- 1 Jaké druhy lhůt se uplatňují v občanskoprávních řízeních?
- 2 Seznam dnů pracovního klidu podle nařízení (ES/Euratom) č. 1182/71 ze dne 3. června 1971.
- 3 Jaká jsou obecná pravidla pro počítání lhůt v různých řízeních ve věcech občanských a obchodních?
- 4 Pokud musí být určitý úkon nebo formalita vykonány v dané lhůtě, kdy tato lhůta začíná?
- 5 Může být počátek běhu lhůty ovlivněn nebo změněn způsobem předání nebo doručení písemností (osobní doručení soudním doručovatelem nebo doručení poštou)?
- 6 Pokud výskytem události počíná lhůta běžet, započítává se den, kdy k události došlo, do výpočtu lhůty?
- 7 V případě, kdy je lhůta vyjádřena ve dnech, započítávají se do uvedeného počtu dní kalendářní, nebo pracovní dny?
- 8 Kdy je tato lhůta vyjádřena v týdnech, měsících nebo rocích?
- 9 Je-li lhůta vyjádřena v týdnech, měsících nebo rocích, kdy taková lhůta vyprší?
- 10 Připadá-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, či den pracovního klidu je posledním dnem lhůty nejbližší následující pracovní den?
- 11 Existují zvláštní okolnosti, za kterých lze prodloužit lhůty? Jaké jsou podmínky pro získání takových prodloužení lhůty?
- 12 Jaké lhůty platí pro opravné prostředky (odvolání)?
- 13 Mohou soudy změnit lhůtu pro dostavení se k soudu nebo stanovit zvláštní datum pro dostavení se?
- 14 Pokud je písemnost zasílána osobě, která má bydliště v místě, kde se prodlužuje lhůta, ale oznámení je učiněno v místě, kde se tato výhoda neuplatní, přijde tato osoba o výhodu prodloužení lhůty?
- 15 Jaké jsou důsledky nedodržení lhůt?
- 16 Pokud lhůta uběhne, jaké opravné prostředky mohou využít účastníci, kteří zmeškali lhůtu, tj. u rozsudku pro zmeškání?
Hledat informace podle regionů
1 Jaké druhy lhůt se uplatňují v občanskoprávních řízeních?
Francouzské právo stanoví „promlčecí lhůty“ (délais de prescription), „prekluzivní lhůty“ (délais de forclusion) a procesní lhůty (délais de procédure).
Promlčecí lhůta je časová lhůta, po jejímž uplynutí osoba nabude věcné právo na základě držby (délai de prescription acquisitive) nebo, v důsledku nevyužívání práva, jej pozbude nebo je na něj pohlíženo jako na neplatné, označovaná též jako extinkční promlčecí doba (délai de prescription extinctive). Běh promlčecí lhůty se může pozastavit (suspendu) nebo přerušit (interrompu).
Prekluzivní lhůty jsou obzvláště přísné a jsou obecně stanoveny zákonem pro účely podání žaloby. Po jejich uplynutí se má za to, že nárok skončil. Prekluzivní lhůty nemohou být pozastaveny. Obecně platí, že je také nelze přerušit: nicméně na základě článků 2241 a 2244 občanského zákoníku určité úkony, jako je zahájení soudního řízení, zajištění majetku nebo jiný výkon rozhodnutí, tyto lhůty přerušují.
Procesní lhůty (délais de procédure) jsou lhůty, které se uplatňují na úkony v rámci řízení, jakmile bylo řízení zahájeno. Mohou být stanoveny zákonem nebo uloženy soudem. Na rozdíl od prekluzivních lhůt neomezují lhůty stanovené pro soudní řízení možnost podání žaloby. Tyto lhůty nelze pozastavit ani přerušit.
2 Seznam dnů pracovního klidu podle nařízení (ES/Euratom) č. 1182/71 ze dne 3. června 1971.
Na základě současně platného znění zákona jsou dny pracovního klidu:
- 1. ledna;
- Velikonoční pondělí;
- 1. května;
- 8. května;
- svátek Nanebevstoupení Páně;
- Svatodušní pondělí;
- 14. července;
- svátek Nanebevzetí Panny Marie (15. srpna);
- svátek Všech svatých (1. listopadu);
- 11. listopadu;
- Boží hod vánoční (25. prosince).
V určitých departmentech (départements) a územně správních celcích (communautés territoriales) byly ustanoveny dny pracovního klidu jako připomenutí zrušení otroctví: 27. květen na Guadeloupu, 10. červen na Guyaně, 22. květen na Martiniku, 20. prosinec na Réunionu a 27. duben na Mayotte.
V departmentech Alsasko-Moselle jsou dny pracovního klidu 26. prosince a Velký pátek.
3 Jaká jsou obecná pravidla pro počítání lhůt v různých řízeních ve věcech občanských a obchodních?
Od doby, kdy vstoupil v platnost zákon č. 2008-561 ze dne 17. června 2008 (který obsahuje přechodná ustanovení), činí obecná promlčecí lhůta 5 let (dříve byla 30 let).
Nicméně existují četné výjimky, zejména u žalob na určení občanskoprávní odpovědnosti vzniklé na základě události, která měla za následek újmu na zdraví, u nichž je promlčecí lhůta stanovena na 10 let.
Doba trvání prekluzivních lhůt a procesních lhůt se mění v závislosti na předmětu vztahu a řízeních.
4 Pokud musí být určitý úkon nebo formalita vykonány v dané lhůtě, kdy tato lhůta začíná?
U procesních lhůt na základě článku 640 občanského soudního řádu, pokud musí být vykonán nějaký úkon či splněna formalita do skončení platnosti lhůty, začíná lhůta běžet od data listiny, události, rozhodnutí nebo doručení poštou.
Počátek běhu extinkční promlčecí lhůty podle obecného práva je u žalob proti osobám nebo žalob týkajících se movitého majetku stanoven na „okamžik, kdy si nositel práva byl nebo měl být vědom skutečností, které ho opravňují k výkonu práva“. Pro některé oblasti je stanoven zvláštní počátek běhu lhůty, například u žalob na určení občanskoprávní odpovědnosti vzniklé na základě události, která měla za následek újmu na zdraví. Podle článku 2226 občanského zákoníku počíná desetiletá promlčecí lhůta běžet dnem, kdy došlo ke zlepšení stavu způsobeného újmou nebo zvlášť závažnou újmou.
5 Může být počátek běhu lhůty ovlivněn nebo změněn způsobem předání nebo doručení písemností (osobní doručení soudním doručovatelem nebo doručení poštou)?
Na základě článku 664-1 občanského soudního řádu, pokud je doručení vykonáno úkonem soudního vykonavatele (huissier), je okamžik doručení den, kdy došlo k doručení osobě do bydliště, do místa pobytu nebo do zařízení uvedeného v protokole, kterým soudní vykonavatel popisuje úsilí vynaložené k vyhledání adresáta písemnosti, pokud adresát nemá bydliště nebo místo pobytu a není známo ani jeho pracoviště. Okamžik doručení elektronickou cestou jsou datum a hodina zaslání listiny jejímu adresátovi.
Na základě článků 668 a 669 občanského soudního řádu je okamžik doručení poštou pro osobu, jež jej provádí, datum zaslání, a pro osobu, jíž se doručuje, je to datum přijetí dopisu. Datum zaslání doručované listiny prováděné poštou je datum uvedené na razítku odesílacího úřadu. Datum přijetí je datum na podepsané doručence (récipissé) nebo podepsané adresátem (émargement). Datem přijetí při doručování doporučeným dopisem se žádostí o potvrzení přijetí (avis de réception) je datum, které je vyznačeno poštovním doručovatelem při předávání dopisu jeho adresátovi.
Odchylně článek 647-1 občanského soudního řádu uvádí, že datum doručení soudní nebo mimosoudního písemnosti ve Francouzské Polynésii, na ostrovech Wallis a Futuna, v Nové Kaledonii, ve Francouzských jižních a antarktických zemích nebo v zahraničí je pro osobu, jež jej provádí, datum odeslání listiny soudním vykonavatelem nebo soudním úředníkem (greffe) nebo, chybí-li, datum přijetí příslušným státním zastupitelstvím (parquet).
6 Pokud výskytem události počíná lhůta běžet, započítává se den, kdy k události došlo, do výpočtu lhůty?
Na základě článku 641 občanského soudního řádu se do lhůty nezapočítává datum písemnosti, události, rozhodnutí nebo doručení, které běh lhůty spouští, pokud je lhůta vyjádřena ve dnech. Toto pravidlo se vztahuje na procesní lhůty.
Extinkční promlčecí lhůta je rovněž vyjádřena ve dnech, takže se do ní nezapočítává den, kdy došlo k události, která způsobila počátek běhu lhůty. Pokud jde o lhůtu pro podání, nebyla-li písemnost odevzdána přímo dané osobě, určitá ustanovení umožňují časově odlišit počátek lhůty od lhůty doručení listiny přímo dané osobě nebo od přijetí opatření nuceného výkonu rozhodnutí na základě písemnosti.
7 V případě, kdy je lhůta vyjádřena ve dnech, započítávají se do uvedeného počtu dní kalendářní, nebo pracovní dny?
Na základě článku 642 občanského soudního řádu se lhůta, která by normálně uplynula v sobotu, v neděli nebo v den pracovního volna nebo klidu, prodlužuje až do následujícího prvního pracovního dne.
Z toho vyplývá, že lhůta dále běží o nedělích a ve dnech pracovního klidu, ale je prodloužena do prvního následujícího pracovního dne, pokud by její normální konec připadl na sobotu, neděli, den pracovního volna nebo den pracovního klidu.
8 Kdy je tato lhůta vyjádřena v týdnech, měsících nebo rocích?
Na základě článku 641 občanského soudního řádu, je-li lhůta vyjádřena v měsících nebo v rocích, pak tato lhůta uplyne v den posledního měsíce nebo posledního roku, který má totéž označení dne v měsíci jako den písemnosti, události, rozhodnutí nebo doručení, jímž lhůta počíná běžet. Není-li označení dne v měsíci totožné, pak lhůta uplyne poslední den měsíce.
Pokud je lhůta vyjádřena v měsících a dnech, jsou nejdříve odečteny měsíce a pak dny.
Pravidlo dané článkem 642 občanského soudního řádu (viz předchozí otázka) se vztahuje na každou lhůtu, ať už je vyjádřena ve dnech, v měsících nebo v rocích.
9 Je-li lhůta vyjádřena v týdnech, měsících nebo rocích, kdy taková lhůta vyprší?
Na základě článku 641 občanského soudního řádu, je-li lhůta vyjádřena v měsících nebo v rocích, pak tato lhůta uplyne v den posledního měsíce nebo posledního roku, který má totéž označení dne v měsíci jako den písemnosti, události, rozhodnutí nebo doručení, jímž lhůta počíná běžet. Není-li označení dne v měsíci totožné, pak lhůta uplyne poslední den měsíce.
Pokud je lhůta vyjádřena v měsících a dnech, jsou nejdříve odečteny měsíce a pak dny.
Pravidlo dané článkem 642 občanského soudního řádu (viz předchozí otázka) se vztahuje na každou lhůtu, ať už je vyjádřena ve dnech, v měsících nebo v rocích.
10 Připadá-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, či den pracovního klidu je posledním dnem lhůty nejbližší následující pracovní den?
Jak bylo výše vysvětleno, lhůta, která by normálně uplynula v sobotu, v neděli nebo v den pracovního volna nebo pracovního klidu, je prodloužena až do následujícího prvního pracovního dne.
Tudíž prodloužení lhůty na následující první pracovní den se vztahuje na všechny záležitosti a na všechna řízení.
11 Existují zvláštní okolnosti, za kterých lze prodloužit lhůty? Jaké jsou podmínky pro získání takových prodloužení lhůty?
Na základě článku 643 občanského soudního řádu, pokud je žaloba podána k soudu, který má sídlo v metropolitní Francii, pak se lhůty pro dostavení se k soudu (comparution), podání odvolání (appel), odporu (opposition), návrhu na obnovu řízení (révision) a dovolání (pourvoi en cassation) prodlužují o:
- jeden měsíc pro osoby žijící na Guadeloupe, ve Francouzské Guyaně, na Martiniku, Réunionu, Mayotte, Svatém Bartoloměji, Svatém Martinu, Saint-Pierre a Miquelon, ve Francouzské Polynésii, na ostrovech Wallis a Futuna, v Nové Kaledonii nebo ve Francouzských jižních a antarktických zemích;
- o dva měsíce pro osoby, které pobývají v zahraničí.
Na základě článku 644 občanského soudního řádu, pokud je žaloba podána u soudu, který má sídlo na Guadeloupe, ve Francouzské Guyaně, na Martiniku, Réunionu, Mayotte, Svatém Bartoloměji, Svatém Martinu, Saint-Pierre a Miquelon nebo na ostrovech Wallis a Futuna, pak se lhůty pro dostavení se k soudu, podání odvolání, odporu, návrhu na obnovu řízení a dovolání prodlužují o:
- o jeden měsíc pro osoby, které nepobývají v zámořském územním celku v obvodu, kde má soudní orgán své sídlo;
- o dva měsíce pro osoby, které pobývají v zahraničí.
12 Jaké lhůty platí pro opravné prostředky (odvolání)?
V zásadě na základě článku 538 občanského soudního řádu je odvolací lhůta jeden měsíc ve sporných věcech a patnáct dnů v nesporných věcech. Avšak několik právních předpisů se odchyluje od této zásady. Odvolací lhůta tudíž činí patnáct dnů, jedná-li se o usnesení o předběžném opatření, rozhodnutí exekučního soudce, usnesení soudce pro rodinné věci, rozhodnutí soudce pro děti ve věci výchovné pomoci atd.
13 Mohou soudy změnit lhůtu pro dostavení se k soudu nebo stanovit zvláštní datum pro dostavení se?
Obecně platí, že lhůty pro dostavení se a doručení předvolání k civilním soudům mohou být v naléhavých případech zkráceny na základě povolení soudu. Tyto lhůty mohou být také zkráceny na základě zákona nebo nařízení.
Strany mohou být například oprávněny doručit předvolání ke konkrétně uvedenému datu v řízeních o předběžných opatřeních / zkrácených řízeních, ale také v rámci zrychleného řízení.
Obecně platí, že soudci mohou také odložit posouzení případu na pozdější datum, aby zajistili, že se účastníci dostaví.
14 Pokud je písemnost zasílána osobě, která má bydliště v místě, kde se prodlužuje lhůta, ale oznámení je učiněno v místě, kde se tato výhoda neuplatní, přijde tato osoba o výhodu prodloužení lhůty?
Na základě článku 647 občanského soudního řádu, pokud je písemnost určená jednomu z účastníků, který bydlí na místě, kde může požívat výhody prodloužené lhůty, doručena přímo jemu na místě, kde ti, kteří tam bydlí, by nemohli prodloužení v žádném případě využít, pak se při tomto doručení uplatní lhůty platné pro osoby, které nemohou prodloužení využít.
15 Jaké jsou důsledky nedodržení lhůt?
Po uplynutí promlčecí nebo prekluzivní lhůty je jakékoli řízení postiženo námitkou nepřípustnosti; žaloba je prohlášena za nepřípustnou, aniž by byla zkoumána věc sama.
Důsledky nedodržení procesní lhůty stanovené zákonem nebo soudcem se mění podle úlohy, kterou má lhůta, a podle úkonu, který je třeba vykonat. Právní předpisy neobsahují žádné sankce za nedodržení lhůty k zaslání předvolání: nedodržení lhůty k zaslání předvolání ruší rozsudek vynesený před jejím uplynutím, pokud se žalovaný nedostavil.
Nedostatek náležité péče ze strany účastníků, pokud byla za tímto účelem stanovena lhůta, má obecně za následek výmaz ze soudního rejstříku. Neprovedení procesního kroku úkonu může mít také za následek neplatnost (například pokud není předvolání doručeno soudním úředníkem ve stanovené lhůtě) nebo ukončení dokazování v souvislosti s přípravou spisu (u běžného písemného řízení).
16 Pokud lhůta uběhne, jaké opravné prostředky mohou využít účastníci, kteří zmeškali lhůtu, tj. u rozsudku pro zmeškání?
Žádné ustanovení neumožňuje zvrátit zánik nároku podat žalobu, který je právním účinkem vzniku promlčení nebo prekluze.
Nicméně pokud to znění předpisu předpokládá, má soudce možnost zrušit účastníkovi prekluzi, která vyplývá z uplynutí lhůty. Takže článek 540 občanského soudního řádu stanoví možnost, že vůči účastníkovi budou zrušeny účinky prekluze, které vyplývají z uplynutí lhůty pro podání opravného prostředku proti rozsudku vynesenému pro zmeškání nebo rozsudku, který byl vyhlášen jako kontradiktorní, pokud účastník, aniž by to jím bylo zaviněno, nevěděl o rozsudku včas, aby mohl uplatnit svůj opravný prostředek, nebo pokud nemohl jednat.
Proti rozhodnutí soudu, kterým se procesní úkon prohlašuje za neplatný, lze podat žádost o prominutí zmeškání úkonu. Navíc propadnutí lhůty ukončuje dané řízení, ale ponechává právo na podání další žaloby. Může být tedy podána nová žaloba, pokud nenastal žádný důvod pro zánik nároku, zejména promlčení.
Proti rozhodnutí o výmazu ze soudního rejstříku není možné podat opravný prostředek. Avšak výmaz ponechá dále v platnosti řízení. V důsledku toho přetrvávají účinky přerušení běhu promlčení nebo prekluze vyplývající z předvolání soudním vykonavatelem. Přerušení lze ukončit na základě podání žádosti o opětovný zápis případu do soudního rejstříku, v níž budou uvedeny důvody pro výmaz.
Související odkazy
Internetové stránky Legifrance – občanský soudní řád (ve francouzštině)
Internetové stránky Legifrance – občanský soudní řád v angličtině a ve španělštině
Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.