Rodičovská zodpovědnost – právo péče o dítě, právo na styk s dítětem

Rodičovská zodpovědnost zahrnuje všechna práva a povinnosti vykonávané ve vztahu k dítěti a jeho majetku. Přestože se tento pojem v různých členských státech liší, zahrnuje obvykle péči o dítě a právo na styk s dítětem. Pokud jste mezinárodní pár s jedním nebo více dětmi a rozcházíte se, budete se muset dohodnout na výkonu rodičovské péče.

Čím začít?

Co znamená právo na styk s dítětem? Co znamená svěření dítě do péče?

Žijí-li rodiče spolu, vykonávají obvykle péči o děti společně. Pokud se však rodiče rozvedou či rozejdou, musí se rozhodnout, kdo za výkon této péče ponese odpovědnost v budoucnosti.

Mohou se rozhodnout, že dítě bude žít střídavě s oběma rodiči, nebo jen s jedním z nich. V druhém případě má druhý rodič obvykle právo na styk s dítětem v určitou dobu.

Právo péče o dítě zahrnuje rovněž další práva a povinnosti související se vzděláváním a péčí o dítě, včetně práva starat se o dítě a spravovat jeho majetek. Obvykle jsou nositeli rodičovské zodpovědnosti vůči dítěti rodiče, avšak rodičovská zodpovědnost může v určitých případech rovněž přejít na ústav, kterému je dítě svěřeno.

Kdo rozhoduje o svěření dítěte do péče a právu na styk s dítětem?

Rodiče mohou o těchto věcech rozhodnout vzájemnou dohodou. Nemohou-li se rodiče dohodnout, může jim pomoci mediátor nebo právník. Mediátora můžete nalézt prostřednictvím odkazu na konci této stránky.

Nejsou-li rodiče schopni dohodnout se, může se stát, že o věci musí rozhodnout soud. Soud může rozhodnout, že dítě svěří do péče oběma rodičům (střídavá péče o dítě), nebo jen jednomu z nich (výlučná péče o dítě). V případě výlučné péče o dítě může soud rozhodnout o právu druhého rodiče na styk s dítětem.

V případě mezinárodního páru stanoví předpisy EU, který soud je pro rozhodování ve věci příslušný. Příslušný soud můžete nalézt prostřednictvím odkazu na konci této stránky.

Hlavním cílem společných pravidel EU je zabránit situacím, kdy by se každý z rodičů obrátil na soud ve své zemi a v jedné věci by byla vydána dvě rozhodnutí. Platí zásada, že příslušným soudem, který rozhoduje ve věcech rodičovské zodpovědnosti, péče o dítě a práva na styk s dítětem, je soud v zemi, kde má dítě obvyklé bydliště.

Je rozhodnutí soudu vykonatelné v jiné zemi EU?

Jakmile je vydáno osvědčení příslušným soudem EU, zajišťuje mechanismus uznávání a výkonu rozhodnutí, že vydané soudní rozhodnutí je v ostatních zemích EU uplatňováno. To usnadňuje osobám nebo institucím nesoucím rodičovskou zodpovědnost výkon jejich práv.

V případě řízení o rodičovské zodpovědnosti zahájených dne 1. srpna 2022 nebo později nejsou nutná žádná zvláštní řízení či postupy, aby se výsledné rozhodnutí stalo vykonatelným v jiných členských státech, což podporuje vztah mezi dítětem a oběma rodiči. Pro rozhodnutí přijatá v řízeních o rodičovské zodpovědnosti zahájených před 1. srpnem 2022 může být stále nezbytné prohlášení vykonatelnosti.

Která pravidla EU se použijí?

Pravidla pro řešení přeshraničních záležitostí mezi dětmi a jejich rodiči jsou součástí nařízení Rady (EU) 2019/1111 – Brusel IIb ze dne 25. června 2019 o příslušnosti, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské odpovědnosti a o mezinárodních únosech dětí. Toto nařízení nahrazuje nařízení (EU) 2201/2003 – nařízení Brusel IIa, které se však nadále použije na řízení zahájená před dnem, kdy vstoupilo nařízení (EU) 2019/1111 v platnost, tj. přede dnem 1. srpna 2022. Tato pravidla platí stejně pro všechny děti, ať již se narodily v manželství, či mimo ně. Nařízení Brusel IIb je základním kamenem justiční spolupráce EU ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti. Nařízení je použitelné ve všech zemích EU s výjimkou Dánska.

Chcete-li získat podrobné informace týkající se některé země, zvolte si její vlaječku.

Související odkazy

Poslední aktualizace: 01/08/2022

Tyto stránky spravuje Evropská komise. Informace na této stránce nemusí nezbytně vyjadřovat oficiální stanovisko Evropské komise. Komise neodpovídá ani neručí za informace nebo údaje, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Pokud jde o předpisy v oblasti autorských práv pro webové stránky EU, viz právní upozornění.