Procesní lhůty

1 Jaké druhy lhůt se uplatňují v občanskoprávních řízeních?

Lhůtami se rozumí lhůty stanovené pro dokončení určité fáze řízení. Některé z lhůt jsou upraveny v právních předpisech, jiné stanoví soudy.

2 Seznam dnů pracovního klidu podle nařízení (ES/Euratom) č. 1182/71 ze dne 3. června 1971.

Vedle sobot a nedělí se ve Finsku za dny pracovního klidu považují i tyto dny:

• Nový rok (1. leden);
• svátek Tří králů (6. leden);
• Velký pátek (pohyblivý svátek);
• Velikonoční neděle (pohyblivý svátek);
• Velikonoční pondělí (pohyblivý svátek);
• První máj (1. května);
• Nanebevstoupení Páně (pohyblivý svátek);
• Letnice (pohyblivý svátek);
• Předvečer letního slunovratu (pohyblivý svátek);
• Letní slunovrat (pohyblivý svátek);
• svátek Všech svatých (pohyblivý svátek);
• Den nezávislosti (6. prosinec);
• Vánoce (25. prosinec);
• svátek sv. Štěpána (26. prosinec).

3 Jaká jsou obecná pravidla pro počítání lhůt v různých řízeních ve věcech občanských a obchodních?

Pravidla pro počítání lhůt jsou obsažena v zákoně o lhůtách (määräaikalaki; č. 150/1930). Ustanovení o délce lhůt obsahuje rovněž občanský soudní řád (oikeudenkäymiskaari) a několik dalších předpisů.

4 Pokud musí být určitý úkon nebo formalita vykonány v dané lhůtě, kdy tato lhůta začíná?

Lhůty se obecně počítají od počátku dne následujícího po dni, kdy nastala událost, jíž došlo k příslušnému úkonu či formalitě. Např. lhůta pro napadení závěti se počítá ode dne následujícího po dni, kdy proběhlo vyrozumění o závěti.

5 Může být počátek běhu lhůty ovlivněn nebo změněn způsobem předání nebo doručení písemností (osobní doručení soudním doručovatelem nebo doručení poštou)?

Způsob předání nebo doručování písemností na počátek běhu lhůty vliv nemá. Lhůta začíná běžet teprve ve chvíli, kdy byla příslušná písemnost doručena.

6 Pokud výskytem události počíná lhůta běžet, započítává se den, kdy k události došlo, do výpočtu lhůty?

Je-li lhůta vyjádřena jako počet dní od určitého dne, není tento den její součástí. Tedy např. den, kdy bylo doručeno, se nepočítá.

7 V případě, kdy je lhůta vyjádřena ve dnech, započítávají se do uvedeného počtu dní kalendářní, nebo pracovní dny?

Uváděný počet dnů zahrnuje všechny kalendářní dny, nikoliv pouze dny pracovní. Pokud však poslední den lhůty připadá na jeden ze dnů uvedených v odpovědi na otázku č. 2, prodlužuje se lhůta na následující pracovní den.

8 Kdy je tato lhůta vyjádřena v týdnech, měsících nebo rocích?

Lhůty vyjádřené v týdnech, měsících nebo rocích od určitého data končí dnem týdne či měsíce, který co do jména či pořadí tomuto datu odpovídá. Pokud v měsíci, v němž má lhůta vypršet, odpovídající den neexistuje, končí lhůta posledním dnem tohoto měsíce.

9 Je-li lhůta vyjádřena v týdnech, měsících nebo rocích, kdy taková lhůta vyprší?

Viz odpověď na otázku č. 8.

10 Připadá-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, či den pracovního klidu je posledním dnem lhůty nejbližší následující pracovní den?

Viz odpověď na otázku č. 7.

11 Existují zvláštní okolnosti, za kterých lze prodloužit lhůty? Jaké jsou podmínky pro získání takových prodloužení lhůty?

Lhůty mohou být prodlouženy, je-li to opodstatněné. U probíhajících soudních věcí může například na návrh prodloužit lhůtu příslušný soud. O prodloužení lhůty přitom rozhoduje soudce, jemuž byla daná věc přidělena.

12 Jaké lhůty platí pro opravné prostředky (odvolání)?

Účastník řízení, jež hodlá napadnout rozhodnutí okresního soudu (käräjäoikeus), musí svůj záměr oznámit nejpozději sedmý den ode dne jeho vynesení. Lhůta pro podání odvolání je 30 dní ode dne, kdy okresní soud rozhodnutí vynesl. Odvolatel musí své písemné odvolání podat v podatelně okresního soudu nejpozději poslední den této lhůty, a to během úředních hodin.

V případě rozhodnutí odvolacího soudu (hovioikeus) činí lhůta na podání žádosti o dovolání a vlastního písemného dovolání 60 dní ode dne, kdy odvolací soud vynesl rozhodnutí. Dovolatel musí nejpozději poslední den této lhůty v podatelně odvolacího soudu podat písemné dovolání, přičemž jeho adresátem je Nejvyšší soud (korkein oikeus) a v něm být obsažena žádost o připuštění dovolání a vlastní odvolání.

Pokud se odvolání týká věci, kterou se odvolací soud zabýval jako soud prvního stupně, činí lhůta na podání odvolání 30 dní ode dne, kdy odvolací soud vynesl rozhodnutí.

13 Mohou soudy změnit lhůtu pro dostavení se k soudu nebo stanovit zvláštní datum pro dostavení se?

14 Pokud je písemnost zasílána osobě, která má bydliště v místě, kde se prodlužuje lhůta, ale oznámení je učiněno v místě, kde se tato výhoda neuplatní, přijde tato osoba o výhodu prodloužení lhůty?

Žádná takováto místa ve Finsku neexistují, a proto k těmto situacím nedochází.

15 Jaké jsou důsledky nedodržení lhůt?

Obecně platí, že nedodržení lhůt má pro účastníka řízení, který lhůty nedodrží, nepříznivé následky a může vést k tomu, že tento účastník řízení pozbyde v dané věci svých práv.

16 Pokud lhůta uběhne, jaké opravné prostředky mohou využít účastníci, kteří zmeškali lhůtu, tj. u rozsudku pro zmeškání?

V případě zmeškání lhůty neexistuje všeobecný opravný prostředek. V některých případech lze podat návrh na vrácení lhůty. Jedná se však o jev velmi vzácný.