podle jeho uvážení, a to na základě zákonného zmocnění,
• prodloužitelné (produživi) a neprodloužitelné (neproduživi) lhůty – zákonné lhůty jsou neprodloužitelné, zatímco soudcovské lhůty prodloužit lze, o čemž rozhoduje soud, avšak pouze na návrh dotčené osoby, pokud k tomu existují oprávněné důvody (čl. 111 odst. 2 ZPP),
• subjektivní (subjektivni) a objektivní (objektivni) lhůty – subjektivními lhůtami jsou lhůty, jejichž počátek závisí na tom, že se oprávněná osoba dozví o skutečnosti, která je důležitá pro výpočet lhůty, a objektivní lhůty se počítají ode dne, kdy nastala příslušná skutečnost, bez ohledu na to, zda se o ní oprávněná osoba dověděla,
• prekluzivní (prekluzivni) a pořádkové (instruktivni) lhůty – nedodržení prekluzivní lhůty má za následek ztrátu práva provést procesní úkon později, zatímco nedodržení pořádkové lhůty nevede k takovýmto nepříznivým důsledkům a procesní úkon je možné provést dodatečně,
• minimální (dilatorni) a prováděcí (paricijski) lhůty – minimální lhůta znamená, že procesní úkon nelze provést před uplynutím určité doby, zatímco lhůty pro provedení znamenají, že soud nemůže určitou činnost provést před uplynutím prováděcí lhůty,
• občanskoprávní (građanskopravni) a procesní (procesnopravni) lhůty – občanskoprávními lhůtami jsou lhůty, které stanoví dobu pro získání povolení či splnění povinností vyplývajících z občanského práva hmotného, zatímco procesní lhůty stanoví dobu pro získání povolení či splnění povinností vyplývajících z (občanského) práva procesního.

2 Seznam dnů pracovního klidu podle nařízení (ES/Euratom) č. 1182/71 ze dne 3. června 1971.

V Chorvatské republice je seznam dnů pracovního klidu upraven v zákoně o státních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu v Chorvatské republice (Zakon o blagdanima, spomendanima i neradnim danima u Republici Hrvatskoj) (NN č. 110/19).

Státní svátky jsou v Chorvatské republice tyto:

• 1. leden – Nový rok
• 6. leden – Tři králové (Zjevení Páně)
• Velikonoční neděle a pondělí
• Boží tělo
• 1. květen – Svátek práce
• 30. květen –Den státnosti
• 22. červen – Den boje proti fašismu
• 5. srpen – Den vítězství a díkůvzdání a Den válečných veteránů
• 15. srpen – Nanebevzetí Panny Marie
• 1. listopad – svátek Všech svatých
• 18. listopad – Den památky obětí občanské války a Den památky obětí ve Vukovaru a Škabrnje
• 25. prosinec – 1. svátek vánoční
• 26. prosinec – 2. svátek vánoční / den sv. Štěpána

V Chorvatské republice jsou státní svátky dny pracovního klidu.

3 Jaká jsou obecná pravidla pro počítání lhůt v různých řízeních ve věcech občanských a obchodních?

Lhůty se počítají ve dnech, měsících a rocích.

Pravidla pro počítání lhůt se vztahují na všechny lhůty. Lhůty se počítají v celých dnech, od půlnoci do půlnoci (computatio civilis, a die ad diem), a nikoli od určitého okamžiku počítáním hodin a minut (computation naturalis, a momento ad momentum). Více informací o obecných pravidlech viz odpověď v bodě 1.

4 Pokud musí být určitý úkon nebo formalita vykonány v dané lhůtě, kdy tato lhůta začíná?

Počátkem lhůty je datum zahájení řízení nebo provedení některého jiného úkonu (např. doručení, oznámení) a od tohoto okamžiku je nutno počítat dobu trvání lhůty. Počáteční den se do lhůt vyjádřených ve dnech nezapočítává. Za počátek lhůty se považuje první následující den.

5 Může být počátek běhu lhůty ovlivněn nebo změněn způsobem předání nebo doručení písemností (osobní doručení soudním doručovatelem nebo doručení poštou)?

Obecným pravidlem pro doručování je to, že doručení je nutno uskutečnit v pracovní den a konkrétně od sedmé do dvacáté hodiny v místě bydliště nebo pracoviště osoby, jíž má být písemnost doručena, nebo na soudu, pokud se tam dotčená osoba nachází. Výjimkou z výše uvedeného pravidla je to, že se požadavek na doručení v pracovní den a konkrétně od sedmé do dvacáté hodiny nevztahuje na doručování poštou nebo notářem.

Se souhlasem osoby, jíž má být písemnost doručena, se doručení může uskutečnit i v jiném čase a na jiném místě.

Pokládá-li to soud za nutné, vydá příkaz k doručení na jiném místě nebo v jiném čase. V případě této formy doručování musí být osobě, jíž je písemnost doručena, předána kopie soudního usnesení, kterým bylo toto nařízeno. Toto usnesení nemusí být odůvodněno.

6 Pokud výskytem události počíná lhůta běžet, započítává se den, kdy k události došlo, do výpočtu lhůty?

Je-li lhůta počítána ve dnech, nezapočítává se do běhu této lhůty den, kdy se uskutečnilo doručení nebo oznámení, ani den, kdy nastala skutečnost, od níž se lhůta počítá. Lhůta začíná běžet první následující pracovní den.

Nastane-li například skutečnost, od níž se počítá 15denní lhůta, 5. února, vyprší 15denní lhůta 20. února o půlnoci.

Počítání lhůty tudíž nezačíná dnem, kdy dotyčná skutečnost nastala (dies a quo), nýbrž následující den.

7 V případě, kdy je lhůta vyjádřena ve dnech, započítávají se do uvedeného počtu dní kalendářní, nebo pracovní dny?

Je-li lhůta vyjádřena ve dnech, udaný počet dnů odkazuje na kalendářní dny. Připadá-li však poslední den lhůty na státní svátek nebo neděli či jiný den, kdy soud neúřaduje, vyprší tato lhůta na konci prvního následujícího pracovního dne.

8 Kdy je tato lhůta vyjádřena v týdnech, měsících nebo rocích?

Lhůty počítané v měsících nebo rocích končí na konci dne posledního měsíce nebo roku, který se číslem shoduje se dnem, k němuž lhůta začala běžet.

Není-li takový den v posledním měsíci, vyprší lhůta poslední den tohoto měsíce.

9 Je-li lhůta vyjádřena v týdnech, měsících nebo rocích, kdy taková lhůta vyprší?

Viz bod 8.

10 Připadá-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, či den pracovního klidu je posledním dnem lhůty nejbližší následující pracovní den?

Ano.

11 Existují zvláštní okolnosti, za kterých lze prodloužit lhůty? Jaké jsou podmínky pro získání takových prodloužení lhůty?

Lhůtu stanovenou soudem lze prodloužit pouze jednou na návrh dotčené osoby, existují-li k tomu oprávněné důvody.

Návrh je nutno podat před vypršením lhůty, o jejíž prodloužení se žádá.

Proti usnesení o prodloužení lhůty nelze podat opravný prostředek.

Prodloužená lhůta začíná běžet první následující den po vypršení lhůty, jejíž prodloužení se požadovalo.

12 Jaké lhůty platí pro opravné prostředky (odvolání)?

Účastníci mohou podat opravný prostředek (odvolání) proti rozsudku vynesenému soudem prvního stupně do patnácti dnů ode dne, k němuž je doručena kopie rozsudku, nestanoví-li zákon jinou lhůtu. Ve sporech týkajících se šeků a směnek činí tato lhůta osm dní.

Lhůty pro podání odvolání se pozastavují mezi 1. a 15. srpnem.

13 Mohou soudy změnit lhůtu pro dostavení se k soudu nebo stanovit zvláštní datum pro dostavení se?

Lhůtu stanovenou soudem lze prodloužit pouze jednou na návrh dotčené osoby, existují-li k tomu oprávněné důvody.

14 Pokud je písemnost zasílána osobě, která má bydliště v místě, kde se prodlužuje lhůta, ale oznámení je učiněno v místě, kde se tato výhoda neuplatní, přijde tato osoba o výhodu prodloužení lhůty?

Pravidla občanského soudního řízení v Chorvatské republice neumožňují prodloužení lhůty z důvodu místa bydliště účastníků.

15 Jaké jsou důsledky nedodržení lhůt?

Důsledky závisejí na právní povaze lhůt, tj. v případě zákonných lhůt, které nelze prodloužit, má neprovedení procesního úkonu ze strany účastníka ve stanovené lhůtě za následek ztrátu práva provést dotyčný procesní úkon později.

Na druhé straně existují lhůty, jejichž nedodržení nevede ke ztrátě práva na pozdější provedení úkonu, a tyto lhůty se označují jako pořádkové.

16 Pokud lhůta uběhne, jaké opravné prostředky mohou využít účastníci, kteří zmeškali lhůtu, tj. u rozsudku pro zmeškání?

Pokud se účastník nedostaví k soudnímu jednání nebo nedodrží lhůtu pro provedení úkonu v řízení a z tohoto důvodu ztrácí právo provést dotyčný úkon, může soud tomuto účastníkovi na jeho návrh povolit, aby provedl tento úkon později (návrh na navrácení v předešlý stav), pakliže se domnívá, že pro zmeškání lhůty existovaly oprávněné důvody.

Návrh je třeba podat do osmi dnů ode dne, k němuž pominul důvod zmeškání lhůty; pokud se účastník dozvěděl o zmeškání později, začíná výše uvedená lhůta běžet ode dne, kdy se o něm dozvěděl. Po uplynutí dvou měsíců ode dne zmeškání lhůty nelze návrh na navrácení v předešlý stav podat.