Procesní lhůty

1 Jaké druhy lhůt se uplatňují v občanskoprávních řízeních?

Procesní lhůty jsou časové úseky, v nichž musí být proveden určitý procesní úkon.

Lhůty lze rozdělit do tříd podle toho, kdo je jimi vázán:

Lhůty, které musí dodržet soud, soudce nebo soudní úředník, jsou stanoveny zákonem a bývají zpravidla krátké. V občanskoprávních řízeních tyto lhůty trvají od jednoho do 30 dnů (např. podle § 102 odst. 2 občanského soudního řádu (Civilprocesa likums) 15 dnů; podle § 140 odst. 9 30 dnů; podle § 341⁶ odst. 2 15 dnů). O tom, zda žalobu přijme, musí soudce rozhodnout do sedmi dnů od jejího obdržení, ale pokud jde o žalobu o navrácení dítěte do Lotyšska, kterou je nutné předat do cizí země, musí být rozhodnutí přijato během soudního jednání do 15 dnů od zahájení řízení. Rozhodnutí o opatřeních k zajištění nároku musí být přijato nejpozději den po zahájení řízení. Rozhodnutí o prozatímní ochraně před násilným jednáním musí být přijato nejpozději následující pracovní den po obdržení návrhu, pokud není nutné získat dodatečné důkazy nebo pokud by odklad mohl závažným způsobem ohrozit práva navrhovatele; v ostatních případech musí být rozhodnutí přijato do 20 dnů od obdržení návrhu. Pro některé kategorie věcí je stanovena lhůta, během níž musí být zahájeno prošetření věci nebo provedeno její přezkoumání a na základě toho přijat rozsudek. Stejnopis rozsudku nebo rozhodnutí se zasílá nejpozději do tří dnů po vynesení rozsudku či rozhodnutí nebo v případě vydání zkráceného rozsudku do tří dnů od vyhotovení úplného rozsudku. Právní předpisy stanoví také další lhůty. Někdy je třeba, aby soud nebo soudní úředníci provedli určité úkony okamžitě. V některých zákonem stanovených případech existují určité obecné lhůty, z nichž může soud nebo soudce učinit lhůtu zvláštní, a může tudíž sám stanovit lhůtu, během níž musí být určitý úkon proveden. Ve složitějších případech může soud vydat zkrácený rozsudek, který obsahuje pouze úvodní část a výrok. Do 14 dnů pak vyhotoví úplný rozsudek a určí datum, kdy bude úplný rozsudek připraven. Občanský soudní řád nestanoví lhůty, během nichž je soud povinen připravit a rozhodnout určitou občanskoprávní věc. Nicméně § 28 zákona o pravomoci soudů stanoví, že za účelem zaručení ochrany práv jednotlivců, která byla porušena, soud musí věc projednat „včas“ (savlaicīgi), což znamená, že v dané věci musí být rozhodnutí učiněno co nejrychleji. Občanský soudní řád zároveň stanoví jako výjimku z řádného soudního řízení zvláštní lhůty pro prošetření žalobních návrhů v určitých kategoriích občanskoprávních věcí, které jsou předmětem zvláštního řízení: například ve věci návrhu na nesporný výkon pohledávek (saistību bezstrīdus piespiedu izpildīšana) musí soudce přijmout rozhodnutí do sedmi dnů od obdržení návrhu. Zvláštní právní předpisy navíc obsahují ustanovení, jež určují, které záležitosti mají být rozhodnuty v rámci mimořádného řízení (např. je třeba upřednostnit žalobu týkající se zajištění práv a zájmů dítěte, jak stanoví zákon o ochraně práv dítěte).

Lhůty pro procesní úkony, které musejí učinit účastníci řízení, stanoví občanský soudní řád: 14 dnů před soudním jednáním pro předložení důkazů, pokud soudce nestanovil jinou lhůtu; 10 dnů pro předložení doplňkové námitky (blakus sūdzība); 20 dnů pro podání odvolání (apelācija) atd. Ve většině případů však lhůty platné pro účastníky řízení či pro jiné zúčastněné strany určí soud, soudce nebo soudní úředník, kteří také stanoví konkrétní datum uplynutí lhůty, jež je v právních předpisech stanoveno pouze obecně, nebo stanoví datum nezávisle s náležitým ohledem na druh procesního úkonu, vzdálenost bydliště dané osoby nebo místa, kde tato osoba pobývá, a na další okolnosti.

Lhůty platné pro osoby, které nejsou účastníky řízení v dané věci, stanoví pouze soud nebo soudce.

Níže jsou uvedeny hlavní lhůty:

• lhůta pro předložení důkazů: pokud soudce nestanoví jinak, musí být důkazy předloženy nejpozději do 14 dnů před soudním jednáním. Při projednávání věci lze důkazy předkládat na odůvodněný návrh strany sporu nebo třetí strany, pokud se tím neoddálí rozhodnutí věci nebo pokud soud souhlasí s tím, že existují pádné důvody, proč důkazy nebyly předloženy včas, nebo pokud se důkazy týkají skutečností, které vyšly najevo v průběhu řízení. Rozhodnutí soudu odmítnout určitý důkaz nelze napadnout, ale námitky vůči rozhodnutí je možné vznést v rámci úplného odvolání (apelācija) nebo dovolání (kasācija);
• lhůta pro vyjádření žalované strany: jakmile bylo zahájeno řízení, žalobní návrh a stejnopis přiložených listin musí být neprodleně zaslány žalované straně doporučenou poštou, přičemž musí být stanovena lhůta pro písemné vyjádření žalované strany, která může trvat od 15 až 30 dnů ode dne odeslání žalobního návrhu;
• lhůta pro nápravu nedostatků žalobního návrhu pro účely znovuotevření řízení a nového projednání věci: je-li vynesen kontumační rozsudek, má žalovaná strana 20 dnů ode dne zaslání rozsudku na to, aby soud požádala o znovuotevření řízení a o nové projednání věci.

Lhůta pro zastavení řízení:

• pokud zemřela fyzická osoba nebo zanikla právnická osoba, které jsou účastníkem řízení nebo třetí stranou uplatňující nezávislý nárok, a pokud právní vztah ve sporu dovoluje převod práv, je příslušnou lhůtou doba do určení dědice nebo jmenování právního zástupce;
• pokud soud rozhodl, že jednání účastníka řízení nebo třetí osoby podléhá omezení, které jim neumožňuje nezávislý výkon procedurálních práv a povinností v občanskoprávním řízení, lhůta trvá až do jmenování právního zástupce;
• pokud se účastník řízení nebo třetí strana nemohou řízení zúčastnit kvůli vážné nemoci, věku či zdravotnímu postižení, je příslušnou lhůtou doba trvající do soudem stanoveného termínu pro jmenování zástupce;
• pokud soud rozhodne o podání žalobního návrhu k ústavnímu soudu nebo pokud ústavní soud zahájil řízení týkající se ústavní žaloby podané žalobcem či navrhovatelem nebo pokud soud rozhodne, že věc postoupí Soudnímu dvoru Evropské unie k rozhodnutí o předběžné otázce, nebo pokud není možné danou věc rozhodnout, dokud nebude přijato rozhodnutí v jiné občanskoprávní, trestní či správní věci, je příslušnou lhůtou doba trvající do okamžiku, kdy rozhodnutí ústavního soudu nebo Soudního dvora Evropské unie či občanského, trestního či správního soudu nabude právní moci;
• jsou-li účastník řízení nebo třetí strana uplatňující nezávislý nárok na dlouhodobé misi nebo na služební cestě za hranicemi Lotyšska nebo bylo-li po žalovaném vyhlášeno pátrání nebo pokud se účastník řízení nebo třetí strana uplatňující nezávislý nárok nemohou řízení zúčastnit kvůli nemoci nebo pokud soud nařídí vypracování znaleckého posudku, je příslušnou lhůtou doba trvající do okamžiku, kdy tyto okolnosti pominou;
• pokud se strany dohodnou, že řízení zastaví, a žádná třetí strana vznášející nezávislý nárok proti tomu nemá námitky, je příslušnou lhůtou doba trvající do termínu stanoveného v rozhodnutí soudu;
• pokud bylo v souvislosti s nároky finanční povahy vyhlášeno úpadkové řízení vůči právnické osobě nebo úpadkové řízení vůči fyzické osobě vztahující se na žalovanou stranu, je příslušnou lhůtou doba trvající do ukončení úpadkového řízení.

Lhůta pro podání odvolání (apelācija): odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně lze podat do 20 dnů od vynesení rozsudku. Je-li vynesen zkrácený rozsudek, lhůta pro podání odvolání plyne od data, které soud stanoví pro vyhotovení úplného rozsudku. Je-li úplný rozsudek vyhotoven po stanoveném datu, lhůta pro podání dovolání proti tomuto rozsudku plyne od data, kdy je rozsudek skutečně vyhotoven. Odvolání podané po uplynutí lhůty není přípustné a bude zamítnuto.

Lhůta pro podání doplňkové námitky (blakus sūdzība): doplňkovou námitku lze podat do 10 dnů ode dne, kdy soud přijal napadené rozhodnutí, nestanoví-li občanský soudní řád jinak. Doplňková námitka podaná po uplynutí lhůty není přípustná a bude zamítnuta.

Lhůta pro podání návrhu na zohlednění nově objevených skutečností: lhůta pro podání takovéto návrhu plyne,

• pokud jde o okolnosti, které jsou pro danou věc podstatné a které sice existovaly již v době řízení, ale nebyly a nemohly být navrhovateli známy, ode dne, kdy tyto skutečnosti vyjdou najevo;
• pokud jde o záměrně nepravdivé svědecké výpovědi, stanoviska znalců či překlady nebo padělané písemné či hmotné důkazy, které vyjdou najevo v souvislosti s pravomocným rozsudkem soudu vyneseným v trestní věci a na jejichž základě byl tento rozsudek vydán, nebo pokud jde o trestnou činnost, která vyjde najevo v souvislosti s pravomocným rozsudkem soudu vyneseným v trestní věci a na jejímž základě byl vynesen protiprávní či neopodstatněný rozsudek nebo přijato protiprávní či neopodstatněné rozhodnutí, ode dne, kdy rozsudek v trestní věci nabyl právní moci;
• pokud jde o zrušení rozsudku soudu nebo rozhodnutí jiného orgánu, které bylo základem pro rozsudek soudu či rozhodnutí soudu v dané věci, ode dne, kdy nabude právní moci rozhodnutí soudu, jímž byl zrušen rozsudek v občanskoprávní či trestní věci, nebo ode dne zrušení rozhodnutí jiného orgánu, které bylo základem pro daný rozsudek či rozhodnutí, o jejichž zrušení se na základě nově objevených skutečností žádá;
• pokud bylo uznáno, že právní norma uplatněná při rozhodování dané věci není v souladu s právní normou větší právní síly, ode dne, kdy nabude právní moci rozsudek nebo jiné rozhodnutí, jímž uplatněná právní norma pozbývá platnost, neboť není v souladu s právní normou větší právní síly.

Lhůty pro předložení exekučního titulu: exekuční titul lze předložit do 10 let ode dne, kdy rozhodnutí soudu nebo soudce nabylo právní moci, nestanoví-li zákon jiné promlčecí lhůty.

Pokud je rozsudkem soudu nařízeno splácení dluhu v pravidelných splátkách, exekuční titul zůstává účinný po celou dobu splácení; výše zmíněná desetiletá lhůta začíná plynout poslední den stanovený pro každou splátku.

2 Seznam dnů pracovního klidu podle nařízení (ES/Euratom) č. 1182/71 ze dne 3. června 1971.

Zákon o dnech pracovního klidu, výročích a státních svátcích stanoví dny pracovního klidu k následujícím datům:

• 1. leden: Nový rok;
• Velký pátek, Velikonoční neděle a Velikonoční pondělí;
• 1. květen: Svátek práce, výročí vzniku Ústavodárného shromáždění Lotyšské republiky;
• 4. květen: výročí Vyhlášení obnovení nezávislosti Lotyšské republiky;
• druhá květnová neděle: Den matek;
• Svatodušní neděle;
• 23. červen: předvečer Svatého Jana;
• 24. červen: Svatý Jan, letní slunovrat;
• poslední den Lotyšského národního festivalu písní a tanců;
• 18. listopadu: výročí vyhlášení Lotyšské republiky;
• 24., 25. a 26. prosince: Vánoce (zimní slunovrat);
• 31. prosinec: předvečer Nového roku.

Pravoslavní věřící, starověrci a věřící hlásící se k jiným náboženským vyznáním slaví Velikonoce, Svatodušní neděli a Vánoce ve dnech stanovených podle příslušné církve.

Jestliže 4. květen, poslední den Lotyšského národního festivalu písní a tanců, nebo 18. listopad připadnou na sobotu či neděli, je svátkem nejbližší pracovní den.

3 Jaká jsou obecná pravidla pro počítání lhůt v různých řízeních ve věcech občanských a obchodních?

Pro procesní úkony platí lhůty stanovené v právních předpisech. Pokud právní předpisy žádnou lhůtu nestanoví, stanoví ji soud nebo soudce. Lhůta stanovená soudem nebo soudcem musí být dostatečně dlouhá, aby v ní bylo možné daný procesní úkon provést.

Lhůtou může být přesné datum nebo období, které končí ve stanovené datum, nebo období vyjádřené v letech, měsících, dnech či hodinách. Pokud určitý procesní úkon nemusí být proveden ve stanovený den, lze jej provést kdykoli v průběhu uvedeného období. Období lze určit odkazem na určitou událost, která s jistotou nastane.

4 Pokud musí být určitý úkon nebo formalita vykonány v dané lhůtě, kdy tato lhůta začíná?

Procesní lhůta vypočtená v letech, měsících či dnech začíná plynout ode dne následujícího po dni či události, které označují její začátek.

Procesní lhůta vypočtená v hodinách začíná plynout hodinu po události označující její začátek.

5 Může být počátek běhu lhůty ovlivněn nebo změněn způsobem předání nebo doručení písemností (osobní doručení soudním doručovatelem nebo doručení poštou)?

Soudní písemnosti se doručují fyzické osobě na adresu jejího nahlášeného bydliště nebo v případě, že nahlásila další adresu, na tuto další adresu nebo na adresu, kterou fyzická osoba uvedla pro účely korespondence se soudem. Danou osobu musí být možné na adrese nahlášeného bydliště nebo na další nahlášené adrese nebo na adrese, kterou uvedla pro účely korespondence se soudem, zastihnout. Pokud žalovaný nemá nahlášené bydliště a neuvedl adresu pro korespondenci se soudem, budou soudní písemnosti zaslány na adresu, kterou pro daného účastníka řízení uvedl žalobce, nebo na adresu, kterou soud získal na základě důkazů o skutečné adrese účastníka řízení. Soudní písemnosti lze doručit také na pracoviště adresáta.

Pokud účastník řízení v dané věci soudu oznámil, že souhlasí s tím, aby korespondence se soudem probíhala elektronicky, doručují se soudní písemnosti elektronickou poštou. Soudní písemnosti se v takovém případě zasílají na adresu elektronické pošty, kterou účastník řízení v dané věci uvedl. Pakliže soud shledá, že doručování soudních písemností elektronickou poštou naráží na technické překážky, doručí je za pomoci jiné metody, která je uvedena ve druhém odstavci tohoto oddílu.

Pokud účastník řízení v dané věci soudu oznámil, že souhlasí s tím, aby korespondence se soudem probíhala elektronicky, a že se zaregistroval v jeho systému přístupném online, doručují se soudní písemnosti prostřednictvím tohoto systému přístupného online. Pakliže soud shledá, že doručování soudních písemností prostřednictvím systému přístupného online naráží na technické překážky, doručí je jiným způsobem, který je uveden ve druhém odstavci tohoto oddílu. Předvolání k soudu se nicméně zasílají na adresu elektronické pošty, kterou účastník řízení v dané věci uvedl.

Je třeba také vzít v úvahu, že soudní písemnosti se doručí na adresu nahlášeného bydliště fyzické osoby nebo na další adresu, kterou tato osoba při ohlášení svého bydliště uvedla, nebo na adresu, kterou uvedla pro účely korespondence se soudem, nebo v případě právnické osoby na adresu sídla, a že soud od pošty obdrží potvrzení o doručení zásilky nebo o vrácení písemností na adresu odesílatele, čímž není nijak dotčena skutečnost, že písemnosti byly oznámeny. Adresát může vyvrátit předpoklad, že písemnosti byly doručeny sedmý den ode dne odeslání, jestliže písemnosti byly zaslány poštou, nebo třetí den ode dne odeslání, jestliže písemnosti byly zaslány elektronickou poštou, nebo prostřednictvím systému přístupného online, a to tak, že uvede objektivní okolnosti mimo jeho kontrolu, které mu zabránily v tom, aby písemnosti přijal na uvedené adrese.

Pokud jsou však soudní písemnosti doručeny adresátovi osobně kurýrem proti podpisu nebo pokud je účastník řízení doručil adresátovi osobně proti podpisu nebo pokud osoba, která soudní písemnosti osobně doručuje, adresáta v místě bydliště nezastihne a doručí je jakémukoli dospělému rodinnému příslušníkovi, který má na dané adrese bydliště, má se za to, že soudní písemnosti byly doručeny v den, kdy je adresát nebo jiná osoba přijali.

Pokud adresát odmítne soudní písemnosti přijmout, má se za to, že byly doručeny v den, kdy je adresát odmítl přijmout.

Jsou-li písemnosti zaslány poštou, má se za to, že byly doručeny sedmý den ode dne jejich odeslání.

Jsou-li písemnosti zaslány elektronickou poštou, má se za to, že byly doručeny třetí den ode dne jejich odeslání.

6 Pokud výskytem události počíná lhůta běžet, započítává se den, kdy k události došlo, do výpočtu lhůty?

Nikoli. Je-li za počátek lhůty považován výskyt určité události, začíná lhůta běžet následující den, kdy k této události určující počátek lhůty došlo.

7 V případě, kdy je lhůta vyjádřena ve dnech, započítávají se do uvedeného počtu dní kalendářní, nebo pracovní dny?

Je-li lhůta vyjádřena ve dnech, počet dnů zahrnuje všechny kalendářní dny.

8 Kdy je tato lhůta vyjádřena v týdnech, měsících nebo rocích?

Lhůty vyjádřené v letech, měsících či dnech zahrnují kalendářní dny.

9 Je-li lhůta vyjádřena v týdnech, měsících nebo rocích, kdy taková lhůta vyprší?

Lhůta vyjádřená v letech uplyne v příslušný měsíc a k příslušnému dni závěrečného roku lhůty.

Lhůta vyjádřená v měsících uplyne k příslušnému dni závěrečného měsíce lhůty. Pokud lhůta vyjádřená v měsících končí měsícem, který neobsahuje příslušné datum, skončí posledním dnem tohoto měsíce.

Lhůta, která končí v určitý den, uplyne k tomuto datu.

• Procesní úkon, jehož lhůta se chýlí ke konci, je možné provést do 24:00 posledního dne lhůty.
• Má-li být procesní úkon proveden u soudu, lhůta uplyne, když soud v daný den ukončí svoji činnost. Jsou-li návrh, odvolání či jiná písemnost doručeny komunikačnímu operátorovi do 24:00 v poslední den lhůty, má se za to, že byly doručeny včas.

10 Připadá-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, či den pracovního klidu je posledním dnem lhůty nejbližší následující pracovní den?

Jestliže poslední den připadne lhůty na sobotu, neděli nebo zákonem stanovený státní svátek, stává se posledním dnem lhůty příští pracovní den.

11 Existují zvláštní okolnosti, za kterých lze prodloužit lhůty? Jaké jsou podmínky pro získání takových prodloužení lhůty?

Na žádost účastníka řízení lze prodloužit pouze lhůty stanovené soudem nebo soudcem. Lhůty stanovené zákonem však soud může na žádost některé ze stran obnovit. Žádost o prodloužení lhůty nebo obnovení lhůty, která byla promeškána, by měla být podána k soudu, u nějž měl být promeškaný úkon proveden; soud rozhodne v písemném řízení. Účastníci řízení jsou písemně vyrozuměni o tom, že žádost byla podána a je nyní předmětem posouzení, přičemž je jim současně s tím zaslána žádost o prodloužení lhůty nebo obnovení lhůty, která byla promeškána. K žádosti o obnovení procesní lhůty musí být přiloženy písemnosti, které jsou nutné k provedení procesního úkonu, a důvody pro obnovení lhůty.

Lhůtu stanovenou soudcem může prodloužit samosoudce. Proti odmítnutí soudu či soudce prodloužit nebo obnovit lhůtu lze podat doplňkovou námitku.

12 Jaké lhůty platí pro opravné prostředky (odvolání)?

Lhůta pro podání doplňkové námitky (blakus sūdzība): doplňkovou námitku lze podat do 10 dnů ode dne, kdy soud přijal příslušné rozhodnutí.

Je-li rozhodnutí přijato v písemném řízení, běží lhůta pro podání doplňkové námitky ode dne, kdy je rozhodnutí doručeno.

Je-li rozhodnutí přijato v nepřítomnosti strany (např. rozhodnutí nařizující provedení důkazů nebo prozatímní ochranné opatření), běží lhůta pro podání doplňkové námitky ode dne, kdy bylo rozhodnutí doručeno nebo odesláno.

Bylo-li rozhodnutí soudu zasláno osobě, jejíž bydliště, místo pobytu či sídlo se nenachází v Lotyšsku, ale její adresa je známa v souladu s právními předpisy EU nebo mezinárodními dohodami, které jsou pro Lotyšsko závazné, může daná osoba podat doplňkovou námitku do 15 dnů ode dne doručení stejnopisu rozhodnutí nebo v případě, že soud vydal zkrácené rozhodnutí, ode dne doručení stejnopisu úplného znění rozhodnutí.

Každé odvolání (apelācija) musí být podáno do 20 dnů ode dne vynesení rozsudku nebo v případě, že je vynesen zkrácený rozsudek, ode dne, který soud stanovil pro vyhotovení úplného rozsudku. Je-li úplný rozsudek vyhotoven po stanoveném datu, lhůta pro podání dovolání proti tomuto rozsudku plyne od data, kdy je rozsudek skutečně vyhotoven.

Byl-li stejnopis rozsudku soudu zaslán osobě, jejíž bydliště, místo pobytu či sídlo se nenachází v Lotyšsku, ale její adresa je známa v souladu s právními předpisy EU nebo mezinárodními dohodami, které jsou pro Lotyšsko závazné, může daná osoba podat úplné odvolání do 20 dnů ode dne doručení stejnopisu rozsudku.

Kasační opravný prostředek, tj. dovolání, (kasācija) musí být podáno do 30 dnů ode dne vynesení rozsudku nebo v případě, že je vynesen zkrácený rozsudek, ode dne, který soud stanovil pro vyhotovení úplného rozsudku. Je-li úplný rozsudek vyhotoven po stanoveném datu, lhůta pro podání dovolání proti tomuto rozsudku plyne od data, kdy je rozsudek skutečně vyhotoven.

Byl-li stejnopis rozsudku soudu zaslán osobě, jejíž bydliště, místo pobytu či sídlo se nenachází v Lotyšsku, ale její adresa je známa v souladu s právními předpisy EU nebo mezinárodními dohodami, které jsou pro Lotyšsko závazné, může daná osoba podat dovolání do 30 dnů ode dne doručení stejnopisu rozsudku.

Opravný prostředek podaný po uplynutí lhůty, ať už se jedná o úplné odvolání, nebo pouze o dovolání, je nepřípustný a bude odmítnut. Proti rozhodnutí soudce odmítnout opravný prostředek (úplné odvolání nebo dovolání) lze do 10 dnů ode dne, kdy soud toto rozhodnutí přijal, podat doplňkovou námitku.

U některých druhů sporů, např. sporů týkajících se uznání rozhodnutí zahraničního soudu, mohou být stanoveny zvláštní lhůty pro podání opravného prostředku, které se určí v jednotlivých případech zvlášť na základě pravidel občanskoprávního řízení.

13 Mohou soudy změnit lhůtu pro dostavení se k soudu nebo stanovit zvláštní datum pro dostavení se?

Soud musí projednání určité věci odročit a stanovit jiné datum jednání, pokud:

• kterýkoli z účastníků řízení není při jednání přítomen a nebylo mu řádně oznámeno místo a čas konání jednání;
• kterýkoli z účastníků řízení, jemuž bylo řádně oznámeno místo a čas konání jednání, se k jednání nedostavil z důvodů, které soud považuje za pádné;
• žalovanému nebyl doručen stejnopis žaloby a žalovaný z tohoto důvodu žádá, aby rozhodnutí v dané věci bylo odloženo;
• je nutné, aby jako jedna ze stran byla předvolána osoba, jejíž práva nebo zákonné zájmy mohou být rozsudkem soudu dotčeny;
• může-li odročení pomoci obnovit soužití manželů nebo přispět ke smírnému urovnání sporu, může soud jednání odročit z vlastního podnětu. Na žádost účastníka řízení může být posouzení dané věci za tímto účelem odročeno i opakovaně;
• pokud se místo bydliště nebo pobytu žalovaného nenachází v Lotyšsku a žalovanému bylo zasláno oznámení o času a místě jednání a soud obdržel potvrzení o doručení listin, žalovaný však toto oznámení neobdržel včas a k jednání se nedostavil;
• pokud se místo bydliště nebo pobytu žalovaného nenachází v Lotyšsku a žalovanému bylo zasláno oznámení o času a místě jednání nebo stejnopis návrhu, ale soud neobdržel potvrzení o doručení a žalovaný se k jednání nedostavil;
• pokud soud obdržel souhlas účastníků řízení s mediací.

Soud může jednání ve věci odročit také za jiných okolností.

Soud může jednání ve věci odročit:

• pokud se žalobce, kterému byl oznámen čas a místo jednání, k jednání z neznámých důvodů nedostavil;
• pokud se žalovaný, jemuž byl oznámen čas a místo jednání, k jednání z neznámých důvodů nedostavil;
• pokud se soud domnívá, že není možné danou věc rozhodnout, protože se k jednání nedostavil účastník, jehož přítomnost je podle zákona povinná, nebo svědek, znalec či soudem poskytnutý tlumočník;
• na žádost účastníka řízení, který požádal, aby mu bylo umožněno předložit dodatečné důkazy;
• pokud se některá z osob nemůže jednání probíhajícího formou videokonference účastnit z technických nebo jiných důvodů, které soud není schopen ovlivnit;
• pokud se k jednání nedostavil tlumočník z důvodů, které soud považuje za pádné.

14 Pokud je písemnost zasílána osobě, která má bydliště v místě, kde se prodlužuje lhůta, ale oznámení je učiněno v místě, kde se tato výhoda neuplatní, přijde tato osoba o výhodu prodloužení lhůty?

Nikoli. Podle pravidel občanskoprávního řízení se zasílání a doručování soudních písemností osobě, jejíž bydliště či místo pobytu se nachází mimo Lotyšsko, řídí jinými pravidly a procesní lhůty, které začínají plynout okamžikem přijetí soudních písemností, se počítají jinak.

Platí například obecné pravidlo, že odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně lze podat do 20 dnů ode dne vynesení rozsudku. Je-li rozsudek zaslán účastníkovi řízení, jehož bydliště či místo pobytu se nachází mimo Lotyšsko, může tato osoba podat odvolání do 20 dnů ode dne, kdy jí byl doručen stejnopis soudního rozsudku. Jsou-li pro různé účastníky řízení stanoveny různé lhůty pro podání opravného prostředku proti rozsudku soudu prvního stupně, nabývá rozsudek právní moci tehdy, když není ve lhůtě pro podání opravného prostředku, která se počítá ode dne doručení posledního stejnopisu rozsudku, nebyl podán žádný opravný prostředek, není-li podáno odvolání.

15 Jaké jsou důsledky nedodržení lhůt?

Možnost úspěšného provedení určitého procesního úkonu zaniká uplynutím lhůty stanovené zákonem nebo soudem. Výzvy a písemnosti doručené po uplynutí lhůty nebudou přijaty.

16 Pokud lhůta uběhne, jaké opravné prostředky mohou využít účastníci, kteří zmeškali lhůtu, tj. u rozsudku pro zmeškání?

Na žádost některého z účastníků může soud lhůtu, která byla promeškána, obnovit, má-li za to, že k jejímu promeškání existoval pádný důvod.

Soud může obnovit:

• lhůty, které byly promeškány;
• lhůty stanovené zákonem;
• lhůty, které účastníkům řízení umožňují výkon jejich procesních práv.

Čistě procesní lhůty související s obecnými promlčecími lhůtami obnovit nelze; např. není možné obnovit lhůtu pro vykonání exekučního titulu po uplynutí 10leté promlčecí lhůty, která začala plynout v den, kdy příslušné rozhodnutí soudu nebo soudce nabylo právní moci.

Pokud soud obnoví lhůtu, která byla promeškána, povoluje zároveň s tím i zmeškaný procesní úkon, který měl být proveden.

Procesní lhůty stanovené soudem, soudcem nebo soudním úředníkem lze před jejich uplynutím prodloužit na žádost některé z účastníků řízení. Lhůty stanovené zákonem prodloužit nelze. Pokud byla lhůta stanovená soudem, soudcem nebo soudním úředníkem zmeškána, osoba, která je touto lhůtou vázána, může požádat o stanovení nové lhůty, aby mohla provést daný procesní úkon.

Žádost o prodloužení lhůty nebo obnovení lhůty, která byla promeškána, by měla být podána k soudu, u nějž měl být promeškaný úkon proveden. O žádosti se rozhodne při jednání, přičemž čas a místo jednání jsou účastníkům řízení oznámeny předem. Pokud se jedna ze stran na jednání nedostaví, nebrání to přijetí rozhodnutí o žádosti.

K žádosti o obnovení procesní lhůty musí být přiloženy písemnosti, které jsou nutné k provedení procesního úkonu, a důvody pro obnovení lhůty.

Lhůtu stanovenou soudcem může prodloužit samosoudce.

Proti odmítnutí soudu či soudce prodloužit nebo obnovit lhůtu lze podat doplňkovou námitku.