- 1 Za jakých okolností může jeden z rodičů zákonně přemístit dítě do jiného státu bez souhlasu druhého rodiče?
- 2 Za jakých okolností je pro přemístění dítěte do jiného státu nezbytný souhlas druhého rodiče?
- 3 Pokud druhý rodič nesouhlasí s přemístěním dítěte do jiného státu, třebaže je nutné, jak může být dítě do jiného státu zákonně přemístěno?
- 4 Vztahují se stejná pravidla na dočasné přemístění (např. o prázdninách, za účelem zdravotní péče atd.) a trvalé přemístění? Přiložte případně příslušné formuláře pro vyjádření souhlasu.
Hledat informace podle regionů
1 Za jakých okolností může jeden z rodičů zákonně přemístit dítě do jiného státu bez souhlasu druhého rodiče?
Pokud rodiče mají dítě ve společné péči (jsou nositeli společné rodičovské odpovědnosti), může každý z nich s výjimkou zvláštních okolností vycestovat s dítětem bez výslovného souhlasu druhého rodiče. Jestliže však jeden z rodičů výslovně odmítne souhlas udělit a není možné dospět k dohodě, je třeba podat soudu pro rodinné záležitosti návrh za účelem vyřešení sporu.
Pokud rodiče vykonávají rodičovskou odpovědnost společně, nemůže jeden z nich sám bez souhlasu druhého rodiče rozhodnout o tom, že se s dítětem trvale přestěhuje do cizí země.
Jestliže je nositel rodičovské odpovědnosti pouze jeden z rodičů, není souhlas druhého rodiče nutný, a to bez ohledu na to, zda se jedná o prázdninový pobyt, nebo o přestěhování do cizí země. Musí však druhého rodiče informovat podle ustanovení článku 373-2-1 občanského zákoníku (code civil), podle něhož musí být rodič, který rodičovskou odpovědnost nevykonává, informován o důležitých rozhodnutích ovlivňujících život dítěte.
2 Za jakých okolností je pro přemístění dítěte do jiného státu nezbytný souhlas druhého rodiče?
Námitka proti vycestování z území (opposition à sortie de territoire) nebo zákaz vycestování z území (interdiction de sortie de territoire)
Nesouhlasí-li jeden z rodičů s tím, aby druhý rodič přemístil dítě do zahraničí, může – pokud rovněž vykonává rodičovskou odpovědnost – podat na prefektuře námitku proti vycestování z území, jež je platná po dobu 15 dnů, a/nebo se může u soudu pro rodinné záležitosti domáhat zákazu vycestování z území bez svolení obou rodičů (článek 373-2-6 občanského zákoníku), který je platný do doby, než dítě dosáhne plnoletosti, na dobu určitou nebo do vydání nového rozhodnutí. Uložení zákazu vycestování z území bez svolení obou rodičů brání tomu, aby dítě vycestovalo ze země. Rodiče mohou nicméně vyjádřit souhlas ad hoc, pokud jde o konkrétní případ vycestování dítěte, samotného nebo s jedním z rodičů, učiněním prohlášení u příslušníka donucovacích orgánů (police judiciaire) (obvykle pět dnů před vycestováním). Pokud jeden z rodičů odmítne toto prohlášení učinit, může se druhý rodič domáhat u soudu zrušení zákazu vycestování z území nebo udělení souhlasu ad hoc umožňujícího dítěti ze země vycestovat.
Přemístění za účelem změny bydliště:
I v případě neexistence námitky proti vycestování z území nebo zákazu vycestování z území je nutný souhlas druhého rodiče, je-li cílem přemístění dítěte do jiného státu změna jeho bydliště, ledaže rodič, který o přemístění usiluje, je nositelem výlučné rodičovské odpovědnosti. Jedině v tomto případě se mohou přemístit i bez souhlasu druhého rodiče, musí jej však informovat o této významné změně pro dítě.
Jestliže rodič nerespektuje neudělení souhlasu druhým rodičem, může tento požádat o navrácení dítěte na základě protiprávního přemístění podle Haagské úmluvy ze dne 25. října 1980 o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí. Řízení musí být zahájeno ve státě, do něhož bylo dítě přemístěno, v případě potřeby s pomocí ústředních orgánů zřízených úmluvou.
Bez ohledu na povahu přemístění a s výjimkou zvláštních případů zákazu vycestování z území a námitky proti vycestování z území je třeba mít na paměti, že se od rodiče, který s dítětem opouští danou zemi, nevyžaduje, aby prokázal výslovný souhlas druhého rodiče, neboť ve vztahu ke třetím osobám se předpokládá, že tímto souhlasem disponuje.
3 Pokud druhý rodič nesouhlasí s přemístěním dítěte do jiného státu, třebaže je nutné, jak může být dítě do jiného státu zákonně přemístěno?
Pokud jeden z rodičů vykonávajících rodičovskou odpovědnost odmítne udělit souhlas s vycestováním, může rodič, který usiluje o přemístění dítěte, zahájit řízení u soudu pro rodinné záležitosti, jenž může vydat povolení umožňující dítěti zemi opustit. Totéž platí v případě, kdy bylo dítěti zakázáno vycestovat z území bez svolení obou rodičů.
Stejně tak v případě, kdy přemístění dítěte ve skutečnosti představuje změnu bydliště, musí rodič, který si přeje se s dítětem přestěhovat, v případě odmítnutí druhého rodiče vykonávajícího rodičovskou odpovědnost zahájit řízení u soudu pro rodinné záležitosti v místě bydliště dítěte ještě předtím, než dojde k přemístění.
4 Vztahují se stejná pravidla na dočasné přemístění (např. o prázdninách, za účelem zdravotní péče atd.) a trvalé přemístění? Přiložte případně příslušné formuláře pro vyjádření souhlasu.
Jak je uvedeno výše, je třeba rozlišovat mezi dočasným a trvalým přemístěním. Odkazuje se na výše uvedené body.
Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.