Procesní lhůty

Itálie
Obsah zajišťuje
European Judicial Network
Evropská soudní síť (občanské a obchodní věci)

1 Jaké druhy lhůt se uplatňují v občanskoprávních řízeních?

Procesní lhůty, tj. období, v němž je nutno učinit určité úkony, mohou být a) závazné (perentorio), což znamená, že jejich nedodržení vede k tomu, že daný úkon je neplatný; b) pořádkové (ordinatorio), což znamená, že jejich nedodržení nemá za následek neplatnost nebo zrušení; c) minimální (dilatorio), což znamená, že daný úkon je neplatný, je-li učiněn před dotyčným datem (občanský soudní řád, články 152 až 155, viz níže uvedená příloha).

2 Seznam dnů pracovního klidu podle nařízení (ES/Euratom) č. 1182/71 ze dne 3. června 1971.

Za dny pracovního klidu se považují tyto dny: všechny neděle, 1. leden, 6. leden, 25. duben, velikonoční pondělí, 1. květen, 2. červen, 15. srpen, 1. listopad, 18. prosinec a 25. a 26. prosinec.

3 Jaká jsou obecná pravidla pro počítání lhůt v různých řízeních ve věcech občanských a obchodních?

Při výpočtu procesních lhůt se nebere v úvahu počáteční den (dies a quo). Je-li poslední den (dies ad quem) dnem pracovního klidu, prodlužuje se lhůta automaticky do následujícího pracovního dne. Pokud zákon odkazuje na pojem „celé dny“ (giorni liberi), počáteční a poslední den se nezapočítává.

Není-li v zákoně výslovně stanoveno, že lhůta je závazná, má se za to, že se jedná o pořádkovou lhůtu.

Při počítání lhůt vyjádřených v měsících nebo rocích se používá běžný kalendář; lhůta tudíž vyprší po uplynutí posledního okamžiku dne v měsíci, který odpovídá počátečnímu dni, nebo v případě lhůt vyjádřených v rocích posledního okamžiku dne v měsíci a (následujícím) roce, který odpovídá počátečnímu dni a měsíci, přičemž není důležité, zda má měsíc 31 nebo 28 dnů nebo zda do počítání patří únor v přestupném roce.

Závazné lhůty nelze prodloužit.

Běh procesních lhůt u běžných a správních soudů se automaticky pozastavuje (kromě věcí týkajících se pracovního práva) během justičních prázdnin od 1. do 31. srpna každého roku v souladu reformou zavedenou legislativním nařízením č. 132/2014 (dříve byl běh procesních lhůt pozastaven do 15. září) a počítání lhůty pokračuje nebo začíná od konce tohoto období zastavení běhu lhůt.

4 Pokud musí být určitý úkon nebo formalita vykonány v dané lhůtě, kdy tato lhůta začíná?

Pokud počátek lhůty neurčí soudce, obvykle začíná běžet okamžikem, kdy je strana skutečně či právně uvědomena o existenci povinnosti vykonat určitý úkol nebo formalitu (například lhůta pro odvolání počíná běžet okamžikem, kdy je oznámen (případně zveřejněn) rozsudek.

5 Může být počátek běhu lhůty ovlivněn nebo změněn způsobem předání nebo doručení písemností (osobní doručení soudním doručovatelem nebo doručení poštou)?

K tomu může dojít v těchto dvou případech:

a) V případě lhůt, které začínají běžet ode dne doručení nebo oznámení určité písemnosti (např. lhůty pro podání odvolání proti rozsudku):

V těchto případech je pro účely podání opravného prostředku v krátké lhůtě stanovené v článku 325 občanského soudního řádu (30 dnů pro podání odvolání nebo 60 dnů pro dovolání ke kasačnímu soudu) důležitý okamžik obdržení opisu rozsudku adresátem. Okamžik, od něhož začíná lhůta běžet, se proto může lišit v závislosti na způsobu doručení, jelikož zaslání poštou může být pomalejší než doručení soudním exekutorem.

b) Co se týká zaslání poštou, Ústavní soud (rozsudek č. 477 z roku 2002 a rozsudek č. 28 z roku 2004) rozhodl, že doručení soudní písemnosti je na straně odesílatele dokončeno v okamžiku, kdy je písemnost předána soudnímu exekutorovi, bez ohledu na způsob předání posléze (poštou nebo doručení soudním exekutorem), zatímco na straně příjemce je dokončeno ke dni obdržení písemnosti.

Tato zásada znamená, že se okamžik odeslání písemnosti odesílatelem liší od okamžiku jejího přijetí adresátem, přičemž tato zásada je uznána rovněž v nařízení Rady (ES) č. 1348/2000. Tato zásada se zabývá pouze včasností doručení písemnosti, přičemž se má za to, že doručující strana dodržela zákonnou lhůtu, je-li písemnost předána soudnímu exekutorovi před uplynutím platné lhůty. Nemá vliv na začátek běhu ostatních lhůt, kterým je okamžik oznámení nebo doručení písemnosti adresátovi nebo vyhlášení rozsudku nebo jiná událost, jak je podrobněji objasněno výše.

6 Pokud výskytem události počíná lhůta běžet, započítává se den, kdy k události došlo, do výpočtu lhůty?

Nikoli, den, k němuž událost nastala, se nebere v úvahu.

7 V případě, kdy je lhůta vyjádřena ve dnech, započítávají se do uvedeného počtu dní kalendářní, nebo pracovní dny?

Počítají se všechny dny; pouze v případě, připadá-li poslední den lhůty na den pracovního klidu, prodlužuje se lhůta do příštího pracovního dne.

8 Kdy je tato lhůta vyjádřena v týdnech, měsících nebo rocích?

Je-li lhůta vyjádřena v měsících nebo rocích, rozumí se tím kalendářní měsíce a roky.

9 Je-li lhůta vyjádřena v týdnech, měsících nebo rocích, kdy taková lhůta vyprší?

V těchto případech lhůta vyprší po uplynutí posledního okamžiku dne v měsíci, který odpovídá počátečnímu dni, nebo v případě lhůt vyjádřených v rocích posledního okamžiku dne v měsíci a (následujícím) roce, který odpovídá počátečnímu dni a měsíci, přičemž není důležité, zda má měsíc 31 nebo 28 dnů nebo zda do počítání patří únor v přestupném roce.

10 Připadá-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, či den pracovního klidu je posledním dnem lhůty nejbližší následující pracovní den?

Ano, je.

11 Existují zvláštní okolnosti, za kterých lze prodloužit lhůty? Jaké jsou podmínky pro získání takových prodloužení lhůty?

Závazné lhůty nelze prodloužit. Strany však mohou soud požádat o prodloužení lhůty, mohou-li prokázat, že lhůty nedodržely z důvodů, které byly mimo jejich kontrolu.

12 Jaké lhůty platí pro opravné prostředky (odvolání)?

Nejprve je třeba rozlišovat mezi dlouhými a krátkými lhůtami.

Dlouhá lhůta činí šest měsíců od zveřejnění rozsudku. Krátká lhůta, která začíná běžet od okamžiku oznámení rozsudku, činí 30 dnů pro podání odvolání odvolacímu soudu a 60 dnů pro podání kasačního opravného prostředku kasačnímu soudu. Návrhy v odporu třetí strany (opposizione di terzo revocatoria) a návrhy na přezkum (revocazione) je nutno podat do 30 dnů ode dne zjištění omylu nebo chyby, na nichž se návrh zakládá. Opravné prostředky pro nepříslušnost je nutno podat do 30 dnů.

13 Mohou soudy změnit lhůtu pro dostavení se k soudu nebo stanovit zvláštní datum pro dostavení se?

Soud může zpravidla stanovit lhůty libovolně v intervalu určeném zákonem. Lhůty pro předvolání stran k soudu jsou však stanoveny zákonem, a nikoli soudem. V souladu s článkem 168a občanského soudního řádu může soud odložit datum prvního slyšení až o 45 dní.

14 Pokud je písemnost zasílána osobě, která má bydliště v místě, kde se prodlužuje lhůta, ale oznámení je učiněno v místě, kde se tato výhoda neuplatní, přijde tato osoba o výhodu prodloužení lhůty?

V Itálii neexistuje obecné pravidlo pro povolení prodloužení lhůty. V určitých případech však byl běh lhůt zastaven z důvodu přírodních katastrof. Prodloužení se proto zpravidla vztahuje pouze na osoby nebo oblasti, kterých se týká opatření nebo ministerská vyhláška.

15 Jaké jsou důsledky nedodržení lhůt?

Nedodržení závazné lhůty má za následek ztrátu způsobilosti k provedení úkonu, jehož se lhůta týkala.

16 Pokud lhůta uběhne, jaké opravné prostředky mohou využít účastníci, kteří zmeškali lhůtu, tj. u rozsudku pro zmeškání?

Strany, které zmeškaly lhůtu, mohou požádat o její prodloužení nebo obnovení, mohou-li prokázat, že lhůtu nedodržely z důvodů, které byly mimo jejich kontrolu.

Související přílohy

Procesní lhůty: občanský soudní řád, články 323–338  PDF (72 Kb) it

Procesní lhůty: občanský soudní řád, články 152–155  PDF (41 Kb) it

Poslední aktualizace: 22/02/2021

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.