Procesní lhůty

Irsko
Obsah zajišťuje
European Judicial Network
Evropská soudní síť (občanské a obchodní věci)

1 Jaké druhy lhůt se uplatňují v občanskoprávních řízeních?

Hlavní druhy lhůt jsou tyto:

Lhůta pro vyjádření k žalobě: Poté, co byla žalovanému doručena žaloba podaná k vrchnímu soudu (High Court), má osm dní na uznání doručení, označované jako „prohlášení o úmyslu hájit se“. Tato osmidenní lhůta však neplatí pro „zvláštní předvolání“ dle ustanovení pokynu 12 čl. 2 jednacího řádu soudů vyššího stupně, které umožňuje podat prohlášení o úmyslu hájit se kdykoliv.

Do této obecné osmidenní lhůty „se nepočítá“ den doručení, nenařídí-li soud jinak. Žalovanému je poté poskytnuta dodatečná lhůta pro doručení žalobní odpovědi v délce 28 dní ode dne doručení žalobního návrhu nebo od uplynutí lhůty pro prohlášení o úmyslu hájit se, dle toho, který z uvedených dnů nastal později [pokyn 21 čl. 1 jednacího řádu soudů vyššího stupně].

V občanskoprávním řízení u obvodního soudu (Circuit Court) je žalovaný povinen žalobci doručit svou žalobní odpověď do deseti dnů od prohlášení o úmyslu hájit se [pokyn 15 čl. 4 jednacího řádu obvodních soudů z roku 2001]. U okresního soudu (District Court) musí být prohlášení o úmyslu hájit se a žalobní odpověď podány nejpozději 28 dnů po doručení oznámení o žalobě [pokyn 42 jednacího řádu okresních soudů].

Lhůta pro výkon rozsudku: U vrchního soudu lze zahájit řízení o výkon rozsudku do šesti let ode dne, kdy se daný rozsudek stal vykonatelným [pokyn 42 čl. 23 jednacího řádu soudů vyššího stupně ]. Pokud uplynulo šest let nebo došlo ke změně stran v důsledku úmrtí nebo z jiného důvodu, je nezbytné podat k soudu žádost o svolení zahájit výkon rozhodnutí. Úkony týkající se rozsudku se ze zákona promlčí po dvanácti letech ode dne, kdy se daný rozsudek stal vykonatelným [§ 11 zákona o promlčecích lhůtách z roku 1957].

Promlčecí lhůty: V případě smluv má smluvní strana na podání žaloby šest let ode dne, kdy vyvstal důvod k žalobě. V případech občanskoprávních deliktů má osoba na podání žaloby obecně šest let, ačkoliv pro případy tělesné újmy a ublížení na cti platí zvláštní pravidla

V případech tělesné újmy má osoba na podání žaloby dva roky ode dne vzniku újmy nebo ode dne, kdy se o příčině újmy dověděla, nastane-li tento den později [§ 7 zákona o občanskoprávní odpovědnosti a soudech z roku 2004].

V případech ublížení na cti má osoba na podání žaloby jeden rok, přičemž tuto lhůtu lze za výjimečných okolností prodloužit na dva roky.

U žalob týkajících se pozůstalosti po zesnulé osobě musí být žaloba podána do dvou let od úmrtí, nebo v běžné promlčecí lhůtě, podle toho, která z těchto lhůt je kratší [§ 9 odst. 2 zákona o občanskoprávní odpovědnosti z roku 1961].

Řízení mezi osobami v nesezdaném soužití dle části 15 zákona o registrovaném partnerství a některých právech a povinnostech osob v nesezdaném soužití z roku 2010 musí být zahájeno do dvou let od skončení daného vztahu.

V případech týkajících se navrácení pozemků je promlčecí lhůta dvanáct let.

U nároků na nesplacené běžné nájemné je promlčecí lhůta šest let. U splacení hypotéky činí lhůta dvanáct let. Pro nároky týkající se záchrany majetku platí promlčecí lhůta dva roky. U nároků na náhradu škody vzniklé porušením nepsaných podmínek ohledně vadného motorového vozidla má osoba na podání žaloby dva roky [§ 13 odst. 8 zákona o prodeji zboží a poskytování služeb z roku 1980]. U nároku na náhradu škody týkající se vadného výrobku je nutné zahájit řízení podáním žaloby do třech let [§ 7 odst. 1 zákona o odpovědnosti za vady výrobků z roku 1991].

2 Seznam dnů pracovního klidu podle nařízení (ES/Euratom) č. 1182/71 ze dne 3. června 1971.

Pravidla upravující zasedání soudů a soudní prázdniny lze nalézt v odkazu na konci tohoto dokumentu.

Kromě sobot a nedělí jsou v Irsku dny pracovního klidu následující dny:

Nový rok (1. leden),

svátek svatého Patrika (17. březen),

Velikonoční pondělí,

Boží hod vánoční (25. prosince),

svátek svatého Štěpána (26. prosince),

první pondělí v měsíci květnu, červnu a srpnu,

poslední pondělí v měsíci říjnu.

Pokud Boží hod vánoční nebo svátek sv. Štěpána či Nový rok připadají na víkend, stane se dnem pracovního klidu následující pracovní den. Je třeba upozornit také na soudní prázdniny, během nichž soudy zasedají omezeně, například ve formě „prázdninových zasedání“ nebo v případě naléhavých žádostí. Například během dlouhých prázdnin v srpnu a září zasedají soudy vyššího stupně a obvodní soudy omezeně.

3 Jaká jsou obecná pravidla pro počítání lhůt v různých řízeních ve věcech občanských a obchodních?

Zákon o promlčecích lhůtách z roku 1957, ve znění pozdějších předpisů, uvádí konkrétní lhůty, v nichž je nutné zahájit soudní řízení. Přiznání nároku uplatněného po uplynutí promlčecí lhůty je znemožněno nebo vyloučeno pouze tehdy, pokud se žalovaný ve vyjádření k žalobě dovolává zákona o promlčecích lhůtách. Zákon o promlčecích lhůtách tudíž nemá vliv na právo žalobce podat žalobu, ale může mít vliv na úspěch jím uplatněného práva. Zajímavá je rovněž skutečnost, že i když je žaloba podána v příslušné lhůtě, je přesto součástí pravomoci vrchního soudu zamítnout nárok v zájmu spravedlnosti tehdy, je-li doba, která uplynula mezi dnem, kdy nastal důvod k žalobě, a dnem zahájení řízení nebo podání žaloby natolik dlouhá, že by mohla zapříčinit nespravedlnost vůči žalovanému. Viz také odpověď na otázku 1 výše.

4 Pokud musí být určitý úkon nebo formalita vykonány v dané lhůtě, kdy tato lhůta začíná?

Doba začíná běžet ode dne příslušné události nebo „dne, kdy se osoba o příslušné události dozví“ (např. zranění). Například je-li soudem stanovena týdenní lhůta, v níž je třeba něco vykonat, předmětný úkon musí být učiněn nebo příslušná písemnost předložena do týdne od vydání příkazu, dle něhož je třeba tak učinit. Podobně, má-li strana lhůtu šesti let, v níž je třeba vykonat rozsudek, znamená to šest let od data, kdy se rozsudek stal vykonatelným.

Kromě případů, kdy z ustanovení plyne opačný záměr, se do lhůty se začátkem určeným konkrétním dnem obecně zahrnuje i tento den [§ 18 písm. h) výkladového zákona z roku 2005]. Pokyn 122 čl. 10 jednacího řádu soudů vyššího stupně však stanoví, že je-li těmito pravidly předepsán určitý počet dnů (jiných než „konkrétní“ dny), je při počítání lhůty první z těchto dnů vyloučen.

5 Může být počátek běhu lhůty ovlivněn nebo změněn způsobem předání nebo doručení písemností (osobní doručení soudním doručovatelem nebo doručení poštou)?

Jestliže se písemnost má druhé procesní straně doručit v určitý den nebo během určitého počtu dnů, zpravidla se nařizuje doručení buď běžnou předplacenou zásilkou, nebo doporučenou zásilkou. Je-li písemnost doručována běžnou předplacenou zásilkou, považuje se za doručenou druhé straně okamžikem, kdy by obálka s písemností byla doručena běžným způsobem doručování, obvykle následující den po odeslání. [Pro pravidla upravující doručování občanskoprávní výzvy k zaplacení obvodním soudem viz pokyn 11 čl. 10 a pokyn 14 čl. 3 bod vi) jednacího řádu obvodních soudů z roku 2001; pro pravidla upravující doručování oznámení o žalobách okresním soudem viz pokyn 41 jednacího řádu okresních soudů; pro pravidla upravující doručování předvolání vrchním soudem viz pokyn 9 jednacího řádu soudů vyššího stupně].

Pokyn 122 jednacího řádu soudů vyššího stupně upravuje obecná pravidla v souvislosti s časem včetně určení, kdy se doručení považuje za uskutečněné [pokyn 122 čl. 9 jednacího řádu soudů vyššího stupně].

6 Pokud výskytem události počíná lhůta běžet, započítává se den, kdy k události došlo, do výpočtu lhůty?

Je-li stanoveno, že lhůta začíná určitým dnem nebo se od určitého dne počítá, například písemnost se má straně doručit „do sedmi dnů“, má se dle zákona či jednacího řádu soudu za to, že první den (například den, kdy je vydán příkaz) do této lhůty spadá. Pokyn 122 čl. 10 jednacího řádu soudů vyššího stupně však stanoví, že předepisuje-li tento řád určitý počet dnů (jiných než „konkrétní“ dny), je při počítání lhůty první z těchto dnů vyloučen. Je-li stanoveno, že lhůta končí určitým dnem nebo se do určitého dne počítá, má se za to, že tento den do dané lhůty spadá. Počítá-li se pro doručení jakékoli písemnosti nebo provedení jakéhokoli postupu méně než šest dní, pak se do této lhůty nezapočítávají soboty, neděle, Boží hod vánoční ani Velký pátek [pokyn 122 jednacího řádu soudů vyššího stupně ].

7 V případě, kdy je lhůta vyjádřena ve dnech, započítávají se do uvedeného počtu dní kalendářní, nebo pracovní dny?

Kalendářní dny, není-li stanoveno jinak.

8 Kdy je tato lhůta vyjádřena v týdnech, měsících nebo rocích?

Pokud je lhůta pro učinění jakéhokoli úkonu nebo provedení jakéhokoli postupu omezena na měsíce nebo roky, počítá se tato doba v kalendářních měsících, není-li stanoveno jinak.

9 Je-li lhůta vyjádřena v týdnech, měsících nebo rocích, kdy taková lhůta vyprší?

Kromě případů, kdy z ustanovení plyne opačný záměr, se do lhůty, která začíná konkrétním dnem nebo se od konkrétního dne počítá, obecně zahrnuje i tento den a do lhůty, která končí určitým dnem nebo se do určitého dne počítá, se tento den zahrnuje [§ 18 písm. h) výkladového zákona z roku 2005]. Pokyn 122 čl. 10 jednacího řádu soudů vyššího stupně však stanoví, že je-li tímto řádem předepsán určitý počet dnů (jiných než „konkrétní“ dny), je při počítání lhůty první z těchto dnů vyloučen.

10 Připadá-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, či den pracovního klidu je posledním dnem lhůty nejbližší následující pracovní den?

Ano, pokud doba pro učinění jakéhokoli úkonu nebo provedení jakéhokoli postupu uplyne v sobotu, neděli nebo v jiném dnu, kdy jsou soudní kanceláře uzavřeny, a proto nelze daný úkon v tento den provést, předmětná lhůta uplyne následující den, kdy jsou soudní kanceláře otevřeny. Toto pravidlo se použije vždy, jde-li o lhůtu, kterou vyprší nárok.

11 Existují zvláštní okolnosti, za kterých lze prodloužit lhůty? Jaké jsou podmínky pro získání takových prodloužení lhůty?

Pokud zákon stanoví promlčecí lhůtu, soudy nemají pravomoc tuto lhůtu prodloužit. Soudům je však přiznána diskreční pravomoc v určitých případech prodloužit nebo zkrátit lhůty stanovené jednacím řádem soudu nebo nařízeními soudu. Domnívá-li se žalobce, že k tomu existují výjimečné okolnosti, může požádat soud o okamžité zvážení žádosti, aniž by se čekalo na doručení jakýchkoli písemností žalovanému. Tento postup je znám jako žádost ex parte nebo „bez oznámení“. Je-li vydán příkaz ex parte, bude vydání příkazu druhé straně oznámeno a poté dostane příležitost dostavit se k soudu a domáhat se změny nebo zrušení daného příkazu. Obecně lze lhůtu pro podání jakékoli soudní písemnosti prodloužit vzájemným souhlasem obou stran. Pokud se procesní strana domáhá prodloužení lhůty pro odvolání, je povinna prokázat, že úmysl odvolat se pojala v rámci dané lhůty, že nepodání odvolání včas bylo způsobeno chyba a že k tomu má prokazatelný důvod. Jestliže tato prodleva druhou stranu jakýmkoli způsobem poškodila, může to představovat důležité hledisko a soud za těchto okolností může využít svou možnost uvážení a prodloužení lhůty zamítnout.

12 Jaké lhůty platí pro opravné prostředky (odvolání)?

Odvolání proti rozhodnutí vrchního soudu je nutné podat do 28 dnů ode dne účinnosti nařízení, proti němuž odvolání směřuje.

Jestliže si osoba přeje odvolat se proti rozhodnutí obvodního soudu, je povinna odvolání podat do deseti dnů ode dne vyhlášení rozsudku nebo příkazu, proti němuž se odvolává [pokyn 61 čl. 3 jednacího řádu soudů vyššího stupně].

Jestliže si osoba přeje odvolat se proti rozhodnutí okresního soudu, je povinna odvolání podat do čtrnácti dnů od rozhodnutí okresního soudu [pokyn 101 čl. 1 jednacího řádu okresních soudů].

Za účelem soudního přezkumu rozhodnutí soudce nebo správního orgánu je nutné podat žádost neprodleně a do třech měsíců ode dne, kdy nastal důvod této žádosti, ledaže soud je toho názoru, že existují dobré důvody pro prodloužení této lhůty. [pokyn 84 čl. 21 odst. 1 jednacího řádu soudů vyššího stupně].

13 Mohou soudy změnit lhůtu pro dostavení se k soudu nebo stanovit zvláštní datum pro dostavení se?

Pokud zákon stanoví promlčecí lhůtu, soudy nemají pravomoc tuto lhůtu prodloužit nebo zkrátit. Nicméně za podmínek daných všemi příslušnými ustanoveními zákona má soud diskreční pravomoc prodloužit nebo zkrátit lhůtu pro provedení určitých úkonů. Jednací řád soudů vyššího stupně i jednací řád obvodních soudů stanoví, že tyto soudy mají pravomoc prodloužit či zkrátit lhůtu určenou uvedenými řády nebo vymezenou kterýmkoli soudem.

14 Pokud je písemnost zasílána osobě, která má bydliště v místě, kde se prodlužuje lhůta, ale oznámení je učiněno v místě, kde se tato výhoda neuplatní, přijde tato osoba o výhodu prodloužení lhůty?

Ne, tato strana o výhodu prodloužené lhůty nepřichází.

15 Jaké jsou důsledky nedodržení lhůt?

Každá strana, která nedodrží lhůty uložené soudem nebo stanovené jednacím řádem soudu či právními předpisy, nese odpovědnost za svůj neúspěch ve věci. Například pokud žalovaný nepodá prohlášení o úmyslu hájit se proti žalobě nebo se k žalobě nevyjádří, může žalobce podat žádost o vydání rozsudku pro zmeškání v neprospěch žalované strany.

Je-li za těchto okolností vydán rozsudek v neprospěch žalované strany, může se tato strana domáhat zrušení rozsudku nebo se může odvolat k vyššímu soudu. Jestliže žalobce k žalobě včas nepředloží podrobnější skutečnosti, může žalovaný podat žádost, aby žaloba byla zamítnuta z důvodu zmeškání. Žalobce se proti tomuto rozhodnutí může odvolat k vyššímu soudu. Soud také může využít svého uvážení, co se týká nákladů řízení, a to způsobem postihujícím stranu, která způsobila jakékoli nedůvodné prodlení či nedodržela příslušné lhůty.

16 Pokud lhůta uběhne, jaké opravné prostředky mohou využít účastníci, kteří zmeškali lhůtu, tj. u rozsudku pro zmeškání?

Strana, která zmeškala lhůtu, se může domáhat nařízení, jímž soud dané lhůty prodlouží. Jestliže uplynutí lhůty vedlo k rozsudku pro zmeškání, může tato strana žádat o zrušení daného rozsudku, a je-li tato žádost neúspěšná, může se odvolat k vyššímu soudu.

Poslední aktualizace: 09/03/2022

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.