Hledat informace podle regionů
Organizace právnických povolání
Právnická povolání
V Republice Slovinsko může osoba s vysokoškolským diplomem v oboru práva nebo osoba, která absolvovala studium práva v rámci prvního a druhého cyklu boloňského procesu, vykonávat řadu povolání v oblasti justice včetně povolání soudce, státního zástupce zastupujícího obžalobu v trestních řízeních, státního zástupce v netrestních řízeních, advokáta a notáře.
Státní zástupci zastupující obžalobu v trestních řízeních
Organizace
Podle článku 135 Ústavy Republiky Slovinsko státní zástupci zastupující obžalobu v trestních řízeních (državni tožilci) podávají obžalobu a zastupují obžalobu v trestním řízení a mají další zákonem svěřené pravomoci. Jejich působnost a organizaci stanoví zejména zákon o státním zastupitelství v trestních řízeních (Zakon o državnem tožilstvu) a trestní řád (Zakon o kazenskem postopku).
Ve Slovinsku je jedenáct krajských státních zastupitelství (okrožno državno tožilstvo) (Celje, Koper, Kranj, Krško, Lublaň, Maribor, Murska Sobota, Nova Gorica, Novo Mesto, Ptuj, Slovenj Gradec), jedno specializované státní zastupitelství (Specializirano državno tožilstvo) s celostátní působností a Nejvyšší státní zastupitelství (Vrhovno državno tožilstvo Republike Slovenije) v Lublani.
Specializované státní zastupitelství je pověřeno stíháním trestných činů v oblasti organizované tradiční a hospodářské trestné činnosti, terorismu, korupce a dalších trestných činů, jež vyžadují, aby jejich odhalování a stíhání prováděli speciálně organizovaní a vyškolení státní zástupci. V rámci specializovaného státního zastupitelství působí jako nezávislá organizační složka oddělení pro vyšetřování a stíhání veřejných činitelů se zvláštními pravomocemi (Odelek za preiskovanje in pregon uradnih oseb s posebnimi pooblastili, tzv. oddělení zvláštního vyšetřování). Státní zástupci v tomto oddělení zvláštního vyšetřování jsou pověřeni stíháním trestných činů, kterých se dopustí příslušníci policie, úředníci vnitrostátních úřadů s policejními pravomocemi, příslušníci vojenské policie, příslušníci zpravodajské a bezpečnostní služby ministerstva obrany a úředníci slovinské zpravodajské a bezpečnostní agentury. Rovněž vydávají pokyny příslušníkům policie, kteří pracují pro toto oddělení.
Nejvyšší státní zastupitelství je státním zastupitelstvím nejvyššího stupně v zemi a v jeho rámci působí:
- nejvyšší státní zástupci (vrhovni državni tožilci) a vrchní státní zástupci (višji državni tožilci),
- státní zástupci s dočasným nebo částečným přidělením.
Vrchní státní zástupci zastupují strany podávající opravné prostředky v odvolacích řízeních před vrchními soudy (višja sodišča) ve Slovinsku. V řízeních o mimořádných opravných prostředcích v oblasti trestního práva a v oblasti občanského a správního práva vystupují před Nejvyšším soudem Republiky Slovinsko (Vrhovno sodišče Republike Slovenije) nejvyšší státní zástupci.
Nejvyšší státní zastupitelství má tuto strukturu:
- tři oddělení (oddělení trestního práva (kazenski oddelek), oddělení občanského a správního práva (civilno-upravni oddelek) a oddělení pro vzdělávání a odborný dohled (oddelek za izobraževanje in strokovni nadzor)) a
- znalecké informační centrum (Strokovno informacijski center), mezi jehož úkoly patří poskytovat znaleckou pomoc v oblasti daní, financí, účetnictví a dalších oborů požadovaných pro efektivní činnost státních zástupců a zajišťovat rozvoj, jednotu a poskytování informační podpory pro fungování státních zastupitelství.
Úloha a povinnosti
Hlavní úlohou a povinností státních zástupců zastupujících obžalobu v trestních řízeních je stíhat pachatele trestných činů. V této souvislosti je jejich povinností:
- podnikat veškeré nezbytné kroky k odhalení trestné činnosti a vypátrání pachatelů a vydávat pokyny policii v přípravném řízení, v němž je policie organizačně nezávislá na státním zastupitelství,
- podávat žádosti o zahájení vyšetřování,
- podávat žalobu a zastupovat obžalobu u příslušného soudu a
- podávat řádné opravné prostředky proti nepravomocným rozsudkům a mimořádné opravné prostředky proti pravomocným rozsudkům (řádné opravné prostředky proti rozhodnutím soudu prvního stupně v trestních věcech podává státní zástupce, který zastupoval obžalobu u soudu prvního stupně, zatímco mimořádné opravné prostředky podávají nejvyšší státní zástupci).
Použitelné trestněprávní předpisy umožňují, aby státní zástupci za určitých okolností při projednávání některých forem zločinného jednání zvolili odklon v trestním řízení s alternativním řešením trestní odpovědnosti. K možnostem odklonu patří především narovnání a podmíněné zastavení trestního stíhání, pokud podezřelá osoba souhlasí s tím, že bude plnit pokyny státního zástupce a provádět některé činnosti stanovené státním zástupcem. Pokud je narovnání nebo podmíněné zastavení trestního stíhání úspěšné, může státní zástupce ustoupit od podání návrhu na trestní stíhání, tj. věc je vyřešena mimosoudně. Státní zástupce může rovněž soudu navrhnout, aby vydal trestní příkaz, kterým odsoudí obviněného ke konkrétně navrženému trestu nebo opatření, aniž by se konalo hlavní líčení.
Kromě toho Nejvyšší státní zastupitelství plní úkoly mimo věcnou působnost trestněprávních předpisů. V jednom ze tří oddělení nejvyššího státního zastupitelství (oddělení občanského a správního práva) mohou nejvyšší státní zástupci podávat návrhy na mimořádný opravný prostředek pro porušení zákona (zahteva za varstvo zakonitosti) směřující proti rozhodnutím odvolacího soudu (pritožbeno sodišče) ve sporných věcech, nesporných věcech a dalších občanskoprávních soudních řízeních. Základní podmínkou tohoto mimořádného opravného prostředku je ochrana veřejného zájmu, který může určit pouze nejvyšší státní zástupce. Účastníci řízení tedy návrhy na mimořádný opravný prostředek pro porušení zákona podávat nemohou.
Soudci
Organizace
Profesionální soudci a laičtí soudci
Status soudce upravují články 125 až 134 Ústavy Republiky Slovinsko a zákon o soudní službě (Zakon o sodniški službi). Soudci jsou úředníci, kteří jsou voleni Národním shromážděním (Državni zbor) na návrh Soudní rady (Sodni svet). Mandát soudců je stálý, věková hranice a podmínky zvolení jsou stanoveny zákonem.
Soudcem může být zvolen každý, kdo splňuje tyto obecné podmínky:
- je občanem Republiky Slovinsko a aktivně ovládá slovinštinu;
- je odborně způsobilý a obecně má dobrý zdravotní stav;
- dosáhl věku 30 let;
- získal v Republice Slovinsko vysokoškolské magisterské vzdělání v oboru práva nebo získal odborný titul bakalář práva a magistr práva nebo absolvoval srovnatelné vzdělání v zahraničí v oboru práva doložené osvědčením o vzdělání ze zahraničí s přiloženým stanoviskem o kvalifikaci nebo rozhodnutím o uznání vzdělání pro účely zaměstnání nebo rozhodnutím o nostrifikaci (odločba o nostrifikaciji);
- složil státní zkoušku v oboru právo;
- nebyl odsouzen za úmyslný trestný čin;
- nebylo proti němu vzneseno konečné obvinění nebo na základě obžaloby vedeno řízení kvůli úmyslnému trestnému činu stíhanému z moci úřední.
Soudci, kteří vydali rozhodnutí nebo rozsudek v přípravných nebo soudních řízeních, v nichž došlo k porušení základních lidských práv a svobod, již po uplynutí svého mandátu nesplňují podmínky pro zvolení do funkce soudce.
Soudce má status úřední osoby a při výkonu své profese je vázán ústavou a zákony. Funkce soudce není slučitelná s funkcemi v jiných státních orgánech, v orgánech místní samosprávy a orgánech politických stran, ani s jinými funkcemi a činnostmi, které jsou stanoveny zákonem. Ve vzdělávání soudců neexistuje formální specializace. Oblast práva, v níž soudce zpravidla působí, vyplývá z vnitřní organizace konkrétního soudu, který má pro účely řešení jednotlivých typů sporů různá oddělení, do nichž jsou soudci zařazeni podle ročního pracovního programu soudu. O povýšení soudců do vyšší soudní pozice a zařazení do vyšší platové třídy rozhoduje Soudní rada Republiky Slovinsko. Soudní rada rovněž předkládá Národnímu shromáždění návrh na odvolání soudce z úřadu, pokud při výkonu svých povinností porušil ústavu, závažným způsobem porušil zákon nebo spáchal trestný čin úmyslným zneužitím své úřední pravomoci. Kariérní postup soudců v soudních funkcích je stanoven v rámci organizace soudů ve Slovinsku. Soudci mohou působit jako: soudci okresního soudu (okrajni sodniki), krajského soudu (okrožni sodniki), soudci vrchního soudu (višji sodniki) nebo soudci nejvyššího soudu (vrhovni sodniki).
Soudci se sdružují ve Slovinském sdružení soudců, které je členem Mezinárodního sdružení soudců. Členství ve sdružení je dobrovolné.
Kromě profesionálních soudců (poklicni sodniki) mohou v senátech působit rovněž laičtí soudci (sodniki porotiniki). Pokud zákon požaduje rozhodnutí senátu, skládá se senát z profesionálního soudce, který je předsedou senátu, a ze dvou laických soudců jako členů senátu, nestanoví-li zákon jinak. Pokud zákon požaduje rozhodnutí pětičlenného senátu, skládá se senát z profesionálního soudce, který je předsedou senátu, z dalšího profesionálního soudce a ze tří laických soudců jako členů senátu, nestanoví-li zákon jinak. Laickým soudcem může být jmenován občan Republiky Slovinsko, který dosáhl věku třiceti let, nebyl pravomocně odsouzen za trestný čin stíhaný z moci úřední, je zdravotně a morálně způsobilý k účasti na výkonu spravedlnosti a aktivně ovládá slovinský jazyk. Mandát laických soudců trvá pět let. Do funkce mohou být opětovně jmenováni. Laické soudce krajských soudů spadajících do jurisdikce vrchního soudu jmenuje a odvolává předseda vrchního soudu.
Soudní rada Republiky Slovinsko
Soudní rada Republiky Slovinsko (Sodni svet RS) je ústředním orgánem odpovědným za regulaci soudcovské profese.
Soudní radu tvoří jedenáct členů.
Pět členů je voleno Národním shromážděním na návrh prezidenta republiky z řad univerzitních profesorů práva, advokátů a dalších právníků, šest členů pak ze svých řad volí soudci, kteří trvale vykonávají funkci soudce. Předsedu vybírají členové rady ze svých řad.
Soudní rada má tyto pravomoci:
Podle pravidel upravujících soudy a soudní službu má Soudní rada tyto pravomoci:
1. pokud jde o výběr, jmenování a odvolání soudců a předsedů a místopředsedů soudu:
- vydávat předběžné stanovisko v rámci postupu jmenování předsedy Nejvyššího soudu,
- navrhovat Národnímu shromáždění kandidáty na jmenování do funkce soudce Nejvyššího soudu,
- jmenovat a odvolávat předsedy a místopředsedů soudů jiné než předsedu Nejvyššího soudu,
- vybírat kandidáty na volné soudní pozice,
- navrhovat Národnímu shromáždění kandidáty na zvolení do funkce soudce,
- jmenovat soudce na uvolněné pozice soudců,
- vydávat odůvodněné stanovisko v rámci postupu odvolání předsedy Nejvyššího soudu,
- informovat Národní shromáždění o pravomocném rozsudku, kterým byl odsouzen soudce,
- navrhovat Národnímu shromáždění odvolání soudce,
- vydávat určovací rozhodnutí o ukončení soudních funkcí nebo soudní služby;
2. pokud jde o další personální záležitosti týkající se soudců, jednat při rozhodování o:
- neslučitelnosti soudní funkce,
- povýšení do vyšší soudní funkce,
- rychlejším povýšení v rámci platové třídy, do pozice služebně starších soudců (svetnik) nebo do vyšší soudní funkce,
- mimořádném povýšení do vyšší soudní funkce,
- potvrzení o nezpůsobilosti soudce k soudní službě,
- návrhu na nápravu porušení předpisů ze strany soudce, který má za to, že byla jakkoli dotčena jeho nezávislost,
- odvolání proti rozhodnutí o převedení nebo jmenování na soudní pozici, do soudní funkce nebo na pozici služebně staršího soudce a proti rozhodnutím o zařazení do platové třídy,
- přeložení soudců,
- přidělení soudce k Ústavnímu soudu Republiky Slovinsko, Nejvyššímu soudu, vrchnímu soudu, specializovanému oddělení okresního soudu, zvláštnímu útvaru Soudní rady, Středisku justičního vzdělávání nebo k ministerstvu za účelem řešení náročnějších úkolů technické povahy,
- osvobození od soudní služby,
- udělení soudních stipendií;
3. pokud jde o disciplinární řízení:
- jmenovat disciplinární orgány,
- předkládat návrhy na zahájení disciplinárních řízení vůči soudci,
- vymáhat disciplinární sankci vůči soudci, pokud mu je podle práva upravujícího soudní službu uložena disciplinární sankce spočívající v pozastavení povýšení, snížení platu nebo přeložení k jinému soudu,
- rozhodovat o dočasném odvolání předsedy Nejvyššího soudu ze soudní služby,
- rozhodování o odvolání proti rozhodnutí předsedy Nejvyššího soudu nařizujícímu dočasné odvolání soudce ze soudní služby;
4. další úkoly:
- přijímat kritéria pro výběr kandidátů do funkce soudce po předchozí konzultaci s ministrem a kvalitativní kritéria práce soudců pro hodnocení jejich služby,
- přijímat kodex soudní etiky,
- jmenovat členy Komise pro etiku a integritu (Komisija za etiko in integriteto),
- přijímat pokyny k postupu volby členů rad zaměstnanců a konání voleb,
- schvalovat politiku týkající se odhalování a řízení rizika korupce u soudů či expozice soudů riziku korupce a sledovat provádění této politiky,
- vydávat předběžné stanovisko ke schématům organizace útvarů soudů,
- vydávat předběžné stanovisko v rámci postupu určení počtu míst soudců u každého soudu,
- vydávat stanovisko k výroční zprávě Nejvyššího soudu o efektivitě a účinnosti soudů a k navrhovanému finančnímu plánu soudů,
- vydávat stanovisko pro Národní shromáždění a ministerstvo k právním předpisům upravujícím soudy a soudní službu,
- žádat o zahájení řízení o přezkumu ústavnosti a zákonnosti pravidel, pokud zasahují do ústavního statusu nebo ústavních práv soudců,
- podávat odůvodněné žádosti o přehled činností v konkrétních případech,
- vydávat stanovisko k příkazům k zadržení nebo zahájení trestního řízení.
Soudní rada přijímá rozhodnutí veřejným hlasováním a většinou hlasů všech svých členů, pokud zákon nebo jednací řád nestanoví jinak.
Soudní rada rozhoduje dvoutřetinovou většinou hlasů všech svých členů v těchto případech:
- návrhy na volbu soudců,
- jmenování a povýšení soudců,
- jmenování a odvolání předsedů a místopředsedů soudů,
- zařazení do platové třídy,
- odvolání proti rozhodnutím o převedení nebo jmenování na soudní pozici, do soudní funkce nebo na pozici služebně staršího soudce,
- odvolání proti rozhodnutím o zařazení do platové třídy,
- návrhy na odvolání soudců,
- potvrzení o nezpůsobilosti soudce k soudní službě,
- přijetí kritérií pro výběr kandidátů na soudní pozice,
- přijetí kritérií pro kvalitu výkonu soudců,
- další úkoly, pokud to stanoví zákon.
Soudní rada může na základě svého jednacího řádu rozhodovat dvoutřetinovou většinou všech svých členů o dalších záležitostech, v nichž bude jednat.
Advokáti
V článku 137 Ústavy Republiky Slovinsko se stanoví, že advokacie (odvetništvo) je nezávislou, samostatnou službou v rámci systému spravedlnosti, kterou upravuje zákon. Zákon o advokacii (Zakon o odvetništvu) stanoví, že advokát v rámci výkonu svých povinností poskytuje právní poradenství, zastupuje a obhajuje klienty před soudy a jinými státními orgány, vypracovává listiny a zastupuje strany v jejich právních vztazích. Účastníka řízení může před soudem za úplatu zastupovat pouze advokát, v určitých případech může místo advokáta zaujmout advokátní koncipient.
Advokátem může být každý, kdo splňuje tyto podmínky:
- je občanem Republiky Slovinsko;
- je odborně způsobilý;
- získal v Republice Slovinsko následující profesní kvalifikaci nebo ukončil srovnatelné vzdělání v zahraničí uznávané v souladu se zákonem upravujícím uznávání a hodnocení vzdělávání:
- právník s vysokoškolským diplomem,
- právník s titulem bakaláře práva a magistra práva,
- magistr práva, který absolvoval magisterské studium v rámci druhého cyklu boloňského procesu;
- složil státní zkoušku v oboru právo;
- má čtyři roky odborné praxe jako právník s vysokoškolským diplomem, z toho nejméně jeden rok po složení státní zkoušky v oboru právo u advokáta nebo v advokátní kanceláři, u soudu, na státním zastupitelství nebo u notáře v řádném pracovním poměru uzavřeném na základě pracovní smlouvy na plný úvazek;
- aktivně ovládá slovinský jazyk;
- je pro výkon advokátní profese morálně bezúhonný;
- má k dispozici vybavení a prostory potřebné a vhodné pro výkon advokátní profese;
- při Slovinské advokátní komoře (Odvetniška zbornica Slovenije) složil zkoušku ze zákona, který upravuje advokacii, advokátní tarify a kodex advokátní profesní etiky.
Jako obhájce obžalovaného v trestním řízení může vystupovat pouze advokát.
V občanskoprávních věcech může být účastník zastupován před okresním soudem kýmkoliv s neomezenou způsobilostí, zatímco před krajským soudem, vrchním soudem nebo Nejvyšším soudem může být pověřeným zástupcem pouze advokát nebo jiná osoba, která složila státní advokátní zkoušku. V řízení o mimořádném opravném prostředku však může stranu zastupovat pouze advokát (vyjma případů, kdy sama strana nebo její zákonný zástupce složili státní zkoušku v oboru právo).
Zastoupení advokátem je rovněž povinné ve všech řízeních u soudů podle zákona o duševním zdraví (Zakon o duševnem zdravju).
Zahraniční advokát, kterému bylo v zemi původu přiznáno právo výkonu advokátní profese, může za podmínek stanovených uvedeným zákonem o advokacii v Republice Slovinsko:
- poskytovat jednotlivé advokátní služby, které spadají do výkonu advokátní profese,
- vykonávat advokátní profesi pod profesním označením ze své země původu,
- vykonávat advokátní profesi pod profesním titulem „advokát“ (odvetnik).
Zemí původu advokáta je země, v níž má advokát právo vykonávat advokátní profesi pod profesním titulem získaným podle předpisů dané země.
Podle uvedeného zákona je advokát z jiné země, která je členským státem Evropské unie, advokát, jenž má právo vykonávat advokátní profesi v kterémkoli členském státě Evropské unie pod profesním titulem získaným podle předpisů dané země. Advokát z jiné země, která je členským státem Evropské unie, se zapíše do seznamu zahraničních advokátů, kteří mohou v Republice Slovinsko vykonávat advokátní profesi pod profesním titulem „advokát“ se všemi právy a povinnostmi spojenými s výkonem advokátní profese, pokud splňuje zákonné podmínky a složí zkoušku ze znalosti vnitrostátních právních předpisů Republiky Slovinsko. Podrobnější obsah zkoušky a její průběh stanoví vyhláška o zkoušce pro advokáty z jiných zemí (Uredba o preizkusnem izpitu za odvetnike iz drugih držav).
Advokát může v omezené míře své činnosti propagovat, neboť zákon stanoví povolené způsoby propagace. Svou profesi může vykonávat samostatně, nebo v advokátní kanceláři. Zastřešující organizací advokátů je Advokátní komora Slovinska (Odvetniška zbornica Slovenije), která má svá pravidla a statut. Právo vykonávat advokátní profesi získá zápisem do seznamu advokátů vedeného při Advokátní komoře Slovinska. Advokáti, kteří dosáhnou určitého stupně odborného vzdělání nebo určité specializace, si mohou za určitých podmínek od Advokátní komory Slovinska vyžádat přiznání statusu specializovaného advokáta. Odměna za advokátní služby je stanovena úředním advokátním tarifem, který přijímá Advokátní komora Slovinska po předchozím souhlasu ministra spravedlnosti.
Právní databáze
Základní předpisy týkající se advokátů jsou k dispozici v angličtině na internetových stránkách advokátní komory.
Advokátní komora provozuje vyhledávač (ve slovinštině a angličtině), který umožňuje vyhledávání advokátů podle:
- jména,
- oblasti,
- znalosti cizích jazyků a
- pracovního zaměření.
Notáři
Organizace
V čl. 137 odst. 2 Ústavy Republiky Slovinsko se stanoví, že notáři (notarji) vykonávají veřejnou službu, kterou upravuje zákon. Zákon o notariátu (Zakon o notariatu) stanoví, že: notáři jako osoby požívající důvěry veřejnosti sestavují za podmínek uvedených v zákoně veřejné listiny o právních operacích, projevech vůle či skutečnostech, z nichž vyplývají určitá práva; přebírají do úschovy listiny, peníze a cenné papíry za účelem předání třetím osobám nebo státním orgánům; na podnět soudu plní úkoly, které jim mohou být ze zákona svěřeny.
Notářem může být jmenován každý, kdo splňuje tyto podmínky:
- je občanem Republiky Slovinsko nebo jiného členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru nebo je občanem Švýcarské konfederace nebo členského státu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj;
- je odborně způsobilý a obecně má dobrý zdravotní stav;
- získal v Republice Slovinsko vysokoškolské magisterské vzdělání v oboru práva nebo získal odborný titul bakalář práva a magistr práva nebo absolvoval srovnatelné vzdělání v zahraničí v oboru práva doložené osvědčením o vzdělání ze zahraničí s přiloženým stanoviskem o kvalifikaci nebo rozhodnutím o uznání vzdělání pro účely zaměstnání nebo rozhodnutím o nostrifikaci (odločba o nostrifikaciji);
- složil státní zkoušku v oboru právo;
- má pět let odborné praxe jako právník s vysokoškolským diplomem, z toho nejméně jeden rok u notáře a nejméně jeden rok u soudu, v úřadu advokáta nebo zástupce státu v netrestních řízeních;
- je pro výkon notářských povinností považován za morálně bezúhonného;
- aktivně ovládá slovinský jazyk;
- má k dispozici vybavení a prostory potřebné a vhodné pro výkon notářských povinností;
- ještě nedosáhl věku 64 let.
Nehledě na první bod předešlého odstavce může být na základě právní a faktické vzájemnosti notářem jmenován také státní příslušník země, která není členským státem Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru, ani není občanem Švýcarské konfederace nebo členského státu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj.
Výkon notářských povinností není slučitelný s výkonem povinností advokacie nebo kterékoli placené činnosti či funkce.
Notářům není dovoleno vykonávat úkoly, které nejsou slučitelné s dobrým jménem a morální bezúhonností, jež jsou požadovány při výkonu notářských povinností, nebo kvůli kterým by mohla být omezena důvěra v notářovu nestrannost nebo věrohodnost listin jím vydaných.
Notáře na volné notářské místo jmenuje ministr spravedlnosti. Dříve než ministr notáře jmenuje, obdrží stanovisko Slovinské notářské komory (Notarska zbornica Slovenije) k přihlášeným uchazečům. Počet notářů je omezený a je určován na základě kritérií stanovených ministerstvem spravedlnosti. V případě zákonem definovaných nesrovnalostí vzniklých při výkonu notářské profese zasahuje ministr spravedlnosti. Zastřešující organizací notářů je notářská komora.
Zákon vyžaduje, aby se notáři stali členy Slovinské notářské komory.
Úloha a povinnosti
Notáři vykonávají veřejnou službu, přičemž vypracovávají především veřejné a soukromé listiny, což je velmi důležité z hlediska právní jistoty při provádění právních úkonů.
Veřejné listiny, které notáři obecně vydávají, se nazývají notářské zápisy a notářské protokoly. Notář může pro strany vyhotovit jakýkoli druh písemné smlouvy, existují však určité typy smluv a stanov akciových společností či společností s ručením omezeným, které jsou podle slovinského práva platné pouze v případě, že jsou vyhotoveny ve formě notářského zápisu. Notář může rovněž pořídit zápis poslední vůle. Dále je někdy třeba notářsky ověřit kopie listin či podpisy, aby tak byla zajištěna jejich platnost před soudem. U notáře mohou být rovněž uloženy listiny a cenné papíry.
Právní databáze
Na internetových stránkách notářské komory naleznete seznam všech notářů působících ve Slovinsku s uvedením jejich kontaktních údajů a základní vyhledávač.
Na internetových stránkách notářské komory naleznete rovněž tři rejstříky vedené notářskou komorou:
- Rejstřík svěřeneckých notářů (register skrbniških notarjev),
- Rejstřík smluv o zřízení svěřeneckého účtu (register skrbniških pogodb),
- Centrální rejstřík závětí (centralni register oporok).
Ostatní právnická povolání
Asistent soudce (Sodniški pomočnik) (372 Kb)
Státní zástupci v netrestních řízeních
Úlohu státního zástupce v netrestních řízeních stanoví nový zákon o státních zástupcích v netrestních řízeních, který vstoupil v platnost dne 20. listopadu 2017 a komplexním způsobem nově upravil instituci státního zástupce v netrestních řízeních.
Státní zastupitelství v netrestních řízeních plní odborné úkoly v oblasti ochrany majetku a jiných práv a zájmů státu prostřednictvím právního zastoupení před soudy a správními orgány v Republice Slovinsko, před zahraničními soudy a rozhodčími tribunály, jakož i před mezinárodními soudy a rozhodčími tribunály, a zajišťuje právní poradenství, smírné vypořádání sporů v rámci přípravných řízení a další úkoly stanovené uvedeným tímto zákonem nebo jinými zákony.
Úkoly státního zastupitelství v netrestních řízeních provádějí generální státní zástupce a náměstek státního zástupce v netrestních řízeních jako vedoucí představitelé úřadu a služebně starší státní zástupci, státní zástupci a kandidáti na státní zástupce v netrestních řízeních, kteří mají v současnosti status státních zaměstnanců. Aby se zabránilo politickým jmenováním, postup pro výběr generálního státního zástupce v netrestních řízeních a služebně starších státních zástupců v netrestních řízeních vyžaduje stanovisko výboru nezávislých odborníků pověřeného posuzováním vhodnosti kandidátů.
Generálního státního zástupce v netrestních řízeních jmenuje vláda Republiky Slovinsko na základě odůvodněného návrhu ministra spravedlnosti poté, co obdrží stanovisko výboru pověřeného posuzováním vhodnosti kandidátů. Náměstka generálního státního zástupce v netrestních řízeních jmenuje vláda Republiky Slovinsko na návrh generálního státního zástupce v netrestních řízeních se souhlasem ministra spravedlnosti, přičemž náměstek musí být jmenován z řad služebně starších státních zástupců. Funkční období generálního státního zástupce v netrestních řízeních a jeho náměstka je šestileté s možností obnovení. Aby mohly být vykonávány funkce služebně staršího státního zástupce, státního zástupce nebo kandidáta na státního zástupce v netrestních řízeních, musí být uzavřen pracovní poměr, ve kterém jsou kromě zvláštních podmínek stanovených zákonem o státních zástupcích v netrestních řízeních splněny podmínky stanovené zákonem upravujícím systém státní služby.
Státní zástupce v netrestních řízeních je při výkonu povinností právního zastoupení nezávislý.
Související odkazy
Informace o právnických povoláních
Informace o právnických povoláních na internetových stránkách slovinské justice
Informace o právnických povoláních na internetových stránkách Advokátní komory Slovinska
Informace o právnických povoláních na internetových stránkách Slovinské notářské komory
Informace o právnických povoláních na internetových stránkách státního zastupitelství
Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.