Procesní lhůty

1 Jaké druhy lhůt se uplatňují v občanskoprávních řízeních?

Polské občanskoprávní řízení rozlišuje tyto druhy lhůt:

• pokud jde o procesní úkony účastníků: zákonné, soudcovské a smluvní lhůty,
• pokud jde o procesní úkony soudu: pořádkové lhůty.

Zákonné a soudcovské lhůty jsou konečné a nelze je prodloužit.

Zákonné lhůty, které jsou definovány jako prekluzivní lhůty (což znamená, že jejich nedodržení má za následek neplatnost daného procesního úkonu), jsou stanoveny v právních předpisech. Tyto lhůty nelze prodloužit ani zkrátit. Zákonné lhůty začínají běžet okamžikem, který je stanoven v zákoně. Existují dva druhy zákonných lhůt: lhůty, před jejichž vypršením musí být daný úkon proveden, a lhůty, po jejichž uplynutí je možné úkon provést. Zákonné lhůty zahrnují lhůty pro podání opravných prostředků, například lhůtu pro podání odvolání nebo stížnosti.

Soudcovské lhůty jsou rovněž definovány jako prekluzivní lhůty, stanoví je však soud nebo soudce. Soudcovské lhůty lze prodloužit nebo zkrátit, avšak pouze ze závažného důvodu a na návrh podaný před uplynutím lhůty, a to i bez vyslechnutí protistrany. Tyto lhůty začínají běžet od okamžiku vydání rozhodnutí nebo příkazu za tímto účelem; pokud občanský soudní řád stanoví automatické doručení, počíná jejich běh doručením rozhodnutí nebo příkazu.
Soudcovské lhůty zahrnují lhůty na odstranění chyb týkajících se soudní nebo procesní nezpůsobilosti nebo odstranění formálních nedostatků odvolání či stížnosti.

Smluvní lhůty jsou stanoveny dohodou stran, jak vyplývá z jejich názvu. Klasickým příkladem je přerušení řízení na základě společného návrhu stran. Jestliže účastníci podají takovýto návrh, soud může (avšak nemusí) řízení přerušit. Uplatnění lhůty tohoto druhu závisí výlučně na vůli samotných účastníků.

Pořádkové lhůty jsou obvykle určeny soudním orgánům (soudům), nikoliv účastníkům. Jejich nedodržení nemá nepříznivé procesní důsledky. Jejich základním účelem je uplatnění zásady rychlého řízení. Příkladem takovéto lhůty je lhůta, ve které musí soud vyhotovit odůvodnění rozsudku.

2 Seznam dnů pracovního klidu podle nařízení (ES/Euratom) č. 1182/71 ze dne 3. června 1971.

Podle zákona ze dne 18. ledna 1951 o dnech pracovního klidu se uplatňují tyto zákonem stanovené dny pracovního klidu:

1. všechny neděle (soboty nejsou zákonem stanovenými dny pracovního klidu),

2. níže uvedené dny:

1. 1. leden – Nový rok;
2. 6. leden – Tři králové;
3. Velikonoční neděle;
4. Velikonoční pondělí;
5. 1. květen – Svátek práce;
6. 3. květen – Svátek ústavy;
7. Svatodušní neděle;
8. Boží tělo;
9. 15. srpen – Nanebevzetí Panny Marie;
10. 1. listopad – svátek Všech svatých;
11. 11. listopad – Den nezávislosti;
12. 25. prosinec – 1. svátek vánoční;
13. 26. prosinec – 2. svátek vánoční.

V roce 2024 připadá Velikonoční neděle na 31. březen, Velikonoční pondělí na 1. duben, Svatodušní neděle na 19. květen a svátek Božího těla na 30. květen.

3 Jaká jsou obecná pravidla pro počítání lhůt v různých řízeních ve věcech občanských a obchodních?

V občanském právu může mít pojem „lhůta“ dva významy.
Může se jednat o určitý okamžik (např. 5. dubna 2017), nebo o určitou dobu, která má svůj počátek a konec (např. 14 dnů).

Je-li stanovena konečná lhůta (den, do kterého je třeba něco učinit), je rozhodující přesný okamžik, kdy daná lhůta vyprší. Lhůta nemusí být stanovena jako určitý den, nýbrž může být určena událostí, která se vyskytne v konkrétní situaci určené smluvními stranami.

Procesní lhůty jsou stanoveny v jednotkách času jako den, týden, měsíc nebo rok. Podle článku 165 občanského soudního řádu je způsob počítání lhůt v občanskoprávním řízení upraven ustanoveními občanského zákoníku, která se týkají lhůt, pokud zákon, usnesení soudu či rozhodnutí jiného státního orgánu nebo právní akt stanoví lhůtu, aniž by byl upřesněn způsob jejího počítání (článek 110 občanského zákoníku). Podání návrhu na přepážce polské pošty vnitrostátního poskytovatele poštovních služeb na území Polské republiky nebo na přepážce zahraniční pošty vnitrostátního poskytovatele poštovních služeb na území jiného členského státu Evropské unie se považuje za rovnocenné podání této písemnosti u soudu. Totéž platí pro podání písemnosti vojákem velitelství útvaru, osobou ve výkonu trestu správě věznice nebo členem posádky polského námořního plavidla veliteli tohoto plavidla.

Den má 24 hodin, začíná a končí ve 24.00 hodin.
Lhůta uvedená ve dnech vyprší na konci posledního dne. Lhůta vyjádřená v týdnech, měsících nebo rocích uplyne na konci dne, který se pojmenováním nebo číslem shoduje s prvním dnem lhůty, nebo není-li takový den v posledním měsíci, poslední den tohoto měsíce. Je-li lhůta vyjádřena jako začátek, střed nebo konec určitého měsíce, má se za to, že se jedná o první, patnáctý nebo poslední den měsíce, přičemž polovina měsíce odpovídá 15 dnům. Pokud je lhůta stanovena v měsících nebo rocích a nevyžaduje se kontinuita, má se za to, že měsíc má 30 dní a rok 365 dní. Připadá-li konec lhůty pro provedení určitého úkonu na zákonem stanovený den pracovního klidu nebo sobotu, vyprší lhůta nejbližší následující den, kterým není den pracovního klidu nebo sobota.

4 Pokud musí být určitý úkon nebo formalita vykonány v dané lhůtě, kdy tato lhůta začíná?

Představuje-li počátek lhůty stanovené ve dnech určitá skutečnost, nezapočítává se do běhu lhůty den, kdy tato skutečnost nastala. Pokud například soud doručil účastníkovi řízení procesní předvolání, v němž byl vyzván k provedení určitého úkonu v sedmidenní lhůtě, dne 11. ledna 2017, vypršela tato lhůta o půlnoci (24:00) 18. ledna 2017.

5 Může být počátek běhu lhůty ovlivněn nebo změněn způsobem předání nebo doručení písemností (osobní doručení soudním doručovatelem nebo doručení poštou)?

Soud může doručit písemnost řadou způsobů: prostřednictvím pošty, soudního vykonavatele, soudního úředníka nebo soudní doručovací služby. Doručení adresátovi se může uskutečnit rovněž předáním písemnosti adresátovi na podatelně soudu. Byla-li písemnost řádně doručena, jsou všechny tyto způsoby stejně platné a volba jednoho z nich nemá na běh lhůt vliv.

Od 8. září 2016 umožňují předpisy soudům doručovat písemnosti prostřednictvím systému přenosu dat, pokud adresát podal písemnosti prostřednictvím tohoto systému nebo si zvolil tuto možnost. Adresát, který se rozhodl podat písemnosti prostřednictvím systému přenosu dat, si může zvolit elektronické doručení.

Písemnost doručená elektronickými prostředky se považuje za doručenou ke dni, který je uveden v elektronickém potvrzení o přijetí korespondence, a to i v případě, připadá-li tento den na zákonem stanovený den pracovního klidu. Na účinnost doručení nemá vliv skutečnost, že elektronická korespondence je přijata v noci. Není-li elektronické potvrzení o přijetí korespondence k dispozici, má se za to, že doručení nastalo 14 dní ode dne, kdy byl dokument nahrán do systému přenosu dat. Výše uvedená pravidla vyžadují, aby účastníci kontrolovali svůj elektronický účet nejméně každých 14 dnů.

6 Pokud výskytem události počíná lhůta běžet, započítává se den, kdy k události došlo, do výpočtu lhůty?

Představuje-li počátek lhůty stanovené ve dnech určitá skutečnost, nezapočítává se do běhu lhůty den, kdy tato skutečnost nastala.

7 V případě, kdy je lhůta vyjádřena ve dnech, započítávají se do uvedeného počtu dní kalendářní, nebo pracovní dny?

Lhůty stanovené ve dnech jsou vyjádřeny v kalendářních dnech. Připadá-li konec lhůty pro provedení určitého úkonu na zákonem stanovený den pracovního klidu nebo sobotu, vyprší lhůta nejbližší následující den, kterým není den pracovního klidu nebo sobota.

8 Kdy je tato lhůta vyjádřena v týdnech, měsících nebo rocích?

Lhůta vyjádřená v týdnech, měsících nebo rocích uplyne na konci dne, který se pojmenováním nebo číslem shoduje s prvním dnem lhůty, nebo není-li takový den v posledním měsíci, poslední den tohoto měsíce.

Je-li lhůta vyjádřena jako začátek, střed nebo konec určitého měsíce, má se za to, že se jedná o první, patnáctý nebo poslední den měsíce. Polovina měsíce odpovídá 15 dnům.

Pokud je lhůta stanovena v měsících nebo rocích a nevyžaduje se kontinuita, má se za to, že měsíc má 30 dní a rok 365 dní.

9 Je-li lhůta vyjádřena v týdnech, měsících nebo rocích, kdy taková lhůta vyprší?

Lhůta vyjádřená v týdnech, měsících nebo rocích uplyne na konci dne, který se pojmenováním nebo číslem shoduje s prvním dnem lhůty, nebo není-li takový den v posledním měsíci, poslední den tohoto měsíce.

Je-li lhůta vyjádřena jako začátek, střed nebo konec určitého měsíce, má se za to, že se jedná o první, patnáctý nebo poslední den měsíce. Polovina měsíce odpovídá 15 dnům.

Pokud je lhůta stanovena v měsících nebo rocích a nevyžaduje se kontinuita, má se za to, že měsíc má 30 dní a rok 365 dní.

10 Připadá-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, či den pracovního klidu je posledním dnem lhůty nejbližší následující pracovní den?

Připadá-li konec lhůty pro provedení určitého úkonu na zákonem stanovený den pracovního klidu nebo sobotu, vyprší lhůta nejbližší následující den, kterým není den pracovního klidu nebo sobota.

11 Existují zvláštní okolnosti, za kterých lze prodloužit lhůty? Jaké jsou podmínky pro získání takových prodloužení lhůty?

Prodloužit nebo zkrátit lze pouze soudcovské lhůty, tj. lhůty stanovené soudem nebo předsedou senátu. Rozhodnutí o prodloužení nebo zkrácení lhůty může vydat předseda senátu nebo soud, avšak pouze ze závažných důvodů, přičemž posouzení důvodů je ponecháno na jejich uvážení.

Lhůtu lze prodloužit nebo zkrátit pouze na návrh strany, účastníka nesporného řízení, vedlejšího účastníka, státního zástupce, inspektora práce, veřejného ochránce práv spotřebitelů, nevládní organizace, soudem ustanoveného znalce nebo svědka, pokud se lhůta týká jejich úkonů. Toto rozhodnutí nemůže být přijato z vlastního podnětu soudu nebo soudce.

Návrh je třeba podat před vypršením lhůty.

12 Jaké lhůty platí pro opravné prostředky (odvolání)?

Polský občanský soudní řád stanoví zákonné procesní lhůty pro podání opravných prostředků podle druhu soudního rozhodnutí (rozsudek (wyrok), rozhodnutí ve věci samé v nesporném řízení (postanowienie co do istoty sprawy w postępowaniu nieprocesowym), rozsudek pro zmeškání (wyrok zaoczny), platební rozkaz v upomínacím řízení (nakaz zapłaty w postępowaniu upominawczym), platební rozkaz v řízení o platebním rozkazu (nakaz zapłaty w postępowaniu nakazowym) a rozhodnutí (postanowienie)). Stanoveny jsou konkrétně tyto zákonné lhůty:

• rozsudek a rozhodnutí ve věci samé v nesporném řízení: odůvodnění rozsudku musí být vyhotoveno písemně, pokud o to účastník řízení požádá do jednoho týdne ode dne vyhlášení výroku rozsudku. Soud musí z vlastního podnětu doručit rozsudek účastníkům, pokud účastník jednající bez obhájce, právního zástupce nebo patentového zástupce nebyl přítomen vydání rozsudku, protože byl zbaven svobody a rozsudek byl vydán v neveřejném zasedání. Rozsudek a informace o způsobu a lhůtě pro podání návrhu na doručení odůvodnění a o podmínkách, způsobu a lhůtě pro podání odvolání musí být automaticky doručeny každému účastníkovi, který jednal bez advokáta, právního zástupce, patentového zástupce nebo Nejvyššího státního zastupitelství Polské republiky. Pokud existuje povinnost být zastoupen, musí být účastník zastoupen advokátem nebo právním zástupcem; účastník by měl být rovněž informován o ustanoveních týkajících se povinnosti být zastoupen a o důsledcích nedodržení těchto ustanovení. Odvolání lze podat u soudu, který napadený rozsudek vydal, do dvou týdnů od doručení rozsudku a odůvodnění odvolateli. V případě prodloužení lhůty pro vypracování písemného odůvodnění rozsudku činí lhůta pro podání odvolání tři týdny. Soud při doručování rozsudku a jeho odůvodnění oznámí tuto lhůtu účastníkovi řízení. Pokud je lhůta v oznámení uvedena nesprávně a účastník ji dodržel, má se za to, že odvolání bylo podáno v souladu s lhůtou. Výše uvedené lhůty (dva týdny a tři týdny) se rovněž považují za dodržené, pokud účastník řízení před jejich uplynutím podal opravný prostředek u soudu druhého stupně. V takových případech tento soud oznámí opravný prostředek soudu prvního stupně a požádá o předložení spisu,
• rozhodnutí: lhůta pro podání stížnosti činí jeden týden ode dne doručení rozhodnutí a odůvodnění rozhodnutí, včetně případů, kdy k doručení došlo z vlastního podnětu soudu. Pokud se soud v době vydání rozhodnutí rozhodl odůvodnění rozhodnutí nevypracovat, lhůta začíná běžet od vyhlášení rozhodnutí, nebo pokud bylo předmětem doručení, ode dne doručení. Soud je povinen vypracovat odůvodnění rozhodnutí vyhlášených na veřejném zasedání pouze tehdy, je-li proti nim přípustné odvolání, a to pouze tehdy, požádá-li o to účastník řízení do jednoho týdne ode dne vyhlášení. Taková rozhodnutí se doručují pouze účastníkovi, který podal návrh, aby bylo vyhotoveno odůvodnění rozhodnutí a doručeno mu spolu s rozhodnutím. Nestanoví-li zvláštní zákon jinak, soud musí rozhodnutí vydaná na veřejném zasedání doručovat účastníkům řízení z vlastního podnětu. Při doručení rozhodnutí účastníkovi, který jednal bez advokáta, právního zástupce, patentového zástupce nebo Nejvyššího státního zastupitelství Polské republiky, by měl být účastník poučen o přípustnosti, podmínkách, lhůtách a způsobu podání návrhu na doručení odůvodnění a podání opravného prostředku nebo o tom, že proti rozhodnutí není odvolání přípustné nebo že odůvodnění rozhodnutí nemusí být vypracováno. V případě rozhodnutí, proti němuž lze podat odvolání, vydaného na neveřejném zasedání, soud vypracuje odůvodnění pouze tehdy, pokud o to účastník řízení požádá do jednoho týdne od doručení rozhodnutí. Rozhodnutí s odůvodněním se doručuje pouze účastníku řízení, který požádal o vypracování odůvodnění rozhodnutí a o doručení spolu s rozhodnutím. Pokud zvláštní právní předpis ukládá soudu ze zákona povinnost vypracovat odůvodnění rozhodnutí vyhlášeného na neveřejném zasedání, musí být rozhodnutí a odůvodnění doručeno automaticky. Soud může vypracovat odůvodnění rozhodnutí, proti němuž lze podat odvolání a které bylo vyhlášeno na neveřejném zasedání, pokud se tím zjednoduší řízení nebo pokud se rozhodnutí týká náhrady nákladů řízení osobě, která není účastníkem řízení. V takových případech se rozhodnutí a jeho odůvodnění doručí všem dotčeným stranám nebo osobám. Automatické doručení rozhodnutí vydaného na neveřejném zasedání spolu s odůvodněním soudem zbavuje účastníka povinnosti podat návrh na doručení rozhodnutí a odůvodnění. Při vydání rozhodnutí, proti němuž se lze odvolat, může soud v souladu se svým posouzením založeným na zvážení všech okolností případu rozhodnout, že odůvodnění rozhodnutí nevyhotoví, pokud plně vyhoví tvrzení účastníka řízení uvedenému v jeho návrhu a ztotožní se s argumenty, které účastník předložil na podporu tohoto návrhu. Rozhodnutí musí odkazovat na příslušné soudní spisy. Je-li procesní písemnost doručena později než rozhodnutí, lhůta pro podání odvolání začíná běžet ode dne doručení této písemnosti. Proti rozhodnutí soudního úředníka se lze odvolat, jestliže by proti tomuto rozhodnutí bylo možné podat odvolání, kdyby bylo vydáno soudem. Odvolání se podává u soudu, u kterého soudní úředník vydal napadené rozhodnutí, a to do jednoho týdne od doručení rozhodnutí. Pokud bylo rozhodnutí doručeno bez odůvodnění a účastník řízení podal návrh na vypracování odůvodnění, lhůta pro podání odvolání začíná běžet ode dne doručení rozhodnutí spolu s odůvodněním,
• rozsudek pro zmeškání ve vztahu k žalovanému: žalovaný, proti němuž byl rozsudek pro zmeškání vynesen, může podat odpor do dvou týdnů od doručení rozsudku,
• rozsudek pro zmeškání ve vztahu k žalobci: soud vypracuje odůvodnění rozsudku pro zmeškání, pokud byla žaloba zcela nebo zčásti zamítnuta a žalobce do jednoho týdne od doručení rozsudku podá návrh na vypracování odůvodnění rozhodnutí,
• platební rozkaz v upomínacím řízení a platební rozkaz v řízení o platebním rozkazu: v řízení o platebním rozkazu soud nařídí žalovanému, aby ve lhůtě stanovené v platebním rozkazu zaplatil celou pohledávku včetně nákladů řízení, nebo aby podal odvolání (odpor proti platebnímu rozkazu v upomínkovém řízení, odpor proti platebnímu rozkazu v řízení o platebním rozkazu). Níže jsou uvedeny hlavní lhůty: dva týdny ode dne doručení platebního rozkazu v případě platebního rozkazu vydaného v upomínacím řízení, má-li být platební rozkaz doručen žalovanému v tuzemsku; jeden měsíc ode dne doručení platebního rozkazu v případě platebního rozkazu vydaného v upomínacím řízení, má-li být platební rozkaz doručen žalovanému mimo Polsko, ale v rámci Evropské unie; jeden měsíc ode dne doručení platebního rozkazu v případě platebního rozkazu vydaného v řízení o platebním rozkazu, má-li být doručen žalovanému v rámci Evropské unie; tři měsíce ode dne doručení platebního rozkazu, má-li být doručen mimo Evropskou unii. Vyjde-li po vydání platebního rozkazu, že doručení platebního rozkazu má být provedeno na místě, které podle odstavce 2 odůvodňuje stanovení jiné lhůty, než která je uvedena ve vydaném platebním rozkazu, vydá soud bez návrhu rozhodnutí, kterým se platební rozkaz případně změní.

13 Mohou soudy změnit lhůtu pro dostavení se k soudu nebo stanovit zvláštní datum pro dostavení se?

Svědek nebo účastník řízení má absolutní povinnost dostavit se k soudu. Svědek se musí dostavit k soudu i tehdy, není-li mu o okolnostech případu nic známo, nebo pokud se již rozhodl uplatnit své právo na odepření svědecké výpovědi. Svědek musí svou nepřítomnost (nedostavení se k soudu) omluvit písemně přede dnem soudního jednání. Předložení omluvy pro nedostavení se soudu k pozdějšímu dni nebrání soudu v tom, aby svědkovi uložil během soudního jednání pokutu.

Svědek by měl k písemné omluvě připojit doklad potvrzující důvod jeho nedostavení se k soudu. Nedostavení se svědka k soudu lze omluvit z důvodu nemoci, důležité služební cesty nebo vážné nepředvídané události. Je-li jako důvod pro nedostavení se na základě předvolání uplatněna nemoc, musí osvědčení potvrzující nezpůsobilost dostavit se k soudu vydat soudní lékař. V tomto případě stanoví soud jiné datum pro dostavení se k soudu.

14 Pokud je písemnost zasílána osobě, která má bydliště v místě, kde se prodlužuje lhůta, ale oznámení je učiněno v místě, kde se tato výhoda neuplatní, přijde tato osoba o výhodu prodloužení lhůty?

Na účastníka nebo svědka se vztahují pravidla občanského soudního řádu uplatňovaná soudním orgánem (soudem).

15 Jaké jsou důsledky nedodržení lhůt?

Procesní úkon, který účastník provede po vypršení lhůty, je neplatný.
Tato zásada se vztahuje na zákonné i soudcovské lhůty. Neplatnost procesního úkonu znamená, že procesní úkon, který byl proveden pozdě, nemá právní účinky, jež jsou podle zákona s jeho provedením spojeny. Procesní úkon provedený po vypršení lhůty je neplatný i v případě, že soud dosud nevydal rozhodnutí v důsledku vypršení lhůty.

16 Pokud lhůta uběhne, jaké opravné prostředky mohou využít účastníci, kteří zmeškali lhůtu, tj. u rozsudku pro zmeškání?

Je-li lhůta překročena, může účastník požádat o její obnovení, nebo podat návrh na obnovu řízení.

Pokud účastník zmeškal lhůtu pro provedení procesního úkonu bez svého zavinění, obnoví soud lhůtu na jeho návrh. Obnovení lhůty však není přípustné, nemá-li nedodržení lhůty pro účastníka nepříznivé procesní důsledky. Písemnost s návrhem na obnovení lhůty je nutno podat soudu, u něhož měl být úkon proveden, nejpozději jeden týden poté, co zanikl důvod pro nedodržení lhůty. V písemnosti je třeba doložit skutečnosti odůvodňující návrh. Účastník by měl provést procesní úkon současně s podáním návrhu. Po jednom roce od zmeškání lhůty ji lze obnovit pouze ve výjimečných případech. Obnovení lhůty pro podání opravného prostředku proti rozsudku o prohlášení manželství za neplatné nebo o rozvodu manželství či neexistenci manželství není přípustné v případě, že jeden z účastníků uzavřel poté, co rozsudek nabyl právní moci, nové manželství. Návrh na obnovení lhůty, který je podán pozdě nebo který je podle zákona nepřípustný, soud odmítne. Skutečnost, že byla podána žádost o obnovení lhůty, nemá za následek zastavení řízení nebo výkonu rozhodnutí. Soud však může podle okolností řízení nebo výkon rozhodnutí zastavit. Je-li návrhu vyhověno, může soud neprodleně přikročit k projednání dané věci.

Obnova řízení umožňuje projednat znovu věc, která byla ukončena pravomocným rozhodnutím. Návrh, v němž se požaduje obnova řízení, se často považuje za mimořádný opravný prostředek, který se používá k napadení pravomocných rozhodnutí, na rozdíl od řádných opravných prostředků (jež se uplatňují ve vztahu k rozhodnutím, která dosud nejsou pravomocná). „O obnovu řízení z důvodu neplatnosti lze požádat: pokud v senátu zasedla neoprávněná osoba nebo pokud byl rozhodující soudce vyloučen ze zákona a účastník řízení nemohl požádat o odvolání soudce předtím, než rozsudek nabyl právní moci; pokud účastník neměl procesní způsobilost nebo nebyl řádně zastoupen nebo byl zbaven způsobilosti k právním úkonům v důsledku porušení zákona; o obnovu však nelze žádat, pokud účastník před právní mocí rozsudku znovu nabyl způsobilost k právním úkonům nebo pokud byl nedostatek zastoupení uplatněn prostřednictvím námitky nebo pokud účastník učiněné procesní kroky schválil. O obnovu řízení lze požádat také tehdy, pokud Ústavní soud prohlásí, že právní předpis, na jehož základě byl vydán rozsudek, je v rozporu s Ústavou, ratifikovanou mezinárodní smlouvou nebo zákonem.

O obnovu řízení lze požádat z toho důvodu, že:

• se rozsudek zakládal na padělané nebo pozměněné listině nebo na odsouzení v trestním řízení, jež bylo následně zrušeno;
• nebo že rozhodnutí bylo získáno prostřednictvím trestného činu.

O obnovu řízení lze požádat rovněž v těchto případech:

• je-li později odhaleno, že existuje pravomocný rozsudek týkající se téhož právního vztahu, nebo jsou-li zjištěny skutkové okolnosti či důkazy, které mohly ovlivnit výsledek řízení a které nemohl účastník uplatnit v předchozím řízení;
• pokud byl obsah rozsudku ovlivněn rozhodnutím, kterým nebylo ukončeno řízení ve věci samé a které bylo vydáno na základě normativního aktu uznaného Ústavním soudem za akt, který je v rozporu s Ústavou, ratifikovanou mezinárodní smlouvou nebo zákonem (zrušeným nebo pozměněným v souladu s občanským soudním řádem).

O obnovu řízení z důvodu trestného činu lze požádat pouze tehdy, pokud byl trestný čin prokázán pravomocným odsuzujícím rozsudkem, ledaže trestní řízení nelze zahájit nebo bylo zastaveno z jiných důvodů než pro nedostatek důkazů.

Žádost o obnovu řízení proti rozsudku o prohlášení manželství za neplatné nebo o rozvodu manželství či neexistenci manželství není přípustná v případě, že jeden z účastníků uzavřel poté, co rozsudek nabyl právní moci, nové manželství. Žádost o obnovu řízení musí být podána do tří měsíců; tato lhůta začíná běžet ode dne, kdy se účastník dozvěděl o důvodech pro obnovu řízení, nebo pokud je důvodem to, že účastník nebyl řádně zastoupen nebo byl zbaven svéprávnosti, ode dne, kdy se účastník, jeho statutární orgán nebo právní zástupce dozvěděl o rozsudku. Pokud Ústavní soud rozhodl, že normativní akt je v rozporu s Ústavou, ratifikovanou mezinárodní smlouvou nebo zákonem, na jehož základě byl vydán rozsudek, musí být návrh na obnovu řízení podán do tří měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí Ústavního soudu. Pokud v době rozhodování Ústavního soudu rozhodnutí (vydané na základě normativního aktu, který Ústavní soud prohlásil za odporující Ústavě, ratifikovanou mezinárodní smlouvou nebo zákonem) ještě nenabylo právní moci v důsledku podání opravného prostředku, který byl následně zamítnut, počíná lhůta běžet ode dne doručení zamítavého rozhodnutí, a bylo-li rozhodnutí vyhlášeno na veřejném zasedání, ode dne vyhlášení tohoto rozhodnutí.

O obnovu řízení nelze požádat po uplynutí více než deseti let ode dne, kdy rozsudek nabyl právní moci (vyjma případu, kdy účastník nemohl jednat nebo nebyl náležitě zastoupen).