Druhy právnických profesí

Belgie

Tato část uvádí přehled různých právnických povolání v Belgii.

Obsah zajišťuje
Belgie

Právnická povolání – úvod

V této části jsou uvedeny některé informace týkající se právnických povolání, jako jsou:

  • státní zástupci,
  • soudci,
  • advokáti,
  • notáři a
  • soudní exekutoři.

Státní zastupitelství

Organizace

Státní zastupitelství (ministère public / openbaar ministerie, také známé jako parquet/parket), které v zásadě zahajuje trestní stíhání (viz níže), se skládá ze státních zástupců, kteří jsou kvalifikovanými soudci (magistrats/magistraten) a kteří vykonávají své povinnosti v oblasti jurisdikce konkrétního soudu, ke kterému jsou přiděleni.

Na úrovni soudního obvodu (arrondissement judiciare / gerechtelijk arrondissement) vykonává funkci státního zástupce u soudu prvního stupně (tribunal de première instance / rechtbank van eerste aanleg) a obdobně u soudu pro mladistvé (tribunal de la jeunesse / jeugdrechtbank), což je součást soudu prvního stupně, královský prokurátor procureur du Roi / procureur des Konings), jeho první zástupci (premiers substituts / eerste substituten) a zástupci ve funkci prokurátora státního zástupce (substituts / subsituten). Tuto funkci vykonávají rovněž u policejního soudu nebo soudů (tribunal de police / politierechtbank) a u obchodního soudu (tribunal de commerce / handelsrechtbank) v rámci své působnosti.

U pracovních soudů (tribunaux de travail / arbeidsrechtbanken) tuto funkci vykonává úředník známý jako pracovní auditor (auditeur du travail / arbeidsauditeur), kterému rovněž pomáhají zástupci a případně první zástupci. V této funkci rovněž působí u trestního soudu (tribunal correctionnel / correctionele rechtbank), což je součást soudu prvního stupně, nebo u policejního soudu nebo soudů v trestních věcech, které jsou v jejich kompetenci.

Na úrovni odvolacích soudních dvorů (cour d'appel / hof van beroep) a pracovních soudních dvorů (cour du travail / arbeidshof) funkci státního zástupce vykonává generální prokurátor (procureur-général / procureur-generaal), který řídí státní zástupce generální prokuratury (parquet général / parket-generaaal) a odpovídajícího orgánu pracovního soudního dvoru (auditorat général / arbeidsauditoraat-generaal) a vykonává nad nimi dohled. U odvolacího soudu je generálnímu prokurátorovi nápomocen první generální advokát (premier avocat-général / eerste advocaat-generaal), generální advokáti (avocats-généraux / advocaten-generaal) a zástupci generálního prokurátora (substituts généraux / substituten-generaal). U pracovního soudního dvora je generálnímu prokurátorovi rovněž nápomocen první generální advokát, generální advokáti a generální zástupci.

U kasačního soudního dvora (Cour de cassation / Hof van cassatie) vykonává funkci státního zástupce generální prokurátor kasačního soudního dvora, kterému je nápomocen první generální advokát a generální advokáti. I když se používá stejná terminologie, funkce státního zastupitelství je zde zcela odlišná. Kasační soudní dvůr nerozhoduje o věci samé, ale ověřuje zákonnost a správnost daného soudního řízení.

Úřad státního zastupitelství je při výkonu vyšetřování a stíhání nezávislý, podléhá pouze právu odpovědného ministra nařizovat trestní stíhání a vydávat směrnice o trestní politice, včetně politiky vyšetřování a trestního stíhání.

Úloha a povinnosti

Státní zastupitelství plní řadu úkolů a povinností. Jeho práce spočívá v řešení a sledování jak věcí trestních, tak věcí občanskoprávních.

  • V trestních věcech jednají pracovníci státního zastupitelství ve veřejném zájmu a snaží se zajistit řádný průběh a ukončení trestního řízení. Dělají to jak v samotném hlavním soudním řízení, tak v dřívějších šetřeních a vyšetřovacích řízeních (nad nimiž dohlíží jeden ze dvou soudů: poradní senát (chambre du conseil / raadkamer) nebo obžalovací senát (chambre des mises en accusation / kamer van inbeschuldigingstelling). Při soudním jednání navrhují použití trestního práva; rovněž se snaží zajistit, aby byla přijata nezbytná opatření pro náležitý výkon vynesených rozsudků. U porotního soudu (cour d’assises / hof van assisen) vykonává funkci státního zástupce generální prokurátor odvolacího soudního dvora, který však může touto funkcí pověřit jiného člena prokuratury.
  • V občanskoprávních věcech státní zastupitelství zasahuje z vlastní iniciativy za okolností stanovených zákonem a pokaždé, když jeho zásah vyžaduje veřejný pořádek. V takových případech předkládá písemné nebo ústní stanovisko. Státní zastupitelství povinně obdrží výzvu k vyjádření stanoviska ohledně věcí, které se týkají konkrétních oblastí vyjmenovaných v článku 764 prvním pododstavci soudního řádu (Code judiciaire / Gerechtelijk Wetboek). Rovněž může obdržet výzvu k vyjádření stanoviska u jakékoli jiné věci, považuje-li to za vhodné a je-li to v jeho místní příslušnosti, přičemž soud nebo soudní dvůr to může nařídit z moci úřední (odst. 764 druhý pododstavec soudního řádu).

Kromě těchto hlavních úkolů státního zastupitelství rovněž zajišťuje, aby příslušná rozhodnutí a pokyny v oblasti trestní politiky byly sledovány a řádně uplatňovány.

Pokyny pro trestní politiku vydává ministr spravedlnosti po konzultaci s kolegiem složeným z generálních prokurátorů u pěti odvolacích soudních dvorů (collège des procureurs généraux / college van procureurs-generaal).

Toto kolegium spadá do pravomoci ministra spravedlnosti a přijímá rozhodnutí za účelem nejvyšší možné jednotnosti při vytváření a koordinování politiky a celkového řádného fungování státního zastupitelství.

Pravomoci kolegia zahrnují celé území Belgického království a jeho rozhodnutí jsou závazná pro generální prokurátory u odvolacích soudních dvorů a pro všechny členy státního zastupitelství spadající pod jejich pravomoc a vedení.

Více informací je k dispozici na internetových stránkách státního zastupitelství.

Soudci

Organizace

Belgický stát je založen na principu dělby moci, konkrétně na moc zákonodárnou, výkonnou a soudní. Soudnictví je nezávislé.
Rozlišuje soudce – magistrature assise / de zittende magistratuur, kteří rozhodují ve věcech, které jim jsou předloženy, a státní zástupce – magistrature debout / de staande magistratuur, pracovníky, kteří působí na státním zastupitelství (viz výše).
Soudnictví je tvořeno soudy, které rozhodují o právních věcech. Rovněž přezkoumávají zákonnost aktů výkonné moci.
Obecně platí, že soudcům, kteří zasedají u soudů, se obvykle říká „soudci“ (juges/rechters), zatímco soudcům zasedajícím u soudních dvorů se říká „radové“ (conseillers/raadsheren).
Úlohou soudců je uplatnit právo na situaci nebo spor, který jim byl předložen v občanskoprávní věci, nebo na osoby, které se dopustily trestného činu.
U některých nižších soudů zasedají soudci z povolání vedle neprofesionálních nebo laických soudců. Laické soudce najdeme u těchto soudů:

  • Obchodní soud: soudci z povolání a soudci obchodního soudu (laičtí) (tzv. juges consulaires / consulaire rechters).
  • Pracovní soud: soudci z povolání soudci a soudci pracovního soudu (laičtí) (tzv. juges sociaux / sociale rechters).
  • Soud pro výkon trestu (tribunal de l'application des peines / strafuitvoeringsrechtbank): soudci z povolání a přísedící soudci pro výkon trestu (Assesseurs en Application des Peines / Assessoren in strauitvoeringszaken).

Státní zastupitelství vykonává v rámci soudnictví specifické sociální poslání, které kromě dodržování trestněprávních norem zahrnuje i úkoly civilní povahy v oblasti pracovního, mládežnického a obchodního práva.

Správa a podpora

Kolegium soudů

Soudy jsou součástí soudnictví. V demokratickém právním státě přispívají k řešení nebo prevenci konfliktů nezávislým, nestranným a profesionálním způsobem v souladu s pravomocemi, které jim byly svěřeny zákonodárcem. Dodržují zákonná pravidla a využívají dostupné zdroje k zajištění nejvyšších standardů kvality.
Kolegium soudů (Collège des cours et tribunaux / College van de hoven en rechtbanken) pomáhá soudům při plnění jejich hlavních úkolů tím, že:

  • transparentním, profesionálním a odůvodněným způsobem vyžaduje nezbytné zdroje a zajišťuje jejich optimální využití,
  • působí jako mluvčí správy soudů vůči externím zúčastněným stranám,
  • pomáhá s řízením soudů.

Kolegium státního zastupitelství

Kolegium státního zastupitelství (Collège du ministère public / College van het openbaar ministerie) je složeno z pěti generálních prokurátorů, federálního prokurátora (procureur fédéral / federale procureur), tří poradců státního zástupce (Conseil des procureurs du Roi / Raad van procureurs des Konings) a poradce pracovních auditorů (Conseil des auditeurs du travail / Raad van arbeidsauditeurs). Společně zvažují otázky týkající se řádné správy státního zastupitelství.
Prezident kolegia generálních prokurátorů je také prezidentem kolegia státního zastupitelství.
Za prvé kolegium státního zastupitelství pomáhá při řízení provádění trestní politiky, jak ji zřídilo kolegium generálních prokurátorů. Za druhé kolegium usiluje o nejvyšší kvalitu komunikace, řízení znalostí, automatizace, měření pracovní zátěže, pracovních procesů, statistik a strategických standardů řízení lidských zdrojů v rámci státního zastupitelství. Nakonec kolegium poskytuje podporu soudním orgánům, jmenovitě generálním prokurátorům, úřadu generálního prokurátora u pracovního soudu (auditorats généraux du travail / arbeidsauditoraten), oddělení státního zastupitelství (parquets du procureur du Roi / parketten van de procureur des Konings), úřadu státního zástupce u pracovního soudu (auditorats du travail / arbeidsauditoraten) a úřadu federálního prokurátora (parquet fédéral/federaal parket).
K plnění těchto úkolů přijme kolegium státního zastupitelství veškerá nezbytná opatření a může vydávat závazná doporučení a směrnice.
Schází se jednou týdně. Pravidelně konzultuje s ministerstvem spravedlnosti.

Stanovisko

Poradní výbor soudního sboru

Poradní výbor soudního sboru (Conseil consultatif de la magistrature / Adviesraad van de magistratuur) zastupuje soudnictví před úřady ve vztahu k postavení, pracovním podmínkám a právům soudců.

Autonomní a federální orgány soudního systému


Přezkum a stanovisko Nejvyšší soudní rady

Nejvyšší soudní rada (Conseil supérieur de la Justice / Hoge Raad voor Justitie) musí pomáhat belgickému soudnímu systému k efektivnějšímu fungování tím, že hraje klíčovou roli při výběru a jmenování soudců, prostřednictvím externích kontrol jeho fungování, zejména prostřednictvím auditů, individuálních dotazů, vyřizování stížností a vydávání stanovisek.
Nejvyšší soudní rada je nezávislá na parlamentu, vládě a soudnictví.

Soudní vzdělávací institut

Odborná příprava

Soudní vzdělávací institut (Institut de formation judiciaire / Instituut voor Gerechtelijke Opleiding) je nezávislý federální orgán přispívající k vysokým standardům kvality, který je odpovědný za vypracování a provádění komplexní politiky rozvoje, provádění odborné přípravy soudců a zaměstnanců soudnictví.

Právníci

Úloha a povinnosti

Advokáti (avocats/advocaten) jsou odborníci v oblasti práva a spravedlnosti. Podléhají pravidlům chování, která zaručují jejich úplnou nezávislost. Rovněž jsou vázáni služebním tajemstvím.

Advokáti jsou vyškoleni, aby mohli jednat v různých oblastech práva, které se často překrývají (právo obchodních společností, správní právo, právo územního plánování, daňové právo, rodinné právo atd.). V průběhu své kariéry se advokáti mohou specializovat na jednu nebo více oblastí, kde získali zvláštní odborné znalosti.

Advokáti mohou pomoci nejen u soudu, ale v jakékoli situaci, kdy budete potřebovat právní pomoc, zástupce, navrhovatele nebo dokonce morální podporu.

Jejich poslání je proto trojí:

  • Advokáti radí
  • Advokáti usmiřují
  • Advokáti obhajují.

Každý advokát může jménem klienta činit podání a zastupovat jej u kteréhokoliv soudu v zemi – policejního soudu, soudu pro civilní soudnictví (justice de paix / Vredegerecht), soudu prvního stupně, obchodního soudu, pracovního soudu, odvolacího soudu, pracovního soudu, porotního soudu nebo u Státní rady (Conseil d'État / Raad van State), stejně jako v jiných zemích Evropské unie.

Advokáti také poskytují pomoc v rozhodčím nebo mediačním řízení, při alternativním řešení sporů, nebo při jakémkoliv jednání.

Nejednají pouze v případě sporu. Prostřednictvím poradenství, které poskytují, nebo smluv, které vypracovávají nebo upravují, často předcházejí nutnosti obracet se na soud.

Mohou také pomoci, pokud potřebujete pronajmout nebo koupit nemovitost, chcete-li založit společnost, bojujete-li s dluhy, chcete-li uzavřít smlouvu s novým zaměstnavatelem, pokud jste se stali obětí nehody nebo útoku, pokud jste předvoláni k soudu nebo pokud se rozcházíte se svým partnerem.

Advokáti pro každého:

Pro lidi s nízkými příjmy zákon poskytuje služby právní pomoci (aide juridique / juridische bijstand, dříve známé jako „pro deo“) a pomoc se soudními náklady (assistance judiciaire / rechtsbijstand):

Prostřednictvím právní pomoci jsou služby advokáta zpřístupněny zcela nebo částečně bezplatně. Jedná se o dvoustupňový systém:

  • Právní pomoc prvního stupně (aide juridique de première ligne / eerstelijnsbijstand) je k dispozici všem a nesouvisí s příjmem. Advokáti jsou k dispozici v pohotovostním režimu (permanence/permanentie) pro krátké konzultace: úvodní rady, žádosti o informace atp.
    Subjekty odpovědné za poskytování právní pomoci prvního stupně jsou známé jako „komise právní pomoci“ (Commissions d’Aide Juridique / Commissies voor Juridische Bijstand).
  • Právní pomoc druhého stupně (aide juridique de deuxième ligne / tweedelijnsbijstand) je k dispozici osobám, které splňují určité finanční podmínky nebo se nacházejí v určitých situacích. Tato podpora – bezplatná nebo zpoplatněná pouze částečně v závislosti na individuálních okolnostech – znamená, že bude jmenován advokát, který vám bude nápomocen v soudních nebo správních řízeních a bude vám poskytovat podrobnější rady nebo bude dokonce vystupovat jako účastník mediace.
    Subjekty odpovědné za poskytování právní pomoci druhé řádu jsou známé jako „kanceláře právní pomoci“ (Bureaux d’Aide Juridique / Bureaus voor Juridische Bijstand).

Pomoc se soudními náklady znamená, že poplatky vzniklé v průběhu řízení – náklady za registraci (droit de greffe / griffierechten nebo droits d'enregistrement / registratierechten), odměny splatné exekutorům (huissiers de justice / rechtsdeurwaarders), notářům (notaires/notarissen) nebo za znalecké posudky – nebudou účtovány, nebo budou účtovány pouze částečně. Pro získání pomoci se soudními náklady musí klienti kontaktovat kancelář právní pomoci sami nebo prostřednictvím svého advokáta.

Odpovědné orgány

Všichni advokáti jsou členy advokátní komory (barreau/balie). V současné době je v Belgii 25 advokátních komor.

Sdružení francouzsky a německy hovořících advokátních komor (Ordre des barreaux francophones et germanophone / Kammer der französischsprachigen und deutschsprachigen Rechtsanwaltschaften (AVOCATS.BE)) sdružuje advokátní komory francouzsky a německy hovořících komunit v zemi (11 francouzsky hovořících advokátních komor a jedna německy hovořící).

Vlámská advokátní komora (Orde van Vlaamse Balies (OVB)) sdružuje advokátní komory nizozemsky hovořící komunity v zemi (13 advokátních komor).

Informace o povolání advokáta lze získat na následujících internetových stránkách:

Přístup do těchto databází je bezplatný.

Notáři

Notáři jsou státní úředníci jmenovaní králem, jejichž zvláštní úlohou je ověřovat před nimi činěná právní jednání. Některá právní jednání k zaznamenání dohody dosažené mezi stranami ze zákona vyžadují účast notáře („veřejné listiny“, actes authentiques / authentieke akten). Například při prodeji nemovitosti je vyžadováno zapojení notáře. Kromě vypracování veřejných listin může být notář požádán o likvidaci pozůstalosti, vypracování soukromé smlouvy, vyjádření stanoviska atd.

Sféra odpovědnosti notářů zahrnuje tři hlavní oblasti:

  • Majetkové právo (prodej nemovitosti, výpůjčka atd.),
  • Rodinné právo (manželské smlouvy, dědictví, rozvod atd.) a
  • Obchodní právo (zakládání společností atd.).

Existuje Národní notářská komora (Chambre nationale des notaires / Nationale Kamer van Notarissen). Její hlavní cíle jsou:

  • zastupovat belgické notáře při jednání s úřady v rámci své působnosti,
  • stanovovat pravidla profesionálního chování,
  • dávat doporučení notářským komorám, aby pomohly při udržování profesionální kázně.

Provinční komory jsou disciplinárními orgány profese: jejich hlavním úkolem je zajistit dodržování pravidel profesionálního chování a urovnávat profesní spory (mimo jiné vyřizovat stížnosti). Pokud jde o stížnosti, byla zřízena také národní mediační služba pro notáře (www.ombudsnotaire.be).

Existuje také Královská federace belgických notářů (Fédération Royale du Notariat Belge (Fednot) / Koninklijke Federatie van het Belgisch Notariaat (Fednot)), Fednot je profesní sdružení, které notářům pomáhá poskytováním právních stanovisek, rad, doporučení v oblasti řízení notářské kanceláře, řešení v oblasti informačních technologií, školení a komunikace s veřejností. V síti Fednot je 1 150 notářských kanceláří, což zahrnuje 1 550 notářů a 8 000 spolupracovníků.

Více informací je k dispozici na internetových stránkách Královské federace belgických notářů.

Ostatní právnická povolání

Soudní exekutoři

Soudní exekutoři jsou úředníci veřejného práva, kteří působí jako osoby samostatně výdělečně činné. Jinými slovy, mají dvojí profesionální identitu: na jedné straně jsou to veřejní činitelé, na druhé straně vykonávají své povolání nezávisle.

Jsou právními úředníky, protože stát na ně přenesl část veřejné moci. Z tohoto důvodu nemohou odmítnout žádost, pokud to jejich řád profesního chování nebo zákon neumožňují, například v případě střetu zájmů nebo protiprávní žádosti. Nikdy nejednají z vlastní iniciativy, ale vždy na žádost někoho, kdo jim dal formální pokyny. Při každém úkolu, který vykonávají, musí dodržovat různé právní požadavky. Mohou si účtovat odměny za úkony, které vykonávají, aby pokryly část nebo všechny své náklady.

Jako osoby samostatně výdělečně činné jednají soudní exekutoři nezávisle a nestranně. Jejich profesionální zkušenosti jsou k dispozici všem. Od úřadů nedostávají žádný plat, náhradu ani jiné požitky. Musí si vše platit sami.

Kroky, které může exekutor podniknout, lze rozdělit do dvou širokých kategorií: „mimosoudní“ opatření (interventions extrajudiciaires / buitengerechtelijke tussenkomsten, jako je mimosoudní vymáhání dluhů nebo oficiální skutková zjištění) a „soudní“ opatření (interventions judiciaires / gerechtelijke tussenkomsten, což znamená doručování nebo výkon rozhodnutí). Pokud soudní exekutor provede některý z těchto kroků, často bude mít povinnost poskytnout vám informace o tom, jak můžete uplatnit svá práva, a odpovědět na vaše otázky týkající se role soudního exekutora, a to bez ohledu na to, zda jste exekutora požádali, aby jednal, nebo zda je krok podniknutý exekutorem zaměřen vůči vám.

V každém soudním obvodu je sdružení (chambre/kameraman) všech soudních exekutorů v obvodu. Jeho hlavním úkolem je zajistit, aby soudní exekutoři v obvodu dodržovali pravidla profesionální kázně a zákony a předpisy, které se jich týkají, a urovnávat spory, které mezi nimi mohou vzniknout.

Existuje také Belgické národní sdružení soudních exekutorů (Chambre nationale des huissiers de Justice de Belgique / Nationale Kamer van Gerechtsdeurwaarders van België), jehož hlavní cíle jsou:

  • zajistit jednotnost disciplíny a pravidel profesionálního chování mezi exekutory,
  • hájit zájmy svých členů a
  • zastupovat je.

Více informací je k dispozici na internetových stránkách Belgického národního sdružení soudních exekutorů.

Ostatní

Soudcům a pracovníkům státního zastupitelství pomáhá řada administrativních a právních odborníků, například: soudní tajemníci, referendáři, právníci, tajemníci a administrativní pracovníci.

Při každém jednání je soudci nápomocen soudní tajemník (greffier/griffier). Soudní tajemník ulehčuje práci soudce například tím, že připravuje podklady potřebné k soudnímu jednání. Soudní tajemník na jednání zaznamená řízení a zajišťuje řádné vypracování všech potřebných dokumentů. Soudní tajemník vykonává a koordinuje úkoly soudní kanceláře (greffe/griffie). Každý soud má soudní kancelář, kterou řídí vedoucí soudní tajemník (greffier en chef / hoofdgriffier). V soudní kanceláři je jeden nebo více soudních tajemníků v závislosti na velikosti soudu. Soudním tajemníkům mohou pomáhat administrativní pracovníci.

Referendáři (référendaires/referendarissen) jsou právníci, kteří pomáhají soudcům při vypracovávání jejich rozsudků. Spolupracují při zpracovávání soudních spisů na odpovědnost a podle pokynů soudců. Studují spis, zkoumají vznesené právní otázky a navrhují rozsudky.

Státní zástupci mohou rovněž pověřit právníky, aby připravili právní aspekty jejich případů. Tito právníci jsou známí jako juristes du parquet / parketjuristen. Provádějí právní rešerše, řídí vyšetřování nebo připravují právní aspekty předvolání a podání na základě pokynů a na odpovědnost jednoho nebo více právních zástupců kanceláře státního zástupce.

Každá kancelář státního zástupce má sekretariát v čele s vedoucím tajemníkem. Tito tajemníci pomáhají státním zástupcům při rešerši, dokumentaci a při sestavování spisů. Aktualizují dokumenty a rejstříky státního zastupitelství, vedou archivy apod. Počet tajemníků závisí na velikosti státního zastupitelství. Tajemníkům mohou být nápomocni administrativní pracovníci.

Soudní rejstříky a kanceláře státního zástupce zaměstnávají velké množství administrativních pracovníků. Administrativní pracovníci spravují spisy projednávaných případů a údaje vložené do databází. Ostatní administrativní pracovníci zajišťují poštu a přijímají návštěvy.

Více informací o těchto profesích najdete v tomto dokumentu  PDF (378 Kb) fr.

Organizace poskytující bezplatnou právní pomoc

Všichni občané mohou získat bezplatné počáteční právní poradenství poskytované právními odborníky. Toto se označuje jako právní pomoc prvního stupně (viz výše):

  • praktické informace,
  • právní informace,
  • předběžné právní stanovisko nebo
  • odkaz na specializovanou organizaci.

Záležitost zde není okamžitě vyřešena, ale je poskytnuta první orientace. Skupiny právníků jsou k dispozici v pohotovostním režimu u soudů, středisek komunitárního práva (maisons de justice / justitiehuizen), některých obecních úřadů (administrations communales / gemeentelijke diensten), většiny veřejných středisek sociální péče (center publiques d'action sociale / openbare centra voor maatschappelijk welzijn) a u různých sdružení, která poskytují právní služby.

Více informací naleznete v online brožuře: L'aide juridique: un meilleur accès à la justice (Právní pomoc: Lepší přístup ke spravedlnosti).

Právní databáze

Informace jsou k dispozici na internetových stránkách Federální veřejné služby soudnictví (ministerstvo spravedlnosti).

Poslední aktualizace: 10/01/2022

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.