

Hledat informace podle regionů
Spory lze řešit soudní nebo mimosoudní cestou.
Jedním ze způsobů mimosoudního řešení sporů je smírčí řízení. Smírčí řízení je mimosoudní způsob dobrovolného řešení, které vede nezávislý a nestranný smírce. Smírce usnadňuje komunikaci mezi stranami při hledání řešení sporu. Smírčí jednání jsou důvěrná a smírce nesmí smír směřovat způsobem, který vyvolává dojem, že smírce má pravomoc vydávat závazná rozhodnutí. Smírcem může být notář, advokát nebo jakákoli jiná fyzická osoba, kterou strany sporu jmenují a která je oprávněna působit prostřednictvím právnické osoby (například smírci smírčího orgánu v oblasti pojištění prostřednictvím Estonského sdružení pojišťoven (Eesti Kindlustusseltside Liit) a Estonský úřad pro pojištění motorových vozidel (Eesti Liikluskindlustuse Fond)). Smírčí orgán je subjekt přidružený ke státní nebo místní vládní agentuře, jako je například komise pro autorská práva (autoriõiguse komisjon). Dohoda o smíru dosažená na základě smírčího řízení představuje exekuční titul podle zákonem stanovených podmínek za předpokladu, že dohoda byla soudem prohlášena za vykonatelnou a může být předložena exekutorovi k nucenému výkonu. Pokud je smírcem notář nebo advokát, dohodu o smíru ohledně majetkového nároku nebo dohodu o smíru ohledně nemajetkového nároku za předpokladu, že lze dosáhnout kompromisní dohody, pokud jde o nemajetkový nárok, může na žádost stran smíru ověřit notář a dohoda může být předmětem okamžitého nuceného výkonu. V takovém případě nemusí být dohoda o smíru soudem prohlášena za vykonatelnou. Dohoda o smíru potvrzená smírčím orgánem je pro strany závazná a nemusí být soudem prohlášena za vykonatelnou. Dalším způsobem alternativního řešení sporů je rozhodčí řízení. Jelikož členy rozhodčího orgánu určují strany samy, mohou si být jisté znalostmi, zkušenostmi a nestranností rozhodců. Strany mají rovněž právo zvolit si jazyk řízení, rozhodné právo a jednací řád. Rozhodčí orgán může být jmenován pro jeden případ (ad hoc) nebo fungovat trvale. Stálým rozhodčím orgánem v Estonsku je rozhodčí výbor při Notářské komoře (Notarite Koja vahekohus). V Estonsku jsou spory vyplývající z přeshraničního podnikání často řešeny rozhodčím soudem Estonské obchodní a průmyslové komory (Eesti Kaubandus-Tööstuskoja (EKTK) arbitraažikohus). Rozhodnutí vynesené stálým estonským rozhodčím orgánem představuje exekuční titul, aniž by jej za vykonatelný musel prohlásit soud. Rozhodnutí vynesená jinými rozhodčími orgány, včetně rozhodčích orgánů ad hoc, a rozhodčími orgány jiných států musí soud nejdříve prohlásit za vykonatelná, aby mohla být předmětem nuceného výkonu. Kromě rozhodčího a smírčího řízení existují také komise pro mimosoudní řešení určitých typů sporů.
Například pracovněprávní spory mohou být nejdříve předloženy komisi pro pracovněprávní spory (töövaidluskomisjon). Komise pro pracovněprávní spory je nezávislým orgánem, který řeší individuální pracovněprávní spory a na který se mohou obrátit zaměstnanci i zaměstnavatelé. Řešení pracovněprávních sporů v rámci komise pro pracovněprávní spory je upraveno zákonem o řešení pracovněprávních sporů (individuaalse töövaidluse lahendamise seadus). Za řešení sporů s pomocí komise pro pracovněprávní spory se neúčtují žádné státní poplatky. Komise pro pracovněprávní spory může řešit jakékoli spory vyplývající z pracovněprávních vztahů. Při uplatňování práva obrátit se na komisi pro pracovněprávní spory je důležité mít na paměti, že komise se zabývá finančními nároky, které nepřesahují 10 000 EUR. Nároky přesahujícími 10 000 EUR se musí zabývat soud. V návrhu předloženém komisi pro pracovněprávní spory musí být uvedeny okolnosti, které jsou pro spor důležité. Pokud se napadá rozvázání pracovního poměru, musí být uvedeny doba a důvod jeho rozvázání. V návrhu je třeba popsat povahu sporu mezi stranami, tj. to, co podle názoru navrhovatele zaměstnanec nebo zaměstnavatel neučinil nebo učinil v rozporu se zákonem. K návrhu je třeba připojit důkazy dokládající nároky vznesené v návrhu (např. pracovní smlouvu, vzájemné dohody nebo korespondenci mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem atd.) nebo odkaz na jakékoli jiné důkazy nebo svědky. Pokud navrhovatel považuje za nutné přizvat k jednání svědka, je třeba v návrhu uvést jméno a adresu svědka. Rozhodnutí komise pro pracovněprávní spory, které nabylo účinnosti, představuje exekuční titul a může být předloženo exekutorovi k nucenému výkonu. Za určitých okolností může komise pro pracovněprávní spory prohlásit své rozhodnutí za vykonavatelné neprodleně. Pokud některá strana sporu s rozhodnutím komise pro pracovněprávní spory nesouhlasí, může tato strana podat žalobu k okresnímu soudu (maakohus), aby tentýž pracovněprávní spor projednal, a musí tak učinit do jednoho měsíce ode dne následujícího po dni přijetí přepisu rozhodnutí. V tomto případě rozhodnutí komise pro pracovněprávní spory nenabude účinnosti.
Nároky vyplývající ze smlouvy mezi spotřebitelem a obchodníkem může řešit komise pro spotřebitelské spory (tarbijakaebuste komisjon). Řešení spotřebitelských sporů je upraveno zákonem o ochraně spotřebitele (tarbijakaitseseadus). Komise pro spotřebitelské spory je příslušná k řešení vnitrostátních i přeshraničních spotřebitelských sporů, které vyplývají ze smluv mezi spotřebiteli a obchodníky a které zahájil spotřebitel, pokud je jednou ze stran sporu obchodník usazený v Estonské republice. Komise je rovněž příslušná k řešení jakýchkoli sporů souvisejících se škodami, které byly způsobeny vadným výrobkem, pokud lze určit výši škody. Jestliže bylo zjištěno, že byla způsobena škoda, její přesnou výši však nelze určit, například v případě jiné než peněžní škody nebo budoucí škody, stanoví výši náhrady soud. Komise se nezabývá spory souvisejícími s poskytováním jiných než hospodářských služeb obecného zájmu, vzdělávacích služeb nabízených veřejnoprávními subjekty nebo zdravotní péče poskytované pacientům zdravotnickými pracovníky za účelem posouzení, udržování nebo obnovy jejich zdravotního stavu, včetně předepisování, výdeje a poskytování léčivých přípravků a zdravotnických prostředků. Komise dále neřeší spory týkající se nároků v souvislosti s usmrcením, ublížením na zdraví nebo újmou na zdraví ani spory, pro něž postup řešení stanoví jiné právní předpisy. Těmito spory se zabývají příslušné instituce nebo soudy (např. kromě soudů mohou spory vyplývající ze smluv o nájmu bytových prostor řešit také komise pro věci týkající se nájemného). Návrh podaný spotřebitelem bude projednán a výsledné řešení sporu bude stranám předloženo do 90 dní od přijetí návrhu spotřebitele k přezkoumání. V případě složitých sporů může být uvedená lhůta prodloužena. Rozhodnutí komise pro spotřebitelské spory musí být splněno do 30 dní ode dne následujícího po jeho zveřejnění na internetových stránkách Rady pro ochranu spotřebitele (Tarbijakaitseamet), pokud není v rozhodnutí uvedeno jinak. Seznam obchodníků, kteří rozhodnutí komise nesplnili, je zveřejněn na internetových stránkách Rady pro ochranu spotřebitele; rozhodnutí komise však nemůže být předmětem nuceného výkonu, což znamená, že za tímto účelem nemůže být předloženo exekutorovi. Obchodník zapsaný do seznamu bude ze seznamu vymazán, jakmile splní rozhodnutí komise poté, co byl do seznamu zapsán, nebo po uplynutí více než dvanácti měsíců od zápisu obchodníka do seznamu. Pokud by strany sporu s rozhodnutím komise nesouhlasily a nesplnily je, mohou se ve věci téhož sporu obrátit na okresní soud. Obchodník písemně informuje Radu pro ochranu spotřebitele o skutečnosti, že rozhodnutí bylo splněno nebo že věc byla postoupena okresnímu soudu, a přiloží kopii návrhu podaného k okresnímu soudu. Rada pro ochranu spotřebitele může sama se souhlasem spotřebitele a jako jeho zástupce postoupit spor rozhodnutý komisí k projednání okresnímu soudu, pokud obchodník rozhodnutí nesplní a spor je důležitý pro uplatňování zákona nebo jiných právních předpisů nebo kolektivních zájmů spotřebitelů.
Spory vyplývající ze smluv o nájmu bytových prostor může řešit komise pro věci týkající se nájemného. Řešení nájemních sporů je upraveno zákonem o řešení nájemních sporů (üürivaidluse lahendamise seadus). Komise pro věci týkající se nájemného se nezabývají spory zahrnujícími finanční nároky, které přesahují 3 200 EUR. Komise pro věci týkající se nájemného může být zřízena místní vládní institucí a řeší nájemní spory, které vzniknou na jejím území. V Estonsku je komise pro věci týkající se nájemného zřízena pouze v Tallinu. Návrh předložený komisi pro věci týkající se nájemného musí uvádět návrh žadatele a skutečnosti, na nichž je návrh založen, a musí obsahovat nájemní smlouvu a důkaz dokládající tvrzení uvedená v návrhu a rovněž další důležité listinné důkazy. Rozhodnutí komise pro věci týkající se nájemného, které nabylo účinnosti, představuje exekuční titul a může být předloženo exekutorovi k nucenému výkonu. Pokud by strana sporu s rozhodnutím komise pro věci týkající se nájemného nesouhlasila, může se s týmž nájemním sporem obrátit na okresní soud, a to do dvaceti dní ode dne následujícího po přijetí rozhodnutí komise. V tomto případě rozhodnutí komise pro věci týkající se nájemného nenabude účinnosti. Řešení sporů výše uvedenými komisemi nepředstavuje povinné přípravné řízení, tj. pokud by si strany nepřály nebo nebyly schopny spor řešit mimosoudními prostředky, mohou se obrátit se svým nárokem na soud. Tytéž nároky nemohou být souběžně projednávány soudem a příslušnou mimosoudní komisí.
Soukromoprávní vztahy se řídí zásadou soukromé autonomie, což znamená, že věřitel se může svobodně rozhodnout, kdy svůj nárok vůči dlužníkovi uplatní. V zájmu právní srozumitelnosti a stability práva se však může dlužník odvolávat na promlčecí lhůtu, pokud věřitel svůj nárok nepředloží v určité lhůtě. Soud nebo jiný orgán pro rozhodování sporu uplatní promlčecí lhůtu pouze v případě, že o to povinná osoba požádá. Nárok věřitele tedy nevyprší při vypršení promlčecí lhůty. Pokud je však nárok promlčený a povinná osoba se odvolává na promlčecí lhůtu, soud nebude nárok projednávat ani v dané věci nevynese žádné rozhodnutí.
U určitých nároků vyplývajících z pracovněprávních vztahů platí promlčecí lhůta pro předložení věci soudu. Například lhůta pro předložení nároku komisi pro pracovněprávní spory nebo soudu pro uznání práv vyplývajících z pracovněprávních vztahů a ochranu porušených práv činí čtyři měsíce. Žaloba soudu nebo návrh komisi pro pracovněprávní spory týkající se zrušení výpovědi pracovní smlouvy mohou být předloženy do 30 kalendářních dní od přijetí výpovědi; do 30 kalendářních dní od přijetí výpovědi může zaměstnanec podat návrh soudu nebo komisi pro pracovněprávní spory a výpověď napadnout jako úkon v rozporu se zásadou dobré víry, pokud zaměstnavatel smlouvu nevypověděl z důvodu porušení pracovní smlouvy zaměstnancem; lhůta pro předložení nároku na mzdu činí tři roky.
Okolnosti, za nichž může věc projednávat estonský soud, jsou dány ustanoveními o mezinárodní soudní příslušnosti. Věc spadá do jurisdikce estonského soudu, pokud estonský soud může danou věc projednávat podle ustanovení týkajících se jeho pravomoci a příslušnosti nebo na základě dohody o soudní příslušnosti, nestanoví-li právní předpisy nebo mezinárodní dohoda jinak. Mezinárodní soudní příslušnost není výlučnou příslušností, pokud právní předpisy nebo mezinárodní dohoda nestanoví jinak. Ustanovení estonského občanského soudního řádu (tsiviilkohtumenetluse seadustik) týkající se mezinárodní příslušnosti se použijí pouze v případě, že příslušnost není upravena mezinárodní dohodou nebo těmito předpisy Evropské unie:
1) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech;
2) nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000;
3) nařízení Rady (ES) č. 4/2009 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností;
4) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 650/2012 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a přijímání a výkonu veřejných listin v dědických věcech a o vytvoření evropského dědického osvědčení;
5) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 655/2014, kterým se zavádí řízení o evropském příkazu k obstavení účtů k usnadnění vymáhání přeshraničních pohledávek v občanských a obchodních věcech.
Soud, k němuž může být podána žaloba proti určité osobě a u kterého mohou být provedeny jiné procesní úkony ve vztahu k určité osobě, je dán obecnou příslušností, pokud právní předpisy nestanoví, že žaloba musí být podána k jinému soudu nebo že úkon musí být proveden jiným soudem.
Volitelná příslušnost určuje soud, u kterého lze podat žalobu na určitou osobu nebo učinit ve vztahu k určité osobě jiné procesní úkony, nehledě na obecnou příslušnost.
Výlučná příslušnost určuje jediný soud, na který je možné se obrátit za účelem rozhodnutí v občanské věci. Soudní příslušnost v nesporných věcech je výlučná, pokud právní předpisy nestanoví jinak.
Na základě obecné příslušnosti se žaloba proti fyzické osobě podává k soudu podle místa bydliště této osoby a žaloba proti právnické osobě se podává k soudu podle sídla této právnické osoby. Není-li místo bydliště fyzické osoby známo, lze žalobu na dotyčnou osobu podat k soudu podle posledního známého místa bydliště.
Pokud podle obecných předpisů věc nespadá do soudní příslušnosti estonského soudu nebo příslušnost nelze určit a mezinárodní smlouva nebo právní předpisy nestanoví jinak, bude věc projednávat okresní soud v Harju (Harju Maakohus), pokud:
Okresní soud v Harju bude věc rovněž projednávat, spadá-li daná věc do jurisdikce estonského soudu, avšak nelze určit, který estonský soud je v dané věci příslušný. To platí rovněž v případě, byla-li příslušnost estonských soudů sjednána, aniž by bylo upřesněno, který soud je příslušný.
Na základě výlučné (povinné) příslušnosti se žaloby týkající se níže uvedených věcí podávají k soudu podle místa, kde se nachází nemovitý majetek:
Žaloba týkající se služebnosti, zatížení nebo předkupního práva ve vztahu k majetku se podává k soudu, v jehož jurisdikci se majetek nachází.
Na základě výlučné (povinné) příslušnosti se žaloba na zrušení nespravedlivé obecné podmínky nebo o ukončení a zrušení doporučení podmínky osobou doporučující uplatnění této podmínky podává k soudu podle místa podnikání žalovaného nebo, pokud takové místo neexistuje, k soudu podle bydliště nebo sídla žalovaného. Pokud žalovaný nemá žádné místo podnikání, bydliště nebo sídlo v Estonsku, žaloba se podá k soudu, v jehož místní příslušnosti byla obecná smluvní podmínka použita.
Žaloba právnické osoby na zrušení rozhodnutí orgánem nebo jeho prohlášení za neplatné se na základě výlučné příslušnosti podává k soudu podle sídla právnické osoby.
Estonský soud může projednávat manželskou věc, pokud:
Na základě výlučné příslušnosti se žaloba o rozvod manželství, kterou má projednávat estonský soud, podává k soudu podle společného bydliště manželů, a pokud takové bydliště neexistuje, k soudu podle bydliště žalovaného. Pokud bydliště žalovaného není v Estonsku, žaloba se podává k soudu podle bydliště společného nezletilého dítěte stran, a pokud takové společné nezletilé dítě neexistuje, k soudu podle bydliště žalobce.
Pokud je majetek nepřítomné osoby převzat do úschovy, neboť se daná osoba pohřešuje, nebo byl ustanoven opatrovník osoby z důvodu omezení její svéprávnosti nebo pokud byl osobě uložen trest odnětí svobody, žaloba o rozvod manželství proti takovéto osobě může být rovněž podána k soudu podle bydliště žalobce.
Estonský soud může projednávat věc týkající se rodičovství, pokud alespoň jedna ze stran je občanem Estonské republiky nebo alespoň jedna ze stran má bydliště v Estonsku. Žaloba týkající se rodičovství, kterou má projednávat estonský soud, se podává na základě výlučné příslušnosti k soudu podle bydliště dítěte. Pokud bydliště dítěte není v Estonsku, žaloba se podá k soudu podle místa bydliště žalovaného. Pokud bydliště žalovaného není v Estonsku, žaloba se podá k soudu podle místa bydliště žalobce. Totéž platí pro věci týkající se výživného.
Na základě volitelné příslušnosti může být žaloba zahrnující majetkový nárok proti fyzické osobě podána k soudu podle jejího místa pobytu, pokud daná osoba pobývá na takovém místě delší dobu z důvodu pracovního nebo služebního poměru, studia nebo jiného takového důvodu. Žaloba týkající se ekonomických nebo profesních činností žalovaného může být rovněž podána k soudu podle místa podnikání.
Právnická osoba na základě členství, včetně společnosti, nebo její společník, partner nebo akcionář může na základě volitelné příslušnosti podat žalobu týkající se tohoto členství nebo podílu proti společníkovi, partnerovi nebo akcionáři právnické osoby také k soudu podle sídla právnické osoby.
Pokud má osoba bydliště nebo sídlo v cizím státě, žaloba zahrnující majetkový nárok může být na základě volitelné příslušnosti podána proti takovéto osobě také k soudu, v jehož jurisdikci se majetek související s nárokem nachází, nebo k soudu, v jehož jurisdikci se nachází jiný majetek dané osoby. Pokud je majetek zapsán do veřejného rejstříku, uvedená žaloba může být podána k soudu podle místa rejstříku, do něhož je majetek zapsán. Pokud je majetkem pohledávka podle závazkového práva, uvedená žaloba může být podána k soudu podle bydliště nebo sídla dlužníka. Pokud je pohledávka zajištěna věcí, žaloba může být rovněž podána k soudu, v jehož jurisdikci se věc nachází.
Žaloba na vymáhání pohledávky zajištěné hypotékou nebo spojené se zatížením majetku nebo jiná taková žaloba zahrnující obdobný nárok může být rovněž podána k soudu, v jehož jurisdikci se nachází daná nemovitost, za předpokladu, že dlužník je vlastníkem registrované nemovitosti, která je zatížena hypotékou nebo na které vázne břemeno.
Žaloba proti vlastníkovi bytu, která vyplývá z právního vztahu týkajícího se vlastnictví bytu, může být na základě volitelné příslušnosti podána také k soudu, v jehož jurisdikci se dotčený byt nachází.
Žaloba vyplývající ze smlouvy nebo žaloba na prohlášení neplatnosti smlouvy na základě volitelné příslušnosti může být rovněž podána k soudu, v jehož jurisdikci by dotčený smluvní závazek byl splněn.
Spotřebitel může na základě volitelné příslušnosti podat žalobu vyplývající ze smlouvy nebo vztahu podle § 35, 46 nebo 52, § 208 odst. 4, § 379 nebo 402, § 635 odst. 4 nebo § 709, 734 nebo 866 zákona o závazkovém právu (võlaõigusseadus) nebo žalobu vyplývající z jakékoli jiné smlouvy uzavřené s podnikem, který má sídlo nebo místo podnikání v Estonsku, rovněž k soudu podle bydliště spotřebitele. To se nevztahuje na žaloby vyplývající z přepravních smluv.
Pojistník, příjemce nebo jiná osoba oprávněná požadovat plnění od pojistitele na základě pojistné smlouvy může na základě volitelné příslušnosti podat žalobu vyplývající z pojistné smlouvy proti pojistiteli rovněž k soudu podle bydliště nebo sídla dané osoby.
V případě pojištění odpovědnosti nebo pojištění budovy, nemovitého nebo movitého majetku společně s budovou nebo nemovitého majetku může být žaloba proti pojistiteli na základě volitelné příslušnosti podána také k soudu, v jehož jurisdikci došlo k jednání nebo události, které způsobily újmu, nebo kde byla újma způsobena.
Zaměstnanec může na základě volitelné příslušnosti podat žalobu vyplývající z jeho pracovní smlouvy rovněž k soudu podle svého bydliště nebo pracoviště.
Žaloba o odškodnění protiprávně způsobené újmy může být na základě volitelné příslušnosti podána rovněž k soudu, v jehož jurisdikci došlo k jednání nebo události, které způsobily újmu, nebo kde byla újma způsobena.
Žaloba, jejímž předmětem je určení dědického práva, nároku dědice vůči držiteli majetku, nároku vyplývajícího z odkazu nebo dědické smlouvy nebo nároku na povinný díl nebo na rozdělení majetku, může být na základě volitelné příslušnosti rovněž podána k soudu, v jehož jurisdikci měl zemřelý bydliště v okamžiku své smrti. Pokud byl zemřelý občanem Estonské republiky, ale v okamžiku smrti neměl v Estonsku bydliště, může být uvedená žaloba podána k soudu, v jehož jurisdikci měl zemřelý v Estonsku poslední bydliště. Pokud zemřelý neměl v Estonsku bydliště, žaloba může být podána k okresnímu soudu v Harju.
Žaloba proti několika žalovaným může být podána k soudu podle místa bydliště nebo sídla jednoho z žalovaných dle rozhodnutí žalobce.
Pokud lze proti jednomu žalovanému podat několik žalob na základě stejných okolností, všechny žaloby mohou být podány k soudu, k němuž by mohla být podána žaloba týkající se jednoho nároku nebo některých nároků vyplývajících z téže skutečnosti.
Vzájemná žaloba může být podána k soudu, k němuž byla podána žaloba, za předpokladu, že vzájemná žaloba nespadá do výlučné příslušnosti. To platí také v případě, kdy by podle obecných ustanovení měla být vzájemná žaloba podána k soudu cizího státu.
Žaloba třetí strany týkající se nezávislého nároku může být podána k soudu, který projednává hlavní žalobu.
Žaloba týkající se konkursního řízení nebo konkursní podstaty proti konkursnímu dlužníkovi, správci konkursní podstaty nebo členovi konkursního výboru, včetně žaloby na vyloučení majetku z konkursní podstaty, může být rovněž podána k soudu, který konkurs prohlásil. Žaloba týkající se přijetí pohledávky může být rovněž podána k soudu, který prohlásil konkurs.
Konkursní dlužník může podat žalobu týkající se konkursní podstaty, včetně žaloby o navrácení, rovněž k soudu, který prohlásil konkurs.
Pokud žalobu podáte u jiného soudu, než je soud obecně příslušný s ohledem na žalovaného, musíte to soudu odůvodnit.
Pokud by věc mohla souběžně spadat do příslušnosti několika estonských soudů, má žalobce právo zvolit si soud, k němuž žalobu podá. V takovém případě bude věc projednávat soud, který žalobu obdržel jako první.
V Estonsku se příslušnost neurčuje podle povahy dané věci nebo předmětné částky.
Nestanoví-li právní předpisy jinak, mohou se účastníci řízení (žalobce, žalovaný, vedlejší účastník) účastnit řízení osobně nebo prostřednictvím zástupce s aktivní legitimací v občanskoprávním řízení. Osobní účast při řízení v dané věci nezbavuje stranu řízení práva na zástupce nebo poradce v dané věci.
Aktivní legitimací v občanskoprávním řízení se rozumí schopnost určité osoby svým jednáním uplatnit u soudu procesní práva a splnit procesní povinnosti. Osoba, která dosáhla alespoň věku osmnácti let, je plně svéprávná. Osoby s omezenou svéprávností nemají v občanskoprávním řízení aktivní legitimaci, ledaže se jedná o dospělou osobu a omezení její svéprávnosti nesouvisí s výkonem procesních práv nebo splněním procesních povinností v občanskoprávním řízení. Nezletilá osoba ve věku nejméně patnácti let se může řízení účastnit společně se svým právním zástupcem.
Smluvním zástupcem u soudu může být buď advokát, nebo jiná osoba, která má minimálně magisterské vzdělání v oboru práva uznané státem, odpovídající kvalifikaci ve smyslu § 28 odst. 22 školského zákona Estonské republiky (Eesti Vabariigi haridusseadus) nebo odpovídající zahraniční kvalifikaci.
Právnická osoba je u soudu zastoupena členem statutárního orgánu nebo subjektu nahrazujícího statutární orgán (právní zástupce), nestanoví-li právní předpisy nebo stanovy právo společného zastupování. Člen statutárního orgánu může řešení věci před soudem delegovat na smluvního zástupce. Jmenováním tohoto zástupce není dotčena účast statutárního zástupce, tj. člena statutárního orgánu právnické osoby, na soudním řízení.
Soud jmenuje zástupce osoby, pokud to vyžaduje zákon.
Návrh na zahájení řízení musí uvádět název soudu, k němuž má být návrh podán. Návrh na zahájení řízení lze rovněž podat elektronicky prostřednictvím portálu dostupného na adrese https://www.e-toimik.ee/ po přihlášení do prostředí za pomoci průkazu totožnosti. Návrh na zahájení řízení lze rovněž podat elektronicky faxem nebo jeho zasláním na e-mailovou adresu určenou pro tento účel. Je-li návrh soudu předkládán osobně, je zapotřebí jej doručit do podatelny příslušného soudu.
Řízení před soudy a administrativní záležitosti soudů probíhají v estonštině. Návrh musí být podán v estonštině a písemně. Návrh musí být soudu podán podepsaný; může být rovněž podán digitálně podepsaný prostřednictvím portálu dostupného na adrese https://www.e-toimik.ee/ po přihlášení pomocí průkazu totožnosti nebo může být zaslán elektronickou poštou digitálně podepsaný. Návrh může být zaslán faxem nebo elektronickou poštou ve formátu bez digitálního podpisu, pouze pokud bude k soudu co nejdříve podán podepsaný návrh.
Žádný standardní žalobní formulář neexistuje. Návrh musí obsahovat tyto informace:
Jestliže si žalobce přeje, aby byla žaloba přezkoumána v písemném řízení, musí to v žalobě uvést.
Pokud je žalobce v řízení zastoupen zástupcem, musí žaloba rovněž uvádět údaje o zástupci. Pokud žalobce chce, aby mu v řízení byl nápomocen tlumočník nebo překladatel, musí to žalobce uvést v návrhu na zahájení řízení a pokud možno poskytnout údaje o tlumočníkovi nebo překladateli.
Pokud žalobu podáte u jiného soudu, než je soud obecně příslušný s ohledem na žalovaného, musíte to soudu odůvodnit.
Kromě výše uvedených informací musí návrh na rozvod manželství rovněž uvádět jména a data narození společných nezletilých dětí manželů, osoby, která děti vyživuje a vychovává, a osoby, s níž děti bydlí, jakož i návrh úpravy rodičovských práv a výchovy dětí po rozvodu.
Je-li žalobcem nebo žalovaným právnická osoba zapsaná ve veřejném rejstříku, je třeba k žalobě připojit kopii registrační karty, výpis z rejstříku nebo osvědčení o registraci, není-li soud schopen si tyto údaje v rejstříku nezávisle ověřit. V případě jiných právnických osob je nutno předložit další důkazy o jejich existenci a právní subjektivitě.
Za přezkoumání návrhu, opravného prostředku nebo žaloby se účtuje státní poplatek. Sazby státních poplatků závisejí na hodnotě občanskoprávní věci (v příloze 1 zákona o státních poplatcích (riigilõivuseadus) nebo jsou stanoveny jako konkrétní částky podle typu nároku. Státní poplatek se neúčtuje za projednání žádosti o právní pomoc, pokud se uplatňuje nárok na výplatu mzdy nebo výživného a v dalších případech stanovených zákonem o státních poplatcích.
Státní poplatek se hradí předtím, než požádáte o provedení určitého úkonu. Dokud nebude státní poplatek uhrazen, nebude návrh předán žalovanému ani k dalšímu řízení vyplývajícímu z úkonu, za který se státní poplatek účtuje. Pokud není státní poplatek uhrazen v plné výši, soud poskytne žalobci lhůtu, v níž musí poplatek v plné výši uhradit. Pokud by státní poplatek nebyl v dané lhůtě uhrazen, nebude návrh na zahájení řízení přijat k přezkoumání. Pokud je výše státního poplatku uhrazená za návrh přijatý k přezkoumání nižší než stanoví zákon, soud bude vyžadovat úhradu státního poplatku ve výši stanovené zákonem. Pokud žalobce státní poplatek neuhradí ve lhůtě stanovené soudem, soud žalobu v rozsahu tohoto nároku neprojedná.
Při úhradě státního poplatku musí být úkon, za který se státní poplatek hradí, uveden v dokladu o platbě. Pokud se státní poplatek hradí za jinou osobu, bude rovněž uvedeno jméno této osoby. Pokud soud po podání návrhu na zahájení řízení požaduje úhradu dodatečného státního poplatku, musí být při úhradě státního poplatku prostřednictvím úvěrové instituce uvedeno rovněž referenční číslo stanovené soudem.
Úhrada nezbytných a přiměřených nákladů na smluvního zástupce je obvykle nařízena straně, v jejíž neprospěch je rozsudek vydán. Pro přiznání náhrady nákladů na smluvního zástupce nemusí být doložena úhrada těchto nákladů; pro obdržení náhrady stačí jako důkaz faktura vystavená za poskytnutí právních služeb. Občanský soudní řád neupravuje úhradu smluvnímu zástupci před rozdělením a určením procesních nákladů soudem; na té by se měli dohodnout poskytovatel právních služeb a osoba, která má být zastoupena na základě smlouvy o poskytnutí právních služeb.
Právní pomoc se poskytuje účastníkovi řízení, který je fyzickou osobou a který v okamžiku podání žádosti o právní pomoc má bydliště v Estonské republice nebo jiném členském státě EU nebo je občanem Estonské republiky nebo jiného členského státu EU. Bydliště se určuje podle článku 62 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012. Jiným účastníkům řízení, kteří jsou fyzickými osobami, se právní pomoc poskytuje pouze v případě, že to vyplývá z mezinárodní dohody.
Právní pomoc je osobě, která o ni žádá, poskytnuta, pokud:
Předpokládá se, že účast v řízení bude úspěšná, pokud návrh na zahájení řízení, pro jehož podání je požadována právní pomoc, stanoví důvody právně přesvědčivým způsobem a skutečnosti to potvrzují. Při hodnocení vyhlídek na úspěšnou účast osoby žádající o právní pomoc v řízení se bere v úvahu rovněž význam dané věci pro tuto osobu.
Fyzické osobě nebude poskytnuta právní pomoc v těchto případech:
1) nepředpokládá se, že procesní náklady překročí dvojnásobek průměrného měsíčního příjmu osoby žádající o právní pomoc za poslední čtyři měsíce před podáním žádosti po odečtení jakýchkoli daní a povinných plateb pojistného, částek stanovených ke splnění vyživovací povinnosti vyplývající ze zákona a přiměřených výdajů na bydlení a dopravu;
2) osoba žádající o právní pomoc je schopna pokrýt procesní náklady ze stávajícího majetku, který lze bez závažnějších problémů prodat a vůči kterému lze podle zákona vznést platební nárok.
Pokud jde o právnické osoby, pouze nezisková sdružení či neziskové nadace zapsané do seznamu neziskových sdružení či nadací využívající pobídky v oblasti daně z příjmů nebo rovnocenná nezisková sdružení či rovnocenné neziskové nadace, které mají sídlo v Estonsku nebo jiném členském státě EU, mají právo požádat o právní pomoc za účelem dosažení svých cílů, a to za předpokladu, že žadatelé prokáží, že žádají o právní pomoc v oblasti ochrany životního prostředí nebo ochrany spotřebitele nebo v jakémkoli jiném převládajícím veřejném zájmu, aby se zamezilo potenciální újmě zákonem chráněných práv velkého množství osob, a pokud se předpokládá, že nejsou schopni náklady pokrýt z vlastního majetku nebo že budou schopni takovéto náklady uhradit pouze částečně nebo ve splátkách. Právní pomoc, o kterou mohou žádat jiné estonské soukromoprávní právnické osoby, zahrnuje úplné nebo částečné osvobození od úhrady státního poplatku za podání opravného prostředku. Ostatním cizím právnickým osobám se právní pomoc poskytuje pouze na základě mezinárodní dohody.
Má se za to, že žaloba byla podána v okamžiku, kdy ji obdrží soud. To platí pouze tehdy, je-li žalovanému žaloba doručena později. Odmítne-li soud návrh na zahájení řízení přijmout a přezkoumat, žalovanému žalobu nedoručí. Pokud návrh splňuje zákonné požadavky, soud vydá rozhodnutí a přijme jej k přezkoumání. Pokud návrh nesplňuje zákonné požadavky, soud poskytne žalobci lhůtu, v níž musí návrh opravit. Soud vydá rozhodnutí o přijetí návrhu na zahájení řízení k přezkoumání nebo o odmítnutí návrh k přezkoumání přijmout nebo o poskytnutí lhůty pro opravu návrhu v přiměřeném čase. Soud bude informovat žalobce o přijetí návrhu k přezkoumání.
Soud bude účastníka informovat o postupu řízení administrativním rozhodnutím. Soud stanoví žalovanému lhůtu pro podání žalobní odpovědi administrativním rozhodnutím, kterým žalovaného rovněž informuje, že návrh byl přijat k přezkoumání.
Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.