Soudní poplatky související s řízením o evropském platebním rozkazu

Které poplatky je třeba uhradit?

V jaké výši?

Jaké jsou důsledky opožděné úhrady poplatků?

Jak a kde soudní poplatky uhradit?

Co dělat po uhrazení poplatků?

Úvod

Článek 25 nařízení (ES) č. 1896/2006, kterým se zavádí řízení o evropském platebním rozkazu, stanoví, že soudní poplatky za řízení o evropském platebním rozkazu a za občanskoprávní řízení následující v případě podání odporu proti evropskému platebnímu rozkazu v členském státě nepřevýší soudní poplatky za běžné občanskoprávní řízení bez předchozího řízení o evropském platebním rozkazu v daném členském státě. Řízení o návrzích na vydání evropského platebního rozkazu proto podléhají paušálnímu poplatku podle sazební položky 1 zákona o soudních poplatcích, který je stanoven pro všechna vnitrostátní řízení o platebním rozkazu a občanskoprávní řízení.

Které poplatky je třeba uhradit?

V řízeních týkajících se návrhů na vydání evropského platebního rozkazu v prvním stupni se použije sazební položka 1 zákona o soudních poplatcích v souladu s poznámkou 1 k sazební položce 1 zákona o soudních poplatcích. Tento paušální poplatek se hradí bez ohledu na to, zda bylo dané řízení dokončeno či nikoli. Snížení (na jednu čtvrtinu) se uplatní pouze v případě, že je návrh okamžitě vzat zpět nebo je zamítnut před jeho doručením protistraně (poznámka 3 k sazební položce 1 zákona o soudních poplatcích), nebo pokud je věc urovnána s právními účinky během prvního jednání (na polovinu, poznámka 2 k sazební položce 1 zákona o soudních poplatcích). Podle rakouského systému soudních poplatků se v občanskoprávním řízení v prvním stupni hradí poplatek pouze za návrh na zahájení řízení, v tomto případě tedy za návrh na vydání evropského platebního rozkazu. Za další řízení v prvním stupni nejsou účtovány žádné další soudní poplatky.

Podle § 2 odst. 1 písm. a) zákona o soudních poplatcích vzniká povinnost zaplatit poplatek okamžikem podání návrhu na vydání evropského platebního rozkazu k soudu. Poplatek je nutno uhradit v tomto okamžiku. Nejpozději do této doby je nutno podat rovněž žádosti o osvobození od úhrady soudních poplatků prostřednictvím procesní pomoci (Verfahrenshilfe), jsou-li splněny příslušné podmínky.

Žádost o přezkum podle článku 20 nařízení je osvobozená od poplatku (bez ohledu na to, zda je jejím cílem opravný prostředek obdobný navrácení do původního stavu (odstavec 1) nebo přezkoumání věci samé (odstavec 2)).

V jaké výši?

Výpočet soudních poplatků za řízení v prvním stupni závisí na hodnotě předmětu žaloby (sporná částka = výše uplatňovaného nároku) a na počtu stran. Pro ilustraci níže uvádíme úplnou tabulku sazeb podle sazební položky 1 zákona o soudních poplatcích (k 1. srpnu 2017; aktuální znění zákona o soudních poplatcích):

Pokud existují více než dvě strany sporu, lze podle § 19a zákona o soudních poplatcích připočítat příplatek za více stran ve výši 10 % až 50 %.

Jaké jsou důsledky opožděné úhrady poplatků?

V případě opožděné úhrady je podle § 31 zákona o soudních poplatcích stanovena pokuta v pevné výši 22 EUR (ke dni 1. srpna 2017). Pozdní úhrada soudního poplatku však nemá žádný vliv na průběh občanskoprávního řízení jako takového. Soudní řízení není závislé na úhradě soudních poplatků – je prováděno zcela nezávislým způsobem.

Vymáhání soudních poplatků soudním orgánem se řídí rakouským zákonem o vymáhání soudních poplatků (Gerichtliches Einbringungsgesetz). Pokud soudní orgán musí v důsledku nezaplacení podle § 6a zákona o vymáhání soudních poplatků vydat platební příkaz (exekuční titul pro vymáhání soudních poplatků), je třeba zaplatit další poplatek ve výši 8 EUR (ke dni 1. ledna 2014).

Jak a kde soudní poplatky uhradit?

Způsob platby je upraven v § 4 zákona o soudních poplatcích. Podle § 4 lze poplatky hradit bankovní kartou s funkcí ATM nebo kreditní kartou, vkladem nebo bankovním převodem na účet příslušného soudu nebo hotovostním vkladem u téhož soudu. Bankovní údaje soudu jsou k dispozici na webových stránkách spolkového ministerstva spravedlnosti (http://www.justiz.gv.at/ v novém okně, na kartě Soudy (Gerichte)).

Všechny poplatky lze hradit rovněž inkasem, pokud je soud (nebo rakouský soudní systém obecně) oprávněn inkasovat soudní poplatky z účtu oznámeného stranou, která tyto poplatky dluží, a vkládat je na účet soudu. Za tímto účelem musí návrh (na vydání evropského platebního rozkazu) specifikovat účet, ze kterého mají být tyto poplatky inkasovány, a oprávnění k jejich inkasu, například uvedením odkazu „Gebühreneinzug!“ nebo „AEV!“. U omezeného povolení může být v návrhu rovněž uvedena maximální částka, kterou lze inkasovat (§ 5 a § 6 nařízení o inkasu (Abbuchungs- und Einziehungs-Verordnung)).

Při podání návrhu na vydání evropského platebního rozkazu prostřednictvím systému elektronického soudnictví (Elektronischer Rechtsverkehr, ERV) musí být poplatky uhrazeny inkasem. Oznámení maximální částky, která může být inkasována, v tomto případě není možné.

Co dělat po uhrazení poplatků?

Pokud jsou spolkové orgány oprávněny požadovat soudní poplatky při podání návrhu – zde návrhu na vydání evropského platebního rozkazu – a neexistuje povolení k inkasu, musí být k žádosti přiložen doklad o zaplacení poplatků (doklad o převodu). (§ 4 zákona o soudních poplatcích). Pokud je úhrada provedena bankovní kartou, kreditní kartou, vkladem nebo převodem na účet příslušného soudu nebo inkasem z účtu dané strany, informuje rakouská spolková účetní agentura soudní orgán o zaúčtování plateb provedených na účet soudu až v pozdější fázi. Postup týkající se oznamování soudních poplatků končí okamžikem předložení dokladu o úhradě (v plné výši).

V případě přeplatku lze do pěti let uplatnit nárok na vrácení přeplatku soudních poplatků (§ 6c zákona o vymáhání soudních poplatků).

Související odkaz

Zákona o soudních poplatcích):