

Hledat informace podle regionů
Ustanovení § 30 zákona o dětech z roku 2009 (Children Act 2009) umožňuje osobě, jíž bylo vydáno rozhodnutí o bydlišti dítěte, dotyčné dítě přemístit z Gibraltaru na dobu kratší než jeden měsíc.
Pokud není k dispozici platné rozhodnutí o bydlišti dítěte, může rodič, který je nositelem výlučné rodičovské odpovědnosti, dítě zákonně přemístit z Gibraltaru bez souhlasu druhého rodiče. Druhý rodič, který nemá rodičovskou odpovědnost, však může zabránit přemístění dítěte z jurisdikce tím, že požádá soudy o vydání soudního zákazu.
Ustanovení § 30 zákona o dětech z roku 2009 vyžaduje, aby v případě platného rozhodnutí o bydlišti dítěte nemohl nikdo dotyčné dítě přemístit z Gibraltaru (vyjma na dobu kratší než jeden měsíc) bez písemného souhlasu každé osoby, která má rodičovskou odpovědnost k dítěti, nebo povolení soudu.
V § 184 zákona o trestných činech z roku 2011 (Crimes Act 2011) se dále stanoví, že rodič (a další určené osoby, k nimž patří osoba, která je opatrovníkem dítěte, osoba, v jejíž prospěch bylo vydáno platné rozhodnutí o bydlišti dítěte, nebo osoba, jíž bylo dítě svěřeno do péče) dopustí trestného činu (únos dítěte), pokud bez náležitého souhlasu (čímž se rozumí souhlas matky a otce dítěte, pokud má rodičovskou odpovědnost, nebo souhlas jiných určených osob, které jsou uvedeny výše) přemístí nebo vyšle dítě mimo území Gibraltaru.
Není-li k dispozici rozhodnutí o bydlišti dítěte, rodičovskou odpovědnost k dítěti však vykonává více než jedna osoba, nemůže osoba s rodičovskou odpovědností k dotyčnému dítěti dítě přemístit z Gibraltaru bez souhlasu ostatních nositelů rodičovské odpovědnosti nebo povolení soudu.
Rodič, jemuž bylo vydáno rozhodnutí o bydlišti dítěte a který si přeje přemístit dítě trvale z Gibraltaru, se může s dítětem zákonně přestěhovat bez zásahu soudu, pokud k tomu má písemný souhlas druhého rodiče s rodičovskou odpovědností nebo jiné osoby vykonávající rodičovskou odpovědnost. Není-li souhlas udělen, je třeba podat soudu žádost o vydání povolení k trvalému přemístění dítěte z Gibraltaru (§ 30 zákona o dětech z roku 2009).
Prvořadým hlediskem a rozhodujícím faktorem v případech mezinárodního přemístění bude vždy blaho dítěte. Soudci vezmou v úvahu všechny informace, které mají v každém případě k dispozici, než dospějí k nezávislému rozhodnutí. V první řadě budou usilovat o to, aby byla vydána rozhodnutí, která jsou v nejlepším zájmu dotčeného dítěte.
Pokud neexistuje platné rozhodnutí o bydlišti dítěte, musí osoba, která je nositelem rodičovské odpovědnosti k dítěti a která si přeje přemístit dítě trvale z Gibraltaru, požádat soud o povolení, odmítne-li jiná osoba s rodičovskou odpovědností souhlas udělit.
Odpověď na otázku č. 1 obsahuje ustanovení o zákonném přemístění dítěte z Gibraltaru na dobu kratší než jeden měsíc. Osoba, v jejíž prospěch bylo vydáno rozhodnutí o bydlišti dítěte, může toto dítě přemístit do ciziny na dobu kratší než jeden měsíc, a nepotřebuje proto souhlas druhého rodiče s cestou dítěte na dovolenou.
Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.