

Hledat informace podle regionů
Rodičovskou odpovědností se rozumí pravomoci a povinnosti, které mají rodiče vůči svým dětem. Děti podléhají rodičovské odpovědnosti do doby, než dosáhnou zletilosti nebo jsou zplnoletněny (článek 1877 občanského zákoníku). Zletilosti dosáhnou ve věku osmnácti let. Nezletilé osoby, které dosáhly šestnácti let, mohou být zplnoletněny uzavřením manželství (článek 132 občanského zákoníku).
Rodičovská odpovědnost zahrnuje níže uvedené pravomoci a povinnosti rodičů ve vztahu k dětem (články 1877 až 1920-C občanského zákoníku):
Na druhé straně:
Rodičovská zodpovědnost k dítěti přísluší zpravidla rodičům (článek 1901 občanského zákoníku).
Rodiče vykonávají rodičovskou odpovědnost po vzájemné dohodě. Není-li dosaženo dohody ohledně záležitostí, které mají obzvláštní význam, může jeden z rodičů podat návrh soudu, který se pokusí dosáhnout smíru. Není-li smír možný, soud před rozhodnutím dítě vyslechne, nebrání-li tomu závažné okolnosti.
V případě rodičovství pouze jednoho z rodičů může být soudním rozhodnutím přiznána rodičovská odpovědnost manželovi/manželce nebo partnerovi/partnerce tohoto rodiče, kteří ji pak vykonávají společně s rodičem. Společný výkon rodičovské odpovědnosti v tomto případě závisí na návrhu rodiče a jeho manžela/manželky nebo partnera/partnerky. Je-li to možné, musí soud dítě vyslechnout (článek 1904a občanského zákoníku).
Ano, za těchto podmínek:
Zabránění výkonu odpovědnosti jednomu z rodičů (článek 1903 občanského zákoníku)
Není-li jeden z rodičů způsobilý nést rodičovskou odpovědnost kvůli nepřítomnosti, nezpůsobilosti či jiné překážce, o níž rozhodne soud, musí rodičovskou odpovědnost vykonávat druhý rodič. Je-li v tom druhému rodiči zabráněno soudním rozhodnutím, musí být rodičovská odpovědnost vykonávána níže uvedenými osobami v pořadí podle významu (článek 1903 občanského zákoníku):
Tato pravidla se použijí obdobně v případě, je-li rodičovství přiznáno pouze jednomu z rodičů.
Výkon rodičovské odpovědnosti v případě rozvodu, rozluky, prohlášení manželství za neplatné nebo jeho zrušení se řídí těmito zásadami (článek 1906 občanského zákoníku):
Aby byla dohoda o rodičovské odpovědnosti právně závazná, musí ji schválit soud nebo matriční úředník v jedné z forem uvedených v odpovědích č. 6 a 10.
Strany mohou využít alternativní způsoby řešení sporu před tím, než se obrátí na soud, nebo v průběhu soudního řízení.
Mediace před zásahem soudu
Před postoupením dané věci soudu mohou rodiče využít veřejnou nebo soukromou rodinnou mediaci za účelem dosažení dohody o rodičovské odpovědnosti.
V Portugalsku je využití mediace dobrovolné. Strany rodinného sporu týkajícího se jejich dětí mohou po dohodě využít před zahájením soudního řízení veřejnou nebo soukromou rodinnou mediaci. Po zahájení řízení může také soud odkázat strany na mediaci, nemůže jim to však uložit, pokud s tím strany nesouhlasí, či vznesou námitku.
Povinné schválení dohody
Jakmile bylo prostřednictvím mediace dosaženo dohody, musí strany požádat o její schválení soud nebo případně matričního úředníka, aby byla tato dohoda závazná a vykonatelná.
Věci týkající se rodinných záležitostí spadajících do pravomoci matričního úředníka vyžadují předchozí souhlas stran. V opačném případě jsou pro ně příslušné soudy (článek 12 nařízení s mocí zákona č. 272/2001 ze dne 13. října 2001 – řízení v pravomoci státního zastupitelství a matričních úřadů).
Matriční úřady jsou příslušné pro schválení dohody s ohledem na rodičovskou odpovědnost pouze tehdy, je-li k dohodě připojena dohoda o rozvodu manželství nebo rozluce na základě vzájemného souhlasu. Před schválením dohody týkající se rodičovské odpovědnosti vůči nezletilým dětem matričním úředníkem vydá státní zastupitelství k této dohodě své stanovisko.
Jestliže se před podáním návrhu, který má upravit výhradně rodičovskou odpovědnost vůči nezletilým dětem (aniž by byla k dohodě přiložena dohoda o rozvodu manželství nebo rozluce), uskuteční rodinná mediace, musí strany požádat o schválení dohody příslušný soud.
Soukromá mediace
Pokud strany využijí soukromou mediaci, musí uhradit odměnu mediátora. Výše odměny, pravidla a harmonogram mediace jsou stanoveny v protokolu o mediaci, který strany a mediátor podepíší na začátku mediace. Ministerstvo spravedlnosti vypracovalo seznam mediátorů, do něhož mohou strany při výběru soukromého mediátora nahlížet. Je k dispozici na adrese
Veřejná mediace
Za účelem využití veřejné mediace by se strany měly obrátit na úřad pro alternativní řešení sporů v rámci Generálního ředitelství pro politiku spravedlnosti (Direcão Geral da Política de Justiça) a požádat o naplánování předmediační schůzky. Lze tak učinit telefonicky, e-mailem nebo prostřednictvím online formuláře, který je k dispozici na adrese http://smf.mj.pt/. Na veřejné předmediační schůzce je mezi stranami a mediátorem podepsán protokol o mediaci. Je stanovena lhůta, jsou naplánována sezení a vysvětleny procesní normy. Náklady na veřejnou rodinnou mediaci činí u každé strany 50,00 EUR bez ohledu na počet naplánovaných sezení. Tento poplatek ve výši 50,00 EUR hradí každá strana na začátku mediace. Odměny veřejných mediátorů strany nehradí. Tyto odměny hradí Generální ředitelství pro politiku spravedlnosti podle sazebníku stanoveného v právních předpisech.
Sezení v rámci veřejné mediace se mohou uskutečnit v prostorách Generálního ředitelství pro politiku spravedlnosti nebo v prostorách, které jsou k dispozici v obci, v níž mají strany bydliště.
V rámci veřejné mediace si mohou strany zvolit mediátora ze seznamu veřejných mediátorů. Tento seznam je k dispozici na výše uvedených internetových stránkách:
Seznam mediátorů v systému rodinné mediace
Pokud si strany mediátora nezvolí, určí úřad pro alternativní řešení sporů v rámci Generálního ředitelství pro politiku spravedlnosti jednoho mediátora ze seznamu veřejných mediátorů v postupném pořadí, přičemž vezme v úvahu blízkost k místu bydliště stran. Toto přidělení se provádí zpravidla elektronicky.
Poznámka: Činnost systému rodinné mediace (SMF) je upravena usnesení vlády č. 13/2018 ze dne 22. října 2018.
Právní pomoc (zákon č. 34/2004 ze dne 29. července 2014 – přístup k právu a soudům)
Pokud mají strany nárok na právní pomoc, může zahrnovat náklady na mediaci.
Mediace a zvláštní technická jednání v rámci soudního řízení
(Zákon č. 141/2015 ze dne 8. září 2015 – Právní rámec občanskoprávního poručnického řízení, ve znění zákona č. 24/2017 ze dne 24. května 2017)
Postoupí-li strany věc soudu, bude zahájeno občanskoprávní opatrovnické a poručenské řízení upravující výkon rodičovské odpovědnosti, v jehož rámci soudce nejprve uspořádá schůzku s rodiči. (Článek 35 obecných pravidel pro občanskoprávní řízení o opatrovnictví a poručenství).
Jestliže rodiče nedospějí na této schůzce k dohodě, soudce řízení podle okolností daného případu po dobu nejvýše dvou až tří měsíců pozastaví a odkáže rodiče na mediaci (pokud s touto metodou souhlasí), nebo na zvláštní technické jednání (jež lze rodičům uložit povinně (článek 38 obecných pravidel pro občanskoprávní řízení o opatrovnictví a poručenství)).
Na konci této lhůty je soudce informován o výsledku mediace nebo zvláštního technického jednání a stanoví datum další schůzky za účelem zajištění a/nebo schválení dohody. (Článek 39 obecných pravidel pro občanskoprávní řízení o opatrovnictví a poručenství).
Nedospějí-li rodiče na konci této fáze k dohodě, následuje sporné řízení – rodiče jsou vyzváni, aby předložili procesní písemnosti a důkazy, načež následuje dokazování a vynesení rozhodnutí.
Informace o mediaci jsou k dispozici na adrese https://dgpj.justica.gov.pt/Resolucao-de-Litigios/Mediacao
Na úvod je třeba zdůraznit, že v Portugalsku musí být v případě rozvodu manželství, rozluky, zrušení manželství a v případech, kdy rodiče neuzavřeli manželství ani spolu nežijí, rozhodnutí o výkonu rodičovské odpovědnosti přijato vždy na základě tří zásadních aspektů:
Jinými slovy, povinnost poskytovat nezletilému dítěti výživné se pokládá za jednu z povinností rodičů a v zásadě je upravena spolu s ostatními rodičovskými povinnostmi, ačkoli v určitých případech lze podat žalobu pouze na stanovení a změnu výživného na dítě.
Soud může rozhodnout o těchto záležitostech (články 6 a 7 obecných pravidel pro občanskoprávní řízení o opatrovnictví a poručenství):
Zpravidla nikoli. I v případě, kdy je nezletilé dítě svěřeno do péče pouze jednomu z rodičů, nesou rodičovskou odpovědnost s ohledem na záležitosti, které mají pro život dítěte obzvláštní význam, oba rodiče, není-li rozhodnutím stanoveno, že výkon náleží výhradně jednomu z rodičů (článek 1906 občanského zákoníku).
Co se týká ostatních aspektů, podrobné informace byly uvedeny již v odpovědi na otázku č. 4.
V praxi společná péče znamená, že:
Procesní postupy při podání žaloby týkající se rodičovské odpovědnosti
Řízení ve věci výchovy a ochrany
Nachází-li se nezletilý v situaci, která může ohrozit jeho bezpečnost, zdraví, morální výchovu nebo vzdělávání, a byl-li uplatněním jednoho z opatření týkajících se výchovy a ochrany, která jsou uvedena v odpovědi na otázku č. 3, výkon rodičovské odpovědnosti omezen, bude zahájeno řízení ve věci výchovy a ochrany, které spadá do příslušnosti komisí pro ochranu dětí a mladistvých nebo případně soudů.
Občanskoprávní řízení ve věcech poručenství
V ostatních případech uvedených v odpovědi na otázku č. 7, které se týkají úpravy výkonu rodičovské odpovědnosti, bude zahájeno občanskoprávní řízení o opatrovnictví a poručenství, jež spadá do pravomoci soudů.
Řízení v pravomoci matričních úřadů
Pokud existuje dohoda o úpravě výkonu rodičovské odpovědnosti, bez ohledu na to, zda je k ní přiložena dohoda o rozluce nebo rozvodu manželství, je věc předložena matrice. Je na matričním úředníkovi, aby dohodu o rodičovské odpovědnosti schválil poté, co vyslechl stanovisko státního zastupitelství.
Poznámka: Pokud bylo řízení o rozvod manželství zahájeno bez souhlasu druhého manžela, je příslušný soud a řízení probíhá ve formě zvláštního rozvodového řízení bez souhlasu druhého manžela. Jestliže strany v průběhu řízení dospějí k dohodě, soud přemění řízení na rozvodové řízení na základě vzájemného souhlasu a dohody schválí, včetně dohod týkajících se rodičovské odpovědnosti v případě nezletilých dětí.
Náležitosti a dokumenty, které je třeba přiložit (tyto se liší podle formy řízení a příslušného orgánu):
Řízení ve věci podpory a ochrany zahájené u komise pro ochranu dětí a mladistvých (článek 97 zákona o ochraně dětí a mladistvých v ohrožení)
Řízení ve věci podpory a ochrany ze strany soudů (článek 100 zákona o ochraně dětí a mladistvých v ohrožení)
Občanskoprávní řízení o poručenství (články 12 až 33 obecných pravidel pro občanskoprávní řízení o poručenství)
Věci spadající do příslušnosti matričních úřadů (články 1775 až 1778-A občanského zákoníku; články 12 až 14 legislativního nařízení č. 272/2001 ze dne 13. října 2001 – Postupy v působnosti státního zastupitelství a matričních úřadů)
Je-li k dohodě o rozvodu manželství nebo rozluce připojena dohoda o rodičovské odpovědnosti, je třeba přiložit tyto dokumenty:
Jestliže si rodiče, sezdaní či nesezdaní, přejí upravit výkon rodičovské odpovědnosti vůči svým nezletilým dětem, nebo pozměnit již schválenou dohodu, musí o to požádat matriční úřad. Za tímto účelem je nutné předložit tyto doklady:
Informace o příslušnosti matričních úřadů jsou k dispozici na adrese: http://www.pgdlisboa.pt/leis/lei_mostra_articulado.php?nid=581&tabela=leis
Subjekty, na něž se musí zúčastněné strany obrátit (podle daného případu soudy, komise pro ochranu dětí a mladistvých a matriční úřady):
Věcná a místní příslušnost soudů
Příslušným soudem pro úpravu rodičovských povinností je soud pro rodinu a nezletilé osoby okresního soudu (čl. 123 odst. 1 písm. d) zákona o organizaci soudního systému). V oblastech, které nespadají do kompetence soudu pro rodinu a mladistvé, je příslušný místní civilní soud okresního soudu nebo obecně příslušný soud.
Platí tato pravidla týkající se místní příslušnosti: (článek 9 obecných pravidel pro občanskoprávní řízení o opatrovnictví a poručenství):
Věcná a územní příslušnost komisí pro ochranu dětí a mladistvých (článek 79 zákona o ochraně dětí a mladistvých v ohrožení)
Komise pro ochranu dětí a mladistvých jsou příslušné v záležitostech týkajících se řízení ve věci výchovy a ochrany ohrožených dětí a mladistvých, pokud existuje dohoda rodičů a nezletilý nevznese námitky.
Platí tato pravidla týkající se místní příslušnosti:
Věcná a místní kompetence matričních úřadů (články 6 a 12 až 14 legislativního nařízení č. 272/2001 ze dne 13. října 2001 – řízení v pravomoci státních zastupitelství a matričních úřadů)
V závislosti na dané věci jsou matriční úřady příslušné pro schválení dohody s ohledem na rodičovskou odpovědnost bez ohledu na to, zda je předložena samostatně, nebo připojena k návrhu na rozvod manželství nebo rozluku na základě vzájemného souhlasu.
Podle dotyčné záležitosti jsou matriční úřady příslušné pro řízení o rozvodu manželství nebo rozluce na základě vzájemného souhlasu a vydání příslušného rozhodnutí, včetně schválení přiložených dohod s ohledem na rodičovskou odpovědnost.
Na matriční úřady se pravidla místní příslušnosti nevztahují. Jinými slovy, strany se mohou obrátit na kterýkoliv matriční úřad.
Související soudní příslušnost (článek 81 zákona o dětech a mladistvých v ohrožení)
Jestliže se situace ohrožení současně týká více než jednoho dítěte nebo mladistvého, lze zahájit jedno řízení, a pokud byla zahájena různá řízení, lze je všechna spojit s řízením, které bylo zahájeno jako první, pokud to odůvodňují rodinné vztahy nebo konkrétní situace ohrožení (článek 80 zákona o ochraně dětí a mladistvých v ohrožení).
Toto řízení bylo uvedeno již v odpovědi na otázku č. 10.
Řízení ve věci výchovy a ochrany a občanskoprávní řízení o opatrovnictví a poručenství mohou být podobu zrychleného řízení, pokud by odklad mohl nepříznivě ovlivnit zájmy dítěte. V tomto případě řízení pokračuje i během soudních prázdnin.
V mimořádných situacích lze každopádně navrhnout předběžná opatření.
Možná jsou zejména tato bezodkladná soudní řízení (článek 92 zákona o ochraně dětí a mladistvých v ohrožení):
Možná jsou zejména tato bezodkladná soudní řízení (článek 91 zákona o ochraně dětí a mladistvých v ohrožení):
Ano, právní pomoc je dostupná v případě řízení u soudu a u matričního úřadu.
Ano, způsobem uvedeným v odpovědi na otázku č. 10.
Porušení rozhodnutí o rodičovské odpovědnosti (článek 41 obecných pravidel pro občanskoprávní řízení o opatrovnictví a poručenství)
Pokud s ohledem na situaci dítěte jeden z rodičů nebo třetí osoba, jíž bylo dítě svěřeno, nedodržuje to, co bylo schváleno nebo o čem bylo rozhodnuto, může soud z vlastního podnětu, na návrh státního zastupitelství nebo druhého rodiče:
V případě dohody schválené soudem nebo rozhodnutí vyneseného soudem je návrh projednán jako vedlejší žaloba v řízení, v němž byla přijata dohoda nebo vyneseno rozhodnutí, s ohledem na něž bude soudu podán návrh, je-li podle pravidel týkajících se pravomoci a příslušnosti soudem, který je příslušný pro projednání dotyčného porušení.
Jakmile byl návrh posouzen nebo připojen k řízení, soudce předvolá rodiče na schůzku, nebo ve výjimečných případech vyzve odpůrce k podání žalobní odpovědi podle toho, co pokládá za vhodné, a to do pěti dnů.
Na schůzce se mohou rodiče dohodnout na změně výkonu rodičovské odpovědnosti, přičemž se přihlíží k zájmu dítěte.
Není-li dodržen režim návštěv, může soud v případě, že se odpůrce nedostaví na schůzku, nepodá žalobní odpověď, nebo je-li tato zjevně nepodložená, nařídit předání dítěte za účelem dodržení režimu návštěv, upřesnit, kde se mají návštěvy uskutečnit, a zajistit přítomnost soudních odborných poradců.
Odpůrce je vyrozuměn o vydání dítěte stanoveným způsobem s výhradou uložení pokuty.
Pokud není schůzka svolána nebo pokud rodiče nedospějí k dohodě, odkáže soudce strany na mediaci (pakliže s tím rodiče souhlasí) nebo na zvláštní technické jednání, a poté vynese rozhodnutí.
Byla-li uložena pokuta, která není uhrazena do deseti dnů, dojde k řízení o výkonu rozhodnutí spojenému s příslušným řízením.
Toto upravuje právní rámec občanskoprávního řízení o poručenství, schválený zákonem č. 141/2015 ze dne 8. září 2015, který je k dispozici na této adrese: http://www.pgdlisboa.pt/leis/lei_mostra_articulado.php?artigo_id=2428A0048&nid=2428&tabela=leis&pagina=1&ficha=1&so_miolo=&nversao=#artigo
Vymáhání výživného
K vymáhání výživného lze použít tři alternativní způsoby: jednání o porušení rodičovské odpovědnosti, jak je uvedeno výše, jednání o poskytnutí výživného před řízením o výkonu rozhodnutí, jak je uvedeno níže, nebo zvláštní níže zmíněné vymáhání výživného.
Jednání za účelem vymáhání dlužného výživného před řízením o výkonu rozhodnutí (článek 48 právního rámce občanskoprávní řízení o opatrovnictví a poručenství)
Pokud osoba, která je ze zákona povinna platit výživné, neuhradí dlužné částky do deseti dnů ode dne splatnosti, použije se tento postup:
Stržené částky zahrnují i dříve splatné výživné a jsou zaplaceny přímo osobám, které jsou oprávněny je obdržet.
Zvláštní řízení o vymáhání výživného
V případě výživného dlužného dítěti může osoba oprávněná k výživnému alternativně podat zvláštní žalobu na vymáhání výživného, jak je stanoveno v článku 933 občanského soudního řádu. V rámci jednoho řízení může v plné výši vymáhat splatné částky, částky po lhůtě splatnosti nebo částky, které budou splatné. V řízení o vymáhání výživného může osoba oprávněná k výživnému využít širší škálu prostředků, jako je zabavení a zadržení příjmu.
Ve zvláštním řízení o vymáhání výživného může navrhovatel požadovat: přiznání podílu částek, platů nebo důchodů, které pobírá druhá strana, nebo zadržení příjmu náležejícího povinnému k výživnému. K přiznání nebo zadržení dochází nezávisle na zabavení a je určeno k uhrazení částek po lhůtě splatnosti a částek, které budou splatné.
Požaduje-li navrhovatel přiznání podílu částek, platů nebo důchodů, bude subjekt odpovědný za jejich uhrazení nebo za provedení příslušných plateb vyrozuměn o tom, že má přiznaný podíl zaplatit přímo navrhovateli. Přiznaná částka musí být každý měsíc vložena na bankovní účet navrhovatele, který musí v původním návrhu uvést číslo účtu.
Jestliže se v návrhu požaduje zadržení příjmu, je nutno uvést příslušný majetek a vykonavatel rozhodne o zadržení majetku, který se považuje za dostatečný k uhrazení výživného po lhůtě splatnosti a výživného splatného v budoucnu.
Osoba oprávněná k výživnému může požadovat zabavení majetku povinného. Zabavení se může vztahovat na movité i nemovité věci, bankovní vklady, práva plynoucí z úvěrů, obchodní podniky nebo podíly ve společnosti.
Je-li zabavený majetek prodán za účelem proplacení dlužného výživného, nemělo by být nařízeno vrácení přebytku povinnému, ledaže je platba výživného, která bude splatná, zajištěna tak, že to soudce považuje za vhodné, pokud není složena jistota či poskytnuta jiná vhodná záruka.
Povinný by měl být předvolán až poté, co došlo k zabavení / přiznání podílu / zadržení příjmu. Odpor povinného vůči výkonu nebo zabavení nevede k zastavení řízení o výkonu rozhodnutí.
V případě podání návrhu na změnu nebo ukončení plateb výživného v době, kdy probíhá zvláštní vymáhání výživného, je tento návrh na změnu nebo ukončení připojen k řízení o výkonu rozhodnutí.
Platná verze občanského soudního řádu je dostupná na této adrese: http://www.pgdlisboa.pt/leis/lei_mostra_articulado.php?nid=1959&tabela=leis
Uznávání
Rozhodnutí o rodičovské odpovědnosti, které vydal soud jiného členského státu, jenž je vázán nařízením Rady (ES) č. 2019/1111 ze dne 25. června 2019 (dále jen „přepracované znění nařízení Brusel IIa“), je uznáno automaticky. Jinými slovy, k uznání rozhodnutí není vyžadováno zvláštní řízení.
Za účelem výkonu rozhodnutí o rodičovské odpovědnosti ve smyslu přepracovaného znění nařízení Brusel IIa, které bylo vydáno v jiném členském státě, v Portugalsku musí dotčená strana podat soudu návrh na prohlášení vykonatelnosti tohoto rozhodnutí.
V článku 42 přepracovaného znění nařízení Brusel IIa jsou však stanoveny dva případy, kdy návrh na prohlášení vykonatelnosti není nutný a k výkonu rozhodnutí vydaného v jiném členském státě v Portugalsku postačuje osvědčení vydané soudem země původu podle přepracovaného znění nařízení Brusel IIa. K tomu dochází u těchto rozhodnutí: rozhodnutí o návštěvách; rozhodnutí týkající se práva na styk s dítětem a rozhodnutí nařizující navrácení dítěte vydané příslušným soudem na základě rozhodnutí o nenavrácení vydaného podle článku 13 Haagské úmluvy z roku 1980 o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí.
Místní příslušnost pro návrh na prohlášení vykonatelnosti
Místní příslušnost pro návrh na prohlášení vykonatelnosti je stanovena v přepracovaném znění nařízení Brusel IIa takto: návrh je nutno podat soudu v místě bydliště povinného, nebo v místě bydliště dítěte, jemuž má být výživné placeno; nebo v případě neexistence některého z těchto hraničních určovatelů v místě výkonu rozhodnutí.
Požadavky a písemnosti, které musí být přiloženy k návrhu na prohlášení vykonatelnosti
Požadavky a písemnosti, které musí být přiloženy k návrhu na prohlášení vykonatelnosti, jsou stanoveny v přepracovaném znění nařízení Brusel IIa. Navrhovatel musí k návrhu na prohlášení vykonatelnosti připojit následující: ověřenou kopii rozhodnutí; osvědčení o rozhodnutí vydané podle přílohy III přepracovaného nařízení Brusel IIa; v případě rozhodnutí vydaného v nepřítomnosti odpůrce nebo rozhodnutí, které odpůrce napadl, důkaz, že byl předvolán nebo že rozhodnutí jednoznačným způsobem přijal.
Řízení vztahující se na návrh na prohlášení vykonatelnosti podle přepracovaného znění nařízení Brusel IIa
Použitelné řízení je upraveno pravidly stanovenými v přepracovaném znění nařízení Brusel IIa a s ohledem na jakýkoli aspekt, jenž není ve zmíněném nařízení stanoven, vnitřními pravidly portugalského občanskoprávního řízení.
Z nařízení vyplývá, že vydání rozhodnutí o vykonatelnosti nepředchází kontradiktorní řízení a že návrh lze zamítnout pouze na základě jednoho z důvodů stanovených ve zmíněném nařízení. Proti rozhodnutí o vykonatelnosti může kterákoli strana podat opravný prostředek ve stanovené lhůtě. Portugalský soud může rozhodnout, že zahraniční rozhodnutí je vykonatelné částečně, nemůže však rozhodnutí přezkoumat ve věci samé.
Použitelná portugalská pravidla občanskoprávního řízení
Návrh na prohlášení vykonatelnosti je nutné podat k soudu pro rodinné záležitosti a mladistvé u okresního soudu. Pokud soud pro rodinné záležitosti a mladistvé neexistuje, podává se návrh k občanskoprávnímu soudu u okresního soudu nebo k soudu s obecnou příslušností.
Návrh je ve formě běžné deklaratorní žaloby, jak je stanovena v portugalském občanském soudním řádu, přičemž podrobnosti jsou stanoveny v přepracovaném znění nařízení Brusel IIa.
Jelikož je opravný prostředek přípustný vždy bez ohledu na hodnotu, je povinné zastoupení právním zástupcem.
Státní zastupitelství může podat návrh na ochranu zájmů nezletilého.
V původním návrhu musí navrhovatel (článek 552 občanského soudního řádu):
Původní návrh a písemnosti předkládají právní zástupci elektronicky pomocí počítačového systému, který podporuje činnost soudů, na adrese https://citius.tribunaisnet.mj.pt/.
Stejný postup se použije, je-li návrh podán státním zastupitelstvím na ochranu zájmů nezletilého. Státní zastupitelství je osvobozeno od nákladů, hájí-li zájmy nezletilého.
Za účelem přístupu k počítačovému systému musí být advokáti, advokátní koncipienti a právní poradci zaregistrovaní u subjektu odpovědného za správu přístupu do počítačového systému.
Pokud návrh nezahrnuje ustanovení zástupce a straně není nápomocen zástupce, nebo je-li straně nápomocen zástupce, existuje však oprávněný důvod, který mu brání v provedení procesních úkonů elektronicky, lze původní návrh a písemnosti předložit jedním z těchto způsobů:
Původní návrh a přiložené písemnosti jsou poté, co je soud obdrží, oficiálně zaevidovány a rozeslány. Soudce ověří, zda jsou uvedeny všechny potřebné informace a zda neexistují důvody pro zamítnutí, jak je stanoveno v přepracovaném znění nařízení Brusel IIa, a prohlásí rozhodnutí za vykonatelné. Rozhodnutí o vykonatelnosti je poté doručeno stranám.
V článku 30 přepracovaného znění nařízení Brusel IIa je stanovena možnost kterékoli dotčené osoby požádat v kterémkoli členském státě o rozhodnutí o neuznání rozhodnutí o rodičovské odpovědnosti vydaného v jiném členském státě.
V takovém případě jsou portugalský soud, na nějž by se měla strana obrátit, a platná pravidla řízení uvedena v odpovědi na otázku č. 15 s tímto vysvětlením: jedná se o společný postup pro zápornou určovací žalobu. To má důsledky s ohledem na pravidla týkající se důkazního břemene, jelikož podle portugalských právních předpisů je v řízení o uhrazení dlužné částky na odpůrci, aby v rámci negativní určovací žaloby prokázal skutečnosti zakládající uplatněný nárok (čl. 343 odst. 1 občanského zákoníku).
Vztahy mezi rodiči a dětmi se řídí (článek 57 občanského zákoníku):
nebo, pokud to není možné,
nebo v případě, mají-li rodiče obvyklé bydliště v různých státech,
Osobním právem je právo podle státní příslušnosti dotyčné osoby (článek 31 občanského zákoníku).
V případě osob bez státní příslušnosti je osobním právem takovéto osoby právo místo jejich pobytu. Je-li však osobou bez státní příslušnosti nezletilá či nezpůsobilá osoba, je jejím osobním právem právo trvalého bydliště (čl. 32 odst. 1 a 2 občanského zákoníku).
Kde hledat platné právní předpisy
Upozornění:
Informace uvedené v tomto přehledu nejsou pro kontaktní místa Evropské soudní sítě pro občanské a obchodní věci, soudy ani jiné subjekty a úřady závazné. Je rovněž nadále třeba si přečíst platné právní texty, které jsou pravidelně aktualizovány a neustále se vyvíjejí s ohledem na výklad judikatury.
Tyto internetové stránky jsou součástí portálu Vaše Evropa.
Velice uvítáme jakoukoli zpětnou vazbu ohledně užitečnosti poskytnutých informací.
Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.