

Hledat informace podle regionů
Procesní úkony musí být provedeny v určitých termínech (términos) nebo lhůtách (plazos) stanovených zákonem.
Termín upřesňuje okamžik, k němuž musí být daný procesní úkon proveden.
Lhůta stanoví časový úsek, který je k dispozici pro provedení určitého postupu. Lhůty mohou být vyjádřeny ve dnech, týdnech, měsících nebo rocích.
Nejsou-li lhůta nebo termín stanoveny zákonem, má se za to, že dotyčný úkon musí být proveden bezodkladně.
Podle judikatury Ústavního soudu (Tribunal Constitucional) může jakákoli prodleva v soudním řízení vést k porušení práva na projednání věci bez zbytečných průtahů. Je však třeba uplatňovat kritérium přiměřenosti a ustanovení čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, která byla podepsaná v Římě dne 4. listopadu 1950, a judikatura Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) zavádějí pojem „přiměřená lhůta“ (který přihlíží k faktorům, jako je složitost dané věci, obvyklá délka dotyčného druhu řízení, zájmy sporné strany a její procesní jednání, jednání orgánů nebo uvážení dostupných zdrojů). Jestliže však soud pojem „přiměřená lhůta“ nerespektuje, dotkne se to nepříznivě práva zakotveného v čl. 24 odst. 2 španělské ústavy.
Nedodržení termínů a lhůt ze strany soudů a soudních úředníků bez řádného důvodu má mimoto za následek disciplinární řízení podle základního zákona o soudní moci (Ley Orgánica del Poder Judicial). Tímto není dotčeno právo poškozené strany na náhradu škody, která jí případně vznikla.
Kromě procesních lhůt existuje samostatná otázka lhůt pro uplatnění hmotněprávních práv (promlčení a prekluze).
Co se týká úpravy správních řízení, nařízení č. 1182/71 je v současnosti ve vnitrostátním právu provedeno článkem 48 zákona o právní úpravě orgánů veřejné správy a společných správních postupů (Ley de Régimen Jurídico de las Administraciones Públicas y del Procedimiento Administrativo Común).
Kalendář musí být před začátkem každého roku zveřejněn v příslušném úředním věstníku a jiných médiích, aby bylo zajištěno, že je o něm veřejnost informována.
INTERNETOVÝ ODKAZ na kalendář dnů pracovního klidu v roce 2022.
Dny pracovního klidu pro účely soudního řízení jsou stanoveny v článku 182 základního zákona o soudní moci. V tomto článku se stanovuje:
Podle článku 183 základního zákona o soudní moci jsou dny v srpnu s ohledem na všechna soudní řízení dny pracovního klidu s výjimkou řízení, která jsou v procesních právních předpisech prohlášena za naléhavá.
Pravidla jsou stanovena v článcích 130 až 136 kapitoly II hlavy V svazku I zákona o občanském soudním řádu (Ley de Enjuiciamiento Civil) 1/2000 ve znění zákona 42/2015 ze dne 5. října 2015.
K hlavním rysům stávajících pravidel patří toto:
a) Veškerá soudní řízení se musí konat v pracovních dnech a během pracovní doby.
Pracovními dny jsou všechny dny v roce kromě sobot a nedělí a národních, regionálních a místních svátků. Dny pracovního klidu jsou i dny v měsíci srpnu a soudy nebudou v tyto dny zasílat právníkům elektronická oznámení, ledaže se má za to, že pro účely dotyčných formalit jsou pracovními dny.
Pracovní doba trvá od 8:00 do 20:00 h, nestanoví-li zákon u konkrétního postupu jinak. Pro účely oznámení a výkonu rozhodnutí se za pracovní dobu považuje i doba od 20:00 do 22:00 h.
Výjimečně je u některých postupů, například podávání nabídek v elektronické dražbě, lhůta stanovena v kalendářních dnech a mimopracovní doba neexistuje. Článek 649 občanského soudního řádu stanoví lhůtu v délce dvaceti kalendářních dnů od zahájení dražby a dražba neskončí dříve než jednu hodinu po podání poslední nabídky, je-li tato vyšší než předchozí nejvyšší nabídka, a to i v případě, že to znamená prodloužení původní dvacetidenní lhůty až o 24 hodin.
b) Dny a hodiny se mohou považovat za pracovní dny a pracovní dobu pro účely postupů, které se pokládají za naléhavé, tj. v případě, že by případná prodleva mohla vážně poškodit dotčené účastníky nebo řádný výkon spravedlnosti nebo by mohla mít za následek neúčinnost soudního rozhodnutí. (K příkladům patří nedobrovolné přijetí na psychiatrickou kliniku a soudní opatření přijatá v nejlepším zájmu nezletilých osob v případě sporů vyplývajících z občanskoprávního řízení.) Může být uskutečněny z podnětu soudu nebo na návrh dotčeného účastníka a nařídit je může soudní tajemník nebo případně samotný soud.
Naléhavá opatření lze každopádně přijmout i v srpnu, aniž by bylo zapotřebí výslovné povolení. Povolení se obdobně nevyžaduje v případě, musí-li naléhavá opatření, která byla iniciována v pracovní době, nutně pokračovat i mimo pracovní dobu.
c) Co se týká počítání lhůt, lhůta začíná běžet ode dne následujícího po dni právního oznámení počátku lhůty, a zahrnuje poslední den lhůty, který končí o půlnoci.
Pokud však zákon stanoví, že lhůta začíná běžet hned po uplynutí jiné lhůty, začíná lhůta běžet ode dne následujícího po dni vypršení předchozí lhůty, aniž by bylo zapotřebí nové oznámení.
d) S ohledem na podání žaloby (článek 135 občanského soudního řádu) existují dva způsoby komunikace mezi soudem a spornými stranami:
Bez ohledu na použitý způsob podání mohou být písemnosti, na něž se vztahuje určitá lhůta, podány do 15:00 h pracovního dne následujícího po dni, k němuž daná lhůta vyprší.
V řízeních u civilních soudů nelze žaloby podat soudu vykonávajícímu služební pohotovost.
e) Lhůty nelze prodloužit: pokud účastník nedodrží lhůtu, ztrácí možnost provést dotyčný procesní úkon.
Internetový odkaz:
Obecným pravidlem stanoveným v článku 151 občanského soudního řádu je, že oznámení o všech rozhodnutích vydaných soudy nebo soudními tajemníky musí být doručeno do tří dnů ode dne vydání rozhodnutí nebo ode dne jeho zveřejnění.
V čl. 151 odst. 2 je uvedeno, že je-li oznámení doručeno státnímu zástupci, právní službě vlády, právnímu zástupci Cortes Generales a zákonodárných shromáždění nebo právnímu zástupci právní služby správy sociálního zabezpečení či jiných orgánů autonomních oblastí nebo orgánů místní samosprávy a je-li oznámení doručeno prostřednictvím profesních organizací zastupujících soudní procesní zástupce, má se za to, že bylo doručeno následující pracovní den po dni přijetí, který je zaznamenán v úředním záznamu nebo v potvrzení o přijetí, bylo-li oznámení doručeno elektronicky či on-line. Je-li oznámení odesláno po 15:00 hodin, má se za to, že bylo obdrženo následující pracovní den.
V čl. 151 odst. 3 se doplňuje, že pokud se doručení dokumentu nebo příkazu, jež mají být přiloženy k oznámení, uskuteční až po datu, kdy bylo oznámení obdrženo, má se za to, že k předání došlo v okamžiku zaevidovaného doručení písemnosti, jsou-li účinky oznámení spojeny s tímto dokumentem.
Je-li oznámení o rozhodnutí doručeno soudním vykonavatelem (soudním doručovatelem) nebo poštou, je rozhodujícím dnem den, kdy je písemnost doručena soudním vykonavatelem nebo poštou a potvrzeno její přijetí.
Je-li oznámení doručeno zveřejněním podle článku 164 občanského soudního řádu, jelikož adresa žalovaného není známa, začíná lhůta běžet ode dne následujícího po dni, kdy byla písemnost vyvěšena na úřední desce soudu nebo zveřejněna ve státním úředním věstníku, nebo případně elektronicky.
Je-li nutné předat kopie písemností podaných procesními zástupci procesním zástupcům ostatních účastníků, je v článku 278 občanského soudního řádu stanoveno, že pokud podle zákona určuje předaná písemnost počátek běhu lhůty, v níž je třeba provést určitý procesní úkon, začíná tato lhůta běžet bez účasti soudu a počítá se ode dne následujícího po dni, který je zaznamenán na předaných kopiích, nebo v případě elektronického doručení ke dni, který se považuje za den doručení.
Počítání lhůty začíná ode dne následujícího po dni, kdy nastala událost, která podle zákona způsobila počátek lhůty.
Dny pracovního klidu jsou z počítání lhůt vyloučeny, s výjimkou nabídek v elektronických dražbách (jak bylo objasněno výše), kdy je lhůta vyjádřena v kalendářních dnech.
Při počítání lhůt pro naléhavé úkony se dny v srpnu nepovažují za dny pracovního klidu: z počítání lhůt jsou vyloučeny pouze soboty, neděle a svátky.
Lhůty vyjádřené v měsících nebo rocích se počítají od jednoho dne k druhému. Španělské právní předpisy nestanoví lhůty vyjádřené v týdnech.
Není-li v posledním měsíci lhůty den, který se shoduje s počátečním dnem lhůty, považuje se za den uplynutí lhůty poslední den v měsíci.
Pokud lhůta vyprší v sobotu, neděli či jiný den pracovního klidu, považuje se za prodlouženou do následujícího pracovního dne.
Lhůty nelze prodloužit. Lhůty však lze přerušit. Termíny, které dodržet z důvodů vyšší moci, lze prodloužit. V těchto případech začíná čas opět plynout, jakmile pominul důvod přerušení nebo prodloužení. Soud musí z vlastního podnětu nebo na návrh účastníka, jehož se situace týká, zjistit důkazy o situaci zapříčiněnou vyšší mocí během jednání, k němuž se dostaví ostatní účastníci (viz odpověď na otázku č. 13).
Lhůty pro různé druhy opravných prostředků jsou stanoveny zákonem a nelze je prodloužit. Lhůta na podání odvolání soudu vyššího stupně (recursos de apelación) a Nejvyššímu soudu (recursos de casación) činí 20 dní ode dne následujícího po dni oznámení soudního rozhodnutí (články 458 a 479 občanského soudního řádu).
Zákonné lhůty nelze prodloužit. V některých případech zákon vyžaduje, aby soud stanovil pro provedení určitého úkonu konkrétní datum a čas.
Výjimečně je v případě vyšší moci možné lhůty přerušit a termíny prodloužit:
Oba účastníci mohou po vzájemné dohodě požádat o přerušení soudního řízení rovněž bez udání důvodů nebo s cílem pokusit se dospět k dohodě či urovnání nebo postoupit věc k mediaci či rozhodčímu řízení. Řízení lze přerušit nejvýše na 60 dní nebo do ukončení mediace (čl. 19 odst. 4 a článek 415 občanského soudního řádu).
V případě podání žádosti o bezplatnou právní pomoc mohou nastat dvě situace, které jsou popsány v článku 16 zákona o bezplatné právní pomoci č. 1/1996 ze dne 10. ledna 1996 (Ley de Asistencia Jurídica Gratuita) ve znění již citovaného zákona č. 42/2015:
Promlčecí lhůta začne v každém případě znovu běžet v okamžiku, kdy advokátní komora (Colegio de Abogados) oznámí žadateli, že mu byl předběžně přidělen advokát, nebo kdy mu komise pro právní pomoc (Comisión de Asistencia Jurídica Gratuita) oznámí poskytnutí či zamítnutí právní pomoci, v každém případě však nejpozději do dvou měsíců od podání žádosti.
Je-li žádost o právní pomoc zamítnuta, je zřejmě zneužívající povahy a byla podána účelově s cílem prodloužit lhůty, může soud projednávající věc vypočítat lhůty v nejpřísnějších intencích zákona, se všemi důsledky, které z toho vyplývají.
V ústním řízení týkajícím se vyklizení z důvodu neplacení nájemného či uplynutí lhůty je v čl. 441 odst. 5 občanského soudního řádu stanoven jiný případ přerušení řízení, pokud sociální služby potvrdí, že se dotyčná domácnost nachází v nejisté sociální a/nebo ekonomické situaci. Soudní tajemník po obdržení oznámení přeruší řízení do doby přijetí opatření, která sociální služby považují za vhodné, nejvýše však na dobu jednoho měsíce poté, co soud obdrží oznámení sociálních služeb, nebo na dobu tří měsíců, je-li žalobcem právnická osoba. Jakmile byla opatření přijata nebo uplynula příslušná lhůta, je přerušení zrušeno a řízení pokračuje.
Nepoužitelné.
Účastník, který nedodrží lhůtu nebo termín, obvykle ztrácí právo provést příslušný úkon (článek 136 občanského soudního řádu). Níže jsou uvedeny některé nejdůležitější příklady:
Je-li účastník informován o tom, že termín pro provedení určitého úkonu vypršel, což znamená zahájení další fáze řízení, nebo jsou-li podání či návrh účastníka odmítnuty z toho důvodu, že byly podány opožděně, může účastník podat proti rozhodnutí opravný prostředek. Tak je tomu například v případě, je-li žalobní odpověď odmítnuta z toho důvodu, že byla podána pozdě.
Osoba, která byla odsouzena v nepřítomnosti a které bylo rozhodnutí doručeno osobně, se proti němu může odvolat pouze podáním opravného prostředku (odvolání) soudu vyššího stupně (recurso de apelación) nebo Nejvyššímu soudu (recurso de casación). Tyto možnosti odvolání jsou dostupné i v případě, je-li oznámení doručeno zveřejněním v úředním věstníku nebo elektronicky. V obou případech je nutno podat opravný prostředek ve lhůtě stanovené zákonem (článek 500 občanského soudního řádu).
Pokud se někdo nedostavoval k soudu soustavně, může o zrušení pravomocného rozsudku požádat tehdy, jestliže se k soudu dostavit nemohl nebo si nebyl soudního řízení vědom z důvodů vyšší moci (článek 501 a následující články občanského soudního řádu).
Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.