

Hledat informace podle regionů
Pojem rodičovské odpovědnosti a doba jejího trvání
Rodičovskou odpovědností se rozumí pravomoci a povinnosti, které mají rodiče vůči svým dětem. Děti podléhají rodičovské odpovědnosti do doby, než dosáhnou zletilosti nebo jsou zplnoletněny. Zletilost dosáhnou ve věku osmnácti let. Nezletilé osoby, které dosáhly šestnácti let, mohou být zplnoletněny uzavřením manželství.
Práva a povinnosti nositele rodičovské odpovědnosti
Rodičovská odpovědnost zahrnuje níže uvedené pravomoci a povinnosti rodičů ve vztahu k dětem (články 1877 až 1920-C občanského zákoníku):
Na druhé straně:
Ve výjimečných případech jsou platné:
(U úkonů souvisejících s profesní, uměleckou nebo živnostenskou činností nezletilého a u úkonů prováděných při výkonu této činnosti přichází v úvahu pouze majetek, s nímž může nezletilý volně nakládat.)
Majetek ve vlastnictví rodičů:
Výnosy z majetku dítěte:
Omezení rodičovské odpovědnosti
Rodiče nemohou spravovat:
Jako zástupci dítěte nemohou rodiče bez souhlasu soudu:
Bez souhlasu soudu nemohou rodiče:
Ukončení správy
Rodičovská odpovědnost v rámci manželství
Úkony provedené jedním z rodičů
Společný výkon rodičovské odpovědnosti jedním rodičem dítěte a jeho manželem/manželkou nebo partnerem/partnerkou
Je-li to možné, musí soud dítě vyslechnout.
Ano, a to následovně:
Pokud jeden z rodičů či oba rodiče nejsou způsobilí nést rodičovskou odpovědnost
Není-li jeden z rodičů způsobilý nést rodičovskou odpovědnost kvůli nepřítomnosti, nezpůsobilosti či jiné překážce, o níž rozhodne soud, musí rodičovskou odpovědnost vykonávat druhý rodič. Je-li v tom druhému rodiči zabráněno soudním rozhodnutím, musí být rodičovská odpovědnost vykonávána níže uvedenými osobami v pořadí podle významu (článek 1903 občanského zákoníku):
Tato pravidla se použijí obdobně v případě, je-li rodičovství přiznáno pouze jednomu z rodičů.
Úmrtí rodiče
Při úmrtí jednoho z rodičů připadá výkon rodičovské odpovědnosti pozůstalému rodiči.
Případy, kdy je nezletilý povinně pod dohledem poručníka (článek 1921 občanského zákoníku):
Poznámka: Zákaz vykonávat rodičovskou odpovědnost se může týkat výhradně poručenství samotného dítěte, nebo správy jeho majetku, či může zahrnovat oba aspekty.
Případy, kdy je zaveden systém správy majetku dítěte (článek 1921 občanského zákoníku):
Poručenství a správa majetku z podnětu soudu:
V případě jedné z výše uvedených situací, v nichž se nezletilý nachází a které představují důvody pro zavedení poručenství nebo správy majetku, musí soud z vlastního podnětu zřídit poručenství nebo správu majetku.
Správní nebo soudní orgán nebo matriční úředníci, kteří se dozví o takové situaci při plnění svých povinností, musí vyrozumět příslušný soud.
Jak je vykonáváno poručenství a správa majetku dítěte
Poručenství vykonává poručník a rodinná rada. Poručník má stejná práva a povinnosti jako rodiče, avšak platí zákonem stanovené změny a omezení (články 1927 až 1950 občanského zákoníku).
Správu majetku vykonává jeden či více správců, a pokud je zřízeno poručenství, rodinná rada.
Poručenství i správa majetku jsou vykonávány pod dohledem soudu.
Soud odpovídá za potvrzení nebo ustanovení poručníků, správců majetku a členů rodinné rady.
Kdo může být poručníkem
Rodiče mohou svým dětem ustanovit poručníka, kterého musí potvrdit soud. Pokud rodiče poručníka neustanovili nebo toto ustanovení nebylo potvrzeno, jmenuje poručníka soud poté, co vyslechne rodinnou radu.
Před ustanovením poručníka musí soud vyslechnout nezletilého.
Soud musí vybrat poručníka z těchto osob:
Kdo nemůže být poručníkem
Tyto osoby nemohou být poručníkem (článek 1933 občanského zákoníku):
Kdo může být správcem
Výše uvedená pravidla s ohledem na výběr poručníka a zákaz výkonu této funkce se vztahují i na správce, nestanoví-li zákon výslovně jinak.
Dále nemohou být správcem tyto osoby (článek 1970 občanského zákoníku):
Přidělení rodičovské odpovědnosti kvůli faktické nezpůsobilosti rodičů nést rodičovskou odpovědnost
Nejsou-li rodiče fakticky způsobilí nést rodičovskou odpovědnost, musí státní zastupitelství přijmout potřebná opatření na ochranu nezletilého a za tímto účelem může ustanovit osobu, která může jménem nezletilého činit právní úkony, jež jsou naléhavé nebo jsou jednoznačně ve prospěch nezletilého.
Omezení výkonu rodičovské odpovědnosti v případě ohrožení nezletilého, jež nemusí znamenat zamezení ve výkonu rodičovské odpovědnosti
V případě ohrožení bezpečnosti, zdraví, morální výchovy nebo vzdělávání nezletilého, kdy však není nezbytné zamezit ve výkonu rodičovské odpovědnosti, může soud na návrh státního zastupitelství či jiné osoby přijmout vhodná opatření na ochranu nezletilého (článek 1918 občanského zákoníku).
Článek 35 zákona o ochraně dětí a mladistvých v ohrožení, schválený zákonem č. 147/99 ze dne 1. září 1999, stanoví opatření na podporu a ochranu nezletilých v rizikových situacích:
Pokud s tím rodiče souhlasí a nezletilý nevznese námitky, mohou komise pro ochranu dětí a mládeže (comissões de protecção de crianças e jovens) uplatnit výše uvedená opatření na ochranu dítěte a pomoc dítěti bez zásahu soudu s výjimkou posledního opatření (svěření za účelem osvojení), jež mohou uplatnit pouze soudy.
Komise pro ochranu dětí a mládeže jsou finančně nezávislé, mimosoudní oficiální instituce, které usilují o prosazování práv dětí a mladých lidí a o předcházení situacím, které mohou nepříznivě ovlivnit jejich bezpečnost, zdraví, výchovu, vzdělávání nebo celkový rozvoj, či o ukončení takovýchto situací.
Bylo-li přijato jedno z výše uvedených opatření (soudem nebo komisí pro ochranu dětí a mládeže), ponechávají si rodiče výkon rodičovské odpovědnosti s ohledem na vše, co není s tímto opatřením neslučitelné.
Pokud byl nezletilý svěřen třetí osobě nebo vzdělávací instituci či pečovatelskému ústavu, bude zaveden systém návštěv rodičů, ledaže by to výjimečně nebylo v zájmu dítěte.
Platná verze zákona o ochraně dětí a mladistvých v ohrožení je k dispozici na této adrese: http://www.pgdlisboa.pt/leis/lei_mostra_articulado.php?nid=545&tabela=leis
Omezení výkonu rodičovské odpovědnosti v případě ohrožení majetku nezletilého, jež neznamená zamezení ve výkonu rodičovské odpovědnosti
Pokud špatné hospodaření ze strany rodičů ohrožuje majetek dítěte, není však důvod pro zamezení ve výkonu rodičovské odpovědnosti, může soud na návrh státního zastupitelství nebo příbuzného nařídit opatření, která považuje za vhodná.
S přihlédnutím k hodnotě majetku může soud rodiče konkrétně požádat o:
a pokud tato opatření nepostačují:
Výkon rodičovské odpovědnosti v případě rozvodu, rozluky, prohlášení manželství za neplatné nebo jeho zrušení se řídí těmito zásadami (článek 1906 občanského zákoníku):
Aby byla dohoda o rodičovské odpovědnosti právně závazná, musí ji schválit soud nebo matriční úřad v jedné z forem uvedených v odpovědích č. 6 a 10.
Strany mohou využít alternativní způsoby řešení sporu před tím, než se obrátí na soud, nebo v průběhu soudního řízení.
Mediace před zásahem soudu
Zásada dobrovolné mediace
Před postoupením dané věci soudu mohou rodiče využít veřejnou nebo soukromou rodinnou mediaci za účelem dosažení dohody o rodičovské odpovědnosti.
V Portugalsku je využití mediace dobrovolné. Strany rodinného sporu týkajícího se jejich dětí mohou po dohodě využít před zahájením soudního řízení veřejnou nebo soukromou rodinnou mediaci. Po zahájení řízení může také soud odkázat strany na mediaci, nemůže jim to však uložit, pokud s tím strany nesouhlasí, či vznesou námitku.
Povinné schválení dohody
Jakmile bylo v důsledku mediace dosaženo dohody, musí strany požádat o její schválení soud nebo případně matričního úředníka, aby byla tato dohoda závazná a vykonatelná.
Spory v rodinných věcech, které spadají do pravomoci matričního úředníka, vyžadují předchozí dohodu stran, v opačném případě spadají do pravomoci soudů.
Matriční úřady jsou příslušné pro schválení dohody s ohledem na rodičovskou odpovědnost pouze tehdy, je-li k dohodě připojena dohoda o rozvodu manželství nebo rozluce na základě vzájemného souhlasu. Před schválením dohody týkající se rodičovské odpovědnosti vůči nezletilým dětem matričním úředníkem vydá státní zastupitelství k této dohodě své stanovisko.
Jestliže se před podáním návrhu, který má upravit výhradně rodičovskou odpovědnost vůči nezletilým dětem (aniž by byla k dohodě přiložena dohoda o rozvodu manželství nebo rozluce), uskuteční rodinná mediace, musí strany požádat o schválení dohody příslušný soud.
Soukromá mediace
Pokud strany využijí soukromou mediaci, musí uhradit odměnu mediátora. Výše odměny, pravidla a harmonogram mediace jsou stanoveny v protokolu o mediaci, který strany a mediátor podepíší na začátku mediace. Ministerstvo spravedlnosti vede seznam mediátorů, do nějž mohou strany nahlédnout za účelem výběru soukromého mediátora, na adrese https://dgpj.justica.gov.pt/Portals/31/GRAL_Media%E7%E3o/Lista-mediadores-privada_18.09.2020.pdf.
Veřejná mediace
Za účelem využití veřejné mediace by se strany měly obrátit na úřad pro alternativní řešení sporů v rámci Generálního ředitelství pro politiku spravedlnosti (Direcção Geral da Política de Justiça) a požádat o naplánování předmediační schůzky. To lze učinit telefonicky, emailem nebo pomocí elektronického formuláře. Na veřejné předmediační schůzce je mezi stranami a mediátorem podepsán protokol o mediaci. Je stanovena doba trvání, jsou naplánována sezení a vysvětlena pravidla. Náklady na veřejnou rodinnou mediaci činí u každé strany 50 EUR bez ohledu na počet naplánovaných sezení. Tento poplatek ve výši 50 EUR hradí každá strana na začátku mediace. Odměny veřejných mediátorů strany nehradí. Tyto odměny hradí Generální ředitelství pro politiku spravedlnosti podle sazebníku stanoveného v právních předpisech.
Sezení v rámci veřejné mediace se mohou uskutečnit v prostorách Generálního ředitelství pro politiku spravedlnosti nebo v prostorách, které jsou k dispozici v obci, v níž mají strany bydliště.
V rámci veřejné mediace si mohou strany zvolit mediátora ze seznamu veřejných mediátorů. Tento seznam je k dispozici na výše uvedených internetových stránkách. Pokud si strany mediátora nezvolí, určí úřad pro alternativní řešení sporů v rámci Generálního ředitelství pro politiku spravedlnosti jednoho mediátora ze seznamu veřejných mediátorů v postupném pořadí, přičemž vezme v úvahu blízkost k místu bydliště stran. Toto přidělení se provádí zpravidla elektronicky.
Právní pomoc
Pokud mají strany nárok na právní pomoc, může zahrnovat náklady na mediaci.
Mediace a zvláštní technická jednání v rámci soudního řízení
Postoupí-li strany věc soudu, bude zahájeno občanskoprávní řízení upravující výkon rodičovské odpovědnosti, v jehož rámci soudce nejprve uspořádá schůzku s rodiči.
Jestliže rodiče nedospějí na této schůzce k dohodě, soudce řízení podle okolností daného případu po dobu nejvýše dvou až tří měsíců pozastaví a odkáže rodiče na mediaci (pokud s touto metodou souhlasí), nebo na zvláštní technické jednání (jež lze rodičům uložit povinně).
Na konci této lhůty je soudce informován o výsledku mediace nebo zvláštního technického jednání a stanoví datum další schůzky za účelem zajištění a/nebo schválení dohody.
Nedospějí-li rodiče na konci této fáze k dohodě, následuje sporné řízení – rodiče jsou vyzváni, aby předložili procesní písemnosti a důkazy, načež následuje šetření a vynesení rozhodnutí.
Dostupné informace týkající se mediace naleznete na této adrese:https://dgpj.justica.gov.pt/Resolucao-de-Litigios/Mediacao
Na úvod je třeba zdůraznit, že v Portugalsku musí být v případě rozvodu manželství, rozluky, zrušení manželství a v případech, kdy rodiče neuzavřeli manželství ani spolu nežijí, rozhodnutí o výkonu rodičovské odpovědnosti přijato vždy na základě tří zásadních aspektů: péče o nezletilého, režim návštěv a výživné na nezletilé dítě. Jinými slovy, povinnost poskytovat nezletilému dítěti výživné se pokládá za jednu z povinností rodičů a v zásadě je upravena spolu s ostatními rodičovskými povinnostmi, ačkoli v určitých případech lze podat žalobu pouze na stanovení a změnu výživného na dítě.
Soud může rozhodnout o těchto záležitostech:
I v případě, je-li nezletilé dítě svěřeno do péče pouze jednomu z rodičů, nesou rodičovskou odpovědnost s ohledem na záležitosti, které mají pro život dítěte obzvláštní význam, oba rodiče, není-li rozhodnutím stanoveno, že výkon této odpovědnosti náleží výhradně jednomu z rodičů (článek 1906 občanského zákoníku).
Co se týká ostatních aspektů, podrobné informace byly uvedeny již v odpovědi na otázku č. 4.
V praxi společná péče znamená, že:
Procesní postupy při podání žaloby týkající se rodičovské odpovědnosti
Řízení ve věci péče a ochrany
Nachází-li se nezletilý v situaci, která může ohrozit jeho bezpečnost, zdraví, morální výchovu nebo vzdělávání, a byl-li uplatněním jednoho z opatření týkajících se péče a ochrany, která jsou uvedena v odpovědi na otázku č. 3, výkon rodičovské odpovědnosti omezen, bude zahájeno řízení ve věci péče a ochrany, které spadá do příslušnosti komisí pro ochranu dětí a mládeže nebo případně soudů.
Občanskoprávní řízení ve věcech poručenství
V ostatních případech uvedených v odpovědi na otázku č. 7, které se týkají úpravy výkonu rodičovské odpovědnosti, bude zahájeno občanskoprávní řízení ve věcech poručenství, jež spadá do pravomoci soudů.
Řízení v pravomoci matričních úřadů
Pokud existuje dohoda o úpravě výkonu rodičovské odpovědnosti, bez ohledu na to, zda je k ní přiložena dohoda o rozluce nebo rozvodu manželství, je věc předložena matrice. Je na matričním úředníkovi, aby dohodu o rodičovské odpovědnosti schválil poté, co vyslechl stanovisko státního zastupitelství.
Poznámka: Pokud bylo řízení o rozvod manželství zahájeno bez souhlasu druhého manžela, je příslušný soud a řízení probíhá ve formě zvláštního rozvodového řízení bez souhlasu druhého manžela. Jestliže strany v průběhu řízení dospějí k dohodě, soud přemění řízení na rozvodové řízení na základě vzájemného souhlasu a dohody schválí, včetně dohod týkajících se rodičovské odpovědnosti v případě nezletilých dětí.
Náležitosti a dokumenty, které je třeba přiložit (tyto se liší podle formy řízení a příslušného orgánu):
Řízení ve věci péče a ochrany zahájené u komise pro ochranu dětí a mládeže
Soudní řízení ve věci péče a ochrany
Občanskoprávní řízení ve věcech poručenství
Řízení v pravomoci matričních úřadů
Je-li k dohodě o rozvodu manželství nebo rozluce připojena dohoda o rodičovské odpovědnosti, je třeba přiložit tyto dokumenty:
Jestliže si rodiče, sezdaní či nesezdaní, přejí upravit výkon rodičovské odpovědnosti vůči svým nezletilým dětem, nebo pozměnit již schválenou dohodu, musí o to požádat matriční úřad. Za tímto účelem je nutné předložit tyto doklady:
Informace o příslušnosti matričních úřadů naleznete na této adrese: http://www.pgdlisboa.pt/leis/lei_mostra_articulado.php?nid=581&tabela=leis
Subjekty, na něž se musí zúčastněné strany obrátit (podle daného případu soudy, komise pro ochranu dětí a mládeže a matriční úřady):
Věcná a místní příslušnost soudů
Ve věcech úpravy rodičovské odpovědnosti je příslušná soudní sekce pro rodinu a nezletilé děti (juízo de família e menores) u okresního soudu (tribunal de comarca). V oblastech, které nespadají do působnosti sekce pro rodinu a nezletilé děti, je příslušná místní občanskoprávní sekce (juízo local cível) okresního soudu nebo sekce s obecnou příslušností (juízo de competência genérica).
Platí tato pravidla týkající se příslušnosti:
Věcná a místní příslušnost komisí pro ochranu dětí a mládeže
Komise pro ochranu dětí a mládeže jsou příslušné v záležitostech týkajících se řízení ve věci péče a ochrany ohrožených dětí a mládeže, pokud existuje dohoda rodičů a nezletilý nevznese námitky. Pro projednání návrhu opatření týkajících se péče a ochrany je příslušná komise pro ochranu v místě bydliště nezletilého v době obdržení oznámení o situaci.
Platí tato pravidla týkající se příslušnosti:
Věcná a místní příslušnost matričních úřadů
V závislosti na dané věci jsou matriční úřady příslušné pro schválení dohody s ohledem na rodičovskou odpovědnost bez ohledu na to, zda je předložena samostatně, nebo připojena k návrhu na rozvod manželství nebo rozluku na základě vzájemného souhlasu.
Podle dotyčné záležitosti jsou matriční úřady příslušné pro řízení o rozvodu manželství nebo rozluce na základě vzájemného souhlasu a vydání příslušného rozhodnutí, včetně schválení přiložených dohod s ohledem na rodičovskou odpovědnost.
Na matriční úřady se pravidla místní příslušnosti nevztahují. Jinými slovy, strany se mohou obrátit na kterýkoliv matriční úřad.
Příslušnost v souvisejících věcech
Jestliže se občanskoprávní řízení ve věcech poručenství týká více než jednoho dítěte, lze zahájit jedno řízení, a pokud byla zahájena různá řízení, lze je všechna připojit k řízení, které bylo zahájeno jako první, pokud to odůvodňují rodinné vztahy.
Toto řízení bylo uvedeno již v odpovědi na otázku č. 10.
Věci týkající se péče a ochrany a věci týkající se poručenství mohou být projednány ve zrychleném řízení, pokud by odklad mohl nepříznivě ovlivnit zájmy dítěte. V tomto případě řízení pokračuje i během soudních prázdnin.
V mimořádných situacích lze každopádně navrhnout předběžná opatření.
Možná jsou zejména tato bezodkladná soudní řízení:
Možná jsou mimoto tato bezodkladná mimosoudní řízení:
Ano, právní pomoc je dostupná v případě řízení u soudu a u matričního úřadu.
Ano, způsobem uvedeným v odpovědi na otázku č. 10.
Porušení rozhodnutí o rodičovské odpovědnosti
Pokud s ohledem na situaci dítěte jeden z rodičů nebo třetí osoba, jíž bylo dítě svěřeno, nedodrží to, co bylo schváleno nebo o čem bylo rozhodnuto, může soud z vlastního podnětu, na návrh státního zastupitelství nebo druhého rodiče:
V případě dohody schválené soudem nebo rozhodnutí vyneseného soudem je návrh projednán jako vedlejší žaloba v řízení, v němž byla přijata dohoda nebo vyneseno rozhodnutí, s ohledem na něž bude soudu podán návrh, je-li podle pravidel týkajících se pravomoci a příslušnosti soudem, který je příslušný pro projednání dotyčného porušení.
Jakmile byl návrh posouzen nebo připojen k řízení, soudce předvolá rodiče na schůzku, nebo ve výjimečných případech vyzve odpůrce k podání žalobní odpovědi podle toho, co pokládá za vhodné, a to do pěti dnů.
Na schůzce se mohou rodiče dohodnout na změně výkonu rodičovské odpovědnosti, přičemž se přihlíží k zájmu dítěte.
Není-li dodržen režim návštěv, může soud v případě, že se odpůrce nedostaví na schůzku, nepodá žalobní odpověď, nebo je-li tato zjevně nepodložená, nařídit předání dítěte za účelem dodržení režimu návštěv, upřesnit, kde se mají návštěvy uskutečnit, a zajistit přítomnost soudních odborných poradců.
Odpůrce je vyrozuměn o vydání dítěte stanoveným způsobem s výhradou uložení pokuty.
Pokud není schůzka svolána nebo pokud rodiče nedospějí k dohodě, odkáže soudce strany na mediaci (pakliže s tím rodiče souhlasí) nebo na zvláštní technické jednání, a poté vynese rozhodnutí.
Byla-li uložena pokuta, která není uhrazena do deseti dnů, dojde k řízení o výkonu rozhodnutí spojenému s příslušným řízením.
Tento případ upravuje právní rámec občanskoprávního řízení ve věcech poručenství, schválený zákonem č. 141/2015 ze dne 8. září 2015, který je k dispozici na této adrese: http://www.pgdlisboa.pt/leis/lei_mostra_articulado.php?artigo_id=2428A0048&nid=2428&tabela=leis&pagina=1&ficha=1&so_miolo=&nversao=#artigo
Vymáhání výživného
K vymáhání výživného lze použít tři alternativní způsoby: jednání o porušení rodičovské odpovědnosti, jak je uvedeno výše; jednání o poskytnutí výživného před řízením o výkonu rozhodnutí, jak je uvedeno níže, nebo zvláštní níže zmíněné řízení o vymáhání výživného.
Jednání za účelem vymáhání dlužného výživného před řízením o výkonu rozhodnutí (článek 48 právního rámce občanskoprávního řízení ve věcech poručenství)
Pokud osoba, která je ze zákona povinna platit výživné, neuhradí dlužné částky do deseti dnů ode dne splatnosti, použije se tento postup:
Stržené částky zahrnují i dříve splatné výživné a jsou zaplaceny přímo osobám, které jsou oprávněny je obdržet.
Zvláštní řízení o vymáhání výživného
V případě výživného dlužného dítěti může osoba oprávněná k výživnému alternativně podat zvláštní žalobu na vymáhání výživného, jak je stanoveno v článku 933 občanského soudního řádu (Código de Processo Civil). V rámci jednoho řízení může v plné výši vymáhat splatné částky, částky po lhůtě splatnosti nebo částky, které budou splatné. V řízení o vymáhání výživného může osoba oprávněná k výživnému využít širší škálu prostředků, jako je zabavení a zadržení příjmu.
Ve zvláštním řízení o vymáhání výživného může navrhovatel požadovat: přiznání podílu částek, platů nebo důchodů, které pobírá druhá strana, nebo zadržení příjmu náležejícího povinnému. K přiznání nebo zadržení dochází nezávisle na zabavení a je určeno k uhrazení částek po lhůtě splatnosti a částek, které budou splatné.
Požaduje-li navrhovatel přiznání podílu částek, platů nebo důchodů, bude subjekt odpovědný za jejich uhrazení nebo za provedení příslušných plateb vyrozuměn o tom, že má přiznaný podíl zaplatit přímo navrhovateli. Přiznaná částka musí být každý měsíc vložena na bankovní účet navrhovatele, který musí v původním návrhu uvést číslo účtu.
Jestliže se v návrhu požaduje zadržení příjmu, je nutno uvést příslušný majetek a vykonavatel rozhodne o zastavení majetku, který se považuje za dostatečný k uhrazení výživného po lhůtě splatnosti a výživného splatného v budoucnu.
Osoba oprávněná k výživnému může požadovat zabavení majetku povinného. Zabavení se může vztahovat na movité i nemovité věci, bankovní vklady, práva plynoucí z úvěrů, obchodní podniky nebo podíly ve společnosti.
Je-li zabavený majetek prodán za účelem proplacení dlužného výživného, nemělo by být nařízeno vrácení přebytku povinnému, ledaže je platba výživného, která bude splatná, zajištěna tak, že to soudce považuje za vhodné, pokud není složena jistota či poskytnuta jiná vhodná záruka.
Povinný by měl být předvolán až poté, co došlo k zabavení / přiznání podílu / zadržení příjmu. Námitka povinného vůči výkonu nebo zabavení nevede k zastavení řízení o výkonu rozhodnutí.
V případě podání návrhu na změnu nebo ukončení plateb výživného v době, kdy probíhá zvláštní řízení o vymáhání výživného, je tento návrh na změnu nebo ukončení připojen k řízení o výkonu rozhodnutí.
Platná verze občanského soudního řádu je dostupná na této adrese: http://www.pgdlisboa.pt/leis/lei_mostra_articulado.php?nid=1959&tabela=leis
Uznání
Rozhodnutí o rodičovské odpovědnosti, které vydal soud jiného členského státu, jenž je vázán nařízením Rady č. 2201/2003 ze dne 27. listopadu 2003 (dále jen nařízení „Brusel IIa“), je uznáno automaticky. Jinými slovy, k uznání rozhodnutí není vyžadováno zvláštní řízení.
Za účelem výkonu rozhodnutí o rodičovské odpovědnosti ve smyslu nařízení Brusel IIa, které bylo vydáno v jiném členském státě, v Portugalsku musí dotčená strana podat soudu návrh na prohlášení vykonatelnosti tohoto rozhodnutí.
V článku 40 nařízení Brusel IIa jsou však stanoveny dva případy, kdy návrh na prohlášení vykonatelnosti není nutný a k výkonu rozhodnutí vydaného v jiném členském státě v Portugalsku postačuje osvědčení vydané soudem země původu podle nařízení Brusel IIa. K tomu dochází u těchto rozhodnutí: rozhodnutí týkající se práva na styk s dítětem a rozhodnutí nařizující navrácení dítěte vydané příslušným soudem na základě rozhodnutí o nenavrácení vydaného podle článku 13 Haagské úmluvy z roku 1980 o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí.
Místní příslušnost pro návrh na prohlášení vykonatelnosti
Místní příslušnost pro návrh na prohlášení vykonatelnosti je v nařízení Brusel IIa stanovena takto: návrh je nutno podat soudu v místě bydliště povinného, nebo v místě bydliště dítěte, jemuž má být výživné zaplaceno; nebo v případě neexistence některého z těchto hraničních určovatelů v místě výkonu rozhodnutí.
Požadavky a písemnosti, které musí být přiloženy k návrhu na prohlášení vykonatelnosti
Požadavky a písemnosti, které musí být přiloženy k návrhu na prohlášení vykonatelnosti, jsou stanoveny v nařízení Brusel IIa. Navrhovatel musí k návrhu na prohlášení vykonatelnosti připojit následující: ověřený opis rozhodnutí, osvědčení o rozhodnutí vydané podle přílohy II nařízení Brusel IIa; v případě rozhodnutí vydaného v nepřítomnosti odpůrce nebo rozhodnutí, které odpůrce napadl, důkaz, že byl předvolán nebo že rozhodnutí jednoznačným způsobem přijal.
Řízení vztahující se na návrh na prohlášení vykonatelnosti podle nařízení Brusel IIa
Použitelné řízení je upraveno pravidly stanovenými v nařízení Brusel IIa a s ohledem na jakýkoli aspekt, jenž není ve zmíněném nařízení stanoven, vnitřními pravidly portugalského občanskoprávního řízení.
Z nařízení Brusel IIa vyplývá, že vydání rozhodnutí o vykonatelnosti nepředchází sporné řízení a že návrh lze zamítnout pouze na základě jednoho z důvodů stanovených ve zmíněném nařízení. Proti rozhodnutí o vykonatelnosti může kterákoli strana podat opravný prostředek ve lhůtě stanovené v nařízení Brusel IIa. Portugalský soud může rozhodnout, že zahraniční rozhodnutí je vykonatelné částečně, nemůže však rozhodnutí přezkoumat ve věci samé.
Použitelná portugalská pravidla občanskoprávního řízení
Návrh na prohlášení vykonatelnosti je nutné podat soudní sekci pro rodinu a nezletilé děti u okresního soudu. Pokud sekce pro rodinu a nezletilé děti neexistuje, podává se návrh u místní občanskoprávní sekce okresního soudu nebo u sekce s obecnou příslušností.
Návrh je ve formě běžné deklaratorní žaloby, jak je stanovena v portugalském občanském soudním řádu, přičemž podrobnosti jsou stanoveny v nařízení Brusel IIa.
Jelikož je opravný prostředek přípustný vždy bez ohledu na hodnotu, je povinné zastoupení právním zástupcem.
Státní zastupitelství může podat návrh na ochranu zájmů nezletilého.
V původním návrhu musí navrhovatel:
Původní návrh a písemnosti předkládají právní zástupci elektronicky pomocí počítačového systému, který podporuje činnost soudů, na adrese https://citius.tribunaisnet.mj.pt/.
Stejný postup se použije, je-li návrh podán státním zastupitelstvím na ochranu zájmů nezletilého. Státní zastupitelství je osvobozeno od nákladů, jedná-li na ochranu zájmů nezletilého.
Za účelem přístupu k počítačovému systému musí být advokáti, advokátní koncipienti a právní poradci zaregistrovaní u subjektu odpovědného za správu přístupu do počítačového systému.
Pokud návrh nezahrnuje ustanovení zástupce a straně není nápomocen zástupce, nebo je-li straně nápomocen zástupce, existuje však oprávněný důvod, který mu brání v provedení procesních úkonů elektronicky, lze původní návrh a písemnosti předložit jedním z těchto způsobů:
Původní návrh a přiložené písemnosti jsou poté, co je soud obdrží, oficiálně zaevidovány a rozeslány. Soudce ověří, zda jsou uvedeny všechny potřebné informace a zda neexistují důvody pro zamítnutí, jak je stanoveno v nařízení Brusel IIa, a prohlásí rozhodnutí za vykonatelné. Rozhodnutí o vykonatelnosti je poté doručeno stranám.
V článku 21 nařízení Brusel IIa je stanovena možnost kterékoli dotčené osoby požádat v kterémkoli členském státě o rozhodnutí o neuznání rozhodnutí o rodičovské odpovědnosti vydaného v jiném členském státě.
V tomto případě jsou portugalský soud, na nějž by se měla strana obrátit, a platná pravidla řízení uvedena v odpovědi na otázku č. 15 s tímto vysvětlením: jedná se o běžná řízení o uhrazení dlužné částky. To má důsledky s ohledem na pravidla týkající se důkazního břemene, jelikož podle portugalských právních předpisů je v řízení o uhrazení dlužné částky na odpůrci, aby prokázal skutečnosti dokládající uplatněný nárok.
Vztahy mezi rodiči a dětmi se řídí:
nebo není-li takového práva,
nebo v případě, mají-li rodiče obvyklé bydliště v různých státech,
Osobním právem je právo podle státní příslušnosti dotyčné osoby. V případě osob bez státní příslušnosti je osobním právem takovéto osoby právo místo jejich pobytu. Je-li však osobou bez státní příslušnosti nezletilá či nezpůsobilá osoba, je jejím osobním právem právo trvalého bydliště.
Poznámka:
Informace obsažené v tomto přehledu nejsou pro kontaktní místo Evropské soudní sítě pro občanské a obchodní věci, soudy či jiné subjekty a orgány závazné. Je třeba řídit se platnými právními předpisy. Dané informace jsou pravidelně aktualizovány i s ohledem na vývoj judikatury.
Tyto internetové stránky jsou součástí portálu Vaše Evropa.
Velice uvítáme jakoukoli zpětnou vazbu ohledně užitečnosti poskytnutých informací.
Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.