V oblasti občanskoprávní budou podle práva EU pokračovat probíhající řízení a řízení zahájená před koncem přechodného období. Portál e-Justice bude na základě vzájemné dohody se Spojeným královstvím uchovávat příslušné informace týkající se Spojeného království do konce roku 2024.

Procesní lhůty

Gibraltar
Obsah zajišťuje
European Judicial Network
Evropská soudní síť (občanské a obchodní věci)

1 Jaké druhy lhůt se uplatňují v občanskoprávních řízeních?

Hlavní druhy lhůt jsou tyto:

Lhůta pro odpověď na žalobu – Po obdržení žalobního formuláře nebo specifikace žaloby v případě, že je doručena odděleně, má žalovaný 14 dnů na podání žalobní odpovědi nebo předložení potvrzení o doručení. Po předložení potvrzení o doručení má žalovaný dalších 14 dnů na přípravu obhajoby. To znamená, že žalovaný může mít pro odpověď na žalobu až 28 dní, avšak v případě, že doručení potvrdí den po obdržení specifikace žaloby, má žalovaný na podání žalobní odpovědi pouze 15 dnů.

Lhůta pro výkon soudního rozhodnutí – Podle §4 odst. 4 zákona o promlčení z roku 1960 (Limitation Act 1960) nelze po uplynutí dvanácti let ode dne, kdy se rozhodnutí stalo vykonatelným, učinit s ohledem na dotyčné rozhodnutí žádný úkon.

Promlčecí lhůty – obecně platí promlčecí lhůta v délce šesti let, která se vztahuje na:

  • lhůtu pro podání žaloby týkající se deliktní odpovědnosti (§ 4 odst. 1 písm. a) zákona o promlčení z roku 1960)
  • lhůtu v případě postupného přechodu a zániku vlastnického titulu a práva k převedeným věcem (§ 11 zákona o promlčení z roku 1960)
  • lhůtu pro žaloby na částky, které jsou vymahatelné podle zákona (§ 4 odst. 1 písm. d) zákona o promlčení z roku 1960)

U ostatních druhů případů se promlčecí lhůty liší. Například:

  • lhůta pro úkony týkající se smluv ve formě veřejné listiny činí dvanáct let (§ 4 odst. 3 zákona o promlčení z roku 1960) – například zvláštní pohledávky, jako jsou hypotéky
  • lhůta pro podání žaloby o náhradu újmy na zdraví činí tři roky (§ 4 odst. 1 zákona o promlčení z roku 1960).

2 Seznam dnů pracovního klidu podle nařízení (ES/Euratom) č. 1182/71 ze dne 3. června 1971.

Části 2.8 až 2.10 občanského soudního řádu upravují použití a výklad pravidel při výpočtu lhůt.

Kromě sobot a nedělí patří na Gibraltaru ke dnům pracovního klidu tyto svátky:

  • Nový rok: 1. leden
  • Velký pátek: pátek před Velikonocemi
  • Velikonoční pondělí: pondělí po velikonoční neděli
  • Vzpomínkový den pracujících (Workers Memorial Day): 28. duben
  • První máj: 1. květen
  • Jarní svátek (Spring Bank Holiday): poslední pondělí v květnu
  • Narozeniny Královny: 2/3. pondělí v červnu
  • Letní svátek (Summer Bank Holiday): poslední pondělí v srpnu
  • Národní den: 10. září
  • První svátek vánoční (Christmas Day): 25. prosinec
  • Druhý svátek vánoční (Boxing Day): 26. prosinec

Pokud první svátek vánoční, druhý svátek vánoční, Nový rok nebo národní den připadají na víkend, stane se dnem pracovního klidu následující pracovní den. Připadne-li například 25. a 26. prosinec na sobotu a neděli, jsou dny pracovního klidu následující pondělí a úterý. Soudy jsou zavřené v období mezi Vánoci a Novým rokem.

3 Jaká jsou obecná pravidla pro počítání lhůt v různých řízeních ve věcech občanských a obchodních?

Zákon o promlčení z roku 1960 – Tento zákon stanoví několik lhůt pro zahájení řízení a uvádí další lhůty, během nichž je například nutné provést výkon soudního rozhodnutí nebo během nichž musí strany učinit jiné úkony. Další informace jsou uvedeny v odpovědi na otázku č. 1.

Občanský soudní řád (Civil Procedure Rules) – Jedná se o procesní pravidla pro civilní soudy v Anglii a Walesu (která platí i pro Gibraltar) a tato zahrnují lhůty pro různé úkony.

4 Pokud musí být určitý úkon nebo formalita vykonány v dané lhůtě, kdy tato lhůta začíná?

Dnem počátku běhu lhůty je obvykle datum rozhodné události. Například v případě 14denní lhůty pro odpověď na žalobu začíná lhůta běžet od dne obdržení žalobního formuláře nebo specifikace žaloby, je-li doručena odděleně (s výhradou pravidel týkajících se fikce doručení – viz níže). Dnem zahájení běhu lhůty pro výkon soudního rozhodnutí v délce 12 let je den, k němuž se soudní rozhodnutí stalo vykonatelným.

5 Může být počátek běhu lhůty ovlivněn nebo změněn způsobem předání nebo doručení písemností (osobní doručení soudním doručovatelem nebo doručení poštou)?

Běžným způsobem doručování písemností používaným na Gibraltaru je osobní doručení. V případě doručení doporučeným dopisem je v zákoně o výkladu a obecných ustanoveních (Interpretation and General Clauses Act) stanoveno, že se doručení považuje za uskutečněné „v okamžiku, kdy by byl dopis doručen běžnou poštou“.

Další informace o fikci doručení u ostatních způsobů jiného než osobního doručení, jako je výměna dokumentů, doručení písemnosti nebo její zanechání na povolené adrese, fax či jiné způsoby doručování elektronickou poštou, jsou uvedeny v části 6 občanského soudního řádu.

Pokud je písemnost doručena osobně, je považována za doručenou následující pracovní den, je-li doručena po 17:00 h v pracovní den nebo kdykoli v sobotu, v neděli nebo ve svátek.

6 Pokud výskytem události počíná lhůta běžet, započítává se den, kdy k události došlo, do výpočtu lhůty?

Pokud je lhůta vyjádřena počtem dní, počítá se jako celé dny. Při výpočtu počtu „celých dnů“ se nezapočítává den zahájení běhu lhůty, a je-li konec lhůty stanoven odkazem na určitou událost, den, k němuž dotyčná událost nastane. Příklady výpočtu těchto dnů jsou uvedeny v části 2 občanského soudního řádu.

7 V případě, kdy je lhůta vyjádřena ve dnech, započítávají se do uvedeného počtu dní kalendářní, nebo pracovní dny?

Jestliže soud vydá rozsudek, rozhodnutí nebo pokyn, kterým se stanoví lhůta pro provedení určitého úkonu, musí být poslední den pro jejich splnění stanoven jako kalendářní datum, je-li to možné, a uvádět denní dobu, do kdy musí být úkon proveden. Je-li v jakékoli písemnosti stanoveno datum pro provedení úkonu, musí být stanoveno jako kalendářní datum, je-li to možné.

Pokud je například určité osobě písemnost doručena 4. dubna a má odpovědět do 14 dnů od doručení, měla by odpovědět do 18. dubna.

Je-li však stanovená lhůta kratší než 5 dní, nezapočítávají se soboty, neděle a svátky.

8 Kdy je tato lhůta vyjádřena v týdnech, měsících nebo rocích?

Je-li v rozsudku, rozhodnutí, pokynu či jiné písemnosti uveden „měsíc“, rozumí se tím kalendářní měsíc.

Jestliže je lhůta vyjádřena v letech, je třeba obdobně použít část 2.10 občanského soudního řádu, ačkoli neexistuje výslovné pravidlo. Je-li tudíž v rozsudku, rozhodnutí, pokynu či jiné písemnosti uveden „rok“, je míněn kalendářní rok.

9 Je-li lhůta vyjádřena v týdnech, měsících nebo rocích, kdy taková lhůta vyprší?

Je-li konec lhůty stanoven odkazem na určitou událost, nezapočítává se den, k němuž dotyčná událost nastane. Viz rovněž odpověď na otázku č. 6.

10 Připadá-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, či den pracovního klidu je posledním dnem lhůty nejbližší následující pracovní den?

Pokud lhůta stanovená v občanském soudním řádu, praktickém pokynu, rozsudku nebo rozhodnutí pro provedení určitého úkonu v soudní kanceláři končí dnem, kdy je kancelář uzavřena, je úkon proveden včas, pokud k němu dojde následující den, kdy je soudní kancelář otevřena. Toto pravidlo se použije vždy, je-li stanoveno datum skončení platnosti.

11 Existují zvláštní okolnosti, za kterých lze prodloužit lhůty? Jaké jsou podmínky pro získání takových prodloužení lhůty?

Jestliže je žalobní formulář doručován mimo jurisdikci, použijí se zvláštní pravidla. Například v případě doručování do členského státu EU nebo smluvního státu Haagské úmluvy o doručování soudních a mimosoudních písemností v cizině ve věcech občanských a obchodních z roku 1965 činí lhůta pro předložení potvrzení 21 dnů ode dne doručení žalobního formuláře nebo specifikace žaloby. Lhůta pro podání žalobní odpovědi činí 21 dnů ode dne doručení specifikace žaloby, nebo v případě, že žalovaný předloží potvrzení o doručení, 35 dnů ode dne doručení specifikace žaloby. V případě doručení na jiné území smluvního státu Haagské úmluvy z roku 1965 činí lhůta pro předložení potvrzení 31 dnů ode dne doručení žalobního formuláře nebo specifikace žaloby. Lhůta pro podání žalobní odpovědi činí 31 dnů ode dne doručení specifikace žaloby, nebo v případě, že žalovaný předloží potvrzení o doručení, 45 dnů ode dne doručení specifikace žaloby. Další podrobnosti jsou uvedeny v části 6 občanského soudního řádu.

V případě doručování do jakékoli jiné země činí lhůta pro předložení potvrzení o doručení nebo pro podání žalobní odpovědi počet dnů stanovený v tabulce uvedené v praktickém pokynu 6B občanského soudního řádu od doručení specifikace žaloby, nebo v případě, že žalovaný předložil potvrzení o doručení, počet dní uvedených v tabulce plus dalších 14 dnů od doručení specifikace žaloby.

12 Jaké lhůty platí pro opravné prostředky (odvolání)?

Lhůta pro odvolání proti rozsudkům činí 14 dnů. Lhůta pro podání žádosti soudci o přezkum rozhodnutí orgánu, pokud tak lze podle zákona učinit, činí tři měsíce, nestanoví-li dotyčný zákon jinak (ačkoli žádosti o tyto soudní přezkumy musí být každopádně podány bezodkladně).

13 Mohou soudy změnit lhůtu pro dostavení se k soudu nebo stanovit zvláštní datum pro dostavení se?

Pokud se žalobce domnívá, že existují výjimečné důvody, může požádat soud, aby posoudil návrh neprodleně, aniž by byla žalovanému doručena jakákoli písemnost, tj. „ex parte“ neboli „bez oznámení“. Pokud soudce vydá rozhodnutí „ex parte“ nebo „bez oznámení“, je žalobci stanoveno datum další schůzky pro dostavení se k soudu. Žalovaný se může této schůzky zúčastnit, takže soudce může před vynesením dalšího rozhodnutí vyslechnout obě strany.

Další možnosti prodloužení lhůty jsou uvedeny v zákoně o promlčení z roku 1960. Může se například jednat o prodloužení promlčecí lhůty v případech, kdy je žalobce zdravotně postižený (§ 28 zákona o promlčení).

Nestanoví-li občanský soudní řád nebo praktický pokyn jinak nebo nenařídí-li soud jinak, může být lhůta stanovená v předpisech nebo soudem pro provedení úkonu určitou stranou změněna písemnou dohodou stran. Soudci mají navíc s ohledem na změnu lhůt rozsáhlé pravomoci v rámci řízení případů.

14 Pokud je písemnost zasílána osobě, která má bydliště v místě, kde se prodlužuje lhůta, ale oznámení je učiněno v místě, kde se tato výhoda neuplatní, přijde tato osoba o výhodu prodloužení lhůty?

Žádná strana by takovou výhodu neztratila.

15 Jaké jsou důsledky nedodržení lhůt?

Pokud žalovaný ve stanovené lhůtě nepodá žalobní odpověď nebo nárok nepotvrdí, může žalobce podat žádost nebo návrh na vydání rozsudku pro zmeškání. Žalovaný však může požádat soud o zrušení rozsudku.

K dispozici jsou také další sankce související s řízením případů. Jestliže má například jedna ze stran předložit určitý dokument, tj. znalecký posudek, ve stanovené lhůtě a neučiní tak, může soud tento posudek prohlásit za nepřípustný.

Soud může uplatnit rovněž sankce jako v případě pohrdání soudem.

16 Pokud lhůta uběhne, jaké opravné prostředky mohou využít účastníci, kteří zmeškali lhůtu, tj. u rozsudku pro zmeškání?

Strany, které jsou v prodlení, se mohou obrátit na soud a požádat o prodloužení lhůt. Pokud uplynutí lhůty vedlo k vynesení rozsudku pro zmeškání, mohou se odvolat nebo požádat o zrušení rozhodnutí.

Poslední aktualizace: 05/03/2021

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.