Rodičovská zodpovědnost – právo péče o dítě, právo na styk s dítětem

1 Co znamená pojem „rodičovská odpovědnost“ v praxi? Jaká jsou práva a povinnosti osoby s rodičovskou odpovědností?

Pojem rodičovské odpovědnosti a doba jejího trvání

Rodičovskou odpovědností se rozumí pravomoci a povinnosti, které mají rodiče vůči svým dětem. Děti podléhají rodičovské odpovědnosti do doby, než dosáhnou zletilosti nebo jsou zplnoletněny. Zletilost dosáhnou ve věku osmnácti let. Nezletilé osoby, které dosáhly šestnácti let, mohou být zplnoletněny uzavřením manželství.

Práva a povinnosti nositele rodičovské odpovědnosti

Rodičovská odpovědnost zahrnuje níže uvedené pravomoci a povinnosti rodičů ve vztahu k dětem (články 1877 až 1920-C občanského zákoníku):

• vzdělání dětí zajištěním všeobecného a odborného vzdělávání, zejména v případě dětí s tělesným či mentálním postižením,
• v mezích prostředků, které mají rodiče k dispozici, podporu fyzického a mentálního rozvoje dětí,
• poskytování podpory dětem a hrazení výdajů souvisejících, s jejich bezpečností, zdravím a vzděláváním,
• zastupování dětí,
• spravování majetku dětí se stejnou péčí jako při správě vlastního majetku,
• péči o děti a určení místa bydliště dětí,
• zajištění návratu dětí, případně s pomocí orgánu veřejné správy, pokud opustí domov rodičů nebo jsou z něj odebrány,
• rozhodování o náboženské výchově dětí mladších šestnácti let,
• v závislosti na vyspělosti dětí zohlednění jejich názoru, pokud jde o důležité rodinné záležitosti, a uznání jejich samostatnosti při uspořádání jejich vlastního života.

Na druhé straně:

• děti mají povinnost poslouchat své rodiče,
• děti nemohou opustit otcovský dům nebo domov, který jim rodiče určili, ani z něj být odebrány,
• rodiče nemají povinnost děti podporovat nebo hradit náklady na jejich bezpečnost, zdraví a vzdělávání, jsou-li děti schopny hradit tyto náklady samy z výtěžku své práce či z jiných příjmů,
• rodiče mohou použít výnosy z majetku dítěte k uhrazení výdajů na jeho podporu, bezpečnost, zdraví a vzdělávání a v přiměřených mezích k uspokojení jiných potřeb v rámci rodinného života,
• rodiče nemají povinnost poskytovat jako správci majetku dítěte záruky s výjimkou případů, kdy to zahrnuje cenné papíry a soud to vzhledem k hodnotě majetku považuje za nutné.

Ve výjimečných případech jsou platné:

• úkony v rámci správy nebo zcizení majetku, který dítě starší šestnácti let získalo prací,
• právní úkony související s každodenním životem nezletilého, které sice jsou v jeho přirozených schopnostech, zahrnují však pouze výdaje nebo zcizení majetku menšího významu,
• právní úkony související s profesní, uměleckou nebo živnostenskou činností, k jejímuž výkonu má nezletilý povolení, nebo právní úkony, které jsou prováděny při výkonu těchto činností.

(U úkonů souvisejících s profesní, uměleckou nebo živnostenskou činností nezletilého a u úkonů prováděných při výkonu této činnosti přichází v úvahu pouze majetek, s nímž může nezletilý volně nakládat.)

Majetek ve vlastnictví rodičů:

• rodiče vlastní majetek, který nezletilá osoba žijící v jejich domácnosti získá prací vykonávanou pro rodiče a s využitím prostředků nebo kapitálu náležejícího rodičům,
• rodiče musí předat dítěti část nabytého majetku, nebo mu poskytnout za jeho práci jinou náhradu; plnění této povinnosti však nelze vymáhat u soudu.

Výnosy z majetku dítěte:

• rodiče mohou použít výnosy z majetku dítěte k uhrazení výdajů na jeho podporu, bezpečnost, zdraví a vzdělávání a v přiměřených mezích k uspokojení jiných potřeb v rámci rodinného života,
• pokud rodičovskou odpovědnost vykonává pouze jeden z rodičů, náleží využívání příjmů dítěte tomuto rodiči, a to za zákonem stanovených podmínek,
• dárce nebo zůstavitel nemůže vyloučit využívání výnosů z majetku, který dítě mohlo nabýt legálně dědictvím (vyhrazený dědický podíl na pozůstalosti).

Omezení rodičovské odpovědnosti

Rodiče nemohou spravovat:

• majetek dítěte nabytý dědictvím, z něhož byli rodiče vyloučení kvůli opomenutí nebo vydědění,
• majetek, který dítě získalo darem nebo děděním proti vůli rodičů,
• majetek, který byl dítěti přenechán nebo darován s vyloučením správy ze strany rodičů,
• majetek, který dítě starší šestnácti let nabylo prací.

Jako zástupci dítěte nemohou rodiče bez souhlasu soudu:

• převést nebo zatížit věci vyjma v případě převodu věcí podléhajících ztrátě nebo zkáze za přiměřenou protihodnotu (toto omezení nezahrnuje využití peněžních prostředků nebo kapitálu nezletilého při nabývání majetku),
• hlasovat na valné hromadě společnosti o záležitostech, které vyžadují zrušení této společnosti,
• nabýt obchodní nebo průmyslový podnik nebo nadále využívat věci, které dítě získalo děděním nebo darem,
• investovat do společnosti jako veřejný společník nebo akcionář,
• přijímat směnečné závazky nebo závazky vyplývající z cenných papírů převoditelných indosamentem,
• ručit za dluhy nebo přebírat dluhy jiných osob,
• přijímat půjčky,
• přijímat závazky, k jejichž plnění musí dojít poté, co dítě dosáhne zletilosti,
• postupovat práva plynoucí z úvěrů,
• odmítnout dědictví nebo odkaz,
• přijmout dědictví, dar nebo odkaz spojený s náklady nebo souhlasit s mimosoudním rozdělením,
• pronajmout věci na dobu delší šesti let,
• souhlasit s rozdělením majetku v nedělitelném spoluvlastnictví nebo s likvidací a rozdělením majetku společnosti nebo o to požádat soud,
• sjednat transakci nebo uzavřít arbitrážní dohody v souvislosti s úkony uvedenými v předchozích odstavcích, nebo uzavřít ujednání s věřiteli.

Bez souhlasu soudu nemohou rodiče:

• sjednat pronájem nebo získat přímo či prostřednictvím prostředníka (ani ve veřejné dražbě) majetek nebo práva dítěte podléhajícího rodičovské odpovědnosti,
• stát se nabyvateli úvěrů či jiných práv s ohledem na děti, vyjma v případech zákonné subrogace, dražení v rámci procesu inventarizace nebo soudem schváleného rozdělení.

Ukončení správy

• Rodiče musí převést veškerý majetek, který patří dítěti, na dítě, jakmile dosáhne zletilosti nebo se osamostatní.
• Je-li rodičovská odpovědnost či správa ukončena z jiného důvodu, je třeba majetek převést na zákonného zástupce dítěte.
• Movité věci musí být vráceny ve stavu, v jakém se nacházely. Jestliže již neexistují, musí rodiče uhradit příslušnou hodnotu, pokud nebyly spotřebovány společně s dítětem nebo nebyly zničeny z důvodů, které nelze přičíst rodičům.

2 Kdo obvykle nese rodičovskou odpovědnost vůči nezletilému?

Rodičovská odpovědnost v rámci manželství

• V rámci manželství náleží výkon rodičovské odpovědnosti oběma rodičům.
• Rodiče vykonávají rodičovskou odpovědnost po vzájemné dohodě. Není-li dosaženo dohody ohledně záležitostí, které mají obzvláštní význam, může jeden z nich podat návrh soudu, který se pokusí o smír.
• Není-li smír zmíněný v předchozím odstavci možný, soud před rozhodnutím dítě vyslechne, nebrání-li tomu závažné okolnosti.

Úkony provedené jedním z rodičů

• Pokud jeden z rodičů provede úkon, který je součástí výkonu rodičovské odpovědnosti, předpokládá se, že jednal ve shodě s druhým rodičem, vyjma v případě, kdy zákon výslovně vyžaduje souhlas obou rodičů, nebo jedná-li se o úkon obzvláštního významu.
• Neexistenci dohody nelze vymáhat vůči třetí straně, která jednala v dobré víře.
• Třetí strana musí zásah do úkonu provedeného jedním z rodičů odmítnout v případech, kdy nelze dohodu předpokládat, nebo pokud si je rodič vědom nesouhlasu druhého rodiče.

Společný výkon rodičovské odpovědnosti jedním rodičem dítěte a jeho manželem/manželkou nebo partnerem/partnerkou

• V případě rodičovství pouze jednoho z rodičů může být soudním rozhodnutím přiznána rodičovská odpovědnost manželovi/manželce nebo partnerovi/partnerce tohoto rodiče, kteří ji pak vykonávají společně s rodičem.
• Společný výkon rodičovské odpovědnosti v tomto případě závisí na návrhu rodiče a jeho manžela/manželky nebo partnera/partnerky.

Je-li to možné, musí soud dítě vyslechnout.

3 Pokud rodiče nejsou způsobilí nebo si nepřejí nést rodičovskou odpovědnost vůči svým dětem, je možné místo nich jmenovat jinou osobu?

Ano, a to následovně:

Pokud jeden z rodičů či oba rodiče nejsou způsobilí nést rodičovskou odpovědnost

Není-li jeden z rodičů způsobilý nést rodičovskou odpovědnost kvůli nepřítomnosti, nezpůsobilosti či jiné překážce, o níž rozhodne soud, musí rodičovskou odpovědnost vykonávat druhý rodič. Je-li v tom druhému rodiči zabráněno soudním rozhodnutím, musí být rodičovská odpovědnost vykonávána níže uvedenými osobami v pořadí podle významu (článek 1903 občanského zákoníku):

• manžel/manželka nebo partner/partnerka jednoho z rodičů,
• někdo z rodiny jednoho z rodičů.

Tato pravidla se použijí obdobně v případě, je-li rodičovství přiznáno pouze jednomu z rodičů.

Úmrtí rodiče

Při úmrtí jednoho z rodičů připadá výkon rodičovské odpovědnosti pozůstalému rodiči.

Případy, kdy je nezletilý povinně pod dohledem poručníka (článek 1921 občanského zákoníku):

• pokud rodiče zemřeli,
• pokud bylo rodičům zakázáno vykonávat rodičovskou odpovědnost ve vztahu k výchově dítěte,
• pokud byli rodiče zbaveni rodičovské odpovědnosti na dobu delší než šest měsíců,
• nejsou-li rodiče známi.

Poznámka: Zákaz vykonávat rodičovskou odpovědnost se může týkat výhradně poručenství samotného dítěte, nebo správy jeho majetku, či může zahrnovat oba aspekty.

Případy, kdy je zaveden systém správy majetku dítěte (článek 1921 občanského zákoníku):

• v případě vyloučení, zákazu nebo pozastavení správy veškerého či určitého majetku nezletilého ze strany rodičů z jiného titulu nebo kvůli neurčení správce,
• pokud příslušný orgán pro určení poručníka svěří správu majetku nezletilého zcela nebo částečně jiné osobě.

Poručenství a správa majetku z podnětu soudu:

V případě jedné z výše uvedených situací, v nichž se nezletilý nachází a které představují důvody pro zavedení poručenství nebo správy majetku, musí soud z vlastního podnětu zřídit poručenství nebo správu majetku.

Správní nebo soudní orgán nebo matriční úředníci, kteří se dozví o takové situaci při plnění svých povinností, musí vyrozumět příslušný soud.

Jak je vykonáváno poručenství a správa majetku dítěte

Poručenství vykonává poručník a rodinná rada. Poručník má stejná práva a povinnosti jako rodiče, avšak platí zákonem stanovené změny a omezení (články 1927 až 1950 občanského zákoníku).

Správu majetku vykonává jeden či více správců, a pokud je zřízeno poručenství, rodinná rada.

Poručenství i správa majetku jsou vykonávány pod dohledem soudu.

Soud odpovídá za potvrzení nebo ustanovení poručníků, správců majetku a členů rodinné rady.

Kdo může být poručníkem

Rodiče mohou svým dětem ustanovit poručníka, kterého musí potvrdit soud. Pokud rodiče poručníka neustanovili nebo toto ustanovení nebylo potvrzeno, jmenuje poručníka soud poté, co vyslechne rodinnou radu.

Před ustanovením poručníka musí soud vyslechnout nezletilého.

Soud musí vybrat poručníka z těchto osob:

• příbuzní nebo rodinní příslušníci nezletilého,
• osoby, které o nezletilého skutečně pečují nebo zajišťují péči o něj,
• osoby, které projevují k dítěti náklonnost.

Kdo nemůže být poručníkem

Tyto osoby nemohou být poručníkem (článek 1933 občanského zákoníku):

• nezletilí, kteří nebyli zplnoletněni,
• osoby prohlášené za duševně nezpůsobilé, a to i když jim nebyl ustanoven opatrovník s omezením výkonu osobních práv,
• osoby s problematickým chováním nebo osoby, jejichž zdroj obživy není znám,
• osoby, u nichž byl zamezen nebo plně či částečně pozastaven výkon rodičovské odpovědnosti,
• osoby, u nichž bylo kvůli neplnění povinností zrušeno či pozastaveno jiné poručenství nebo postavení člena rodinné rady,
• osoby rozvedené nebo oddělené od osob a majetku kvůli vlastnímu zavinění,
• osoby, které mají nevyřešený spor s nezletilým či jeho rodiči, nebo které měly takovýto spor v minulých pěti letech,
• osoby, jejichž rodiče, děti nebo manželé mají nevyřešený spor s nezletilým či jeho rodiči, nebo které měly takovýto spor v minulých pěti letech,
• osoby, které jsou osobními nepřáteli nezletilého nebo jeho rodičů,
• osoby, které matka nebo otec nezletilého zamítli stejným způsobem, jak se ustanovuje poručník,
• soudní úředníci nebo pracovníci státního zastupitelství (Ministério Público), kteří vykonávají funkce v okrese, v němž se nachází registrované bydliště dítěte nebo jeho majetek,
• dospělé osoby, jimž byl ustanoven opatrovník, osoby v platební neschopnosti a osoby, u nichž byl omezen nebo pozastaven výkon rodičovské odpovědnosti nebo které byly vyloučeny z poručenství s ohledem na správu majetku, lze ustanovit poručníky za předpokladu, že jsou pověřeni pouze péčí o osobu dítěte a jeho výchovou, nebo že to povolují opatření opatrovnictví.

Kdo může být správcem

Výše uvedená pravidla s ohledem na výběr poručníka a zákaz výkonu této funkce se vztahují i na správce, nestanoví-li zákon výslovně jinak.

Dále nemohou být správcem tyto osoby (článek 1970 občanského zákoníku):

• osoby v platební neschopnosti a osoby, u nichž byl zamezen nebo pozastaven výkon rodičovské odpovědnosti nebo které byly vyloučeny z poručenství s ohledem na správu majetku,
• osoby odsouzené jako pachatelé nebo spolupachatelé trestného činu krádeže, loupeže, podvodu, zneužití důvěry, úpadku nebo podvodné insolvence a majetkových trestných činů obecně.

Přidělení rodičovské odpovědnosti kvůli faktické nezpůsobilosti rodičů nést rodičovskou odpovědnost

Nejsou-li rodiče fakticky způsobilí nést rodičovskou odpovědnost, musí státní zastupitelství přijmout potřebná opatření na ochranu nezletilého a za tímto účelem může ustanovit osobu, která může jménem nezletilého činit právní úkony, jež jsou naléhavé nebo jsou jednoznačně ve prospěch nezletilého.

Omezení výkonu rodičovské odpovědnosti v případě ohrožení nezletilého, jež nemusí znamenat zamezení ve výkonu rodičovské odpovědnosti

V případě ohrožení bezpečnosti, zdraví, morální výchovy nebo vzdělávání nezletilého, kdy však není nezbytné zamezit ve výkonu rodičovské odpovědnosti, může soud na návrh státního zastupitelství či jiné osoby přijmout vhodná opatření na ochranu nezletilého (článek 1918 občanského zákoníku).

Článek 35 zákona o ochraně dětí a mladistvých v ohrožení, schválený zákonem č. 147/99 ze dne 1. září 1999, stanoví opatření na podporu a ochranu nezletilých v rizikových situacích:

• společnou podporu ze strany rodičů,
• společnou podporu ze strany jiného rodinného příslušníka,
• svěření do péče osobě s dobrou pověstí,
• podporu samostatného života,
• pěstounskou péči,
• ústavní péči,
• svěření do péče osobě, která byla vybrána pro osvojení, pěstounské rodině nebo instituci za účelem osvojení.

Pokud s tím rodiče souhlasí a nezletilý nevznese námitky, mohou komise pro ochranu dětí a mládeže (comissões de protecção de crianças e jovens) uplatnit výše uvedená opatření na ochranu dítěte a pomoc dítěti bez zásahu soudu s výjimkou posledního opatření (svěření za účelem osvojení), jež mohou uplatnit pouze soudy.

Komise pro ochranu dětí a mládeže jsou finančně nezávislé, mimosoudní oficiální instituce, které usilují o prosazování práv dětí a mladých lidí a o předcházení situacím, které mohou nepříznivě ovlivnit jejich bezpečnost, zdraví, výchovu, vzdělávání nebo celkový rozvoj, či o ukončení takovýchto situací.

Bylo-li přijato jedno z výše uvedených opatření (soudem nebo komisí pro ochranu dětí a mládeže), ponechávají si rodiče výkon rodičovské odpovědnosti s ohledem na vše, co není s tímto opatřením neslučitelné.

Pokud byl nezletilý svěřen třetí osobě nebo vzdělávací instituci či pečovatelskému ústavu, bude zaveden systém návštěv rodičů, ledaže by to výjimečně nebylo v zájmu dítěte.

Platná verze zákona o ochraně dětí a mladistvých v ohrožení je k dispozici na této adrese: http://www.pgdlisboa.pt/leis/lei_mostra_articulado.php?nid=545&tabela=leis

Omezení výkonu rodičovské odpovědnosti v případě ohrožení majetku nezletilého, jež neznamená zamezení ve výkonu rodičovské odpovědnosti

Pokud špatné hospodaření ze strany rodičů ohrožuje majetek dítěte, není však důvod pro zamezení ve výkonu rodičovské odpovědnosti, může soud na návrh státního zastupitelství nebo příbuzného nařídit opatření, která považuje za vhodná.

S přihlédnutím k hodnotě majetku může soud rodiče konkrétně požádat o:

• předložení účtů,
• informace o správě a stavu majetku dítěte,

a pokud tato opatření nepostačují:

• složení kauce.

4 Jestliže jsou rodiče rozvedeni nebo žijí odděleně, jak se stanoví rodičovská odpovědnost pro budoucnost?

Výkon rodičovské odpovědnosti v případě rozvodu, rozluky, prohlášení manželství za neplatné nebo jeho zrušení se řídí těmito zásadami (článek 1906 občanského zákoníku):

• rodičovskou odpovědnost s ohledem na záležitosti, které mají pro život dítěte obzvláštní význam, vykonávají oba rodiče společně v souladu s podmínkami manželství, vyjma ve zjevně naléhavých případech, kdy může jeden z rodičů jednat sám a co nejdříve informovat druhého rodiče,
• je-li zjištěno, že by společný výkon rodičovské odpovědnosti s ohledem na otázky, které mají pro život dítěte obzvláštní význam, nebyl v zájmu dítěte, soud odůvodněným rozhodnutím stanoví, že tuto odpovědnost bude vykonávat jeden z rodičů,
• výkon rodičovské odpovědnosti ve vztahu ke každodenním činnostem dítěte náleží rodiči, u něhož má dítě obvyklé bydliště, nebo rodiči, u něhož pobývá dočasně; v posledně uvedeném případě však nesmí být výkon rodičovské odpovědnosti v rozporu s nejdůležitější orientací výchovy, kterou stanoví rodič, u něhož má dítě obvyklé bydliště,
• rodič, který nese rodičovskou odpovědnost ve vztahu ke každodenním činnostem, může tyto povinnosti plnit sám, nebo je přenést,
• soud určí místo bydliště dítěte a právo na styk s dítětem podle zájmu dítěte, přičemž přihlédne ke všem důležitým okolnostem, zejména dohodě rodičů a projevené ochotě každého z nich podporovat normální vztahy dítěte s druhým rodičem,
• rodič, který nenese rodičovskou odpovědnost, a to zcela nebo částečně, má právo být informován o výkonu této odpovědnosti, zejména s ohledem na vzdělávání a životní podmínky dítěte,
• soud vždy rozhodne podle zájmu dítěte, včetně udržování blízkého vztahu s oběma rodiči, prosazování a schvalování dohod nebo vydávání rozhodnutí, která podporují četné příležitosti ke kontaktu s oběma rodiči a rozdělení povinností mezi ně.

5 Jestliže se rodiče dohodnou na otázkách rodičovské odpovědnosti, jaké náležitosti musí splnit, aby tato dohoda byla právně závazná?

Aby byla dohoda o rodičovské odpovědnosti právně závazná, musí ji schválit soud nebo matriční úřad v jedné z forem uvedených v odpovědích č. 6 a 10.

6 Jestliže se rodiče nedohodnou o otázkách rodičovské odpovědnosti, jaké jsou alternativní prostředky pro vyřešení sporu bez účasti soudu?

Strany mohou využít alternativní způsoby řešení sporu před tím, než se obrátí na soud, nebo v průběhu soudního řízení.

Mediace před zásahem soudu

Zásada dobrovolné mediace

Před postoupením dané věci soudu mohou rodiče využít veřejnou nebo soukromou rodinnou mediaci za účelem dosažení dohody o rodičovské odpovědnosti.

V Portugalsku je využití mediace dobrovolné. Strany rodinného sporu týkajícího se jejich dětí mohou po dohodě využít před zahájením soudního řízení veřejnou nebo soukromou rodinnou mediaci. Po zahájení řízení může také soud odkázat strany na mediaci, nemůže jim to však uložit, pokud s tím strany nesouhlasí, či vznesou námitku.

Povinné schválení dohody

Jakmile bylo v důsledku mediace dosaženo dohody, musí strany požádat o její schválení soud nebo případně matričního úředníka, aby byla tato dohoda závazná a vykonatelná.

Spory v rodinných věcech, které spadají do pravomoci matričního úředníka, vyžadují předchozí dohodu stran, v opačném případě spadají do pravomoci soudů.

Matriční úřady jsou příslušné pro schválení dohody s ohledem na rodičovskou odpovědnost pouze tehdy, je-li k dohodě připojena dohoda o rozvodu manželství nebo rozluce na základě vzájemného souhlasu. Před schválením dohody týkající se rodičovské odpovědnosti vůči nezletilým dětem matričním úředníkem vydá státní zastupitelství k této dohodě své stanovisko.

Jestliže se před podáním návrhu, který má upravit výhradně rodičovskou odpovědnost vůči nezletilým dětem (aniž by byla k dohodě přiložena dohoda o rozvodu manželství nebo rozluce), uskuteční rodinná mediace, musí strany požádat o schválení dohody příslušný soud.

Soukromá mediace

Pokud strany využijí soukromou mediaci, musí uhradit odměnu mediátora. Výše odměny, pravidla a harmonogram mediace jsou stanoveny v protokolu o mediaci, který strany a mediátor podepíší na začátku mediace. Ministerstvo spravedlnosti vede seznam mediátorů, do nějž mohou strany nahlédnout za účelem výběru soukromého mediátora, na adrese https://dgpj.justica.gov.pt/Portals/31/GRAL_Media%E7%E3o/Lista-mediadores-privada_18.09.2020.pdf.

Veřejná mediace

Za účelem využití veřejné mediace by se strany měly obrátit na úřad pro alternativní řešení sporů v rámci Generálního ředitelství pro politiku spravedlnosti (Direcção Geral da Política de Justiça) a požádat o naplánování předmediační schůzky. To lze učinit telefonicky, emailem nebo pomocí elektronického formuláře. Na veřejné předmediační schůzce je mezi stranami a mediátorem podepsán protokol o mediaci. Je stanovena doba trvání, jsou naplánována sezení a vysvětlena pravidla. Náklady na veřejnou rodinnou mediaci činí u každé strany 50 EUR bez ohledu na počet naplánovaných sezení. Tento poplatek ve výši 50 EUR hradí každá strana na začátku mediace. Odměny veřejných mediátorů strany nehradí. Tyto odměny hradí Generální ředitelství pro politiku spravedlnosti podle sazebníku stanoveného v právních předpisech.

Sezení v rámci veřejné mediace se mohou uskutečnit v prostorách Generálního ředitelství pro politiku spravedlnosti nebo v prostorách, které jsou k dispozici v obci, v níž mají strany bydliště.

V rámci veřejné mediace si mohou strany zvolit mediátora ze seznamu veřejných mediátorů. Tento seznam je k dispozici na výše uvedených internetových stránkách. Pokud si strany mediátora nezvolí, určí úřad pro alternativní řešení sporů v rámci Generálního ředitelství pro politiku spravedlnosti jednoho mediátora ze seznamu veřejných mediátorů v postupném pořadí, přičemž vezme v úvahu blízkost k místu bydliště stran. Toto přidělení se provádí zpravidla elektronicky.

Právní pomoc

Pokud mají strany nárok na právní pomoc, může zahrnovat náklady na mediaci.

Mediace a zvláštní technická jednání v rámci soudního řízení

Postoupí-li strany věc soudu, bude zahájeno občanskoprávní řízení upravující výkon rodičovské odpovědnosti, v jehož rámci soudce nejprve uspořádá schůzku s rodiči.

Jestliže rodiče nedospějí na této schůzce k dohodě, soudce řízení podle okolností daného případu po dobu nejvýše dvou až tří měsíců pozastaví a odkáže rodiče na mediaci (pokud s touto metodou souhlasí), nebo na zvláštní technické jednání (jež lze rodičům uložit povinně).

Na konci této lhůty je soudce informován o výsledku mediace nebo zvláštního technického jednání a stanoví datum další schůzky za účelem zajištění a/nebo schválení dohody.

Nedospějí-li rodiče na konci této fáze k dohodě, následuje sporné řízení – rodiče jsou vyzváni, aby předložili procesní písemnosti a důkazy, načež následuje šetření a vynesení rozhodnutí.

Dostupné informace týkající se mediace naleznete na této adrese:https://dgpj.justica.gov.pt/Resolucao-de-Litigios/Mediacao

7 Jestliže se rodiče obrátí na soud, o jakých otázkách týkajících se nezletilého může soud rozhodnout?

Na úvod je třeba zdůraznit, že v Portugalsku musí být v případě rozvodu manželství, rozluky, zrušení manželství a v případech, kdy rodiče neuzavřeli manželství ani spolu nežijí, rozhodnutí o výkonu rodičovské odpovědnosti přijato vždy na základě tří zásadních aspektů: péče o nezletilého, režim návštěv a výživné na nezletilé dítě. Jinými slovy, povinnost poskytovat nezletilému dítěti výživné se pokládá za jednu z povinností rodičů a v zásadě je upravena spolu s ostatními rodičovskými povinnostmi, ačkoli v určitých případech lze podat žalobu pouze na stanovení a změnu výživného na dítě.

Soud může rozhodnout o těchto záležitostech:

• zřízení poručenství a správy majetku,
• určení osoby, která spravuje záležitosti jménem nezletilého, a ustanovení kurátora, který zastupuje dítě podléhající rodičovské odpovědnosti mimo soud,
• úprava výkonu rodičovské odpovědnosti a jednání ve věcech, které s ní souvisejí,
• stanovení výživného na nezletilé dítě a na děti starší osmnácti let nebo děti, které byly zplnoletněny a které pokračují ve vysokoškolském nebo odborném vzdělávání,
• příprava a rozhodnutí o vymáhání výživného,
• nařízení soudního odevzdání dítěte,
• zmocnění zákonného zástupce nezletilého k provedení určitých úkonů, potvrzení úkonů, které byly provedeny bez zmocnění, a učinění opatření k přijetí darů,
• rozhodnutí o kauci, kterou musí rodiče složit ve prospěch svých nezletilých dětí,
• nařízení úplného nebo částečného zamezení ve výkonu rodičovské odpovědnosti nebo jeho omezení,
• ověření mateřství a otcovství z vlastního podnětu,
• v případě neshody mezi rodiči rozhodnutí o jménu a příjmení nezletilého dítěte,
• zavedení civilního dohledu (apadrinhamento civil) a nařízení jeho zrušení,
• úprava styku dítěte s jeho sourozenci a předky,
• v případě poručenství nebo správy majetku stanovení odměny poručníka nebo správce, vzetí na vědomí propuštění, zproštění funkce nebo odvolání poručníka, správce nebo člena rodinné rady, žádost o předložení účtů a jejich posouzení, schválení nahrazení zákonné hypotéky a rozhodnutí o navýšení a nahrazení poskytnuté kauce a ustanovení poručníka ad hoc, který zastupuje dítě mimo soud,
• ustanovení poručníka ad hoc, který zastupuje nezletilého v řízeních o poručenství,
• rozhodnutí o navýšení a zrušení kauce poskytnuté ve prospěch nezletilých dětí,
• žádost o předložení účtů, které musí rodiče poskytnout, a jejich posouzení.

8 Jestliže soud rozhodne o svěření dítěte do péče výlučně jednomu z rodičů, znamená to, že tento rodič může rozhodovat o všem, co se tohoto dítěte týká, aniž by to musel konzultovat s druhým rodičem?

I v případě, je-li nezletilé dítě svěřeno do péče pouze jednomu z rodičů, nesou rodičovskou odpovědnost s ohledem na záležitosti, které mají pro život dítěte obzvláštní význam, oba rodiče, není-li rozhodnutím stanoveno, že výkon této odpovědnosti náleží výhradně jednomu z rodičů (článek 1906 občanského zákoníku).

Co se týká ostatních aspektů, podrobné informace byly uvedeny již v odpovědi na otázku č. 4.

9 Jestliže soud rozhodne o společné péči rodičů, co to v praxi znamená?

V praxi společná péče znamená, že:

• rodičovské povinnosti vykonávají společně oba rodiče, kteří rozhodují o záležitostech týkajících se života dítěte za stejných podmínek jako během manželství,
• dítě může bydlet střídavě u obou rodičů.

10 Na jaký soud nebo úřad je třeba se obrátit s žalobou přiznání o rodičovské odpovědnosti? Jaké náležitosti je nutno dodržet a jaké dokumenty je třeba předložit?

Procesní postupy při podání žaloby týkající se rodičovské odpovědnosti

Řízení ve věci péče a ochrany

Nachází-li se nezletilý v situaci, která může ohrozit jeho bezpečnost, zdraví, morální výchovu nebo vzdělávání, a byl-li uplatněním jednoho z opatření týkajících se péče a ochrany, která jsou uvedena v odpovědi na otázku č. 3, výkon rodičovské odpovědnosti omezen, bude zahájeno řízení ve věci péče a ochrany, které spadá do příslušnosti komisí pro ochranu dětí a mládeže nebo případně soudů.

Občanskoprávní řízení ve věcech poručenství

V ostatních případech uvedených v odpovědi na otázku č. 7, které se týkají úpravy výkonu rodičovské odpovědnosti, bude zahájeno občanskoprávní řízení ve věcech poručenství, jež spadá do pravomoci soudů.

Řízení v pravomoci matričních úřadů

Pokud existuje dohoda o úpravě výkonu rodičovské odpovědnosti, bez ohledu na to, zda je k ní přiložena dohoda o rozluce nebo rozvodu manželství, je věc předložena matrice. Je na matričním úředníkovi, aby dohodu o rodičovské odpovědnosti schválil poté, co vyslechl stanovisko státního zastupitelství.

Poznámka: Pokud bylo řízení o rozvod manželství zahájeno bez souhlasu druhého manžela, je příslušný soud a řízení probíhá ve formě zvláštního rozvodového řízení bez souhlasu druhého manžela. Jestliže strany v průběhu řízení dospějí k dohodě, soud přemění řízení na rozvodové řízení na základě vzájemného souhlasu a dohody schválí, včetně dohod týkajících se rodičovské odpovědnosti v případě nezletilých dětí.

Náležitosti a dokumenty, které je třeba přiložit (tyto se liší podle formy řízení a příslušného orgánu):

Řízení ve věci péče a ochrany zahájené u komise pro ochranu dětí a mládeže

• Řízení je zahájeno po obdržení písemného oznámení nebo zápisu ústního podání nebo skutečností, o nichž se komise dozvěděla.
• Vysoce rizikové situace může oznámit kterákoli osoba, subjekty, které jsou příslušné pro záležitosti dětí a mládeže, samotné nezletilé osoby, rodiče, zákonný zástupce nebo osoba, která o dítě skutečně pečuje.
• Řízení u komise pro ochranu zahrnuje sběr údajů, dotazování a šetření, jak je nezbytné a vhodné k zjištění situace, důvodů rozhodnutí, návrhu příslušného opatření a jeho provedení.
• Jedná se o zjednodušené řízení, kdy jsou úkony a šetření, jež jsou provedeny nebo vyžadovány komisí pro ochranu a jsou základem pro provedení opatření uvedených v předchozím odstavci, zaznamenány v chronologickém pořadí.
• V každém řízení je rozhodnutí vydáno v sumární podobě s odůvodněním.

Soudní řízení ve věci péče a ochrany

• Řízení je zahájeno obdržením původního návrhu podaného státním zastupitelstvím, rodiči, zákonným zástupcem, skutečnými poručníky nebo dítětem starším dvanácti let.
• Řízení sestává z fáze šetření, soudního jednání, rozhodování a provedení opatření.
• V prvním stupni nemusí strany určit právního zástupce vyjma těchto případů, kdy soud povinně ustanoví dítěti advokáta: jsou-li zájmy nezletilého v rozporu se zájmy jeho rodičů, zákonného zástupce nebo poručníka; pokud o to nezletilý požádá; v soudním řízení, ve kterém musí nezletilého vždy zastupovat advokát nebo určený zástupce.

Občanskoprávní řízení ve věcech poručenství

• Řízení je zahájeno z podnětu státního zastupitelství, dítěte staršího dvanácti let, předků, sourozenců nebo zákonného zástupce nezletilého.
• Státní zastupitelství musí zastupovat nezletilého u soudu, jednat jeho jménem, požádat o úpravu rodičovské odpovědnosti a hájit nejlepší zájem dítěte.
• Jedná se o nesporné řízení, které je zahájeno podáním návrhu soudu, proti němuž je vznesena námitka.
• Nestanoví-li zákon jinak, musí strany v návrhu a námitce uvést seznam svědků a vyžádat si veškeré důkazy.
• Soudu jsou nápomocny multidisciplinární technické týmy.
• Dítě má právo být vyslechnuto. Soudce za tímto účelem posoudí schopnost dítěte porozumět daným záležitostem a může si vyžádat odborné poradenství.
• Během jednání soudce vyslechne dítě, strany, rodinné příslušníky a jiné osoby, jejichž výslech považuje za důležitý.
• V kterékoli fázi řízení může být rozhodnuto o předběžných a ochranných opatřeních.
• Soudce může v kterékoli fázi řízení nařídit využití veřejných nebo soukromých mediačních služeb, pakliže strany s mediací souhlasí.
• V řízení o úpravě rodičovské odpovědnosti je svolána schůzka rodičů, a pokud na této schůzce nedospějí rodiče k dohodě, odkáže je soud na mediaci (jestliže s tím souhlasí), nebo na zvláštní technické jednání. Nevede-li k dohodě žádná z těchto cest, následuje předložení skutečností, šetření, jednání a vynesení rozhodnutí.
• Strany mají právo znát informace poskytnuté v rámci odborného poradenství a jiné důkazy a stanoviska předložená v řízení; mohou požádat o objasnění, připojit další důkazy nebo navrhnout vyžádání si informací. Soudce může tyto návrhy zamítnout usnesením, proti němuž se nelze odvolat, pokud je pokládá za zbytečné, neproveditelné či časově neúměrné.
• Jestliže se uskuteční jednání, je z něj vždy pořízen zápis.
• Rozhodnutí soudce je odůvodněno.
• Povinné právní zastoupení platí až v odvolacím řízení. V prvním stupni je však ustanovení advokáta dítěti povinné v těchto případech: jsou-li zájmy nezletilého v rozporu se zájmy jeho rodičů, zákonného zástupce nebo poručníka; pokud o to dostatečně vyspělé dítě soud samo požádá.
• Není-li výslovně stanoveno jinak, lze proti konečným nebo předběžným rozhodnutím týkajícím se návrhu, změny nebo zrušení opatření v rámci poručenství podat opravné prostředky.
• Opravný prostředek může podat státní zastupitelství a strany, rodiče, zákonný zástupce nebo osoba, která o dítě skutečně pečuje.
• Opravné prostředky jsou projednány a je o nich rozhodnuto jako v občanských věcech, přičemž lhůta pro předložení nároků a odpovědi činí patnáct dnů.
• Opravné prostředky mají čistě devolutivní účinek, nestanoví-li soud jinak.

Řízení v pravomoci matričních úřadů

Je-li k dohodě o rozvodu manželství nebo rozluce připojena dohoda o rodičovské odpovědnosti, je třeba přiložit tyto dokumenty:

• na návrh podepsaný manželi nebo jejich zástupci je u matričního úřadu zahájeno řízení o rozluce nebo rozvodu manželství na základě vzájemného souhlasu,
• návrh je posouzen s ohledem na společný majetek, dohodu o rozvodu manželství, výživném mezi manželi a určení domova rodiny, a to navíc k dohodě o výkonu rodičovské odpovědnosti v případě nezletilých dětí, neexistuje-li dřívější soudní nařízení,
• po podání návrhu je neprodleně a automaticky konzultována databáze matričního úřadu a do databáze jsou vloženy potřebné dokumenty za účelem potvrzení oddacího listu zúčastněných stran a případné předmanželské dohody, která byla uzavřena před matričním úředníkem, není-li majetkový režim uveden v oddacím listu,
• po obdržení návrhu informuje matriční úředník manžele o existenci rodinných mediačních služeb,
• je-li dosaženo dohody o výkonu rodičovské odpovědnosti ve vztahu k nezletilým dětem, je věc postoupena státnímu zastupitelství u okresního soudu (tribunal judicial de primeira instância) příslušnému k projednání dané věci v obvodu, ve kterém se matriční úřad nachází, aby bylo možno o dohodě rozhodnout do 30 dnů,
• jestliže státní zastupitelství zastává názor, že dohoda nechrání náležitě zájmy nezletilých, mohou navrhovatelé dohodu odpovídajícím způsobem pozměnit nebo předložit novou dohodu, kterou státní zastupitelství opět posoudí,
• pokud se státní zastupitelství domnívá, že dohoda náležitě chrání zájmy nezletilých, nebo pokud manželé pozměnili dohodu podle pokynů státního zastupitelství, ověří matriční úředník splnění zákonných podmínek a za tímto účelem může určit provedení úkonů a předložení potřebných důkazů, načež o návrhu rozhodne,
• jestliže navrhovatelé neprovedou změny nařízené státním zastupitelstvím a mají i nadále v úmyslu se rozvést, je věc postoupena soudu, v jehož obvodu se nachází příslušný matriční úřad.

Jestliže si rodiče, sezdaní či nesezdaní, přejí upravit výkon rodičovské odpovědnosti vůči svým nezletilým dětem, nebo pozměnit již schválenou dohodu, musí o to požádat matriční úřad. Za tímto účelem je nutné předložit tyto doklady:

• návrh na úpravu výkonu rodičovské odpovědnosti,
• dohodu o výkonu rodičovské odpovědnosti a o odpovědnosti za nezletilé děti, kterou podepsali oba rodiče nebo jejich zástupci,
• matriční úředník dohodu přezkoumá a vyzve rodiče, aby ji pozměnili, pokud nechrání zájmy nezletilých dětí,
• dohoda je poté postoupena státnímu zastupitelství u okresního soudu v místě bydliště nezletilého, který je příslušný danou věc projednat, aby bylo možno rozhodnout do 30 dnů,
• nevznese-li státní zastupitelství námitku, je věc postoupena matričnímu úřadu a matriční úředník dohodu schválí,
• rozhodnutí o schválení dohody mají stejné účinky jako soudní rozhodnutí.

Informace o příslušnosti matričních úřadů naleznete na této adrese: http://www.pgdlisboa.pt/leis/lei_mostra_articulado.php?nid=581&tabela=leis

Subjekty, na něž se musí zúčastněné strany obrátit (podle daného případu soudy, komise pro ochranu dětí a mládeže a matriční úřady):

Věcná a místní příslušnost soudů

Ve věcech úpravy rodičovské odpovědnosti je příslušná soudní sekce pro rodinu a nezletilé děti (juízo de família e menores) u okresního soudu (tribunal de comarca). V oblastech, které nespadají do působnosti sekce pro rodinu a nezletilé děti, je příslušná místní občanskoprávní sekce (juízo local cível) okresního soudu nebo sekce s obecnou příslušností (juízo de competência genérica).

Platí tato pravidla týkající se příslušnosti:

• příslušný je soud v místě bydliště dítěte v době zahájení řízení,
• není-li bydliště dítěte známo, je příslušný soud v místě bydliště nositelů rodičovské odpovědnosti,
• mají-li nositelé rodičovské odpovědnosti bydliště na různých místech, je příslušným soudem soud v místě bydliště osoby vykonávající rodičovskou odpovědnost,
• v případě společného výkonu rodičovské odpovědnosti je příslušný soud v místě bydliště osoby, se kterou dítě žije, nebo v případě společné péče soud, u něhož byla podána první žaloba,
• pokud se žaloby týkají dvou dětí, týchž rodičů a žijících v různých okresech, je příslušným soudem soud, u něhož byla podána první žaloba,
• pokud se žaloby týkají více než dvou dětí, týchž rodičů a žijících v různých okresech, je příslušným soudem soud v místě bydliště nejvyššího počtu těchto dětí,
• jestliže má dítě v době zahájení řízení bydliště v zahraničí a portugalský soud má mezinárodní příslušnost, je příslušným soudem pro projednání a rozhodnutí v dané věci soud v místě bydliště navrhovatele a odpůrce,
• pokud má navrhovatel a odpůrce bydliště v zahraničí a portugalský soud má mezinárodní příslušnost, projednává danou věc soudní sekce pro rodinu a nezletilé děti v Lisabonu (Juízo de Família e Menores de Lisboa), v soudním obvodu Lisabonu.
• Aniž jsou dotčena pravidla týkající se řízení a ustanovení zvláštních právních předpisů, nejsou změny skutečností, k nimž dojde po zahájení řízení, podstatné.

Věcná a místní příslušnost komisí pro ochranu dětí a mládeže

Komise pro ochranu dětí a mládeže jsou příslušné v záležitostech týkajících se řízení ve věci péče a ochrany ohrožených dětí a mládeže, pokud existuje dohoda rodičů a nezletilý nevznese námitky. Pro projednání návrhu opatření týkajících se péče a ochrany je příslušná komise pro ochranu v místě bydliště nezletilého v době obdržení oznámení o situaci.

Platí tato pravidla týkající se příslušnosti:

• jestliže není bydliště dítěte nebo mladistvého známo a nelze je určit, je příslušná komise pro ochranu v místě pobytu dítěte,
• aniž jsou dotčena ustanovení předchozího odstavce, komise pro ochranu v místě pobytu nezletilého podnikne kroky, které považuje za naléhavé, a nezbytná opatření na okamžitou ochranu dítěte,
• pokud po podání návrhu na jiná než ochranná opatření nezletilý změní bydliště na dobu delší než tři měsíce, je věc postoupena komisi pro ochranu v novém místě bydliště,
• provedení opatření týkajících se péče a ochrany neznamená změnu bydliště dítěte nebo mladistvého,
• místně příslušná komise pro ochranu v obci nebo farnosti, kde dítě nebo mladistvý pobývá, plně spolupracuje s komisí, která opatření týkající se péče a ochrany navrhla, jak je za tímto účelem zapotřebí pro účinné provedení navrhovaného opatření.

Věcná a místní příslušnost matričních úřadů

V závislosti na dané věci jsou matriční úřady příslušné pro schválení dohody s ohledem na rodičovskou odpovědnost bez ohledu na to, zda je předložena samostatně, nebo připojena k návrhu na rozvod manželství nebo rozluku na základě vzájemného souhlasu.

Podle dotyčné záležitosti jsou matriční úřady příslušné pro řízení o rozvodu manželství nebo rozluce na základě vzájemného souhlasu a vydání příslušného rozhodnutí, včetně schválení přiložených dohod s ohledem na rodičovskou odpovědnost.

Na matriční úřady se pravidla místní příslušnosti nevztahují. Jinými slovy, strany se mohou obrátit na kterýkoliv matriční úřad.

Příslušnost v souvisejících věcech

• Je-li ve vztahu k témuž dítěti zahájeno samostatně občanskoprávní řízení ve věcech poručenství a řízení ve věci péče a ochrany, včetně řízení u komise pro ochranu dětí a mládeže, nebo řízení o výchovném poručenství, musí být bez ohledu na stav projednány jako spojené věci a příslušným soudcem k projednání těchto věcí bude soudce, u něhož bylo řízení zahájeno jako první.
• Ustanovení předchozího odstavce se nevztahují na opatření týkající se poručenství v souvislosti s automatickým ověřením mateřství nebo otcovství nebo na záležitosti, které spadají do působnosti matričních úřadů nebo které se týkají více než jednoho dítěte.
• V případě řízení o rozvodu manželství nebo rozluce je k tomuto řízení připojeno řízení týkající se výkonu rodičovské odpovědnosti, výživného a zamezení ve výkonu rodičovské odpovědnosti.

Jestliže se občanskoprávní řízení ve věcech poručenství týká více než jednoho dítěte, lze zahájit jedno řízení, a pokud byla zahájena různá řízení, lze je všechna připojit k řízení, které bylo zahájeno jako první, pokud to odůvodňují rodinné vztahy.

11 Jaké řízení se v těchto případech používá? Existuje zrychlené řízení?

Toto řízení bylo uvedeno již v odpovědi na otázku č. 10.

Věci týkající se péče a ochrany a věci týkající se poručenství mohou být projednány ve zrychleném řízení, pokud by odklad mohl nepříznivě ovlivnit zájmy dítěte. V tomto případě řízení pokračuje i během soudních prázdnin.

V mimořádných situacích lze každopádně navrhnout předběžná opatření.

Možná jsou zejména tato bezodkladná soudní řízení:

• na žádost státního zastupitelství soud poté, co se dozví o situacích, které ohrožují život nebo tělesnou či mentální integritu nezletilého, vydá do 48 hodin předběžné rozhodnutí, které potvrzuje opatření přijatá za účelem okamžité ochrany dítěte, navrhuje zákonem stanovená opatření týkající se péče a ochrany nebo určuje, co je vhodné pro budoucnost nezletilého,
• za tímto účelem provede soud zkrácené a nezbytné šetření a nařídí potřebné kroky k zajištění výkonu rozhodnutí, přičemž může využít policejní orgány a povolit osobám, které odpovídají za dodržení jeho rozhodnutí, vstup do domu během dne.

Možná jsou mimoto tato bezodkladná mimosoudní řízení:

• je-li ohrožen život nebo tělesná či mentální integrita nezletilého dítěte a neudělí-li nositelé rodičovské odpovědnosti nebo osoby, které o dítě skutečně pečují, souhlas, přijme kterýkoli orgán, který je příslušný pro záležitosti dětí a mládeže, nebo komise pro ochranu dětí a mládeže vhodná opatření za účelem okamžité ochrany nezletilého a požádá o zásah soudu nebo policie,
• zasahující subjekt vyrozumí státní zastupitelství neprodleně, nebo není-li to možné, co nejdříve,
• do doby, než může zasáhnout soud, odvede policie dítě nebo mladistvého z nebezpečné situace, ve které se nachází, a zajistí mimořádnou ochranu v pěstounském domově, v zařízení subjektů, které jsou příslušné pro záležitosti dětí a mládeže, nebo na jiném vhodném místě,
• státní zastupitelství po obdržení oznámení od některého z výše uvedených subjektů neprodleně požádá příslušný soud o provedení bezodkladných právních úkonů.

12 Mohu získat právní pomoc na pokrytí nákladů řízení?

Ano, právní pomoc je dostupná v případě řízení u soudu a u matričního úřadu.

13 Je možno se odvolat proti rozhodnutí ve věci rodičovské odpovědnosti?

Ano, způsobem uvedeným v odpovědi na otázku č. 10.

14 V určitých případech může být nezbytné obrátit se na soud, aby rozhodnutí ohledně rodičovské odpovědnosti vymohl. Jaký postup se v těchto případech použije?

Porušení rozhodnutí o rodičovské odpovědnosti

Pokud s ohledem na situaci dítěte jeden z rodičů nebo třetí osoba, jíž bylo dítě svěřeno, nedodrží to, co bylo schváleno nebo o čem bylo rozhodnuto, může soud z vlastního podnětu, na návrh státního zastupitelství nebo druhého rodiče:

• nařídit kroky nezbytné k zajištění výkonu,
• uložit pokutu až do výše 20 zúčtovacích jednotek (v roce 2020 činila hodnota jedné zúčtovací jednotky 102,00 EUR),
• a poté, co ověřil příslušné předpoklady, nařídit straně, která svou povinnost nesplnila, aby poskytla odškodnění ve prospěch dítěte, žádajícího rodiče, či obou.

V případě dohody schválené soudem nebo rozhodnutí vyneseného soudem je návrh projednán jako vedlejší žaloba v řízení, v němž byla přijata dohoda nebo vyneseno rozhodnutí, s ohledem na něž bude soudu podán návrh, je-li podle pravidel týkajících se pravomoci a příslušnosti soudem, který je příslušný pro projednání dotyčného porušení.

Jakmile byl návrh posouzen nebo připojen k řízení, soudce předvolá rodiče na schůzku, nebo ve výjimečných případech vyzve odpůrce k podání žalobní odpovědi podle toho, co pokládá za vhodné, a to do pěti dnů.

Na schůzce se mohou rodiče dohodnout na změně výkonu rodičovské odpovědnosti, přičemž se přihlíží k zájmu dítěte.

Není-li dodržen režim návštěv, může soud v případě, že se odpůrce nedostaví na schůzku, nepodá žalobní odpověď, nebo je-li tato zjevně nepodložená, nařídit předání dítěte za účelem dodržení režimu návštěv, upřesnit, kde se mají návštěvy uskutečnit, a zajistit přítomnost soudních odborných poradců.

Odpůrce je vyrozuměn o vydání dítěte stanoveným způsobem s výhradou uložení pokuty.

Pokud není schůzka svolána nebo pokud rodiče nedospějí k dohodě, odkáže soudce strany na mediaci (pakliže s tím rodiče souhlasí) nebo na zvláštní technické jednání, a poté vynese rozhodnutí.

Byla-li uložena pokuta, která není uhrazena do deseti dnů, dojde k řízení o výkonu rozhodnutí spojenému s příslušným řízením.

Tento případ upravuje právní rámec občanskoprávního řízení ve věcech poručenství, schválený zákonem č. 141/2015 ze dne 8. září 2015, který je k dispozici na této adrese: http://www.pgdlisboa.pt/leis/lei_mostra_articulado.php?artigo_id=2428A0048&nid=2428&tabela=leis&pagina=1&ficha=1&so_miolo=&nversao=#artigo

Vymáhání výživného

K vymáhání výživného lze použít tři alternativní způsoby: jednání o porušení rodičovské odpovědnosti, jak je uvedeno výše; jednání o poskytnutí výživného před řízením o výkonu rozhodnutí, jak je uvedeno níže, nebo zvláštní níže zmíněné řízení o vymáhání výživného.

Jednání za účelem vymáhání dlužného výživného před řízením o výkonu rozhodnutí (článek 48 právního rámce občanskoprávního řízení ve věcech poručenství)

Pokud osoba, která je ze zákona povinna platit výživné, neuhradí dlužné částky do deseti dnů ode dne splatnosti, použije se tento postup:

• pracuje-li dotyčná osoba ve veřejném sektoru, jsou příslušné částky strženy v době splatnosti na základě žádosti soudu zaslané zaměstnavateli ve veřejném sektoru,
• je-li dotyčná osoba placeným zaměstnancem, budou příslušné částky strženy ze mzdy nebo platu, přičemž příslušný zaměstnavatel bude vyrozuměn o těchto srážkách a převezme úlohu uschovatele,
• pobírá-li dotyčná osoba rentu, důchod, dávky, provize, podíly na zisku, požitky, odměny, příspěvky nebo podobné příjmy, provádí se srážka z těchto splátek v době, kdy mají být uhrazeny nebo připsány, přičemž se příslušné požadavky a oznámení předloží vyrozuměným osobám, které přebírají úlohu uschovatele.

Stržené částky zahrnují i dříve splatné výživné a jsou zaplaceny přímo osobám, které jsou oprávněny je obdržet.

Zvláštní řízení o vymáhání výživného

V případě výživného dlužného dítěti může osoba oprávněná k výživnému alternativně podat zvláštní žalobu na vymáhání výživného, jak je stanoveno v článku 933 občanského soudního řádu (Código de Processo Civil). V rámci jednoho řízení může v plné výši vymáhat splatné částky, částky po lhůtě splatnosti nebo částky, které budou splatné. V řízení o vymáhání výživného může osoba oprávněná k výživnému využít širší škálu prostředků, jako je zabavení a zadržení příjmu.

Ve zvláštním řízení o vymáhání výživného může navrhovatel požadovat: přiznání podílu částek, platů nebo důchodů, které pobírá druhá strana, nebo zadržení příjmu náležejícího povinnému. K přiznání nebo zadržení dochází nezávisle na zabavení a je určeno k uhrazení částek po lhůtě splatnosti a částek, které budou splatné.

Požaduje-li navrhovatel přiznání podílu částek, platů nebo důchodů, bude subjekt odpovědný za jejich uhrazení nebo za provedení příslušných plateb vyrozuměn o tom, že má přiznaný podíl zaplatit přímo navrhovateli. Přiznaná částka musí být každý měsíc vložena na bankovní účet navrhovatele, který musí v původním návrhu uvést číslo účtu.

Jestliže se v návrhu požaduje zadržení příjmu, je nutno uvést příslušný majetek a vykonavatel rozhodne o zastavení majetku, který se považuje za dostatečný k uhrazení výživného po lhůtě splatnosti a výživného splatného v budoucnu.

Osoba oprávněná k výživnému může požadovat zabavení majetku povinného. Zabavení se může vztahovat na movité i nemovité věci, bankovní vklady, práva plynoucí z úvěrů, obchodní podniky nebo podíly ve společnosti.

Je-li zabavený majetek prodán za účelem proplacení dlužného výživného, nemělo by být nařízeno vrácení přebytku povinnému, ledaže je platba výživného, která bude splatná, zajištěna tak, že to soudce považuje za vhodné, pokud není složena jistota či poskytnuta jiná vhodná záruka.

Povinný by měl být předvolán až poté, co došlo k zabavení / přiznání podílu / zadržení příjmu. Námitka povinného vůči výkonu nebo zabavení nevede k zastavení řízení o výkonu rozhodnutí.

V případě podání návrhu na změnu nebo ukončení plateb výživného v době, kdy probíhá zvláštní řízení o vymáhání výživného, je tento návrh na změnu nebo ukončení připojen k řízení o výkonu rozhodnutí.

Platná verze občanského soudního řádu je dostupná na této adrese: http://www.pgdlisboa.pt/leis/lei_mostra_articulado.php?nid=1959&tabela=leis

15 Co bych měl učinit, aby bylo rozhodnutí o rodičovské zodpovědnosti, které bylo vydáno soudem v jiném členském státě, uznáno a vykonáno v tomto členském státě?

Uznání

Rozhodnutí o rodičovské odpovědnosti, které vydal soud jiného členského státu, jenž je vázán nařízením Rady č. 2201/2003 ze dne 27. listopadu 2003 (dále jen nařízení „Brusel IIa“), je uznáno automaticky. Jinými slovy, k uznání rozhodnutí není vyžadováno zvláštní řízení.

Za účelem výkonu rozhodnutí o rodičovské odpovědnosti ve smyslu nařízení Brusel IIa, které bylo vydáno v jiném členském státě, v Portugalsku musí dotčená strana podat soudu návrh na prohlášení vykonatelnosti tohoto rozhodnutí.

V článku 40 nařízení Brusel IIa jsou však stanoveny dva případy, kdy návrh na prohlášení vykonatelnosti není nutný a k výkonu rozhodnutí vydaného v jiném členském státě v Portugalsku postačuje osvědčení vydané soudem země původu podle nařízení Brusel IIa. K tomu dochází u těchto rozhodnutí: rozhodnutí týkající se práva na styk s dítětem a rozhodnutí nařizující navrácení dítěte vydané příslušným soudem na základě rozhodnutí o nenavrácení vydaného podle článku 13 Haagské úmluvy z roku 1980 o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí.

Místní příslušnost pro návrh na prohlášení vykonatelnosti

Místní příslušnost pro návrh na prohlášení vykonatelnosti je v nařízení Brusel IIa stanovena takto: návrh je nutno podat soudu v místě bydliště povinného, nebo v místě bydliště dítěte, jemuž má být výživné zaplaceno; nebo v případě neexistence některého z těchto hraničních určovatelů v místě výkonu rozhodnutí.

Požadavky a písemnosti, které musí být přiloženy k návrhu na prohlášení vykonatelnosti

Požadavky a písemnosti, které musí být přiloženy k návrhu na prohlášení vykonatelnosti, jsou stanoveny v nařízení Brusel IIa. Navrhovatel musí k návrhu na prohlášení vykonatelnosti připojit následující: ověřený opis rozhodnutí, osvědčení o rozhodnutí vydané podle přílohy II nařízení Brusel IIa; v případě rozhodnutí vydaného v nepřítomnosti odpůrce nebo rozhodnutí, které odpůrce napadl, důkaz, že byl předvolán nebo že rozhodnutí jednoznačným způsobem přijal.

Řízení vztahující se na návrh na prohlášení vykonatelnosti podle nařízení Brusel IIa

Použitelné řízení je upraveno pravidly stanovenými v nařízení Brusel IIa a s ohledem na jakýkoli aspekt, jenž není ve zmíněném nařízení stanoven, vnitřními pravidly portugalského občanskoprávního řízení.

Z nařízení Brusel IIa vyplývá, že vydání rozhodnutí o vykonatelnosti nepředchází sporné řízení a že návrh lze zamítnout pouze na základě jednoho z důvodů stanovených ve zmíněném nařízení. Proti rozhodnutí o vykonatelnosti může kterákoli strana podat opravný prostředek ve lhůtě stanovené v nařízení Brusel IIa. Portugalský soud může rozhodnout, že zahraniční rozhodnutí je vykonatelné částečně, nemůže však rozhodnutí přezkoumat ve věci samé.

Použitelná portugalská pravidla občanskoprávního řízení

Návrh na prohlášení vykonatelnosti je nutné podat soudní sekci pro rodinu a nezletilé děti u okresního soudu. Pokud sekce pro rodinu a nezletilé děti neexistuje, podává se návrh u místní občanskoprávní sekce okresního soudu nebo u sekce s obecnou příslušností.

Návrh je ve formě běžné deklaratorní žaloby, jak je stanovena v portugalském občanském soudním řádu, přičemž podrobnosti jsou stanoveny v nařízení Brusel IIa.

Jelikož je opravný prostředek přípustný vždy bez ohledu na hodnotu, je povinné zastoupení právním zástupcem.

Státní zastupitelství může podat návrh na ochranu zájmů nezletilého.

V původním návrhu musí navrhovatel:

• určit soud a příslušného soudce, jemuž je návrh podán, a identifikovat strany s uvedením jejich jména, adresy nebo sídla a pokud možno čísla průkazu totožnosti a daňového identifikačního čísla, povolání a pracoviště,
• uvést pracovní adresu právního zástupce,
• uvést formu řízení,
• objasnit základní skutečnosti, na nichž se návrh zakládá, a právní otázky, které jsou základem návrhu,
• zformulovat návrh,
• uvést hodnotu nároku,
• určit vykonavatele odpovědného za předvolání nebo soudního zástupce, který za toto odpovídá,
• požádat o dokazování, v tomto případě je nutno k žádosti přiložit soubor informací stanovených v nařízení Brusel IIa,
• přiložit doklad o uhrazení splatných soudních poplatků nebo o poskytnutí právní pomoci ve formě prominutí této platby, včetně případů, kdy k prominutí došlo v členském státě původu.

Původní návrh a písemnosti předkládají právní zástupci elektronicky pomocí počítačového systému, který podporuje činnost soudů, na adrese https://citius.tribunaisnet.mj.pt/.

Stejný postup se použije, je-li návrh podán státním zastupitelstvím na ochranu zájmů nezletilého. Státní zastupitelství je osvobozeno od nákladů, jedná-li na ochranu zájmů nezletilého.

Za účelem přístupu k počítačovému systému musí být advokáti, advokátní koncipienti a právní poradci zaregistrovaní u subjektu odpovědného za správu přístupu do počítačového systému.

Pokud návrh nezahrnuje ustanovení zástupce a straně není nápomocen zástupce, nebo je-li straně nápomocen zástupce, existuje však oprávněný důvod, který mu brání v provedení procesních úkonů elektronicky, lze původní návrh a písemnosti předložit jedním z těchto způsobů:

• doručení soudnímu úředníkovi, přičemž datum doručení je považováno za datum provedení procesního úkonu,
• odeslání doporučeným dopisem, přičemž datum poštovního razítka je považováno za datum provedení procesního úkonu,
• doručení faxem, přičemž datum odeslání je považováno za datum provedení procesního úkonu.

Původní návrh a přiložené písemnosti jsou poté, co je soud obdrží, oficiálně zaevidovány a rozeslány. Soudce ověří, zda jsou uvedeny všechny potřebné informace a zda neexistují důvody pro zamítnutí, jak je stanoveno v nařízení Brusel IIa, a prohlásí rozhodnutí za vykonatelné. Rozhodnutí o vykonatelnosti je poté doručeno stranám.

16 Na který soud v tomto členském státě bych se měl obrátit, chci-li napadnout uznání rozhodnutí o rodičovské zodpovědnosti, které bylo vydáno soudem v jiném členském státě? Jaký postup se v těchto případech použije?

V článku 21 nařízení Brusel IIa je stanovena možnost kterékoli dotčené osoby požádat v kterémkoli členském státě o rozhodnutí o neuznání rozhodnutí o rodičovské odpovědnosti vydaného v jiném členském státě.

V tomto případě jsou portugalský soud, na nějž by se měla strana obrátit, a platná pravidla řízení uvedena v odpovědi na otázku č. 15 s tímto vysvětlením: jedná se o běžná řízení o uhrazení dlužné částky. To má důsledky s ohledem na pravidla týkající se důkazního břemene, jelikož podle portugalských právních předpisů je v řízení o uhrazení dlužné částky na odpůrci, aby prokázal skutečnosti dokládající uplatněný nárok.

17 Jaké právo použije soud v řízení o rodičovské zodpovědnosti, jestliže dítě nebo strany nežijí v tomto členském státě nebo mají různou státní příslušnost?

Vztahy mezi rodiči a dětmi se řídí:

• společným vnitrostátním právem rodičů,

nebo není-li takového práva,

• právem místa společného obvyklého bydliště rodičů,

nebo v případě, mají-li rodiče obvyklé bydliště v různých státech,

• osobním právem dítěte.

Osobním právem je právo podle státní příslušnosti dotyčné osoby. V případě osob bez státní příslušnosti je osobním právem takovéto osoby právo místo jejich pobytu. Je-li však osobou bez státní příslušnosti nezletilá či nezpůsobilá osoba, je jejím osobním právem právo trvalého bydliště.

Poznámka:

Informace obsažené v tomto přehledu nejsou pro kontaktní místo Evropské soudní sítě pro občanské a obchodní věci, soudy či jiné subjekty a orgány závazné. Je třeba řídit se platnými právními předpisy. Dané informace jsou pravidelně aktualizovány i s ohledem na vývoj judikatury.

 

Tyto internetové stránky jsou součástí portálu Vaše Evropa.

Velice uvítáme jakoukoli zpětnou vazbu ohledně užitečnosti poskytnutých informací.