

Hledat informace podle regionů
Právní pojem „rodičovská zodpovědnost“, na nějž se v Irsku odkazuje jako na „poručenství“, se vztahuje na veškerá práva a povinnosti ve vztahu k dítěti, jež jsou stanoveny zákonem nebo soudem, nebo podle právně závazné dohody. Nositel rodičovské zodpovědnosti má kromě jiných práv a povinností týkajících se blaha dítěte právo péče o dítě a právo na styk s dítětem.
Rodičovskou zodpovědnost za dítě obvykle nesou společně sezdaní rodiče dítěte. Nežijí-li rodiče v manželském svazku, je nositelem rodičovské zodpovědnosti obvykle matka, na základě dohody mezi rodiči nebo rozhodnutím soudu však může být poručníkem dítěte ustanoven i biologický otec.
Ano. Úřad pro zdravotní péči (Health Service Executive) může prostřednictvím svého oddělení péče o dítě a rodinu TUSLA požádat okresní soud o rozhodnutí o svěření péče, která je nezbytná v případě dětí mladších osmnácti let. Ve výjimečných případech může soud ustanovit poručníka, který plní povinnosti v rámci rodičovské zodpovědnosti, není-li rodič ochoten či schopen tak činit. V případě úmrtí rodiče může být ustanoven poručník ze závěti, pokud byl zvolen v závěti nebo v dodatku k závěti, případně může být ustanoven soudem. Není-li takové volby, může Úřad pro zdravotní péči prostřednictvím svého oddělení péče o dítě a rodinu TUSLA požádat okresní soud o rozhodnutí o svěření péče, která je nezbytná v případě dětí mladších osmnácti let, pokud rodiče dítěte zemřeli nebo nejsou schopni o dítě pečovat.
Jestliže se rodiče dítěte rozvedou nebo „rozejdou“, lze o podmínkách péče o dítě a styku s dítětem rozhodnout dohodou rodičů. Nelze-li dohody dosáhnout, mohou rodiče podat návrh soudu a soudce vydá rozhodnutí o svěření dítěte do péče nebo o styku s dítětem. Jsou-li poručníky dítěte oba rodiče, není toto rozvodem či rozchodem rodičů dotčeno, ačkoliv poručenství otce, který nežije v manželském svazku, může soud (ve velmi výjimečných případech a pouze tehdy, vyžaduje-li to blaho dítěte) ukončit.
Rodiče, kteří uzavřou dohodu o otázce rodičovské zodpovědnosti, ji musí předložit k posouzení soudu a získat rozhodnutí, kterým se tato dohoda stanoví jako právně závazná. Soud se musí ujistit, že dohoda náležitě chrání práva dítěte, a může odmítnout vydat rozhodnutí, není-li přesvědčen o tom, že jeden či oba rodiče plní své povinnosti vůči dítěti. Touto dohodou nelze ukončit postavení žádného z rodičů jakožto poručníka.
Využít lze mimosoudní způsoby řešení sporů, jako je mediace nebo poradenství.
Soudce může rozhodnout o všech otázkách týkajících se blaha dítěte, včetně například otázek poručenství, péče o dítě a styku s dítětem. Viz rovněž otázky č. 4 a 5 – poručenství sezdaných rodičů nebo biologické matky nemůže soud ukončit, ačkoliv určité osobě může uložit podmínky týkající se výkonu její rodičovské zodpovědnosti.
Nikoli. Zatímco rodič, jemuž bylo dítě svěřeno do výlučné péče, může rozhodovat o každodenní péči o dítě a jeho kontrole, rodič, který nevykonává právo péče a který je poručníkem, má právo být konzultován ohledně veškerých záležitostí týkajících se blaha dítěte, například ohledně toho, kde by se mělo dítě vzdělávat a kde by mělo žít.
Dítě je do společné péče rodičů svěřeno v případě, neexistuje-li mezi stranami hluboký rozkol a jsou-li schopny společně rozhodovat o otázkách důležitých pro blaho dítěte a o každodenní péči o dítě. To neznamená, že každý rodič má právo strávit s dítětem stejný čas; spíše to zajišťuje, aby měli oba rodiče vůči dítěti odpovídající povinnosti a závazky.
Strany, které chtějí podat žalobu o přiznání rodičovské zodpovědnosti, podávají tuto žalobu obvykle okresnímu soudu; v případě určitých souvisejících návrhů v řízení ve věcech manželských však může být nutné podat návrh obvodnímu soudu nebo Vrchnímu soudu. Vrchní soud má výlučnou příslušnost ve věcech týkajících se únosu dítěte.
Ano. Soudu lze podat návrh ex parte, to znamená bez vyrozumění druhé strany, pokud by v případě, že by navrhovatel vyrozuměl odpůrce obvyklým způsobem, bylo dítě ohroženo.
Ano. Právní pomoc je získána prostřednictvím systému právní pomoci v občanských věcech. Pomoc v rámci tohoto systému je poskytována v závislosti na majetkových poměrech.
Ano. Proti rozhodnutí soudu prvního stupně, tj. soudu, u něhož bylo řízení zahájeno, se lze odvolat; obvykle však není možné podat opravný prostředek proti rozhodnutí odvolacího soudu.
Osoby, které chtějí požádat o výkon rozhodnutí o rodičovské zodpovědnosti, by měly prostudovat předpisy příslušných soudů nebo instituce. S výjimkou návrhů ex parte je nutné informovat odpůrce o úmyslu zahájit postup za účelem výkonu rozhodnutí.
Viz odpověď na otázku č. 14.
Vrchní soud, který má úplnou a původní příslušnost.
Zákon o ochraně dětí (Haagská úmluva) z roku 2000 (Protection of Children (Hague Convention) Act 2000) přiznává právní závaznost Haagské úmluvě o pravomoci orgánů, použitelném právu, uznávání, výkonu a spolupráci ve věcech rodičovské zodpovědnosti a opatření k ochraně dětí z roku 1996, která platí v této oblasti; použitelné je rovněž nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti (Brusel IIa).
Tyto internetové stránky jsou součástí portálu Vaše Evropa.
Velice uvítáme jakoukoli zpětnou vazbu ohledně užitečnosti poskytnutých informací.
Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.