

Hledat informace podle regionů
V Chorvatské republice jsou lhůty v občanskoprávním řízení upraveny v ustanoveních článků 111–114 zákona o občanském právu procesním (Zakon o parničnom postupku) (Narodne Novine (NN; Úřední věstník Chorvatské republiky), č. 53/91, 91/92, 112/99, 129/00, 88/01, 117/03, 88/05, 2/07, 84/08, 96/08, 123/08, 57/11, 25/13, 89/14 a 70/19 dále jen „ZPP“).
Lhůtou je určitý časový úsek, během nějž lze provést procesní úkon, nebo před jehož uplynutím nelze úkon provést.
Chorvatské procesní právo rozeznává několik druhů lhůt:
V Chorvatské republice je seznam dnů pracovního klidu upraven v zákoně o státních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu v Chorvatské republice (Zakon o blagdanima, spomendanima i neradnim danima u Republici Hrvatskoj) (NN č. 110/19).
Státní svátky jsou v Chorvatské republice tyto:
V Chorvatské republice jsou státní svátky dny pracovního klidu.
Lhůty se počítají ve dnech, měsících a rocích.
Pravidla pro počítání lhůt se vztahují na všechny lhůty. Lhůty se počítají v celých dnech, od půlnoci do půlnoci (computatio civilis, a die ad diem), a nikoli od určitého okamžiku počítáním hodin a minut (computation naturalis, a momento ad momentum). Více informací o obecných pravidlech viz odpověď v bodě 1.
Počátkem lhůty je datum zahájení řízení nebo provedení některého jiného úkonu (např. doručení, oznámení) a od tohoto okamžiku je nutno počítat dobu trvání lhůty. Počáteční den se do lhůt vyjádřených ve dnech nezapočítává. Za počátek lhůty se považuje první následující den.
Obecným pravidlem pro doručování je to, že doručení je nutno uskutečnit v pracovní den a konkrétně od sedmé do dvacáté hodiny v místě bydliště nebo pracoviště osoby, jíž má být písemnost doručena, nebo na soudu, pokud se tam dotčená osoba nachází. Výjimkou z výše uvedeného pravidla je to, že se požadavek na doručení v pracovní den a konkrétně od sedmé do dvacáté hodiny nevztahuje na doručování poštou nebo notářem.
Se souhlasem osoby, jíž má být písemnost doručena, se doručení může uskutečnit i v jiném čase a na jiném místě.
Pokládá-li to soud za nutné, vydá příkaz k doručení na jiném místě nebo v jiném čase. V případě této formy doručování musí být osobě, jíž je písemnost doručena, předána kopie soudního usnesení, kterým bylo toto nařízeno. Toto usnesení nemusí být odůvodněno.
Je-li lhůta počítána ve dnech, nezapočítává se do běhu této lhůty den, kdy se uskutečnilo doručení nebo oznámení, ani den, kdy nastala skutečnost, od níž se lhůta počítá. Lhůta začíná běžet první následující pracovní den.
Nastane-li například skutečnost, od níž se počítá 15denní lhůta, 5. února, vyprší 15denní lhůta 20. února o půlnoci.
Počítání lhůty tudíž nezačíná dnem, kdy dotyčná skutečnost nastala (dies a quo), nýbrž následující den.
Je-li lhůta vyjádřena ve dnech, udaný počet dnů odkazuje na kalendářní dny. Připadá-li však poslední den lhůty na státní svátek nebo neděli či jiný den, kdy soud neúřaduje, vyprší tato lhůta na konci prvního následujícího pracovního dne.
Lhůty počítané v měsících nebo rocích končí na konci dne posledního měsíce nebo roku, který se číslem shoduje se dnem, k němuž lhůta začala běžet.
Není-li takový den v posledním měsíci, vyprší lhůta poslední den tohoto měsíce.
Viz bod 8.
Ano.
Lhůtu stanovenou soudem lze prodloužit pouze jednou na návrh dotčené osoby, existují-li k tomu oprávněné důvody.
Návrh je nutno podat před vypršením lhůty, o jejíž prodloužení se žádá.
Proti usnesení o prodloužení lhůty nelze podat opravný prostředek.
Prodloužená lhůta začíná běžet první následující den po vypršení lhůty, jejíž prodloužení se požadovalo.
Účastníci mohou podat opravný prostředek (odvolání) proti rozsudku vynesenému soudem prvního stupně do patnácti dnů ode dne, k němuž je doručena kopie rozsudku, nestanoví-li zákon jinou lhůtu. Ve sporech týkajících se šeků a směnek činí tato lhůta osm dní.
Lhůty pro podání odvolání se pozastavují mezi 1. a 15. srpnem.
Lhůtu stanovenou soudem lze prodloužit pouze jednou na návrh dotčené osoby, existují-li k tomu oprávněné důvody.
Pravidla občanského soudního řízení v Chorvatské republice neumožňují prodloužení lhůty z důvodu místa bydliště účastníků.
Důsledky závisejí na právní povaze lhůt, tj. v případě zákonných lhůt, které nelze prodloužit, má neprovedení procesního úkonu ze strany účastníka ve stanovené lhůtě za následek ztrátu práva provést dotyčný procesní úkon později.
Na druhé straně existují lhůty, jejichž nedodržení nevede ke ztrátě práva na pozdější provedení úkonu, a tyto lhůty se označují jako pořádkové.
Pokud se účastník nedostaví k soudnímu jednání nebo nedodrží lhůtu pro provedení úkonu v řízení a z tohoto důvodu ztrácí právo provést dotyčný úkon, může soud tomuto účastníkovi na jeho návrh povolit, aby provedl tento úkon později (návrh na navrácení v předešlý stav), pakliže se domnívá, že pro zmeškání lhůty existovaly oprávněné důvody.
Návrh je třeba podat do osmi dnů ode dne, k němuž pominul důvod zmeškání lhůty; pokud se účastník dozvěděl o zmeškání později, začíná výše uvedená lhůta běžet ode dne, kdy se o něm dozvěděl. Po uplynutí dvou měsíců ode dne zmeškání lhůty nelze návrh na navrácení v předešlý stav podat.
Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.