Druhy právnických profesí

Právnická povolání – úvod

Státní zástupci

Organizace

Prokuratura Slovenské republiky je nezávislým státním orgánem, v jehož čele stojí generální prokurátor. Prokuratura v rámci svých pravomocí chrání práva a právem chráněné zájmy fyzických a právnických osob a státu.

Prokuratura Slovenské republiky má v rámci státního rozpočtu samostatnou rozpočtovou kapitolu.

Postavení a úlohu prokuratury a generálního prokurátora upravuje Ústava Slovenské republiky (článek 149) a zákon č. 153/2001 o prokuratuře, který rovněž upravuje pravomoci generálního prokurátora a dalších státních zástupců. Zákon rovněž upravuje organizaci a řízení státního zastupitelství. Postavení, práva a povinnosti státních zástupců jsou stanoveny v zákoně č. 154/2001 o státních zástupcích a právních čekatelích.

Hierarchická struktura

Vzhledem k tomu, že prokuratura je orgánem ochrany práva, je třeba, aby byla uspořádána hierarchicky. Zajišťuje jednotné provádění zákonů a jiných obecně závazných právních předpisů a trestní politiky.

V rámci prokuratury existuje hierarchie státních zástupců, kteří jsou podřízeni generálnímu prokurátorovi.

Pravomoci

Mezi pravomoci prokuratury patří:

• trestní stíhání osob podezřelých ze spáchání trestných činů a dohled nad dodržováním zákonů jak před zahájením trestního stíhání podle příslušného zákona, tak v průběhu přípravného řízení;
• zajištění, aby osoby, které byly zbaveny svobody nebo jejichž svoboda byla omezena rozhodnutím soudu nebo jiného oprávněného státního orgánu, byly zadržovány na místech a za podmínek, které jsou v souladu se zákonem;
• výkon svých pravomocí v soudních řízeních;
• zastupování státu v soudních řízeních podle příslušných právních předpisů;
• dohled nad dodržováním právních předpisů orgány veřejné správy v rozsahu stanoveném zákonem;
• výkon svých pravomocí v oblasti mezinárodní spolupráce v rozsahu stanoveném příslušnými právními předpisy, mezinárodními smlouvami vyhlášenými zákonem a právně závaznými akty EU;
• podílení se na přípravě a provádění opatření určených k předcházení porušování zákonů a jiných obecně závazných právních předpisů;
• pomoc při odstraňování příčin a podmínek trestné činnosti a předcházení trestné činnosti a jejím potlačování;
• pomoc při přípravě právních předpisů (zapojení do legislativního procesu);
• plnění dalších úkolů stanovených zvláštním zákonem nebo právním předpisem nebo vyhlášenou mezinárodní smlouvou.

Povinnosti

Generální prokurátor a jednotliví státní zástupci plní všechny úkoly, které spadají do působnosti prokuratury, a při plnění svých povinností a závazků využívají všechny dostupné zákonné prostředky. Jsou povinni:

• provádět (podle svého nejlepšího vědomí a svědomí) Ústavu Slovenské republiky, ústavní a jiné zákony, zákonně vyhlášené mezinárodní smlouvy a jiné obecně závazné právní předpisy;
• respektovat a chránit lidskou důstojnost a základní lidská práva a svobody a zdržet se jakékoli formy diskriminace;
• chránit veřejný zájem;
• jednat iniciativně, spravedlivě a nestranně a bez zbytečných průtahů.

Hierarchie

Organizační systém prokuratury Slovenské republiky tvoří následující orgány:

Nejvyšším orgánem je generální prokuratura, která stojí na vrcholu systému státního zastupitelství. Generální prokuratura se skládá ze:

• zvláštní prokuratury, která byly zřízena za účelem odhalování a stíhání případů korupce a organizovaného zločinu;
• krajských prokuratur (8), které jsou ve svém regionu nadřízené okresním prokuraturám, a
• okresních prokuratur (55).

Generální prokuratura sídlí v Bratislavě.

Sídla a územní obvody podřízených státních zastupitelství odpovídají sídlům a obvodům příslušných soudů. Sídla a územní příslušnost však neodpovídají územně správnímu členění země.

Státní zástupci vykonávají své povinnosti v rámci služebního poměru, který vzniká při jejich jmenování. Státní zástupci jsou jmenováni generálním prokurátorem do funkcí státních zástupců na dobu neurčitou. Státní zástupci musí při nástupu do funkce složit bezpodmínečný slib.

Kvalifikační předpoklady

Státní zástupci musí být slovenskými státními příslušníky a splňovat následující podmínky. Dále musí:

• být v den jmenování alespoň ve věku 25 let;
• mít magisterský titul v oboru právo získaný na právnické fakultě vysoké školy ve Slovenské republice nebo uznávané osvědčení vydané zahraniční vysokou školou a potvrzující magisterský titul v oboru právo; pokud státní zástupce nejprve získá bakalářský a poté magisterský titul, musí být oba tituly získány v oblasti práva;
• mít plnou způsobilost k právním úkonům a být zdravotně způsobilý k výkonu funkce státního zástupce;
• mít čistý trestní rejstřík a být bezúhonný, aby mohl řádně vykonávat svou funkci;
• dokonale ovládat slovenštinu;
• mít trvalý pobyt ve Slovenské republice;
• nesmí být členem žádné politické strany nebo politického hnutí;
• složit zkoušku státního zástupce;
• úspěšně absolvovat výběrové řízení, pokud zákon nestanoví jinak;
• písemně souhlasit se jmenováním státním zástupcem na určitém státním zastupitelství.

Ke zkoušce státního zástupce se může přihlásit pouze čekatel na výkon funkce státního zástupce. Volná místa čekatelů na výkon funkce státního zástupce se obsazují prostřednictvím výběrové zkoušky.

Soudní znalecké zkoušky, advokátní zkoušky a notářské zkoušky rovněž splňují podmínky pro zkoušky státního zástupce podle tohoto zákona.

Povýšení do funkce vedoucího státního zástupce nebo do vyšší funkce je možné pouze na základě výběrového řízení a po konzultaci s Radou státních zástupců.

Dočasné přidělení státního zástupce k plnění úkolů v jiném státním zastupitelství podléhá jeho souhlasu. Bez tohoto souhlasu mohou být státní zástupci dočasně vysláni k plnění úkolů u jiného státního zastupitelství na dobu nejvýše 60 pracovních dnů v kalendářním roce, je-li to nezbytné k tomu, aby dané státní zastupitelství mohlo řádně plnit své úkoly.

Státní zástupce může být přeložen k jinému státnímu zastupitelství pouze v případě, že s přeložením souhlasí, požádá o přeložení nebo je přeložen z kárných důvodů.

Generální prokurátor může pozastavit výkon funkce státního zástupce, který je stíhán pro úmyslný trestný čin nebo trestný čin spáchaný z nedbalosti při výkonu funkce státního zástupce nebo proti němuž je vedeno kárné řízení pro skutek, který by mohl vést k jeho odvolání z funkce státního zástupce.

Služební poměr státního zástupce lze ukončit pouze z důvodů stanovených zákonem.

Úloha a povinnosti

Státní zástupce vykonává dozor nad dodržováním zákona před zahájením trestního stíhání i v průběhu přípravného řízení. Při výkonu svých dozorových povinností mají státní zástupci pravomoc:

• vydávat závazné pokyny příslušníkům policie před zahájením trestního řízení a v průběhu vyšetřování a zkráceného vyšetřování trestných činů a ukládat lhůty pro vyřízení případu; všechny pokyny musí být součástí příslušného spisu;
• vyžádat si spisy, dokumenty, materiály a zprávy o stavu policejního vyšetřování po zahájení trestního stíhání, aby bylo možné zjistit, zda policie zahájila trestní stíhání neprodleně a zda postupuje správně;
• účastnit se policejních operací, provádět jednotlivé vyšetřovací úkony nebo vést celé vyšetřování či zkrácené vyšetřování a vydávat rozhodnutí týkající se jakékoli věci; státní zástupce přitom musí postupovat v souladu se zákonem; stížnosti proti rozhodnutím státních zástupců lze podávat stejným způsobem jako proti rozhodnutím policie;
• vrátit případ policii s pokynem doplnit vyšetřování nebo zkrácené vyšetřování a stanovit k tomu lhůtu; státní zástupce oznámí obviněnému i poškozenému, že věc byla vrácena zpět;
• zrušit nezákonná nebo neodůvodněná rozhodnutí policie a nahradit je vlastními rozhodnutími; státní zástupce může do 30 dnů rozhodnout o zastavení trestního stíhání nebo o postoupení věci jinam, pokud nahradí rozhodnutí policie svým vlastním rozhodnutím jinak než na základě stížnosti podané oprávněnou osobou; proti rozhodnutí státního zástupce a usnesení policie lze podat stížnost; státní zástupce může rovněž vydat závazný pokyn k zahájení vyšetřování a zkráceného vyšetřování.
• odejmout věc policistovi a přijmout opatření k jejímu předání jinému policistovi (jiným policistům);
• přijmout opatření k zajištění toho, aby vyšetřování nebo zkrácené vyšetřování trestného činu spáchaného příslušníkem ozbrojených bezpečnostních sil prováděl policejní vyšetřovatel; před takovým opatřením si státní zástupci vyžádají stanovisko vedoucího úřadu inspekční služby; při vyšetřování nebo zkráceném vyšetřování trestných činů spáchaných celníky mohou státní zástupci postupovat obdobným způsobem.

Pouze státní zástupce má pravomoc:

• podat obžalobu;
• uzavřít s obviněným dohodu o vině a trestu a předložit soudu návrh na schválení této dohody;
• přerušit trestní stíhání;
• zastavit nebo předběžně zastavit trestní stíhání;
• schválit smír nebo dohodu v přípravném řízení a zastavit trestní stíhání;
• vydat příkaz k zajištění majetku obviněné osoby a určit, který majetek by neměl být zajištěn, nebo toto zajištění zrušit;
• zajistit nárok poškozeného, zrušit jej nebo jej částečně zrušit nebo z něj vyloučit jednu z položek;
• vydat příkaz k exhumaci mrtvého těla;
• požádat o souhlas s trestním stíháním nebo vzetím do vazby ve věci, která vyžaduje souhlas Národní rady Slovenské republiky, Soudní rady Slovenské republiky, Ústavního soudu nebo Evropského parlamentu;
• požádat soud o vzetí obviněného do vazby nebo o prodloužení doby vazby;
• požádat o vydání příkazu k návratu obviněného ze zahraničí;
• provádět předběžné vyšetřování v řízení o vydání, pokud zákon nestanoví jinak;
• na základě žádosti příslušného zahraničního orgánu požádat o vydání soudního příkazu s cílem předběžně zajistit majetek osoby, proti níž je vedeno trestní stíhání v zahraničí, nebo část tohoto majetku, která se nachází na území Slovenské republiky.

Při výkonu dozoru nad dodržováním zákonnosti v místech, kde jsou umístěny osoby, které byly zbaveny svobody nebo jejichž svoboda byla omezena, musí státní zástupci dbát na to, aby tyto osoby byly v těchto místech zadržovány pouze na základě rozhodnutí soudu nebo jiného oprávněného státního orgánu a aby v těchto místech byly dodržovány zákony a jiné obecně závazné právní předpisy.

V občanskoprávním řízení má státní zástupce pravomoc:

1. podat návrh na zahájení občanskoprávního řízení za účelem:

• uložení ochranné rehabilitace osobě ve věku od 12 do 14 let, pokud se dopustila trestného činu, který je podle trestního zákoníku trestán doživotním trestem;
• prohlášení stávky nebo výluky za nezákonné;
• prohlášení za neplatný převod majetku státu podle zákona o prokázání původu finančních prostředků v případě privatizace, zákona, kterým se stanoví podmínky převodu majetku státu na jiné osoby, nebo zákona o správě majetku státu;
• přezkumu zákonnosti rozhodnutí správního orgánu v případech, kdy námitce podané státním zástupcem nebylo vyhověno;
• zrušení nezákonného rozhodnutí přijatého obcí, pokud obec své rozhodnutí nezrušila na základě námitky státního zástupce;

2. zasahovat do všech občanskoprávních nesporných řízení s výjimkou řízení o rozvodu manželství. Pokud je rozvodové řízení spojeno s řízením o určení styku manželů s jejich nezletilými dětmi po rozvodu, může do této části řízení zasáhnout státní zástupce.
3. V občanskoprávních sporných řízeních mohou státní zástupci:
   1. podat žalobu v případech, kdy se stát domáhá vydání bezdůvodného obohacení, kdy je požadováno určení vlastnictví, kdy byla porušena ustanovení obecně závazného právního předpisu nebo kdy to stanoví zvláštní právní předpis;
   2. vstupovat do otevřeného řízení v případech, kdy je jedním z účastníků řízení stát, právnická osoba zřízená státem, státní podnik, právnická osoba, v níž má stát majetkovou účast, obecní úřad nebo vyšší územní celek, nebo ve věcech týkajících se odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci.

Při výkonu dozoru nad dodržováním zákonů a jiných obecně závazných právních předpisů orgány veřejné správy je státní zástupce oprávněn přezkoumávat zákonnost:

• obecně závazných právních předpisů vydaných orgány veřejné správy;
• vnitřních správních předpisů vydaných orgány veřejné správy s cílem zajistit plnění úkolů veřejné správy;
• rozhodnutí přijatých v jednotlivých případech v oblasti veřejné správy;
• činnosti orgánů veřejné správy při vydávání předpisů a rozhodnutí v oblasti veřejné správy.

Soudci

Organizace

Zaměstnanci soudů

1. Hlavní správce-asistent   (382 Kb) 
2. Soudní tajemník   (295 Kb) 
3. Vyšší soudní úředník   (460 Kb) 
4. Asistent soudce nejvyššího soudu   (291 Kb) 

Právníci

Právní databáze

Další informace naleznete na internetových stránkách Slovenské advokátní komory.

Advokáti / právní poradci

Právní databáze

Další informace naleznete na internetových stránkách Slovenského centra právní pomoci.

Notáři

Notáři ve Slovenské republice musí mít právnické vzdělání.

Úkolem notáře je vykonávat preventivní soudnictví a vydávat ověřené úřední listiny.

Na notáře dohlíží ministerstvo spravedlnosti.

Notáři musí být členy Notářské komory Slovenské republiky.

Právní databáze

Internetové stránky Notářské komory poskytují notářům pouze intranetovou podporu. Přístup je bezplatný, ale počet informací, které lze vyhledávat, je omezený.

Databáze poskytuje přístup k:

• veřejným rejstříkům,
• seznamu notářů (kontaktní údaje, známé jazyky, otevírací doba),
• legislativě.