Procesní lhůty

1 Jaké druhy lhůt se uplatňují v občanskoprávních řízeních?

Procesní úkony musí být provedeny v určitých termínech (términos) nebo lhůtách (plazos) stanovených zákonem.

Termín upřesňuje okamžik, k němuž musí být daný procesní úkon proveden.

Lhůta stanoví časový úsek, který je k dispozici pro provedení určitého postupu. Lhůty mohou být vyjádřeny ve dnech, týdnech, měsících nebo rocích.

Nejsou-li lhůta nebo termín stanoveny zákonem, má se za to, že dotyčný úkon musí být proveden bezodkladně.

Podle judikatury Ústavního soudu (Tribunal Constitucional) může jakákoli prodleva v soudním řízení vést k porušení práva na projednání věci bez zbytečných průtahů. Je však třeba uplatňovat kritérium přiměřenosti a ustanovení čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, která byla podepsaná v Římě dne 4. listopadu 1950, a judikatura Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) zavádějí pojem „přiměřená lhůta“ (který přihlíží k faktorům, jako je složitost dané věci, obvyklá délka dotyčného druhu řízení, zájmy sporné strany a její procesní jednání, jednání orgánů nebo uvážení dostupných zdrojů). Jestliže však soud pojem „přiměřená lhůta“ nerespektuje, dotkne se to nepříznivě práva zakotveného v čl. 24 odst. 2 španělské ústavy.

Nedodržení termínů a lhůt ze strany soudů a soudních úředníků bez řádného důvodu má mimoto za následek disciplinární řízení podle základního zákona o soudní moci (Ley Orgánica del Poder Judicial). Tímto není dotčeno právo poškozené strany na náhradu škody, která jí případně vznikla.

Kromě procesních lhůt existuje samostatná otázka lhůt pro uplatnění hmotněprávních práv (promlčení a prekluze).

2 Seznam dnů pracovního klidu podle nařízení (ES/Euratom) č. 1182/71 ze dne 3. června 1971

Co se týká úpravy správních řízení, nařízení č. 1182/71 je v současnosti ve vnitrostátním právu provedeno článkem 48 zákona o právní úpravě orgánů veřejné správy a společných správních postupů (Ley de Régimen Jurídico de las Administraciones Públicas y del Procedimiento Administrativo Común).

1. V článku 48 je stanoveno: Není-li ve španělských právních předpisech či právních předpisech EU stanoveno jinak, má se za to, že jsou-li lhůty vyjádřeny ve dnech, odkazují na pracovní dny s vyloučením neděl a státních svátků. Je-li lhůta vyjádřena v kalendářních dnech, uvede se to v souvisejících oznámeních.
2. Je-li lhůta vyjádřena v měsících nebo rocích, začíná běžet ode dne následujícího po dni, kdy byl daný akt oznámen nebo zveřejněn, nebo ode dne následujícího po dni, k němuž se návrh považuje za přijatý nebo zamítnutý v případě neposkytnutí odpovědi příslušnými orgány. Není-li v posledním měsíci lhůty den shodný se dnem, od něhož se běh lhůty počítá, považuje se den uplynutí lhůty poslední den v měsíci.
3. Je-li posledním dnem lhůty den pracovního klidu, prodlužuje se lhůta do následujícího pracovního dne.
4. Je-li lhůta vyjádřena ve dnech, počítají se dny ode dne následujícího po dni, kdy byl dotyčný akt oznámen nebo zveřejněn, nebo ode dne následujícího po dni, k němuž se návrh považuje za přijatý nebo zamítnutý v případě neposkytnutí odpovědi příslušnými orgány.
5. Je-li v obci či autonomní oblasti, v níž má dotčený účastník bydliště, příslušný den pracovním dnem a v místě, kde se nachází správní orgán, dnem pracovního klidu či naopak, považuje se ve všech případech za den pracovního klidu.
6. Skutečnost, že za účelem počítání lhůt byl určitý den prohlášen za pracovní den či den pracovního klidu, sama o sobě neurčuje způsob fungování úřadů veřejné správy, způsob organizace pracovní doby ani přístup veřejnosti k rejstříkům.
7. Za účelem počítání lhůt stanoví ústřední vláda a správní orgány jednotlivých autonomních oblastí pro své příslušné oblasti odpovědnosti kalendář dnů pracovního klidu podle oficiálního kalendáře pracovních dnů. Kalendář schválený autonomními oblastmi bude zahrnovat dny pracovního klidu pro různé orgány místní samosprávy v dotyčné zeměpisné oblasti, ve které se bude kalendář uplatňovat.

Kalendář musí být před začátkem každého roku zveřejněn v příslušném úředním věstníku a jiných médiích, aby bylo zajištěno, že je o něm veřejnost informována.

INTERNETOVÝ ODKAZ na kalendář dnů pracovního klidu v roce 2022.

Dny pracovního klidu pro účely soudního řízení jsou stanoveny v článku 182 základního zákona o soudní moci. V tomto článku se stanovuje:

1. Tyto dny jsou pro procesní účely dny pracovního klidu: soboty a neděle; 24. a 31. prosinec; národní, regionální a místní svátky. Generální rada soudní moci může nařízením povolit konání soudních řízení v těchto dnech v případech, které nejsou výslovně stanoveny v zákoně.
2. Pracovní den trvá od 8:00 do 20:00 h, nestanoví-li zákon jinak.

Podle článku 183 základního zákona o soudní moci jsou dny v srpnu s ohledem na všechna soudní řízení dny pracovního klidu s výjimkou řízení, která jsou v procesních právních předpisech prohlášena za naléhavá.

3 Jaká jsou obecná pravidla pro počítání lhůt v různých řízeních ve věcech občanských a obchodních?

Pravidla jsou stanovena v článcích 130 až 136 kapitoly II hlavy V svazku I zákona o občanském soudním řádu (Ley de Enjuiciamiento Civil) 1/2000 ve znění zákona 42/2015 ze dne 5. října 2015.

K hlavním rysům stávajících pravidel patří toto:

a) Veškerá soudní řízení se musí konat v pracovních dnech a během pracovní doby.

Pracovními dny jsou všechny dny v roce kromě sobot a nedělí a národních, regionálních a místních svátků. Dny pracovního klidu jsou i dny v měsíci srpnu a soudy nebudou v tyto dny zasílat právníkům elektronická oznámení, ledaže se má za to, že pro účely dotyčných formalit jsou pracovními dny.

Pracovní doba trvá od 8:00 do 20:00 h, nestanoví-li zákon u konkrétního postupu jinak. Pro účely oznámení a výkonu rozhodnutí se za pracovní dobu považuje i doba od 20:00 do 22:00 h.

Výjimečně je u některých postupů, například podávání nabídek v elektronické dražbě, lhůta stanovena v kalendářních dnech a mimopracovní doba neexistuje. Článek 649 občanského soudního řádu stanoví lhůtu v délce dvaceti kalendářních dnů od zahájení dražby a dražba neskončí dříve než jednu hodinu po podání poslední nabídky, je-li tato vyšší než předchozí nejvyšší nabídka, a to i v případě, že to znamená prodloužení původní dvacetidenní lhůty až o 24 hodin.

b) Dny a hodiny se mohou považovat za pracovní dny a pracovní dobu pro účely postupů, které se pokládají za naléhavé, tj. v případě, že by případná prodleva mohla vážně poškodit dotčené účastníky nebo řádný výkon spravedlnosti nebo by mohla mít za následek neúčinnost soudního rozhodnutí. (K příkladům patří nedobrovolné přijetí na psychiatrickou kliniku a soudní opatření přijatá v nejlepším zájmu nezletilých osob v případě sporů vyplývajících z občanskoprávního řízení.) Může být uskutečněny z podnětu soudu nebo na návrh dotčeného účastníka a nařídit je může soudní tajemník nebo případně samotný soud.

Naléhavá opatření lze každopádně přijmout i v srpnu, aniž by bylo zapotřebí výslovné povolení. Povolení se obdobně nevyžaduje v případě, musí-li naléhavá opatření, která byla iniciována v pracovní době, nutně pokračovat i mimo pracovní dobu.

c) Co se týká počítání lhůt, lhůta začíná běžet ode dne následujícího po dni právního oznámení počátku lhůty, a zahrnuje poslední den lhůty, který končí o půlnoci.

Pokud však zákon stanoví, že lhůta začíná běžet hned po uplynutí jiné lhůty, začíná lhůta běžet ode dne následujícího po dni vypršení předchozí lhůty, aniž by bylo zapotřebí nové oznámení.

d) S ohledem na podání žaloby (článek 135 občanského soudního řádu) existují dva způsoby komunikace mezi soudem a spornými stranami:

1. Prostřednictvím dokumentů v tištěné podobě v případě fyzických osob, které nejsou zastoupeny procesním zástupcem (procurador) (což obvykle platí v případě nároku s částkou nižší než 2 000 eur), nebo v případě, že dokument nelze podat v digitální podobě.
2. Prostřednictvím on-line a elektronických systémů soudů. To je povinné pro právníky a některé sporné strany i v případě, že nejsou zastoupeny procesním zástupcem (jako jsou právnické osoby, notáři a soudní úředníci: viz článek 273 občanského soudního řádu). Účastníci se mohou rovněž rozhodnout, že tyto systémy využijí i v případě, že se to nevyžaduje. Jsou-li dokumenty podány elektronicky, je doklad poskytnut ve formě elektronického potvrzení přijetí, které je vydáno automaticky. Potvrzení přijetí obsahuje evidenční číslo a datum a čas podání, což je okamžik, k němuž se pro všechny účely má za to, že dotyčný dokument byl předložen. Právníci mohou podávat procesní písemnosti a jiné dokumenty elektronicky 24 hodin denně, každý den v roce. Je-li písemnost podána v den pracovního klidu nebo mimo pracovní dobu, má se za to, že byla podána na počátku následujícího pracovního dne. Existuje rovněž ustanovení o prodloužení lhůt, které mají vypršet, pokud povinnou písemnost nelze podat ve stanovené lhůtě kvůli neplánovanému přerušení on-line služby pro podávání písemností.

Bez ohledu na použitý způsob podání mohou být písemnosti, na něž se vztahuje určitá lhůta, podány do 15:00 h pracovního dne následujícího po dni, k němuž daná lhůta vyprší.

V řízeních u civilních soudů nelze žaloby podat soudu vykonávajícímu služební pohotovost.

e) Lhůty nelze prodloužit: pokud účastník nedodrží lhůtu, ztrácí možnost provést dotyčný procesní úkon.

Internetový odkaz:

OBČANSKÝ SOUDNÍ ŘÁD

4 Pokud musí být určitý úkon nebo formalita vykonány v dané lhůtě, kdy tato lhůta začíná?

Obecným pravidlem stanoveným v článku 151 občanského soudního řádu je, že oznámení o všech rozhodnutích vydaných soudy nebo soudními tajemníky musí být doručeno do tří dnů ode dne vydání rozhodnutí nebo ode dne jeho zveřejnění.

V čl. 151 odst. 2 je uvedeno, že je-li oznámení doručeno státnímu zástupci, právní službě vlády, právnímu zástupci Cortes Generales a zákonodárných shromáždění nebo právnímu zástupci právní služby správy sociálního zabezpečení či jiných orgánů autonomních oblastí nebo orgánů místní samosprávy a je-li oznámení doručeno prostřednictvím profesních organizací zastupujících soudní procesní zástupce, má se za to, že bylo doručeno následující pracovní den po dni přijetí, který je zaznamenán v úředním záznamu nebo v potvrzení o přijetí, bylo-li oznámení doručeno elektronicky či on-line. Je-li oznámení odesláno po 15:00 hodin, má se za to, že bylo obdrženo následující pracovní den.

V čl. 151 odst. 3 se doplňuje, že pokud se doručení dokumentu nebo příkazu, jež mají být přiloženy k oznámení, uskuteční až po datu, kdy bylo oznámení obdrženo, má se za to, že k předání došlo v okamžiku zaevidovaného doručení písemnosti, jsou-li účinky oznámení spojeny s tímto dokumentem.

5 Může být počátek běhu lhůty ovlivněn nebo změněn způsobem předání nebo doručení písemností (osobní doručení soudním doručovatelem nebo doručení poštou)?

Je-li oznámení o rozhodnutí doručeno soudním vykonavatelem (soudním doručovatelem) nebo poštou, je rozhodujícím dnem den, kdy je písemnost doručena soudním vykonavatelem nebo poštou a potvrzeno její přijetí.

Je-li oznámení doručeno zveřejněním podle článku 164 občanského soudního řádu, jelikož adresa žalovaného není známa, začíná lhůta běžet ode dne následujícího po dni, kdy byla písemnost vyvěšena na úřední desce soudu nebo zveřejněna ve státním úředním věstníku, nebo případně elektronicky.

Je-li nutné předat kopie písemností podaných procesními zástupci procesním zástupcům ostatních účastníků, je v článku 278 občanského soudního řádu stanoveno, že pokud podle zákona určuje předaná písemnost počátek běhu lhůty, v níž je třeba provést určitý procesní úkon, začíná tato lhůta běžet bez účasti soudu a počítá se ode dne následujícího po dni, který je zaznamenán na předaných kopiích, nebo v případě elektronického doručení ke dni, který se považuje za den doručení.

6 Pokud výskytem události počíná lhůta běžet, započítává se den, kdy k události došlo, do výpočtu lhůty?

Počítání lhůty začíná ode dne následujícího po dni, kdy nastala událost, která podle zákona způsobila počátek lhůty.

7 V případě, kdy je lhůta vyjádřena ve dnech, započítávají se do uvedeného počtu dní kalendářní, nebo pracovní dny?

Dny pracovního klidu jsou z počítání lhůt vyloučeny, s výjimkou nabídek v elektronických dražbách (jak bylo objasněno výše), kdy je lhůta vyjádřena v kalendářních dnech.

Při počítání lhůt pro naléhavé úkony se dny v srpnu nepovažují za dny pracovního klidu: z počítání lhůt jsou vyloučeny pouze soboty, neděle a svátky.

8 Kdy je tato lhůta vyjádřena v týdnech, měsících nebo rocích?

Lhůty vyjádřené v měsících nebo rocích se počítají od jednoho dne k druhému. Španělské právní předpisy nestanoví lhůty vyjádřené v týdnech.

9 Je-li lhůta vyjádřena v týdnech, měsících nebo rocích, kdy taková lhůta vyprší?

Není-li v posledním měsíci lhůty den, který se shoduje s počátečním dnem lhůty, považuje se za den uplynutí lhůty poslední den v měsíci.

10 Připadá-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, či den pracovního klidu je posledním dnem lhůty nejbližší následující pracovní den?

Pokud lhůta vyprší v sobotu, neděli či jiný den pracovního klidu, považuje se za prodlouženou do následujícího pracovního dne.

11 Existují zvláštní okolnosti, za kterých lze prodloužit lhůty? Jaké jsou podmínky pro získání takových prodloužení lhůty?

Lhůty nelze prodloužit. Lhůty však lze přerušit. Termíny, které dodržet z důvodů vyšší moci, lze prodloužit. V těchto případech začíná čas opět plynout, jakmile pominul důvod přerušení nebo prodloužení. Soud musí z vlastního podnětu nebo na návrh účastníka, jehož se situace týká, zjistit důkazy o situaci zapříčiněnou vyšší mocí během jednání, k němuž se dostaví ostatní účastníci (viz odpověď na otázku č. 13).

12 Jaké lhůty platí pro opravné prostředky (odvolání)?

Lhůty pro různé druhy opravných prostředků jsou stanoveny zákonem a nelze je prodloužit. Lhůta na podání odvolání soudu vyššího stupně (recursos de apelación) a Nejvyššímu soudu (recursos de casación) činí 20 dní ode dne následujícího po dni oznámení soudního rozhodnutí (články 458 a 479 občanského soudního řádu).

13 Mohou soudy změnit lhůtu pro dostavení se k soudu nebo stanovit zvláštní datum pro dostavení se?

Zákonné lhůty nelze prodloužit. V některých případech zákon vyžaduje, aby soud stanovil pro provedení určitého úkonu konkrétní datum a čas.

Výjimečně je v případě vyšší moci možné lhůty přerušit a termíny prodloužit:

1. Obecné ustanovení je obsaženo v čl. 134 odst. 2 občanského soudního řádu. Soudní tajemník musí z vlastního podnětu nebo na návrh účastníka, jehož se situace týká, zjistit důkazy o této situaci vyšší moci během jednání, k němuž se dostaví ostatní účastníci. Soudu lze podat návrh na přezkum rozhodnutí soudního tajemníka.
2. Jakmile bylo stanoveno datum soudního jednání, musí předvolaná osoba v případě, že se nemůže k soudu dostavit z důvodu vyšší moci či podobných příčin, soud okamžitě informovat, předložit příslušné důkazy a požádat o nové jednání nebo rozhodnutí (čl. 183 odst. 1 a články 189 a 430 občanského soudního řádu). Nové soudní jednání je nařízeno v případě, jsou-li uznány důkazy o situaci a brání-li tato situace v účasti těmto osobám: právníkovi (čl. 183 odst. 2 a čl. 188 odst. 1, 5 a 6 občanského soudního řádu); účastníkovi, jehož přítomnost je nezbytná, jelikož mu není nápomocen advokát nebo musí být vyslechnut (čl. 183 odst. 3 a čl. 188 odst. 4 občanského soudního řádu), nebo svědkovi či znalci. V posledně uvedeném případě může být svědek nebo znalec přizván k posouzení důkazů mimo soudní jednání, jakmile byli vyslechnuti účastníci řízení (čl. 183 odst. 4 občanského soudního řádu).
3. Lhůta, ve které může osoba obviněná z pohrdání soudem požádat o zrušení pravomocného rozsudku, může být v případě vyšší moci prodloužena (čl. 502 odst. 2 občanského soudního řádu).
4. Pokud se důkazy přezkoumávají před konáním soudního řízení (což podle článku 293 a následujících článků občanského soudního řádu může soudce povolit v případě odůvodněné obavy, že v obvyklé fázi řízení nebude přezkoumání důkazů možné), je nutné podat žalobu do dvou měsíců od přezkoumání důkazů, není-li prokázáno, že soudní řízení nebylo možné v této lhůtě zahájit z důvodů vyšší moci či podobných příčin (čl. 295 odst. 3 občanského soudního řádu).

Oba účastníci mohou po vzájemné dohodě požádat o přerušení soudního řízení rovněž bez udání důvodů nebo s cílem pokusit se dospět k dohodě či urovnání nebo postoupit věc k mediaci či rozhodčímu řízení. Řízení lze přerušit nejvýše na 60 dní nebo do ukončení mediace (čl. 19 odst. 4 a článek 415 občanského soudního řádu).

V případě podání žádosti o bezplatnou právní pomoc mohou nastat dvě situace, které jsou popsány v článku 16 zákona o bezplatné právní pomoci č. 1/1996 ze dne 10. ledna 1996 (Ley de Asistencia Jurídica Gratuita) ve znění již citovaného zákona č. 42/2015:

1. Je-li žádost podána již v průběhu řízení: aby se zabránilo tomu, že je promlčeno právo podat žalobu nebo že je některému z účastníků odepřeno právo na projednání věci kvůli vypršení lhůty, mohou soudní tajemník nebo správní orgán z vlastního podnětu nebo na návrh účastníků běh lhůty přerušit do doby vydání rozhodnutí o poskytnutí či neposkytnutí právní pomoci nebo do předběžného ustanovení advokáta a procesního zástupce v případech, kdy je právní zastoupení povinné nebo se vyžaduje v zájmu spravedlnosti. Soud může vydat usnesení z vlastního podnětu nebo na návrh účastníků, pokud byl návrh podán ve lhůtách stanovených v občanském soudním řádu.
2. Je-li žádost o poskytnutí bezplatné právní pomoci podána před zahájením řízení a hrozí uplynutí promlčecí nebo prekluzivní lhůty u určitého právního úkonu: běh těchto lhůt se přeruší nebo pozastaví až do předběžného přidělení advokáta a v případě potřeby procesního zástupce ex offo, kteří ve věci konají jménem žadatele, a pokud tyto osoby nelze přidělit, až do vydání konečného správního rozhodnutí o poskytnutí či neposkytnutí bezplatné právní pomoci.

Promlčecí lhůta začne v každém případě znovu běžet v okamžiku, kdy advokátní komora (Colegio de Abogados) oznámí žadateli, že mu byl předběžně přidělen advokát, nebo kdy mu komise pro právní pomoc (Comisión de Asistencia Jurídica Gratuita) oznámí poskytnutí či zamítnutí právní pomoci, v každém případě však nejpozději do dvou měsíců od podání žádosti.

Je-li žádost o právní pomoc zamítnuta, je zřejmě zneužívající povahy a byla podána účelově s cílem prodloužit lhůty, může soud projednávající věc vypočítat lhůty v nejpřísnějších intencích zákona, se všemi důsledky, které z toho vyplývají.

V ústním řízení týkajícím se vyklizení z důvodu neplacení nájemného či uplynutí lhůty je v čl. 441 odst. 5 občanského soudního řádu stanoven jiný případ přerušení řízení, pokud sociální služby potvrdí, že se dotyčná domácnost nachází v nejisté sociální a/nebo ekonomické situaci. Soudní tajemník po obdržení oznámení přeruší řízení do doby přijetí opatření, která sociální služby považují za vhodné, nejvýše však na dobu jednoho měsíce poté, co soud obdrží oznámení sociálních služeb, nebo na dobu tří měsíců, je-li žalobcem právnická osoba. Jakmile byla opatření přijata nebo uplynula příslušná lhůta, je přerušení zrušeno a řízení pokračuje.

14 Pokud je písemnost zasílána osobě, která má bydliště v místě, kde se prodlužuje lhůta, ale oznámení je učiněno v místě, kde se tato výhoda neuplatní, přijde tato osoba o výhodu prodloužení lhůty?

Nepoužitelné.

15 Jaké jsou důsledky nedodržení lhůt?

Účastník, který nedodrží lhůtu nebo termín, obvykle ztrácí právo provést příslušný úkon (článek 136 občanského soudního řádu). Níže jsou uvedeny některé nejdůležitější příklady:

• Co se týká nedostavení se žalovaného k soudnímu řízení, je prohlášeno, že pohrdá soudem (čl. 442 odst. 2 a čl. 496 odst. 1 občanského soudního řádu), a řízení pokračuje, aniž by byl žalovaný předvolán znovu. Žalovanému je pouze oznámeno toto rozhodnutí a pravomocné rozhodnutí, kterým se soudní řízení ukončuje (článek 497 občanského soudního řádu).
• Jestliže se v řádném soudním řízení nedostaví k předsoudnímu jednání žalobce nebo jeho advokát a žalovaný se rovněž nedostaví, nebo se dostaví, avšak neuplatní oprávněný zájem na pokračování řízení, je věc odložena (článek 414).
• Pokud se v ústním řízení žalobce nedostaví a žalovaný neuplatní oprávněný zájem na pokračování řízení, má se za to, že žalobce řízení ukončil. Žalobci bude nařízena úhrada nákladů a vyplacení náhrady škody žalovanému, pokud o to žalovaný požádá a předloží důkazy o škodě a ztrátě, která mu vznikla (čl. 442 odst. 1 občanského soudního řádu).
• Bez ohledu na povinnost soudu aktivně vést jednotlivé věci, je řízení v případě nečinnosti ukončeno a všechny formy žalob a opravných prostředků ve všech stupních (článek 237 občanského soudního řádu) se považují za stažené. Řízení v prvním stupni zanikne po dvou letech nečinnosti a považuje se za zrušené, což znamená, že je možné podat novou žalobu. Řízení ve druhém stupni nebo řízení o mimořádném opravném prostředku z důvodu procesní vady nebo o opravném prostředku u Nejvyššího soudu zanikne po jednom roce nečinnosti a účastník se považuje za stranu, která upustila od veškerých forem opravných prostředků. Lhůty se počítají ode dne posledního doručení oznámení účastníkům. Řízení nezanikne, je-li zastaveno kvůli vyšší moci či z jiných důvodů, které jsou mimo kontrolu účastníků.
• Exekuční řízení nezanikne a může pokračovat do vykonání rozsudku, a to i v případě nečinnosti po výše uvedené doby. Aby to však platilo, je nutné, aby bylo exekuční řízení zahájeno, jelikož článek 518 občanského soudního řádu stanoví u jakéhokoli opatření k výkonu rozhodnutí uvedeného v rozsudku, soudním rozhodnutí nebo mediační dohodě promlčecí lhůtu v délce pěti let. Pětiletá lhůta začíná běžet, jakmile se rozhodnutí stane pravomocným a nelze se proti němu odvolat. Není-li proto návrh na výkon rozhodnutí (zahájení exekučního řízení) podán v této lhůtě, lhůta vyprší a právo na výkon rozhodnutí prostřednictvím soudů zaniká.

16 Pokud lhůta uběhne, jaké opravné prostředky mohou využít účastníci, kteří zmeškali lhůtu, tj. u rozsudku pro zmeškání?

Je-li účastník informován o tom, že termín pro provedení určitého úkonu vypršel, což znamená zahájení další fáze řízení, nebo jsou-li podání či návrh účastníka odmítnuty z toho důvodu, že byly podány opožděně, může účastník podat proti rozhodnutí opravný prostředek. Tak je tomu například v případě, je-li žalobní odpověď odmítnuta z toho důvodu, že byla podána pozdě.

Osoba, která byla odsouzena v nepřítomnosti a které bylo rozhodnutí doručeno osobně, se proti němu může odvolat pouze podáním opravného prostředku (odvolání) soudu vyššího stupně (recurso de apelación) nebo Nejvyššímu soudu (recurso de casación). Tyto možnosti odvolání jsou dostupné i v případě, je-li oznámení doručeno zveřejněním v úředním věstníku nebo elektronicky. V obou případech je nutno podat opravný prostředek ve lhůtě stanovené zákonem (článek 500 občanského soudního řádu).

Pokud se někdo nedostavoval k soudu soustavně, může o zrušení pravomocného rozsudku požádat tehdy, jestliže se k soudu dostavit nemohl nebo si nebyl soudního řízení vědom z důvodů vyšší moci (článek 501 a následující články občanského soudního řádu).