Procesní lhůty

1 Jaké druhy lhůt se uplatňují v občanskoprávních řízeních?

V občanskoprávních věcech existuje několik různých druhů lhůt. Mimo jiné existují lhůty, které jsou časově určeny ústavou. Jejich příkladem jsou lhůty pro odvolání, pro podání námitky nebo návrhu na zrušení kontumačního rozsudku a pokračování v řízení (lhůta, v níž je nutné učinit podání k soudu). Existují další ustanovení, která pouze předepisují, že konkrétní opatření je nutno přijmout, a je na soudu, aby stanovil, v jaké lhůtě to má k tomu dojít. Příkladem jsou lhůty pro doplnění podání, předložení důkazů nebo žalobní odpovědi.

2 Seznam dnů pracovního klidu podle nařízení (ES/Euratom) č. 1182/71 ze dne 3. června 1971.

Za dny pracovního klidu se považují soboty, neděle a státní svátky.

Podle zákona (1989:253) o státní svátcích (lagen om allmänna helgdagar) se ve Švédsku za státní svátky považují:

• Nový rok (1. leden)
• Svátek Tří králů (6. leden)
• Velký pátek (poslední pátek před Velikonocemi)
• Neděle velikonoční (první neděle po úplňku, který připadá na 21. března nebo nejdříve po něm)
• Pondělí velikonoční (den po Neděli velikonoční)
• Nanebevstoupení Páně (šestý čtvrtek po Neděli velikonoční)
• Neděle svatodušní (sedmá neděle po Neděli velikonoční)
• Švédský národní den (6. červen)
• Letní slunovrat (sobota v období mezi 20. a 26. červnem)
• Svátek Všech svatých (sobota v období mezi 31. říjnem a 6. listopadem)
• První svátek vánoční (25. prosinec)
• Druhý svátek vánoční (26. prosinec).

3 Jaká jsou obecná pravidla pro počítání lhůt v různých řízeních ve věcech občanských a obchodních?

Základní zásadou, která u lhůt platí, je to, požaduje-li soud, aby někdo v řízení provedl určitý úkon, musí mu být k tomu poskytnuta přiměřená lhůta (hlava 32 § 1 švédského soudního řádu; rättegångsbalken). Ve většině případů stanoví příslušnou lhůtu soud, který ji musí stanovit tak, aby bylo možné ji dodržet.

V malém počtu případů je ve švédském soudním řádu stanovena zvláštní lhůta. To se vztahuje zejména na lhůty pro podání odvolání proti soudnímu rozsudku nebo rozhodnutí, pro podání návrhu na obnovu řízení nebo v některých případech pro prodloužení lhůty.

Osoba, která se chce odvolat proti rozsudku okresního soudu (tingsrätt) v občanskoprávní věci, tak musí učinit do tří týdnů od vyhlášení rozsudku. Osoba, která se chce podat odvolat proti rozhodnutí okresního soudu v občanskoprávní věci, tak musí učinit ve stejné lhůtě. Pokud rozhodnutí vydané během řízení nebylo vyhlášeno při soudním jednání a při soudním jednání nebylo ani sděleno, kdy bude rozhodnutí vyhlášeno, počítá se lhůta pro odvolání ode dne, kdy bylo rozhodnutí doručeno. Lhůta pro podání opravného prostředku proti rozsudku nebo rozhodnutí odvolacího soudu (hovrätt) činí čtyři týdny (hlava 50 § 1, hlava 52 § 1, hlava 55 § 1 a hlava 56 § 1 švédského soudního řádu).

Účastník, proti němuž byl okresním soudem vynesen rozsudek pro zmeškání, může do jednoho měsíce ode dne, kdy mu byl rozsudek doručen, podat návrh na jeho zrušení a požádat o pokračování v řízení (hlava 44 § 9 švédského soudního řádu).

Pokud bylo odvolání zamítnuto, protože se odvolatel nedostavil k jeho projednání u odvolacího soudu, může odvolatel do tří týdnů ode dne vydání rozhodnutí odvolací soud požádat o navrácení do původního řízení (hlava 50 § 22 švédského soudního řádu).

Pokud účastník zmeškal lhůtu pro podání odvolání nebo návrhu na navrácení do původního řízení či na pokračování v řízení, může požádat o navrácení lhůty. Návrh je nutno podat do tří týdnů od okamžiku, kdy pominuly omluvitelné důvody nejpozději však do jednoho roku od uplynutí dané lhůty (hlava 58 § 12 švédského soudního řádu).

Řada lhůt platí rovněž v řízení o vydání platebního rozkazu u Švédského exekučního orgánu (Kronofogdemyndigheten). Žalovanému bude nařízeno, aby se k návrhu vyjádřil v určité lhůtě ode dne jeho doručení. S výjimkou zvláštních případů nesmí být tato lhůta delší než dva týdny (§ 25 zákona (1990:746) o platebních rozkazech a opatřeních k poskytnutí pomoci; lagen om betalningsföreläggande och handräckning). Jestliže žalovaný podá proti návrhu odpor, má žalobce lhůtu v délce nejvýše čtyř týdnů ode dne doručení odporu na to požádat, aby byla věc předána okresnímu soudu (tingsrätt), který ji bude dále projednávat (§ 34). Pokud Švédský exekuční orgán vydá rozhodnutí o platebním rozkazu nebo poskytnutí pomoci, může žalovaný požádat, aby řízení ve věci bylo obnoveno do jednoho měsíce ode dne vydání rozhodnutí (§ 53). Odvolání proti ostatním druhům rozhodnutí a příkazů, které přijímá tento orgán, lze podat ve lhůtě tří týdnů ode jejich přijetí (§§ 55-57).

4 Pokud musí být určitý úkon nebo formalita vykonány v dané lhůtě, kdy tato lhůta začíná?

Je-li nutno provést úkon ve stanovené lhůtě, tato lhůta obvykle začíná běžet dnem vydání rozhodnutí nebo příkazu. V případech, kdy je nutno účastníkovi doručit určitou písemnost, však tato lhůta začíná běžet teprve poté, co účastník listinu obdržel (datum doručení).

5 Může být počátek běhu lhůty ovlivněn nebo změněn způsobem předání nebo doručení písemností (osobní doručení soudním doručovatelem nebo doručení poštou)?

V případech, kdy je nutno účastníkovi doručit určitou písemnost, tato lhůta začíná běžet teprve poté, co účastník písemnost obdržel (datum doručení).

6 Pokud výskytem události počíná lhůta běžet, započítává se den, kdy k události došlo, do výpočtu lhůty?

Je-li počátečním dnem lhůty den vydání rozhodnutí nebo příkazu, lhůta je často vyjádřena ve formě konkrétního data, do kdy je nejpozději nutno provést úkon vyplývající z rozhodnutí nebo příkazu. Někdy je však lhůta určena tak, že je stanoveno, že úkon musí být proveden během určitého počtu dnů, týdnů, měsíců nebo let, tato lhůta začíná běžet vždy počátečním dnem. Je-li počátečním dnem den doručení, je vždy uvedeno, že úkon musí být proveden během určitého počtu dnů, týdnů, měsíců nebo let ode dne doručení, což je den, kdy účastník obdržel dokument.

7 V případě, kdy je lhůta vyjádřena ve dnech, započítávají se do uvedeného počtu dní kalendářní, nebo pracovní dny?

Je-li lhůta vyjádřena ve dnech, zahrnuje stanovený počet dnů kalendářní dny, nikoli pouze pracovní dny.

8 Kdy je tato lhůta vyjádřena v týdnech, měsících nebo rocích?

Pokud má být úkon proveden během určeného časového období, začíná lhůta obvykle běžet dnem vydání rozhodnutí nebo příkazu něco vykonat. V případech, kdy je nutno účastníkovi doručit určitou písemnost, tato lhůta začíná běžet teprve poté, co účastník písemnost obdržel (datum doručení).

9 Je-li lhůta vyjádřena v týdnech, měsících nebo rocích, kdy taková lhůta vyprší?

Ze zákona (1930:173) o počítání zákonných lhůt (lagen om beräkning av lagstadgad tid) vyplývá, že je-li lhůta vyjádřena v týdnech, měsících nebo letech, je posledním dnem den, který názvem dne v týdnu nebo pořadím v měsíci shoduje se dnem, kdy lhůta začala běžet. Pokud v posledním měsíci takový den neexistuje, považuje se za poslední den lhůty poslední den v měsíci.

Jestliže den, do kdy je nejpozději nutno provést určitý úkon, připadá na sobotu, neděli či jiný státní svátek (viz bod 2 výše), předvečer letního slunovratu (den před letním slunovratem), Štědrý den (24. prosince) nebo Silvestr (31. prosince), prodlužuje se lhůta pro provedení úkonu do dalšího pracovního dne, což znamená, že úkon nemusí být proveden až do dalšího pracovního dne. To platí rovněž v případě, kdy lhůta začíná běžet dnem doručení.

V případech, kdy je použitelné nařízení Rady č. 1182/71 ze dne 3. června 1971, kterým se určují pravidla pro lhůty, data a termíny, platí místo výše uvedeného ustanovení tohoto nařízení.

10 Připadá-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, či den pracovního klidu je posledním dnem lhůty nejbližší následující pracovní den?

Jestliže den, do kdy je nejpozději nutno provést určitý úkon, připadá na sobotu, neděli či jiný státní svátek (viz bod 2 výše), předvečer letního slunovratu (den před letním slunovratem), Štědrý den (24. prosince) nebo Silvestr (31. prosince), prodlužuje se lhůta pro provedení úkonu do dalšího pracovního dne, což znamená, že úkon nemusí být proveden až do dalšího pracovního dne. To platí rovněž v případě, kdy lhůta začíná běžet dnem doručení.

11 Existují zvláštní okolnosti, za kterých lze prodloužit lhůty? Jaké jsou podmínky pro získání takových prodloužení lhůty?

Neexistují žádná zvláštní pravidla pro prodloužení lhůt v případech, kdy má účastník bydliště nebo sídlo, či se jinak nachází mimo Švédsko nebo na obtížně dostupném místě. Jak však již bylo zmíněno, v mnoha případech bude soud sám rozhodovat, jak dlouhá lhůta bude, a tedy zajistí, aby účastníkovi bylo poskytnuto přiměřené množství času.

12 Jaké lhůty platí pro opravné prostředky (odvolání)?

Obvykle jsou lhůty podání odvolání proti rozsudku nebo rozhodnutí vydanému soudem tři nebo čtyři týdny.

13 Mohou soudy změnit lhůtu pro dostavení se k soudu nebo stanovit zvláštní datum pro dostavení se?

Je-li lhůta stanovena zákonem (např. lhůta pro podání odvolání), nelze tuto lhůtu zkrátit, ani prodloužit. Pokud bylo účastníkovi nařízeno dostavit se k soudnímu jednání či provést nějaký jiný úkon, může soud prodloužit lhůtu stanovením nové lhůty. V krajním případě soudu nic nebrání v tom, aby zrušil plánované jednání a určil jiné jednání k dřívějšímu datu. Předpokladem však je, aby účastníkům byla poskytnuta přiměřená lhůta na přípravu.

14 Pokud je písemnost zasílána osobě, která má bydliště v místě, kde se prodlužuje lhůta, ale oznámení je učiněno v místě, kde se tato výhoda neuplatní, přijde tato osoba o výhodu prodloužení lhůty?

Ne, viz bod 11 výše.

15 Jaké jsou důsledky nedodržení lhůt?

Lhůty pro splnění příkazu aj.

Jestliže žalobce nesplní příkaz týkající se doplnění žaloby, nebo pokud existuje překážka pro projednání dané věci, žaloba je zamítnuta. Nepodá-li žalovaný žalobní odpověď, může být proti němu vynesen rozsudek pro zmeškání. Nesplnění příkazu včas může vést rovněž k tomu, že soud přesto o dané věci rozhodne.

Nedostavení se k soudnímu jednání

Ve věcech, které mohou být vyřešeny mimosoudním smírem (např. v obchodních sporech), může nedostavení se jednoho účastníka k okresnímu soudu (tingsrätt) vést k vynesení rozsudku pro zmeškání. Lze rovněž uložit pořádkovou pokutu. Avšak ve věcech, které nelze řešit mimosoudním smírem (např. spory v rodinných věcech), může nedostavení se žalobce k soudu mít za následek zastavení řízení, zatímco v případě, že se nedostaví protistrana, lze ji uložit pořádkovou pokutu nebo ji k soudu předvést. Jestliže se odvolatel nedostaví k řízení u odvolacího soudu, odvolání může být zamítnuto. Pokud se nedostaví protistrana, je možno uložit pořádkovou pokutu.

Lhůta pro podání odvolání

Podá-li účastník odvolání opožděně, bude odvolání odmítnuto.

16 Pokud lhůta uběhne, jaké opravné prostředky mohou využít účastníci, kteří zmeškali lhůtu, tj. u rozsudku pro zmeškání?

Není-li lhůta stanovena zákonem, musí účastník před uplynutím lhůty soud požádat o odklad a o prodloužení lhůty. Pokud lhůta marně uplynula a soud následně přijal opatření, například rozhodl v dané věci, existuje řada řádných a mimořádných prostředků, které lze využít. Tyto prostředky mají za cíl obnovit řízení, které bylo uzavřeno, nebo v určitých případech navrácení lhůty (viz bod 3 výše).