How to bring a case to court

Having determined which court, in which Member State, is competent to hear a case, what happens next?

If you wish to bring a case to court, you should bear in mind that there are certain national procedural rules to be followed. These vary depending on the way in which a case is referred to court, but their essential purpose is to help you to present the relevant matters of fact and law in a sufficiently clear and complete manner to allow the court to assess the admissibility and the merits of your case.

The ways in which a case is referred to court vary from one Member State to another. There are also variations within a Member State depending on the nature and circumstances of the application and the type of court. Referral to some courts for particular types of cases may require you to fill in a form or to assemble a whole file on the case. In some cases, it can be done orally.

These variations are explained by the fact that the disputes brought before the courts are also very diverse: by their nature they may be more or less difficult to resolve. It is very important to ensure that nothing is missing, to facilitate the work of the judge, allow the other party to defend itself properly and ensure that the whole procedure goes smoothly.

Please select the relevant country's flag to obtain detailed national information.

When you are involved in litigation in a case where not all the facts of the case are connected with the same country you should check which law will be applied by the court in making a decision.

Last update: 17/11/2021

This page is maintained by the European Commission. The information on this page does not necessarily reflect the official position of the European Commission. The Commission accepts no responsibility or liability whatsoever with regard to any information or data contained or referred to in this document. Please refer to the legal notice with regard to copyright rules for European pages.

Jak postupovat? - Belgie

1 Musím podat návrh na zahájení soudního řízení nebo existuje jiná alternativa?

V některých případech je vhodnější využívat „systém alternativního řešení sporů“ (viz příslušný informační balíček).

2 Jaké platí lhůty pro podání návrhu na zahájení soudního řízení?

Lhůty pro předložení věci soudu se liší v závislosti na konkrétní věci. Otázky týkající se lhůt může zodpovědět advokát nebo úřad, který poskytuje občanům informace o přístupu ke spravedlnosti.

3 Musím zahájit soudní řízení v tomto členském státě?

Viz informační balíček „Příslušnost soudů

4 Pokud ano, na jaký soud se musím v tomto členském státě obrátit, podle svého bydliště a bydliště odpůrce nebo na základě jiných kritérií místní příslušnosti v dané věci?

Viz informační balíček „Příslušnost soudů – Belgie

5 Na který soud se musím v tomto členském státě obrátit podle předmětu žaloby a výše hodnoty sporu?

Viz informační balíček „Příslušnost soudů – Belgie

6 Mohu podat žalobu sám nebo musím pověřit prostředníka, právního zástupce?

V zásadě se strany sporu (účastníci řízení) musí dostavit osobně nebo musí být zastoupeny advokátem podle čl. 728 odst. 1 belgického soudního řádu (Gerechtelijk Wetboek).

S výjimkou řízení před kasačním soudem (Hof van Cassatie) (články 478 a 1080 soudního řádu) se tedy strany mohou před obecný soud dostavit osobně a mohou předložit svou věc a hájit se samy. Soud však může tuto možnost vyloučit, pokud shledá, že věc z důvodu jejich chování nebo nezkušenosti nelze projednat (článek 758 soudního řádu).

Strany, které se rozhodnou nezahájit řízení před soudem osobně, si mohou najmout služby advokáta.

Soudní řád vyhrazuje zastoupení stran před soudy v zásadě advokátům. Článek 440 soudního řádu stanoví, že výsada výhradního zastupování se týká práva oslovovat soud, předstupovat před soud a být obhajován třetí stranou. Členové advokátní komory mají také výhradní právo podepisovat jednostranné návrhy, nestanoví-li zákon jinak (čl. 1026 bod 5 soudního řádu).

Před kasačním soudem je zákonným požadavkem zastoupení advokátem v postavení advokáta kasačního soudu. Tento požadavek se nevztahuje na poškozenou osobu v trestních věcech (článek 478 soudního řádu).

Zákon však obsahuje řadu výjimek ze zásady uvedené v článku 728 soudního řádu, který stanoví, že strany se dostaví osobně nebo jsou zastoupeny advokátem při zahájení řízení i poté (čl. 728 odst. 1 a 2 soudního řádu).

Právo zastupovat stranu sporu v řízení také zahrnuje právo zahájit řízení.

V případě smírčího soudce, obchodního soudu a pracovních soudů mohou být strany sporu zastoupeny nejen advokátem, ale také svým manželem nebo pokrevním příbuzným nebo příbuzným získaným sňatkem, který má písemnou plnou moc a kterého soud akceptuje (čl. 728 odst. 2 soudního řádu).

V případě pracovních soudů (čl. 728 odst. 3 soudního řádu):

  • zaměstnanec (dělník nebo administrativní pracovník) je zastoupen zmocněncem zastupující organizace zaměstnanců (zástupcem odborů), který má písemnou plnou moc. Zástupce odborů může provádět všechny úkony, které jsou součástí tohoto zastoupení jménem zaměstnance, může oslovit soud a může přijímat všechna sdělení týkající se řízení a rozhodnutí sporu,
  • osoby samostatně výdělečně činné mohou být také zastoupeny zmocněncem zastupující organizace osob samostatně výdělečně činných ve sporech týkajících se jejich vlastních práv a povinností v tomto postavení nebo v postavení osob se zdravotním postižením,
  • ve sporech týkajících se použití zákona ze dne 7. srpna 1974, kterým se zavádí právo na životní minimum, a ve sporech týkajících se použití rámcového předpisu ze dne 8. července 1976 o veřejných centrech sociální pomoci (openbare centra voor maatschappelijk welzijn – OCMW) může strana sporu získat pomoc nebo být zastupována zmocněncem sociální organizace, která zastupuje zájmy lidí uvedených v právních předpisech.

Právnické osoby, jako například obchodní společnosti, se mohou dostavit pouze osobně (tj. prostřednictvím příslušného orgánu) nebo mohou být zastoupeny advokátem. Nemohou využít výjimky podrobněji vysvětlené níže, kterou stanoví čl. 728 odst. 2 soudního řádu.

Kromě uvedených výjimek existuje řada zákonných výjimek týkajících se péče o děti a únosů dětí.

Toto se vztahuje zejména na věci zahájené na základě:

  • Haagské úmluvy ze dne 25. října 1980 o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí, která zajišťuje návrat dětí, dodržování práv týkajících se péče o dítě a styku rodičů s ním nebo uspořádání práv styku rodičů s dětmi v jiné zemi, a
  • Evropské úmluvy ze dne 20. května 1980 o uznávání a výkonu rozhodnutí o výchově dětí a obnovení výchovy dětí.

V těchto věcech může být žalobce zastoupen úřadem státního zastupitelství (článek 1322quinquies soudního řádu), pokud tento žalobce podal žádost ústřednímu orgánu.

Postup pro určení toho, zda někdo může zahájit řízení sám nebo zda je požadováno zastoupení advokátem, byl obecně popsán výše. Je také nutné rozlišovat mezi způsoby, jakými je možné žalobu podat.

Belgické právo stanoví různé způsoby zahájení řízení před soudem. Žalobu lze podat tzv. předvoláním k soudu, dobrovolným dostavením se k soudu, společným návrhem stran nebo jednostranným návrhem (viz níže). Žaloba se podává předložením návrhu, tj. žaloby na ochranu práv.

V zásadě je žaloba podána doručením oznámení soudního vykonavatele, kdy je strana předvolána, aby se dostavila k soudu (článek 700 soudního řádu). Dobrovolné dostavení se k soudu, společný návrh stran a jednostranný návrh představují výjimky z této obecné zásady.

Níže uvedené tabulky ukazují, kdo podává žalobu a zda je požadováno zastoupení advokátem, v závislosti na způsobu, jakým se žaloba podává.

Původce žaloby v závislosti na způsobu jejího podání:

Způsob podání žaloby

Původce žaloby

Předvolání k soudu (články 727 až 730 včetně soudního řádu)

Žalobce (nebo jeho advokát) požádá soudního vykonavatele o doručení předvolání.

Dobrovolné dostavení se k soudu (článek 706 soudního řádu)

Strany sporu (nebo jejich advokáti) předstupují před soud.

Společný návrh stran (články 1034bis až 1034sexies soudního řádu)

Žalobce (nebo jeho advokát) sám podává žalobu.

Jednostranný návrh (články 1025 až 1034 včetně soudního řádu)

Mimo výjimečných případů, které jsou konkrétně stanoveny zákonem, je účast advokáta povinná pro účely podepsání a podání návrhu (čl. 1026 bod 5 a čl. 1027 první věta soudního řádu).

Povinné zastoupení advokátem v závislosti způsobu podání žaloby:

Způsob podání žaloby

Zastoupení advokátem

Předvolání k soudu (články 727 až 730 včetně soudního řádu)

Účast je možná, nikoli povinná.

Dobrovolné dostavení se k soudu (článek 706 soudního řádu)

Účast je možná, nikoli povinná.

Společný návrh stran (články 1034bis až 1034sexies soudního řádu)

Účast je možná, nikoli povinná.

Jednostranný návrh (články 1025 až 1034 včetně soudního řádu)

Mimo výjimečných případů, které jsou konkrétně stanoveny zákonem, je účast advokáta povinná pro účely podepsání a podání návrhu (čl. 1026 bod 5 a čl. 1027 první věta soudního řádu).

Obsah žaloby v závislosti na způsobu jejího podání:

Obvyklý způsob podání žaloby je předvoláním k soudu: neexistuje žádné omezení, pokud jde o předmět.

Společný návrh stran (články 1034bis až 1034sexies včetně soudního řádu) lze použít v řadě případů stanovených zákonem. Nejvýznamnější ustanovení pro zahajování řízení na základě společného návrhu stran jsou články 704, 813, čl. 1056 bod 2, články 1193bis, 1239, 1253ter, 1254, 1320, 1344bis, 1371bis a čl. 1454 věta druhá soudního řádu a články 331, 331bis a 340f občanského zákoníku (Burgerlijk Wetboek).

Tyto články se týkají zejména:

  • dobrovolné účasti,
  • odvolání,
  • určitých prodejů nemovitého majetku,
  • výživného (žádosti o přiznání, zvýšení, snížení nebo zrušení výživného),
  • žalob souvisejících s nájmem,
  • ochrany osob,
  • žalob souvisejících s právy a povinnostmi plynoucími z rodinných vztahů,
  • rozvodu,
  • předběžného rozpočtu pro zajišťující obstavení.

Žaloby se podávají předložením návrhu vedoucímu soudní kanceláře nebo doporučenou poštou do soudní kanceláře. Strany jsou předvolány vedoucím soudní kanceláře, aby se dostavily v den, na který je soudcem stanoveno jednání.

Jednostranný návrh (články 1025 až 1034 včetně soudního řádu) lze použít pouze v případech konkrétně stanovených zákonem, zejména v článcích 584, 585, 588, 594, 606, 708, 1149, 1168, 1177, 1186 až 1189 včetně, 1192 a 1195 soudního řádu. Používá se také v případech, kdy nelze zahájit sporná řízení, neboť neexistuje protistrana.

Jednostranný návrh se tedy používá především pro jednostranná řízení, například v případech absolutní potřeby.

Jednostranný návrh musí být podepsán advokátem, pokud zákon nestanoví jinak, v opačném případě je neplatný.

Zastoupení advokátem je tedy pro podání žaloby v případě jednostranného návrhu v zásadě povinné.

Pokud se spor týká předmětu, který spadá do pravomoci těchto soudů, strany mohou samy dobrovolně předstoupit pro účely dobrovolného dostavení se před tyto soudy:

  • soud prvního stupně,
  • pracovní soud,
  • obchodní soud,
  • smírčí soudce nebo
  • policejní soud v případě občanskoprávních žalob.

V případě dobrovolného dostavení se k soudu strany žádající o vydání rozhodnutí podepíšou své prohlášení ve spodní části soudního protokolu.

Tímto nákladově a časově úsporným způsobem lze příslušnému soudu předložit všechny sporné věci.

7 Komu podávám návrh na zahájení řízení: v podatelně, v soudní kanceláři nebo na jiném pracovišti?

Kdokoli si přeje podat žalobu k soudu, může se obrátit na podatelnu nebo soudní kancelář daného soudu.

Pokud je dokumentem, kterým se zahajuje řízení, předvolání, soudní vykonavatel zajistí, aby bylo předvolání doručeno, a požádá soudní kancelář, aby předvolání po předložení originálu, případně kopie doručeného předvolání zaevidovala do soudního rejstříku (článek 718 soudního řádu). Soudní kancelář vede evidenci (soudní rejstřík) pro všechny soudní věci. Zápis do soudního rejstříku je platný pouze v případě, že se provede nejpozději v den předcházející dni, na který je stanoveno soudní jednání, v souvislosti s nímž bylo předvolání doručeno. Obecný soudní rejstřík je veřejný (článek 719 soudního řádu). Žalovaní si tedy mohou ověřit, zda byla věc, pro kterou byli předvoláni, zapsána do obecného soudního rejstříku.

V případě dobrovolného dostavení se k soudu požádají soudní kancelář o zapsání věci do soudního rejstříku strany nebo jejich advokáti.

Společný návrh stran předkládá žalobce nebo jeho advokát soudní kanceláři nebo jej zasílá doporučenou poštou vedoucímu soudní kanceláře v počtu kopií odpovídajícím počtu zúčastněných stran (článek 1034quinquies soudního řádu).

Jednostranný návrh zasílá advokát ve dvojím vyhotovení soudu, který má o návrhu rozhodnout. Rovněž se eviduje v soudní kanceláři (článek 1027 soudního řádu).

8 V jakém jazyce mohu návrh podat? Mohu jej podat ústně nebo musí být podán písemně? Mohu jej zaslat faxem nebo elektronickou poštou?

Pokud jde o používání jazyků, je nutné odkázat na zákon ze dne 15. června 1935 o používání jazyků v soudních věcech (wet van 15 juni 1935 op het gebruik de talen in gerechtszaken) (zveřejněný v Moniteur belge / Belgisch Statsblad dne 22. června 1935). Tento zákon upravuje používání jazyků před občanskými a obchodními soudy v Belgii.

V zásadě je jazyk dán zeměpisnou polohou příslušného soudu. Podle článku 42 zákona existují tři jazykové regiony: francouzský, nizozemský a německý jazykový region. Existuje také bilingvní městská aglomerace Brusel (francouzština/nizozemština), která pro účely uplatnění práva zahrnuje tyto obce: Anderlecht, Auderghem, Berchem-Sainte-Agathe, Brusel, Etterbeek, Evere, Forest, Ganshoren, Ixelles, Jette, Koekelberg, Molenbeek-Saint-Jean, Saint-Gilles, Saint-Josse-ten-Noode, Schaerbeek, Uccle, Watermael-Boitsfort, Woluwé-Saint-Lambert a Woluwé-Saint-Pierre.

Za určitých okolností však může být věc předložena soudu, který používá jiný jednací jazyk. Za určitých podmínek může být požadována změna jednacího jazyka, v zásadě na začátku řízení.

Formulace žaloby: žaloba, která se předkládá v podobě předvolání, společného návrhu stran nebo jednostranného návrhu, musí být vyhotovena písemně a musí splňovat konkrétní procesní požadavky. Jakmile je věc zapsána do obecného soudního rejstříku, vedoucí soudní kanceláře založí soudní spis. Spis se zašle soudu, ke kterému se podává žaloba; v případě odvolání jde o odvolací soud druhého stupně nebo kasační soud.

V současné době není možné podat žalobu soudu faxem nebo elektronickou poštou.

9 Existují zvláštní žalobní formuláře, nebo pokud ne, jak jinak musím věc vyložit? Co vše musí žalobní návrh obsahovat?

Zákon nestanoví předtištěné formuláře pro zahájení řízení. Žaloba však musí obsahovat řadu náležitostí, bez nichž bude ze zákona od počátku neplatná.

Předvolání, společný návrh stran a jednostranný návrh musí splňovat řadu zákonných náležitostí stanovených v soudním řádu, jinak budou neplatné. Náležitosti, které musí obsahovat, se týkají především osobních údajů účastníků řízení, předmětu žaloby, označení příslušného soudu a data soudního jednání.

Předvolání by tedy mělo obsahovat mimo jiné tyto informace (články 43 a 702 soudního řádu):

  • podpis soudního vykonavatele,
  • příjmení, jména a bydliště žalobce, případně také identifikační číslo žalobce ve vnitrostátním rejstříku fyzických osob nebo identifikační číslo společnosti,
  • příjmení, jména a bydliště, nebo pokud neexistuje trvalé bydliště, současná adresa osoby, které má být předvolání doručeno,
  • předmět a stručné shrnutí žalobních důvodů,
  • soud, kterému je žaloba podávána,
  • datum, měsíc, rok a místo, kde bylo předvolání doručeno, a
  • podrobnosti o místu, datu a času soudního jednání.

Společný návrh stran (článek 1034ter soudního řádu) zahrnuje:

  • den, měsíc a rok,
  • příjmení, jméno a bydliště žalobce, případně také žalobcovu pozici a jeho číslo ve vnitrostátním rejstříku fyzických osob nebo identifikační číslo společnosti
  • příjmení, jméno, bydliště, a případně pozici osoby, které má být předvolání doručeno,
  • předmět a stručné shrnutí žalobních důvodů,
  • soud, kterému je žaloba podávána,
  • podpis žalobce nebo jeho advokáta.

Jednostranný návrh musí obsahovat tyto informace (článek 1026 soudního řádu):

  • den, měsíc a rok,
  • příjmení, jméno a bydliště žalobce, případně také žalobcovu pozici a jeho číslo ve vnitrostátním rejstříku fyzických osob nebo identifikační číslo společnosti
  • předmět a stručné shrnutí žalobních důvodů,
  • označení soudu, který má žalobu projednávat,
  • podpis advokáta strany, pokud zákon nestanoví jinak.

V případě dobrovolného dostavení se k soudu v prvním stupni (soud prvního stupně, pracovní soud, obchodní soud, smírčí soudce nebo policejní soud v souvislosti s občanskoprávními žalobami) může být žaloba podána prostřednictvím společného návrhu stran. Strany musí ve spodní části tohoto návrhu uvést datum a připojit své podpisy, jinak bude návrh neplatný. Návrh se podává předložením vedoucímu soudní kanceláře nebo doporučenou poštou do soudní kanceláře. Podání návrhu u vedoucího soudní kanceláře nebo jeho zaslání doporučenou poštou se považuje za doručení. Návrh je zapsán do soudního rejstříku poté, co jsou zaplaceny případné registrační poplatky. Pokud strany či některá ze stran podají v tomto smyslu žádost, nebo pokud je to podle soudu nezbytné, stanoví soud datum soudního jednání, a to do 15 dní od podání návrhu. Vedoucí soudní kanceláře poté strany a případně jejich advokáty předvolá běžným dopisem k zasedání soudu, o jehož konání soud rozhodl (článek 706 soudního řádu).

10 Musím hradit soudní poplatky? Pokud ano, kdy? Musím platit náklady právního zastoupení ihned od zahájení řízení?

Je nutné zaplatit soudní poplatky.

Při podání návrhu musí žalobce uhradit příspěvek uvedený v čl. 4 odst. 2 zákona z 19. března 2017, kterým se zřizuje rozpočtový fond pro právní pomoc druhého stupně (Wet van 19 maart 2017 tot instelling van een begrotingsfonds voor tweedelijnsrechtsbijstand). Výše tohoto příspěvku v současnosti činí 20 EUR.

Během soudních řízení jsou strany povinny hradit určité náklady související s řízením, jejichž výše závisí na postupech, o nichž rozhoduje soud (vyšetřovací opatření, odměny a náhrady nákladů za znaleckou činnost, náhrady cestovních nákladů apod.).

Po skončení řízení nařídí soud straně sporu, která prohraje (v případě její absence pak žalobci), úhradu plánovacího poplatku, jehož výše se u konkrétních soudních věcí liší. Tyto částky jsou v článku 2691 řádu registračních, hypotečních a soudních poplatků (Wetboek der registratie-, hypotheek- en griffierechten) stanoveny následovně:

  • smírčí soudci a policejní soudy: poplatek 50 EUR,
  • soudy první instance a obchodní soudy: poplatek 165 EUR,
  • odvolací soudy: poplatek 400 EUR,
  • kasační soud: poplatek 650 EUR.

Určité soudní věci jsou od plánovacího poplatku osvobozeny – jde zejména o věci spadající do příslušnosti pracovních soudů, případně o věci týkající se úpadku a soudní reorganizace.

Dále náklady v zásadě ponese strana sporu, která prohraje, a rozhodne se o nich nejpozději v konečném rozhodnutí, a to v souladu s článkem 1017 soudního řádu. Tyto náklady musí být zaplaceny či nahrazeny druhé straně sporu. Náklady související s řízením (podle článku 1018 soudního řádu) zahrnují:

  1. různé poplatky spojené se soudním rejstříkem a registrační poplatky, a také kolkovné uhrazené před zrušením zákoníku kolkovného (Wetboek der zegelrechten);
  2. poplatky a úhrady funkčních požitků a odměn spojených se soudními písemnostmi;
  3. poplatek za vyhlášení rozsudku;
  4. výdaje související se všemi vyšetřovacími opatřeními, včetně náhrad nákladů svědkům a náhrad nákladů za znaleckou činnost;
  5. cestovní a ubytovací náklady smírčích soudců, vedoucích soudní kanceláře a stran sporu, pokud jim bylo soudem nařízeno cestovat, a náklady na pořízení písemností, pokud byly pořízeny výhradně pro účely soudních řízení,
  6. zákonem stanovený příspěvek k úhradě nákladů druhé strany sporu na právní zastoupení, jak je stanoveno v článku 1022,
  7. poplatky, úhrady funkčních požitků a nákladů na činnost mediátora jmenovaného v souladu s článkem 1734,
  8. příspěvek uvedený v čl. 4 odst. 2 zákona z 19. března 2017, kterým se zřizuje rozpočtový fond pro právní pomoc druhého stupně. Odměna a náklady advokáta nejsou samy o sobě součástí soudních poplatků. Jsou předmětem dohody mezi advokátem a klientem. Každá strana sporu tedy platí odměnu a náklady svého advokáta.
    Strana sporu, která prohraje, je povinna uhradit zákonem předepsanou výši náhrady nákladů právního zastoupení druhé strany (články 1018 a 1022 soudního řádu). Jedná se o paušální částku na náklady a tarifní odměnu pro advokáta vítězné strany. Výše této tarifní odměny a způsob jejího výpočtu a přiznávání stanoví královská vyhláška ze dne 26. října 2007 (koninklijk besluit van 26 oktober 2007).

11 Mohu žádat o právní pomoc?

(informační balíček „Právní pomoc“)

12 Kdy je můj návrh na zahájení řízení řádně podán? Dostanu úřední vyrozumění, zda byl můj žalobní návrh úplný, či nikoliv?

Žaloba je fakticky podána, jakmile je zapsána do obecného soudního rejstříku, a to i v případě dobrovolného dostavení se k soudu.

Žaloby na základě návrhu a návrhy v předběžných řízeních se zapisují do zvláštního soudního rejstříku, který ve skutečnosti určuje, že byly podány.

Účastníci řízení neobdrží žádné potvrzení, ale mohou nahlédnout do obecného soudního rejstříku, aby se ujistili, že věc byla zapsána. Jakmile je žaloba zapsána, je soud povinen ve věci rozhodnout.

13 Dostanu přesné údaje o časovém harmonogramu navazujících kroků (např. o lhůtě pro přijetí žalobního návrhu)?

Obecně jsou informace týkající se průběhu řízení poskytovány advokátem účastníka, je-li účastník zastoupen advokátem. Informace lze také získat v kanceláři soudu, u kterého je žaloba projednávána. Předvolání k soudu také uvádí informace o datu soudního jednání a soud, u kterého je žaloba projednávána.

V první fázi se poskytují konkrétní informace o prvním jednání.

V případě předvolání soudní vykonavatel informuje žalobce o datu prvního jednání, které představuje první fázi řízení.

V případě společného návrhu stran nebo dobrovolného dostavení se k soudu účastníky informuje vedoucí soudní kanceláře.

V případě jednostranného návrhu se žádné jednání nekoná. Žalobce však může být vedoucím soudní kanceláře předvolán, pokud si soudce přeje položit jakékoli dotazy.

V druhé fázi je věc připravena pro soudní jednání. Každé ze stran sporu je poskytnuta lhůta stanovená zákonem (čl. 747 odst. 1 soudního řádu), aby předložila dokumenty a zjištění (písemnou argumentaci a obhajobu). Při nedodržení těchto lhůt mohou být uloženy sankce uvedené v čl. 747 odst. 2 soudního řádu.

Jakmile je věc připravena k soudnímu řízení a předložení argumentace, účastníci řízení požádají, aby bylo stanoveno datum jednání. Lhůta, ve které může být stanoven den soudního jednání, závisí na pracovním vytížení soudu a době, kterou lze projednávání věci vyhradit. V důsledku procesních otázek, které v některých případech vyvstanou (odhady, výslechy účastníků a svědků atd.), může být obtížné předem stanovit celkovou délku trvání řízení. Řízení může být rovněž přerušeno nebo pozastaveno, nebo může být dokonce z procesních důvodů zrušeno.

Na konci soudního jednání se rozprava uzavře a soud věc posoudí. V zásadě musí soud vynést rozhodnutí do jednoho měsíce od posouzení věci podle článku 770 soudního řádu.

Poslední aktualizace: 23/12/2020

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Jak postupovat? - Bulharsko

1 Musím podat návrh na zahájení soudního řízení nebo existuje jiná alternativa?

Jednou z několika možností řešení sporu je obrátit se na soud.

Před zahájením soudního řízení se strany mohou nejprve pokusit urovnat svůj spor mimosoudní cestou.

Nejsou-li toho schopny samy, mohou strany využít mediaci. Mediace je dobrovolným a důvěrným mimosoudním řízením k urovnávání sporů, při němž třetí strana, tedy mediátor, stranám pomáhá v jejich úsilí o dosažení dohody. Účast v řízení je dobrovolná a strany od něj mohou kdykoli odstoupit.

Mediátor jedná nestranně a nenařizuje řešení sporu. V mediačním řízení jsou všechny záležitosti urovnány vzájemnou dohodou mezi stranami.

Jednání o sporu jsou důvěrná. Účastníci mediace nesmí zveřejňovat žádné okolnosti, fakta ani dokumenty, o kterých se v průběhu řízení dozvěděli.

Seznam mediátorů, které mohou strany vyhledat, pokud chtějí urovnat svůj spor mimosoudně mediací, je k dispozici na internetových stránkách ministerstva spravedlnosti. Mnoho soudů zřídilo centra pro řešení sporů a mediační centra, která spolupracují s mediátory uvedenými v seznamu.

Další možností mimosoudního přezkumu je rozhodčí řízení. Lze ho využít v majetkových sporech, s výjimkou sporů týkajících se věcných práv nebo vlastnictví nemovitého majetku, výživného a výživného na děti a zaměstnaneckých práv. Služby rozhodčího řízení může poskytovat stálý orgán. K vyřešení konkrétního sporu lze popřípadě zahájit vyhrazené řízení (arbitráž ad hoc). Rozhodčí řízení proběhne, pokud strany sporu uzavřely rozhodčí dohodu. V té je uveden souhlas stran s tím, že rozhodčímu řízení postoupí všechny nebo některé spory, které mezi nimi mohou vzniknout nebo vznikly v souvislosti s konkrétním smluvním nebo mimosmluvním vztahem. Dohoda může mít formu rozhodčí doložky v jiné smlouvě nebo samostatné dohody. Rozhodčí dohoda musí být písemná. Za písemnou se považuje její stanovení v jakémkoli dokumentu podepsaném účastníky řízení nebo ve vyměněných dopisech, dálnopisových zprávách, telegramech nebo jiných komunikačních prostředcích.

Má se za to, že rozhodčí dohoda existuje i tehdy, pokud odpůrce písemně nebo na základě žádosti uvedené v přepisu rozhodčího řízení souhlasil s tím, že spor bude vyslechnut rozhodčím soudem, nebo pokud se odpůrce účastní rozhodčího řízení, tím, že předloží dupliku, důkaz, předloží protinávrh nebo se dostaví na rozhodčí řízení, aniž by zpochybnil příslušnost rozhodčího soudu.

V rozhodčí smlouvě strany upřesňují rozhodčí instituci, které si přejí předložit svůj spor, nebo konkrétního rozhodce, kterého chtějí jmenovat, a pravidla rozhodčího řízení, podle nichž si přejí vyřešit spor. Postup rozhodčího soudu se obvykle řídí pravidly rozhodčího řízení.

Další informace viz rovněž Příslušnost soudů.

2 Jaké platí lhůty pro podání návrhu na zahájení soudního řízení?

Lhůty pro podání soudních žalob se liší případ od případu. Promlčecí lhůty (kterými zaniká hmotné právo samotné) nebo prekluzivní lhůty (kterými zaniká pouze právo podat žalobu u soudu) se mohou lišit. Více informací viz Procesní lhůty.

Abyste si byli jisti, že nezmeškáte lhůtu pro podání žaloby, je v každém případě vhodné poradit se s právníkem.

3 Musím zahájit soudní řízení v tomto členském státě?

Viz Příslušnost soudů.

4 Pokud ano, na jaký soud se musím v tomto členském státě obrátit, podle svého bydliště a bydliště odpůrce nebo na základě jiných kritérií místní příslušnosti v dané věci?

Žaloba se zpravidla podává u soudu příslušného pro oblast, ve které má odpůrce bydliště nebo sídlo.

Pro určité druhy nároků však existují zvláštní pravidla v závislosti na postavení strany nebo předmětu sporu. Proto:

Žaloby proti nezletilým osobám nebo osobám bez způsobilosti k právům se podávají u soudu příslušného pro oblast, ve které má bydliště právní zástupce účastníka řízení.

Žaloby proti osobám bez známé adresy se podávají u soudu, který je příslušný pro oblast, v níž má advokát nebo právní zástupce bydliště, nebo nemá-li dotyčná osoba advokáta nebo právního zástupce, u soudu, který je příslušný pro oblast, ve které má bydliště žalobce.

Žaloby proti právnickým osobám se podávají u soudu příslušného pro oblast, ve které má sídlo právnická osoba. Žaloby týkající se sporů, které vznikly z přímých vztahů s divizemi nebo pobočkami těchto orgánů nebo osob, mohou být případně podány u soudu, který je příslušný pro oblast, v níž se nachází divize nebo pobočka.

Žaloby proti státu a vládním institucím, včetně jejich útvarů a poboček, se podávají u soudu příslušného pro oblast, ve které vznikly právní vztahy, z nichž spor vyplývá, s výjimkou žalob, které mají být podány u soudu, který je příslušný pro oblast, ve které se nachází nemovitý majetek nebo kde je spravována závěť. Pokud právní vztahy vznikly v jiné zemi, je žaloba podána u příslušného soudu v Sofii.

Pokud se žaloba týká věcných práv, rozdělení majetku ve společném vlastnictví nebo vymezení nebo obnovení vlastnických práv k nemovitému majetku, je žaloba podána u soudu, který je příslušný pro oblast, ve které se nemovitost nachází. Žaloby týkající se skutků zakládajících nebo převádějících věcná práva k nemovitému majetku a anulování, zrušení a stornování skutků týkajících se věcných práv k nemovitému majetku jsou rovněž podány u soudu příslušného pro oblast, ve které se nemovitost nachází.

Žaloby týkající se dědictví, úplného nebo částečného stažení závětí, rozdělení dědictví nebo zrušení dobrovolného rozdělení majetku se podávají u soudu příslušného pro oblast, ve které je spravována závěť. Je-li zůstavitel bulharským státním příslušníkem, ale závěť je spravována v jiné zemi, mohou být nároky uvedené v odstavci 1 podány u soudu příslušného pro oblast, ve které má zůstavitel poslední trvalé bydliště v Bulharsku, nebo soudu, který je příslušný pro oblast, ve které se nachází majetek.

Žaloby týkající se peněžních nároků vyplývajících ze smluv mohou být rovněž podány u soudu příslušného pro oblast, ve které má dlužník svou současnou adresu.

Žaloby týkající se výživného a výživného na děti mohou být rovněž podány u soudu příslušného pro oblast, ve které má žalobce trvalé bydliště.

Žaloby spotřebitelů a proti spotřebitelům se podávají u soudu, který je příslušný pro oblast, ve které má spotřebitel svou současnou adresu, nebo pokud nemá aktuální adresu, v oblasti, kde má spotřebitel trvalé bydliště.

Pracovníci mohou rovněž podat žalobu proti svému zaměstnavateli u soudu, který je příslušný pro oblast, v níž se nachází jejich obvyklé pracoviště.

Pokud jste utrpěli škodu, můžete podat žalobu u soudu, který je příslušný pro oblast, ve které škoda vznikla.

Poškozený může podat žalobu na náhradu škody podle zákona o pojištění (Kodeks za zastrahovaneto) proti pojistiteli, záručnímu fondu a Národnímu úřadu bulharských pojišťoven silničních vozidel u soudu, který je příslušný pro oblast, v níž měl žalobce v době, kdy došlo k pojistné události, svou současnou nebo trvalou adresu, sídlo nebo místo pojištění. Žaloba proti odpůrcům z různých soudních obvodů nebo v souvislosti s majetkem, který se nachází v jiných soudních obvodech, je podle volby žalobce podána u soudu, který je příslušný k jednomu z těchto obvodů.

Příslušnost přidělená zákonem nesmí být stranami změněna. Strany sporu o majetek se však mohou odchýlit od pravidel územní příslušnosti podpisem smlouvy o příslušnosti konkrétního soudu. Toto ustanovení se nevztahuje na soudy příslušné pro oblast, ve které se nachází nemovitý majetek.

Smlouvy obsahující výběr doložek o soudní příslušnosti pro spory týkající se ochrany spotřebitele nebo vyplývající z pracovního práva jsou platné pouze tehdy, jsou-li podepsány po vzniku sporu.

5 Na který soud se musím v tomto členském státě obrátit podle předmětu žaloby a výše hodnoty sporu?

Podání žaloby se v závislosti na povaze věci a hodnotě žaloby zpravidla řídí těmito pravidly:

Oblastní soud je příslušný k projednání všech občanskoprávních věcí s výjimkou těch, pro které mají původní příslušnost okresní soudy. Okresní soud jednající jako soud prvního stupně je příslušný pro:

  1. žaloby, jejichž cílem je stanovit nebo napadnout rodičovství, ukončit osvojení, soudně prohlásit osobu za postiženou nebo toto prohlášení zrušit;
  2. žaloby týkající se vlastnictví a jiných věcných práv týkající se majetku s hodnotou vyšší než 50 000 BGN;
  3. žaloby týkající se občanských a obchodních věcí s hodnotou vyšší než BGN 25 000, s výjimkou nároků na výživné a výživné na děti, nároky vyplývající z pracovního práva nebo vymáhání neoprávněných výloh;
  4. žaloby usilující o zrušení zápisů do rejstříků a neplatnost okolností ve veřejném záznamu podle těchto záznamů, pokud je to stanoveno zákonem;
  5. nároky, bez ohledu na jejich hodnotu, spojené s jedinou žalobou s nárokem spadajícím do pravomoci provinciálního soudu, mají-li být vyslechnuty v rámci téhož řízení;
  6. žaloby, na něž se vztahuje rozhodnutí provinciálního soudu podle jiných právních předpisů.

6 Mohu podat žalobu sám nebo musím pověřit prostředníka, právního zástupce?

Žalobu může podat žalobce osobně nebo prostřednictvím procesního zástupce (zmocněnce). Zmocněnci stran mohou být:

  1. právníci;
  2. rodiče, děti nebo manžel/manželka dotčené strany;
  3. právní poradci nebo jiní zaměstnanci s právním zázemím v příslušné instituci, podniku, právnické osobě a u jediném vlastníkovi;
  4. guvernéři okresu zmocnění ministrem financí nebo ministrem pro místní rozvoj a veřejných prací, pokud je zastupovanou stranou vláda, a
  5. další osoby stanovené zákonem.

Plná moc zmocňující zástupce musí být přiložena k žalobě.

7 Komu podávám návrh na zahájení řízení: v podatelně, v soudní kanceláři nebo na jiném pracovišti?

Návrhy se podávají do podatelny nebo kanceláře soudu osobně nebo prostřednictvím zmocněnce. Návrhy přijímají pracovníci soudu, zpravidla soudní úředníci, během úředních hodin soudu. Návrhy lze rovněž zaslat poštou do podatelny soudu.

8 V jakém jazyce mohu návrh podat? Mohu jej podat ústně nebo musí být podán písemně? Mohu jej zaslat faxem nebo elektronickou poštou?

Návrhy se předkládají soudu písemně v bulharském jazyce. Návrhy lze zaslat poštou, nikoli však faxem či e-mailem. Občanský soudní řád (Grazhdanski protsesualen kodeks) stanoví, že ke všem listinám v cizím jazyce, které účastníci předkládají, musí být připojeny jejich překlady do bulharštiny potvrzené účastníky.

9 Existují zvláštní žalobní formuláře, nebo pokud ne, jak jinak musím věc vyložit? Co vše musí žalobní návrh obsahovat?

Návrhy se podávají v písemné formě. K tomuto účelu neexistují zvláštní formuláře, s výjimkou vzorů (schválených ministerstvem spravedlnosti) exekučního příkazu, návrhu na vydání exekučního příkazu a vzorů jiných listin týkajících se exekučních návrhů podle občanského soudního řádu. Občanský soudní řád stanoví řadu minimálních náležitostí, jež musí návrhy obsahovat, ale forma jako taková není předepsaná. Návrhy musí podle občanského soudního řádu obsahovat: označení soudu; jméno a adresu navrhovatele (žalobce) a odpůrce (žalovaného), jejich právní zástupce či zmocněnce a případně osobní identifikační číslo navrhovatele a jeho číslo faxu a telexu; hodnotu předmětu sporu, jde-li určit; vylíčení skutečností, na nichž se návrh zakládá, předmět sporu a podpis osoby, která návrh podává. V návrhu musí navrhovatel označit důkazy, které předkládá a které skutečnosti jimi hodlá prokázat, a předložit veškeré listinné důkazy, jež má k dispozici.

Návrh musí podepsat navrhovatel nebo jeho zástupce. Pokud návrh podává zástupcem jménem navrhovatele, musí být k návrhu přiložena plná moc potvrzující zmocnění k jeho podání. Není-li navrhovatel schopen návrh podepsat, podepíše jej oprávněná osoba s uvedením důvodů, proč návrh nebyl podepsán navrhovatelem. Návrh se soudu podává s počtem kopií odpovídajícím počtu odpůrců.

K návrhu musí být přiloženy: plná moc, je-li návrh podáván zmocněncem; potvrzení o zaplacení poplatků a výdajů; jeden opis návrhu s přílohami pro každého odpůrce.

10 Musím hradit soudní poplatky? Pokud ano, kdy? Musím platit náklady právního zastoupení ihned od zahájení řízení?

Podání žádosti je spojeno se zaplacením soudních poplatků, jejichž výše závisí na hodnotě předmětu sporu a na nákladech řízení. Není-li možné zjistit hodnotu nároku, určí výši poplatků soud. Hodnotu předmětu sporu určí navrhovatel. Hodnota předmětu sporu představuje peněžní ohodnocení předmětu věci.

Otázky týkající se hodnoty předmětu sporu může vznést odpůrce nebo soud z moci úřední nejpozději na prvním jednání. Je-li uvedená hodnota nereálná, hodnotu sporu určí soud.

Existují dva druhy poplatků: jednoduché a poměrné. Jednoduché poplatky se určují na základě materiálních, technických a administrativních nákladů řízení. Poměrné poplatky se odvíjí od hodnoty sporu. Poplatek se platí při podání návrhu na ochranu nebo podání opravného prostředku a při vydání listiny, za kterou se platí poplatky podle sazebníku schváleného Radou ministrů.

Soudní poplatky se obyčejně platí bankovním převodem na účet soudu při podání návrhu. Každá ze stran musí uhradit soudu předem náklady úkonu, který je požadován. Na žádost obou stran nebo z podnětu soudu jsou podle okolností hrazeny veškeré náklady oběma stranami nebo pouze jednou z nich. Náklady k uhrazení jsou stanoveny soudem.

Soudní poplatky a náklady nemusí platit: navrhovatelé, kteří jsou pracovníky, zaměstnanci nebo členy družstev za návrhy vyplývající z pracovněprávních vztahů; za návrhy na určení výše výživného; u žalob podaných státním zástupcem; navrhovatelé za podání návrhu na náhradu škody způsobené trestným činem v souvislosti s odsouzením, jež má účinky věci, o níž bylo pravomocně rozhodnuto; nebo soudem ustanovení zvláštní zmocněnci účastníka, jehož pobyt není znám.

Soudní poplatky se nevybírají od fyzických osob, u nichž soud shledal nedostatek prostředků. V případě žádosti o osvobození od soudních poplatků vezme soud v úvahu: příjem osoby a její rodiny, její majetek, osobní stav, zdravotní stav, zaměstnání, věk a další okolnosti. V takových případech se náklady řízení hradí z vyčleněných prostředků v rozpočtu soudu. V případě návrhu dlužníka na zahájení úpadkového řízení soud poplatky nevybírá. Vyberou se z konkurzní podstaty při rozdělení majetku v souladu s obchodním zákonem (Targovski zakon).

Je-li návrh úplně nebo částečně úspěšný, nařídí soud odpůrci (žalovanému) zaplatit navrhovateli poměrnou část nákladů řízení podle úspěchu ve věci (soudní poplatky, odměnu advokáta, náklady týkající se účasti na jednání a shromáždění důkazů). Byla-li navrhovateli poskytnuta bezplatná právní pomoc, je odpůrci nařízeno uhradit náklady v poměrné výši k návrhu. Je-li řízení přerušeno, má odpůrce nárok na náhradu nákladů, a když soud zamítne návrh (žalobu), má odpůrce nárok požadovat uhrazení vzniklých nákladů v poměrné výši k zamítnutému návrhu.

Odměna advokáta je stanovena dohodou mezi advokátem a klientem a je obvykle splatná při podpisu smlouvy o právním zastoupení v souladu s platebními podmínkami v ní stanovenými. Využití služeb advokáta k podání žaloby a během soudního řízení není povinné.

11 Mohu žádat o právní pomoc?

Každá fyzická osoba může požádat o bezplatnou právní pomoc, pokud splňuje právní podmínky k tomu potřebné. Právní pomoc zahrnuje poskytnutí bezplatného právního poradce.

Žádost o bezplatnou právní pomoc se podává písemně u soudu, u něhož je věc projednána. V usnesení o udělení žaloby musí soud upřesnit druh a rozsah bezplatné právní pomoci, která má být poskytnuta. Usnesení o poskytnutí bezplatné právní pomoci nabývá účinku dnem podání žádosti, nerozhodne-li soud jinak. Příkaz je vydán v uzavřeném zasedání, pokud soudkyně nepovažuje za nezbytné vyslechnout účastníka řízení za účelem vyjasnění všech okolností. Kasační opravný prostředek lze podat proti usnesení o zamítnutí bezplatné právní pomoci podáním soukromého opravného prostředku. Příkaz vydaný odvolacím soudem je konečný.

V občanských a správních případech se právní pomoc poskytuje, pokud soud nebo předseda Národního úřadu pro bezplatnou právní pomoc na základě důkazů poskytnutých příslušnými orgány rozhodne, že účastník řízení nemá prostředky k zaplacení poplatku advokáta. Pro účely tohoto rozhodnutí soud bere v úvahu:

  1. příjem účastníka nebo jeho rodiny;
  2. vlastnictví a majetek účastníka potvrzené prohlášením;
  3. rodinný stav účastníka;
  4. zdravotní stav účastníka;
  5. zda je účastník zaměstnán;
  6. věk účastníka;
  7. jiné okolnosti.

Bezplatná právní pomoc není poskytována:

  1. není-li poskytnutí bezplatné právní pomoci odůvodněné z hlediska výhody, kterou by přinesla osobě, která o ni žádá;
  2. je-li nárok zjevně neopodstatněný, neodůvodněný nebo nepřípustný;
  3. v případech obchodních a daňových sporů podle zákona o daňovém a pojistném řízení (Danachno-osiguritelen protsesualen kodeks), pokud strana žádající o bezplatnou právní pomoc není fyzickou osobou a není pro ni způsobilá.

Poskytování právní pomoci je ukončeno:

  1. dojde-li ke změně okolností, za kterých byla právní pomoc poskytnuta;
  2. smrtí fyzické osoby, které byla poskytována.

Soud z moci úřední nebo na žádost účastníka řízení nebo soudem jmenovaného advokáta nařídí úplné nebo částečné ukončení poskytování bezplatné právní pomoci od okamžiku, kdy dojde ke změně okolností, za nichž byla poskytnuta.

Soud z moci úřední nebo na žádost účastníka řízení nebo soudního advokáta nařídí úplné nebo částečné zrušení bezplatné právní pomoci, pokud se prokáže, že podmínky, za nichž byla bezplatná právní pomoc poskytnuta, existovaly částečně, nebo neexistovaly vůbec.

V případě zrušení bezplatné právní pomoci je účastník řízení povinen uhradit nebo nahradit veškeré částky, od nichž byla neoprávněně osvobozena, spolu s poplatkem soudem jmenovaného advokáta zastupujícího účastníka řízení.

Soudem jmenovaný advokát nadále plní své povinnosti až do vstupu usnesení o ukončení nebo zrušení bezplatné právní pomoci v platnost, je-li to nezbytné k ochraně účastníka řízení před nepříznivými právními důsledky. Lhůta pro podání kasačního opravného prostředku se pozastavuje v intervalu mezi dnem, kdy soud vydá rozhodnutí o ukončení nebo zrušení bezplatné právní pomoci, a dnem vstupu rozhodnutí v platnost. Jakmile tento interval uplyne, obnoví se lhůta pro podání kasačního opravného prostředku.

12 Kdy je můj návrh na zahájení řízení řádně podán? Dostanu úřední vyrozumění, zda byl můj žalobní návrh úplný, či nikoliv?

Návrhy a jinou korespondenci zaslanou poštou i doručenou osobně soudu v pracovní době zaznamená soud do knihy došlé pošty v den přijetí. Žaloba je oficiálně považována za podanou v den doručení na soud. Je-li žaloba poslána poštou nebo doručena nesprávnému soudu, má se za to, že byla doručena v den odeslání na poště nebo v den přijetí nesprávným soudem. Soud ověří správnost žaloby. Je-li žaloba nesprávná, nebo pokud k ní nebyly přiloženy všechny potřebné listiny, je žalobce vyzván k odstranění vad ve lhůtě jednoho týdne a je mu oznámeno, zda má nárok na bezplatnou právní pomoc. Není-li v žalobě uvedeno bydliště žalobce a soudu není známo, je o tomto žalobce vyrozuměn prostřednictvím oznámení na úřední desce soudu po dobu jednoho týdne. Neodstraní-li žalobce vady ve stanovené lhůtě, je mu žaloba i s přílohami vrácena. Není-li bydliště žalobce známo, je žaloba uchována v kanceláři soudu, kde k ní bude žalobci k dispozici. Totéž platí, zjistí-li se vady žaloby v průběhu řízení. Žaloba se má za podanou ke dni přijetí její opravy.

Zjistí-li soud při ověřování žaloby, že je nepřípustná, vrátí ji.

Vrácení žaloby žalobci nevylučuje její opětovné podání soudu, ale v tomto případě se má za to, že žaloba byla podána dne, kdy došlo k jejímu opětovnému podání.

Soud nerozesílá žádné zvláštní potvrzení o zahájení řízení, ale tato skutečnost vyplyne z určitých úkonů. Žalovaný musí na žalobu písemně odpovědět ve lhůtě jednoho měsíce a je poučen o tom, co musí tato odpověď obsahovat. Žalovaný je rovněž poučen o tom, jaké následky nastanou, pokud neodpoví nebo neuplatní svoje práva, a o tom, zda je k dispozici bezplatná právní pomoc a zda má na ni nárok. Písemná odpověď žalovaného musí obsahovat: označení soudu a číslo spisu; jméno a bydliště žalovaného, případně jeho právního zástupce nebo zmocněnce; stanovisko žalovaného k přípustnosti a opodstatněnosti žaloby; stanovisko žalovaného ke skutečnostem, na nichž je žaloba založena; argumenty proti žalobě a skutečnosti, o něž se tyto argumenty opírají; podpis osoby předkládající odpověď. Ve své odpovědi musí žalovaný označit důkazy, které předkládá a které skutečnosti jimi hodlá prokázat, a předložit veškeré listinné důkazy, jimiž disponuje. K odpovědi musí být přiloženy: plná moc, je-li odpověď podávána zmocněncem; kopie odpovědi a jejích příloh v jednom vyhotovení pro každého žalobce. Nepředloží-li žalovaný ve stanovené lhůtě písemnou odpověď týkající se jeho postoje k žádosti nebo obsahující námitky a zpochybňující pravdivost listin předložených se žalobou, přijde tím o možnost uplatnit svoje právo vznést protinárok, incidenční žalobu nebo vyzvat třetí stranu oprávněnou zasáhnout v jeho jméně, a ztratí možnost učinit tak později, nedošlo-li k tomu opominutí z důvodu zvláštních nepředvídatelných okolností.

Po ověření správnosti a přípustnosti podaných žalob soud rozhodne, jak bude dál v řízení postupovat a odpoví na žádosti a námitky účastníků ohledně předběžných otázek a přípustnosti důkazů. Soud rovněž může nařídit mediaci nebo jiný způsob dobrovolného řešení sporu.

Soud naplánuje jednání ve věci, na které předvolá účastníky. Soudní úředník rozešle předvolání účastníkům, kterým se doručí kopie soudního rozhodnutí.

Občanský soudní řád umožňuje v obchodních věcech vzájemnou výměnu listin mezi účastníky. Po obdržení žalobní odpovědi zašle soud její kopii spolu s přílohami žalobci, který může ve lhůtě dvou týdnů žalobu doplnit. V doplnění žaloby může žalující doplnit a objasnit původní podání. Po obdržení doplnění žaloby zašle soud toto podání spolu s přílohami žalovanému, který může zaslat odpověď ve lhůtě dvou týdnů. V dodatečné odpovědi se žalovaný musí vyjádřit k dodatečné žádosti.

Po ověření správnosti listin, které si účastníci vyměnili, a přípustnosti podaných žalob včetně jejich hodnoty a dalších žádostí a námitek účastníků soud rozhodne o veškerých předběžných otázkách a přípustnosti důkazů. Soud stanoví datum jednání ve věci, na které předvolá účastníky zasláním doplňující žalobní odpovědi žalobci, a oznámí svoje rozhodnutí účastníkům. Soud může nařídit mediaci nebo jiný způsob dobrovolného vyřešení sporu. Po seznámení se s veškerými důkazy předloženými prostřednictvím výměny listin, a pokud se strany dohodnou, že není třeba se dostavit k jednání, a pokud si to účastníci přejí, může soud věc projednat v neveřejném zasedání s tím, že účastníkům umožní hájit se a předkládat vyjádření písemnou formou.

Občanský soudní řád obsahuje zvláštní ustanovení upravující určitá procesní pravidla pro: zkrácená řízení, řízení ve věcech manželství, osobního stavu, poručnictví a opatrovnictví, soudního vypořádání spoluvlastnictví, návrhů na ochranu a obnovení vlastnických práv, listin, hromadných žalob a návrhů na exekuční příkaz, předběžná řízení, návrhy o udělení ochrany a exekuční řízení. Zvláštní pravidla o insolvenčním řízení a s ním souvisejících návrzích jsou zakotvena v obchodním zákoně.

13 Dostanu přesné údaje o časovém harmonogramu navazujících kroků (např. o lhůtě pro přijetí žalobního návrhu)?

Soud předvolá účastníky na jednání v případě, že se na uzavřeném zasedání naplánovalo jednání. Je-li věc na jednání odročena, účastníci, kteří byli řádně předvoláni, nedostanou předvolání k dalšímu jednání, bylo-li jim jeho datum sděleno na jednání. Předvolání se vydává nejméně jeden týden před jednáním. Toto pravidlo se nevztahuje na exekuční řízení. Předvolání obsahuje: označení soudu, který je vydal, jméno a bydliště předvolané osoby, v jaké věci a v jakém postavení je osoba předvolána, místo a čas jednání a právní následky nedostavení se.

Soud poskytne účastníkům kopii všech rozhodnutí, proti kterým lze podat samostatný opravný prostředek.

Účastníkům se oznamují lhůty na procesní úkony stanovené soudem pro provedení řízení, nikoli však lhůty vyplývající ze zákona, s výjimkou lhůt pro opravný prostředek proti soudnímu rozhodnutí. Soud je povinen v každém soudním rozhodnutí uvést orgán, u kterého může být podán opravný prostředek, a lhůtu pro jeho podání.

Poslední aktualizace: 23/09/2021

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Jak postupovat? - Česká republika

1 Musím podat návrh na zahájení soudního řízení nebo existuje jiná alternativa?

Každý má právo domáhat se u soudu ochrany práva, které bylo ohroženo nebo porušeno. Vždy je dobré pokusit se spor vyřešit nejprve smírnou cestou. Zároveň je možné využít i možností alternativního řešení sporu. V určitých oblastech soukromoprávních vztahů stát umožňuje, aby účastníci dotčeného právního vztahu svěřili právní spor jinému orgánu soukromé povahy. V České republice je zákonem č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů, upraveno rozhodčí řízení. Výsledkem rozhodčího řízení je rozhodčí nález, který je pro obě strany sporu závazný a který má povahu exekučního titulu. Mediace v netrestních věcech je upravena zákonem č. 202/2012 Sb., o mediaci a o změně některých zákonů (zákon o mediaci). Pro další podrobnosti viz „Alternativní způsoby řešení sporů - Česká republika“.

I poté, co se na soud obrátíte, je možné, připouští-li to povaha věci, navrhnout soudu, aby provedl pokus o smír (viz § 67- 69 a § 99 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů). Schválený soudní smír má tytéž účinky jako pravomocný rozsudek. Zároveň je titulem pro soudní výkon (exekuci). Schválený soudní smír tvoří překážku věci rozhodnuté.

2 Jaké platí lhůty pro podání návrhu na zahájení soudního řízení?

Promlčecí lhůty se v jednotlivých případech liší, a proto je lépe obrátit se včas na právního poradce. Žalobu je třeba podat u příslušného soudu před uplynutím promlčecí lhůty (žaloba musí být ve lhůtě doručena soudu).

V případě promlčení uplynutím zákonem stanovené doby závazek dlužníka nezanikne, ale je oslaben. To znamená, že jej není možné vymoci, pokud dlužník promlčení namítne. Promlčení je obecně upraveno v § 609 – 653 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Obecná promlčecí lhůta je tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé. Délka jednotlivých zvláštních promlčecích lhůt závisí na povaze uplatňovaných práv.

3 Musím zahájit soudní řízení v tomto členském státě?

Viz „Pravomoc soudů – Česká republika“.

4 Pokud ano, na jaký soud se musím v tomto členském státě obrátit, podle svého bydliště a bydliště odpůrce nebo na základě jiných kritérií místní příslušnosti v dané věci?

Příslušnost soudů se určuje podle pravidel místní, věcné a funkční příslušnosti.

Místní příslušnost vymezuje okruh působnosti jednotlivých soudů téhož druhu. Jde o určení, který konkrétní soud prvního stupně má určitou věc projednat a rozhodnout. Základní pravidla místní příslušnosti jsou obsažena v § 84 až 89a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. Je však třeba vzít v úvahu, že v některých případech může být místní příslušnost upravena i přímo použitelným předpisem EU, který se použije přednostně před národním právem (viz některá ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, která neupravují pouze mezinárodní, ale také místní příslušnost), nelze tedy použít pravidla místní příslušnosti podle českého práva.

Místně příslušným soudem je obecný soud účastníka, proti němuž návrh směřuje (žalovaného), nestanoví-li zákon jinak. Obecným soudem je vždy okresní soud. Je-li věcně příslušný v prvním stupni krajský soud, je místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu se nachází obecný (okresní) soud účastníka. Směřuje-li návrh proti několika žalovaným, je místně příslušný obecný soud kteréhokoliv z nich.

  • Obecným soudem fyzické osoby je okresní soud, v jehož obvodu má své bydliště, a nemá-li je, pak je jím soud, v jehož obvodu se zdržuje. Bydlištěm se rozumí místo, kde osoba bydlí v úmyslu zdržovat se zde trvale (není vyloučeno, aby takových míst bylo několik, a pak jsou obecným soudem všechny tyto soudy).
  • Obecným soudem fyzické osoby, která je podnikatelem, je ve věcech vyplývajících z podnikatelské činnosti okresní soud, v jehož obvodu má sídlo (sídlem je adresa zapsaná ve veřejném rejstříku); nemá-li sídlo, okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje.
  • Kritériem pro určení obecného soudu právnické osoby je její sídlo (viz § 136 – 137 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník).
  • Obecným soudem insolvenčního správce při výkonu jeho funkce je okresní soud, v jehož obvodu má sídlo.
  • Speciální pravidla platí pro obecný soud státu (soud, v jehož obvodu má sídlo organizační složka státu příslušná podle zvláštního právního předpisu, a nelze-li takto místně příslušný soud určit, soud, v jehož obvodu nastala skutečnost, která zakládá uplatněné právo), obce (soud, v jehož obvodu má obec své území) a vyššího územně samosprávního celku (soud, v jehož obvodu mají sídlo jeho orgány).

Nemá-li žalovaný, který je státním občanem České republiky, obecný soud vůbec nebo jej nemá v České republice, je příslušný soud, v jehož obvodu měl v České republice poslední známé bydliště. Proti tomu, kdo nemá jiný příslušný soud v České republice, je možné uplatnit majetková práva u soudu, v jehož obvodu má majetek.

Proti zahraniční osobě lze podat žalobu (návrh na zahájení řízení) i u soudu, v jehož obvodu je v České republice umístěn její závod nebo organizační složka jejího závodu.

Věcná příslušnost vymezuje okruh působnosti mezi jednotlivými druhy soudů, a to tak, že určuje, který soud věc rozhoduje v prvním stupni. Věcná příslušnost soudů je v občanském soudním řízení stanovena tak, že k řízení v prvním stupni jsou příslušné okresní soudy, nestanoví-li zákon výslovně, že jsou věcně příslušné krajské soudy nebo Nejvyšší soud ČR.

Funkční příslušnost vymezuje okruh působnosti soudů různého druhu účastných při projednávání téže věci po sobě v případech zahrnujících podání řádných a mimořádných opravných prostředků (jinak řečeno určuje, který soud rozhoduje o řádných a mimořádných opravných prostředích).

5 Na který soud se musím v tomto členském státě obrátit podle předmětu žaloby a výše hodnoty sporu?

Jak již bylo uvedeno výše (viz otázka č. 4) je věcná příslušnost soudů v občanském soudním řízení stanovena tak, že k řízení v prvním stupni jsou zásadně příslušné okresní soudy.

K prolomení této zásady došlo ve prospěch krajských soudů, které projednávají a rozhodují věci vyjmenované v ustanovení § 9 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. Jde především o rozhodování ve věcech, jež vzhledem ke své povaze vyžadují určitou specializaci, a ve věcech, jež jsou skutkově a právně obtížnější. Krajské soudy rozhodují jako soudy prvního stupně

a) ve sporech o vzájemné vypořádání úhrady přeplatku na dávce důchodového pojištění, nemocenského pojištění, státní sociální podpory a pomoci v hmotné nouzi a ve sporech o vzájemné vypořádání regresní náhrady zaplacené v důsledku vzniku nároku na dávku nemocenského pojištění,

b) ve sporech o určení nezákonnosti stávky nebo výluky,

c) ve sporech týkajících se cizího státu nebo osob požívajících diplomatických imunit a výsad, jestliže tyto spory patří do pravomoci soudů České republiky,

d) ve sporech o zrušení rozhodnutí rozhodce o plnění závazků z kolektivní smlouvy,

e) ve věcech vyplývajících z právních poměrů, které souvisejí se zakládáním obchodních korporací, ústavů, nadací a nadačních fondů, a ve sporech mezi obchodními korporacemi, jejich společníky nebo členy, jakož i mezi společníky nebo členy navzájem, vyplývají-li z účasti na obchodní korporaci,

f) ve sporech mezi obchodními korporacemi, jejich společníky nebo členy a členy jejich orgánů nebo likvidátory, jde-li o vztahy týkající se výkonu funkce členů orgánů nebo likvidace,

g) ve sporech vyplývajících z práva duševního vlastnictví,

h) ve sporech o ochranu práv porušených nebo ohrožených nekalým soutěžním jednáním nebo nedovoleným omezením soutěže,

i) ve věcech ochrany názvu a pověsti právnické osoby,

j) ve sporech z finančního zajištění a sporech týkajících se směnek, šeků a investičních nástrojů,

k) ve sporech z obchodů na komoditní burze,

l) ve věcech jednání shromáždění společenství vlastníků a sporů z toho vzniklých s výjimkou sporů o příspěvky členů společenství vlastníků na správu domu a pozemku, sporů o zálohy na úhradu za služby a způsobu rozúčtování cen služeb,

m) ve věcech přeměn obchodních společností a družstev, včetně všech řízení o náhradě podle zvláštního právního předpisu,

n) ve sporech z koupě závodu, pachtu závodu nebo jeho části,

o) ve sporech ze smluv na stavební práce, které jsou nadlimitními veřejnými zakázkami, včetně dodávek nezbytných k provedení těchto smluv,

p) ve věcech zákonného ručení při porušení péče řádného hospodáře,

q) ve sporech vyplývajících z úpravy podnikatelských seskupení,

r) ve sporech o zajištění pohledávek věřitelů při snížení základního kapitálu obchodních společností nebo při snížení základního členského vkladu družstev.

Nejvyšší soud je v prvním a jediném stupni věcně příslušný k řízení o uznání cizího rozhodnutí ve věcech manželských (to se neuplatní při uznávání rozhodnutí z jiného členského státu EU, je-li aplikováno nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000) a ve věcech určení a popření rodičovství podle § 51 a 55 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém.

6 Mohu podat žalobu sám nebo musím pověřit prostředníka, právního zástupce?

V civilním řízení není v České republice obecně povinné zastoupení právním zástupcem.

Procesní způsobilost:

Každý může před soudem jako účastník samostatně právně jednat v tom rozsahu, v jakém je svéprávný (§ 20 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů). Plné procesní způsobilosti nabývá fyzická osoba dosažením zletilosti. Zletilosti se nabývá dovršením osmnáctého roku. Před dosažením tohoto věku se zletilosti nabývá přiznáním svéprávnosti (viz § 37 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník), nebo uzavřením manželství. V případě, že účastník řízení nemá plnou procesní způsobilost, musí být v řízení zastoupen. Procesně nezpůsobilá může také být zletilá osoba omezená ve svéprávnosti.

Zastoupení vzniká na základě zákona nebo z rozhodnutí státního orgánu (zákonné zastoupení) anebo na základě dohody o plné moci. Každý, kdo v řízení vystupuje jako zástupce účastníka, musí své zastoupení doložit.

Fyzická osoba, která nemůže před soudem jednat samostatně, musí být zastoupena svým zákonným zástupcem nebo opatrovníkem (§§ 22 - 23 a § 29an. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů).

Účastník řízení (svéprávný) může být také zastoupen osobou, jež si zvolí, na základě plné moci (§ 24 - 28a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů).

7 Komu podávám návrh na zahájení řízení: v podatelně, v soudní kanceláři nebo na jiném pracovišti?

Žaloba (návrh na zahájení řízení) se podává k věcně, místně a funkčně příslušnému soudu. Jednotlivé adresy českých soudů je možné vyhledat na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti ČR: Odkaz se otevře v novém okně.http://portal.justice.cz/Justice2/Uvod/Soudy.aspx

8 V jakém jazyce mohu návrh podat? Mohu jej podat ústně nebo musí být podán písemně? Mohu jej zaslat faxem nebo elektronickou poštou?

Účastníci mají v občanském soudním řízení rovné postavení a mají právo jednat před soudem ve svém mateřském jazyce (viz § 18 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů). Právo na jednání ve vlastní mateřštině před soudem je omezeno pouze na ústní jednání soudu a nevztahuje se na písemný styk soudu s účastníky a naopak. Návrh je tedy třeba podat v českém jazyce.

Návrh na zahájení řízení je možno učinit písemně (viz § 42 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů). Písemné podání se činí v listinné nebo elektronické podobě prostřednictvím veřejné datové sítě nebo telefaxem. Písemné podání obsahující návrh ve věci samé učiněné telefaxem nebo v elektronické podobě je třeba nejpozději do 3 dnů doplnit předložením jeho originálu, případně písemným podáním shodného znění. V případě podání v elektronické podobě podepsaného uznávaným elektronickým podpisem (podle zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, ve znění pozdějších předpisů) nebo podání v elektronické podobě podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech, osobních číslech a autorizované konverzi dokumentů) se nevyžaduje doplnění podání předložením jeho originálu.

Ústně do protokolu (viz § 14 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů) je možné učinit návrh na zahájení řízení a návrh na nařízení výkonu rozhodnutí, jen jde-li o řízení, které lze zahájit i bez návrhu nebo jde-li o řízení o povolení uzavřít manželství, řízení ve věci ochrany proti domácímu násilí, řízení o určení a popření rodičovství a řízení ve věcech osvojení. Každý okresní soud je povinen sepsat podání do protokolu a postoupit je bez průtahu příslušnému soudu. Takové podání má tytéž účinky, jakoby se stalo přímo u příslušného soudu.

9 Existují zvláštní žalobní formuláře, nebo pokud ne, jak jinak musím věc vyložit? Co vše musí žalobní návrh obsahovat?

Pro podání žaloby (návrhu na zahájení řízení) neexistují žádné předepsané tiskopisy. Žaloba (návrh na zahájení řízení) musí obsahovat obecné náležitosti (viz § 42 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů) a zvláštní náležitosti (viz § 79 odst. 1 občanského soudního řádu).

Mezi obecné náležitosti patří označení soudu, kterému je návrh určen, a označení toho, kdo návrh činí. Dále musí být z návrhu patrné, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsán a datován.

Mezi zvláštní náležitosti patří jméno, příjmení a bydliště účastníků, popřípadě rodná čísla nebo identifikační čísla účastníků (obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby, identifikační číslo, označení státu a příslušné organizační složky státu, která za stát před soudem vystupuje), popřípadě též jejich zástupců, vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí být z něj patrno, čeho se navrhovatel domáhá.

Pokud podání nemá stanovené náležitosti, případně je nesrozumitelné nebo neurčité, vyzve soud účastníka, aby tyto nedostatky ve stanovené lhůtě odstranil. Pokud se tak nestane a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením podání, kterým se zahajuje řízení, odmítne. K ostatním podáním soud nepřihlíží, dokud nebudou řádně opravena nebo doplněna (viz § 43 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů). Podání je třeba předložit s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal u soudu a aby každý účastník dostal jeden stejnopis, je-li to třeba (viz § 42 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů).

10 Musím hradit soudní poplatky? Pokud ano, kdy? Musím platit náklady právního zastoupení ihned od zahájení řízení?

Soudní poplatky se vybírají za řízení vedená před soudy České republiky, a to za úkony uvedené v sazebníku poplatků a za jednotlivé úkony prováděné soudy a úkony prováděné správou soudů. Výši těchto poplatků stanovuje zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Soudní poplatky jsou stanoveny buď pevnou částkou, nebo se určují procentní sazbou z hodnoty předmětu soudního řízení.

Řada věcí (hlavně nesporných) je od poplatku osvobozena. Mezi věci tzv. věcně osvobozené patří zejména záležitosti opatrovnické, osvojení, vzájemné vyživovací povinnosti rodičů a dětí atp. Taková řízení poplatkům vůbec nepodléhají.

Od poplatku jsou osobně osvobozeni navrhovatelé v řízení o určení výživného, o náhradu škody na zdraví, z pracovního úrazu a nemoci z povolání apod. Je-li žalobce v určitém řízení od poplatku takto osobně osvobozen a soud jeho žalobnímu návrhu vyhoví, zaplatí poplatek žalovaný.

Dále je možno přiznat tzv. individuální osvobození s ohledem na majetkové a sociální poměry účastníka řízení a konkrétní okolnosti projednávané věci. Pokud se žalobce nachází v hmotné nouzi z důvodu dlouhodobé nezaměstnanosti, vážné nemoci atp., může požádat soud o plné nebo částečné prominutí poplatků. Příslušná žádost by měla být připojena nejlépe již k návrhu žaloby. Při rozhodování o zproštění poplatkové povinnosti soud přihlédne k celkovým majetkovým, finančním a sociálním poměrům žadatele, k výši soudního poplatku, k povaze uplatněného nároku atd. Nesmí však jít o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva. Viz také „Právní pomoc - Česká republika“.

Podáním návrhu na zahájení řízení je poplatek splatný. Není-li zaplacen současně s podáním, soud vyzve účastníka, aby tento poplatek zaplatil, a zároveň jej poučí, že nebude-li poplatek ve stanovené lhůtě zaplacen, bude řízení zastaveno.

11 Mohu žádat o právní pomoc?

Viz „Právní pomoc - Česká republika“.

12 Kdy je můj návrh na zahájení řízení řádně podán? Dostanu úřední vyrozumění, zda byl můj žalobní návrh úplný, či nikoliv?

Soudní řízení je zahájeno dnem, kdy návrh došel soudu (viz § 82 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů) nebo kdy bylo vydáno usnesení soudu, podle něhož se řízení zahajuje bez návrhu (viz § 13 odst. 2 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů). Tím, že žaloba (návrh na zahájení řízení) dojde soudu, je řízení zahájeno a soud neposílá zvláštní potvrzení o zahájení řízení. Pokud se podává žaloba (návrh na zahájení řízení) osobně v podatelně u soudu, je možné nechat si potvrdit razítkem kopii žaloby.

Má-li podání nedostatky (nemá stanovené náležitosti, případně je neurčité nebo nesrozumitelné), vyzve soud účastníka k jejich odstranění. V případě, že by tyto nedostatky nebyly odstraněny v soudem stanovené lhůtě a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením podání, kterým se zahajuje řízení, odmítne a řízení zastaví.

13 Dostanu přesné údaje o časovém harmonogramu navazujících kroků (např. o lhůtě pro přijetí žalobního návrhu)?

Jakmile bylo řízení zahájeno, postupuje v něm soud i bez dalších návrhů tak, aby věc byla co nejrychleji projednána a rozhodnuta (viz § 100 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů). Soud je povinen doručit žalobu (návrh na zahájení řízení) i ostatním účastníkům řízení do vlastních rukou (viz § 79 odst. 3 občanského soudního řádu). V průběhu řízení poučuje soud účastníky řízení o jejich jednotlivých právech a povinnostech. V případě potřeby vykonat určitý procesní úkon stanoví soud lhůtu, do které je tak třeba učinit.

Účastníci a jejich zástupci mají právo nahlížet do soudního spisu, s výjimkou protokolu o hlasování, a činit si z něho výpisy a opisy. Každému, kdo na tom má právní zájem nebo kdo pro to má vážné důvody, předseda senátu na žádost povolí, aby nahlédl do spisu a aby si z něho učinil výpisy nebo opisy, ledaže jde o spis, o němž právní předpisy stanoví, že jeho obsah musí zůstat utajen (viz § 44 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů).

Poslední aktualizace: 12/10/2020

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Jak postupovat? - Německo

1 Musím podat návrh na zahájení soudního řízení nebo existuje jiná alternativa?

Může být velmi užitečné využít „Odkaz se otevře v novém okně.alternativní řešení sporů“. Viz více pod příslušným odkazem.

2 Jaké platí lhůty pro podání návrhu na zahájení soudního řízení?

Procesní lhůta pro podání žaloby neexistuje. Nároky, kterých se žaloba domáhá, mohou ale být promlčeny. Je-li nárok promlčen a protistrana se na to v procesu odvolá, bude žaloba zamítnuta. Promlčecí lhůty se neřídí právem procesním, nýbrž právem hmotným. Jejich délka je v různých případech různá. Tuto otázku si lze vyjasnit v rámci právního poradenství.

3 Musím zahájit soudní řízení v tomto členském státě?

Viz „Odkaz se otevře v novém okně.Příslušnost soudů“.

4 Pokud ano, na jaký soud se musím v tomto členském státě obrátit, podle svého bydliště a bydliště odpůrce nebo na základě jiných kritérií místní příslušnosti v dané věci?

Viz „Odkaz se otevře v novém okně.Příslušnost soudů – Německo“.

5 Na který soud se musím v tomto členském státě obrátit podle předmětu žaloby a výše hodnoty sporu?

Viz „Odkaz se otevře v novém okně.Příslušnost soudů – Německo“.

6 Mohu podat žalobu sám nebo musím pověřit prostředníka, právního zástupce?

To, jestli účastníka sporu musí při podání žaloby zastupovat advokát, závisí na tom, který soud je pro tuto žalobu příslušný.

U zemského soudu (Landgericht) a vrchního zemského soudu (Oberlandesgericht) musí strany zastupovat advokát. Zastoupení advokátem je povinné i ve většině rodinných záležitostí (např. rozvod, vyživovací povinnosti, majetkové spory), pro které je příslušný okresní soud (Amtsgericht).

Ve všech ostatních typech řízení před okresním soudem (Amtsgericht) může podat žalobu a vést řízení přímo žalobce.

Pro zjednodušené řízení za účelem dosažení exekučního titulu – řízení o platebním rozkazu (Mahnbescheid) – je příslušný okresní soud (Amtsgericht). Žalobce může proto i bez advokáta podat u soudu návrh na vydání platebního rozkazu.

Rovněž u pracovněprávního soudu (Arbeitsgericht) může účastník podat žalobu sám.

7 Komu podávám návrh na zahájení řízení: v podatelně, v soudní kanceláři nebo na jiném pracovišti?

Žaloba se podává v zásadě písemně u příslušného soudu.

Žalobu, pro kterou je příslušný okresní soud (Amtsgericht), lze ovšem podat také ústně a nechat zaprotokolovat v podatelně okresního soudu. Protokol o podané žalobě může být pořízen v podatelně kteréhokoli okresního soudu. Z podatelny je pak protokol bezodkladně zaslán soudu, jemuž je žaloba určena.

Totéž platí i pro řízení před pracovněprávním soudem. Žaloba, která je určena určitému pracovněprávnímu soudu, může být zaprotokolována i na podatelně daného pracovněprávního soudu.

8 V jakém jazyce mohu návrh podat? Mohu jej podat ústně nebo musí být podán písemně? Mohu jej zaslat faxem nebo elektronickou poštou?

Úředním jazykem soudu je němčina. Žaloba musí být proto podána v německém jazyce.

Žaloba se podává v zásadě písemně. Jedná-li se o řízení před okresním (Amtsgericht) nebo pracovněprávním soudem, lze žalobu podat rovněž ústně a nechat zaprotokolovat na podatelně (viz otázka 7).

Žalobu lze podat rovněž faxem. Na telefaxu musí být reprodukován podpis účastníka sporu nebo v případě zastoupení advokátem podpis advokáta. Musí být rozpoznatelné, kdo žalobu odpovědně podepsal.

Žalobu lze podat i jako elektronický dokument zabezpečeným prostředkem přenosu (De-mail, zvláštní komunikační služba německé elektronické veřejné správy), pakliže je opatřen elektronickým podpisem a předán prostřednictvím elektronické soudní a správní poštovní schránky (EGVP). Přenos elektronického dokumentu prostřednictvím nezabezpečeného e-mailu není možné.

9 Existují zvláštní žalobní formuláře, nebo pokud ne, jak jinak musím věc vyložit? Co vše musí žalobní návrh obsahovat?

Pro zjednodušený postup – návrh na vydání platebního rozkazu nebo nařízení výkonu rozhodnutí (Vollstreckungsbescheid) – jsou k dispozici formuláře. Použití těchto předtištěných formulářů je povinné. Při nesplnění této povinnosti jsou návrhy po uplynutí stanovené lhůty jako nepřípustné odmítnuty.

Pro žalobu neexistuje žádný formulář. Žaloba musí splňovat určité formální a obsahové náležitosti:

  • Musí obsahovat přesné údaje o totožnosti účastníků řízení a jejich advokátů a uvádět jejich jména a adresy. Musí v ní být dále uveden soud, který je pro žalobu příslušný.
  • Musí v ní být jasně sděleno, co je předmětem žaloby a co by měl soud žalobce přiřknout (žalobní žádání, petit).
  • Kromě toho je v ní nutno důkladně a srozumitelně popsat nárokovaný předmět a skutkový stav, z něhož účastníci sporu odvozují svůj nárok.
  • Žaloba musí být vlastnoručně podepsána. Zastupuje-li účastníka sporu advokát, musí být žaloba podepsána pověřeným advokátem nebo jeho zástupcem.

10 Musím hradit soudní poplatky? Pokud ano, kdy? Musím platit náklady právního zastoupení ihned od zahájení řízení?

Za soudní řízení v civilních nebo obchodních věcech se účtují soudní náklady. Tyto soudní náklady tvoří poplatky a soudní výlohy. Poté, co je žaloba podána, účtuje soud zálohovou platbu soudních výloh (Gerichtskostenvorschuss) na účet ve výši zákonných soudních poplatků. Žaloba je žalovanému doručena zpravidla až poté, co žalobce uhradí zálohovou platbu soudních výloh na účet.

Totéž platí i pro řízení o platebním rozkazu.

V rámci řízení v pracovněprávních věcech povinnost platit soudní poplatky předem nevzniká.

V případě, že účastníka řízení zastupuje pověřený advokát, vznikají náklady tomuto advokátovi. Tyto náklady na právní zastoupení jsou sice splatné zpravidla až po ukončení řízení nebo poté, co soud rozhodne o výši soudních nákladů, advokát může nicméně požadovat zálohu ve výši svých pozdějších nákladů na svou činnost ještě před podáním žaloby.

Náklady na řízení, soudní náklady a odměnu pro advokáta včetně záloh nese v konečném důsledku účastník řízení, v jehož neprospěch bylo rozhodnuto.

11 Mohu žádat o právní pomoc?

Osoba, která není schopna náklady na své řízení nést sama, může požádat o pomoc s jejich hrazením. Soud přezkoumá, zda má žaloba vyhlídku na úspěch a není svévolná a zda existuje finanční potřeba. Přizná-li soud pomoc s hrazením soudních nákladů, nemusí žalobce hradit žádné náklady spojené s doručením žaloby.

12 Kdy je můj návrh na zahájení řízení řádně podán? Dostanu úřední vyrozumění, zda byl můj žalobní návrh úplný, či nikoliv?

Nemá-li podaná žaloba žádné nedostatky a je-li v pokladně soudu uhrazena zálohová platba soudních výloh, je tato žaloba bezodkladně doručena protistraně. Doručením žaloby protistraně je tato žaloba považována za podanou.

Obsahuje-li písemná žaloba chyby, poskytne soud žalobci příležitost napravit dané nedostatky. V případě, že nejsou nedostatky napraveny, soud tuto žalobu odmítne jako nepřípustnou.

13 Dostanu přesné údaje o časovém harmonogramu navazujících kroků (např. o lhůtě pro přijetí žalobního návrhu)?

V návaznosti na doručení žaloby určí předsedající buď předběžný termín jednání, nebo zahájí písemné předběžné řízení. Tento termín nebo nařízení písemného předběžného řízení jsou sděleny účastníkům řízení. Soud může nařídit, aby se účastníci na kterékoli jednání dostavili osobně.

Za účelem přípravy jednání může soud účastníkům řízení uložit, aby doplnili podání nebo je objasnili, a může jim rovněž stanovit lhůtu, do jejíhož uplynutí musí vysvětlit nejasné body. Soud může účastníkům řízení nebo třetím stranám nařídit předložení listin a předmětů k ohledání a vyžádat si úřední informace.

O každém takovém nařízení musí být účastníci řízení vyrozuměni.

Poslední aktualizace: 25/05/2022

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Jak postupovat? - Estonsko

1 Musím podat návrh na zahájení soudního řízení nebo existuje jiná alternativa?

Spory lze řešit soudní nebo mimosoudní cestou.

Jedním ze způsobů mimosoudního řešení sporů je smírčí řízení. Smírčí řízení je mimosoudní způsob dobrovolného řešení, které vede nezávislý a nestranný smírce. Smírce usnadňuje komunikaci mezi stranami při hledání řešení sporu. Smírčí jednání jsou důvěrná a smírce nesmí smír směřovat způsobem, který vyvolává dojem, že smírce má pravomoc vydávat závazná rozhodnutí. Smírcem může být notář, advokát nebo jakákoli jiná fyzická osoba, kterou strany sporu jmenují a která je oprávněna působit prostřednictvím právnické osoby (například smírci smírčího orgánu v oblasti pojištění prostřednictvím Estonského sdružení pojišťoven (Eesti Kindlustusseltside Liit) a Estonský úřad pro pojištění motorových vozidel (Eesti Liikluskindlustuse Fond)). Smírčí orgán je subjekt přidružený ke státní nebo místní vládní agentuře, jako je například komise pro autorská práva (autoriõiguse komisjon). Dohoda o smíru dosažená na základě smírčího řízení představuje exekuční titul podle zákonem stanovených podmínek za předpokladu, že dohoda byla soudem prohlášena za vykonatelnou a může být předložena exekutorovi k nucenému výkonu. Pokud je smírcem notář nebo advokát, dohodu o smíru ohledně majetkového nároku nebo dohodu o smíru ohledně nemajetkového nároku za předpokladu, že lze dosáhnout kompromisní dohody, pokud jde o nemajetkový nárok, může na žádost stran smíru ověřit notář a dohoda může být předmětem okamžitého nuceného výkonu. V takovém případě nemusí být dohoda o smíru soudem prohlášena za vykonatelnou. Dohoda o smíru potvrzená smírčím orgánem je pro strany závazná a nemusí být soudem prohlášena za vykonatelnou. Dalším způsobem alternativního řešení sporů je rozhodčí řízení. Jelikož členy rozhodčího orgánu určují strany samy, mohou si být jisté znalostmi, zkušenostmi a nestranností rozhodců. Strany mají rovněž právo zvolit si jazyk řízení, rozhodné právo a jednací řád. Rozhodčí orgán může být jmenován pro jeden případ (ad hoc) nebo fungovat trvale. Stálým rozhodčím orgánem v Estonsku je rozhodčí výbor při Notářské komoře (Notarite Koja vahekohus). V Estonsku jsou spory vyplývající z přeshraničního podnikání často řešeny rozhodčím soudem Odkaz se otevře v novém okně.Estonské obchodní a průmyslové komory (Eesti Kaubandus-Tööstuskoja (EKTK) arbitraažikohus). Rozhodnutí vynesené stálým estonským rozhodčím orgánem představuje exekuční titul, aniž by jej za vykonatelný musel prohlásit soud. Rozhodnutí vynesená jinými rozhodčími orgány, včetně rozhodčích orgánů ad hoc, a rozhodčími orgány jiných států musí soud nejdříve prohlásit za vykonatelná, aby mohla být předmětem nuceného výkonu. Kromě rozhodčího a smírčího řízení existují také komise pro mimosoudní řešení určitých typů sporů.

Například pracovněprávní spory mohou být nejdříve předloženy Odkaz se otevře v novém okně.komisi pro pracovněprávní spory (töövaidluskomisjon). Komise pro pracovněprávní spory je nezávislým orgánem, který řeší individuální pracovněprávní spory a na který se mohou obrátit zaměstnanci i zaměstnavatelé. Řešení pracovněprávních sporů v rámci komise pro pracovněprávní spory je upraveno Odkaz se otevře v novém okně.zákonem o řešení pracovněprávních sporů (individuaalse töövaidluse lahendamise seadus). Za řešení sporů s pomocí komise pro pracovněprávní spory se neúčtují žádné státní poplatky. Komise pro pracovněprávní spory může řešit jakékoli spory vyplývající z pracovněprávních vztahů. Při uplatňování práva obrátit se na komisi pro pracovněprávní spory je důležité mít na paměti, že komise se zabývá finančními nároky, které nepřesahují 10 000 EUR. Nároky přesahujícími 10 000 EUR se musí zabývat soud. V návrhu předloženém komisi pro pracovněprávní spory musí být uvedeny okolnosti, které jsou pro spor důležité. Pokud se napadá rozvázání pracovního poměru, musí být uvedeny doba a důvod jeho rozvázání. V návrhu je třeba popsat povahu sporu mezi stranami, tj. to, co podle názoru navrhovatele zaměstnanec nebo zaměstnavatel neučinil nebo učinil v rozporu se zákonem. K návrhu je třeba připojit důkazy dokládající nároky vznesené v návrhu (např. pracovní smlouvu, vzájemné dohody nebo korespondenci mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem atd.) nebo odkaz na jakékoli jiné důkazy nebo svědky. Pokud navrhovatel považuje za nutné přizvat k jednání svědka, je třeba v návrhu uvést jméno a adresu svědka. Rozhodnutí komise pro pracovněprávní spory, které nabylo účinnosti, představuje exekuční titul a může být předloženo exekutorovi k nucenému výkonu. Za určitých okolností může komise pro pracovněprávní spory prohlásit své rozhodnutí za vykonavatelné neprodleně. Pokud některá strana sporu s rozhodnutím komise pro pracovněprávní spory nesouhlasí, může tato strana podat žalobu k okresnímu soudu (maakohus), aby tentýž pracovněprávní spor projednal, a musí tak učinit do jednoho měsíce ode dne následujícího po dni přijetí přepisu rozhodnutí. V tomto případě rozhodnutí komise pro pracovněprávní spory nenabude účinnosti.

Nároky vyplývající ze smlouvy mezi spotřebitelem a obchodníkem může řešit Odkaz se otevře v novém okně.komise pro spotřebitelské spory (tarbijakaebuste komisjon). Řešení spotřebitelských sporů je upraveno Odkaz se otevře v novém okně.zákonem o ochraně spotřebitele (tarbijakaitseseadus). Komise pro spotřebitelské spory je příslušná k řešení vnitrostátních i přeshraničních spotřebitelských sporů, které vyplývají ze smluv mezi spotřebiteli a obchodníky a které zahájil spotřebitel, pokud je jednou ze stran sporu obchodník usazený v Estonské republice. Komise je rovněž příslušná k řešení jakýchkoli sporů souvisejících se škodami, které byly způsobeny vadným výrobkem, pokud lze určit výši škody. Jestliže bylo zjištěno, že byla způsobena škoda, její přesnou výši však nelze určit, například v případě jiné než peněžní škody nebo budoucí škody, stanoví výši náhrady soud. Komise se nezabývá spory souvisejícími s poskytováním jiných než hospodářských služeb obecného zájmu, vzdělávacích služeb nabízených veřejnoprávními subjekty nebo zdravotní péče poskytované pacientům zdravotnickými pracovníky za účelem posouzení, udržování nebo obnovy jejich zdravotního stavu, včetně předepisování, výdeje a poskytování léčivých přípravků a zdravotnických prostředků. Komise dále neřeší spory týkající se nároků v souvislosti s usmrcením, ublížením na zdraví nebo újmou na zdraví ani spory, pro něž postup řešení stanoví jiné právní předpisy. Těmito spory se zabývají příslušné instituce nebo soudy (např. kromě soudů mohou spory vyplývající ze smluv o nájmu bytových prostor řešit také komise pro věci týkající se nájemného). Návrh podaný spotřebitelem bude projednán a výsledné řešení sporu bude stranám předloženo do 90 dní od přijetí návrhu spotřebitele k přezkoumání. V případě složitých sporů může být uvedená lhůta prodloužena. Rozhodnutí komise pro spotřebitelské spory musí být splněno do 30 dní ode dne následujícího po jeho zveřejnění na internetových stránkách Rady pro ochranu spotřebitele (Tarbijakaitseamet), pokud není v rozhodnutí uvedeno jinak. Seznam obchodníků, kteří rozhodnutí komise nesplnili, je zveřejněn na internetových stránkách Rady pro ochranu spotřebitele; rozhodnutí komise však nemůže být předmětem nuceného výkonu, což znamená, že za tímto účelem nemůže být předloženo exekutorovi. Obchodník zapsaný do seznamu bude ze seznamu vymazán, jakmile splní rozhodnutí komise poté, co byl do seznamu zapsán, nebo po uplynutí více než dvanácti měsíců od zápisu obchodníka do seznamu. Pokud by strany sporu s rozhodnutím komise nesouhlasily a nesplnily je, mohou se ve věci téhož sporu obrátit na okresní soud. Obchodník písemně informuje Radu pro ochranu spotřebitele o skutečnosti, že rozhodnutí bylo splněno nebo že věc byla postoupena okresnímu soudu, a přiloží kopii návrhu podaného k okresnímu soudu. Rada pro ochranu spotřebitele může sama se souhlasem spotřebitele a jako jeho zástupce postoupit spor rozhodnutý komisí k projednání okresnímu soudu, pokud obchodník rozhodnutí nesplní a spor je důležitý pro uplatňování zákona nebo jiných právních předpisů nebo kolektivních zájmů spotřebitelů.

Spory vyplývající ze smluv o nájmu bytových prostor může řešit komise pro věci týkající se nájemného. Řešení nájemních sporů je upraveno Odkaz se otevře v novém okně.zákonem o řešení nájemních sporů (üürivaidluse lahendamise seadus). Komise pro věci týkající se nájemného se nezabývají spory zahrnujícími finanční nároky, které přesahují 3 200 EUR. Komise pro věci týkající se nájemného může být zřízena místní vládní institucí a řeší nájemní spory, které vzniknou na jejím území. V Estonsku je komise pro věci týkající se nájemného zřízena pouze v Tallinu. Návrh předložený komisi pro věci týkající se nájemného musí uvádět návrh žadatele a skutečnosti, na nichž je návrh založen, a musí obsahovat nájemní smlouvu a důkaz dokládající tvrzení uvedená v návrhu a rovněž další důležité listinné důkazy. Rozhodnutí komise pro věci týkající se nájemného, které nabylo účinnosti, představuje exekuční titul a může být předloženo exekutorovi k nucenému výkonu. Pokud by strana sporu s rozhodnutím komise pro věci týkající se nájemného nesouhlasila, může se s týmž nájemním sporem obrátit na okresní soud, a to do dvaceti dní ode dne následujícího po přijetí rozhodnutí komise. V tomto případě rozhodnutí komise pro věci týkající se nájemného nenabude účinnosti. Řešení sporů výše uvedenými komisemi nepředstavuje povinné přípravné řízení, tj. pokud by si strany nepřály nebo nebyly schopny spor řešit mimosoudními prostředky, mohou se obrátit se svým nárokem na soud. Tytéž nároky nemohou být souběžně projednávány soudem a příslušnou mimosoudní komisí.

2 Jaké platí lhůty pro podání návrhu na zahájení soudního řízení?

Soukromoprávní vztahy se řídí zásadou soukromé autonomie, což znamená, že věřitel se může svobodně rozhodnout, kdy svůj nárok vůči dlužníkovi uplatní. V zájmu právní srozumitelnosti a stability práva se však může dlužník odvolávat na promlčecí lhůtu, pokud věřitel svůj nárok nepředloží v určité lhůtě. Soud nebo jiný orgán pro rozhodování sporu uplatní promlčecí lhůtu pouze v případě, že o to povinná osoba požádá. Nárok věřitele tedy nevyprší při vypršení promlčecí lhůty. Pokud je však nárok promlčený a povinná osoba se odvolává na promlčecí lhůtu, soud nebude nárok projednávat ani v dané věci nevynese žádné rozhodnutí.

  • U nároků vyplývajících z transakcí je promlčecí lhůta tříletá.
  • U nároků vyplývajících z transakcí je promlčecí lhůta desetiletá, pokud povinná osoba úmyslně nesplní své povinnosti.
  • U nároků souvisejících s převodem nemovitostí, zatížením nemovitosti věcným právem, převodem nebo zrušením věcného práva nebo změnou obsahu věcného práva je promlčecí lhůta desetiletá.
  • U nároku vyplývajícího z právních předpisů je promlčecí lhůta deset let od okamžiku, kdy se nárok stane vymahatelným, pokud právní předpisy nestanoví jinak.
  • U nároku vyplývajícího z protiprávně způsobené újmy je promlčecí lhůta tři roky od okamžiku, kdy se oprávněná osoba dozvěděla nebo měla dozvědět o újmě a o osobě povinné nahradit újmu.
  • U nároku vyplývajícího z bezdůvodného obohacení je promlčecí lhůta tři roky od okamžiku, kdy se oprávněná osoba dozvěděla nebo měla dozvědět o získání nároku vyplývajícího z bezdůvodného obohacení.
  • U nároku na plnění opakujících se povinností, s výjimkou nároků na plnění vyživovacích povinností k dítěti, je promlčecí lhůta tříletá pro každou samostatnou povinnost bez ohledu na právní základ nároku.
  • U nároku na plnění vyživovacích povinností k dítěti je promlčecí lhůta desetiletá pro každou samostatnou povinnost.
  • U restitučních nároků vyplývajících z vlastnického práva a u nároků vyplývajících z rodinného nebo dědického práva je promlčecí lhůta 30 let od okamžiku, kdy se nárok stane vymahatelným, pokud právní předpisy nestanoví jinak.
  • U restitučních nároků vyplývajících z vlastnického práva vůči nahodilému držiteli neexistuje promlčecí lhůta.

U určitých nároků vyplývajících z pracovněprávních vztahů platí promlčecí lhůta pro předložení věci soudu. Například lhůta pro předložení nároku komisi pro pracovněprávní spory nebo soudu pro uznání práv vyplývajících z pracovněprávních vztahů a ochranu porušených práv činí čtyři měsíce. Žaloba soudu nebo návrh komisi pro pracovněprávní spory týkající se zrušení výpovědi pracovní smlouvy mohou být předloženy do 30 kalendářních dní od přijetí výpovědi; do 30 kalendářních dní od přijetí výpovědi může zaměstnanec podat návrh soudu nebo komisi pro pracovněprávní spory a výpověď napadnout jako úkon v rozporu se zásadou dobré víry, pokud zaměstnavatel smlouvu nevypověděl z důvodu porušení pracovní smlouvy zaměstnancem; lhůta pro předložení nároku na mzdu činí tři roky.

3 Musím zahájit soudní řízení v tomto členském státě?

Okolnosti, za nichž může věc projednávat estonský soud, jsou dány ustanoveními o mezinárodní soudní příslušnosti. Věc spadá do jurisdikce estonského soudu, pokud estonský soud může danou věc projednávat podle ustanovení týkajících se jeho pravomoci a příslušnosti nebo na základě dohody o soudní příslušnosti, nestanoví-li právní předpisy nebo mezinárodní dohoda jinak. Mezinárodní soudní příslušnost není výlučnou příslušností, pokud právní předpisy nebo mezinárodní dohoda nestanoví jinak. Ustanovení estonského Odkaz se otevře v novém okně.občanského soudního řádu (tsiviilkohtumenetluse seadustik) týkající se mezinárodní příslušnosti se použijí pouze v případě, že příslušnost není upravena mezinárodní dohodou nebo těmito předpisy Evropské unie:

1) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech;

2) nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000;

3) nařízení Rady (ES) č. 4/2009 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností;

4) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 650/2012 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a přijímání a výkonu veřejných listin v dědických věcech a o vytvoření evropského dědického osvědčení;

5) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 655/2014, kterým se zavádí řízení o evropském příkazu k obstavení účtů k usnadnění vymáhání přeshraničních pohledávek v občanských a obchodních věcech.

4 Pokud ano, na jaký soud se musím v tomto členském státě obrátit, podle svého bydliště a bydliště odpůrce nebo na základě jiných kritérií místní příslušnosti v dané věci?

Soud, k němuž může být podána žaloba proti určité osobě a u kterého mohou být provedeny jiné procesní úkony ve vztahu k určité osobě, je dán obecnou příslušností, pokud právní předpisy nestanoví, že žaloba musí být podána k jinému soudu nebo že úkon musí být proveden jiným soudem.

Volitelná příslušnost určuje soud, u kterého lze podat žalobu na určitou osobu nebo učinit ve vztahu k určité osobě jiné procesní úkony, nehledě na obecnou příslušnost.

Výlučná příslušnost určuje jediný soud, na který je možné se obrátit za účelem rozhodnutí v občanské věci. Soudní příslušnost v nesporných věcech je výlučná, pokud právní předpisy nestanoví jinak.

Na základě obecné příslušnosti se žaloba proti fyzické osobě podává k soudu podle místa bydliště této osoby a žaloba proti právnické osobě se podává k soudu podle sídla této právnické osoby. Není-li místo bydliště fyzické osoby známo, lze žalobu na dotyčnou osobu podat k soudu podle posledního známého místa bydliště.

Pokud podle obecných předpisů věc nespadá do soudní příslušnosti estonského soudu nebo příslušnost nelze určit a mezinárodní smlouva nebo právní předpisy nestanoví jinak, bude věc projednávat okresní soud v Harju (Harju Maakohus), pokud:

  • musí být věc projednána v Estonské republice podle mezinárodní dohody,
  • žalobcem je občan Estonské republiky nebo osoba s bydlištěm v Estonsku a žalobce nemůže hájit svá práva v cizím státě nebo nelze očekávat, že tak žalobce učiní,
  • dotyčná věc se týká Estonska do značné míry z jiného důvodu a žalobce nemá žádnou možnost hájit svá práva v cizím státě nebo nelze očekávat, že tak učiní.

Okresní soud v Harju bude věc rovněž projednávat, spadá-li daná věc do jurisdikce estonského soudu, avšak nelze určit, který estonský soud je v dané věci příslušný. To platí rovněž v případě, byla-li příslušnost estonských soudů sjednána, aniž by bylo upřesněno, který soud je příslušný.

Na základě výlučné (povinné) příslušnosti se žaloby týkající se níže uvedených věcí podávají k soudu podle místa, kde se nachází nemovitý majetek:

  1. nárok týkající se uznání existence vlastnického práva, omezeného věcného práva nebo jiného zatížení věcného práva týkajícího se nemovitého majetku nebo uznání absence takových práv nebo zatížení nebo nárok související s jinými právy k nemovitému majetku;
  2. určení hranic nebo rozdělení nemovitého majetku;
  3. ochrana držby nemovitého majetku;
  4. nárok z majetkových práv vyplývající z vlastnictví bytu;
  5. nárok související s nuceným výkonem v souvislosti s nemovitým majetkem;
  6. nárok vyplývající z nájemní smlouvy nebo komerční nájemní smlouvy týkající se nemovitého majetku nebo jiné smlouvy související s používáním nemovitého majetku podle závazkového práva nebo z platnosti těchto smluv.

Žaloba týkající se služebnosti, zatížení nebo předkupního práva ve vztahu k majetku se podává k soudu, v jehož jurisdikci se majetek nachází.

Na základě výlučné (povinné) příslušnosti se žaloba na zrušení nespravedlivé obecné podmínky nebo o ukončení a zrušení doporučení podmínky osobou doporučující uplatnění této podmínky podává k soudu podle místa podnikání žalovaného nebo, pokud takové místo neexistuje, k soudu podle bydliště nebo sídla žalovaného. Pokud žalovaný nemá žádné místo podnikání, bydliště nebo sídlo v Estonsku, žaloba se podá k soudu, v jehož místní příslušnosti byla obecná smluvní podmínka použita.

Žaloba právnické osoby na zrušení rozhodnutí orgánem nebo jeho prohlášení za neplatné se na základě výlučné příslušnosti podává k soudu podle sídla právnické osoby.

Estonský soud může projednávat manželskou věc, pokud:

  1. alespoň jeden z manželů je občanem Estonské republiky nebo byl jejím občanem v době uzavření manželství;
  2. oba manželé mají bydliště v Estonsku;
  3. jeden z manželů má bydliště v Estonsku s výjimkou případů, kdy by vynesený rozsudek zjevně nebyl v zemi státní příslušnosti druhého manžela uznán.

Na základě výlučné příslušnosti se žaloba o rozvod manželství, kterou má projednávat estonský soud, podává k soudu podle společného bydliště manželů, a pokud takové bydliště neexistuje, k soudu podle bydliště žalovaného. Pokud bydliště žalovaného není v Estonsku, žaloba se podává k soudu podle bydliště společného nezletilého dítěte stran, a pokud takové společné nezletilé dítě neexistuje, k soudu podle bydliště žalobce.

Pokud je majetek nepřítomné osoby převzat do úschovy, neboť se daná osoba pohřešuje, nebo byl ustanoven opatrovník osoby z důvodu omezení její svéprávnosti nebo pokud byl osobě uložen trest odnětí svobody, žaloba o rozvod manželství proti takovéto osobě může být rovněž podána k soudu podle bydliště žalobce.

Estonský soud může projednávat věc týkající se rodičovství, pokud alespoň jedna ze stran je občanem Estonské republiky nebo alespoň jedna ze stran má bydliště v Estonsku. Žaloba týkající se rodičovství, kterou má projednávat estonský soud, se podává na základě výlučné příslušnosti k soudu podle bydliště dítěte. Pokud bydliště dítěte není v Estonsku, žaloba se podá k soudu podle místa bydliště žalovaného. Pokud bydliště žalovaného není v Estonsku, žaloba se podá k soudu podle místa bydliště žalobce. Totéž platí pro věci týkající se výživného.

Na základě volitelné příslušnosti může být žaloba zahrnující majetkový nárok proti fyzické osobě podána k soudu podle jejího místa pobytu, pokud daná osoba pobývá na takovém místě delší dobu z důvodu pracovního nebo služebního poměru, studia nebo jiného takového důvodu. Žaloba týkající se ekonomických nebo profesních činností žalovaného může být rovněž podána k soudu podle místa podnikání.

Právnická osoba na základě členství, včetně společnosti, nebo její společník, partner nebo akcionář může na základě volitelné příslušnosti podat žalobu týkající se tohoto členství nebo podílu proti společníkovi, partnerovi nebo akcionáři právnické osoby také k soudu podle sídla právnické osoby.

Pokud má osoba bydliště nebo sídlo v cizím státě, žaloba zahrnující majetkový nárok může být na základě volitelné příslušnosti podána proti takovéto osobě také k soudu, v jehož jurisdikci se majetek související s nárokem nachází, nebo k soudu, v jehož jurisdikci se nachází jiný majetek dané osoby. Pokud je majetek zapsán do veřejného rejstříku, uvedená žaloba může být podána k soudu podle místa rejstříku, do něhož je majetek zapsán. Pokud je majetkem pohledávka podle závazkového práva, uvedená žaloba může být podána k soudu podle bydliště nebo sídla dlužníka. Pokud je pohledávka zajištěna věcí, žaloba může být rovněž podána k soudu, v jehož jurisdikci se věc nachází.

Žaloba na vymáhání pohledávky zajištěné hypotékou nebo spojené se zatížením majetku nebo jiná taková žaloba zahrnující obdobný nárok může být rovněž podána k soudu, v jehož jurisdikci se nachází daná nemovitost, za předpokladu, že dlužník je vlastníkem registrované nemovitosti, která je zatížena hypotékou nebo na které vázne břemeno.

Žaloba proti vlastníkovi bytu, která vyplývá z právního vztahu týkajícího se vlastnictví bytu, může být na základě volitelné příslušnosti podána také k soudu, v jehož jurisdikci se dotčený byt nachází.

Žaloba vyplývající ze smlouvy nebo žaloba na prohlášení neplatnosti smlouvy na základě volitelné příslušnosti může být rovněž podána k soudu, v jehož jurisdikci by dotčený smluvní závazek byl splněn.

Spotřebitel může na základě volitelné příslušnosti podat žalobu vyplývající ze smlouvy nebo vztahu podle § 35, 46 nebo 52, § 208 odst. 4, § 379 nebo 402, § 635 odst. 4 nebo § 709, 734 nebo 866 Odkaz se otevře v novém okně.zákona o závazkovém právu (võlaõigusseadus) nebo žalobu vyplývající z jakékoli jiné smlouvy uzavřené s podnikem, který má sídlo nebo místo podnikání v Estonsku, rovněž k soudu podle bydliště spotřebitele. To se nevztahuje na žaloby vyplývající z přepravních smluv.

Pojistník, příjemce nebo jiná osoba oprávněná požadovat plnění od pojistitele na základě pojistné smlouvy může na základě volitelné příslušnosti podat žalobu vyplývající z pojistné smlouvy proti pojistiteli rovněž k soudu podle bydliště nebo sídla dané osoby.

V případě pojištění odpovědnosti nebo pojištění budovy, nemovitého nebo movitého majetku společně s budovou nebo nemovitého majetku může být žaloba proti pojistiteli na základě volitelné příslušnosti podána také k soudu, v jehož jurisdikci došlo k jednání nebo události, které způsobily újmu, nebo kde byla újma způsobena.

Zaměstnanec může na základě volitelné příslušnosti podat žalobu vyplývající z jeho pracovní smlouvy rovněž k soudu podle svého bydliště nebo pracoviště.

Žaloba o odškodnění protiprávně způsobené újmy může být na základě volitelné příslušnosti podána rovněž k soudu, v jehož jurisdikci došlo k jednání nebo události, které způsobily újmu, nebo kde byla újma způsobena.

Žaloba, jejímž předmětem je určení dědického práva, nároku dědice vůči držiteli majetku, nároku vyplývajícího z odkazu nebo dědické smlouvy nebo nároku na povinný díl nebo na rozdělení majetku, může být na základě volitelné příslušnosti rovněž podána k soudu, v jehož jurisdikci měl zemřelý bydliště v okamžiku své smrti. Pokud byl zemřelý občanem Estonské republiky, ale v okamžiku smrti neměl v Estonsku bydliště, může být uvedená žaloba podána k soudu, v jehož jurisdikci měl zemřelý v Estonsku poslední bydliště. Pokud zemřelý neměl v Estonsku bydliště, žaloba může být podána k okresnímu soudu v Harju.

Žaloba proti několika žalovaným může být podána k soudu podle místa bydliště nebo sídla jednoho z žalovaných dle rozhodnutí žalobce.

Pokud lze proti jednomu žalovanému podat několik žalob na základě stejných okolností, všechny žaloby mohou být podány k soudu, k němuž by mohla být podána žaloba týkající se jednoho nároku nebo některých nároků vyplývajících z téže skutečnosti.

Vzájemná žaloba může být podána k soudu, k němuž byla podána žaloba, za předpokladu, že vzájemná žaloba nespadá do výlučné příslušnosti. To platí také v případě, kdy by podle obecných ustanovení měla být vzájemná žaloba podána k soudu cizího státu.

Žaloba třetí strany týkající se nezávislého nároku může být podána k soudu, který projednává hlavní žalobu.

Žaloba týkající se konkursního řízení nebo konkursní podstaty proti konkursnímu dlužníkovi, správci konkursní podstaty nebo členovi konkursního výboru, včetně žaloby na vyloučení majetku z konkursní podstaty, může být rovněž podána k soudu, který konkurs prohlásil. Žaloba týkající se přijetí pohledávky může být rovněž podána k soudu, který prohlásil konkurs.

Konkursní dlužník může podat žalobu týkající se konkursní podstaty, včetně žaloby o navrácení, rovněž k soudu, který prohlásil konkurs.

Pokud žalobu podáte u jiného soudu, než je soud obecně příslušný s ohledem na žalovaného, musíte to soudu odůvodnit.

Pokud by věc mohla souběžně spadat do příslušnosti několika estonských soudů, má žalobce právo zvolit si soud, k němuž žalobu podá. V takovém případě bude věc projednávat soud, který žalobu obdržel jako první.

5 Na který soud se musím v tomto členském státě obrátit podle předmětu žaloby a výše hodnoty sporu?

V Estonsku se příslušnost neurčuje podle povahy dané věci nebo předmětné částky.

6 Mohu podat žalobu sám nebo musím pověřit prostředníka, právního zástupce?

Nestanoví-li právní předpisy jinak, mohou se účastníci řízení (žalobce, žalovaný, vedlejší účastník) účastnit řízení osobně nebo prostřednictvím zástupce s aktivní legitimací v občanskoprávním řízení. Osobní účast při řízení v dané věci nezbavuje stranu řízení práva na zástupce nebo poradce v dané věci.

Aktivní legitimací v občanskoprávním řízení se rozumí schopnost určité osoby svým jednáním uplatnit u soudu procesní práva a splnit procesní povinnosti. Osoba, která dosáhla alespoň věku osmnácti let, je plně svéprávná. Osoby s omezenou svéprávností nemají v občanskoprávním řízení aktivní legitimaci, ledaže se jedná o dospělou osobu a omezení její svéprávnosti nesouvisí s výkonem procesních práv nebo splněním procesních povinností v občanskoprávním řízení. Nezletilá osoba ve věku nejméně patnácti let se může řízení účastnit společně se svým právním zástupcem.

Smluvním zástupcem u soudu může být buď advokát, nebo jiná osoba, která má minimálně magisterské vzdělání v oboru práva uznané státem, odpovídající kvalifikaci ve smyslu § 28 odst. 22 Odkaz se otevře v novém okně.školského zákona Estonské republiky (Eesti Vabariigi haridusseadus) nebo odpovídající zahraniční kvalifikaci.

Právnická osoba je u soudu zastoupena členem statutárního orgánu nebo subjektu nahrazujícího statutární orgán (právní zástupce), nestanoví-li právní předpisy nebo stanovy právo společného zastupování. Člen statutárního orgánu může řešení věci před soudem delegovat na smluvního zástupce. Jmenováním tohoto zástupce není dotčena účast statutárního zástupce, tj. člena statutárního orgánu právnické osoby, na soudním řízení.

Soud jmenuje zástupce osoby, pokud to vyžaduje zákon.

7 Komu podávám návrh na zahájení řízení: v podatelně, v soudní kanceláři nebo na jiném pracovišti?

Návrh na zahájení řízení musí uvádět název soudu, k němuž má být návrh podán. Návrh na zahájení řízení lze rovněž podat elektronicky prostřednictvím portálu dostupného na adrese Odkaz se otevře v novém okně.https://www.e-toimik.ee/ po přihlášení do prostředí za pomoci průkazu totožnosti. Návrh na zahájení řízení lze rovněž podat elektronicky Odkaz se otevře v novém okně.faxem nebo jeho zasláním na e-mailovou adresu určenou pro tento účel. Je-li návrh soudu předkládán osobně, je zapotřebí jej doručit do podatelny příslušného soudu.

8 V jakém jazyce mohu návrh podat? Mohu jej podat ústně nebo musí být podán písemně? Mohu jej zaslat faxem nebo elektronickou poštou?

Řízení před soudy a administrativní záležitosti soudů probíhají v estonštině. Návrh musí být podán v estonštině a písemně. Návrh musí být soudu podán podepsaný; může být rovněž podán digitálně podepsaný prostřednictvím portálu dostupného na adrese Odkaz se otevře v novém okně.https://www.e-toimik.ee/ po přihlášení pomocí průkazu totožnosti nebo může být zaslán elektronickou poštou digitálně podepsaný. Návrh může být zaslán faxem nebo elektronickou poštou ve formátu bez digitálního podpisu, pouze pokud bude k soudu co nejdříve podán podepsaný návrh.

9 Existují zvláštní žalobní formuláře, nebo pokud ne, jak jinak musím věc vyložit? Co vše musí žalobní návrh obsahovat?

Žádný standardní žalobní formulář neexistuje. Návrh musí obsahovat tyto informace:

  • jména, adresy a kontaktní údaje účastníků řízení a jakýchkoli zástupců,
  • název soudu,
  • jednoznačně vyjádřený nárok žalobce (předmět žaloby),
  • skutkové okolnosti, na nichž se žaloba zakládá (žalobní důvod),
  • důkazy prokazující okolnosti, které představují žalobní důvod, a konkrétní odkaz na skutečnosti, které chce žalobce každým jednotlivým důkazem prokázat,
  • zda žalobce souhlasí s tím, aby byla věc přezkoumána v písemném řízení, nebo zda chce, aby byla věc projednávána během soudního jednání,
  • hodnotu předmětu žaloby, pokud žaloba neusiluje o dosažení úhrady konkrétní peněžní částky,
  • seznam příloh návrhu,
  • podpis nebo v případě dokumentu podávaného elektronicky digitální podpis účastníka řízení nebo jeho zástupce.

Jestliže si žalobce přeje, aby byla žaloba přezkoumána v písemném řízení, musí to v žalobě uvést.

Pokud je žalobce v řízení zastoupen zástupcem, musí žaloba rovněž uvádět údaje o zástupci. Pokud žalobce chce, aby mu v řízení byl nápomocen tlumočník nebo překladatel, musí to žalobce uvést v návrhu na zahájení řízení a pokud možno poskytnout údaje o tlumočníkovi nebo překladateli.

Pokud žalobu podáte u jiného soudu, než je soud obecně příslušný s ohledem na žalovaného, musíte to soudu odůvodnit.

Kromě výše uvedených informací musí návrh na rozvod manželství rovněž uvádět jména a data narození společných nezletilých dětí manželů, osoby, která děti vyživuje a vychovává, a osoby, s níž děti bydlí, jakož i návrh úpravy rodičovských práv a výchovy dětí po rozvodu.

Je-li žalobcem nebo žalovaným právnická osoba zapsaná ve veřejném rejstříku, je třeba k žalobě připojit kopii registrační karty, výpis z rejstříku nebo osvědčení o registraci, není-li soud schopen si tyto údaje v rejstříku nezávisle ověřit. V případě jiných právnických osob je nutno předložit další důkazy o jejich existenci a právní subjektivitě.

10 Musím hradit soudní poplatky? Pokud ano, kdy? Musím platit náklady právního zastoupení ihned od zahájení řízení?

Za přezkoumání návrhu, opravného prostředku nebo žaloby se účtuje státní poplatek. Sazby státních poplatků závisejí na hodnotě občanskoprávní věci (v Odkaz se otevře v novém okně.příloze 1 Odkaz se otevře v novém okně.zákona o státních poplatcích (riigilõivuseadus) nebo jsou stanoveny jako konkrétní částky podle typu nároku. Státní poplatek se neúčtuje za projednání žádosti o právní pomoc, pokud se uplatňuje nárok na výplatu mzdy nebo výživného a v dalších případech stanovených zákonem o státních poplatcích.

Státní poplatek se hradí předtím, než požádáte o provedení určitého úkonu. Dokud nebude státní poplatek uhrazen, nebude návrh předán žalovanému ani k dalšímu řízení vyplývajícímu z úkonu, za který se státní poplatek účtuje. Pokud není státní poplatek uhrazen v plné výši, soud poskytne žalobci lhůtu, v níž musí poplatek v plné výši uhradit. Pokud by státní poplatek nebyl v dané lhůtě uhrazen, nebude návrh na zahájení řízení přijat k přezkoumání. Pokud je výše státního poplatku uhrazená za návrh přijatý k přezkoumání nižší než stanoví zákon, soud bude vyžadovat úhradu státního poplatku ve výši stanovené zákonem. Pokud žalobce státní poplatek neuhradí ve lhůtě stanovené soudem, soud žalobu v rozsahu tohoto nároku neprojedná.

Při úhradě státního poplatku musí být úkon, za který se státní poplatek hradí, uveden v dokladu o platbě. Pokud se státní poplatek hradí za jinou osobu, bude rovněž uvedeno jméno této osoby. Pokud soud po podání návrhu na zahájení řízení požaduje úhradu dodatečného státního poplatku, musí být při úhradě státního poplatku prostřednictvím úvěrové instituce uvedeno rovněž referenční číslo stanovené soudem.

Úhrada nezbytných a přiměřených nákladů na smluvního zástupce je obvykle nařízena straně, v jejíž neprospěch je rozsudek vydán. Pro přiznání náhrady nákladů na smluvního zástupce nemusí být doložena úhrada těchto nákladů; pro obdržení náhrady stačí jako důkaz faktura vystavená za poskytnutí právních služeb. Občanský soudní řád neupravuje úhradu smluvnímu zástupci před rozdělením a určením procesních nákladů soudem; na té by se měli dohodnout poskytovatel právních služeb a osoba, která má být zastoupena na základě smlouvy o poskytnutí právních služeb.

11 Mohu žádat o právní pomoc?

Právní pomoc se poskytuje účastníkovi řízení, který je fyzickou osobou a který v okamžiku podání žádosti o právní pomoc má bydliště v Estonské republice nebo jiném členském státě EU nebo je občanem Estonské republiky nebo jiného členského státu EU. Bydliště se určuje podle článku 62 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012. Jiným účastníkům řízení, kteří jsou fyzickými osobami, se právní pomoc poskytuje pouze v případě, že to vyplývá z mezinárodní dohody.

Právní pomoc je osobě, která o ni žádá, poskytnuta, pokud:

  • osoba, která právní pomoc požaduje, není schopna kvůli své finanční situaci uhradit procesní náklady, nebo je schopna je uhradit pouze částečně či ve splátkách a
  • existuje dostatečný důvod se domnívat, že zamýšlené řízení bude úspěšné.

Předpokládá se, že účast v řízení bude úspěšná, pokud návrh na zahájení řízení, pro jehož podání je požadována právní pomoc, stanoví důvody právně přesvědčivým způsobem a skutečnosti to potvrzují. Při hodnocení vyhlídek na úspěšnou účast osoby žádající o právní pomoc v řízení se bere v úvahu rovněž význam dané věci pro tuto osobu.

Fyzické osobě nebude poskytnuta právní pomoc v těchto případech:

1) nepředpokládá se, že procesní náklady překročí dvojnásobek průměrného měsíčního příjmu osoby žádající o právní pomoc za poslední čtyři měsíce před podáním žádosti po odečtení jakýchkoli daní a povinných plateb pojistného, částek stanovených ke splnění vyživovací povinnosti vyplývající ze zákona a přiměřených výdajů na bydlení a dopravu;

2) osoba žádající o právní pomoc je schopna pokrýt procesní náklady ze stávajícího majetku, který lze bez závažnějších problémů prodat a vůči kterému lze podle zákona vznést platební nárok.

Pokud jde o právnické osoby, pouze nezisková sdružení či neziskové nadace zapsané do seznamu neziskových sdružení či nadací využívající pobídky v oblasti daně z příjmů nebo rovnocenná nezisková sdružení či rovnocenné neziskové nadace, které mají sídlo v Estonsku nebo jiném členském státě EU, mají právo požádat o právní pomoc za účelem dosažení svých cílů, a to za předpokladu, že žadatelé prokáží, že žádají o právní pomoc v oblasti ochrany životního prostředí nebo ochrany spotřebitele nebo v jakémkoli jiném převládajícím veřejném zájmu, aby se zamezilo potenciální újmě zákonem chráněných práv velkého množství osob, a pokud se předpokládá, že nejsou schopni náklady pokrýt z vlastního majetku nebo že budou schopni takovéto náklady uhradit pouze částečně nebo ve splátkách. Právní pomoc, o kterou mohou žádat jiné estonské soukromoprávní právnické osoby, zahrnuje úplné nebo částečné osvobození od úhrady státního poplatku za podání opravného prostředku. Ostatním cizím právnickým osobám se právní pomoc poskytuje pouze na základě mezinárodní dohody.

12 Kdy je můj návrh na zahájení řízení řádně podán? Dostanu úřední vyrozumění, zda byl můj žalobní návrh úplný, či nikoliv?

Má se za to, že žaloba byla podána v okamžiku, kdy ji obdrží soud. To platí pouze tehdy, je-li žalovanému žaloba doručena později. Odmítne-li soud návrh na zahájení řízení přijmout a přezkoumat, žalovanému žalobu nedoručí. Pokud návrh splňuje zákonné požadavky, soud vydá rozhodnutí a přijme jej k přezkoumání. Pokud návrh nesplňuje zákonné požadavky, soud poskytne žalobci lhůtu, v níž musí návrh opravit. Soud vydá rozhodnutí o přijetí návrhu na zahájení řízení k přezkoumání nebo o odmítnutí návrh k přezkoumání přijmout nebo o poskytnutí lhůty pro opravu návrhu v přiměřeném čase. Soud bude informovat žalobce o přijetí návrhu k přezkoumání.

13 Dostanu přesné údaje o časovém harmonogramu navazujících kroků (např. o lhůtě pro přijetí žalobního návrhu)?

Soud bude účastníka informovat o postupu řízení administrativním rozhodnutím. Soud stanoví žalovanému lhůtu pro podání žalobní odpovědi administrativním rozhodnutím, kterým žalovaného rovněž informuje, že návrh byl přijat k přezkoumání.

Poslední aktualizace: 02/10/2020

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Jak postupovat? - Irsko

1 Musím podat návrh na zahájení soudního řízení nebo existuje jiná alternativa?

Obrátit se na soud je často posledním prostředkem, když selhaly ostatní snahy o vyřešení sporu. Další možností je obrátit se na soud a využít alternativních postupů řešení sporů. (Viz informační přehled o alternativním řešení sporů).

2 Jaké platí lhůty pro podání návrhu na zahájení soudního řízení?

Lhůty pro podání žalob u soudu se mohou případ od případu lišit. Otázku lhůt lze vyjasnit s právním poradcem nebo v Odkaz se otevře v novém okně.informační kanceláři pro občany, pokud jde o přístup k právu.

3 Musím zahájit soudní řízení v tomto členském státě?

Viz informační přehled o příslušnosti soudů.

4 Pokud ano, na jaký soud se musím v tomto členském státě obrátit, podle svého bydliště a bydliště odpůrce nebo na základě jiných kritérií místní příslušnosti v dané věci?

V případě nižších soudů (tj. obvodních soudů – Circuit Courts a okresních soudů – District Courts) se příslušný soud, k němuž se žaloba podává, určuje podle místa, kde mají žalovaný nebo žalovaní své obvyklé bydliště nebo kde provozují profesi, podnikání či povolání. Ve většině případů týkajících se smluv je příslušným okresem nebo obvodem okres či obvod, kde byla smlouva údajně uzavřena, v případě občanskoprávní odpovědnosti okres či obvod, kde byl delikt údajně spáchán, v případě řízení v rodinných věcech okres či obvod, kde má bydliště žalobce a v případech týkajících se pronájmu nebo vlastnického práva k nemovitosti okres či obvod, kde se nacházejí prostory či pozemky, jež jsou předmětem tohoto řízení.

Další podrobné údaje o příslušnosti soudů je možné nalézt v informačním přehledu o příslušnosti soudů.

Na internetových stránkách Odkaz se otevře v novém okně.Soudní služby Irska jsou uvedeny informace o soustavě soudů v této zemi. Pro účely informování veřejnosti byla také vydána brožura pod názvem Explaining the Courts vysvětlující fungování soudů. Podrobnější údaje o systému soudů lze získat od specializovaného úřaduOdkaz se otevře v novém okně.http://www.citizensinformationboard.ie/ Odkaz se otevře v novém okně.Citizens Information Board.

5 Na který soud se musím v tomto členském státě obrátit podle předmětu žaloby a výše hodnoty sporu?

Příslušný soud, k němuž se žaloba podává, se určuje dle povahy (týkající se smlouvy, občanskoprávního deliktu atd.) a hodnoty (viz výše) sporu.

Další podrobnosti o příslušnosti soudů je možné nalézt v informačním přehledu o příslušnosti soudů.

6 Mohu podat žalobu sám nebo musím pověřit prostředníka, právního zástupce?

Není vždy nutné využít prostředníka, je na vás, jak se rozhodnete v závislosti na složitosti vašeho případu. Pokud se rozhodnete prostředníka využít, musí se jednat o advokáta (solicitor).  Orgánem, který uděluje pověření a řídí výkon profese advokáta, je Odkaz se otevře v novém okně.Právnická společnost – The Law Society.

7 Komu podávám návrh na zahájení řízení: v podatelně, v soudní kanceláři nebo na jiném pracovišti?

Žalobu je nutné podat v příslušné kanceláři Soudní služby v závislosti na výši požadované kompenzace (podrobnější údaje o příslušném soudu lze najít v informačním přehledu o příslušnosti soudů). Kanceláře Soudní služby jsou po celém Irsku, přičemž podrobné údaje o adrese a otevírací době lze najít na internetových stránkách Odkaz se otevře v novém okně.Soudní služby (Court Service).

8 V jakém jazyce mohu návrh podat? Mohu jej podat ústně nebo musí být podán písemně? Mohu jej zaslat faxem nebo elektronickou poštou?

V Irsku je možné podat žalobu v anglickém nebo irském jazyce. Žaloba musí být vyhotovena na zvláštním formuláři, který je specifický podle jurisdikce, ve které svůj nárok uplatňujete. Žalobu nelze poslat faxem ani e-mailem, je nutné ji doručit osobně do příslušné kanceláře Soudní služby. Žalobu nelze podat ústně.

9 Existují zvláštní žalobní formuláře, nebo pokud ne, jak jinak musím věc vyložit? Co vše musí žalobní návrh obsahovat?

Pro podání žaloby existují zvláštní formuláře, přičemž řada z nich je ve formátu ke stažení na internetových stránkách Odkaz se otevře v novém okně.Soudní služby, a ostatní jsou obsaženy v Odkaz se otevře v novém okně.soudním řádu (Court Rules). V těchto formulářích bude uvedeno, co musí být v podání obsaženo. V omezeném rozsahu lze požádat o pomoc pracovníky Soudní služby. Tito úředníci však mohou poskytnout pouze procesní informace, neboť nemohou radit ve věci nároku ani doporučovat, jak jej zpracovat.

10 Musím hradit soudní poplatky? Pokud ano, kdy? Musím platit náklady právního zastoupení ihned od zahájení řízení?

Soudní výlohy, známé jako soudní poplatky, se hradí u většiny typů žalob. Poplatky je nutné zaplatit v okamžiku podání žaloby v příslušné kanceláři Soudní služby. Podrobné údaje o různých poplatcích jsou uvedeny na internetových stránkách Odkaz se otevře v novém okně.Soudní služby. Platby advokátovi, pokud využíváte jeho služeb, s těmito poplatky nesouvisejí a Soudní služby se netýkají. Obrátíte-li se na advokáta, sdělí vám výši odměny, kterou bude účtovat, a jakým způsobem je nutné ji uhradit.

11 Mohu žádat o právní pomoc?

Viz informační přehled o právní pomoci.

12 Kdy je můj návrh na zahájení řízení řádně podán? Dostanu úřední vyrozumění, zda byl můj žalobní návrh úplný, či nikoliv?

Žaloba je oficiálně podána v okamžiku, kdy je nárok zaevidován Soudní službou. V závislosti na jurisdikci, ve které svůj nárok uplatňujete, nemusí být nárok zaevidován, dokud není doručen druhé straně. V případě soudu pro drobné nároky zašle soudní registrátor vaši žalobu druhé straně. U jiných soudů zasíláte žalobní návrh sami nebo si zajistíte prostředníka, který tak učiní za vás. V kanceláři Soudní služby je možné vyhledat, kde jste se rozhodli svůj nárok podat. Pracovníci Soudní služby vás budou informovat v případě, že jste nesplnili všechny procesní požadavky na uplatnění svého nároku žalobou, nicméně o tom, zda byla žaloba řádně podána, rozhoduje soudce.

13 Dostanu přesné údaje o časovém harmonogramu navazujících kroků (např. o lhůtě pro přijetí žalobního návrhu)?

Příslušné lhůty jsou uvedeny v Odkaz se otevře v novém okně.řádu každého soudu a tyto informace si můžete ověřit v kanceláři Soudní služby, kde uplatňujete svůj nárok, tj. podáváte žalobu.

Poslední aktualizace: 08/04/2022

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Jak postupovat? - Řecko

1 Musím podat návrh na zahájení soudního řízení nebo existuje jiná alternativa?

Skutečně může být vhodné využít alternativní způsoby řešení sporu. Viz příslušné téma.

2 Jaké platí lhůty pro podání návrhu na zahájení soudního řízení?

Promlčecí lhůty k podání žaloby se liší podle druhu řízení. Podrobnosti týkající se podání žaloby může poskytnout právní poradce nebo právní poradna pro občany.

3 Musím zahájit soudní řízení v tomto členském státě?

Viz „Příslušnost ”.

4 Pokud ano, na jaký soud se musím v tomto členském státě obrátit, podle svého bydliště a bydliště odpůrce nebo na základě jiných kritérií místní příslušnosti v dané věci?

Viz „Příslušnost – Řecko“

5 Na který soud se musím v tomto členském státě obrátit podle předmětu žaloby a výše hodnoty sporu?

Viz „Příslušnost – Řecko“.

Postup pro podání žaloby.

6 Mohu podat žalobu sám nebo musím pověřit prostředníka, právního zástupce?

Žaloba musí být podána advokátem, s výjimkou následujících případů: 1) věci projednávané okresním civilním soudem (Irinodikio), 2) předběžná opatření, 3) při odvracení hrozící škody (článek 94 odst. 2 občanského soudního řádu) a 4) pracovněprávní věci projednávané samosoudcem soudu prvního stupně (Monomelos Protodikio) nebo okresním civilním soudem (článek 665 odst. 1 občanského soudního řádu). Obecným pravidlem tedy je, že platí povinnost právního zastoupení. U některých druhů řízení, jako např. u předběžných opatření, menších sporů, pracovněprávních sporů atd., může dotyčná osoba vystupovat bez advokáta.

7 Komu podávám návrh na zahájení řízení: v podatelně, v soudní kanceláři nebo na jiném pracovišti?

Soudní řízení se zahajuje podáním žaloby do podatelny příslušného soudu. Osoba, která hodlá zahájit řízení, musí sepsáním žaloby pověřit advokáta, který žalobu podá v podatelně příslušného soudu.

8 V jakém jazyce mohu návrh podat? Mohu jej podat ústně nebo musí být podán písemně? Mohu jej zaslat faxem nebo elektronickou poštou?

a) Žaloba musí být výhradně v řeckém jazyce;

b) obecným pravidlem je, že musí být vyhotovena v písemné formě. Může být podána ústně u okresního civilního soudu, pokud se v místě sídla soudu nevyskytují přidělení advokáti nebo místní nelicencovaní právní poradci (dikolavoi). V takovém případě musí být sepsán protokol (články 111, 115 a 215 odst. 2 občanského soudního řádu); a

c) žalobu lze rovněž podat elektronicky za předpokladu, že byla opatřena zaručeným elektronickým podpisem (články 117 odst. 2 a 119 odst. 4 občanského soudního řádu; nařízení prezidenta 25/2012).

9 Existují zvláštní žalobní formuláře, nebo pokud ne, jak jinak musím věc vyložit? Co vše musí žalobní návrh obsahovat?

Pro podání žalob neexistují žádné speciální formuláře. Spis obsahuje žalobu, pokud je to nutné (není to povinné u okresních civilních soudů a předběžných opatření) a písemné důkazy, byly-li soudu stranami předloženy.

10 Musím hradit soudní poplatky? Pokud ano, kdy? Musím platit náklady právního zastoupení ihned od zahájení řízení?

Soudní poplatky se platí následovně: příslušné výdaje a poplatky platí účastník řízení. Navrhovatel proto hradí kolkovné, soudní kolkové známky a poplatky do různých fondů (např. Fond právníků [TN], Fond na podporu athénských právníků [TPDA] atd.), které se platí při podání žaloby. Kdy a jak obdrží advokát odměnu, je dohodnuto s jeho klientem.

11 Mohu žádat o právní pomoc?

Ano, můžete, za splnění podmínek článků 194-204 občanského soudního řádu (pokud dotyčná osoba nemůže hradit soudní výlohy, aniž by tím vystavila strádání sebe nebo svoji rodinu). Požadovány jsou následující listiny: 1) potvrzení starosty nebo předsedy obce, v níž navrhovatel žije, ohledně jeho profesního, finančního a rodinného stavu a 2) potvrzení vedoucího daňového úřadu z místa bydliště o podání daňového přiznání k dani z příjmu nebo jiné přímé dani v posledních třech letech, jakož i potvrzení správnosti daňového přiznání.

Další potřebné kroky jsou činěny při podání žaloby.

12 Kdy je můj návrh na zahájení řízení řádně podán? Dostanu úřední vyrozumění, zda byl můj žalobní návrh úplný, či nikoliv?

Žaloba se má za podanou v okamžiku podání podatelně soudu, jemuž je určena, a doručení její kopie žalovanému (článek 215 občanského soudního řádu). Podání žaloby je potvrzeno vyhotovením a doručením zprávy o přijetí žaloby. Po podání žaloby příslušnému soudu se vyhotoví pro žalujícího vyrozumění o jejím přijetí a stanoví se datum jednání.

13 Dostanu přesné údaje o časovém harmonogramu navazujících kroků (např. o lhůtě pro přijetí žalobního návrhu)?

Datum jednání stanoví kancelář příslušného soudu a účastníci jsou předvoláni ke každému dalšímu soudnímu jednání nebo úkonu soudu v rámci řízení. Každý z účastníků má právo urychlit jednání. Odborné rady může rovněž poskytnout advokát.

Zastoupení advokátem je povinné u všech řízení před soudem druhého stupně, to znamená u odvolacího soudu, a to i v případě, že právní zastoupení nebylo povinné v daném řízení před soudem prvního stupně (otázka jedna). To samozřejmě rovněž platí i pro řízení před Nejvyšším civilním a trestním soudem Řecka (Arios Pagos).

Poslední aktualizace: 23/04/2018

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Upozorňujeme, že výchozí španělština verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.

Jak postupovat? - Španělsko

1 Musím podat návrh na zahájení soudního řízení nebo existuje jiná alternativa?

Pokud si přejete vyřešit spor bez soudu, můžete využít mediaci – viz Mediace ve Španělsku.

O mediaci lze požádat i po zahájení soudního řízení.

2 Jaké platí lhůty pro podání návrhu na zahájení soudního řízení?

Lhůty se liší podle druhu případu. Problematika lhůt a promlčecích dob je právně složitá, proto se obraťte na právníka nebo právní poradnu, kteří vám mohou poskytnout informace o přístupu ke spravedlnosti.

Pro názornost, obecně platí, že:

  1. promlčecí lhůta pro nároky ze smluvních závazků je pět let;
  2. promlčecí lhůta pro nároky na náhradu škody z mimosmluvní odpovědnosti je jeden rok.

3 Musím zahájit soudní řízení v tomto členském státě?

Rozhodnete-li se řešit spor soudně, musíte se obrátit na soud v tomto členském státě.

4 Pokud ano, na jaký soud se musím v tomto členském státě obrátit, podle svého bydliště a bydliště odpůrce nebo na základě jiných kritérií místní příslušnosti v dané věci?

Pravidla příslušnosti naleznete na stránce Příslušnost soudů.

5 Na který soud se musím v tomto členském státě obrátit podle předmětu žaloby a výše hodnoty sporu?

Pravidla příslušnosti naleznete na stránce Příslušnost soudů.

6 Mohu podat žalobu sám nebo musím pověřit prostředníka, právního zástupce?

Obecně platí, že chcete-li se obrátit na soud ve Španělsku, musíte využít služeb:

  1. procesního zástupce (procurador) a
  2. advokáta, který za vás bude jednat před soudem.

Tyto osoby nepotřebujete v následujících případech:

  1. nepřekračuje-li částka, které se domáháte, výši 2 000 eur;
  2. při podání návrhu na řízení o vydání platebního rozkaz ve zvláštním zrychleném řízení, poskytli-li jste listinné důkazy o dluhu. V těchto případech není stanovena maximální výše nároku;
  3. k žádosti o ochranná opatření před zahájením řízení. Toto zahrnuje předběžná opatření pří řízení o prohlášení manželství za neplatné, rozluce a rozvodu. Tato opatření mají řešit nejnaléhavější osobní a finanční potřeby manželů a jejich dětí v případě, kdy jeden z manželů hodlá podat návrh na řízení o prohlášení manželství za neplatné či řízení o rozluce nebo rozvodu (služby procesního zástupce a advokáta jsou nezbytné pro vypracování veškerých písemností a následné úkony).

7 Komu podávám návrh na zahájení řízení: v podatelně, v soudní kanceláři nebo na jiném pracovišti?

Návrh (žaloba) musí být předložen kanceláři soudu (Juzgado Decano) v příslušném místě. Návrhem se bude zabývat:

  1. soudní tajemník odpovědný za podatelnu a všeobecné společné služby nebo
  2. úředník podatelny, který je pověřený jednat pod dohledem soudního tajemníka a na jeho odpovědnost.

Soudní tajemníci a úředníci pověření tajemníky jsou jediné osoby, které mohou potvrdit den a čas podání žalob, písemností zahajujících řízení a veškerých dalších písemností, které jsou předmětem prekluzivních lhůt.

Občanské a obchodní žaloby není možné podat žádnému jinému veřejnému orgánu, včetně celního soudu.

8 V jakém jazyce mohu návrh podat? Mohu jej podat ústně nebo musí být podán písemně? Mohu jej zaslat faxem nebo elektronickou poštou?

V soudním řízení se v zásadě musí používat španělský jazyk. V autonomních společenstvích, která mají vlastní jazyk (Katalánsko, Valencie, Baleárské ostrovy, Galicie a Baskicko), může být rovněž použit jejich příslušný jazyk.

Kdokoliv jiný, kdo se účastní řízení, může v písemných podáních i při ústním jednání používat španělský jazyk, nebo jazyk autonomního společenství, kde řízení probíhá. Pokud někdo neovládá jazyk autonomního společenství, soud mu ustanoví tlumočníka, který zajistí překlad do jazyka španělského. Tlumočník bude ustanoven, buď stanoví-li tak zákon, nebo na žádost osoby, která tvrdí, že je jí odpíráno právo na spravedlivý proces. Pokud jiná osoba než účastník vypovídá v jiném jazyce než španělském nebo jazyce autonomního společenství, protože je neovládá, obstará tlumočníka účastník, který provedení tohoto důkazu navrhl.

Řízení vždy začíná písemně na základě listiny zvané žaloba (demanda). Jde-li o žalobu na částku nepřesahující 2 000 eur, může se jednat o jednoduchou listinu, která musí obsahovat tyto informace:

  1. osobní údaje a adresu žalobce a osobní údaje a bydliště protistrany, pokud jsou známy;
  2. přesný popis toho, co žalobce od protistrany požaduje.

Osoby, které si nenajaly procesního zástupce, si mohou zvolit, zda budou se soudem komunikovat elektronicky. Způsob komunikace mohou kdykoli změnit.

Všichni právníci jsou povinni na podání počáteční žaloby a dalších dokumentů souvisejících s žalobou, jakož i dalších písemností používat elektronické systémy nebo systém pro dálkové podání, aby se zaručila pravost podání a byl spolehlivý záznam o tom, že listiny byly zaslány a doručeny v jejich úplnosti, jako i datum jejich zaslání a doručení.

Komunikovat se soudem elektronicky mají rovněž následující organizace a fyzické osoby:

  1. právnické osoby;
  2. sdružení bez právní subjektivity;
  3. každý, kdo vykonává profesní činnost, která vyžaduje povinné členství v profesním sdružení, pro řízení a komunikaci se soudem v rámci jeho odborné činnosti;
  4. notáři a matrikáři;
  5. každý, kdo zastupuje někoho, kdo je povinen komunikovat se soudem elektronicky, a
  6. veřejní činitelé při řízeních a komunikaci v rámci jejich úředních povinností.

9 Existují zvláštní žalobní formuláře, nebo pokud ne, jak jinak musím věc vyložit? Co vše musí žalobní návrh obsahovat?

Pro podání žaloby u nároků nepřevyšujících částku 2 000 eur a dále pro finanční nároky předložené ve zvláštním řízení nazývaném „řízení o vydání platebního rozkazu“ existují formuláře a vzory. Maximální výše částky, kterou je možné nárokovat v řízení o vydání platebního rozkazu, není stanovena, ale je nutné předložit listinné důkazy prokazující dluh.

Tyto formuláře (s uživatelskými příručkami) naleznete na stránkách:

Odkaz se otevře v novém okně.Juicio Verbal (zjednodušené řízení)

Odkaz se otevře v novém okně.Juicio Monitorio (platební rozkaz)

Veřejnosti jsou rovněž k dispozici v podatelnách soudů a ústřední službě každého soudního obvodu.

V případech, kdy formuláře nejsou k dispozici, je nutné podat na soud písemnou žalobu. U žalob pro částky nepřesahující 2 000 eur jde o velmi jednoduchou listinu. Ta musí obsahovat osobní údaje žalobce a protistrany, pokud jsou známy, a přesný popis toho, co žalobce žádá.

U žalob na částky přesahující 2 000 eur jde o složitější listinu, kterou vypracuje advokát, neboť musí rovněž obsahovat popis skutkových okolností, právní zdůvodnění žaloby a uspořádaný seznam předkládaných listinných a jiných důkazů.

V obou případech musí být k počáteční žalobě přiloženy veškeré listinné důkazy na podporu nároku a všechny znalecké posudky nebo další důkazy týkající se k věci. Obecně platí, že s výjimkou velmi specifických případů nelze tyto listiny předložit později.

10 Musím hradit soudní poplatky? Pokud ano, kdy? Musím platit náklady právního zastoupení ihned od zahájení řízení?

Fyzické osoby nemusí platit poplatek.

Právnické osoby (společnosti, nadace, sdružení) jsou povinny zaplatit poplatek za podání žaloby k občanskoprávním, obchodním nebo správním soudům a za podání opravného prostředku proti rozhodnutím vydaným soudy pro pracovněprávní věci. Na trestních soudech se neplatí žádné poplatky. Více informací naleznete na těchto stránkách:

Odkaz se otevře v novém okně.Tasas judiciales (soudní poplatky)

V autonomní oblasti Katalánsko musí právnické osoby (ale nikoli fyzické osoby) platit poplatek:

Odkaz se otevře v novém okně.Comunidad Autónoma de Cataluña - Tasa (autonomní oblast Katalánsko – poplatky).

Výše odměn i způsob jejich hrazení se stanoví na základě vzájemné dohody s klientem.

Poplatky účtované procesními zástupci jsou stanoveny sazebníkem. Viz:

Odkaz se otevře v novém okně.Arancel Procuradores (sazebník).

Právníci obvykle požadují zálohu na pokrytí počátečních nákladů, která je pak zohledněna v celkovém vyúčtování. Řízení má několik fází a právníci mohou žádat po svých klientech uhrazení poměrné části celkové odměny na počátku každé z nich.

Právníci obvykle nepožadují uhrazení celé odměny před skončením řízení.

11 Mohu žádat o právní pomoc?

Osoby, které mohou prokázat, že nedisponují prostředky k tomu, aby se mohly obrátit na soud, mají nárok na právní pomoc.

Odkaz se otevře v novém okně.Justicia Gratuita (Ministerio de Justicia) (právní pomoc).

Jejich prostředky se posoudí pomocí indexu IPREM (veřejný index základního příjmu).

Má se za to, že fyzická osoba nemá prostředky k tomu, aby se obrátila na soud, pokud roční příjem její domácnosti ze všech zdrojů nepřesahuje:

  1. u osob, které nejsou součástí rodinné jednotky, dvojnásobek indexu IPREM platného v době podání žádosti;
  2. u osob, které jsou součástí rodinné jednotky s méně než čtyřmi členy, dvouapůlnásobek indexu IPREM platného v době podání žádosti;
  3. u osob, které jsou součástí rodinné jednotky s alespoň čtyřmi členy, trojnásobek indexu IPREM platného v době podání žádosti.

Roční úroveň indexu IPREM pro rok 2021 činí 6 778,80 eur (dvanáct platů).

Nárok na právní pomoc mohou mít rovněž některé neziskové organizace.

12 Kdy je můj návrh na zahájení řízení řádně podán? Dostanu úřední vyrozumění, zda byl můj žalobní návrh úplný, či nikoliv?

Žaloba se považuje za úředně podanou dnem, kdy byla předložena podatelně a bylo vydáno rozhodnutí o přijetí žaloby na zpracování poté, co bylo shledáno, že věc spadá do pravomoci soudu.

Rozhodnutí soudu o přijetí žaloby na zpracování a všechna následná rozhodnutí vám budou oznámena prostřednictvím vašeho procesního zástupce, máte-li ho. Pokud jste ho nepotřebovali, budete vyrozuměni přímo doporučenou zásilkou na adresu uvedenou v žalobě.

Obsahuje-li žaloba vadu, která má za následek, že nemůže být přijata ke zpracování, soud vám ve stanovené lhůtě umožní vadu odstranit. Nemůže-li být vada odstraněna, soudní tajemník o tom informuje soudce, který rozhodne, zda bude žaloba přijata, či nikoli.

13 Dostanu přesné údaje o časovém harmonogramu navazujících kroků (např. o lhůtě pro přijetí žalobního návrhu)?

Účastníci budou ihned uvědomeni o všech fázích nebo úkonech v řízení, a to buď přímo, nebo prostřednictvím svého procesního zástupce, mají-li ho.

Obecně platí, že pro řízení není stanoven časový rozvrh, ale existují lhůty, které musí být dodrženy.

Poslední aktualizace: 29/11/2021

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Jak postupovat? - Francie

1 Musím podat návrh na zahájení soudního řízení nebo existuje jiná alternativa?

Může být výhodnější použít alternativní způsoby řešení sporů. Viz toto téma.

2 Jaké platí lhůty pro podání návrhu na zahájení soudního řízení?

Promlčecí lhůty se v jednotlivých případech liší. Otázka těchto lhůt může být objasněna právním poradcem nebo informační kanceláří pro občany ohledně zahájení soudního řízení.

3 Musím zahájit soudní řízení v tomto členském státě?

Viz toto téma „Který soud je příslušný?“.

4 Pokud ano, na jaký soud se musím v tomto členském státě obrátit, podle svého bydliště a bydliště odpůrce nebo na základě jiných kritérií místní příslušnosti v dané věci?

Viz toto téma „Který soud je příslušný?“.

5 Na který soud se musím v tomto členském státě obrátit podle předmětu žaloby a výše hodnoty sporu?

Viz toto téma „Který soud je příslušný?“.

6 Mohu podat žalobu sám nebo musím pověřit prostředníka, právního zástupce?

  • Někdy je u soudu pomoc advokáta povinná již od začátku řízení.

Zastoupení advokátem před soudem (tribunal judiciaire) je v zásadě povinné. Jsou však stanoveny výjimky, například v případě pronájmu obchodních prostor nebo ve věcech spadajících do pravomoci soudce, který se zabývá spory týkajícími se ochrany (juge des contentieux de la protection).

V řízení před soudem pro rodinné záležitosti (juge aux affaires familiales) není zastoupení advokátem povinné, pokud jde o přenesení rodičovské odpovědnosti, porozvodová řízení o rodičovské odpovědnosti, stanovení příspěvku na náklady domácnosti a o vyživovací povinnosti.

Zastoupení advokátem není povinné před obchodním soudem (tribunal de commerce), soudem pověřeným výkonem rozhodnutí (juge de l'exécution), soudem příslušným ve věcech mládeže (juge des enfants), soudem pro záležitosti sociálního zabezpečení (tribunal des affaires sociales), pracovním soudem (conseil des prud'hommes) a paritním soudem pro spory v oblasti zemědělských pronájmů (tribunal paritaire des baux ruraux).

  • Ve francouzském právu existují dva způsoby podání žaloby/návrhu.

Má-li být řízení zahájeno předvoláním (assignation), může takové předvolání doručit pouze soudní exekutor. Naopak platí, že pokud může být řízení zahájeno jednostranným žalobním návrhem (requête unilatérale) nebo společným návrhem (requête conjointe), není třeba se na soudního exekutora obracet.

U návrhů na předběžná opatření (référés) je nutné zahájit řízení u soudu předvoláním.

Jde-li se o záležitosti rozvodu, řízení se zahájí předvoláním nebo společným návrhem.

Daná věc je postoupena soudci příslušnému ve věcech mládeže jedním z rodičů, opatrovníkem nebo samotnou nezletilou osobou, a to prostřednictvím prosté žaloby (requête simple).

Pokud jde o postoupení věci soudci pověřenému výkonem rozhodnutí, je předvolání povinné, ledaže jde o řízení týkající se výkonu soudních rozhodnutí, která se týkají vyhoštění.

U obchodního soudu se řízení o platebním rozkazu, u něhož je možné předložit věc soudu podáním prosté žaloby, týká pohledávek vzniklých na základě traty (traite), směnky (lettre de change), vlastní směnky (billet à ordre) nebo dokladu o postoupení pohledávky (bordereau de cession). V ostatních věcech se řízení zahajuje předvoláním.

Pracovnímu soudu se žádost podává formou návrhu, který může (ale nemusí) být zaslán doporučeně.

Na paritní soud pro spory v oblasti zemědělských pronájmů je možno se obrátit buď podáním žaloby, nebo prostřednictvím úkonu soudního exekutora. Účastníci řízení se na soud mohou obrátit též prostřednictvím společného návrhu, což je společný úkon, kterým předkládají své nároky soudu. Tato žaloba, respektive návrh se doručuje soudní kanceláři.

7 Komu podávám návrh na zahájení řízení: v podatelně, v soudní kanceláři nebo na jiném pracovišti?

Pokud jde o jakoukoli žádost o informace, je třeba se obrátit na podatelnu každého soudního orgánu. Navíc většina soudů, právních poradenských středisek (maisons de justice) a obecních úřadů nabízejí bezplatné právní konzultace.

S žalobou či návrhem je třeba se obrátit na podatelnu soudu.

8 V jakém jazyce mohu návrh podat? Mohu jej podat ústně nebo musí být podán písemně? Mohu jej zaslat faxem nebo elektronickou poštou?

Jediným schváleným jazykem je francouzština. Tlumočník může pomáhat účastníkovi během soudního jednání, ale soudce není povinen ho využít, pokud zná jazyk, v němž se účastník vyjadřuje.

Žaloba/návrh se podává v písemné formě.

Podle platné právní úpravy není možné podat návrh na zahájení řízení u občanskoprávního soudu faxem nebo elektronickou poštou.

Online služba pro podání žaloby/návrhu je dostupná od začátku roku 2021 prostřednictvím portálu pro právní subjekty nazvaného Portail du justiciable. Používá se pro účely adhezních řízení poté, co oběť obdržela vyrozumění soudu, dále poté, co byl podán návrh opatrovnickému soudu (juge des tutelles) týkající se opatření na ochranu dospělých osob a poté, co byl podán návrh soudu pro rodinné záležitosti v případě řízení bez povinného zastoupení advokátem.

9 Existují zvláštní žalobní formuláře, nebo pokud ne, jak jinak musím věc vyložit? Co vše musí žalobní návrh obsahovat?

Pro účely podání žaloby/návrhu soudu existují formuláře CERFA. Spis musí tvořit informace týkající se žalobce, žalovaného a všechny doklady, které se vztahují k předmětu sporu, jež musí být předloženy podle případu v soudní kanceláři při zahájení řízení nebo soudci během soudního jednání.

10 Musím hradit soudní poplatky? Pokud ano, kdy? Musím platit náklady právního zastoupení ihned od zahájení řízení?

Přístup ke spravedlnosti na prvním stupni je zdarma. V zásadě nejsou procesní úkony zpoplatněny žádným poplatkem ve prospěch státu s výjimkou těch, které se týkají obchodních soudních orgánů, kde jsou soudní poplatky (droits de greffe) stanoveny sazebníkem.

Náklady řízení představují náklady vzniklé v průběhu řízení. Zahrnují zejména svědečné, odměny znalců, náklady na soudní exekutory a advokáty mimo jejich odměny. Určité náklady řízení mohou být zaplaceny na začátku nebo v průběhu řízení. Na konci řízení jsou náklady řízení v zásadě uloženy soudcem k zaplacení osobě, která v řízení neměla úspěch, ledaže tato osoba využívá právní pomoci.

Odměny advokáta jsou předmětem dohody o odměnách, jejichž výše je stanovena po dohodě se zákazníkem. Advokát může žádat peněžitou zálohu, to znamená částku, jež je jeho zákazníkem zaplacená předem nebo v průběhu práce jako zálohová splátka.

11 Mohu žádat o právní pomoc?

Pokud finanční prostředky žadatele o právní pomoc nepřekračují přípustný strop, který je každoročně přezkoumáván, může využít právní pomoci (1 043 EUR v roce 2020 v případě úplné právní pomoci a až 1 564 EUR v případě částečné právní pomoci). Tyto stropy lze změnit v závislosti na rodinných poměrech žadatele (viz téma „Právní pomoc – Francie“).

12 Kdy je můj návrh na zahájení řízení řádně podán? Dostanu úřední vyrozumění, zda byl můj žalobní návrh úplný, či nikoliv?

Návrh na zahájení řízení je řádně podán:

  • když je podatelně soudu předána kopie předvolání,
  • když je návrh/žaloba podán/podána nebo zaregistrován/zaregistrována v podatelně soudního orgánu.

Navrhovatel nedostává žádné potvrzení, že byl návrh na zahájení řízení platně podán.

13 Dostanu přesné údaje o časovém harmonogramu navazujících kroků (např. o lhůtě pro přijetí žalobního návrhu)?

Kancelář soudního orgánu může poskytnout veškeré informace o stavu řízení a o stanoveném datu soudního jednání.

Související odkazy

Odkaz se otevře v novém okně.Internetové stránky Ministerstva spravedlnosti

Poslední aktualizace: 07/03/2022

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Upozorňujeme, že výchozí chorvatština verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.

Jak postupovat? - Chorvatsko

1 Musím podat návrh na zahájení soudního řízení nebo existuje jiná alternativa?

Strany mohou vyřešit spor před soudem, ale rovněž existují mimosoudní způsoby řešení sporů. V Chorvatsku tyto způsoby zahrnují rozhodčí řízení, mediaci a úkony soudu v širším smyslu zaměřené na dosažení soudního smíru.

Mediace v občanskoprávních, obchodních, pracovněprávních a jiných sporech týkajících se práv, která mohou strany svobodně uplatňovat, je upravena zákonem o mediaci (Zakon o mirenju) (Narodne Novine (NN; Úřední věstník Chorvatské republiky), č. 18/11). Mediace označuje veškeré postupy bez ohledu na jejich název (mirenje, medijacija, posredovanje, koncilijacija), jimiž se strany snaží vyřešit svůj spor dosažením vzájemné dohody, to znamená dosažením vzájemně přijatelné dohody, která je v souladu s jejich potřebami a zájmy, za pomoci neutrální třetí strany – jednoho nebo více mediátorů (posrednik, medijator, koncilijator), který stranám pomáhá dosáhnout dohody, aniž by měl pravomoc uložit jim závazné řešení. Mediace probíhá způsobem, na němž se strany dohodly; typické je, že jde o postup volitelný, je výrazem autonomie vůle stran v řízení, je dobrovolný, založený na shodě, neformální a důvěrný, přičemž strany jsou si v řízení rovny.

Oproti tomu rozhodčí řízení (arbitraža nebo izbrano suđenje) je řízení před rozhodčím soudem, ať již jde o právnickou osobu nebo orgán právnické osoby, který organizuje a řídí agendu rozhodčích soudů. Rozhodčí řízení je dobrovolný, rychlý, účinný a neveřejný způsob řešení sporů, kdy se strany domluví na tom, kdo bude působit jako soudce, dojde-li ke sporu, kde bude rozhodčí řízení probíhat, jaké hmotné a procesní právo se použije, v jakém jazyce bude řízení probíhat a že rozhodnutí rozhodčího soudu ve věci bude mít účinky konečného soudního rozhodnutí.

Zákon o občanskoprávním soudním řízení (Zakon o parničnom postupku) (NN č. 53/91, 91/92, 112/99, 129/00, 88/01, 117/03, 88/05, 2/07, 84/08, 96/08, 123/08, 57/11, 25/13, 89/14 a 70/19; dále: ZPP) stanoví, že může soud kdykoli v průběhu občanskoprávního řízení stranám navrhnout, aby s přihlédnutím ke všem okolnostem, zejména zájmům stran a třetích osob s nimi spojených, trvání jejich vztahů a míře vzájemné důvěry, vydat na jednání i mimo jednání rozhodnutí vyzývající strany, aby do osmi dnů zahájily mediační řízení nebo aby usilovaly o to vyřešit spor mediací. Při předběžném slyšení navíc soud informuje strany, že mohou svůj spor vyřešit soudním smírem nebo mediačním řízením, a tyto možnosti stranám vysvětlí.

V určitých případech (podání žaloby proti Chorvatské republice), je osoba zamýšlející podat takovou žalobu povinna se před jejím podáním obrátit na úřad státního zástupce, jenž je místně a věcně příslušný k zastupování před soudem, ke kterému bude podána žaloba na Chorvatskou republiku, a požádat o smírné řešení sporu, s výjimkou případů, kdy zvláštní předpisy stanoví lhůtu k podání návrhu. Žádost o smírné řešení sporu musí obsahovat všechny údaje, které se vyžadují u standardního návrhu (žalobě) soudu.

2 Jaké platí lhůty pro podání návrhu na zahájení soudního řízení?

Lhůta pro podání návrhu na zahájení řízení závisí na druhu a právní povaze žaloby. Například pro soudní ochranu práv z pracovněprávních vztahů je stanovena patnáctidenní lhůta, v níž musí zaměstnanec podat návrh příslušnému soudu na ochranu porušeného práva poté, co podal žádost o ochranu svých práv svému zaměstnavateli, s výjimkou žaloby na náhradu škody nebo jiné žaloby na peněžní plnění vyplývající z pracovněprávních vztahů.

3 Musím zahájit soudní řízení v tomto členském státě?

Ano. V Chorvatsku v občanskoprávním řízení soudy rozhodují v mezích své věcné příslušnosti vymezené zákonem a soudní moc vykonávají obecné a zvláštní soudy a Nejvyšší soud Chorvatské republiky (Vrhovni sud Republike Hrvatske).

Obecné soudy jsou městské soudy (općinski sudovi) a krajské soudy (županijski sudovi). Specializované soudy jsou obchodní soudy (trgovački sudovi), správní soudy (upravni sudovi), trestní soudy (prekršajni sudovi), Vrchní obchodní soud Chorvatské republiky (Visoki trgovački sud Republike Hrvatske), Nejvyšší správní soud Chorvatské republiky (Visoki upravni sud Republike Hrvatske) a Nejvyšší trestní soud Chorvatské republiky (Visoki prekršajni sud Republike Hrvatske).

Nejvyšším chorvatským soudem je Nejvyšší soud Chorvatské republiky (Vrhovni sud Republike Hrvatske).

Zákonem se mohou zavést další obecné a specializované soudy podle jejich věcné příslušnosti nebo podle určitých právních oblastí.

4 Pokud ano, na jaký soud se musím v tomto členském státě obrátit, podle svého bydliště a bydliště odpůrce nebo na základě jiných kritérií místní příslušnosti v dané věci?

Zásadně platí, že místně příslušným je obecný soud žalovaného (odpůrce), to znamená soud, v jehož obvodu má žalovaný svůj trvalý pobyt. Nemá-li žalovaný trvalé bydliště na území Chorvatské republiky, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má žalovaný svůj přechodný pobyt.

Má-li žalovaný kromě trvalého pobytu v jiném místě také přechodné bydliště a z okolností se dá dovodit, že v tomto místě bude pobývat delší dobu, bude místně příslušným soud v místě přechodného pobytu.

Pro řízení ve sporech proti občanovi Chorvatské republiky trvale pobývajícímu v cizině, kam byl vyslán pracovně vnitrostátním orgánem nebo právnickou osobou, bude místně příslušným soud, v jehož místě měl svůj poslední známý trvalý pobyt na území Chorvatské republiky.

Ve sporech s mezinárodním prvkem je místně příslušným k jednání soud v Chorvatské republice, je-li jeho příslušnost stanovena výslovně v zákoně nebo mezinárodní smlouvě. Pokud se v zákoně nebo mezinárodní smlouvě výslovní neuvádí, že chorvatský soud je příslušný pro konkrétní druh sporu, potom je chorvatský soud příslušný k jednání, vyplývá-li to z právních ustanovení týkajících se místní příslušnosti soudů v Chorvatsku.

5 Na který soud se musím v tomto členském státě obrátit podle předmětu žaloby a výše hodnoty sporu?

Shora uvedené závisí na druhu sporu a ustanoveních ZPP, která upravují místní a věcnou příslušnost.

Hodnota předmětu sporu není rozlišujícím kritériem ovlivňujícím místní a věcnou příslušnost soudů v Chorvatsku.

6 Mohu podat žalobu sám nebo musím pověřit prostředníka, právního zástupce?

Podle současné úpravy soudního řízení stanovené v ZPP si může každý účastník – fyzická či právnická osoba – svobodně zvolit, zda bude v řízení jednat sám, nebo jej bude zastupovat třetí osoba, obvykle advokát, nestanoví-li ZPP jinak.

Ustanovení článku 91 ZPP však podstatně omezuje právo, aby účastník jednal v soudním řízení sám: pokud ve sporech týkajících se majetkových nároků přesáhne žalovaná částka výši 50 000 HRK, mohou být zástupcem právnických osob pouze osoby, které složily advokátní zkoušku.

Dále ustanovení článku 91a ZPP stanoví, že účastníci mohou žádat o povolení přezkumu nebo navrhnout přezkum pouze prostřednictvím svého zástupce, tj. advokáta, nebo se výjimečně mohou zastupovat samy, pokud složily advokátní zkoušku, nebo pokud požádá o povolení přezkumu nebo navrhne přezkum jejich jménem osoba k tomu oprávněná podle ZPP nebo podle jiného právního předpisu, i když není advokátem, ale složila advokátní zkoušku.

7 Komu podávám návrh na zahájení řízení: v podatelně, v soudní kanceláři nebo na jiném pracovišti?

Občanskoprávní řízení se zahajuje podáním žaloby příslušnému soudu, a to osobně v podatelně soudu, poštou nebo telegraficky.

8 V jakém jazyce mohu návrh podat? Mohu jej podat ústně nebo musí být podán písemně? Mohu jej zaslat faxem nebo elektronickou poštou?

Občanskoprávní soudní řízení se vede v chorvatštině s použitím latinky, pokud nebylo na jednotlivých soudech zákonem zavedeno používání jiného jazyka nebo písma.

Strany sporu a další účastnící řízení podávají své žaloby, stížnosti a jiná podání soudu v chorvatštině s použitím latinky.

Žaloba může být podána přímo v podatelně soudu, poštou nebo telegraficky, ale nejobvyklejší je podání přímo do kanceláře soudu nebo její zaslání poštou.

Zákon o občanskoprávním soudním řízení upravuje možnost podávání listin obchodním soudům elektronickou formou. Listiny podané elektronicky musí být opatřeny kvalifikovaným elektronickým podpisem v souladu se zvláštními předpisy.

9 Existují zvláštní žalobní formuláře, nebo pokud ne, jak jinak musím věc vyložit? Co vše musí žalobní návrh obsahovat?

Formuláře se používají pouze pro evropská řízení o drobných nárocích. Podrobnosti k tomu naleznete v příručce s názvem „Drobné nároky – Chorvatská republika“.

Zákon o občanskoprávním soudním řízení stanoví, že návrh musí obsahovat: konkrétní nárok týkající se věci samé a související nároky, skutečnosti, na nichž žalobce zakládá svůj nárok, důkazy na podporu těchto skutečností a další informace, které musí být přiloženy ke každému podání (článek 106 ZPP).

Každé podání, včetně žalobních návrhů, musí obsahovat následující: označení soudu, jméno a trvalé nebo přechodné bydliště stran, jejich právní zástupce a zmocněnce, pokud je mají, osobní identifikační číslo strany předkládající návrh, předmět sporu a podpis osoby podávající návrh.

Strana nebo její zástupce podepíší na konci textu podání svými jmény.

Obsahuje-li podání nárok, musí strana ve svém podání uvést skutečnosti, na nichž se její nárok zakládá a důkazy, je-li to nutné.

Soud zahájí řízení i v případě, že navrhovatel neuvedl právní důvody k návrhu; i v případě, že navrhovatel právní důvody uvedl, soud jimi není vázán.

10 Musím hradit soudní poplatky? Pokud ano, kdy? Musím platit náklady právního zastoupení ihned od zahájení řízení?

Strany musí uhradit poplatky stanovené v zákoně o soudních poplatcích (Zakon o sudskim pristojbama) (NN č. 74/95, 57/96, 137/02, 125/11, 112/12, 157/13, 110/15; dále: ZSP).

Soudní poplatky předepsané podle ZSP se vztahují na osoby, na jejichž žádost nebo v jejichž zájmu byly úkony či opatření stanovené zákonem provedeny.

Nestanoví-li ZSP jinak, platí se soudní poplatky za:

  • podání (návrhu, opravné prostředky, návrhy na výkon rozhodnutí atd.) v okamžiku podání a za podání zaznamenané do protokolu – po dokončení protokolu;
  • žalobní odpovědi po pravomocném ukončení řízení pro každého účastníka, úměrně podle úspěchu ve věci,
  • soudní přepisy a protokoly, když jsou vyžádány,
  • soudní rozhodnutí, když je účastníkovi nebo jeho zástupci doručen opis rozhodnutí,
  • dědická osvědčení, když jsou pravomocná,
  • nucené vyrovnání, insolvenční a likvidační řízení, při vydání rozhodnutí o hlavním rozdělení nebo při vydání rozhodnutí schvalujícího nucené vyrovnání,
  • jiné úkony, při podání návrhu, nebo když soud začne konat.

Obecným pravidlem pro hrazení nákladů řízení je, že strana, která spor prohrála v celém rozsahu, musí hradit výdaje protistrany a jejího vedlejšího účastníka v řízení. Vedlejší účastník na straně účastníka, který nemá ve věci úspěch, musí nést své náklady.

Náklady na právní zastoupení a odměny a náhrady nákladů advokátům jsou upraveny zákonem o advokacii (Zakon o odvjetništvu) (NN č. 9/94, 117/08 překlad, 50/09, 75/09 a 18/11; dále ZO).

Advokát má nárok na odměnu za právní služby a náhradu nákladů mu vzniklých v souvislosti s vykonanou prací podle sazebníku stanoveného advokátní komorou a schváleného ministerstvem spravedlnosti, přičemž faktura se vystavuje po poskytnutí služby. V případě zrušení nebo odvolání plné moci, advokát vystaví fakturu do 30 dnů ode dne zrušení nebo odvolání plné moci.

V majetkoprávních věcech si advokáti mohou se stranou dohodnout odměnu za práci v závislosti na úspěchu v řízení, to znamená za právní úkony provedené jménem účastníka, v souladu s oficiálním tarifem. Taková dohoda je platná, jen byla-li uzavřena v písemné formě.

V majetkoprávních věcech proto strany mohou upravit svůj vztah s advokátem písemnou dohodou.

11 Mohu žádat o právní pomoc?

Požaduje-li strana odbornou právní pomoc, může právní poradenství získat od advokátů, kteří jsou v souladu s článkem 3 ZO v Chorvatsku oprávnění poskytovat veškeré formy právní pomoci, zejména poskytovat rady, sepisovat žaloby, stížnosti, žádosti, návrhy, mimořádné opravné prostředky a další podněty, jakož i zastupovat účastníky.

Účastníci mají dále možnost využít bezplatnou právní pomoc. Zákon o bezplatné právní pomoci (Zakon o besplatnoj pravnoj pomoći) (NN č. 143/2013 a 98/19) stanoví možnost poskytnutí bezplatné právní pomoci občanům, kteří si nemohou dovolit právní pomoc, ačkoli ji potřebují. Informace o systému bezplatné právní pomoci v Chorvatsku lze najít na této internetové stránce: Odkaz se otevře v novém okně.https://pravosudje.gov.hr/besplatna-pravna-pomoc/6184.

12 Kdy je můj návrh na zahájení řízení řádně podán? Dostanu úřední vyrozumění, zda byl můj žalobní návrh úplný, či nikoliv?

Občanskoprávní řízení se zahajuje podáním žaloby a jejím doručením žalovanému.

Po doručení žaloby připraví jednání.

Příprava jednání zahrnuje mimo jiné předběžné přezkoumání žaloby, a pokud je žaloba nesrozumitelná nebo neobsahuje všechny náležitosti umožňující její projednání, soud nařídí straně, která ji podala, odstranit její vady, to znamená změnit ji v souladu s poskytnutými instrukcemi, a podání za tímto účelem vrátí.

13 Dostanu přesné údaje o časovém harmonogramu navazujících kroků (např. o lhůtě pro přijetí žalobního návrhu)?

Soudní tajemník informuje účastníky, jejich právní zástupce a zmocněnce o stavu konání ve věci na základě informací z rejstříku a ze spisu.

Je to omezeno na informace týkající se stádia řízení a samosoudců, předsedů senátu, členů senátu a soudních tajemníků, kteří se věcí zaobírají.

Při poskytování informací je zakázáno komentovat správnost jednotlivých úkonů soudu nebo i pravděpodobný výsledek řízení.

Informace se poskytují telefonicky, e-mailem nebo písemně.

Účastníci mohou prostřednictvím internetu získat přístup k informacím o průběhu řízení a rovněž o samosoudci, předsedovi senátu, členech senátu a soudních tajemnících, kteří se věcí zaobírají, pokud je pro danou věc k dispozici služba Veřejný přístup k základním informacím o soudních věcech / e-Case (Javni pristup osnovnim podacima o sudskim predmetima - usluga e-Predmet).

Lhůty pro dostavení se k soudu a jiné úkony účastníků nebo soudu jsou uvedeny v ZPP.

Další informace o lhůtách a druzích lhůt jsou k dispozici v informačním balíčku „Procesní lhůty – Chorvatská republika“.

Poslední aktualizace: 30/09/2020

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Jak postupovat? - Itálie

1 Musím podat návrh na zahájení soudního řízení nebo existuje jiná alternativa?

Italský právní řád zaručuje, že se můžete obrátit na soudy jako na obecný prostředek k ochraně vašich práv.

V některých případech se však musíte nejprve pokusit o mediaci s pomocí vašeho právníka a teprve po neúspěšné mediaci můžete podat žalobu soudu: k těmto oblastem patří spory týkající se spoluvlastnictví, majetková práva, rozdělení majetku, dědictví, rodinné dohody, nájem, výpůjčky, nájem podniku, nároky na odškodnění za pochybení lékařů, pomluvy v tisku nebo jiných sdělovacích prostředcích a spory týkající se pojistných, bankovních a finančních smluv.

Jinou možností je rozhodčí řízení, kdy o sporu rozhoduje soukromý rozhodce, kterého určí strany sporu. Na využití rozhodčího řízení jakožto alternativy soudní žaloby se musí dotyčné strany dohodnout.

2 Jaké platí lhůty pro podání návrhu na zahájení soudního řízení?

Podle druhu žaloby platí zvláštní lhůty. Běžná lhůta činí deset let; u některých druhů žalob však existují kratší lhůty (články 2934–2961 občanského zákoníku).

3 Musím zahájit soudní řízení v tomto členském státě?

Pro dosažení pravomocného rozsudku v dané věci se musíte obrátit na soud. Příslušný soud se určuje podle druhu sporu a vnitrostátních pravidel a pravidel EU upravující příslušnost soudů.

4 Pokud ano, na jaký soud se musím v tomto členském státě obrátit, podle svého bydliště a bydliště odpůrce nebo na základě jiných kritérií místní příslušnosti v dané věci?

Základním pravidlem je, že příslušným soudem je soud v místě, kde má žalovaný bydliště; jedná se o pravidlo místní příslušnosti, které určuje to, čemu se říká obecný soud pro fyzické osoby (foro generale delle persone fisiche). V závislosti na hodnotě předmětu sporu nebo konkrétní sporné záležitosti se musíte obrátit na zvláštní soud v příslušné oblasti (smírčí soudce (giudice di pace) nebo tribunál (tribunale), který zasedá jako samosoudce nebo senát složený z několika soudců), nebo na jiný soud než obecný soud pro fyzické osoby (v tomto případě se jedná o povinnou místní příslušnost (competenza per territorio inderogabile)).

Viz informační list o „příslušnosti soudů“.

5 Na který soud se musím v tomto členském státě obrátit podle předmětu žaloby a výše hodnoty sporu?

Žaloby týkající se movitých věcí s hodnotou do 5 000 EUR je nutno podat smírčímu soudci (giudice di pace). Smírčí soudce je příslušný rovněž pro žaloby s hodnotou do 20 000 EUR, pokud se týkají náhrady za škodu způsobenou provozem motorových vozidel a plavidel. Žaloby s vyšší spornou částkou projednává tribunál (tribunale), který zasedá jako samosoudce. Některé věci projednává bez ohledu na hodnotu sporu smírčí soudce (čl. 7 odst. 3 občanského soudního řádu), samosoudce tribunálu (článek 409 občanského soudního řádu) nebo tribunálu zasedajícímu v senátu (článek 50bis občanského soudního řádu).

Viz informační list o „příslušnosti soudů“.

6 Mohu podat žalobu sám nebo musím pověřit prostředníka, právního zástupce?

Zpravidla bude nutné, aby vás zastupoval právník: profesionální zastupování je povinné (obbligo di difesa tecnica). Toto pravidlo se nevztahuje na drobné nároky (nároky do výše 1 100 EUR projednávané u smírčího soudce) nebo na případ, kdy jste sami kvalifikovaným právníkem (článek 86 občanského soudního řádu).

7 Komu podávám návrh na zahájení řízení: v podatelně, v soudní kanceláři nebo na jiném pracovišti?

Návrh je nutno zaslat druhé straně a podat na podatelně příslušného soudu.

8 V jakém jazyce mohu návrh podat? Mohu jej podat ústně nebo musí být podán písemně? Mohu jej zaslat faxem nebo elektronickou poštou?

Podání ústního návrhu je možné pouze v případě nároků projednávaných smírčím soudcem (článek 316 občanského soudního řádu). Ve všech ostatních případech musí být vyhotoven písemně v italštině. Návrh nelze zaslat faxem nebo e-mailem.

9 Existují zvláštní žalobní formuláře, nebo pokud ne, jak jinak musím věc vyložit? Co vše musí žalobní návrh obsahovat?

Nejsou předepsány žádné formuláře; v návrhu je nutno uvést strany, soud, předmět věci a právní titul.

10 Musím hradit soudní poplatky? Pokud ano, kdy? Musím platit náklady právního zastoupení ihned od zahájení řízení?

Musíte uhradit státní poplatek, který závisí na hodnotě sporu, a to v době podání návrhu (jednotný poplatek podle konsolidovaných právních předpisů o nákladech řízení, nařízení prezidenta republiky č. 115/2002).

Výše poplatků za právní zastoupení a doba jeho splatnosti bude záviset na vaší dohodě přímo s advokátem.

11 Mohu žádat o právní pomoc?

O právní pomoc mohou požádat italští státní příslušníci i cizí státní příslušníci, pokud splňují právní požadavky stanovené pro osobní příjmy (konsolidované právní předpisy o nákladech řízení, nařízení prezidenta republiky č. 115/2002).

12 Kdy je můj návrh na zahájení řízení řádně podán? Dostanu úřední vyrozumění, zda byl můj žalobní návrh úplný, či nikoliv?

Žaloba se pokládá za podanou

  • jakmile je doručena žalovanému, jestliže se předvolání doručuje protistraně (atto di citazione),
  • jakmile je podána na podatelně soudu, jestliže je návrh určen soudu (ricorso).

Soud nebude posuzovat, zda byla žaloba podána řádně, dokud nebude zahájeno řízení, aby mohly být vyslechnuty obě strany sporu.

13 Dostanu přesné údaje o časovém harmonogramu navazujících kroků (např. o lhůtě pro přijetí žalobního návrhu)?

Lhůty pro dostavení se k soudu a provedení dalších úkonů ze strany jednotlivých stran nebo soudu jsou stanoveny v občanském soudním řádu. Každý soud tato pravidla uplatňuje od jedné fáze řízení k druhé, nebo stanoví celkový rozpis soudních jednání (článek 81bis prováděcího nařízení k občanskému soudnímu řádu).

Související přílohy

Návrh na zahájení soudního řízení: ustanovení občanského soudního řáduPDF(84 Kb)it

Poslední aktualizace: 29/01/2021

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Jak postupovat? - Kypr

1 Musím podat návrh na zahájení soudního řízení nebo existuje jiná alternativa?

Existují alternativy, včetně řešení sporu mimosoudním vyrovnáním, využitím rozhodčího řízení nebo pomocí mechanismu mediace stanoveného v zákoně č. 159(I)/2012 o některých aspektech mediace v občanských věcech.

2 Jaké platí lhůty pro podání návrhu na zahájení soudního řízení?

Ano, existuje. Podle zákona č. 66(Ι)/2012 o promlčecích lhůtách nelze žalobu podat, pokud od vzniku důvodu žaloby uplynulo deset (10) let, nestanoví-li zákon jinak, například v těchto případech:

Týká-li se žaloba občanskoprávních deliktů, smluv, směnek, šeků, vlastních směnek atd., nelze žalobu podat, pokud ode dne vzniku důvodu žaloby uplynulo šest (6) let.

V případě žaloby o náhradu škody způsobené nedbalostí, obtěžováním nebo porušením institucionální povinnosti nelze žalobu podat, pokud ode dne vzniku důvodu žaloby uplynuly tři (3) roky. Tuto lhůtu může soud do dvou (2) let ode dne vypršení lhůty prodloužit, pokud se žaloba týká odškodnění za ublížení na zdraví a/nebo úmrtí v důsledku trestného činu.

Podat žalobu týkající se majetku zůstavitele (bez ohledu na podíl na tomto majetku, dědictví nebo platnost poslední vůle) je možné v promlčecí lhůtě osmi (8) let ode dne úmrtí zůstavitele.

Podat žalobu týkající se hypotéky nebo zástavního práva je možné v promlčecí lhůtě dvanácti (12) letech ode dne vzniku důvodu žaloby.

Týká-li se žaloba rozsudku soudu, nelze žalobu podat po uplynutí patnácti (15) let ode dne vynesení konečného rozsudku.

3 Musím zahájit soudní řízení v tomto členském státě?

Pokud základ žaloby nebo vymahatelného nároku vznikl v Kyperské republice nebo na území, které se považuje za území Kyperské republiky, nebo je-li základ žaloby takový, že soud Kyperské republiky může mít příslušnost, je nutné obrátit se na soud Kyperské republiky.

4 Pokud ano, na jaký soud se musím v tomto členském státě obrátit, podle svého bydliště a bydliště odpůrce nebo na základě jiných kritérií místní příslušnosti v dané věci?

V případě občanskoprávního sporu je příslušný okresní soud v okrese, v němž:

  • zcela nebo částečně vznikl základ žaloby;
  • žalovaný nebo některý z žalovaných v době podání žaloby žil nebo pracoval;
  • se nachází výsostná oblast, pokud jsou všichni účastníci řízení kyperskými státními příslušníky a základ žaloby vznikl zcela nebo částečně na území výsostné oblasti nebo žalovaný (nebo některý ze žalovaných) žije nebo pracuje v této oblasti;
  • se nachází výsostná oblast, pokud základ žaloby vznikl zcela nebo částečně ve výsostné oblasti v důsledku použití motorového vozidla osobou, která byla nebo měla být pojištěna podle § 3 zákona o motorových vozidlech (pojištění zákonné odpovědnosti);
  • se nachází výsostná oblast, pokud základ žaloby vznikl zcela nebo částečně ve výsostné oblasti v důsledku úrazu zaměstnance nebo nemoci z povolání, k nimž došlo během jeho pracovního poměru, a to ve vztahu k odpovědnosti zaměstnavatele, s ohledem na niž tento byl nebo měl být pojištěn podle § 4 zákona o motorových vozidlech (pojištění zákonné odpovědnosti);
  • se nachází majetek, který je předmětem žaloby týkající se rozdělení nebo prodeje nemovitého majetku či jakékoli jiné záležitosti, která se týká nemovitého majetku.

Jestliže se jedná o pracovněprávní spor, který zahrnuje nárok na odškodnění ve výši odpovídající mzdě až za 2 roky, je příslušný soud pro pracovněprávní spory v okrese, v němž spor vnikl, nebo případně v okrese, v němž má žalobce obvyklé místo bydliště nebo trvalé bydliště. V ostatních případech je příslušný okresní soud.

V případě sporu týkajícího se pronajatých nemovitostí je příslušný soud pro věci regulovaného nájemného v okrese, v němž se nachází předmětná nemovitost.

V případě rodinného sporu (např. rozvod, majetkové spory atd. je příslušný rodinný soud, konkrétně na rodinný soud v okrese, v němž žije nebo pracuje některý z účastníků řízení, nebo v případě, že se spor týká nezletilého dítěte, rodinný soud v okrese, v němž žije nezletilé dítě nebo žalovaný.

5 Na který soud se musím v tomto členském státě obrátit podle předmětu žaloby a výše hodnoty sporu?

Viz odpověď na otázku č. 4.

6 Mohu podat žalobu sám nebo musím pověřit prostředníka, právního zástupce?

Žalobu můžete podat sami. Zákon nevyžaduje, aby dotyčnou osobu zastupoval právník nebo jiný prostředník (s výjimkou nezletilých nebo nesvéprávných osob, jak jsou definovány v příslušných právních předpisech).

7 Komu podávám návrh na zahájení řízení: v podatelně, v soudní kanceláři nebo na jiném pracovišti?

Soudní písemnosti nutné pro zahájení řízení (návrh na zahájení řízení, žalobu atd.) je třeba podat registračnímu oddělení příslušného soudu.

8 V jakém jazyce mohu návrh podat? Mohu jej podat ústně nebo musí být podán písemně? Mohu jej zaslat faxem nebo elektronickou poštou?

Návrh je třeba vždy podat písemně v řečtině. Návrhy (nebo jiné soudní písemnosti) zaslané e-mailem nebo faxem nebudou přijaty.

9 Existují zvláštní žalobní formuláře, nebo pokud ne, jak jinak musím věc vyložit? Co vše musí žalobní návrh obsahovat?

Návrh na zahájení řízení by měl, v případě obecně schválených návrhů na zahájení řízení, být vyhotoven podle formuláře 1 občanského soudního řádu nebo v případě konkrétně schváleného návrhu na zahájení řízení podle formuláře 2.

10 Musím hradit soudní poplatky? Pokud ano, kdy? Musím platit náklady právního zastoupení ihned od zahájení řízení?

Ano, budete muset zaplatit kolkovné. Poplatek se hradí při registraci písemnosti.

To, zda musíte zaplatit právníkovi předem, bude záviset na dohodě s vašim právním zástupcem.

11 Mohu žádat o právní pomoc?

Ano, v případě soudního řízení u rodinného soudu nebo řízení, které se týká přeshraničních sporů či žadatelů o azyl, uprchlíků nebo neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí, je-li vyhověno žádosti o právní pomoc.

12 Kdy je můj návrh na zahájení řízení řádně podán? Dostanu úřední vyrozumění, zda byl můj žalobní návrh úplný, či nikoliv?

Ode dne registrace žaloby. V případě neplatné nebo opožděné registrace či jiného problému souvisejícího s registrací žaloby obdržíte od příslušného registračního oddělení vyrozumění.

13 Dostanu přesné údaje o časovém harmonogramu navazujících kroků (např. o lhůtě pro přijetí žalobního návrhu)?

Informace o nařízených jednáních a lhůtách pro dostavení se k soudu jsou poskytnuty v pozdější fázi.

Poslední aktualizace: 13/09/2021

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Jak postupovat? - Lotyšsko

1 Musím podat návrh na zahájení soudního řízení nebo existuje jiná alternativa?

V Lotyšsku je možné obrátit se na soud, nebo v případě, že si strany sjednaly rozhodčí doložku, na rozhodčí soud (s výjimkou některých sporů, které nelze rozhodovat v rozhodčím řízení).

2 Jaké platí lhůty pro podání návrhu na zahájení soudního řízení?

Lhůta pro podání žaloby k soudu se liší v závislosti na konkrétní věci. Potřebujete-li objasnit otázku lhůt, obraťte se na právníka či na veřejnou informační agenturu.

Odkaz se otevře v novém okně.Občanský zákoník stanoví různé obecné lhůty. Na délku lhůty mají vliv předmět a okolnosti nároku a musí být určeny v každé věci samostatně při zohlednění následujícího:

Rodinné právo

Žaloby vyplývající ze slibu uzavřít manželství musí být podány do jednoho roku ode dne, kdy bylo zasnoubení zrušeno nebo kdy od něj jedna ze stran odstoupila, nebo v případě, že je snoubenka těhotná, ode dne, kdy se dítě narodilo, je-li v té době již zasnoubení zrušeno nebo od něj jedna za stran odstoupila.

Žaloby vyplývající z majetkových vztahů mezi manželi musí být podány do jednoho roku ode dne, kdy druhý z manželů uzavřel předmětnou smlouvu.

Manžel matky dítěte může zpochybnit domněnku otcovství do dvou let ode dne, kdy zjistí, že dítě není jeho. Matka dítěte má na zpochybnění domněnky otcovství stejné právo. Dítě samotné může domněnku otcovství zpochybnit do dvou let od dosažení zletilosti.

Žaloby, které vyplývají z uznání otcovství, musí být podány do dvou let od doby, kdy se strana dozví o okolnostech, které otcovství vylučují, nebo od doby, kde dítě dosáhne zletilosti, pokud nárok uplatňuje samotné dítě.

Žaloby vyplývající ze vztahů mezi poručníkem a nezletilým musí být podány do jednoho roku od okamžiku, kdy nezletilé dítě dosáhne zletilosti, nebo od okamžiku, kdy nastaly jiné okolnosti stanovené v právních předpisech.

Vlastnické právo

Žaloby týkající se zásahů do držby či zbavení držby musí být podány do jednoho roku od okamžiku, kdy se strana o zásahu do držby či zbavení držby dozví.

Žaloby vůči osobě, která je v držení věci a která ji může nabýt vydržením, musí být podány do 10 let od doby, kdy se druhá strana o držbě dozví.

Žaloby podané novým vlastníkem, které vyplývají z přírůstků věci majetku v důsledku přirozených procesů, musí být podány do dvou let.

Závazkové právo

Závazková práva se promlčí, jestliže je oprávněná osoba řádně neuplatní ve lhůtě stanovené zákonem.

Žaloby vyplývající ze závazkových práv, pro něž právní předpisy nestanoví kratší promlčecí lhůtu, musí být podány do deseti let; všechna tato práva, pro která právní předpisy nestanoví kratší promlčecí lhůtu, jsou promlčena, jestliže je oprávněná osoba neuplatní do deseti let, s výjimkou určitých práv, které promlčet nelze.

Právo na odstoupení od kupní smlouvy pro nadměrnou ztrátu je promlčeno, pokud žaloba nebyla podána do jednoho roku od uzavření smlouvy.

Žaloby týkající se škod způsobených vytopením, hodem či pádem musí být podány do jednoho roku.

Obchodní věci

Žaloby vyplývající z obchodních smluv musí být podány do tří let, pokud právní předpisy nestanoví jinou promlčecí lhůtu.

Žaloby vyplývající ze smlouvy o obchodním zastoupení musí být podány do čtyř let od konce kalendářního roku, v němž nárok vznikl.

Žaloby proti podnikateli, které vyplývají z jeho obchodní činnosti, musí být podány do tří let poté, co došlo k jeho výmazu z obchodního rejstříku, pokud se na nárok nevztahuje kratší promlčecí lhůta.

Žaloby vyplývající ze zákazu konkurence, jenž byl uložen společníkovi partnerství a jenž mu brání v tom, aby bez souhlasu ostatních společníků uzavíral smlouvy v témže oboru podnikání, v jakém podniká partnerství, nebo v tom, aby se bez souhlasu ostatních společníků stal plnohodnotným společníkem jiného partnerství, které působí v témže oboru podnikání, musí být podány do tří měsíců ode dne, kdy se ostatní společníci dozvědí o porušení zákazu konkurence, avšak nejpozději do pěti let od doby, kdy k porušení zákazu došlo.

Žaloby proti společníkovi partnerství, které vyplývají ze závazků v rámci partnerství, musí být podány do tří let ode dne, kdy je ukončení partnerství zapsáno do rejstříku, pokud se na nárok vůči partnerství nevztahuje kratší promlčecí lhůta.

Žaloby proti zakladatelům společnosti v souvislosti se závazky, které společnost před založením přijala, musí být podány do tří let ode dne, kdy je společnost zapsána do obchodního rejstříku.

Žaloby proti zakladatelům v souvislosti s konkrétními ztrátami společnosti a třetích stran, které vznikly v průběhu zakládání společnosti, musí být podány do pěti let ode dne, kdy je společnost zapsána do obchodního rejstříku. Tato lhůta platí rovněž pro osoby, které vznik těchto ztrát usnadnily.

Žaloby vyplývající z práv, jež má vůči určité společnosti věřitel, který se u společnosti nemůže domoci uspokojení své pohledávky a obrátí se na osoby, které jsou odpovědné podle zákona (zakladatelé, třetí strany atd.), musí být podány do pěti let ode dne, kdy pohledávka vznikla.

Žaloby vyplývající z porušení zákazu konkurence, jenž byl uložen členům statutárních orgánů společnosti, musí být podány do pěti let ode dne, kdy byl zákaz porušen.

Žaloby vyplývající ze ztrát, které byly při reorganizaci určité společnosti způsobeny společnosti, jejím společníkům nebo jejím věřitelům, musí být podány do pěti let ode dne, kdy reorganizace nabude účinnosti.

Žaloby proti zasilateli musí být podány do tří let.

Žaloby proti zasilateli, které se týkají nákladu, v případě, že zasilatel nejednal v dobré víře nebo se dopustil hrubé nedbalosti, a žaloby proti skladovateli, v případě, že skladovatel nejednal v dobré víře nebo se dopustil hrubé nedbalosti, musí být podány do jednoho roku.

3 Musím zahájit soudní řízení v tomto členském státě?

Viz informační přehled „Příslušnost soudů“.

4 Pokud ano, na jaký soud se musím v tomto členském státě obrátit, podle svého bydliště a bydliště odpůrce nebo na základě jiných kritérií místní příslušnosti v dané věci?

Viz informační přehled „Příslušnost soudů – Lotyšsko“.

5 Na který soud se musím v tomto členském státě obrátit podle předmětu žaloby a výše hodnoty sporu?

Viz informační přehled „Příslušnost soudů – Lotyšsko“.

6 Mohu podat žalobu sám nebo musím pověřit prostředníka, právního zástupce?

Návrh na zahájení řízení může podat sám žalobce nebo jím zvolený zástupce. Plnou moc lze přiložit k návrhu. Není povinné využít advokáta nebo jiného právního poradce.

7 Komu podávám návrh na zahájení řízení: v podatelně, v soudní kanceláři nebo na jiném pracovišti?

Návrh na zahájení řízení musí být podán k soudu prvního stupně, který je příslušný.

Návrh na zahájení řízení musí navrhovatel nebo jím zvolený zástupce podat na registrační kanceláři (kanceleja) soudu. Návrhy mohou být rovněž zaslány poštou a měly by být adresovány k příslušnému soudu.

Návrhy přijímá v pracovní době zaměstnanec jmenovaný předsedou soudu – obvykle se jedná o asistenta předsedy soudu nebo zaměstnance spisovny.

8 V jakém jazyce mohu návrh podat? Mohu jej podat ústně nebo musí být podán písemně? Mohu jej zaslat faxem nebo elektronickou poštou?

Podle občanského Odkaz se otevře v novém okně.soudního řádu (Civilprocesa likums) musí strany předložit veškeré písemnosti, které jsou v cizím jazyce, společně s překladem od úředního jazyka, tedy do lotyštiny, a překlad musí být ověřen v souladu se stanovenými postupy. Osoba, která je osvobozena od úhrady nákladů řízení, překlad k písemnostem přikládat nemusí.

Soud může akceptovat určité procesní úkony v jiném jazyce, pokud o to strana požádá a všechny strany s tím souhlasí. Protokol z jednání a rozhodnutí soudu se vyhotovují v lotyštině.

Žaloba se podává předložením písemného návrhu na zahájení řízení soudu. Návrhy může podat žalobce osobně nebo zástupce, jemuž žalobce udělil plnou moc, a lze je zaslat poštou, avšak nikoli faxem či e-mailem.

Je třeba dodat, že k podání jakéhokoli návrhu na zahájení řízení lze použít písemnosti podepsané zaručeným elektronickým podpisem, nestanoví-li právní předpisy specifický postup pro zahájení řízení. Elektronické dokumenty se nepřijímají u určitých druhů smluv týkajících se prodeje nemovitostí, rodinného práva a dědictví a určitých druhů smluv o zárukách.

9 Existují zvláštní žalobní formuláře, nebo pokud ne, jak jinak musím věc vyložit? Co vše musí žalobní návrh obsahovat?

Návrh na zahájení řízení musí být podán písemně. Pro většinu nároků není stanoven žádný formulář. Avšak existují zvláštní formuláře pro drobné nároky (maza apmēra prasības, hlava 30.3 občanského soudního řádu), soudní výkon rozhodnutí (saistību piespiedu izpildīšana brīdinājuma kārtībā, hlava 50.1 občanského soudního řádu) a žádosti o předběžné opatření proti násilí (pagaidu aizsardzība pret vardarbību, hlava 30.5 občanského soudního řádu).

Není-li k dispozici formulář, občanský soudní řád stanoví minimální informace a údaje, která má návrh obsahovat. Podle občanského soudního řádu musí návrh na zahájení řízení obsahovat tyto informace:

  • název soudu, k němuž se návrh podává;
  • jméno, příjmení, osobní identifikační číslo a nahlášené bydliště, nebo v případě, že takové místo není k dispozici, faktické bydliště žalobce; v případě právnické osoby se uvede název, registrační číslo a sídlo; pokud žalobce souhlasí s tím, že bude se soudem komunikovat pomocí elektronických prostředků, nebo pokud je zařazen mezi osoby/subjekty uvedené v § 56 odst. 23 občanského soudního řádu, e-mailovou adresu, a pokud je registrován v elektronickém systému pro korespondenci se soudem, mělo by být uvedeno rovněž registrační číslo. Žalobce rovněž může pro korespondenci se soudem uvést jinou adresu;
  • jméno, příjmení, osobní identifikační číslo, nahlášené bydliště a jakoukoli další nahlášenou adresu žalovaného nebo vedlejšího účastníka řízení nebo v případě, že takové místo není k dispozici, faktické bydliště; v případě právnické osoby se uvede název, registrační číslo a sídlo. Osobní identifikační číslo a registrační číslo žalovaného se uvedou, jsou-li známa;
  • jméno, příjmení, osobní identifikační číslo právního zástupce žalobce a jeho adresa pro korespondenci se soudem, pokud žalobu podává právní zástupce, nebo v případě právnické osoby se uvede název, registrační číslo a sídlo; pokud právní zástupce žalobce s nahlášeným bydlištěm nebo korespondenční adresou v Lotyšsku souhlasí s tím, že bude se soudem komunikovat pomocí elektronických prostředků, e-mailovou adresu, a pokud je registrován v elektronickém systému pro korespondenci se soudem, mělo by být uvedeno rovněž registrační číslo. Pokud je nahlášené bydliště nebo korespondenční adresa právního zástupce žalobce mimo Lotyšsko, rovněž se uvede e-mailová adresa nebo registrační číslo v systému pro korespondenci se soudem. Je-li právním zástupcem žalobce právník, měla by být uvedena e-mailová adresa jeho právnické komory;
  • název úvěrové instituce a číslo účtu, na něž mají být uhrazeny zpětně získatelné částky a náklady řízení;
  • předmět nároku;
  • výše nároku, lze-li ji vyčíslit, přičemž je nutné popsat způsob výpočtu částky, která má být zaplacena nebo je předmětem sporu;
  • skutečnosti, na kterých žalobce svůj nárok zakládá, a důkazy, které tyto skutečnosti dokládají;
  • zákon, o nějž se nárok opírá;
  • veškeré zprávy o pokusech o mediaci před podáním žaloby k soudu;
  • nároková žádání žalobce;
  • seznam listin přiložených k návrhu na zahájení řízení;
  • datum, kdy byl návrh na zahájení řízení vyhotoven, a veškeré další informace, které mohou být důležité. Žalobce může uvést své telefonní číslo, pokud souhlasí s tím, že bude se soudem komunikovat telefonicky.

Další informace občanský soudní řád požaduje u určitých druhů žalobních návrhů (např. u rozvodu) a u zvláštních typů řízení (např. potvrzení či zrušení adopce, ochrana dědictví a poručnictví).

Žalobní návrh musí být podepsán žalobcem nebo jeho právním zástupcem, případně žalobcem i právním zástupcem, pokud to soud vyžaduje, nestanoví-li právní předpisy jinak. Pokud má právní zástupce jednat jménem žalobce, musí být k žalobnímu návrhu přiložena plná moc (pilnvara) nebo jiná listina potvrzující, že právní zástupce má právo činit určité úkony.

Návrh na zahájení řízení musí být předložen soudu v tolika vyhotoveních, kolik je ve věci žalovaných a vedlejších účastníků řízení.

Jak stanoví právní předpisy Evropské unie a mezinárodní úmluvy, návrh na zahájení řízení o výživné musí být vyhotoven za použití formulářů uvedených v příslušných právních předpisech a lze jej podat či poslat prostřednictvím lotyšských ústředních orgánů určených pro účely spolupráce.

K návrhu na zahájení řízení musí být také přiloženy písemnosti, které:

  • dokládají, že byly v souladu s postupy stanovenými v právních předpisech a ve správné výši uhrazeny státní poplatky (valsts nodevas) a jiné náklady řízení;
  • potvrzují, že byly dodrženy postupy pro předběžné mimosoudní projednání dané věci, pokud takové projednání požadují právní předpisy;
  • potvrzují skutečnosti, na nichž je nárok založen.

Na Odkaz se otevře v novém okně.lotyšském soudním portálu v oddílech E-Pakalpojumi („elektronické služby“) a Odkaz se otevře v novém okně.E-veidlapas („elektronické šablony“) je uvedena řada šablon pro procesní písemnosti. Šablony lze stáhnout a vyplnit a návrhy podat v tištěné podobě.

10 Musím hradit soudní poplatky? Pokud ano, kdy? Musím platit náklady právního zastoupení ihned od zahájení řízení?

Před podáním návrhu na zahájení řízení je třeba uhradit soudní poplatky (státní poplatek (valsts nodeva), registrační poplatek (kancelejas nodeva) a výdaje vzniklé při projednání věci (ar lietas izskatīšanu saistītie izdevumi)); to lze provést v bance. Pokud soud rozhodne ve prospěch jedné strany, nařídí neúspěšné straně, aby úspěšné straně nahradila veškeré soudní výdaje, které jí vznikly. Pokud byl nárok uspokojen částečně, náklady řízení se rozdělí úměrně. Pokud žalobce vezme žalobu zpět nebo ve věci není vydáno rozhodnutí, musí žalobce uhradit žalovanému náklady řízení (kromě případů vymezených v právních předpisech, kdy nárok souvisí s vydáním osvědčení podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1896/2006). V takovém případě žalovaný nenahrazuje žalobci náklady řízení, ale pokud žalobce vezme žalobu zpět, protože žalovaný nárok dobrovolně uspokojil poté, co byl podán návrh na zahájení řízení, soud může na žádost žalobce nařídit žalovanému, aby žalobci nahradil náklady řízení.

Obdobně se nařídí žalovanému nahradit žalobci náklady řízení (odměna advokáta, výdaje na účast u soudu a výdaje související se shromážděním důkazů), jestliže je nárok žalobce uznán zcela nebo zčásti nebo pokud žalobce žalobu vezme zpět, protože žalovaný nárok dobrovolně uspokojil poté, co byl podán návrh na zahájení řízení. Je-li žaloba zamítnuta, soud nařídí žalobci, aby žalovanému uhradil náklady spojené s obhajobou.

Odměna advokáta či právního poradce se stanoví dohodou mezi klientem a advokátem či právním poradcem.

11 Mohu žádat o právní pomoc?

Viz informační přehled „Právní pomoc“.

12 Kdy je můj návrh na zahájení řízení řádně podán? Dostanu úřední vyrozumění, zda byl můj žalobní návrh úplný, či nikoliv?

Listiny doručené poštou nebo během úředních hodin jsou zaevidovány soudem v rejstříku doručené korespondence v den, kdy jsou doručeny. Návrh na zahájení řízení je považován za podaný v den, kdy byl obdržen. Lhůta pro jakýkoli procesní úkon, který má být u soudu učiněn, uplyne v okamžiku, kdy soud přestane pracovat. Jsou-li návrh na zahájení řízení, odvolání či jiná poštovní zásilka doručeny komunikačnímu operátorovi do 24:00 v konečný den lhůty, má se za to, že byly doručeny včas.

Není-li návrh na zahájení řízení správně vyhotoven nebo chybějí-li nezbytné listiny, soudce přijme odůvodněné rozhodnutí, že ve věci tohoto návrhu nebudou učiněny žádné další úkony. Kopie tohoto rozhodnutí se zašle žalobci spolu s uvedením lhůty pro nápravu nedostatků. Tato lhůta nesmí být kratší než 20 dnů ode dne odeslání rozhodnutí. Pokud žalobce nedostatky napraví ve stanovené lhůtě, má se za to, že návrh na zahájení řízení byl podán v den, kdy jej soud obdržel poprvé. Pokud žalobce nedostatky ve stanovené lhůtě nenapraví, má se za to, že návrh na zahájení řízení nebyl nikdy podán, a je vrácen žalobci. Skutečnost, že návrh na zahájení řízení byl vrácen, nebrání žalobci v tom, aby jej soudu předložil znovu.

Zvláštní potvrzení, že návrh na zahájení řízení byl předložen správně: je-li návrh vyhotoven správně a jsou k němu přiloženy všechny nezbytné písemnosti, soudce do sedmi dnů ode dne, kdy soud návrh obdržel, rozhodne o přijetí návrhu a o zahájení řízení.

Je-li řízení zahájeno, návrh na zahájení řízení a písemnosti, které jsou k němu přiloženy, se zašlou žalovanému společně se lhůtou pro podání písemné žalobní odpovědi. Po obdržení žalobní odpovědi soudce zašle její kopii žalobci a vedlejším účastníkům řízení. Soudce může požadovat, aby se žalobce k žalobní odpovědi vyjádřil. Jakmile byla žalobní odpověď obdržena nebo uplynula lhůta pro její obdržení, soudce stanoví datum soudního jednání. Soudní úředník zašle účastníkům řízení předvolání k soudu. Má-li být věc rozhodnuta bez nařízení ústního jednání, datum jednání se nestanoví a účastníkům se předvolání nerozesílá.

13 Dostanu přesné údaje o časovém harmonogramu navazujících kroků (např. o lhůtě pro přijetí žalobního návrhu)?

Účastníci řízení obdrží předvolání k soudu, v němž je uvedena doba a místo konání soudního jednání nebo jiného procesního úkonu. Předvolání se zašle na nahlášené bydliště dané osoby, pro korespondenci se soudem je však možné uvést také jinou adresu.

Pokud žalovaný nemá v Lotyšsku nahlášené bydliště a žalobci se z objektivních důvodů nepodaří určit bydliště žalovaného mimo Lotyšsko, soud může na základě odůvodněné žádosti žalobce použít postupy pro vyhledání adresy žalovaného stanovené v mezinárodních dohodách, jež jsou pro Lotyšsko závazné, nebo v právních předpisech Evropské unie.

Jestliže adresu žalovaného nelze vyhledat pomocí postupů stanovených v mezinárodních dohodách, jež jsou pro Lotyšsko závazné, nebo v právních předpisech Evropské unie, nebo pokud se ukáže, že není možné zaslat žalovanému písemnosti na adresu, kterou žalobce určil, nebo pokud se ukáže, že není možné zaslat žalovanému písemnosti prostřednictvím postupů, které jsou stanoveny v právních předpisech Evropské unie, nebo postupů, které jsou stanoveny v mezinárodních dohodách, jež jsou pro Lotyšsko závazné, nebo postupem, jenž je vymezen v občanském soudním řádu pro mezinárodní spolupráci v občanskoprávních řízeních, je žalovaný, který nemá v Lotyšsku nahlášeno bydliště, předvolán k soudu prostřednictvím oznámení, jež se zveřejní v Odkaz se otevře v novém okně.úředním věstníku (Latvijas Vēstnesis).

Na Odkaz se otevře v novém okně.lotyšském soudním portálu lze v oddílech E-Pakalpojumi („elektronické služby“) a Odkaz se otevře v novém okně.Tiesvedības gaita („průběh soudních řízení“) získat informace o průběhu soudního řízení po uvedení čísla dané věci nebo předvolání.

Poslední aktualizace: 24/03/2022

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Jak postupovat? - Litva

1 Musím podat návrh na zahájení soudního řízení nebo existuje jiná alternativa?

V právních předpisech Litevské republiky je stanoveno několik možností alternativního řešení sporů. V roce 2012 nabyla v Litvě účinnost novela zákona o obchodní arbitráži (Komercinio arbitražo įstatymas). Tento zákon se vztahuje na rozhodčí řízení vedené na území Litevské republiky bez ohledu na státní příslušnost nebo národnost stran sporu, ať už jde o fyzické nebo právnické osoby nebo ať je rozhodčí řízení organizováno stálým rozhodčím orgánem nebo se uskutečňuje na bázi ad hoc. Rozhodčí řízení je rovnocennou alternativou řízení před státními soudy. Nabízí možnost rychlého a dostupného urovnání většiny obchodních sporů tím, že se tyto spory dostanou před nezávislé, spolehlivé a důvěryhodné osoby, které jsou přípustné pro obě strany, nikoli před soudce. Strany rozhodčího řízení se mohou volněji dohodnout na pravidlech, kterými se bude řízení řídit. Rozhodčí soud může zasedat v libovolném místě, které je příhodné pro strany sporu, a může svobodně zvolit jazyk řízení a způsob rozhodnutí atd. Rozhodčí dohody v elektronické podobě se považují za rovnocenné písemným dohodám.

V roce 2008 byl přijat zákon o smírčí mediaci v občanskoprávních sporech (Civilinių ginčų taikinamojo tarpininkavimo įstatymas). Smírčí mediace v občanskoprávních sporech (zvaná též mediace) je proces smírčího řešení sporů, jehož se účastní třetí osoba, nezaujatý smírčí prostředník (mediátor). Zákon stanoví možnost využít mediaci k urovnávání občanskoprávních sporů (tj. sporů, jako jsou rodinné a jiné věci), které by projednával soud v občanskoprávním řízení. Strany mohou tuto možnost využít k urovnání svého sporu jak před předložením sporu soudu (mimosoudní mediace), tak po zahájení soudního řízení (soudní mediace). Je nutno mít na paměti, že zahájením mediace se pozastavuje promlčecí lhůta nároku. Proto i v případě, že se smírčí řešení sporu nezdaří, stranám zůstává jejich právo požadovat nápravu u soudu. Soudní mediace je poskytována zdarma. Pokud se rozhodnete vyřešit spor v občanskoprávní věci prostřednictvím soudní mediace, ušetříte výrazné množství času a námahy v porovnání se soudním řízením a také peněz, protože v případě, že mediační řízení skončí smírnou dohodou, 75 % zaplaceného soudního poplatku bude vráceno. Při řešení sporu prostřednictvím soudní mediace je zaručena důvěrnost a každá ze stran může od soudní mediace odstoupit bez uvedení důvodu.

Mimosoudní řešení sporů vyplývajících ze spotřebitelských smluv se řídí zákonem o ochraně spotřebitelů (Vartotojų teisių apsaugos įstatymas), který vstoupil v platnost v roce 2007 a je v něm stanovena alternativa k soudním řízením, a to včetně pravidel řízení a institucionální struktury. Mezi orgány alternativního řešení sporů patří v Litvě Státní úřad pro ochranu spotřebitelů (Valstybinė vartotojų teisių apsaugos tarnyba), Telekomunikační regulační úřad (Ryšių reguliavimo tarnyba) a další orgány zabývající se spory v jednotlivých odvětvích (Telekomunikační regulační úřad řeší spory v oblasti elektronických komunikací a poštovních a kurýrních služeb, Litevská banka (Lietuvos bankas) se zabývá spory spotřebitelů s poskytovateli finančních služeb atd.). Spotřebitelé mohou využít právní pomoc během alternativního řešení sporu, náklady na právní zastoupení se však neproplácejí. Státem zaručená primární a sekundární právní pomoc se poskytuje těm spotřebitelům, kteří splňují kritéria stanovená v právních předpisech. Podnět podaný orgánu pro alternativní řešení sporů obvykle nemá odkladný účinek na promlčecí lhůtu. Proto vzhledem k relativně dlouhým lhůtám pro vyřešení spotřebitelských sporů a k některým poměrně krátkým promlčecím lhůtám pro vznášení nároků hrozí vážné nebezpečí překročení promlčecí lhůty.

2 Jaké platí lhůty pro podání návrhu na zahájení soudního řízení?

Obecná promlčecí lhůta je deset let.

V litevských právních předpisech jsou stanoveny kratší promlčecí lhůty pro jednotlivé druhy nároků.

Kratší promlčecí lhůta v délce jednoho měsíce se uplatňuje na nároky vyplývající ze zadávacího řízení.

Kratší promlčecí lhůta v délce tří měsíců se uplatňuje na nároky týkající se prohlášení rozhodnutí orgánů právnické osoby za neplatné.

Kratší promlčecí lhůta v délce šesti měsíců se uplatňuje na:

  1. nároky týkající se vymáhání opožděných plateb (pokuta, úrok z prodlení);
  2. nároky týkající se vad prodaných předmětů.

Kratší promlčecí lhůta v délce tří měsíců se uplatňuje na nároky vyplývající ze vztahů mezi dopravními společnostmi a jejich klienty, pokud jde o zásilky odeslané z litevského území, zatímco na zásilky odeslané v zahraničí se uplatňuje roční promlčecí lhůta.

Kratší promlčecí lhůta v délce jednoho roku se uplatňuje na pojistné nároky.

Kratší promlčecí lhůta v délce tří let se uplatňuje na nároky na náhradu škody včetně nároků na náhradu vyplývající z nedostatečné kvality výrobků.

Kratší promlčecí lhůta v délce pěti let se uplatňuje na vymáhání úroků a jiných pravidelných plateb.

Nároky týkající se vad vykonané práce podléhají kratší promlčecí lhůtě.

Nároky vyplývající z přepravy nákladu, cestujících a zavazadel podléhají promlčecí lhůtě stanovené v zákonících (zákonech), které upravují daný způsob dopravy.

3 Musím zahájit soudní řízení v tomto členském státě?

Spor související se smluvními závazky se řídí právem zvoleným dohodou zainteresovaných stran; pokud strany zvolily právo Litevské republiky, mohou bránit své právní zájmy před litevskými soudy. Takováto dohoda stran může být uvedená ve smlouvě nebo ji lze určit v souladu se skutkovými okolnostmi případu. Strany se mohou dohodnout, že celá smlouva nebo určitá část(části) smlouvy se budou řídit právem určitého státu. Pokud se strany rozhodnou, že smlouva se bude řídit právem cizího státu, nelze tuto skutečnost použít jako důvod pro upuštění od případných povinných pravidel platných v Litevské republice nebo v jakémkoli jiném státě, která nelze změnit a od nichž nelze upustit na základě dohody smluvních stran.

Pokud strany neuvedou, kterým právem se má smlouva řídit, uplatní se právo toho státu, s nímž jsou smluvní závazky nejtěsněji spojeny. Platí předpoklad, že smluvní závazek je nejtěsněji spojen se státem, na jehož území:

  1. má strana, která je vázána povinností, jež je pro smlouvu nejcharakterističtější, bydliště nebo ústředí. Pokud je závazek těsněji spojen s právem státu, v kterém probíhá podnikatelská činnost, použije se právo tohoto státu;
  2. se nachází nemovitý majetek, pokud je hlavní předmět smlouvy právo k nemovitému majetku nebo právo na jeho používání;
  3. se nacházelo hlavní místo podnikání v okamžiku uzavření přepravní smlouvy, za předpokladu, že stát hlavního sídla podnikání přepravce je stejný jako stát, v němž byl náklad naložen, nebo v němž se nachází sídlo odesílatele, nebo z něhož byl náklad odeslán.

Rozhodčí dohody se řídí právem, které se uplatňuje na hlavní smlouvu. Pokud je hlavní smlouva neplatná, uplatní se právo místa, kde byla rozhodčí dohoda uzavřena; pokud toto místo nelze určit, pak se použije právo státu, v němž rozhodčí řízení probíhá.

Práva a povinnosti stran vyplývající ze vzniklé škody se podle výběru poškozené strany buď řídí právem státu, v němž došlo k jednání nebo jiným okolnostem vedoucím k vzniku škody, nebo právem státu, v němž škoda vznikla.

Právní režim, kterým se řídí majetkové vztahy mezi manželi, se určuje podle práva státu, kde mají manželé trvalý pobyt. Pokud se místo trvalého pobytu manželů nachází v různých státech, bude rozhodným právem právo státu, jehož jsou manželé státní příslušníci. Pokud jsou manželé státními příslušníky různých států a nikdy neměli společné místo pobytu, bude rozhodným právem právo toho státu, kde bylo manželství uzavřeno. Právní režim, kterým se řídí majetkové vztahy mezi manželi vymezené smlouvou, je právem státu, který manželé ve smlouvě zvolili. V takovém případě mohou manželé zvolit buď právo státu, v němž mají nebo budou mít místo trvalého pobytu, právo státu, v němž bylo manželství uzavřeno, nebo právo státu, jehož je jeden z nich státním příslušníkem. Dohoda manželů o rozhodném právu bude platná, pokud je v souladu s požadavky práva zvoleného státu nebo práva státu, v němž byla dohoda uzavřena.

4 Pokud ano, na jaký soud se musím v tomto členském státě obrátit, podle svého bydliště a bydliště odpůrce nebo na základě jiných kritérií místní příslušnosti v dané věci?

Pravidla pro určení příslušnosti jsou stanovena v článcích 29–30 Občanského soudního řádu (Civilinio proceso kodeksas). Žalobu lze podat na soudu podle místa bydliště žalovaného. Žaloba vůči právnické osobě se podává na soudu podle sídla právnické osoby, které je uvedeno v rejstříku právnických osob. Pokud je žalovaným stát nebo obec, podává se žaloba k soudu podle sídla orgánu, který stát nebo obec zastupuje.

Žaloba proti osobě, jejíž místo bydliště není známé, lze podat podle místa, kde se nachází její majetek, nebo posledního známého místa bydliště. Žaloba proti žalovanému, který nemá místo bydliště v Litevské republice, lze podat na soud podle místa, kde se jeho majetek nachází, nebo podle posledního známého místa bydliště na území Litevské republiky. Žaloby související s činnostmi pobočky právnické osoby lze rovněž podat u soudu podle sídla dané pobočky.

Žaloby na přiznání výživného a určení otcovství lze také podat soudu podle místa bydliště žalobce. Žaloby na náhradu škody za újmu na zdraví včetně usmrcení lze podat soudu podle místa bydliště žalobce nebo místa, kde strpěl újmu. Žalobu na náhradu škody na majetku osoby lze podat soudu podle místa pobytu žalobce (sídla společnosti) nebo místa, kde škoda vznikla.

Žaloby týkající se dohody/smlouvy s uvedením místa plnění lze také podat soudu podle místa plnění uvedeného v dohodě/smlouvě.

Žaloby týkající se výkonu funkce poručníka, opatrovníka nebo správce majetku lze také podat soudu podle místa bydliště (sídla) poručníka, opatrovníka nebo správce majetku.

Žaloby týkající se spotřebitelských smluv lze také podat soudu podle místa bydliště spotřebitele.

Žalobce si může vybrat mezi několika soudy, které jsou příslušné k projednání věci.

Žaloby týkající se věcných práv k nemovitosti, užívání nemovitosti vyjma žádostí týkajících se vypořádání společného jmění manželů v souvislosti s rozvodem a zrušení zajištění nemovitosti spadají do příslušnosti soudu, v jehož obvodě se nemovitost majetku nebo její hlavní část nachází.

Pro nároky věřitelů zůstavitele předložené dříve, než dědicové dědictví přijali, a vypořádání pozůstalosti je příslušný soud, v jehož obvodu se pozůstalost nebo hlavní část nachází.

5 Na který soud se musím v tomto členském státě obrátit podle předmětu žaloby a výše hodnoty sporu?

Okresní soudy rozhodují jako soudy prvního stupně všechny občanskoprávní věci vyjma věcí, které projednávají krajské soudy nebo krajský soud ve Vilniusu.

Krajské soudy jako soudy prvního stupně projednávají tyto věci:

  1. od 4. dubna 2013 žaloby týkající se nároků přesahujících 150 000 LTL vyjma věcí týkajících se rodinných a pracovních vztahů a případů zahrnujících náhrady nemajetkové újmy;
  2. věci týkající se právních vztahů, které jsou předmětem nemajetkových autorských práv;
  3. věci týkající se právních vztahů v oblasti civilního veřejného zadávání;
  4. věci týkající se konkurzu nebo restrukturalizace vyjma věcí souvisejících s konkurzy fyzických osob;
  5. věci, v nichž jednou ze stran je cizí stát;
  6. věci založené na nárocích souvisejících s povinným prodejem akcií (kapitálová účast, úrok);
  7. věci založené na nárocích souvisejících s vyšetřováním činnosti právnické osoby;
  8. věci související s náhradou hmotné a nehmotné újmy způsobené porušením stanovených práv pacientů;
  9. jiné občanskoprávní věci, o kterých musí podle zvláštních zákonů v prvním stupni rozhodovat krajské soudy.

Následující věci projednává výlučně jako soud prvního stupně krajský soud ve Vilniusu:

  1. věci související se spory uvedenými v Odkaz se otevře v novém okně.patentovém zákoně (Lietuvos Respublikos patentų įstatymas);
  2. věci související se spory uvedenými v zákoně o ochranných známkách (Lietuvos Respublikos prekių ženklų įstatymas);
  3. věci související s osvojením litevského občana pobývajícího na území Litevské republiky, o které požádají státní příslušníci jiných zemí;
  4. jiné občanskoprávní věci, které spadají do výlučné příslušnosti krajského soudu ve Vilniusu jako soudu prvního stupně podle zvláštních zákonů.

6 Mohu podat žalobu sám nebo musím pověřit prostředníka, právního zástupce?

Osoby mohou podat žalobu k soudu samy nebo prostřednictvím svých zástupců. Účast osoby na jednání nezbavuje tuto osobu práva mít v řízení zástupce. Zástupce se může zúčastnit soudního jednání jménem osoby, kterou zastupuje, pokud soud nepovažuje přítomnost zastupované osoby na jednání za nezbytnou.

V případech stanovených v Občanském soudním řádu a v Odkaz se otevře v novém okně.Občanském zákoníku (Civilinis kodeksas) musí být účastník zastoupen advokátem, např. pokud soud projednává případ týkající se osoby, která je prohlášena za právně nezpůsobilou, pak musí být dotyčná osoba zastoupena advokátem.

7 Komu podávám návrh na zahájení řízení: v podatelně, v soudní kanceláři nebo na jiném pracovišti?

Osoby, které chtějí soudu předložit písemnosti nebo chtějí od soudu písemnosti získat, se musí obrátit na kancelář soudu, která objasní postup podávání, získávání nebo vracení písemností. Odkaz se otevře v novém okně.Kontaktní místa soudu

Od spuštění portálu elektronických služeb e.teismas.lt dne 1. července 2013 je možné předkládat dokumentaci v řízení, sledovat řízení, zaplatit soudní poplatek a získávat další služby Odkaz se otevře v novém okně.on-line.

S cílem zajistit jednotné řešení věcí usnesením stanoveno, že od 1. ledna 2014 se musí elektronicky zpracovávat rovněž věci, které jsou elektronicky zpracovávány soudy nižšího stupně a postoupené odvolacím a kasačním soudům.

8 V jakém jazyce mohu návrh podat? Mohu jej podat ústně nebo musí být podán písemně? Mohu jej zaslat faxem nebo elektronickou poštou?

Účastníci řízení musí předložit soudu originály procesních písemností. Soud musí dále obdržet dostatečný počet kopií vytištěných procesních písemností: jednu kopii pro každou protistranu (ve věcech týkajících se vícero žalovaných nebo žalobců, jednu kopii pro každého z nich, případně pokud byl jmenován zástupce nebo oprávněná osoba pro doručování procesních písemností souvisejících s takovou věcí, pouze jednu kopii pro takového zástupce nebo oprávněnou osobu) a pro třetí strany, vyjma situací, kdy je procesní písemnost podána s využitím elektronických prostředků. Případné přílohy k procesním písemnostem je nutno podat ve stejném počtu kopií jako procesní písemnosti kromě případů, kdy jsou podány elektronickými prostředky nebo pokud soud povolil nezasílání příloh účastníkům z důvodu jejich značného množství.

Veškeré procesní písemnosti a jejich přílohy musí být zasílány soudu v úředním jazyce. Pokud účastníci řízení, jimž mají být procesní písemnosti zaslány, neovládají úřední jazyk, musí soud poskytnout překlady těchto písemností do jazyka, jejž ovládají. Pokud je nutno dodané písemnosti přeložit do cizího jazyka, musí účastníci poskytnout řádně ověřené překlady.

Žalobu lze podat elektronicky prostřednictvím portálu elektronických služeb litevských soudů Odkaz se otevře v novém okně.https://e.teismas.lt/lt/public/home/, který je k dispozici na internetové stránce národní správy soudů (Teismų administracija): Odkaz se otevře v novém okně.https://www.teismai.lt/en.

9 Existují zvláštní žalobní formuláře, nebo pokud ne, jak jinak musím věc vyložit? Co vše musí žalobní návrh obsahovat?

Elektronický formulář žaloby lze vyplnit na portálu elektronických služeb litevských soudů Odkaz se otevře v novém okně.https://e.teismas.lt/lt/public/home/.

Každá žaloba předložená soudu musí splňovat obecné požadavky platné pro obsah procesních písemností. (Článek 111 občanského soudního řádu). Procesní písemnosti musí být soudu předkládány v písemné formě. Každá procesní písemnost, který účastník řízení předkládá, musí obsahovat:

  1. název soudu, kterému je procesní písemnost předkládána;
  2. procesní postavení, jména, příjmení, osobní identifikační čísla (jsou-li známa) a místa bydliště účastníků řízení; adresy dalších účastníků řízení pro zasílání procesních písemností, pokud je žalobce zná; pokud jsou účastníci řízení nebo jeden z nich právnickou osobou, obchodní firma, sídlo společnosti a jakékoli další adresy dalších účastníků řízení pro zasílání procesních písemností, pokud je žalobce zná, kódy, čísla běžných účtů (jsou-li známa) a podrobnosti o úvěrových společnostech (jsou-li známy);
  3. způsob, kterým se mají účastníkovi zasílat procesní písemnosti, a poštovní adresa pro doručování, pokud se liší od bydliště nebo sídla;
  4. povaha a předmět procesní písemnosti;
  5. okolnosti odůvodňující předmět procesní písemnosti a jakékoli důkazy potvrzující tyto okolnosti;
  6. veškeré přílohy, které musí být připojeny k podané procesní písemnosti;
  7. podpis osoby podávající procesní písemnost a datum jejího vyhotovení.

Účastník řízení, který při tvorbě procesní písemnosti vychází z interpretačního pravidla přijatého mezinárodním soudem nebo soudem cizího státu, musí předložit kopii soudního rozhodnutí, kterým se takové pravidlo stanovuje, a řádně ověřený překlad rozhodnutí do úředního jazyka.

Procesní písemnost předložená soudu zástupcem musí obsahovat informace o zástupci uvedené v předchozích bodech 2 a 3 a musí být doplněna o písemnost dokládající práva a povinnosti zástupce, pokud taková písemnost nebyla dosud předložena, nebo pokud již uplynula platnost oprávnění uvedeného ve spisu.

Osoba zmocněná účastníkem řízení, který nemůže procesní písemnost podepsat, musí písemnost podepsat jménem účastníka s uvedením důvodu, proč účastník nemůže předkládanou písemnost podepsat osobně.

Článek 135 Občanského soudního řádu stanoví, že žaloba musí obsahovat tyto informace:

  1. hodnota nároku, pokud se hodnota nároku určit na základě žaloby;
  2. okolnosti, na nichž žalobce zakládá svůj nárok (odůvodnění nároku);
  3. důkazy dokládající okolnosti uvedené žalobcem, bydliště svědků a místa, kde se nachází další důkazy;
  4. co žalobce požaduje (stanovení žalobního nároku);
  5. stanovisko žalobce k možnosti vynesení kontumačního rozsudku v případě, že žaloba nebo předběžná procesní písemnost zůstane bez odezvy;
  6. informace o tom, zda bude věc řešena prostřednictvím advokáta. Pokud ano, je nutno uvést jméno, příjmení a adresu kanceláře advokáta;
  7. stanovisko žalobce k možnosti dohody o urovnání v případě, že žalobce takové stanovisko chce uvést.

K žalobě se musí přiložit písemnosti či jiné důkazy, na nichž žalobce zakládá své nároky, doklad o úhradě soudního poplatku a jakékoli další žádosti o provedení důkazů, které žalobce nemůže předložit, a to včetně odůvodnění této skutečnosti.

10 Musím hradit soudní poplatky? Pokud ano, kdy? Musím platit náklady právního zastoupení ihned od zahájení řízení?

K žalobě se musí přiložit všechny písemnosti podporující nárok a doklad o úhradě soudního poplatku. Soudní poplatek v případě nepeněžitých nároků činí 100 LTL. U peněžních sporů se platí soudní poplatek v procentní hodnotě z nárokované částky, jak je stanoveno ve zvláštních předpisech: 3 % a nejméně 50 LTL v případě nároků do částky 100 000 LTL; 3 000 LTL a 2 % z nárokované částky v případě nároků převyšujících 100 000 LTL až do 300 000 LTL; a 7 000 LTL plus 1 % z nárokované částky v případě nároků převyšující 300 000 LTL. Celkový soudní poplatek u peněžních sporů nesmí přesáhnout 30 000 LTL.

Ve zvláštních zákonech jsou stanoveny případy, v nichž jsou žalobci osvobozeni od soudního poplatku. Soud může dále vynést rozhodnutí o částečném osvobození od soudního poplatku nebo jeho úhradu odložit do vynesení rozhodnutí, a to s ohledem na finanční situaci osoby. Případné žádosti o osvobození od soudního poplatku nebo odložení jeho úhrady musí být odůvodněné a doplněné o důkazy špatné finanční situace osoby.

V písemném řízení je soudní poplatek polovina poplatku, který se platí v případě daného nároku, nikoliv však méně než 20 LTL.

Za samostatná odvolání se neplatí žádný soudní poplatek vyjma samostatných odvolání, která směřují k uplatnění předběžných opatření, kde je soudní poplatek stanoven na 100 LTL.

Pokud jsou procesní písemnosti nebo přílohy k těmto písemnostem doručeny soudu pouze pomocí elektronických komunikací, rovná se poplatek 75 % soudního poplatku, který se platí za danou procesní písemnost, přičemž minimální poplatek činí 10 LTL.

Klient musí v souvislosti s poskytováním právních služeb se svým advokátem, advokáty nebo advokátní komorou uzavřít dohodu. Klient musí uhradit dohodnutou odměnu za poskytnuté právní služby. Smluvní strany dohody o zastupování se mohou dohodnout o lhůtách úhrady odměny podle svého uvážení.

11 Mohu žádat o právní pomoc?

Zákon o státem zaručené právní pomoci (Lietuvos Respublikos valstybės garantuojamos teisinės pagalbos įstatymas) zaručuje poskytování primární a sekundární právní pomoci v souladu se stanovenými podmínkami.

Primární právní pomoc se poskytuje státním příslušníkům Litevské republiky a jiných členských států EU zákonně pobývajícím na území Litevské republiky nebo jiného členského státu EU a osobám oprávněným k využití takové pomoci na základě mezinárodních dohod, u nichž je Litevská republika smluvní stranou. Primární pomoc musí být poskytnuta bezodkladně. Pokud to není možné, budete informováni o jejím přiznání, což musí být nejpozději 5 dní od data podání žádosti. Městští úředníci a zaměstnanci, advokáti nebo odborníci z veřejných institucí, s nimiž obec uzavřela smlouvu, poskytnou osobní poradenství o mimosoudním urovnání vašeho sporu, poskytnou informace o právním řádu, zákonech a jiných právních předpisech a pomohou při vypracování dohody o urovnání nebo s vypracováním žádosti o sekundární pomoc. Primární právní pomoc může být zamítnuta v případě, že je nárok žadatele zjevně neodůvodněný, pokud žadatel obdržel rozsáhlé konzultace v téže otázce, pokud je zjevné, že daná osoba si může opatřit právní poradenství bez státem zaručené právní pomoci v souladu se zákony, nebo pokud se žádost netýká vlastních práv a oprávněných zájmů dané osoby, a to s výjimkou případů zastoupení stanovených zákonem.

Sekundární právní pomoc mohou získat titíž příjemci, avšak poskytnutí takové pomoci je rovněž závislé od výšky jejich celkových příjmů.

Sekundární právní pomoc může být poskytnuta každé osobě pobývající v Litevské republice, jejíž majetek a roční příjem nepřekračují úrovně způsobilosti stanovené vládou s ohledem na poskytování právní pomoci. Majetek a příjem se dělí na dvě úrovně: u úrovně I stát pokrývá 100 % nákladů na sekundární právní pomoc, zatímco u úrovně II stát pokryje 50 % nákladů na sekundární právní pomoc (zbývajících 50 % musí nést příslušná osoba).

Bez ohledu na majetek nebo roční příjem jsou následující osoby oprávněny obdržet sekundární právní pomoc zdarma: podezřelé, obviněné osoby nebo odsouzení v trestních věcech, kde je povinná účast obhájce; oběti ve věcech týkajících se náhrady škody vyplývající z trestného činu včetně věcí, kde se o otázce náhrady škody rozhoduje v trestním řízení; příjemci sociálních dávek; osoby závislé na zařízeních ústavní sociální péče; osoby s uznaným závazným zdravotním postižením nebo jako práce neschopné; osoby, které dosáhly důchodového věku a je u nich potvrzena vysoká míra zvláštních potřeb; poručníci (opatrovníci) takovýchto osob, pokud je právní pomoc nezbytná pro zastupování a ochranu práv a zájmů osob, kterým byl ustanoven poručník (opatrovník); osoby, které předloží doklad (nařízené obstavení majetku atd.) o tom, že nemohou z objektivních důvodů nakládat s vlastním majetkem a zdroji a jejich majetek a roční příjem, který by tak mohly použít podle svého, nepřekračuje míru způsobilosti stanovenou vládou s ohledem na poskytování sekundární právní pomoci; osoby s vážnou duševní chorobou, pokud se rozhoduje o jejich nucené ústavní péči nebo léčbě; poručníci (opatrovníci) takovýchto osob, pokud je právní pomoc nezbytná pro zastupování a ochranu práv a zájmů takové osoby; dlužníci, pokud se nárok uplatňuje na jejich poslední místo pobytu, kde v současnosti žijí; rodiče nebo jiní zákonní zástupci nezletilé osoby, pokud se jedná o odebrání dítěte; nezletilí, kteří nejsou sezdaní nebo soudem prohlášené za svéprávné a kteří se obracejí na soud ve věcech stanovených zvláštními zákony; osoby, které se domáhají prohlášení o nesvéprávnosti k jednání ve věcech týkajících se prohlášení o nesvéprávnosti; osoby, které se domáhají zápisu narození a jiné věci stanovené mezinárodními dohodami, u nichž je Litevská republika smluvní stranou.

12 Kdy je můj návrh na zahájení řízení řádně podán? Dostanu úřední vyrozumění, zda byl můj žalobní návrh úplný, či nikoliv?

O přípustnosti rozhodne soud usnesením. Tento postup se považuje za zahájení občanskoprávního řízení. Pokud v případě jakýchkoliv nedostatků účastník nebo osoba, která podala žalobu / procesní písemnost, odstraní takový nedostatek v souladu s požadavky a lhůtami stanovenými soudem, považuje se žaloba/písemnost podaná ke dni jejího doručení soudu. V opačném případě se má za to, že nebyla podána a na základě nařízení soudce se nejpozději pět pracovních dní po lhůtě pro odstranění nedostatků vrátí žalobci spolu s přílohami.

Žalobce může svou žalobu vzít zpět, pokud soud dosud nezaslal její kopii žalovanému. Později lze žalobu vzít zpět pouze tehdy, pokud s tím žalovaný souhlasí a pokud dochází ke zpětvzetí předtím, než soud prvního stupně přijme své rozhodnutí.

13 Dostanu přesné údaje o časovém harmonogramu navazujících kroků (např. o lhůtě pro přijetí žalobního návrhu)?

Účastníci řízení jsou informovány o času a místě soudního jednání nebo jednotlivých procesních opatřeních prostřednictvím předvolání nebo soudního oznámení. Harmonogram jednání je také dostupný na internetu prostřednictvím informačního systému litevských soudů, který je přístupný na internetové stránce národní správy soudů. Odkaz se otevře v novém okně.http://liteko.teismai.lt/tvarkarasciai/

Poslední aktualizace: 21/10/2019

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Jak postupovat? - Lucembursko

1 Musím podat návrh na zahájení soudního řízení nebo existuje jiná alternativa?

Alternativním způsobem řešení sporů je mediace, díky níž lze v některých případech předejít soudnímu řízení.

2 Jaké platí lhůty pro podání návrhu na zahájení soudního řízení?

Promlčecí lhůty se v jednotlivých případech liší.

3 Musím zahájit soudní řízení v tomto členském státě?

Viz „Který soud je příslušný? – Lucembursko“.

4 Pokud ano, na jaký soud se musím v tomto členském státě obrátit, podle svého bydliště a bydliště odpůrce nebo na základě jiných kritérií místní příslušnosti v dané věci?

Viz „Který soud je příslušný? – Lucembursko“.

5 Na který soud se musím v tomto členském státě obrátit podle předmětu žaloby a výše hodnoty sporu?

Viz „Který soud je příslušný? – Lucembursko“.

6 Mohu podat žalobu sám nebo musím pověřit prostředníka, právního zástupce?

Odpověď na tuto otázku závisí na předmětu a hodnotě sporu.

S výhradou zvláštních výjimek stanovených zákonem lze odpověď shrnout následovně:

  • Pokud je hodnota sporu rovna 15 000 EUR nebo je nižší, je v zásadě příslušný smírčí soud (justice de paix). Před těmito soudy mohou účastníci řízení jednat buď osobně, nebo prostřednictvím svého zástupce, který musí, pokud není advokátem, předložit zvláštní zmocnění (mandat).
  • Pokud je hodnota sporu vyšší než 15 000 EUR, je v zásadě příslušný obvodní soud (tribunal d'arrondissement). U těchto soudů je třeba být zastoupen advokátem, který je oprávněn zastupovat u soudu (ustanovení advokáta), vyjma řízení o předběžném opatření a řízení v obchodních věcech, v nichž mohou účastníci řízení jednat osobně, ale mohou si také zajistit právní pomoc či zastoupení, a řízení u soudu pro rodinné záležitosti (juge aux affaires familiales) (jiných, než jsou rozvodová řízení). Před soudem druhého stupně (odvolacím soudem – cour d'appel) je třeba být zastoupen advokátem, který je oprávněn zastupovat u soudu.
  • Pro některé spory je vždy příslušný smírčí soud, a to i když je hodnota sporu vyšší než 15 000 EUR: např. spory mezi pronajímateli a nájemci nemovitostí a žaloby na výživné, vyjma těch, které jsou připojeny k návrhu na rozvod či na rozluku. Smírčímu soudu se návrhy obecně podávají formou předvolání (citation) prostřednictvím soudního vykonavatele (huissier de justice). V takovém případě musí návrh na zahájení řízení splňovat určité formální náležitosti, zejména za účelem zachování práv obhajoby. V některých případech mohou účastníci řízení podat návrh na zahájení řízení sami, aniž by postupovali prostřednictvím soudního vykonavatele, a to podáním písemné žaloby (requête) smírčímu soudu (toto řízení je jednodušší a méně nákladné než řízení před obvodním soudem (tribunal d'arrondissement). V obou případech mohou účastníci řízení jednat před soudem osobně nebo se mohou nechat zastupovat zástupcem, který musí, pokud není advokátem, předložit zvláštní zmocnění (mandat).

7 Komu podávám návrh na zahájení řízení: v podatelně, v soudní kanceláři nebo na jiném pracovišti?

Odpověď na tuto otázku závisí na rozlišení sporů, které je uvedeno v předchozím bodě.

Pokud je hodnota sporu rovna 15 000 EUR nebo je nižší, mohou se účastníci řízení obracet přímo (prostřednictvím žaloby) nebo nepřímo (formou předvolání prostřednictvím soudního vykonavatele) na místně příslušné smírčí soudy. Fyzickými příjemci návrhů jsou vedoucí soudních kanceláří (greffiers en chef) těchto soudů.

Pokud je hodnota sporu vyšší než 15 000 EUR, jsou účastníci řízení v zásadě povinni obrátit se na advokáta, který jménem svého klienta a prostřednictvím soudního vykonavatele zajistí obeslání protistrany. Advokát předloží návrh na zahájení řízení místně příslušnému obvodnímu soudu nebo soudu druhého stupně.

8 V jakém jazyce mohu návrh podat? Mohu jej podat ústně nebo musí být podán písemně? Mohu jej zaslat faxem nebo elektronickou poštou?

Návrh lze podat ve francouzském, německém či lucemburském jazyce, s výhradou zvláštních ustanovení týkajících se konkrétních oblastí.

Návrh na zahájení řízení se podává obsílkou nebo prostřednictvím předvolání, vyjma případů, v nichž lze podat prostou žalobu (simple requête) přímo k soudu. Až na nevelké množství výjimek týkajících se smírčích soudů v určitých konkrétních záležitostech musí být návrhy na zahájení řízení podány písemně. Dokumenty zaslané faxem nebo elektronickou cestou nejsou přípustné.

9 Existují zvláštní žalobní formuláře, nebo pokud ne, jak jinak musím věc vyložit? Co vše musí žalobní návrh obsahovat?

U některých konkrétních záležitostí (např. návrhů na vydání platebního rozkazu v souvislosti s nesplacenými peněžitými částkami či fakturami) existují formuláře, které je třeba vyplnit. V zásadě platí, že předvolání ke smírčím soudům, návrhy či obsílky podané k obvodním soudům a podání opravných prostředků k vyšším soudům musí pod sankcí neplatnosti obsahovat určité povinné náležitosti a musí být vyhotoveny předepsaným způsobem. Pro tyto účely nejsou vytvořeny zvláštní formuláře.

Existují rovněž formuláře pro návrhy, jež vycházejí z konkrétních právních předpisů Unie. Jako příklad lze uvést návrhy na vydání evropského platebního rozkazu podle nařízení (ES) č. 1896/2006 nebo návrhy týkající se evropského řízení o drobných nárocích, které vycházejí z nařízení (ES) č. 861/2007.

10 Musím hradit soudní poplatky? Pokud ano, kdy? Musím platit náklady právního zastoupení ihned od zahájení řízení?

Soudní poplatky jsou v zásadě splatné v okamžiku ukončení řízení. Soud může rovněž uložit účastníkovi, který neměl ve věci úspěch, náhradu nákladů řízení účastníkovi řízení, který měl ve věci úspěch, pokud je soudce toho názoru, že by nebylo spravedlivé, aby veškeré vzniklé odměny a náklady hradil pouze tento účastník. Soud může rovněž nařídit jednomu či několika účastníkům řízení, aby složili kauci nebo zálohu (např. pokud soud nařídí znalecké dokazování).

Odměňování advokáta se řídí dohodou mezi klientem a advokátem. V praxi bývá zvykem vyplatit advokátovi zálohu.

11 Mohu žádat o právní pomoc?

Viz téma „Právní pomoc – Lucembursko

12 Kdy je můj návrh na zahájení řízení řádně podán? Dostanu úřední vyrozumění, zda byl můj žalobní návrh úplný, či nikoliv?

  • Pokud bylo řízení zahájeno přímo na návrh žalobce v případech, kdy to zákon umožňuje, soud následně vyrozumí žalobce o dalším postupu.
  • Pokud řízení bylo či muselo být zahájeno prostřednictvím advokáta jménem jeho klienta, soud vyrozumí advokáta, jakožto zákonného zástupce jeho klienta, o dalším postupu ve věci. Advokát je oprávněn poskytnout svému klientu informace o harmonogramu jednání, za předpokladu, že jsou tyto informace k dispozici nebo předvídatelné.

13 Dostanu přesné údaje o časovém harmonogramu navazujících kroků (např. o lhůtě pro přijetí žalobního návrhu)?

Viz odpověď na předchozí otázku.

Lhůtu pro předvolání k soudu v rámci písemných řízení stanoví v zásadě zákon. Lhůty pro předvolání k soudu může určit také soud, zejména s cílem vyslechnout osobně některého z účastníků řízení nebo určité třetí osoby. Zákonem stanovené lhůty se liší v závislosti na soudu a podle toho, zda žalovaný bydlí v Lucembursku, nebo v zahraničí. V případě ústních řízení v zásadě musí žalobce oznámit žalovanému přesné datum, kdy se má dostavit k soudnímu jednání.

Související odkazy

Odkaz se otevře v novém okně.http://www.legilux.lu/

Poslední aktualizace: 07/03/2022

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Jak postupovat? - Maďarsko

1 Musím podat návrh na zahájení soudního řízení nebo existuje jiná alternativa?

Nároky na uhrazení dlužných částek lze vymáhat také platebním rozkazem, přičemž určité zákonem stanovené nároky lze vymáhat pouze na základě platebního rozkazu. Toto mimosoudní řízení spadá do působnosti notářů. Viz téma Řízení pro platební rozkaz.

Maďarsko umožňuje alternativní řešení sporů. Viz téma Alternativní řešení sporů.

2 Jaké platí lhůty pro podání návrhu na zahájení soudního řízení?

To, zda existuje lhůta pro podání žaloby, a forma lhůty se v jednotlivých případech liší. Například v případě majetkových nároků není pro zahájení řízení stanovena žádná lhůta a nelze uplatnit ani lhůtu promlčecí. Naproti tomu u mimosmluvní odpovědnosti za škodu není stanovena lhůta pro podání žaloby, platí však obecná promlčecí lhůta (pět let), kterou soud při řízení zohlední, je-li namítnuta druhým účastníkem řízení. U ostatních nároků stanovuje lhůty pro podání žaloby zákon.

Je proto vhodné vyjasnit si otázku lhůt s advokátem, právním poradcem nebo s poradenskou kanceláří pro občany.

3 Musím zahájit soudní řízení v tomto členském státě?

Otázka soudní příslušnosti, která určuje členský stát, jehož soudy mají pravomoc rozhodovat v různých typech věcí se zahraničním rozměrem, je stanovena v právu Evropské unie, v příslušných mezinárodních úmluvách a v maďarských předpisech o mezinárodním právu soukromém.

Mezi příslušné právní předpisy EU, které se obecně použijí v obchodních a občanských věcech, patří Odkaz se otevře v novém okně.nařízení (EU) č. 1215/2012 a Odkaz se otevře v novém okně.nová Luganská úmluva (zveřejněna rozhodnutím č. 2009/430/ES), Odkaz se otevře v novém okně.nařízení (ES) č. 2201/2003 ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a Odkaz se otevře v novém okně.nařízení (ES) č. 4/2009 ve věcech vyživovacích povinností.

Pokud se neuplatní právní předpisy EU ani dvoustranné nebo mnohostranné úmluvy, jichž je Maďarsko stranou, stanoví se příslušnost na základě ustanovení Odkaz se otevře v novém okně.zákona XXVIII z roku 2017 o mezinárodním právu soukromém.

4 Pokud ano, na jaký soud se musím v tomto členském státě obrátit, podle svého bydliště a bydliště odpůrce nebo na základě jiných kritérií místní příslušnosti v dané věci?

Viz téma Příslušnost – Maďarsko.

5 Na který soud se musím v tomto členském státě obrátit podle předmětu žaloby a výše hodnoty sporu?

Viz téma Odkaz se otevře v novém okně.Příslušnost – Maďarsko.

6 Mohu podat žalobu sám nebo musím pověřit prostředníka, právního zástupce?

Jednat osobně, nebo se nechat zastupovat může každá osoba, která

a) je plně způsobilá k právům a právním úkonům podle pravidel občanského práva,

b) je dospělou osobou částečně nezpůsobilou k právům a právním úkonům, jejíž způsobilost podle pravidel občanského práva však není s ohledem na daný předmět nebo procesní úkony řízení omezena, nebo

c) je podle pravidel občanského práva způsobilá platně vykonávat procesní úkony týkající se předmětu řízení.

Právní zástupce bude jednat jménem účastníka řízení v případě, že

a) daný účastník není způsobilý k právům a právním úkonům v daném řízení;

b) účastníkovi řízení byl ustanoven právní zástupce, aniž by byla dotčena jeho způsobilost k právům a právním úkonům, ledaže dotčený účastník řízení jedná osobně, nebo se nechá zastupovat, nebo

c) účastníkem řízení není fyzická osoba.

Podle Odkaz se otevře v novém okně.zákona CXXX z roku 2016 o občanském soudním řádu (dále jen „OSب) je právní zastoupení v soudním řízení povinné. Podle OSŘ jsou ze základního pravidla povinného právního zastoupení vyňata řízení u okresních soudů v prvním stupni a pracovně právní řízení v rámci pravomoci správních a pracovních soudů; v těchto případech není právní zastoupení povinné, není-li zákonem stanoveno jinak.

OSŘ také stanoví, kdo může vystupovat jako právní zástupce. Právními zástupci stran jsou zpravidla advokáti a advokátní kanceláře. Pokud je právní zastoupení povinné, může návrh na zahájení řízení bez právního zastoupení podat osoba, která složila advokátskou zkoušku, nestanoví-li zákon jinak.

V případech, kdy není právní zastoupení povinné, může návrh na zahájení řízení podat zplnomocněný zástupce (například advokát), kterého pověří účastník řízení nebo jeho zákonný zástupce. OSŘ nestanoví pravidla určující, kdo může být zplnomocněným zástupcem.

7 Komu podávám návrh na zahájení řízení: v podatelně, v soudní kanceláři nebo na jiném pracovišti?

Návrh na zahájení řízení se podává přímo soudu, který je věcně a místně příslušný. Podle OSŘ může účastník řízení bez právního zastoupení v řízení u okresního soudu nebo v pracovně právním řízení u správního nebo pracovního soudu podat návrh na zahájení řízení ústně ve stanovených úředních hodinách a nechat jej zapsat do odpovídajícího formuláře u příslušného soudu v místě svého bydliště nebo pracoviště, nebo u soudu, jenž je v dané věci příslušný.

8 V jakém jazyce mohu návrh podat? Mohu jej podat ústně nebo musí být podán písemně? Mohu jej zaslat faxem nebo elektronickou poštou?

Úředním jazykem soudních řízení je maďarština. Nestanoví-li zákon, závazný právní akt Evropské unie nebo mezinárodní úmluva jinak, podání určená soudu musí být učiněna v maďarštině a podání a rozhodnutí soudu jsou doručována v maďarštině. Každá osoba má právo používat v soudním řízení svůj mateřský jazyk, jakož i regionální jazyk či jazyk menšiny, je-li to stanoveno v mezinárodních úmluvách.

Podpisem Evropské charty regionálních či menšinových jazyků se Maďarsko v souvislosti s chorvatštinou, němčinou, rumunštinou, srbštinou, slovenštinou, slovinštinou, romštinou a bojáštinou zavázalo:

  • povolit účastníkovi řízení, aby užíval při osobním styku se soudem vlastního regionálního jazyka nebo jazyka menšiny, aniž mu tím vzniknou další náklady,
  • povolit předkládání písemností a důkazů v regionálních jazycích nebo jazycích menšiny, podle potřeby prostřednictvím tlumočníků a překladatelů.

Soud ustanoví tlumočníka, tlumočníka znakového jazyka nebo překladatele, je-li to nutné k dodržení práva účastníka řízení na používání jazyka nebo je-li to jinak nezbytné podle ustanovení OSŘ týkajících se používání jazyka.

Návrh musí být podán v písemné podobě soudu, u něhož má být řízení zahájeno. Je-li povinná nebo byla-li zvolena komunikace elektronickými prostředky, je nutno podat návrh elektronicky, a to způsobem stanoveným v zákoně. Je-li komunikace založena na listinných dokladech, musí být návrh podán poštou nebo osobně (během úředních hodin v kanceláři nebo kdykoli během pracovní doby vhozením do schránky umístěné u vchodu do budovy soudu), avšak účastník řízení bez právního zastoupení v případě řízení u okresního soudu nebo v pracovně právním řízení u správního a pracovního soudu může podat návrh ústně během stanovených úředních hodin a nechat jej zapsat do standardního formuláře u příslušného soudu v místě svého bydliště nebo pracoviště nebo u soudu, který je v dané věci příslušný.

Návrhy není možné zasílat faxem.

Pokud jde o informace o možnosti elektronického podání, viz téma Automatické zpracovávání.

9 Existují zvláštní žalobní formuláře, nebo pokud ne, jak jinak musím věc vyložit? Co vše musí žalobní návrh obsahovat?

Návrh na zahájení řízení se předkládá ve formě žaloby, tj. písemného podání popisujícího nárok. Požadavky týkající se náležitostí žaloby a písemností, které musí být k žalobě připojeny, jsou podrobně uvedeny v OSŘ.

Účastník řízení bez právního zastoupení v řízení u okresního soudu nebo v pracovně právním řízení u správního a pracovního soudu musí podat žalobu na formuláři, který byl za tímto účelem zaveden. Toto účastníkovi řízení bez právního zastoupení velmi pomáhá při popisu nároku, jelikož na formuláři jsou uvedeny povinné informace, které musí žaloba obsahovat, a formulář odkazuje na přílohy, jež je třeba připojit. Formuláře jsou zveřejněny na Odkaz se otevře v novém okně.hlavní internetové stránce soudů.

V případě komunikace založené na listinných dokladech musí být žaloba a její přílohy předloženy v tolika vyhotoveních, aby to odpovídalo počtu účastníků řízení, plus jedno navíc. Má-li více účastníků řízení společného zástupce (zmocněnce), obdrží společně jedno vyhotovení.

Pokud jde o informace o elektronickém podávání žalob, viz téma Automatické zpracovávání.

10 Musím hradit soudní poplatky? Pokud ano, kdy? Musím platit náklady právního zastoupení ihned od zahájení řízení?

V občanskoprávním řízení je úhrada soudních poplatků povinná. Výše soudních poplatků v jednotlivých řízeních je stanovena Odkaz se otevře v novém okně.zákonem XCIII z roku 1990 o poplatcích. Strana, která řízení zahajuje, musí poplatky uhradit při podání žaloby, ledaže má být rozhodnutí o uhrazení poplatků přijato posléze. V tomto případě hradí poplatky osoba, které to uloží soud.

Soud, u něhož je občanskoprávní řízení zahájeno, žalobu odmítne, aniž by vydal žádost o další informace, pokud žalobce neuhradil poplatky za řízení, které jsou úměrné výši nároku uvedeného v žalobě, nebo paušální poplatek stanovený zákonem a nepodal žádost o právní pomoc ani necitoval právní pomoc na základě zákona.

Účastníkovi řízení může být poskytnuta právní pomoc, aby mohl uplatnit svá práva během soudního řízení.

Nestanoví-li zákon jinak, má účastník řízení na žádost nárok na osobní právní pomoc („személyes költségmentesség“) a osobní osvobození od úhrady zálohy na náklady („személyes költségfeljegyzési jog“), a to v závislosti na svých příjmech a finanční situaci, zatímco osobní osvobození od úhrady soudních poplatků („személyes illetékmentesség“), které se zakládá na jeho osobě, je uděleno z úřední pravomoci. Účastníkovi řízení je poskytnuta cílená právní pomoc („tárgyi költségkedvezmény“) podle předmětu řízení, zatímco snížení poplatků („mérsékelt illeték“) je přiznáno z úřední pravomoci, dojde-li během řízení k zvláštním úkonům.

Osvobození od soudních poplatků buď dotyčnou osobu, která má povinnost poplatky uhradit, osvobozuje od jejich placení, nebo se osvobození uplatní s ohledem na předmět řízení. V případě osvobození od soudních poplatků je účastník řízení osvobozen od placení těchto poplatků předem, a není-li zákonem stanoveno jinak, od placení případných neuhrazených poplatků. Osvobození od soudních poplatků neosvobozuje účastníka od úhrady poplatků, které nebyly zaplaceny během řízení o výkonu rozhodnutí. Zákon o poplatcích stanoví, kterým právním subjektům může být přiznáno osobní osvobození od soudních poplatků. Jedná se o maďarský stát, obce, rozpočtové organizace a církve.

V případě osvobození od poplatků z důvodu předmětu řízení jsou oba účastníci řízení osvobozeni od soudních poplatků bez ohledu na jejich příjmy nebo finanční situaci. Osvobození od poplatků z důvodu předmětu řízení je přiznáno například u odvolání proti rozhodnutím o právní pomoci, v případě protinároků podaných v rámci rozvodového řízení a žádostí o opravu, změny nebo doplnění rozhodnutí.

Bez ohledu na jejich příjmy nebo finanční situaci je účastníkům řízení přiznáno osvobození od úhrady záloh na poplatky z důvodu předmětu řízení („tárgyi illetékfeljegyzési jog“) například v řízeních týkajících se občanskoprávní ochrany osob nebo v případě nároků na úhradu škody způsobené při výkonu úřední pravomoci. Osoba, které je přiznáno takovéto osvobození od úhrady záloh na poplatky z důvodu předmětu řízení, je osvobozena od placení těchto poplatků předem. V tomto případě hradí poplatky na konci řízení účastník, jemuž to nařídil soud.

Účastník řízení je osvobozen od hrazení části poplatků, je-li mu přiznáno snížení poplatků. Snížení poplatků představuje formu právní pomoci, která se zásadně liší od ostatní právní pomoci v tom, že je udělena v případě, dojde-li během řízení k určitým úkonům, aniž by bylo nutné podat žádost, a není založeno na osobní situaci účastníka řízení ani na předmětu řízení.

Výhoda v podobě nehrazení záloh na poplatky je součástí právní pomoci i osvobození od placení nákladů řízení předem. Právní pomoc může být poskytnuta rovněž konkrétním osobám nebo s ohledem na předmět řízení. Druhy řízení, v nichž lze právní pomoc poskytnout z důvodu předmětu řízení, a kritéria pro poskytnutí osobní právní pomoci jsou stanoveny zákonem. Příkladem řízení, kdy může být přiznáno osvobození od hrazení nákladů z důvodu předmětu řízení, je řízení o opatrovnictví.

Osvobození od úhrady záloh na náklady lze rovněž přiznat buď účastníkům osobně, nebo na základě předmětu řízení. Účastníkům řízení je přiznáno zvláštní osvobození od úhrady záloh na náklady řízení například v případě řízení o určení otcovství nebo v řízení o výkonu rodičovské zodpovědnosti.

Podle Odkaz se otevře v novém okně.zákona o advokacii může být ustanovení advokáta předmětem volné dohody o výkonu činností advokáta, nestanoví-li jinak zákon o advokacii nebo občanský zákoník; účastníci řízení proto mohou sjednat odměnu advokáta libovolně v rámci mezí stanovených zákonem o advokacii. Právní pomoc zahrnuje osvobození od úhrady odměny advokáta nebo jejího zaplacení předem. Zastoupení advokátem povoluje oddělení právní pomoci.

11 Mohu žádat o právní pomoc?

Účastníkovi řízení může být poskytnuta osobní právní pomoc nebo cílená právní pomoc, aby mohl uplatnit svá práva během soudního řízení. Fyzická osoba má na žádost nárok na osobní právní pomoc podle svého příjmu a finanční situace a na cílenou právní pomoc přiznanou z úřední pravomoci z důvodu předmětu řízení. Je-li účastníkovi řízení poskytnuta právní pomoc, je osvobozen od úhrady záloh na soudní poplatky a od úhrady záloh na náklady vzniklé během soudního řízení a případně od platby neuhrazených poplatků, nestanoví-li zákon jinak, jakož i od placení nákladů uhrazených předem státem a od složení jistoty na náklady řízení.

Kritéria týkající se příjmu a finanční situace, která musí účastník řízení splňovat, aby mu byla přiznána osobní právní pomoc, jsou stanovena zákonem, stejně jako případy, kdy lze právní pomoc poskytnout z důvodu předmětu řízení.

Občanům Evropské unie a státním příslušníkům třetích zemí oprávněně pobývajícím na území některého členského státu může být poskytnuta osobní právní pomoc a přiznáno osobní osvobození od úhrady záloh na náklady řízení za stejných podmínek, které platí pro maďarské občany, zatímco ostatním cizím státním příslušníkům lze výše uvedené přiznat na základě mezinárodních smluv.

Právní pomoc zahrnuje v případě občanů Evropské unie a občanů třetích zemí, kteří pobývají oprávněně na území některého členského státu, výdaje na cestu k soudnímu jednání, je-li účast strany na soudním jednání podle zákona povinná.

Pokud právo cizího státu stanoví vyšší úroveň náhrady pro maďarského účastníka řízení u zahraničního soudu než zvláštní osvobození od úhrady zálohy na náklady řízení, musí se v průběhu soudního jednání vztahovat na zahraničního účastníka řízení u maďarského soudu tato příznivější pravidla.

Viz rovněž téma Právní pomoc.

12 Kdy je můj návrh na zahájení řízení řádně podán? Dostanu úřední vyrozumění, zda byl můj žalobní návrh úplný, či nikoliv?

Řízení se považuje za úředně zahájené zpravidla ve chvíli, kdy soud obdrží příslušný návrh (žalobu) a zaeviduje jej. V případě komunikace elektronickými prostředky se podání obvykle považuje za předložené ve chvíli, kdy informační systém zašle potvrzení o přijetí.

Otázka, kdy se žaloba považuje za úředně podanou, je obzvláště důležitá v případech, kdy existuje zákonná lhůta pro zahájení řízení. Tyto lhůty se liší jak z hlediska délky, tak z hlediska podmínek, na jejichž základě se má za to, že návrh byl předložen včas.

Pokud jde o procesní lhůty, OSŘ uvádí, že se následky zmeškání lhůty neuplatní, pokud byl návrh zaslán soudu doporučeně nejpozději v poslední den lhůty. Uskutečňuje-li se komunikace během soudního řízení elektronickými prostředky, následky zmeškání lhůty – stanovené ve dnech, pracovních dnech, měsících nebo rocích – se neuplatní, je-li podání soudu zasláno elektronicky v souladu s požadavky IT nejpozději v poslední den lhůty. Nestanoví-li však zákon jinak, toto pravidlo se nevztahuje na výpočet zákonné lhůty pro podání žaloby. Má se za to, že žaloba byla podána včas, pokud je doručena soudu nejpozději poslední den lhůty stanovené pro podání žaloby.

Žaloby podané po uplynutí této lhůty soud odmítne. Soud doručí usnesení o odmítnutí žaloby žalobci a o přijatém opatření vyrozumí žalovaného. Usnesení podléhá zvláštnímu opravnému prostředku podanému žalobcem.

Proto se doporučuje konzultovat právního poradce, advokáta nebo poradenskou kancelář pro občany a vyjasnit si, kdy je žaloba oficiálně považována za podanou včas.

Pokud účastník řízení bez právního zastoupení v řízení u okresního soudu nebo v pracovně právním řízení u správního nebo pracovního soudu může podat žalobu ústně během stanovených úředních hodin u příslušného soudu v místě svého bydliště, sídla nebo pracoviště, nebo u soudu, který je v dané věci příslušný, poskytne zástupce soudu tomuto účastníkovi příslušné pokyny a vyzve jej, aby neprodleně odstranil případné nedostatky podání. O skutečnosti, že bylo zahájeno řízení, soud jinak účastníky řízení neinformuje. Poté, co soud obdrží žalobu, ověří, zda obsahuje všechny zákonem požadované náležitosti.

Pokud je žaloba přípustná a lze zahájit řízení, doručí soud žalobu žalovanému a současně jej vyzve, aby do čtyřiceti pěti dnů od obdržení žaloby podal protižalobu. Žalovaný oznámí písemně soudu, že se bude hájit, podáním protižaloby.

Po podání písemné protižaloby proti žalobě provede soud fázi zahájení řízení způsobem stanoveným v OSŘ, a to v závislosti na okolnostech dané věci, a poté fázi zahájení řízení ukončí a stanoví datum soudního jednání o skutkové podstatě dané věci.

Pokud jde o informace o možnosti elektronického podání žaloby a příslušném potvrzení, viz rovněž téma Automatické zpracovávání.

13 Dostanu přesné údaje o časovém harmonogramu navazujících kroků (např. o lhůtě pro přijetí žalobního návrhu)?

Po podání žaloby soud postupuje, jak je popsáno v bodě 12. Podle okolností dané věci může účastník řízení obdržet další informace během dalších písemných podání, jsou-li tato nařízena, nebo během přípravného jednání a soudního jednání o skutkové podstatě dané věci, a to v závislosti na individuální povaze řízení.

Poslední aktualizace: 14/10/2020

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Jak postupovat? - Malta

1 Musím podat návrh na zahájení soudního řízení nebo existuje jiná alternativa?

Ano, pokud chcete na Maltě podat žalobu (návrh na zahájení řízení), musíte se obrátit na soud. Advokát (právník) nebo právní zástupce podá návrh k soudu a uhradí příslušný poplatek. Pokud je třeba podat návrh k vyššímu soudu, osoba, která jej podává, musí učinit místopřísežné prohlášení.

2 Jaké platí lhůty pro podání návrhu na zahájení soudního řízení?

Ne, žalobu lze k soudu podat kdykoli. Žalovaný však má právo v jakékoli fázi soudního řízení namítat promlčení nároku.

3 Musím zahájit soudní řízení v tomto členském státě?

Osoba podávající žalobu musí být během jednání soudu fyzicky přítomna v soudní síni. V případě její nepřítomnosti jedná právník nebo právní zástupce jako její zástupce. Pokud účastník řízení není přítomen na Maltě, je zde jmenován zvláštní pověřenec, aby mohlo soudní řízení pokračovat v nepřítomnosti účastníka.

4 Pokud ano, na jaký soud se musím v tomto členském státě obrátit, podle svého bydliště a bydliště odpůrce nebo na základě jiných kritérií místní příslušnosti v dané věci?

Ačkoli má Malta pouze jednu soudní budovu, ta je rozdělena mezi několik různých soudů, jejichž příslušnost závisí na předmětu řízení, hodnotě žalobního nároku a místě bydliště žalobce. Na Maltě existují tyto soudy:

a) Občanskoprávní soud (úsek pro věci rodinného práva) [Qorti Ċivili (Sezzjoni tal-Familja)] projednává veškeré žádosti týkající se rodiny, jako je odluka, rozvod, výživné, určení otcovství a prohlášení manželství za neplatné.

b) Smírčí soud (úsek pro věci rodinného práva pro ostrov Gozo) [Qorti tal-Maġistrati (Għawdex Sezzjoni Familja)] – jako v písm. a), ale k tomuto soudu se podávají žaloby proti osobám, které mají bydliště nebo obvyklý pobyt na ostrově Gozo.

c) První dvůr občanskoprávního soudu (ústavní příslušnost) [Prim’ Awla tal-Qorti Ċivili (sede Kostituzzjonali)] věci ústavní povahy.

d) Smírčí soud (Malta) [Qorti tal-Maġistrati (Malta)] – projednává a rozhoduje věci čistě občanskoprávní povahy týkající se všech nároků, které nepřesahují částku 15 000 EUR, vůči osobám, které mají bydliště nebo obvyklý pobyt v některé části ostrova Malta a všech dalších nároků uplatňovaných na základě maltského práva.

e) Smírčí soud (nižší příslušnost pro ostrov Gozo) [Qorti tal-Maġistrati (Għawdex Inferjuri)] – jako v písm. d), tento soud ale využívají ti, kdo chtějí podat žalobu proti osobám, které mají bydliště nebo obvyklý pobyt na ostrově Gozo. V rámci svého úseku speciální soudní příslušnosti (Voluntary Jurisdiction) má také pravomoci svěřené občanskoprávnímu soudu.

f) První dvůr občanskoprávního soudu [Prim’ Awla tal-Qorti Ċivili] projednává a rozhoduje věci čistě občanskoprávní povahy týkající se všech nároků, které přesahují částku 15 000 EUR, a veškeré věci (bez ohledu na hodnotu nároku), které se týkají nemovitostí nebo věcných břemen, břemen či práv spojených s nemovitostmi, včetně veškerých nároků na vystěhování nebo vyklizení nemovitosti, ať už městské nebo venkovské, kterou užívají nebo obsazují osoby, které mají bydliště nebo obvyklý pobyt v soudním obvodu tohoto soudu.

g) Smírčí soud (vyšší příslušnost pro ostrov Gozo) [Qorti tal-Maġistrati (Għawdex) Gurisdizzjoni Superjuri, Sezzjoni Ġenerali)] jako v písm. f), tento soud je však příslušný k přijímání žalob proti osobám, které mají bydliště nebo obvyklý pobyt na ostrově Gozo.

h) První dvůr občanskoprávního soudu (úsek Voluntary Jurisdiction) [Prim’ Awla tal-Qorti Ċivili, Ġurisdizzjoni Volontarja] tento soud projednává nesporné záležitosti, jako je otevření tajné závěti, opatrovnictví a adopce. Kromě toho schvaluje uzavírání smluv nebo k němu vydává povolení. Tento soud také schvaluje přijetí ustanovení, která jsou právními předpisy povolena pouze v případě předchozího schválení nebo udělení povolení.

Kromě výše uvedených soudů existuje ještě několik dalších soudů (tribunálů). Soud pro drobné nároky (Tribunal tat-Talbiet iż-Żgħar) (rozhodující všechny peněžní nároky, jejichž hodnota nepřesahuje 5 000 EUR), soud pro správní přezkum (Tribunal ta’ Reviżjoni Amministrattiva) a průmyslový soud (Tribunal Industrijali). Malta má také rozhodčí centrum (Ċentru tal-Arbitraġġ), které poskytuje služby související s rozhodčím řízením. Podle maltského práva mají účastníci řízení za určitých okolností povinnost zúčastnit se smírčího řízení (povinné smírčí řízení). Jeho předmětem jsou spory týkající se nemovitostí ve společném vlastnictví a motorových vozidel.

Všechny tyto soudy jsou soudy prvního stupně a obecnými soudy. Opravný prostředek proti jejich rozhodnutí je proto možné podat k odvolacímu soudu (Qorti tal-Appell). Opravný prostředek proti rozhodnutí soudu pro drobné nároky, rozhodčího centra nebo smírčího soudu musí být podán k odvolacímu soudu v jeho nižší příslušnosti (předsedá jeden soudce). Opravný prostředek proti rozhodnutí prvního dvora občanskoprávního soudu musí být podán k odvolacímu soudu v jeho vyšší příslušnosti (předsedají tři soudci). Opravné prostředky proti rozhodnutí prvního dvora občanskoprávního soudu (v jeho ústavní příslušnosti) se podávají k ústavnímu soudu (Qorti Kostituzzjonali) a proti rozhodnutí smírčího soudu pro ostrov Gozo v jeho nižší i vyšší příslušnosti vždy k odvolacímu soudu na Maltě.

5 Na který soud se musím v tomto členském státě obrátit podle předmětu žaloby a výše hodnoty sporu?

Viz odpověď na otázku 4 výše.

6 Mohu podat žalobu sám nebo musím pověřit prostředníka, právního zástupce?

K podání žaloby k nižším soudům je zapotřebí zastoupení advokátem nebo právním zmocněncem. Je-li podávána žaloba k vyššímu soudu, je zapotřebí zastoupení advokátem nebo právním zmocněncem.

7 Komu podávám návrh na zahájení řízení: v podatelně, v soudní kanceláři nebo na jiném pracovišti?

V podatelně soudu.

8 V jakém jazyce mohu návrh podat? Mohu jej podat ústně nebo musí být podán písemně? Mohu jej zaslat faxem nebo elektronickou poštou?

Žalobu je třeba vypracovat v maltštině. Musí být podána písemně a osobně advokátem nebo právním zmocněncem.

Pokud je jedním z účastníků řízení cizinec, je možné požádat, aby soudní řízení bylo vedeno v angličtině.

Na Maltě neexistuje možnost podat žalobu elektronickou poštou nebo faxem.

9 Existují zvláštní žalobní formuláře, nebo pokud ne, jak jinak musím věc vyložit? Co vše musí žalobní návrh obsahovat?

Existují formuláře, které je třeba vyplnit při podávání žaloby rozhodčímu centru nebo soudu pro drobné nároky. Takové formuláře však neexistují pro podání žaloby ke smírčímu soudu nebo prvnímu dvoru občanskoprávního soudu. Žaloba podávaná k prvnímu dvoru občanskoprávního soudu musí obsahovat:

a) prohlášení, které jasně a výslovně uvede předmět věci v samostatných číslovaných odstavcích, tak aby byl zdůrazněn nárok a rovněž bylo uvedeno, kterých skutečností si byl žalobce osobně vědom;

b) důvod nároku;

c) nárok nebo nároky, které jsou očíslovány; a

d) každý návrh s místopřísežným prohlášením musí obsahovat toto upozornění, které je vytištěno jasným a čitelným písmem bezprostředně pod hlavičkou soudu:

Každý, kdo obdrží tuto žalobu s místopřísežným prohlášením a tato žaloba se ho týká, poskytne do dvaceti (20) dnů od data jejího doručení, které je dnem obdržení, odpověď s místopřísežným prohlášením. Není-li odpověď s místopřísežným prohlášením písemně poskytnuta v souladu se zákonem ve stanovené lhůtě, soud přistoupí k rozhodnutí o dané věci podle zákona.

Z toho důvodu je v zájmu každého, kdo obdrží tuto žalobu s místopřísežným prohlášením a tato žaloba se ho týká, aby se bezodkladně obrátil na advokáta, a mohl se tak během jednání k dané věci vyjádřit.“

e) Dokumenty, které mohou být nezbytné na podporu nároku, se předloží spolu s žalobou s místopřísežným prohlášením.

f) Žaloba s místopřísežným prohlášením je potvrzen přísahou učiněnou před vedoucím soudní kanceláře nebo právním zmocněncem, který je jmenován komisařem pro přísahy podle nařízení o komisařích pro přísahy (kapitola 79).

g) Žalobce spolu s prohlášením rovněž uvede jména svědků, které má v úmyslu předvolat jako důkazní prostředek, přičemž u každého z nich uvede skutečnosti a důkazy, jež jimi hodlá doložit.

h) Žaloba se doručí žalovanému.

10 Musím hradit soudní poplatky? Pokud ano, kdy? Musím platit náklady právního zastoupení ihned od zahájení řízení?

Ano, při podávání žaloby musí být uhrazen příslušný poplatek. Jeho výše se liší podle typu věci a/nebo hodnoty nároku.

11 Mohu žádat o právní pomoc?

Ano, osoba bez prostředků může požádat o právní pomoc. Žádost o ni se podá prvnímu dvoru občanskoprávního soudu. Lze ji podat také ústně právníkovi pro právní pomoc. Aby byla tato pomoc poskytnuta, musí být splněna určitá kritéria, konkrétně musí žalobce místopřísežně prohlásit před vedoucím soudní kanceláře a v případě, že je žádost podávána ústně, před právníkem pro právní pomoc, že:

a) je přesvědčen, že má oprávněné důvody zahájit řízení, obhajovat se, pokračovat v řízení nebo být jeho účastníkem;

b) kromě předmětu řízení nevlastní žádný typ majetku, jehož čistá hodnota by dosahovala 6 988,12 EUR, nepočítaje v to předměty každodenní potřeby pro domácnost, jejichž používání žalobcem a jeho rodinou je považováno za přiměřeně nezbytné, a že jeho roční příjem nepřesahuje vnitrostátní minimální mzdu stanovenou pro osoby starší 18 let.

12 Kdy je můj návrh na zahájení řízení řádně podán? Dostanu úřední vyrozumění, zda byl můj žalobní návrh úplný, či nikoliv?

Po podání žaloby soud nařídí jednání. Oznámí žalobci a žalovanému datum prvního jednání (oznámení o jednání). Dotyčný také může zjistit, zda bylo stanoveno jednání v jeho věci na internetové stránce Odkaz se otevře v novém okně.soudů. Účastníci řízení neobdrží žádné potvrzení ohledně toho, zda byla žaloba podána správně, je však třeba uvést, že soudní podatelna nepřijme žádnou žalobu s místopřísežným prohlášením, která nesplňuje prvky uvedené v odpovědi na otázku číslo 9.

13 Dostanu přesné údaje o časovém harmonogramu navazujících kroků (např. o lhůtě pro přijetí žalobního návrhu)?

Žalobci je doručeno oznámení o jednání. Datum dalšího jednání je stanoveno během probíhajícího jednání. Některé informace o věci je možné získat na internetové stránce Odkaz se otevře v novém okně.soudů.

Poslední aktualizace: 05/03/2020

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Jak postupovat? - Nizozemsko

1 Musím podat návrh na zahájení soudního řízení nebo existuje jiná alternativa?

Ne, nemusíte vždy k soudu, když chcete vyřešit spor. V některých případech je vhodné využít alternativní způsoby řešení sporů, jako jsou mediace nebo rozhodčí řízení.

2 Jaké platí lhůty pro podání návrhu na zahájení soudního řízení?

V mnoha případech lhůty platí. Lhůty pro podání návrhu u soudu se liší případ od případu, takže nelze odpovědět obecně. Dotazy nejlépe zodpoví advokát nebo bezplatná právní poradna Odkaz se otevře v novém okně.Het Juridisch Loket.

3 Musím zahájit soudní řízení v tomto členském státě?

Základním pravidlem je, že žalovaného předvolá soud členského státu, ve kterém má bydliště.

4 Pokud ano, na jaký soud se musím v tomto členském státě obrátit, podle svého bydliště a bydliště odpůrce nebo na základě jiných kritérií místní příslušnosti v dané věci?

Pokud zákon nestanoví jinak, musíte svou věc předložit soudu v místě bydliště žalovaného. Pokud místo bydliště žalovaného na území Nizozemska není známo, je místně příslušný soud v místě, kde se tato osoba skutečně zdržuje. Musíte tedy zjistit, na které adrese a ve které nizozemské obci žalovaný žije. Pokud je vám tato informace známa, nahlédnutím do zákona o organizaci soudů (Odkaz se otevře v novém okně.Wet op de rechterlijke indeling) zjistíte, ve kterém soudním okrese (arrondissement) se místo bydliště žalované strany nebo místo, kde se zdržuje, nachází. Na základě toho pak snadno zjistíte, kterému okresnímu soudu (rechtbank) je třeba věc předložit.

5 Na který soud se musím v tomto členském státě obrátit podle předmětu žaloby a výše hodnoty sporu?

Odpověď na tuto otázku je uvedená u předchozí otázky.  Další informace o tom, kterému soudu má být vaše věc předložena, získáte na internetových stránkách nizozemského soudnictví Odkaz se otevře v novém okně.De Rechtspraak.

6 Mohu podat žalobu sám nebo musím pověřit prostředníka, právního zástupce?

V Nizozemsku platí právní zásada, že účastníci řízení musí být v občanskoprávních a obchodních věcech zastoupeni advokátem. Nezáleží přitom na tom, zda se věc týká řízení zahájeného na základě soudního předvolání, řízení zahájeného na základě žaloby nebo zkráceného řízení, řízení o předběžných opatřeních nebo například řízení o návrhu na vydání rozsudku pro zmeškání.

Výjimka platí pouze v případě nároků nepřesahujících 25 000 EUR nebo nároků neurčené hodnoty, kde však je jasně patrné, že hodnota, již představují, nepřekračuje 25 000 EUR. V těchto případech je věcně příslušným soudem soud pro místní věci (kantonrechter) a účastníci řízení si mohou vybrat, zda se budou zastupovat sami. V tom případě není povinné zastupování advokátem. Soud pro místní věci kromě toho řeší věci týkající se pracovního práva, nájmu, spotřebitelských nákupů a spotřebitelských úvěrů. V těchto případech je tedy výška nároku vyjádřená v penězích nepodstatná. Dále má pak soud pro místní věci na starosti věci týkající se správy, opatrovnictví, poručenství a zamítnutí či přijetí dědictví.

Další informace o tom, zda potřebujete advokáta, či nikoli, naleznete Odkaz se otevře v novém okně.zde.

7 Komu podávám návrh na zahájení řízení: v podatelně, v soudní kanceláři nebo na jiném pracovišti?

Písemnosti, na základě kterých lze řízení zahájit, se musí zaslat kanceláři příslušného soudu. Je nutné mít na paměti, že je rozdíl mezi řízením zahájeným na základě soudního předvolání a řízením zahájeným na základě žaloby (návrhu). V řízeních zahájených na základě soudního předvolání se soudní předvolání nejprve doručí žalovanému a potom se zaregistruje v kanceláři soudu. Oba úkony musí vykonat soudní úředník. Řízení potom probíhá podle rozvrhu projednávání (seznamu případů projednávaných během zasedání). V řízeních zahájených na základě žaloby se žaloba podává přímo kanceláři soudu a zbytek řízení rovněž probíhá prostřednictvím kanceláře příslušného soudu. Viz také „Doručování písemností“.

8 V jakém jazyce mohu návrh podat? Mohu jej podat ústně nebo musí být podán písemně? Mohu jej zaslat faxem nebo elektronickou poštou?

V Nizozemsku je pro soudní řízení úředním jazykem nizozemština. To znamená, že soudní předvolání nebo (písemný) návrh soudu, kterým se zahajuje řízení, musí být vyhotoven v nizozemštině. Výjimkou jsou procesní písemnosti v případě projednávaném soudem v provincii Frísko, které lze vyhotovit ve fríštině.

Písemnosti lze také doručovat do kanceláře okresního soudu faxem. Písemnosti zaslané faxem a doručené do kanceláře soudu do 24:00 hodin posledního dne lhůty se považují za podané ve lhůtě. Výjimka: návrhy v rodinných věcech zaslané faxem se nepřijímají. Písemnosti nelze podávat elektronickou poštou.

9 Existují zvláštní žalobní formuláře, nebo pokud ne, jak jinak musím věc vyložit? Co vše musí žalobní návrh obsahovat?

Řízení zahájené na základě soudního předvolání (dagvaardingsprocedure)

V řízení zahájeném na základě soudního předvolání soudní úředník nejprve doručí předvolání žalovanému, načež se toto doručení zaregistruje v kanceláři soudu. Soudní předvolání musí obsahovat: jméno žalobce, předmět nároku, jméno žalovaného, odůvodnění nároku a důkazy, jimiž žalobce dokládá nárok. Soudní předvolání také musí obsahovat datum jednání a soud, který bude případ projednávat.

Spis musí obsahovat následující písemnosti:

  1. originál soudního předvolání – a je-li třeba: opakované předvolání (herstelexploot) a povolení (verlof) podle článku 117 občanského soudního řádu (Wetboek van Burgerlijke Rechtsvordering);
  2. pokud je nutno soudní předvolání doručit do zahraničí, originály písemností prokazujících řádné doručení;
  3. doklad o přidělení právní pomoci nebo potvrzení o příjmu nebo kopii žádosti o právní pomoc nebo potvrzení o příjmu;
  4. doklad o volbě bydliště žalovaného;
  5. důkazy (písemnosti), na které se v řízení odvolává;
  6. oznámení o tom, zda se před řízením nejprve uskutečnila mediace, a v níže uvedených případech se předkládají i kopie těchto písemností:
  7. pokud se nárok vztahuje na úhradu nákladů na exekuci, kopii písemností o exekuci;
  8. v případech postoupení rozhodnutí o postoupení a písemnosti zahrnuté do postoupení;
  9. pokud se má soudní předvolání zveřejnit nebo přeložit do cizího jazyka, písemnosti prokazující, že k tomu došlo.

Řízení zahájená na základě žaloby (návrhu) (verzoekschriftenprocedure)

V řízeních zahájených na základě žaloby se žaloba podává přímo kanceláři soudu a zbytek řízení rovněž probíhá prostřednictvím kanceláře příslušného soudu.

Spis musí obsahovat následující písemnosti:

  1. jména, příjmení a místo bydliště žalobce nebo v případě, že není k dispozici místo bydliště na území Nizozemska, místo, kde se skutečně zdržuje, a dále
  2. jméno, adresa a místo bydliště každého žalovaného a každé zainteresované strany nebo v případě, že není k dispozici místo bydliště na území Nizozemska, místo, kde se skutečně zdržují, pokud je to žalobci známo, a dále
  3. jasný popis návrhu a důvody, z nichž vychází, včetně důvodů pro určení místní příslušnosti soudu, a dále
  4. jméno a telefonní číslo advokáta přiděleného k věci;
  5. ve věcech týkajících se dědictví se v návrhu uvádí rovněž místo bydliště zesnulého nebo důvody, proč místo bydliště nelze uvést.

Pokud se strana v soudním předvolání, závěru nebo písemnosti odvolává na jakoukoli písemnost, musí připojit kopii této písemnosti.

10 Musím hradit soudní poplatky? Pokud ano, kdy? Musím platit náklady právního zastoupení ihned od zahájení řízení?

Soudní poplatek se musí zaplatit při podání věci soudu. Výše poplatku se odvíjí od povahy věci a hodnoty předmětného sporu. V praxi obvykle poplatek zaplatí soudu předem váš advokát, který vám ji pak dá k úhradě. Je-li nutné v průběhu řízení přizvat znalce (například účetního, lékaře nebo technika), soud pak tyto náklady vyúčtuje straně, která spor prohrála. Soud ale může rozhodnout i jinak, například v rodinných věcech, kde náklady obvykle nese ta strana, která je způsobila. Totéž platí i pro náklady na svědky nebo jiné způsoby dokazování.

Advokáti si za své služby účtují odměnu, která je založena na hodinové sazbě, ledaže existuje nárok na subvencovanou právní pomoc (viz také otázka č. 11). Odměny advokátů nejsou v Nizozemsku v zásadě pevně stanovené. Doporučuje se, abyste si včas vyžádali informace o odměně buď přímo od advokáta, který vás bude zastupovat, nebo od Nizozemské advokátní komory (Odkaz se otevře v novém okně.Nederlandse orde van Advocaten). Většina advokátů požaduje zálohu, načež své služby během řízení vykazuje a nakonec vám vystaví konečnou fakturu.

11 Mohu žádat o právní pomoc?

V Nizozemsku existuje možnost subvencované právní pomoci. V některých případech můžete získat náhradu nákladů na právní poradenství a pomoc během řízení. Pokud nejste schopni (zcela) uhradit náklady na právní zastoupení, můžete při splnění určitých podmínek získat nárok na příspěvek na úhradu těchto nákladů. Část nákladů na advokáta pak uhradí Rada pro právní pomoc (Raad voor Rechtsbijstand). Vy hradíte pouze „vlastní příspěvek“ (eigen bijdrage), jehož výše se odvíjí od vaší finanční situace. Žádost o právní pomoc předkládá Radě pro právní pomoc váš advokát. Více informací o subvencované právní pomoci získáte na internetových stránkách Rady pro právní pomoc (Odkaz se otevře v novém okně.Raad voor Rechtsbijstand).

12 Kdy je můj návrh na zahájení řízení řádně podán? Dostanu úřední vyrozumění, zda byl můj žalobní návrh úplný, či nikoliv?

U řízení zahájeného na základě soudního předvolání platí, že řízení běží od okamžiku, kdy soudní vykonavatel předá žalovanému soudní předvolání. Soudní předvolání podává žalující strana v kanceláři soudu nejpozději poslední den, kdy je kancelář soudu otevřena před datem v rozvrhu projednávání uvedeným v předvolání (plánované datum projednávání). Řízení není platně zahájeno, pokud předvolání nebylo doručeno kanceláři soudu do výše uvedené lhůty, ledaže je do dvou týdnů po nařízeném datu v rozvrhu projednávání stanoveném v předvolání vydáno platné opakované předvolání.

U řízení zahájeného na základě návrhu běží řízení od podání návrhu kanceláři soudu.

Potvrzení o řádném podání věci se obvykle nezasílá. Pokud se v řízeních zahájených na základě soudního předvolání vyskytují v předvolání nedostatky, má v některých případech žalobce možnost tyto nedostatky odstranit. Totéž platí pro řízení zahájená na základě návrhu. Kancelář soudu však není povinna tuto možnost nabídnout.

13 Dostanu přesné údaje o časovém harmonogramu navazujících kroků (např. o lhůtě pro přijetí žalobního návrhu)?

Kancelář soudu nemůže při zahájení řízení poskytovat podrobné informace o plánovaném časovém rozvrhu řízení. O tom, kdy se soud bude vaší věcí zabývat, budete samozřejmě informováni. Předvolání na jednání se zasílá oběma stranám. Je v ní uvedeno místo a čas jednání.

Poslední aktualizace: 17/11/2021

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Upozorňujeme, že výchozí němčina verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.

Jak postupovat? - Rakousko

1 Musím podat návrh na zahájení soudního řízení nebo existuje jiná alternativa?

Dříve než se žalobce obrátí na soud, může být užitečné se zamyslet nad alternativními způsoby řešení sporů.

2 Jaké platí lhůty pro podání návrhu na zahájení soudního řízení?

Lhůty se liší případ od případu. V těchto otázkách je proto vhodné se podrobněji informovat u právního poradce.

3 Musím zahájit soudní řízení v tomto členském státě?

Viz „Soudní příslušnost“.

4 Pokud ano, na jaký soud se musím v tomto členském státě obrátit, podle svého bydliště a bydliště odpůrce nebo na základě jiných kritérií místní příslušnosti v dané věci?

Viz „Soudní příslušnost - Rakousko“.

5 Na který soud se musím v tomto členském státě obrátit podle předmětu žaloby a výše hodnoty sporu?

Viz „Soudní příslušnost - Rakousko“.

6 Mohu podat žalobu sám nebo musím pověřit prostředníka, právního zástupce?

Pokud má být spor v občanských a obchodních věcech rozhodován v rámci soudního řízení u okresních soudů (Bezirksgericht), (které jsou zpravidla příslušné pro spory, kdy hodnota sporu nepřesahuje částku 15 000 EUR), musí být žaloba podepsána advokátem tehdy, pokud hodnota sporu převyšuje částku 5 000 EUR. Povinnost být zastoupen advokátem se nevztahuje na ty žaloby, které se bez ohledu na výši hodnoty sporu (tedy i u sporů, jejichž hodnota převyšuje částku 15 000 EUR) podávají u okresních soudů (zejména manželské, partnerské a rodinné spory, spory týkající se hranic pozemků, spory týkající se porušování majetkových práv, spory týkající se podnikatelských a bytových prostor, spory ze smluvního vztahu mezi lodními dopravci, dopravci, hostinskými a jejich zákazníky, cestujícími a hosty, spory týkající se hospodářských zvířat atd.)

Povinnost být zastoupen advokátem se nevztahuje rovněž na všechny nároky uplatňované v rámci nesporného řízení (občanskoprávní soudní řízení ve věci samé, které je pružnější a méně formální než sporné řízení podle občanského soudního řádu) (zejména jde o nesporná řízení mezi manželi či partnery, řízení týkající se práv dětí, práv nesvéprávných dospělých, dědických záležitostí, záležitostí týkajících se rejstříku nemovitostí a obchodního rejstříku, nesporných práv na bydlení atd.)

Pokud není zastoupení advokátem před okresními soudy povinné, může k soudu podávat žalobu nebo návrh na zahájení soudního řízení každý sám.

Pokud má být spor v občanských a obchodních věcech rozhodován v rámci soudního řízení u zemských soudů (Landesgericht), musí být žaloba zpravidla vždy podepsána advokátem. Zemské soudy projednávají všechny žaloby, pro které nejsou příslušné okresní soudy a nezávisle na výši hodnoty sporu, zejména pak spory týkající se práv na ochranu průmyslového vlastnictví a nekalé soutěže a žaloby na zdržení se jednání podané sdruženími na ochranu spotřebitelů.

Z povinnosti být před zemským soudem zastoupen advokátem jsou vyňaty všechny nároky vyplývající z pracovního nebo sociálního práva (řízení podle zákona o pracovních a sociálních soudech – Verfahren nach dem Arbeits- und Sozialgerichtsgesetz, ASGG), zejména tedy všechny nároky zaměstnance vůči zaměstnavateli vyplývající z pracovněprávního vztahu.

7 Komu podávám návrh na zahájení řízení: v podatelně, v soudní kanceláři nebo na jiném pracovišti?

Písemná žaloba se zasílá na poštovní adresu příslušného soudu. Pokud si strana přeje podat žalobu k soudu osobně, může ji podat v podatelně soudu nebo vhodit do schránky, která je u soudu k dispozici.

Pokud strana nemusí být a není ve sporu zastoupena advokátem, může být žaloba nebo návrh podán v úředních dnech ústně do protokolu u okresního soudu příslušného k projednání a rozhodnutí věci, resp. u okresního soudu, v jehož obvodu má strana právě pobyt.

8 V jakém jazyce mohu návrh podat? Mohu jej podat ústně nebo musí být podán písemně? Mohu jej zaslat faxem nebo elektronickou poštou?

Úředním jazykem všech soudů je němčina. Před určitými soudy je mimo to jako úřední jazyk pro jazykové menšiny povolena burgenlandská chorvatština, maďarština nebo slovinština.

Žaloba nebo návrh na zahájení řízení musí být podán v písemné formě a vlastnoručně podepsán. V případě, že strana nemusí být a není ve sporu zastoupena advokátem, může být žaloba nebo návrh na zahájení soudního řízení podán rovněž ústně – jak již bylo uvedeno k otázce 7 – do protokolu u příslušného okresního soudu. V elektronické podobě mohou být žaloby podány prostřednictvím uzavřeného systému elektronického právního styku (Elektronischer Rechtsverkehr, ERV), pro který je nezbytné přihlášení (s ohledem na náklady s tím spojené se tento způsob doporučuje pouze v případě většího počtu žalob podávaných u rakouských soudů). Podání elektronickou poštou je nepřípustné a nelze je před uplynutím lhůty zhojit. Podání faxem rovněž nesplňuje formální požadavky stanovené v občanském soudním řádu (Zivilprozessordnung). Dodáním originálu však lze žalobu nebo návrh před uplynutím lhůty zhojit.

Od počátku roku 2013 existuje možnost podávat soudům a státním zastupitelstvím podání a přílohy v elektronické podobě s použitím funkce občanské karty (Bürgerkartenfunktion) (čipová karta nebo podpis pomocí mobilního telefonu) na online formulářích, které jsou k dispozici na internetové stránce rakouské justice „Elektronische Eingaben an Gerichte und Staatsanwaltschaften“ (www.eingaben.justiz.gv.at).

9 Existují zvláštní žalobní formuláře, nebo pokud ne, jak jinak musím věc vyložit? Co vše musí žalobní návrh obsahovat?

Povinné formuláře jsou k dispozici pouze u žalob na vydání platebního rozkazu (Mahnklagen). Žaloby pouze na peněžité plnění nepřevyšující částku 75 000 EUR musí být u soudu uplatněny povinně jako žaloby na vydání platebního rozkazu (v řízení o vydání platebního rozkazu, Mahnverfahren). Konkrétní platné formuláře je možno získat na soudech nebo je lze stáhnout a vytisknout na internetových stránkách spolkového ministerstva spravedlnosti (Bundesministerium für Justiz, Odkaz se otevře v novém okně.http://www.justiz.gv.at/).

Formulářové žaloby, jejichž použití není ovšem povinné, jsou k dispozici ve věcech soudního vypovězení nájemní smlouvy k bytu nebo k jedné či více provozovnám.

Ke každé žalobě mohou být jako příloha připojeny v zásadě veškeré listinné důkazy vhodné k prokázání tvrzených skutečností (= listiny ve stejném počtu vyhotovení jako samotná žaloba, viz k tomu otázka 12). K žalobě mohou být v písemné formě připojeny prorogační dohody o soudní příslušnosti nebo o příslušnosti tuzemských soudů (dohody o soudní příslušnosti). Totéž platí i v případě písemných dohod o místu plnění smlouvy, pokud se chce žalobce opírat o tuto soudní příslušnost, a také u všech ostatních zvláštních skutečností týkajících se příslušnosti nebo zvláštních druhů řízení (jako například pro směnku v rozkazním řízení směnečném).

10 Musím hradit soudní poplatky? Pokud ano, kdy? Musím platit náklady právního zastoupení ihned od zahájení řízení?

S podáním každé žaloby v rámci občanského soudního řízení k soudu je spojena povinnost zaplatit ihned soudní poplatky, které jsou stanoveny paušálně pro řízení před soudy prvního stupně. Výše soudního poplatku je zpravidla odstupňována podle výše hodnoty sporu. Soudní poplatek musí být zaplacen při podání žaloby (přímo u soudu v hotovosti nebo kreditní nebo debetní kartou, jinak nepřímo obvykle převodem na účet soudu s uvedením účelu platby „Gerichtsgebühren“ – soudní poplatky – a také s údajem o účastnících).

Způsob platby odměny za zastupování advokátem se řídí individuální dohodou; totéž platí pro výši této odměny, pokud není odměna dohodnuta podle zákona o advokátních tarifech (Rechtsanwaltstarifgesetz) nebo podle obecných kritérií odměňování (Allgemeine Honorar-Kriterien). Náhrada nákladů vzniklých protistraně se obvykle přiznává až pravomocným rozhodnutím soudu ve věci samé podle zásady úspěchu ve věci.

11 Mohu žádat o právní pomoc?

Poskytnutí právní pomoci ve formě osvobození od soudních poplatků se přiznává účastníkovi, pro něhož by vedení konkrétního soudního řízení vedlo k tomu, že bude ohroženo životní minimum nutné pro zajištění základních životních potřeb. Návrh na osvobození od soudních poplatků se podává písemně nebo ústně k soudu, u něhož je nebo má být řízení vedeno. V případě, že se sídlo tohoto soudu nachází mimo obvod okresního soudu podle místa bydliště nebo pobytu, může být návrh podán rovněž do protokolu u okresního soudu, ve kterém má žadatel pobyt.

Jsou-li splněny finanční i věcné podmínky, může být o právní pomoc ve formě osvobození od soudních poplatků zažádáno již před podáním žaloby, ať již půjde o osvobození pouze pro podání žaloby, nebo i na celé řízení.

Další informace k otázce právní pomoci ve formě osvobození od soudních poplatků naleznete na internetových stránkách spolkového ministerstva spravedlnosti (Bundesministerium für Justiz) Odkaz se otevře v novém okně.http://www.justiz.gv.at v sekci „Služby pro občany“ (Bürgerservice). Na této stránce je také k dispozici formulář žádosti o osvobození od soudních poplatků, který si můžete stáhnout a v němž naleznete další důležité informace a pokyny.

12 Kdy je můj návrh na zahájení řízení řádně podán? Dostanu úřední vyrozumění, zda byl můj žalobní návrh úplný, či nikoliv?

Řízení je zahájeno dnem, kdy je žaloba (návrh na zahájení řízení) doručena (alespoň teoreticky příslušnému) soudu. Za řádně podanou se žaloba považuje tehdy, pokud není ihned odmítnuta nebo pokud soud účastníka nevyzval k opravě nebo doplnění žaloby (žaloba se tedy jeví způsobilá k projednání podle jednacího řádu). Písemná žaloba má být podána v tolika vyhotoveních (exemplářích, stejnopisech), kolik je zúčastněných stran (jeden exemplář pro soud, jeden pro každou protistranu). V případě, že žaloba obsahuje formální nebo obsahové nedostatky, vyzve soud stranu, aby toto podání opravila nebo jej doplnila s tím, že uvede i důsledky včasného nevyhovění výzvě. Potvrzení o doručení žaloby je vydáno pouze na požádání, v systému elektronického právního styku (systém ERV) probíhá ale automaticky.

13 Dostanu přesné údaje o časovém harmonogramu navazujících kroků (např. o lhůtě pro přijetí žalobního návrhu)?

V řízení o vydání platebního rozkazu je na základě formuláře už v žalobě zažádáno o předání pravomocného vyhotovení platebního rozkazu. Žalobci je tak automaticky doručeno buďto pravomocné vyhotovení platebního rozkazu (exekuční titul), nebo kopie, resp. sdělení o včas podaném odporu ze strany žalovaného, zpravidla s předvoláním k ústnímu jednání (zahájení řádného soudního řízení). Spodní hranice lhůty pro předvolání není dosud v řízení před okresním soudem stanovena, v soudních řízeních před zemským soudem činí minimálně 3 týdny.

V řízení o soudní výpovědi nájemní smlouvy k bytu nebo nebytovým prostorám musí být o předání pravomocného vyhotovení výpovědi požádáno zvlášť. Pokud strana, která dostala výpověď, včas (do čtyř týdnů) podá odpor, je o tom druhá strana úředně informována (většinou jsou strany zároveň předvolány k ústnímu projednání sporu).

Kromě zvláštních druhů řízení (jako řízení o vydání platebního rozkazu, rozkazní a výpovědní řízení) je následně v soudním řízení před příslušným okresním soudem, obvykle z úřední povinnosti, doručena žaloba (po případném doplnění nebo odstranění nedostatků) žalovanému spolu s předvoláním k ústnímu jednání ve věci a zároveň je k ústnímu jednání ve věci pozván také žalobce. V řízení před zemským soudem je žalovanému s žalobou doručena s úřední povinnosti také výzva k písemné odpovědi na žalobu (s upozorněním na povinné zastoupení advokátem). Pokud žalovaný včas na žalobu neodpoví, dojde – na návrh žalobce – k vydání rozsudku pro zmeškání, v opačném případě dochází k přerušení řízení. V případě včasné odpovědi na žalobu obdrží žalobce kopii této písemnosti, často spolu s předvoláním k ústnímu jednání ve věci.

O přesném časovém sledu již soudem stanovených procesních postupů, resp. o aktuálním stavu řízení se mohou strany (v každé fázi řízení) telefonicky informovat během úředních hodin přímo u příslušného oddělení soudu (kanceláře), přičemž musí uvést spisovou značku (Aktenzeichen).

V přípravném jednání (v prvním termínu k ústnímu jednání ve věci) je se stranami, které mají zásadně povinnost se osobně dostavit, pokud o skutečnostech není dostatečně informován jejich zástupce, projednán a následně soudem stanoven další (zejména také časový) průběh řízení. Takto stanovený průběh řízení se ve formě programu řízení stává součástí jednacího protokolu. Stranám (resp. jejich zástupcům) se doručí opis tohoto protokolu. Změny programu řízení se dají stranám na vědomí, a pokud se to jeví vhodné, jsou s nimi také projednány.

Poslední aktualizace: 11/03/2021

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Jak postupovat? - Polsko

1 Musím podat návrh na zahájení soudního řízení nebo existuje jiná alternativa?

Alternativou k zahájení soudního řízení je využití mediačních řízení. Mediace znamená mimosoudní (smírný) postup pro řešení sporu se zapojením nezávislé a kvalifikované osoby nebo instituce (mediátora). Mediační řízení jsou dobrovolná (strana sporu může kdykoli odvolat souhlas s mediací a od mediace odstoupit), důvěrná (účastníci musejí zachovávat důvěrnost informací získaných během mediace) a mediátoři jsou nestranní a nezávislí (nepřikloní se k žádné ze stran a v zásadě nenavrhují řešení sporu).

2 Jaké platí lhůty pro podání návrhu na zahájení soudního řízení?

Žaloby lze obvykle podávat k soudu kdykoli, pokud zákon nestanoví časové omezení, tzv. promlčecí lhůtu. Straně, která podává žalobu po uplynutí promlčecí lhůty nároku, hrozí nebezpečí, že prohraje, pokud druhá strana promlčení nároku namítne.

Promlčecí lhůty (terminy zawite) se řídí polským právem. Zvláštní povaha promlčecí lhůty znamená, že pokud oprávněná strana nepodnikne konkrétní úkon v rámci promlčecí lhůty, právo této strany na podniknutí tohoto úkonu zaniká. Občanský soudní řád (OSŘ, Kodeks postępowania cywilnego) neobsahuje žádné obecné ustanovení, které by upravovalo promlčecí lhůty, ale udává konce jednotlivých promlčecích lhůt v konkrétních případech.

Zánik práva v důsledku uplynutí promlčecí lhůty je závazný pro strany právního vztahu, soud nebo jiný orgán, který věc projednává. Orgán to musí vzít do úvahy z moci úřední, nikoli na základě žádosti některé ze stran nebo po vznesení námitky. Promlčecí lhůtu lze obnovit pouze za výjimečných okolností, pokud její nedodržení nebylo způsobeno vinou konkrétní strany.

3 Musím zahájit soudní řízení v tomto členském státě?

Aby bylo možno prohlásit, zda je soud na území daného členského státu příslušný k rozhodování konkrétní věci, je nutno určit pravomoc takového soudu.

Obecná příslušnost obecných soudů v Polsku pro řešení občanskoprávních sporů na jeho území se nazývá vnitrostátní pravomoc a řídí se ustanoveními OSŘ.

Projednávané věci podléhají vnitrostátní pravomoci, pokud žalovaný má bydliště nebo obvyklý pobyt na území Polska nebo pokud má v Polsku své sídlo.

Polské soudy mají vnitrostátní pravomoc rovněž v následujících případech:

  • manželské věci (vnitrostátní pravomoc je výlučná, pokud jsou oba manželé polskými občany majícími bydliště a obvyklý pobyt na území Polska);
  • věci týkající se vztahů mezi rodiči a dětmi (vnitrostátní pravomoc je výlučná, pokud jsou všechny strany polskými občany majícími bydliště a obvyklý pobyt na území Polska);
  • věci týkající se výživného a určování otcovství (podléhají vnitrostátní pravomoc, pokud žalobce má bydliště nebo obvyklý pobyt na území Polska);
  • věci týkající se pracovního práva (věci, v nichž je žalobce zaměstnancem, podléhají vnitrostátní pravomoci, pokud se práce obvykle vykonává, vykonávala nebo měla vykonávat na území Polska);
  • věci týkající se pojištění (věci týkající se pojistných vztahů a žaloby na pojišťovny podléhají vnitrostátní pravomoci, pokud má žalobce bydliště v Polsku nebo pokud existuje jiný prvek zakládající polskou místní příslušnost);
  • věci týkající se spotřebitelů (věci, v nichž je spotřebitel žalobce, podléhají vnitrostátní pravomoc, pokud spotřebitel má bydliště nebo obvyklý pobyt na území Polska a podnikl kroky nezbytné pro uzavření smlouvy v Polsku; v těchto případech se druhá strana smlouvy se spotřebitelem považuje za subjekt s bydlištěm nebo sídlem na území Polska, pokud má pobočku nebo zastoupení v Polsku a smlouva se spotřebitelem byla uzavřena v rámci podnikání této pobočky nebo tohoto zastoupení).

Polské soudy mají také výlučnou vnitrostátní pravomoc v těchto věcech:

  • věci související s věcnými právy (in rem) k nemovitostem a držbou nemovitostí na území Polska;
  • věci související s nájmem (najem nebo dzierżawa) a jiné vztahy zahrnující používání takovéto nemovitosti (vyjma věcí souvisejících s nájemným a jinými dlužnými částkami za používání nebo využívání výnosů z nemovitosti);
  • další věci, kdy se rozhodnutí soudu týká věcných práv, držby nebo užívání nemovitosti na území Polska;
  • věci týkající se likvidace právnické osoby nebo organizační složky, která není právnickou osobou, dále pak neplatnosti nebo zrušení rozhodnutí jejich řídicích orgánů, pokud právnická osoba nebo organizační složka, která není právnickou osobou, má sídlo v Polsku.

Pokud vnitrostátní pravomoc platí pro záležitost, která byla uplatněna v rámci hlavní žaloby, vztahuje se tato pravomoc j na protinávrh.

Strany konkrétního právního vztahu se mohou písemně dohodnout na tom, že záležitosti související s majetkovými právy, které vznikají nebo mohou vzniknout z jejich vztahu, budou spadat do pravomoci polských soudů.

Soud z úřední povinnosti přezkoumává, zda existuje vnitrostátní pravomoc ve všech fázích projednávání věci.

Pokud soud zjistí, že věc nespadá do vnitrostátní pravomoc, žalobu nebo návrh zamítne.

Absence vnitrostátní pravomoci je důvodem pro neplatnost řízení.

4 Pokud ano, na jaký soud se musím v tomto členském státě obrátit, podle svého bydliště a bydliště odpůrce nebo na základě jiných kritérií místní příslušnosti v dané věci?

Aby bylo možno určit, který okresní soud (sąd rejonowy) nebo krajský soud (sąd okręgowy) je příslušný věc projednat, je nutno posoudit místní příslušnost soudu. Podle polského práva rozlišujeme obecnou místní příslušnost, alternativní místní příslušnost a výlučnou místní příslušnost.

a. Obecná místní příslušnost

Obecně platí, že žaloby se podávají k soudu prvního stupně s místní příslušností podle bydliště žalovaného (ve smyslu občanského zákoníku je bydlištěm fyzické osoby město/obec, kde se zdržuje s úmyslem trvalého pobytu). Pokud žalovaný nemá bydliště v Polsku, určí se místní příslušnost podle místa pobytu, pokud takové místo není známo nebo se nachází mimo území Polska – podle posledního známého bydliště žalovaného na území Polska. Žaloby proti státu se podávají k soudu příslušnému podle sídla organizační složky státu, jíž se nárok týká. Žaloby proti právnické osobě nebo jinému subjektu, který není fyzickou osobou, se podávají k soudu příslušnému podle sídla tohoto subjektu.

b. Alternativní místní příslušnost

Podle pravidel o alternativní místní příslušnosti mohou žalobci – podle svého uvážení – podat žalobu k soudu s obecnou příslušností nebo k jakémukoli jinému soudu, který je v právních předpisech uvedený jako příslušný soud. V polských občanskoprávních řízeních platí alternativní místní příslušnost v těchto případech: věci týkající se výživného a určení otcovství dítěte; věci týkající se majetkového nároku vůči podnikatelskému subjektu; věci týkající se sporů vyplývajících ze smluv; občanskoprávní delikty; věci související s úhradou částky dlužné za zastupování ve věci (odměny pro advokáta); věci související s nároky v oblasti nájmu (najem nebo dzierżawa) nemovitosti; věci související se směnkou nebo šekem.

Žaloby týkající se nároků z vyživovací povinnosti a určení otcovství dítěte a obdobné nároky lze podávat k soudu příslušnému podle bydliště oprávněné strany. Žaloby týkající se majetkových pohledávek vůči podnikatelskému subjektu lze podávat k soudu místně příslušnému podle sídla nebo pobočky, pokud je nárok spojen s aktivitami sídla nebo pobočky. Žaloby týkající se uzavření smlouvy, určení jejího obsahu, změny nebo platnosti smlouvy, plnění, ukončení nebo zrušení smlouvy i škod z důvodu neplnění nebo nesprávného plnění smlouvy mohou být podány k soudu místně příslušnému podle místa plnění smlouvy. V případě jakýchkoli pochybností je nutno místo plnění smlouvy doložit písemností. Žaloby týkající se občanskoprávních deliktů lze podávat k soudu s místní příslušností pro místo, kde došlo k události, která škodu způsobila. Žaloby týkající se úhrady částky dlužné za zastupování ve věci lze podat k soudu místně příslušnému podle místa, kde právní zástupce věc vyřizoval. Žaloby týkající se nároku v oblasti nájmu nemovitosti (najem nebo dzierżawa) lze podat k soudu místně příslušnému podle místa, kde se nemovitost nachází. Žaloby proti straně povinné v souvislosti se směnkou nebo šekem lze podat k soudu místně příslušnému podle místa proplacení. Několik stran povinných v souvislosti se směnkou nebo šekem lze žalovat společně u soudu s místní příslušností podle místa proplacení nebo u soudu s obecnou příslušností pro akceptanta nebo vystavovatele směnky nebo šeku.

c. Výlučná místní příslušnost

Ustanovení týkající se výlučné místní příslušnosti jsou mandatorní. Vylučují v některých kategoriích věcí možnost podat žalobu k soudu s obecnou příslušností a také k soudu s alternativní příslušností. Vylučuje rovněž i možnost postoupit věc k vyřešení k jinému soudu na základě dohody o příslušnosti. V případě výlučné příslušnosti je pouze jeden soud z řady soudů na téže úrovni příslušný k projednání konkrétní věci. V závislosti na druhu věci se bude jednat o okresní nebo krajský soud.

Žaloby týkající se vlastnických práv nebo jiných věcných práv k nemovitostem i držby nemovitosti lze podat k soudu s příslušností podle místa, kde se nemovitost nachází. Pokud je předmětem sporu věcné břemeno, určí se příslušnost podle místa zatíženého majetku. Výše uvedená příslušnost zahrnuje osobní nároky související s věcnými právy a nároky související vůči témuž žalovanému. Žaloby týkající se nástupnictví, povinného dědického podílu i odkazů, pokynů či jiných ustanovení závětí lze podat pouze k soudu s místní příslušností podle posledního místa obvyklého bydliště zůstavitele, a pokud nelze určit obvyklé bydliště zůstavitele na území Polska, pak k soudu s místní příslušností podle místa, kde se pozůstalost nebo její část nachází. Žaloby týkající se členství v družstvu, partnerství, společnosti nebo spolku lze podat pouze k soudu s místní příslušností podle umístění sídla. Žaloby týkající se manželských vztahů lze podávat pouze k soudu s územní příslušností podle posledního bydliště manželů, i když jeden z nich v této jurisdikci stále bydlí nebo obvykle pobývá. Pokud takový soud není, výlučně příslušným je soud místně příslušný podle bydliště žalovaného, pokud neexistuje ani takový soud – pak soud místně příslušný podle bydliště žalobce. Žaloby týkající se vztahu mezi rodiči a dětmi a mezi osvojitelem a osvojencem lze podat výlučně k soudu místně příslušnému podle bydliště žalobce, pokud neexistují důvody pro podání žaloby podle ustanovení o obecné příslušnosti.

Pokud je příslušných několik soudů nebo pokud je žaloba podána proti několika stranám, pro které jsou příslušné různé soudy ve smyslu předpisů o obecné příslušnosti, pak si může žalobce zvolit některý z těchto soudů. Totéž platí v případě, že nemovitost, jejíž umístění je východiskem pro určení místní příslušnosti soudu, spadá do několika soudních obvodů. Pokud příslušný soud nemůže věc projednat nebo nemůže přijmout další kroky z důvodu překážek, soud, který mu je nadřízený, na neveřejném zasedání určí jiný soud. Pokud v souladu s ustanoveními OSŘ nelze určit místní příslušnost na základě okolností věci, Nejvyšší soud (Sąd Najwyższy) určí soud, ke kterému je nutno žalobu podat, a to na neveřejném zasedání. Strany se mohou písemně dohodnout na předložení existujícího sporu nebo sporů, které mohou v budoucnosti vyplynout z konkrétního právního vztahu, soudu prvního stupně, který není podle právních předpisů místně příslušný. Takový soud pak bude mít výlučnou příslušnost, pokud se strany nedohodnou jinak nebo pokud žalobce neuplatnil žalobní nárok elektronicky v řízení o vydání platebního rozkazu (elektroniczne postępowanie upominawcze, EPU). Strany mohou také na základě písemné dohody omezit právo žalobce zvolit některý ze soudů, které jsou příslušné pro jejich spory. Strany však nemohou měnit výlučnou příslušnost.

5 Na který soud se musím v tomto členském státě obrátit podle předmětu žaloby a výše hodnoty sporu?

Věcná příslušnost obecných soudů (sądy powszechne) Polské republiky se řídí ustanoveními občanského soudního řádu.

V občanských řízeních jsou soudy prvního stupně okresní a krajské soudy, soudy druhého stupně jsou pak krajské soudy a odvolací soudy (sądy apelacyjne).

Občanské věci se projednávají v prvním stupni před okresními soudy, není-li příslušnost vyhrazena pro krajské soudy. Krajské soudy jsou příslušné pro řízení v prvním stupni u:

  • nemajetkových práv (a peněžitých nároků vymáhaných společně s těmito právy) vyjma věcí týkajících se určování otcovství nebo sporu o ně, neúčinnosti uznání otcovství a zrušení osvojení;
  • ochrany autorských a souvisejících práv i případů týkajících se vynálezů, užitných vzorů, průmyslových designů, ochranných známek, zeměpisných označení a topografie integrovaných obvodů a ochrany jiných práv nehmotného vlastnictví;
  • nároků podle tiskového zákona;
  • práv k majetku, kde hodnota předmětu sporu převyšuje částku 75 000 PLN (vyjma věcí týkajících se výživného, narušení držby, rozdělování společného jmění manželů, sladění zápisů v pozemkové knize se skutečným právním stavem a věcí projednávaných v elektronickém řízení o vydání platebního rozkazu);
  • vydávání rozsudku nahrazujícího usnesení o rozdělení družstva;
  • zrušení, prohlášení za neplatné nebo neexistující usnesení řídicích orgánů právních subjektů nebo organizačních složek, které nejsou právnickými osobami, kterým však byla ze zákona přiznána způsobilost k právům a právním úkonům;
  • předcházení a potírání nekalé soutěže;
  • odškodnění za újmu způsobenou vydáním nezákonného konečného a pravomocného rozsudku.

6 Mohu podat žalobu sám nebo musím pověřit prostředníka, právního zástupce?

V občanskoprávních sporech mohou strany a jejich řídicí orgány nebo zákonní zástupci jednat před soudem osobně nebo prostřednictvím zástupců.

OSŘ nicméně stanoví v některých situacích povinné zastupování právníkem. V řízeních před Nejvyšším soudem musejí být strany zastoupeny advokáty (adwokat) nebo právními zástupci (radca prawny). V případech týkajících se průmyslového vlastnictví musejí být zastupováni právníky specializovanými na patentové právo. Požadavek na zastupování platí i pro procesní úkony týkající se řízení před Nejvyšším soudem, ke kterým dochází před soudem nižší instance. Požadavek na zastupování neplatí v případě, že řízení se týká žádosti o zproštění soudních výloh, o jmenování advokáta nebo právního zástupce nebo pokud strana, jejímž řídicím orgánem nebo zákonným zástupcem je soudce, státní zástupce, notář nebo profesor práva nebo osoba s post-doktorským titulem z oblasti práva (doktor habilitowany nauk prawnych), a dále pak pokud strana, jejímž řídicím orgánem nebo zákonným zástupcem je advokát, právní zástupce nebo právník při odboru generálního právního zástupce státní pokladny (Prokuratoria Generalna Skarbu Państwa).

7 Komu podávám návrh na zahájení řízení: v podatelně, v soudní kanceláři nebo na jiném pracovišti?

Žaloby je nutno podávat k příslušnému soudu.

8 V jakém jazyce mohu návrh podat? Mohu jej podat ústně nebo musí být podán písemně? Mohu jej zaslat faxem nebo elektronickou poštou?

Návrhy se soudu předkládají v polštině nebo s přiloženým překladem do polštiny. Žaloba by měla mít písemnou podobu. Výjimkou je situace (týkající se pracovního práva a práva sociálního zabezpečení), kdy zaměstnanec nebo pojištěná osoba jednající bez advokáta nebo právního zástupce může podat k příslušnému soudu žalobu ústně, obsah žalobních návrhů nebo jiné procesní materiály budou obsahem spisu.

V elektronickém řízení o vydání platebního rozkazu lze procesní materiály zaslat rovněž elektronicky.

9 Existují zvláštní žalobní formuláře, nebo pokud ne, jak jinak musím věc vyložit? Co vše musí žalobní návrh obsahovat?

Žaloby je nutné podat na úředních formulářích pouze tehdy, pokud to stanoví zákon. Existují dvě situace, kdy musí být žalobní nárok předkládán na úředním formuláři: pokud žalobcem je poskytovatel služeb nebo prodejce a uplatňuje nárok týkající se dohody o konkrétní věci (poskytnutí poštovních a telekomunikačních služeb; hromadná přeprava osob a zavazadel; dodávka elektrické energie, plynu a topného oleje; dodávka vody a odvod odpadní vody; nakládání s odpady a dodávka tepelné energie), a ve zkrácených řízeních (postępowanie uproszczone).

Žaloba musí mít písemnou podobu. Výjimkou z tohoto pravidla jsou řízení týkající se pracovního práva a sociálního zabezpečení, kdy zaměstnanec nebo pojištěná osoba jednající bez advokáta nebo právního zástupce může žalobu podat ústně, ta bude příslušným soudem zaprotokolována a stane se součástí spisu.

Žaloba (návrh k soudu) musí:

  • obsahovat název soudu, kterému je předkládána; jména stran, jejich zákonné zástupce a právní zástupce,
  • uvádět druh návrhu,
  • uvádět hodnotu předmětu sporu nebo odvolání, pokud věcná příslušnost soudu, výše poplatku nebo přípustnost právního prostředku závisí na této hodnotě a předmětem sporu není stanovená peněžní částka,
  • uvádět předmět sporu,
  • uvádět bydliště nebo sídlo a adresy stran, jejich zákonných zástupců a právních zástupců,
  • uvádět číslo PESEL (systém elektronické evidence obyvatelstva) nebo daňové identifikační číslo (NIP) žalobce, pokud je žalobce fyzickou osobou povinnou mít takové číslo nebo pokud je má, aniž by měl tuto povinnost; uvádět číslo národního soudního rejstříku (KRS) žalobce, pokud číslo KRS není k dispozici – číslo žalobce v jiném příslušném rejstříku nebo evidenci, případně pokud žalobce není fyzická osoba a není povinen být veden v příslušném rejstříku nebo evidenci,
  • uvádět, o co žaloba nebo návrh usiluje a doklady dokazující uváděné okolnosti,
  • přesně vymezovat nárok a v případech majetkových práv také uvádět hodnotu předmětu sporu, pokud předmětem sporu není konkrétní peněžní částka,
  • uvádět datum splatnosti nároku v případech, kdy je požadováno přiznání nároku,
  • popisovat skutečnosti na podporu nároku a případně rovněž odůvodňovat příslušnost soudu,
  • uvádět, zda se strany pokusily o mediaci nebo jiný mimosoudní způsob řešení sporu, a pokud žádný takový pokus učiněn nebyl, důvody, proč se tak nestalo,
  • obsahovat podpis strany nebo jejího zákonného zástupce či právního zástupce,
  • obsahovat seznam příloh.

K žalobě je nutné připojit tyto dokumenty:

  • plnou moc nebo její ověřenou kopii (pokud žalobu podává právní zástupce);
  • kopii žaloby a jejích příloh, které budou rozeslány účastníkům řízení, a pokud originály příloh nebyly dosud soudu zaslány, jednu kopii každého originálu pro soudní spis (v případě elektronického řízení o vydání platebního rozkazu elektronicky ověřené kopie příloh musejí být přiloženy žalobě podané elektronicky).

Žaloba může dále obsahovat: návrh na nařízení předběžných opatření, předběžné vykonatelnosti rozsudku a rozhodnutí věci v nepřítomnosti žalobce; návrhy týkající se soudního jednání (a zejména tyto návrhy: na předvolání svědků a soudních znalců uvedených žalobcem k jednání; o provedení ohledání; o poučení žalovaného, aby k jednání dodal písemnost, kterou vlastní a která je nezbytná pro provedení důkazu, nebo předmět ohledání; na poskytnutí důkazů, které mají jiné soudy, úřady nebo třetí strany, na soudní jednání).

10 Musím hradit soudní poplatky? Pokud ano, kdy? Musím platit náklady právního zastoupení ihned od zahájení řízení?

Vedení soudního řízení je v zásadě spojeno s náklady. Mezi náklady soudního řízení patří poplatky a výdaje.

Povinnost uhradit náklady soudního řízení má strana, která u soudu podá návrh (včetně žaloby), jenž podléhá poplatku nebo jehož projednávání je spojeno s náklady řízení. V případě neuhrazení poplatku soud stranu vyzve, aby jej uhradila do týdne, jinak bude návrh vrácen (pokud byl návrh podán stranou s bydlištěm nebo sídlem v zahraničí a bez zástupce na území Polska, činí lhůta pro úhradu poplatku nejméně jeden měsíc). Po uplynutí lhůty bez uhrazení poplatku soud vrátí návrh straně. Vrácený návrh nemá žádný účinky, které vyplývají ze zákona z podání návrhu k soudu.

Stanoví-li zvláštní ustanovení zákona, že návrh (žalobu) lze podat pouze elektronicky (řízení o EPU), hradí se poplatek společně s podáním návrhu.

Návrhy (žaloby) podané advokátem, právním zástupcem nebo právníkem specializovaným na patentové právo, (pokud podléhají povinnosti úhrady poplatku v pevně stanovené nebo poměrné výši vypočítané podle předmětu sporu uvedeného stranou), za které nebyl řádně uhrazen poplatek, jsou soudem vráceny, aniž by soud stranu vyzval k uhrazení poplatku (článek 1302 OSŘ). Strana může dlužný poplatek uhradit do týdne. Je-li poplatek uhrazen v požadované výši, má návrh (žaloba) právní účinky od data původního podání. Tyto účinky nenastanou, pokud žaloba opět vrácena ze stejného důvodu.

Otázky týkající se odměňování advokátů nebo právních zástupců (například lhůty pro úhradu) se stanovují v dohodě mezi klientem a právním zástupcem.

11 Mohu žádat o právní pomoc?

Fyzické osoby i právnické osoby mohou požádat o právní pomoc – soudem přiděleného právního zástupce na řešení věci (pełnomocnik z urzędu).

Fyzické osoby mohou požádat o přidělení advokáta nebo právního zástupce, pokud předloží prohlášení o tom, že nemohou hradit odměnu za právní zastoupení, aniž by tím ohrozily obživu sebe nebo své rodiny.

Právnické osoby (nebo jiné organizační složky oprávněné vystupovat jako strany v soudních řízeních) mohou požádat o přidělení advokáta nebo právního zástupce, pokud prokáží, že nemají dostatečné zdroje na úhradu odměny za právní zastoupení.

Soud žádosti vyhoví, pokud zjistí, že účast advokáta nebo právního zástupce je v dané věci nezbytná.

Otázka zproštění od povinnosti hradit poplatek a soudní přidělení právního zástupce v přeshraničních sporech se řídí zákonem ze dne 17. prosince 2004 o právu na právní pomoc v občanskoprávních řízeních vedených v členských státech Evropské unie a o právu na právní pomoc pro smírné řešení sporu před zahájením řízení.

12 Kdy je můj návrh na zahájení řízení řádně podán? Dostanu úřední vyrozumění, zda byl můj žalobní návrh úplný, či nikoliv?

Řízení se zahajuje řádným podáním žaloby (návrhu na zahájení řízení) soudu. OSŘ nestanoví povinnost potvrzovat skutečnost, že žaloba byla řádně podána.

13 Dostanu přesné údaje o časovém harmonogramu navazujících kroků (např. o lhůtě pro přijetí žalobního návrhu)?

Informace o zamýšlených nebo provedených úkonech ve věci lze získat od kanceláře soudu pro styk s veřejností (Biuro Obsługi Interesanta, BOI) příslušného soudu. Informace o datech následných soudních jednání můžete získat na telefonním čísle kanceláře soudu pro styk s veřejností uvedeném na internetové stránce soudu a po uvedení spisové značky.

Poslední aktualizace: 12/10/2020

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Upozorňujeme, že výchozí portugalština verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.

Jak postupovat? - Portugalsko

1 Musím podat návrh na zahájení soudního řízení nebo existuje jiná alternativa?

Odpověď závisí na dané věci.

Jelikož nelze předvídat každý problém, který se může objevit, měli byste si vyžádat radu od odborníka na tuto oblast.

Pokud nemáte dostatek finančních prostředků, abyste tak mohli učinit, můžete využít právní pomoc (viz dokument níže o „právní pomoci“).

V závislosti na konkrétních okolnostech daného případu mohou být vhodné alternativní způsoby řešení sporů (viz dokument níže o „alternativních způsobech řešení sporů“).

2 Jaké platí lhůty pro podání návrhu na zahájení soudního řízení?

Lhůta, během níž můžete podat soudu návrh na zahájení řízení (žalobu) za účelem vyřešení určitého sporu, závisí na konkrétní situaci.

Rovněž tento aspekt je třeba objasnit s pomocí právníka, jak bylo uvedeno v odpovědi na předchozí otázku.

3 Musím zahájit soudní řízení v tomto členském státě?

Aniž by tím byla dotčena pravidla stanovená v předpisech Společenství a v jiných mezinárodních nástrojích, portugalské soudy mají mezinárodní příslušnost v těchto případech:

a) pokud lze žalobu podat portugalskému soudu v souladu s pravidly pro místní příslušnost portugalských soudů, která jsou stanovena v portugalských právních předpisech;

b) pokud k okolnosti, která vedla k žalobě nebo která se žalobou souvisí, došlo na portugalském území;

c) pokud lze domáhané právo uplatnit pouze prostřednictvím navrhovaného opatření na portugalském území nebo pokud by pro žalobce bylo značně obtížné podat žalobu v zahraničí, jelikož mezi předmětem sporu a portugalským právním řádem existuje důležitá vazba, a to osobní nebo věcná.

Portugalské soudy mají výlučnou příslušnost:

a) u práv k nemovitostem nebo pronájmu nemovitostí nacházejících se na portugalském území; co se však týká nájemních smluv uzavřených za účelem dočasného soukromého užívání po dobu nejvýše šesti po sobě jdoucích měsíců, jsou příslušné rovněž soudy členského státu, v němž má bydliště žalovaný, pokud je nájemcem fyzická osoba a pronajímatel a nájemce mají bydliště v témže členském státě;

b) u platnosti založení nebo zrušení společností či jiných právnických osob se sídlem v Portugalsku a rovněž s ohledem na platnost rozhodnutí přijatých jejich orgány; při určování sídla použije portugalský soud pravidla mezinárodního práva soukromého;

c) u platnosti záznamů ve veřejných rejstřících vedených v Portugalsku;

d) u zabavení majetku nacházejícího se na portugalském území;

e) u úpadku nebo reorganizaci osob usazených v Portugalsku nebo právnických osob či společností, jejichž sídlo se nachází na portugalském území.

4 Pokud ano, na jaký soud se musím v tomto členském státě obrátit, podle svého bydliště a bydliště odpůrce nebo na základě jiných kritérií místní příslušnosti v dané věci?

Místo, kde se nachází majetek

Žaloby týkající se věcných nebo osobních práv na užívání majetku, rozdělení majetku ve společném vlastnictví, vystěhování, předkupního práva a zabavení majetku a rovněž žaloby ve věci navýšení, nahrazení, snížení nebo zrušení zástavy se podávají k soudu příslušnému podle místa, kde se předmětný majetek nachází.

Žaloby ve věci navýšení, nahrazení, snížení nebo zrušení zástavy k plavidlu nebo letadlu je však nutno podat soudu v místě, kde je plavidlo nebo letadlo zaregistrováno. Pokud se zástavní právo vztahuje na movité věci zapsané v několika obvodech, může si žalobce zvolit kterýkoli z nich.

Je-li předmětem žaloby soubor movitých věcí patřících stejné osobě a určených k jednomu účelu nebo movité a nemovité věci či nemovitosti nacházející se v různých obvodech, podává se žaloba soudu, v jehož obvodu se nachází nemovitost s nejvyšší hodnotou. Za tímto účelem se použijí hodnoty v katastru nemovitostí. Pokud se nemovitost, která je předmětem žaloby, nachází ve více než jednom soudním obvodě, může být žaloba podána v kterémkoli z nich.

Příslušnost u plnění závazku

Žaloby na splnění závazku, na náhradu škody za nesplnění nebo neúplné splnění povinnosti a odstoupení od smlouvy z důvodu neplnění se podávají podle místa bydliště žalovaného. Věřitel si může zvolit soud v místě, kde měla být povinnost splněna, je-li žalovaným právnická osoba, nebo pokud se bydliště věřitele nachází v metropolitních oblastech Lisabonu nebo Porta a žalovaný má bydliště v téže metropolitní oblasti.

Pro žaloby ve věcech mimosmluvní odpovědnosti je příslušný soud v místě, kde k danému jednání došlo.

Rozvod a rozluka

Příslušným soudem ve věcech týkajících se rozvodu manželství nebo rozluky a vypořádání společného jmění je soud v místě trvalého nebo obvyklého bydliště navrhovatele.

Žaloby na uhrazení poplatků

Pokud se žaloba týká zaplacení poplatků za právní zastoupení nebo znalecké posudky a vrácení předem vyplacených částek klientovi, je příslušným soudem soud v místě, kde byla služba poskytnuta, a obě věci musí být spojeny.

Byla-li však žaloba podána odvolacímu soudu nebo Nejvyššímu soudu, je nutno žalobu na zaplacení poplatků podat okresnímu soudu v místě bydliště dlužníka.

Stanovení a rozdělení nákladů v případě velké havárie

Soud v místě přístavu, kde je nebo kde měl být vyložen náklad z lodi, která utrpěla velkou havárii, je příslušný upravit a rozdělit náklady a ztráty v souvislosti s havárií.

Ztráty a škody způsobené srážkou plavidel

Žalobu ve věci ztrát a škod v důsledku srážky plavidel lze podat soudu v místě, kde došlo k nehodě, soudu v místě bydliště majitele plavidla, které srážku způsobilo, soudu v místě, kde je toto plavidlo zaregistrováno nebo v němž se nachází, nebo soudu v místě prvního přístavu, do kterého poškozené plavidlo vpluje.

Náklady na záchranu plavidel a pomoc plavidlům

Úhradu nákladů na záchranu plavidel nebo pomoc plavidlům lze požadovat u soudu v místě, kde k incidentu došlo, soudu v místě bydliště majitele zachráněných předmětů nebo soudu v místě, kde je zachráněná loď zaregistrována nebo kde se nachází.

Žaloba o určení práv k získanému plavidlu se podává soudu v místě přístavu, kde plavidlo kotví v okamžiku nabytí.

Zajišťovací a předběžná opatření

Pokud jde o zajišťovací opatření a kroky, které je třeba podniknout před podáním žaloby, je třeba uvést toto:

a) zabavení a zajištění majetku lze požadovat u soudu, u něhož má být zahájeno řízení ve věci hlavní, nebo u soudu, v jehož obvodu se předmětný majetek nachází, nebo pokud se tento majetek nachází v několika obvodech, pak ve kterémkoli z nich;

b) k zablokování nového stavebního díla je příslušný soud v místě, kde jsou stavební práce prováděny;

c) k přijetí ostatních zajišťujících opatření je příslušný soud, ke kterému se má podat žaloba ve věci hlavní;

d) opatření pro zajištění důkazních prostředků jsou požadována u soudu, u něhož mají být provedena.

Spis týkající se výše uvedených úkonů a opatření je připojen k soudnímu spisu týkajícímu se hlavní žaloby, aby mohl být v případě potřeby zaslán soudu, u něhož byla tato žaloba podána.

Oznámení, která mají být doručena, se požadují u soudu, v jehož obvodu má bydliště osoba, které má být oznámení doručeno.

Obecná pravidla

Pokud jde o místní příslušnost, obecným pravidlem portugalského občanského práva procesního je to, že soudem příslušným v dané věci je soud v místě bydliště žalovaného.

Pokud však žalovaný nemá obvyklé bydliště, jeho bydliště není známo nebo se v místě bydliště nezdržuje, podává se žaloba u soudu v místě bydliště žalobce; návrh na správu (dočasnou nebo trvalou) majetku nepřítomného žalovaného je nutno podat soudu v místě posledního bydliště žalovaného v Portugalsku.

Má-li žalovaný trvalé nebo obvyklé bydliště v zahraničí, bude věc projednávat soud v místě, kde se žalovaný zdržuje; nenachází-li se žalovaný na území Portugalska, bude věc projednávat soud v místě bydliště žalobce, a má-li žalobce trvalé bydliště v zahraničí, bude v dané věci příslušný soud v Lisabonu.

Obecná pravidla týkající se právnických osob a společností

Je-li žalovaným stát, je příslušný soud podle místa bydliště žalovaného nahrazen soudem příslušným podle místa bydliště žalobce.

Je-li žalovaným jiná právnická osoba nebo společnost, bude věc projednávat soud, v jehož obvodu má žalovaný sídlo nebo pobočku, kancelář, dceřinou společnost, zmocněnce nebo zástupce, v závislosti na tom, zda je žaloba podána na hlavní společnost nebo jeden z uvedených subjektů; žaloby podané na zahraniční právnické osoby nebo společnosti, které mají pobočku, kancelář, dceřinou společnost, zmocněnce nebo zástupce v Portugalsku, však lze podat u soudu v místě, kde se nachází tento subjekt, a to i v případě, podává-li se žaloba na hlavní společnost.

Několik žalovaných a více návrhů

Týká-li se stejná věc několika žalovaných, podává se žaloba u soudu v místě, kde má bydliště největší počet žalovaných; pokud v jednotlivých obvodech žije stejný počet žalovaných, může si žalobce zvolit kterýkoli z nich.

Jestliže chce žalobce podat několik spojených nárok§, které by měly projednat soudy s různou místní příslušností, může si pro podání žaloby zvolit kterýkoli z nich, vyjma případu, kdy příslušnost k posouzení jednoho z nároků závisí na určité vazbě, která soudu umožňuje prohlásit bez návrhu svou nepříslušnost; v tomto případě musí být žaloba podána soudu s výlučnou příslušností.

Pokud však chce navrhovatel uplatnit nároky, které mají závislou nebo podpůrnou povahu, je třeba žalobu podat soudu, který je příslušný projednat hlavní nárok.

Obecná pravidla pro určení příslušnosti v případě výkonu rozhodnutí

Vyjma zvláštních případů, na něž se vztahují jiná ustanovení, bude soudem příslušným pro výkon rozhodnutí soud v místě bydliště dlužníka, ačkoli si věřitel může zvolit soud v místě, kde měla být závazek splněna, je-li žalovaným právnická osoba, nebo pokud se bydliště věřitele nachází v metropolitních oblastech Lisabonu nebo Porta a žalovaný má bydliště v téže metropolitní oblasti.

Pokud se však (exekuce) výkon rozhodnutí týká vydání určité věci nebo zaplacení dluhu zajištěného zástavním právem k věci, je příslušným soudem soud v místě, kde se nachází dotyčná věc, nebo soud v místě, kde se nacházejí věci použité jako záruka.

Jestliže má být návrh na exekuci podán soudu v místě trvalého bydliště dlužníka a dlužník nemá trvalé bydliště v Portugalsku, vlastní zde však majetek, je příslušným soudem soud v místě, kde se předmětný majetek nachází.

V případě několika návrhů na výkon rozhodnutí, které mají projednat soudy s různou místní příslušností, je příslušnost přiznána soudu v místě bydliště dlužníka.

Výkon na základě soudního rozhodnutí

V případě exekuce na základě rozsudku vydaného portugalskými soudy se návrh na nařízení exekuce podává během řízení, v němž bylo toto rozhodnutí vydáno, a exekuci soud zaznamená v soudním spisu sám a nařídí ji, není-li následně podán opravný prostředek, přičemž v tomto případě dojde k postoupení věci k rozhodování o opravném prostředku.

Rozhoduje-li v souladu se zákonem o organizaci soudnictví o nařízení exekuce příslušné specializované oddělení, musí být tomuto specializovanému oddělení bezodkladně zaslán opis soudního rozhodnutí, návrh na nařízení exekuce a související doklady.

Pokud rozhodnutí vydali rozhodci v rozhodčím řízení, které se uskutečnilo v Portugalsku, je příslušným soudem ve věci výkonu rozhodnutí okresní soud v místě, kde se konalo rozhodčí řízení.

Výkon rozhodnutí soudů vyššího stupně

Byla-li žaloba podána odvolacímu soudu nebo Nejvyššímu soudu, je příslušný soud v místě bydliště dlužníka.

Výkon na základě rozhodnutí zahraničního soudu

V případě výkonu na základě rozhodnutí zahraničního soudu je příslušný soud v místě bydliště dlužníka.

Příslušnost soudu ve vztahu k incidenčním věcem

Soud příslušný ve věci hlavní je příslušný rovněž pro incidenční otázky, které nastanou v jejím rámci, a záležitosti, které předloží žalovaný na svou obhajobu.

Příslušnost v případě protinároku

Soud, u něhož bylo zahájeno řízení, je příslušný rovněž pro záležitosti předložené formou protinároku, má-li příslušnost o nich rozhodovat na základě státní příslušnosti, předmětu a hierarchie; v opačném případě je osoba, na kterou byla podána protižaloba, tímto soudem zproštěna na daném stupni zbavena.

Soukromé dohody a změna příslušnosti

Strany se mohou dohodnout, který soud bude příslušný k vyřešení určitého sporu nebo sporů, jež mohou vyplývat z určitého právního vztahu, souvisí-li daná věc s více než jedním právním řádem. Dohoda o soudní příslušnosti může zahrnovat přiznání výlučné příslušnosti portugalským soudům, nebo přiznání pouze alternativní příslušnosti, za předpokladu, že v případě pochybností je tato výlučná.

Volba soudu je platná pouze v případě, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

a) spor se týká sporu o práva, kterými strany disponují;

b) určený soud příslušnost přijme;

c) volba je odůvodněna vážným zájmem obou stran, nebo jedné ze stran, pokud pro druhou stranu neznamená vážné znevýhodnění;

d) nesouvisí se záležitostmi, které spadají do výlučné příslušnosti portugalských soudů;

e) volba je výsledkem písemné dohody nebo dohody potvrzené písemně, v níž je výslovně zmíněn soud, jemuž je příslušnost přiznána.

Za písemnou dohodu se považuje jakýkoli dokument, který je podepsán oběma stranami nebo který vyplývá z výměny dopisů, dálnopisů, telegramů či jiných komunikačních prostředků zanechávajících písemný doklad, bez ohledu na to, zda tyto dokumenty skutečně obsahují dohodu, nebo zda obsahují doložku odkazující na jinou písemnost, v níž je dohoda obsažena.

Ochrana ohrožených dětí a mladistvých

Co se týká příslušnosti v případě nezletilých dětí, za implementaci opatření k prosazování práv dětí a ochraně dítěte odpovídá komise pro sociální ochranu dětí nebo soud v místě bydliště dítěte nebo mladistvého v době obdržení vyrozumění o situaci nebo zahájení soudního řízení.

Pokud není místo bydliště dítěte nebo mladistvého známo, nebo je nelze zjistit, je příslušnost přiznána komisi pro sociální ochranu dětí nebo soudu v místě, kde se dítě nebo mladistvý má zdržovat.

Bez ohledu na výše uvedená pravidla přijme komise pro sociální ochranu dětí nebo soud v místě, kde se má dítě nebo mladistvý zdržovat, opatření, která považuje za nezbytná k jejich bezprostřední ochraně.

Jestliže dítě nebo mladistvý změní po uložení opatření bydliště na dobu delší než tři měsíce, je věc postoupena komisi pro sociální ochranu dětí nebo soudu v místě nového bydliště.

S výjimkou výše uvedeného nejsou změny skutkových okolností, k nimž došlo po zahájení řízení, podstatné.

Bez ohledu na pravidla místní příslušnosti lze v případě, že se ohrožení týká současně více než jednoho dítěte nebo mladistvého, podat jednu žalobu, a pokud byly podány separátní žaloby, lze je spojit s původní žalobou, jestliže to odůvodňují rodinné vztahy nebo zvláštní rizikové situace.

Pokud byly s ohledem na stejné dítě nebo mladistvého podány návrhy na ochranná opatření při dědictví, výchovné poručnictví nebo předběžná opatření u mladistvých, je nutno k soudnímu spisu připojit podrobnosti, aby k nim mohl soudce projednávající původní návrh přihlédnout.

Výchovná opatření – výchovné poručnictví

Za posouzení skutkových okolností a uložení výchovných opatření odpovídá soud v místě bydliště nezletilého dítě v době zahájení řízení. Není-li místo bydliště nezletilého dítěte známo, je příslušný soud v místě bydliště nositele rodičovské odpovědnosti. Mají-li nositelé rodičovské odpovědnosti rozdílné bydliště, je příslušným soudem soud v místě bydliště nositele rodičovské odpovědnosti, kterému bylo nezletilé dítě svěřeno do péče, nebo v případě společné péče soud v místě bydliště nositele rodičovské odpovědnosti, s nímž nezletilé dítě žije. V ostatních případech je příslušný soud v místě, kde jsou opatření uplatňována, nebo není-li toto místo určeno, soud v místě, kde se má dítě zdržovat.

Změny, které nastanou po zahájení řízení, nejsou podstatné.

Pro přijetí bezodkladných opatření je příslušný soud v místě, kde jsou opatření uplatňována, a v místě, kde se má nezletilé dítě zdržovat.

5 Na který soud se musím v tomto členském státě obrátit podle předmětu žaloby a výše hodnoty sporu?

Je třeba prostudovat informační listy na této stránce týkající se „systému soudní moci“ a „příslušnosti“.

6 Mohu podat žalobu sám nebo musím pověřit prostředníka, právního zástupce?

V případech, kdy není zastoupení advokátem povinné, se účastníci mohou zastupovat sami, nebo je mohou zastupovat advokátní koncipienti nebo právní poradci (solicitadores).

Zastoupení advokátem je povinné:

a) ve věcech spadajících do příslušnosti soudů, na něž se vztahují prahové hodnoty a v nichž je přípustné odvolání;

b) ve věcech, u kterých je vždy přípustné odvolání, bez ohledu na částku;

c) v případě opravných prostředků a žalob podaných soudům vyššího stupně.

I v případě povinného zastoupení advokátem mohou žádosti ve věcech, které se netýkají právních otázek, podávat rovněž advokátní koncipienti, právní poradci či samotní účastníci.

Ve věcech, ve kterých neplatní povinné právní zastoupení a strany sporu, provádí výslech svědků soudce, který řízení přizpůsobí konkrétním okolnostem.

Účastníci řízení musí být zastoupeni právníkem, advokátním koncipientem nebo právním poradcem v exekučních řízeních, je-li vymáhaná hodnota vyšší než limit vztahující se na soud prvního stupně, a musí být zastoupeny advokátem v těchto řízeních, je-li hodnota vyšší než limit vztahující se na odvolací soud, nebo v řízeních, kdy je hodnota stejná nebo nižší než tento limit, avšak vyšší než limit vztahující se na soud prvního stupně, je-li zahájeno řízení, které se řídí podmínkami nalézacího řízení.

7 Komu podávám návrh na zahájení řízení: v podatelně, v soudní kanceláři nebo na jiném pracovišti?

Ve věcech, kde je povinné právní zastoupení a kdy účastník nemá žádného prostředníka, mohou být výše uvedené procesní písemnosti předloženy soudu těmito způsoby:

a) doručení na podatelnu soudu s datem platnosti ke dni doručení písemnosti;

b) zaslání doporučenou poštou s datem platnosti ke dni odeslání doporučenou poštou;

c) zaslání faxem nebo e-mailem s datem platnosti ke dni odeslání písemnosti.

Viz rovněž informační list „automatické zpracovávání“.

8 V jakém jazyce mohu návrh podat? Mohu jej podat ústně nebo musí být podán písemně? Mohu jej zaslat faxem nebo elektronickou poštou?

Ve všech soudních písemnostech se používá portugalština.

Pokud má cizí státní příslušník, který nehovoří portugalsky, podat svědeckou výpověď u portugalských soudů, je mu ustanoven tlumočník, aby v případě potřeby pod přísahou mlčenlivosti usnadnil komunikaci.

V případě písemností vyhotovených v cizím jazyce, které vyžadují překlad, nařídí soud z vlastního podnětu nebo na žádost jedné ze stran, aby osoba, která je předkládá, připojila překlad.

Řízení u magistrátních soudů mohou být zahájena ústně. Ve všech ostatních řízeních je nutno žalobu podat písemně.

Procesní písemnosti, které musí strany sporu vyhotovit písemně, jsou soudu předloženy v elektronické podobě pomocí počítačového systému Citius prostřednictvím e-mailové adresy Odkaz se otevře v novém okně.http://citius.tribunaisnet.mj.pt/ v souladu s postupy a pokyny v něm obsaženými, které jsou platné ke dni odeslání písemnosti.

Strana, která předkládá důkazy tímto způsobem, musí podání a případné související písemnosti předložit v elektronické podobě a nemusí zasílat originály, nenařídí-li to soud v souladu s procesním právem.

Ve věcech, kde je povinné právní zastoupení a kdy účastník nemá žádného prostředníka, viz odpověď na předchozí otázku.

Pokud jde o řízení o platebním rozkazu, viz příslušný informační list.

Viz rovněž informační list o „automatickém zpracovávání“.

9 Existují zvláštní žalobní formuláře, nebo pokud ne, jak jinak musím věc vyložit? Co vše musí žalobní návrh obsahovat?

Zvláštní formuláře jsou k dispozici pro zahájení řízení o vydání platebního rozkazu, exekuční řízení a řízení u magistrátních soudů, pokud jej žalobce nezahájil ústně.

Viz na této stránce informační listy o „řízení o platebním rozkazu“, „výkonu soudních rozhodnutí“ a „alternativních způsobech řešení sporů“.

Určovací žaloba je soudu podána návrhem, ve kterém musí žalobce:

  • uvést soud a oddělení, kterému je žaloba podána, a označit strany s uvedením jejich jména, bydliště nebo sídla a pokud možno osobního identifikačního čísla a daňového identifikačního čísla, povolání a pracoviště;
  • uvést adresu svého právního zástupce;
  • udat druh řízení;
  • objasnit základní skutkové okolnosti, které vedly k žalobě, a právní důvody, na nichž se žaloba zakládá;
  • zformulovat návrh;
  • uvést spornou částku;
  • určit vykonavatele, který odpovídá za vyhotovení soudní obsílky, nebo právního zástupce odpovědného za jeho hájení.

Na konci návrhu musí žalobce uvést seznam svědků a vyžádat si jiné důkazy.

K návrhu je nutno připojit doklad o zaplacení soudního poplatku nebo o způsobilosti pro právní pomoc namísto poplatku.

Podatelna soudu původní návrh odmítne a odmítnutí písemně odůvodní v těchto případech:

  • v návrhu není uvedena adresa nebo návrh je určen jinému soudu, oddělení téhož soudu nebo orgánu;
  • nejsou v něm uvedeny strany a podrobné údaje, které musí obsahovat (jméno, bydliště nebo sídlo a případně osobní identifikační číslo a daňové identifikační číslo, pracoviště a povolání);
  • není uvedena adresa právního zástupce;
  • není uveden druh řízení;
  • chybí sporná částka;
  • není předložen doklad o uhrazení soudního poplatku nebo o poskytnutí právní pomoci vyjma v případě bezodkladného předvolání k soudu, jak je stanoveno v zákoně;
  • není podepsán;
  • není vyhotoven v portugalštině;
  • nejsou dodrženy povinné náležitosti.

10 Musím hradit soudní poplatky? Pokud ano, kdy? Musím platit náklady právního zastoupení ihned od zahájení řízení?

Náklady soudního řízení zahrnují soudní poplatky, výlohy a náklady.

Soudní poplatky

Soudní poplatky jsou částky, které musí každá strana v dané věci uhradit, a jsou stanoveny podle hodnoty a složitosti věci, viz Odkaz se otevře v novém okně.nařízení o nákladech soudního řízení.

Soudní poplatky hradí strana, která podává návrh, bez ohledu na to, zda se jedná o žalobce nebo žalovaného, věřitele nebo dlužníka, navrhovatele nebo odpůrce, a to v souladu s nařízením o nákladech soudního řízení.

Soudní poplatky musí být uhrazeny před předložením procesní písemnosti, jejíž podání je zpoplatněno (původní žaloba nebo návrh, protižaloba atd.), ledaže mají osoba nebo řízení osvobození od soudního poplatku nebo strana je zproštěna povinnosti provést úhradu předem.

V případě protižaloby (protinároku) nebo hlavní intervence se dodatečný soudní poplatek platí pouze v případě, že je o jiné návrhy nežli uvedl žalobce.

Návrh se nepovažuje za odlišný, pokud chce strana dosáhnout ve svůj prospěch stejného právního účinku, jaký navrhuje žalobce, nebo pokud chce získat pouze náhradu škody.

Jestliže jeden návrh podává vícero stran, musí soudní poplatek v plné výši uhradit strana, která je uvedena v původní žalobě, protižalobě nebo návrhu jako první, aniž by tím bylo dotčeno právo rekurzu.

Jestliže více než jeden návrh podává vícero stran, odpovídá každý žalobce, protistrana, věřitel nebo navrhovatel za uhrazení příslušného soudního poplatku, jehož hodnota je stanovena v nařízení o nákladech soudního řízení.

U žalob podaných obchodními společnostmi, které v minulém roce podaly u kteréhokoli soudu 200 či více žalob, návrhů na zahájení řízení nebo na nařízení exekuce, jsou soudní poplatky stanoveny podle nařízení o nákladech soudního řízení.

Pro účely nařízení úhrady soudních poplatků se žaloby a návrhy na zajišťovací opatření považují za obzvláště složité, pokud:

a) obsahují obšírná podání nebo tvrzení;

b) souvisejí s vysoce specializovanými právními otázkami nebo technickými záležitostmi nebo vyžadují kombinovanou analýzu právních otázek v různých kontextech nebo

c) zahrnují výslech velkého počtu svědků, posouzení složitých důkazů nebo různé zdlouhavé kroky k získání důkazů.

Uhrazení prvního nebo jediného soudního poplatku se obvykle provádí ke dni, k němuž jsou písemnosti předloženy. Uskutečňuje-li se platba elektronicky, musí být prokázána elektronickým ověřením, jak je stanoveno v právních předpisech. Uskuteční-li se v papírové podobě, musí navrhovatel předložit doklad o zaplacení.

Druhá splátka soudního poplatku musí být uhrazena do 10 dnů od oznámení posledního soudního jednání a navrhovatel musí ve stejné lhůtě předložit doklad o platbě nebo o provedení této platby.

Výlohy

Veškeré výdaje vynaložené v důsledku soudního řízení představují výlohy, bez ohledu na to, zda je požadovaly strany, nebo zda je nařídil rozhodující při.

Vyjma případů stanovených v předpisech upravujících přístup k právu hradí každá strana výlohy, které jí vznikly v důsledku soudního řízení.

Za výlohy odpovídá strana, která si vyžádala určitý úkon, nebo pokud byl úkon proveden z moci úřední, strana, která z něj měla prospěch.

Náklady

Náklady sestávají z částek, které strany vynaloží v souvislosti s daným řízením a s ohledem na něž mají nárok na náhradu nákladů z toho důvodu, že soud rozhodl v neprospěch druhé strany. Tyto náklady jsou uvedeny v soudním rozhodnutí.

Stanovení povinnosti nést náklady řízení soudem zahrnuje soudní poplatky, které zaplatila strana, v jejíž prospěch bylo rozhodnuto, a to podle klouzavé stupnice, výlohy, které straně skutečně vznikly, odměnu zaplacenou vykonavateli a výdaje, které mu vznikly, odměnu právního zástupce a výdaje, které mu vznikly, a to v souladu s podrobným dokladem o výdajích, jak je uvedeno v nařízení.

Pokud mohl žalobce využít mechanismus alternativního řešení sporů, rozhodne se však pro soudní řízení, musí nést vlastní náklady bez ohledu na výsledek řízení, ledaže druhá strana využití této formy alternativního řešení sporů znemožnila.

Některá řízení jsou podle zákona osvobozena od povinnosti hrazení nákladů; osvobození platí rovněž pro určité osoby.

Vzhledem k tomu, že soudní poplatky jsou částkou, která je odvozena od záměru soudit se, může je nést obecně kterýkoli účastník řízení (žalobce, žalovaný, věřitel, dlužník, navrhovatel, odpůrce), neboť platba za ně reflektuje poskytnutí služby, bez ohledu na to, zda bylo rozhodnuto ve prospěch, či nikoli. Strany, v jejichž prospěch bylo rozhodnuto, mají právo na náhradu částek vynaložených na soudní poplatky podle nařízení o nákladech řízení.

Odměny

Odměny kvalifikovaných osob jsou stanoveny soudem, který musí za tímto účelem zohlednit význam poskytnutých služeb, obtížnost a naléhavost dané věci, míru duševní tvořivosti potřebné pro její poskytnutí, dosažené výsledky, vynaložený čas, převzatou odpovědnost a jiné profesní povinnosti.

11 Mohu žádat o právní pomoc?

Ano, o právní pomoc můžete požádat, pokud splňujete podmínky pro její poskytnutí (viz informační list o „právní pomoci“).

12 Kdy je můj návrh na zahájení řízení řádně podán? Dostanu úřední vyrozumění, zda byl můj žalobní návrh úplný, či nikoliv?

Viz odpovědi na otázky č. 7 a 8.

Po obdržení žádosti ověří soudní úředník, který ji přijme, formální požadavky. V následných fázích řízení provede soudce podrobnější a důkladnější ověření.

Strany jsou o těchto rozhodnutích vždy vyrozuměny.

13 Dostanu přesné údaje o časovém harmonogramu navazujících kroků (např. o lhůtě pro přijetí žalobního návrhu)?

Soudy nemusí ze zákona poskytovat informace tohoto druhu. Prostřednictvím CITIUS, iniciativy Ministerstva spravedlnosti týkající se digitalizace soudních řízení, mohou nyní právní zástupci nahlížet do spisů ze své kanceláře.

Nyní, kdy jsou procesní písemnosti podávány elektronicky a jsou zavedeny přímo do počítačových aplikací soudů a soudci používají tyto aplikace k provedení svých úkonů, mohou právníci, soudci a úřady tyto aplikace a portál CITIUS používat k nahlížení do soudních spisů a písemností.

Další informace

Odkaz se otevře v novém okně.Apoio Judiciário – Protecção Jurídica

Odkaz se otevře v novém okně.Bases Jurídico-Documentais

Odkaz se otevře v novém okně.Câmara dos Solicitadores

Odkaz se otevře v novém okně.Diário da República (Úřední věstník)

Odkaz se otevře v novém okně.Direcção-Geral da Administração da Justiça

Odkaz se otevře v novém okně.Direcção-Geral da Política de Justiça

Odkaz se otevře v novém okně.Ministério da Justiça (Ministerstvo spravedlnosti)

Odkaz se otevře v novém okně.Ordem dos Advogados

Odkaz se otevře v novém okně.Portal Citius

Poslední aktualizace: 31/03/2017

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Jak postupovat? - Rumunsko

1 Musím podat návrh na zahájení soudního řízení nebo existuje jiná alternativa?

Každá osoba, která uplatňuje nárok vůči jiné osobě, musí podat žalobu k soudu (návrh na zahájení řízení), do jehož pravomoci předmětná věc spadá. Věc může být předána soudu až po ukončení předcházejícího řízení, stanoví-li tak výslovně zákon. Doklad o ukončení předcházejícího řízení musí být k žalobě připojen.

Místo žaloby lze rovněž využít alternativních způsobů řešení sporu.

Před podáním žaloby je možné zvolit mediaci. Během soudního řízení jsou soudní orgány povinny informovat strany o možnosti a výhodách mediace.

Mediaci lze využít ve sporech týkajících se pojištění, ochrany spotřebitele, rodinného práva, profesní odpovědnosti, pracovních sporů a občanskoprávních sporů s hodnotou nepřesahující 50 000 RON, s výjimkou těch sporů, ve spojení s nimiž bylo vyneseno vykonatelné rozhodnutí k zahájení insolvenčního řízení, žalob týkajících se obchodního rejstříku a věcí, v nichž si strany mohou zvolit postup podle článků 1.014–1.025 nebo 1.026–1.033 občanského soudního řádu (platební příkazy nebo drobné nároky).

Strany sporu mohou rovněž využít rozhodčího řízení, což je soukromá alternativa soudnictví. Osoby plně svéprávné se mohou dohodnout na vyřešení sporu v rozhodčím řízení, s výjimkou sporů týkajících se osobního stavu, způsobilosti osob, dědického řízení, rodinných vztahů a práv, o kterých strany nemohou rozhodovat.

2 Jaké platí lhůty pro podání návrhu na zahájení soudního řízení?

Právo na podání žaloby, jejímž předmětem je peněžní nárok, podléhá promlčení, nestanoví-li zákon jinak. V případech přesně upravených zákonem se promlčují i práva na podání jiných žalob bez ohledu na jejich předmět (článek 2501 občanského zákoníku).

Podle článku 2517 občanského zákoníku je obecná promlčecí lhůta tři roky.

V souladu s čl. 10 odst. 1 mimořádného vládního nařízení č. 39/2017 o žalobách na náhradu škody způsobené porušením ustanovení práva hospodářské soutěže a o změně a doplnění zákona č. 21/1996 o hospodářské soutěži, odchylně od článku 2.517 občanského zákoníku, je právo podat žalobu na náhradu škody promlčeno po pěti letech.

Občanský zákoník stanoví zvláštní promlčecí lhůty pro určité věci, jako např.:

  • desetiletou promlčecí lhůtu pro věcná práva, která nebyla zákonem prohlášena za nezrušitelná nebo nepodléhající jiné promlčecí lhůtě, náhrady majetkových a nemajetkových škod, které osoba utrpěla v důsledku mučení nebo jiného nelidského zacházení nebo případně násilí nebo sexuálního útoku proti nezletilým nebo bezbranným nebo osobám, které nemohou vyjádřit svou vůli, náhrady škod na životním prostředí,
  • dvouletou promlčecí lhůtu pro právo podat žalobu vyplývající z pojišťovacího a zajišťovacího vztahu, právo podat žalobu týkající se uhrazení poplatků dlužných zprostředkovatelům za služby poskytnuté podle smlouvy o zprostředkování,
  • jednoletou promlčecí lhůtu pro právo podat žalobu týkající se vrácení částek vybraných z prodeje vstupenek na představení, které se nekonalo, pro dodavatele občerstvení a provozovatele hotelů za poskytnuté služby, pro profesory, učitele, mistry a umělce za hodinové, denní nebo měsíční lekce, pro lékaře, porodní asistentky, zdravotní sestry a lékárníky za návštěvy, procedury nebo léky, pro maloobchodníky za platby prodaného zboží a poskytnutých služeb, pro řemeslníky za jejich práci, pro právníky vůči jejich klientům za platby poplatků a výdajů, pro notáře a soudní exekutora ohledně plateb částek, na něž mají nárok z důvodu svojí činnosti, pro inženýry, architekty, zeměměřiče, účetní a další samostatně výdělečné osoby za platby částek, na něž mají nárok, pro právo podat žalobu vyplývající z dohody o pozemní, vzdušné nebo vodní přepravě zboží proti dopravci.

3 Musím zahájit soudní řízení v tomto členském státě?

Pravidla upravující mezinárodní pravomoci ve sporech s přeshraničním prvkem jsou stanovena v Hlavě VII, Mezinárodní občanské řízení občanského soudního řádu. Tato ustanovení však platí pouze pro řízení s přeshraničním prvkem v oblasti soukromého práva, pokud mezinárodní smlouva, kterou Rumunsko podepsalo, právo Evropské unie nebo zvláštní zákony nestanoví jinak.

Pro věci s mezinárodní příslušností stanoví občanský soudní řád pravidla týkající se mimo jiné: příslušnosti založené na bydlišti nebo sídle žalovaného, dobrovolného ujednání o příslušnosti rumunských soudů, dohod o volbě soudu, výjimky rozhodčího řízení, fora necessitatis, vnitřní příslušnosti, překážky litispendence a s tím souvisejících řízení na mezinárodní úrovni, výlučné osobní příslušnosti, výlučné příslušnosti pro peněžité žaloby nebo přednostní příslušnosti rumunských soudů (článek 1066 a následující občanského soudního řádu).

4 Pokud ano, na jaký soud se musím v tomto členském státě obrátit, podle svého bydliště a bydliště odpůrce nebo na základě jiných kritérií místní příslušnosti v dané věci?

Místní příslušnost se řídí obecnými kritérii (bydliště / sídlo žalovaného), alternativními kritérii (rodičovství, vyživovací povinnost, smlouva o přepravě, pojistná smlouva, směnka, šek, dlužní úpis / vlastní směnka, spotřebitelé, odpovědnost vyplývající z občanskoprávních deliktů) nebo výlučnými kritérii (nemovitosti, dědictví, obchodní společnosti, žaloby proti spotřebitelům) upravenými článkem 107 a následujícími nového občanského soudního řádu.

5 Na který soud se musím v tomto členském státě obrátit podle předmětu žaloby a výše hodnoty sporu?

Věcná příslušnost soudu je stanovena v článku 94 a následujícími nového občanského soudního řádu a závisí na povaze věci nebo hodnotě sporu.

Okresní soudy rozhodují jako soudy prvního stupně žaloby, které spadají podle občanského zákoníku do pravomoci opatrovnického a rodinného soudu; návrhy na zápis do rejstříku osobního stavu; návrhy v souvislosti se správou vícepatrových budov / bytů / prostor ve výlučném vlastnictví různých osob a návrhy týkající se právních vztahů mezi sdruženími vlastníků a dalších fyzických, případně právnických osob; návrhy na vystěhování; návrhy týkající se společných zdí a příkopů, vzdáleností mezi budovami a porosty, práva na volný průchod a jakýchkoliv dalších břemen nebo omezení vlastnických práv; návrhy týkající se změn nebo označování hranic; žaloby na ochranu držby; žaloby týkající se povinností něco vykonat nebo se něčeho zdržet, jejichž hodnotu nelze vyjádřit penězi; žaloby o soudní rozdělení spoluvlastnictví, a to bez ohledu na hodnotu předmětu sporu; všechny ostatní žaloby a návrhy, jejichž hodnotu lze vyjádřit penězi do výše 200 000 RON včetně, a to bez ohledu na způsobilost stran.

Tribunály rozhodují jako soudy prvního stupně všechny záležitosti, které podle zákona nespadají do pravomoci jiného soudu, nebo spory, které podle zákona spadají do pravomoci tribunálu.

Odvolací soudy rozhodují jako soudy prvního stupně o žalobách týkající se správních a daňových sporů nebo o jiných žalobách, které podle zákona spadají do pravomoci odvolacích soudů.

6 Mohu podat žalobu sám nebo musím pověřit prostředníka, právního zástupce?

Strany sporu mohou podat žalobu osobně, nebo prostřednictvím zástupce, který může být ustanoven na základě zákona, dohody nebo rozhodnutí soudu. Fyzické osoby nemající způsobilost k právním úkonům jsou zastoupeny právním zástupcem. Účastníci mohou být zastoupeni zástupcem dle svého uvážení, pokud zákon nevyžaduje, aby se dostavili na soud osobně.

V řízeních v prvním stupni a v odvolacím řízení se fyzické osoby mohou nechat zastupovat advokátem nebo jiným zmocněncem. Vystupuje-li jako zmocněnec jiná osoba než advokát, je zmocněnec oprávněn podávat návrhy týkající se procesních výjimek a podstaty věci pouze prostřednictvím advokáta, a to jak ve stádiu vyšetřování, tak i během prezentace tvrzení. Při vypracování žaloby (návrhů) a uvedení důvodů odvolání, jakož i při podání odvolání a jeho obhajobě, může fyzickou osobu zastupovat pouze advokát, a to pod sankcí neplatnosti.

Právnické osoby se mohou nechat zastupovat na soudě na základě smlouvy pouze právním poradcem nebo advokátem. Při vypracování žaloby (návrhů) a uvedení důvodů odvolání, jakož i při podání odvolání a jeho obhajobě, může právnickou osobu zastupovat pouze advokát nebo právní poradce, a to pod sankcí neplatnosti. Výše uvedená pravidla se odpovídajícím způsobem uplatňují i na sdružení, společnosti a jiné subjekty bez právní subjektivity.

7 Komu podávám návrh na zahájení řízení: v podatelně, v soudní kanceláři nebo na jiném pracovišti?

Žaloba se zaregistruje a je jí přiřazeno určité datum podle podacího razítka. Po zapsání se žaloba a připojené listiny a případně i doklad o doručení soudu předají předsedovi soudu nebo jím určené osobě, která okamžitě podnikne kroky podle zákona k sestavení soudního senátu namátkou (článek 199 občanského soudního řádu).

8 V jakém jazyce mohu návrh podat? Mohu jej podat ústně nebo musí být podán písemně? Mohu jej zaslat faxem nebo elektronickou poštou?

Podle čl. 12 odst. 5 zákona číslo 304/2004 o organizaci soudů se žaloby a další procesní listiny vyhotovují v rumunském jazyce. Žaloby lze podávat pouze písemně. Článek 194 nového občanského soudního řádu stanoví, že žaloba podaná osobně nebo prostřednictví zástupce, která byla doručena prostřednictvím pošty, kurýrem, faxem, nebo její naskenovaná verze zaslaná e-mailem nebo jako elektronická listina, se zaregistruje a je jí přiřazeno určité datum podle podacího razítka.

V souladu s článkem 225 nového občanského soudního řádu se soud obrátí na soudního tlumočníka, nehovoří-li účastník, který má být slyšen, jazykem rumunským. Se souhlasem stran sporu může jako tlumočník vystupovat soudce nebo soudní úředník. Nemůže-li být zajištěna přítomnost tlumočníka, může být jako tlumočník použita kterákoli důvěryhodná osoba ovládající předmětný jazyk. Je-li osoba němá, neslyšící nebo hluchoněmá nebo se z nějakého důvodu nemůže vyjadřovat, je komunikace vedena písemnou formou. Neumí-li osoba číst nebo psát, použije se tlumočník. Ustanovení o znalcích se v příslušném rozsahu použijí i pro překladatele a tlumočníky.

9 Existují zvláštní žalobní formuláře, nebo pokud ne, jak jinak musím věc vyložit? Co vše musí žalobní návrh obsahovat?

Občanský soudní řád nepočítá s použitím jednotných formulářů pro žaloby. Obecná pravidla občanskoprávního řízení stanoví některé náležitosti občanskoprávních žalob (např. žalobního návrhu, vyjádření k žalobě, protinávrhu).

10 Musím hradit soudní poplatky? Pokud ano, kdy? Musím platit náklady právního zastoupení ihned od zahájení řízení?

Náklady řízení tvoří kolkovné, odměny advokátů, znalců a odborníků, cestovné a náhrada za ušlý výdělek pro svědky, náklady na cestu a ubytování, jakož i další náklady nezbytné k řádnému průběhu řízení. Účastník, který uplatňuje nárok na náhradu nákladů řízení, musí prokázat jejich vznik a výši nejpozději na do ukončení projednávání věci samé. Účastník, který neměl ve věci úspěch, musí zaplatit úspěšné straně na její žádost náklady řízení. Byla-li žaloba úspěšná z části, soudce rozhodne o tom, v jakém rozsahu musí každá ze stran sporu uhradit náklady řízení. Je-li to nutné, o náhradu nákladů nařízení soud. Žalovaný, který uznal nároky navrhovatele při prvním jednání, ke kterému byly strany řádné předvolány, nemá povinnost hradit náklady řízení, s výjimkou toho, kdy mu bylo žalujícím zasláno oficiální upozornění, nebo žalovaný byl podle zákona v prodlení. Je-li více žalujících nebo žalovaných, může jim být nařízeno uhradit náklady řízení rovným dílem, poměrně nebo společně podle jejich postavení v řízení nebo podle povahy právního vztahu mezi nimi.

11 Mohu žádat o právní pomoc?

Právní pomoc lze získat v souladu s ustanoveními mimořádného nařízení číslo 51/2008 o veřejné právní pomoci v občanskoprávních věcech, schváleného v pozměněné podobě zákonem číslo 193/2008 v platném znění. Nový občanský soudní řád (články 90 a 91) obsahuje obecná ustanovení ohledně právní pomoci.

12 Kdy je můj návrh na zahájení řízení řádně podán? Dostanu úřední vyrozumění, zda byl můj žalobní návrh úplný, či nikoliv?

Žaloba se zaregistruje a je jí přiřazeno určité datum podle podacího razítka. Po zapsání se žaloba a připojené listiny a případně i doklad o doručení soudu předají předsedovi soudu nebo jím určené osobě, která okamžitě podnikne kroky podle zákona k sestavení soudního senátu namátkou.

Senát, jemuž byla věc namátkou přidělena, přezkoumá, zda žaloba obsahuje všechny podstatné náležitosti. Neobsahuje-li žaloba všechny náležitosti, je navrhovatel písemně vyrozuměn o vadách. Ve lhůtě deseti dnů od obdržení vyrozumění musí navrhovatel dodat požadované informace nebo učinit nařízené změny pod sankcí neplatnosti žaloby. Nejsou-li splněny povinnosti ohledně poskytnutí dodatečných informaci nebo doplnění žaloby ve stanovené lhůtě, rozhodne soud o nepřípustnosti žaloby zprávou z projednávání vydanou v neveřejném zasedání.

Jakmile soudce zjistí, že žaloba splňuje všechny náležitosti, prostřednictvím rozhodnutí nařídí oznámit tuto skutečnost žalovanému.

13 Dostanu přesné údaje o časovém harmonogramu navazujících kroků (např. o lhůtě pro přijetí žalobního návrhu)?

Podrobné informace o věci lze získat v archivu soudu nebo na jeho internetových stránkách, jsou-li k dispozici na Odkaz se otevře v novém okně.https://portal.just.ro/.

Soud může rozhodnout o žalobě pouze tehdy, byly-li strany sporu předvolány nebo se dostavily před soud osobně nebo prostřednictvím zástupce. Soud odloží rozhodnutí ve věci a nařídí předvolání strany, zjistí-li, že nepřítomná strana nebyla předvolána v souladu se zákonem, pod sankcí neplatnosti. Předvolání a ostatní procesní listiny jsou doručovány z moci úřední.

Jakmile soudce zjistí, že žaloba splňuje všechny náležitosti, rozhodnutím nařídí, aby žaloba byla oznámena žalovanému, přičemž žalovaného poučí o povinnosti podat žalobní odpověď do dvaceti pěti dnů od doručení žaloby, pod hrozbou sankce. S žalobní odpovědí je seznámen navrhovatel, který na ni musí odpovědět do deseti dnů od jejího doručení a žalovaný se může s touto odpovědí seznámit ve spise. Soudce rozhodnutím nařídí do tří dnů od předložení žalobní odpovědi první jednání, které musí proběhnout do šedesáti dnů od tohoto rozhodnutí, a nařídí předvolání stran sporu. Nepředloží-li žalovaný žalobní odpověď v zákonné lhůtě nebo nepředloží-li navrhovatel odpověď na žalobní odpověď, nařídí po uplynutí příslušné lhůty soudce rozhodnutím první jednání ve věci, které musí proběhnout do šedesáti dnů od tohoto rozhodnutí, a nařídí předvolání stran. V naléhavých řízeních může soudce zkrátit shora uvedené lhůty v závislosti na okolnostech případu. Má-li žalovaný bydliště nebo sídlo v cizině, nařídí soudce delší přiměřenou lhůtu v závislosti na okolnostech případu.

Účastník, který podal žalobu a vzal na vědomí termín jednání, a účastník, který se dostavil k jednání, nebudou v průběhu řízení předvoláváni k soudu, neboť se má za to, že dotyčné osoby vzaly na vědomí termíny následujících jednání. Tato ustanovení se rovněž vztahují na účastníka, kterému bylo doručeno předvolání, neboť se má za to, že i v tomto případě si je dotyčná osoba vědoma termínů jednání následujících po jednání, ke kterému jí bylo doručeno předvolání. Předvolání rovněž uvádí, že po doručení předvolání a podpisu potvrzujícím jeho převzetí, se má za to, že předvolaná osoba vzala na vědomí termíny jednání následujících po jednání, ke kterému jí bylo doručeno předvolání.

Po skončení prvního jednání, ke kterému byly strany sporu řádně předvolány, musí soudce po slyšení účastníků odhadnout nezbytnou dobu na prošetření věci při vzetí do úvahy okolností případu, aby rozhodnutí bylo vyneseno v přiměřené a předvídatelné době.

Poslední aktualizace: 22/09/2021

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Jak postupovat? - Slovinsko

1 Musím podat návrh na zahájení soudního řízení nebo existuje jiná alternativa?

Může být vhodnější spor vyřešit pomocí alternativních způsobů řešení sporů. Alternativní způsoby řešení sporů umožňují urovnat spor bez účasti soudu, nebo alespoň bez rozhodnutí soudu o skutkové podstatě dané věci. Mezi hlavní druhy alternativních způsobů řešení sporů používané ve Slovinsku patří rozhodčí řízení, mediace a soudní řízení v širším slova smyslu zaměřené na dosažení soudního smíru. Zákon o alternativním řešení sporů (Zakon o alternativnem reševanju sodnih sporov) ukládá soudům prvního a druhého stupně povinnost umožnit stranám sporů vyplývajících z obchodních, pracovněprávních, rodinných nebo jiných občanskoprávních vztahů použít alternativní způsoby řešení sporů za účelem přijetí a vymáhání programu alternativního řešení sporů. Podle tohoto programu musí soudy stranám umožnit využít mediaci a případně jiné formy alternativního řešení sporů.

Mediace je řešení sporů s pomocí nestranné třetí strany, která nemůže vynést závazné rozhodnutí. Strany se mohou dohodnout na uzavření dohody o řešení sporu ve formě přímo vykonatelného notářského zápisu, soudního smíru nebo smíru založeném na rozhodčím nálezu.

Strany mohou kdykoli během řízení u občanskoprávního soudu uzavřít dohodu o řešení sporu (soudní smír). Soudní smír je exekučním titulem.

Více informací o tomto tématu je k dispozici v části „Alternativní řešení sporů“.

2 Jaké platí lhůty pro podání návrhu na zahájení soudního řízení?

Lhůty pro podání soudní žaloby závisí na povaze věci. Otázky týkající se termínů a promlčecích lhůt může objasnit advokát nebo služba bezplatné právní pomoci. Více informací o tomto tématu je k dispozici v části „Procesní lhůty“.

3 Musím zahájit soudní řízení v tomto členském státě?

Více informací o tomto tématu je k dispozici v části „Příslušnost“.

4 Pokud ano, na jaký soud se musím v tomto členském státě obrátit, podle svého bydliště a bydliště odpůrce nebo na základě jiných kritérií místní příslušnosti v dané věci?

Více informací o tomto tématu je k dispozici v části „Příslušnost“.

5 Na který soud se musím v tomto členském státě obrátit podle předmětu žaloby a výše hodnoty sporu?

Více informací o tomto tématu je k dispozici v části „Příslušnost“.

6 Mohu podat žalobu sám nebo musím pověřit prostředníka, právního zástupce?

Ve Slovinsku se strany mohou dostavit k soudu osobně, s výjimkou řízení o mimořádných opravných prostředcích, v nichž mohou právní kroky činit pouze pomocí prostředníka, kterým je advokát, nebo strana sama či její zákonný zástupce, pokud složili advokátní zkoušku. Jestliže si strana přeje, aby ji zastupoval právní zástupce, může jím být v řízení u okresního soudu jakákoli svéprávná osoba, zatímco u krajského soudu, vrchního soudu nebo Nejvyššího soudu může jako právní zástupce vystupovat pouze advokát či jiná osoba, která složila advokátní zkoušku.

7 Komu podávám návrh na zahájení řízení: v podatelně, v soudní kanceláři nebo na jiném pracovišti?

Žalobu lze příslušnému soudu zaslat poštou nebo ji doručit přímo do podatelny soudu. Viz rovněž odpověď na bod 8.

8 V jakém jazyce mohu návrh podat? Mohu jej podat ústně nebo musí být podán písemně? Mohu jej zaslat faxem nebo elektronickou poštou?

Úředním jazykem na soudech ve Slovinsku je slovinština. V oblastech, v nichž žije maďarská nebo italská národnostní menšina, se jako úřední jazyk používá společně se slovinštinou i maďarština nebo italština. Žaloba musí být vyhotovena ve slovinštině a žalobce ji musí vlastnoručně podepsat.

Vlastnoručním podpisem žalobce se rozumí také elektronický podpis, který je rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.

Návrhy a žaloby je proto nutno podat písemně. Písemným návrhem je návrh napsaný rukou či vytištěný návrh, který je vlastnoručně podepsaný (návrh ve fyzické podobě), nebo návrh v elektronické podobě opatřený elektronickým podpisem, který je rovnocenný vlastnoručnímu podpisu (návrh v elektronické podobě). Návrh ve fyzické podobě se zasílá poštou, za použití prostředků komunikačních technologií, doručuje se přímo orgánu nebo osobě, která se podáváním návrhů zabývá profesionálně. Žalobu lze zaslat rovněž faxem.

Zákon povoluje i elektronické návrhy, tj. návrhy v elektronické podobě, které jsou podepsány elektronickým podpisem rovnocenným vlastnoručnímu podpisu. Elektronické návrhy se vkládají do soudního informačního systému. Informační systém navrhovateli automaticky potvrdí přijetí návrhu.

Bez ohledu na stávající právní předpisy (zákony a prováděcí předpisy) týkající se všech občanských a obchodních soudních řízení lze v současnosti prostřednictvím internetu nebo elektronicky zahájit pouze řízení uvedená na portálu e-justice (e-Sodstvo): některé druhy řízení o výkonu rozhodnutí, podávání návrhů a vydávání rozhodnutí v insolvenčním řízení a podávání návrhů na zápis do katastru nemovitostí.

Za tímto účelem je ve Slovinsku k dispozici portál e-justice, který umožňuje předkládat písemné materiály v elektronické podobě: Odkaz se otevře v novém okně.https://evlozisce.sodisce.si/esodstvo/index.html

9 Existují zvláštní žalobní formuláře, nebo pokud ne, jak jinak musím věc vyložit? Co vše musí žalobní návrh obsahovat?

Ve Slovinsku není nutné podat žalobu na zvláštním formuláři; žaloba však musí obsahovat určité zákonem stanovené údaje, které jsou stanoveny pro všechny návrhy a navíc i pro žaloby. Žaloba tak musí obsahovat: odkaz na soud, jména a adresy trvalého nebo dočasného pobytu či sídlo účastníků řízení, případně jejich zákonných zástupců nebo zmocněnců, předmět sporu a obsah prohlášení. Kromě toho musí obsahovat ještě rodné číslo (EMŠO) strany, pokud je strana fyzickou osobou zapsanou v centrálním registru obyvatel (centralni register prebivalstva), daňové číslo, pokud je strana, která není zapsaná v centrálním registru obyvatel, zapsaná v daňovém registru (davčni register), nebo datum narození, pokud strana není zapsána ani v centrálním registru obyvatel, ani v daňovém registru (tyto údaje soud získá z moci úřední). Pokud je strana právnickou osobou, musí být uvedeno jméno nebo název firmy, sídlo a obchodní adresa a rodné nebo daňové číslo, pokud má právnická osoba sídlo v Republice Slovinsko. Pokud je strana podnikatelem (osoba samostatně výdělečně činná v rámci organizovaného podniku) nebo soukromníkem (např. lékařem, notářem, právníkem, zemědělcem nebo jinou fyzickou osobou, která není podnikatelem a která vykonává určitou profesi), musí být uvedeno jméno, název firmy, sídlo a obchodní adresa a rodné nebo daňové číslo, pokud je registrována v Republice Slovinsko. Žaloba musí také obsahovat návrhová žádání (petit) a vedlejší nároky, skutečnosti dokládající žádání žalobce, důkazy potvrzující tyto skutečnosti a podpis žalobce. Pokud příslušnost soudu závisí na hodnotě sporného předmětu a předmět sporu nepředstavuje peněžní částku, musí žalující strana v žalobě uvést také hodnotu sporného předmětu. Návrhy, které musí být doručeny protistraně, musí být předloženy soudu v tolika kopiích, kolik jich požaduje soud a protistrana, a ve formě, která soudu umožňuje jejich předání. Totéž platí i pro přílohy.

10 Musím hradit soudní poplatky? Pokud ano, kdy? Musím platit náklady právního zastoupení ihned od zahájení řízení?

Soudní poplatky je nutno uhradit při podání žaloby a předložení protinároku, návrhu na smírné zastavení řízení, žaloby obsahující návrh na vydání platebního rozkazu, návrhu na obnovu řízení, návrhu na zajištění důkazu před zahájením občanského řízení, návrhu na smír, oznámení o odvolání, opravného prostředku, návrhu na povolení dovolání a na dovolání. Soudní poplatky musí být uhrazeny nejpozději ve lhůtě stanovené soudem v platebním rozkazu týkajícím se soudních poplatků.
Není-li soudní poplatek za návrh uhrazen ve stanovené lhůtě a neexistují-li podmínky, které by byly důvodem pro osvobození od něj nebo jeho odklad či uhrazení ve splátkách, považuje se návrh za stažený.

Náklady soudního řízení hradí strana, v jejíž neprospěch bylo v dané věci rozhodnuto. Zmocněncům, kteří jsou advokáty, je přiznána náhrada nákladů na zastupování advokátem v soudním řízení podle zákona o advokátních tarifech (Zakon o odvetniški tarifi). Náklady na advokáta jsou součtem nákladů na advokátní služby a výlohy potřebných k výkonu činnosti, navýšených o DPH v případě, že je advokát osobou povinnou k dani DPH v Republice Slovinsko. Advokát musí v souladu s právními předpisy vystavit straně či příjemci služby podrobnou fakturu za poskytnutou právní službu nebo zaplacenou zálohu nejpozději osmý den poté, co byla služba poskytnuta nebo zaplacena záloha. Právní služba se považuje za poskytnutou nejpozději poté, co advokát provedl všechny úkony, které vyplývají z dohody o zmocnění nebo z rozhodnutí příslušného orgánu. Advokát může před skončením řízení od strany požadovat zálohu na požadované služby a výdaje.

11 Mohu žádat o právní pomoc?

Strany mohou požádat o bezplatnou právní pomoc, která jim je poskytnuta, pokud splňují podmínky stanovené v zákoně o bezplatné právní pomoci (Zakon o brezplačni pravni pomoči, ZBPP). Více informací o tomto tématu je k dispozici v části „Právní pomoc“.

12 Kdy je můj návrh na zahájení řízení řádně podán? Dostanu úřední vyrozumění, zda byl můj žalobní návrh úplný, či nikoliv?

Žaloba se pokládá za podanou, jakmile ji obdrží příslušný soud. Je-li žaloba zaslána doporučeným dopisem nebo telegramem, považuje se datum odeslání za datum jejího doručení soudu, kterému je určena. Žalobce neobdrží automaticky potvrzení o podání žaloby. Je-li návrh doručen do poštovní schránky soudu, považuje se okamžik přijetí poštovní schránkou soudu za okamžik jeho doručení soudu, kterému je určen.

V zákoně o elektronických návrzích (Zakon za vloge v elektronski obliki) je stanoveno, že elektronické návrhy jsou soudnímu informačnímu systému zasílány elektronickými prostředky. V tomto případě se okamžik přijetí soudním informačním systémem pokládá za okamžik doručení soudu, kterému je návrh určen. Informační systém navrhovateli automaticky potvrdí přijetí návrhu.

Navzdory platným právním předpisům není v současnosti možné podat v občanských a obchodních soudních řízeních žalobu elektronickými prostředky s výjimkou řízení o vkladu do katastru nemovitostí, insolvenčního řízení a řízení o výkonu rozhodnutí.

13 Dostanu přesné údaje o časovém harmonogramu navazujících kroků (např. o lhůtě pro přijetí žalobního návrhu)?

Jsou-li úkony vázány na prekluzivní lhůty, soud upozorní příslušnou stranu písemně a připojí právní poučení, v němž jsou vysvětleny důsledky nedodržení pokynů soudu.

Související odkazy

Odkaz se otevře v novém okně.http://www.dz-rs.si/wps/portal/Home/deloDZ/zakonodaja/preciscenaBesedilaZakonov

Odkaz se otevře v novém okně.http://www.sodisce.si/

Odkaz se otevře v novém okně.https://www.uradni-list.si/glasilo-uradni-list-rs

Odkaz se otevře v novém okně.http://www.pisrs.si/Pis.web/

Poslední aktualizace: 02/03/2020

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Jak postupovat? - Slovensko

1 Musím podat návrh na zahájení soudního řízení nebo existuje jiná alternativa?

Odpověď na tuto otázku najdete v části: „Alternativní způsoby řešení sporů – Slovensko“

Všechny spory nemusí být nutně řešeny soudná cestou. Strany by se měly nejprve pokusit řešit spor smírně a najít kompromis přijatelný pro obě strany. Další možností je vyřešení sporu mediací. Mediace je mimosoudní činnost, při níž osoby zúčastněné na mediaci za pomoci mediátora řeší svůj spor, který vznikl z jejich smluvního nebo jiného právního vztahu. Doporučuje se, aby se strany na soud obrátily až po vyčerpání všech alternativních způsobů řešení sporu, nebo v případech, kdy je cílem přesně vymezit právní postavení stran, jejich práva a vzájemné závazky.

Za určitých podmínek stanovených zákonem o rozhodčím řízení (zákon o rozhodcovskom konaní, ve znění pozdějších předpisů) může rozhodčí soud rozhodovat, pokud jde o:

a) řešení sporů vzniklých z tuzemských a mezinárodních obchodních a občanskoprávních vztahů, je-li místem rozhodčího řízení Slovenská republika,

b) uznání a výkon tuzemských a cizích rozhodnutí v Slovenské republice.

Jsou-li určité druhy sporů, které ze své působnosti nevylučuje zákon o rozhodčím řízení, již předmětem soudního řízení, mohou se účastníci dohodnout před soudem nebo mimosoudně, že přikročí k rozhodčímu řízení. Taková dohoda musí obsahovat dohodu o rozhodčím řízení. Tato dohoda doručená soudu má za účinky zpětvzetí návrhu, jakož i souhlas žalovaného s tímto zpětvzetím v souladu s občanským soudním řádem (Civilný sporový poriadok).

2 Jaké platí lhůty pro podání návrhu na zahájení soudního řízení?

Podle občanské soudního řádu se právo promlčí, není-li vykonáno ve lhůtě předepsané zákonem. Lhůty pro podání návrhu se liší v závislosti na případu.

Promlčecí lhůty jsou stanoveny zákonem. Obecná promlčecí lhůta je tříletá a plyne od dne, kdy právo mohlo být poprvé vykonáno.

K promlčení soud přihlédne jen na základě námitky dlužníka. Namítne-li dlužník, že právo bylo promlčeno, nemůže být věřiteli promlčené právo přiznáno.

3 Musím zahájit soudní řízení v tomto členském státě?

Viz část: „Příslušnost – Slovensko

Pravomoc soudu projednat určitou věc stanoví právní předpisy Evropské unie – nařízení, vícestranné a dvoustranné mezinárodní smlouvy, a pokud neexistují, pak vnitrostátní kolizní normy.

Pravidla upravující pravomoc slovenských soudů jsou na vnitrostátní úrovni stanovena zákonem číslo 97/1963 Sb. o mezinárodním právu soukromém a procesním (Zákon č. 97/1963 Zb. o medzinárodnom práve súkromnom a procesnom). Základní pravidlo stanoví, že pravomoc slovenských soudů je dána, pokud osoba, proti které směřuje návrh (žaloba) má bydliště nebo sídlo na území Slovenské republiky, nebo v případě majetkových práv, tu má majetek. Další ustanovení specifikují podmínky, za kterých je dána pravomoc slovenských soudů. Ve smluvních vztazích mohou strany založit pravomoc dohodou. V určitých případech mají slovenské soudy výlučnou pravomoc, např. v řízeních vztahujících se k věcným právům k nemovitostem, nájmu nemovitostí na území Slovenské republiky nebo v řízeních týkajících se registrace nebo platnosti patentů, ochranných známek, vzorů a dalších práv.

4 Pokud ano, na jaký soud se musím v tomto členském státě obrátit, podle svého bydliště a bydliště odpůrce nebo na základě jiných kritérií místní příslušnosti v dané věci?

Viz část: „Příslušnost – Slovensko

V souladu s občasným soudním řádem je příslušným k projednání věci obecný soud účastníka, proti kterému návrh směřuje (odpůrce nebo žalovaný), není-li stanoveno jinak. Obecným soudem fyzické osoby je soud, v jehož obvodu má fyzická osoba bydliště, a pokud nemá bydliště, soud, v jehož obvodu se zdržuje. Obecným soudem právnické osoby je soud, v jehož obvodu má právnická osoba sídlo a v případě zahraničního právního subjektu soud, v jehož obvodu má subjekt svou organizační složku. Obecným soudem státu je soud, v jehož obvodu nastala skutečnost, která zakládá uplatňované právo. Obecným soudem v obchodních věcech je soud, v jehož obvodu má žalovaný zapsané sídlo, a pokud nemá zapsané sídlo, soud, v jehož obvodu má místo podnikání. Nemá-li žalovaný místo podnikání, jeho obecným soudem je soud, v jehož obvodu má bydliště.

5 Na který soud se musím v tomto členském státě obrátit podle předmětu žaloby a výše hodnoty sporu?

Viz část: „Příslušnost – Slovensko

Základní pravidlo pro určení věcné příslušnosti je obsaženo v § 12 občanského soudního řádu. V prvním stupni je zásadně příslušný okresní soud (okresný súd). Krajský soud (krajský súd) rozhoduje jako soud prvního stupně ve zvláštních případech, např. ve sporech týkajících se cizího státu nebo osob požívajících diplomatické imunity a výsad, spadá-li spor do pravomoci soudů Slovenské republiky. Zákon číslo 371/2004 Sb. o sídlech a obvodech soudů Slovenské republiky (Zákon č. 371/2004 Z. z. o sídlach a obvodoch súdov Slovenskej republiky) upravuje příslušnost rejstříkových soudů, konkurzních a vyrovnávacích soudů, směnkových a šekových soudů, soudů ve věcech ochrany práv k předmětům průmyslového vlastnictví a ochrany proti nekalé soutěži, soudů pro věci burzovních obchodů, soudů s agendou péče o nezletilé a soudu pro právní pomoc v případech finanční nouze.

Výše hodnoty předmětu sporu nemá vliv na to, který soud v Slovenské republice bude příslušný ve věci rozhodovat.

6 Mohu podat žalobu sám nebo musím pověřit prostředníka, právního zástupce?

Zastoupení prostřednictvím právního zástupce není v občanskoprávních řízeních v Slovenské republice povinné.

Zákon ukládá zastoupení advokátem v určitých druzích řízení, např. v úpadkovém řízení, v řízení o ochraně hospodářské soutěže, o nekalém soutěžním jednání, právech z duševního vlastnictví a mimořádných opravných prostředcích (§ 420 občanského soudního řádu).

7 Komu podávám návrh na zahájení řízení: v podatelně, v soudní kanceláři nebo na jiném pracovišti?

V souladu s ustanovením § 125 občanského soudního řádu může být podání učiněno písemně, a to v listinné nebo elektronické podobě. Podání učiněné elektronickou formou musí být dodatečně do deseti dnů doručeno v listinné formě, jinak se k němu nepřihlíží. Podání v listinné formě musí být předloženo v potřebném počtu stejnopisů.

8 V jakém jazyce mohu návrh podat? Mohu jej podat ústně nebo musí být podán písemně? Mohu jej zaslat faxem nebo elektronickou poštou?

Vzhledem k tomu, že strany požívají v občanskoprávním řízení rovného postavení, návrh nemusí být podán v slovenském jazyce. Účastníci řízení mohou jednat před soudem ve své mateřštině nebo jiném jazyce, kterému rozumějí. Soud musí zajistit rovný přístup k uplatnění práv, to znamená rovněž překlad a tlumočení. Podání může být učiněno písemně, a to v listinné nebo elektronické podobě.

9 Existují zvláštní žalobní formuláře, nebo pokud ne, jak jinak musím věc vyložit? Co vše musí žalobní návrh obsahovat?

K podání žaloby (návrhu na zahájení řízení) neexistují předepsané formuláře.

Obecné náležitosti jsou stanoveny v § 127 občanského soudního řádu. Návrh musí být podepsán a musí z něj být zjevné, kterému soudu je určen, kdo ho podává, čeho se týká a co sleduje. Podání musí být předloženo v potřebném počtu stejnopisů a příloh tak, aby jeden stejnopis zůstal soudu a každý účastník dostal po jednom stejnopisu s přílohami, dle potřeby. Nepředloží-li účastník potřebný počet stejnopisů a příloh, pořídí kopie na náklady účastníka soud. Týká-li se věc již probíhajícího řízení, je jednou z náležitostí i spisová značka této věci.

Návrh musí kromě obecných náležitostí obsahovat jméno a příjmení, případně i datum narození, telefonní kontakt a bydliště účastníků, případně i jejich zástupců, údaj o státním občanství, pravdivý popis rozhodných skutečností a označení důkazů, kterých se navrhovatel dovolává, a musí z něj být zřejmé, čeho se navrhovatel domáhá. Je-li účastníkem právnická osoba, musí návrh obsahovat název nebo obchodní firmu, její sídlo a identifikační číslo, bylo-li přiděleno. Je-li účastníkem zahraniční osoba, musí být k žalobě přiložen výpis z rejstříku nebo jiné evidence, ve které je zahraniční osoba zapsána. Je-li účastníkem fyzická osoba, která je podnikatelem, žaloba musí obsahovat obchodní firmu, sídlo a identifikační číslo, bylo-li přiděleno. Je-li účastníkem stát, žaloba musí obsahovat označení státu a označení příslušného státního orgánu oprávněného za stát jednat.

Ministerstvo spravedlnosti Slovenské republiky (Ministerstvo spravodlivosti Slovenskej republiky) s cílem zpružnit řízení a pomoci účastníkům řízení zveřejnilo na svých internetových stránkách vzory (formuláře) vybraných návrhů na zahájení řízení. Vzor lze stáhnout přímo z portálů a vyplnit jej. Formulář přesně naviguje navrhovatele k položkám, které je třeba vyplnit. Vyplněný formulář je možné poslat nepodepsaný nebo opatřený kvalifikovaným elektronickým podpisem s kvalifikovaným certifikátem. V případě, že navrhovatel (žalobce) odešle podání bez kvalifikovaného elektronického podpisu, je povinen doplnit svoje podání podáním v listinné podobě.

10 Musím hradit soudní poplatky? Pokud ano, kdy? Musím platit náklady právního zastoupení ihned od zahájení řízení?

Podání návrhu podléhá uhrazení soudního poplatku. Soudní poplatek je povinen zaplatit účastník, který podává návrh (navrhovatel / žalobce), nebyla-li od poplatků osvobozena na základě svojí žádosti nebo nebyla-li z povinnosti hradit poplatky osvobozena ze zákona. Výše poplatků je stanovena sazebníkem soudních poplatků, který tvoří přílohu k zákonu číslo 71/1992 Sb. o soudních poplatcích a poplatku za výpis z rejstříku trestů (Zákon č. 71/1992 Zb. o súdnych poplatkoch a poplatku za výpis z registra trestov). Výše poplatku je uvedena v sazebníku procentem ze základu poplatku nebo pevnou částkou. Soudní poplatek je splatný při podání návrhu. Nebyl-li poplatek uhrazen ve lhůtě splatnosti, tedy při podání žádosti o zahájení řízení, soud vyzve poplatníka k uhrazení poplatku ve lhůtě, kterou určí, obvykle do deseti dnů od doručení výzvy; není-li poplatek navzdory tomu uhrazen ve stanovené lhůtě, soud řízení zastaví. Poplatník musí být o následcích nezaplacení poplatku ve výzvě poučen.

V občanskoprávních řízeních ve Slovenské republice není obecně povinné zastoupení právním zástupcem.

11 Mohu žádat o právní pomoc?

Viz část: „Právní pomoc – Slovensko“

12 Kdy je můj návrh na zahájení řízení řádně podán? Dostanu úřední vyrozumění, zda byl můj žalobní návrh úplný, či nikoliv?

Návrh se považuje za podaný ke dni, kdy byl doručen soudu. Soud navrhovateli poskytne potvrzení, že byl návrh podaný a zaznamenaný v soudním rejstříku.

13 Dostanu přesné údaje o časovém harmonogramu navazujících kroků (např. o lhůtě pro přijetí žalobního návrhu)?

Soud vyzve účastníka k doplnění nebo opravě nesprávného, neúplného nebo nesrozumitelného podání ve lhůtě, kterou stanoví, ale která nesmí být kratší než deset dnů. K jiným podáním, která svým obsahem nesplňují náležitosti návrhu na zahájení řízení, nebudou-li řádně opravena nebo doplněna, soud nepřihlíží.

Účastníci a jejich zástupci mají právo nahlížet do spisu a pořizovat si z něj výpisy, opisy a fotokopie, nebo mohou požádat soud o pořízení fotokopií za úhradu věcných nákladů.

V rámci přípravy jednání doručí soud návrh na zahájení řízení (žalobu) odpůrci (žalovanému) spolu se stejnopisem návrhu a jeho přílohami. Doručuje se do vlastních rukou a účastník musí být řádně poučen. Soud bezodkladně odešle vyjádření odpůrce navrhovateli. Vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, soud uloží usnesením odpůrci, aby k věci zaslal písemnou žalobní odpověď, a pokud uplatněný nárok v celém rozsahu neuzná, aby uvedl ve své odpovědi rozhodující skutečnosti na svou obranu, připojil listiny, na které se odvolává, a označil důkazy na prokázání svých tvrzení. Na předložení žalobní odpovědi stanoví soud lhůtu.

Nestanoví-li občanský soudní řád nebo jiný zvláštní předpis jinak, soud nařídí k projednání věci samé jednání, ke kterému předvolá účastníky a další osoby, jejichž přítomnost je nezbytná.

Poslední aktualizace: 22/04/2022

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Jak postupovat? - Finsko

1 Musím podat návrh na zahájení soudního řízení nebo existuje jiná alternativa?

V některých případech může být lepší zvolit alternativní řízení. Viz „Odkaz se otevře v novém okně.Mediace v členských státech“ a „Mediace v členských státech – Finsko“.

2 Jaké platí lhůty pro podání návrhu na zahájení soudního řízení?

Pro různé druhy návrhů platí různé lhůty. Více informací o lhůtách lze získat od některého z právníků nebo od Úřadu pro právní pomoc (oikeusaputoimisto).

3 Musím zahájit soudní řízení v tomto členském státě?

Viz oddíl „Příslušnost – Finsko“.

4 Pokud ano, na jaký soud se musím v tomto členském státě obrátit, podle svého bydliště a bydliště odpůrce nebo na základě jiných kritérií místní příslušnosti v dané věci?

Viz oddíl „Příslušnost – Finsko“.

5 Na který soud se musím v tomto členském státě obrátit podle předmětu žaloby a výše hodnoty sporu?

Viz oddíl „Příslušnost – Finsko“.

6 Mohu podat žalobu sám nebo musím pověřit prostředníka, právního zástupce?

Soukromé osoby mohou k soudu podat jakoukoliv občanskoprávní žalobu, aniž by musely využít služeb právního zástupce. V komplikovaných případech může být však pro žalobce využití právního zástupce výhodou.

7 Komu podávám návrh na zahájení řízení: v podatelně, v soudní kanceláři nebo na jiném pracovišti?

Prvním kontaktním místem jsou soudní podatelny.

8 V jakém jazyce mohu návrh podat? Mohu jej podat ústně nebo musí být podán písemně? Mohu jej zaslat faxem nebo elektronickou poštou?

Řízení u finských soudů probíhá ve finštině nebo švédštině. Žaloba (návrh na zahájení řízení) musí být podána písemně a obvykle ve finštině. Na Ålandech je třeba použít švédštinu. Občané Finska, Islandu, Norska, Švédska a Dánska mohou v případě nutnosti použít úřední jazyk svého státu. Žalobu lze podat prostřednictvím faxu nebo e-mailem. Pro některé druhy řízení je rovněž k dispozici automatické zpracovávání. Viz oddíl „Automatické zpracovávání – Finsko“.

9 Existují zvláštní žalobní formuláře, nebo pokud ne, jak jinak musím věc vyložit? Co vše musí žalobní návrh obsahovat?

K podání žaloby nejsou k dispozici žádné zvláštní formuláře. V žalobě musí být jasně uvedeno, čeho a na jakém základě se žalobce domáhá. K žalobě by se zpravidla měly přiložit případné smlouvy, závazky či jiné písemné důkazy, o něž se žalobce hodlá opírat.

10 Musím hradit soudní poplatky? Pokud ano, kdy? Musím platit náklady právního zastoupení ihned od zahájení řízení?

Jakmile je věc rozhodnuta, naúčtuje soud správní poplatek. Výše tohoto poplatku závisí na tom, v jaké fázi řízení byla daná věc vyřešena. Některé věci je možné rozhodnout pouze na základě písemných důkazů. U většiny věcí ovšem soud rozhodne až poté, co proběhne soudní jednání. Více informací lze nalézt Odkaz se otevře v novém okně.zde.

Honoráře advokátů a jejich splatnost vychází ze smluvního vztahu a nejsou upraveny žádnou zvláštní úpravou.

11 Mohu žádat o právní pomoc?

Způsobilost pro nárok na právní pomoc závisí na výši příjmu. Právní pomoc se neposkytuje v případě žalob, jejichž předmětem jsou bagatelní nároky. Více informací lze nalézt Odkaz se otevře v novém okně.zde.

12 Kdy je můj návrh na zahájení řízení řádně podán? Dostanu úřední vyrozumění, zda byl můj žalobní návrh úplný, či nikoliv?

Dnem zahájení řízení je den, kdy soud obdrží návrh na zahájení řízení. Soud může na vyžádání zaslat potvrzení o doručení žaloby. Soud nemůže potvrdit, zda byla žaloba podána správně.

13 Dostanu přesné údaje o časovém harmonogramu navazujících kroků (např. o lhůtě pro přijetí žalobního návrhu)?

Soud účastníky řízení informuje o postupu řízení a poskytne přibližný časový harmonogram navazujících kroků. Informace o vývoji ve své věci lze od daného soudu získat na žádost.

Poslední aktualizace: 09/05/2022

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Jak postupovat? - Švédsko

1 Musím podat návrh na zahájení soudního řízení nebo existuje jiná alternativa?

Někdy může být vhodnější využít alternativní systémy pro řešení sporů, např. mediaci.

2 Jaké platí lhůty pro podání návrhu na zahájení soudního řízení?

V některých případech je nutné, že aby byl návrh na zahájení řízení podán v určité lhůtě. Jinak může být např. pozdě vymáhat úhradu pohledávky. Lhůty pro podání návrhu na zahájení řízení se liší v závislosti na tom, o jakou záležitost se jedná. Otázky týkající se lhůt pro podání návrhu na zahájení řízení může zodpovědět např. právník nebo poradce spotřebitele.

3 Musím zahájit soudní řízení v tomto členském státě?

Informace o příslušnosti soudů se nacházejí zde.

4 Pokud ano, na jaký soud se musím v tomto členském státě obrátit, podle svého bydliště a bydliště odpůrce nebo na základě jiných kritérií místní příslušnosti v dané věci?

Vaše bydliště, bydliště protistrany a další okolnosti mohou mít význam pro to, kde má být podán návrh na zahájení řízení. Více informací se nachází zde.

5 Na který soud se musím v tomto členském státě obrátit podle předmětu žaloby a výše hodnoty sporu?

Druh věci, sporná částka a další okolnosti mohou mít význam pro to, u kterého typu soudu má být podán návrh na zahájení řízení. Více informací se nachází zde.

6 Mohu podat žalobu sám nebo musím pověřit prostředníka, právního zástupce?

Jednotlivcům je povoleno samostatně vystupovat před soudem. Ve Švédsku tedy není povinnost mít zástupce, ani advokáta. Neexistuje ani advokátský monopol v tom smyslu, že by zástupce nebo asistent pro soudní řízení museli být advokáty.

Stručně řečeno, je možné samostatně podat návrh na zahájení řízení bez asistence advokáta.

7 Komu podávám návrh na zahájení řízení: v podatelně, v soudní kanceláři nebo na jiném pracovišti?

Žaloba se podává soudu. Podat v podatelně soudu, vhodit do schránky ve dveřích nebo do schránky na dopisy, předat osobně na soudu nebo zaslat soudu poštou.

8 V jakém jazyce mohu návrh podat? Mohu jej podat ústně nebo musí být podán písemně? Mohu jej zaslat faxem nebo elektronickou poštou?

Ve Švédsku je soudním jazykem švédština. Žaloba tedy musí být sepsána ve švédštině. Pokud je listina dodána v jiném jazyce, může soud v určitých případech nařídit účastníkovi, aby ji nechal přeložit. Ve výjimečných případech může soud listinu přeložit sám.

Žaloba musí být písemná a vlastnoručně podepsaná. Pokud žaloba není vlastnoručně podepsaná, ale dodaná např. faxem nebo e-mailem, může soud požadovat, aby žaloba byla potvrzena originálem podepsané listiny. Pokud žádné potvrzení nepřijde, bude žaloba odmítnuta.

9 Existují zvláštní žalobní formuláře, nebo pokud ne, jak jinak musím věc vyložit? Co vše musí žalobní návrh obsahovat?

Nejsou kladeny žádné požadavky na použití zvláštních formulářů pro podání návrhu na zahájení řízení. Existuje formulář pro podání žaloby v občanskoprávním sporu, který lze použít bez ohledu na hodnotu věci, o kterou je veden spor. Formulář je dostupný na domovské stránce švédské Národní správy soudů (Domstolsverket) ve Odkaz se otevře v novém okně.švédštině a Odkaz se otevře v novém okně.angličtině.

Žaloba musí obsahovat údaje o účastnících, žalobní nárok, žalobní důvody, údaje o důkazech, na které je odkazováno, co má být jednotlivými důkazy prokázáno a které okolnosti jsou důvodem pro příslušnost soudu.

Listinné důkazy, na které je odkazováno, by měly být dodány společně se žalobou.

Pokud je žaloba nekompletní, požádá soud o doplnění. Pokud žádné doplnění nepřijde, bude žádost odmítnuta.

10 Musím hradit soudní poplatky? Pokud ano, kdy? Musím platit náklady právního zastoupení ihned od zahájení řízení?

U žaloby v občanskoprávní věci je nutno uhradit soudní poplatek. Soudní poplatek se hradí okresnímu soudu (tingsrätt) při podání návrhu. Poplatek za žalobu v současnosti činí 450 SEK (přibližně 50 EUR). Není-li soudní poplatek za žalobu uhrazen při podání žaloby, nařídí soud žalobci jeho zaplacení. Pokud přesto nedojde k úhradě, bude žaloba odmítnuta.

Odměna advokáta je věcí dohody mezi klientem a advokátem. Běžně je však požadována platba předem, a pak je vyfakturována provedená práce. V případě, kdy byla přiznána právní pomoc, platí zvláštní pravidla.

11 Mohu žádat o právní pomoc?

Informace se nachází zde.

12 Kdy je můj návrh na zahájení řízení řádně podán? Dostanu úřední vyrozumění, zda byl můj žalobní návrh úplný, či nikoliv?

Ve Švédsku se řízení považuje za zahájené dnem, kdy soudu došla žaloba. Žaloba se považuje za doručenou soudu dnem, kdy listina nebo oznámení o placené poštovní zásilce obsahující listinu došly soudu nebo se dostaly k oprávněné úřední osobě.

Jestliže je možné předpokládat, že písemnost nebo oznámení o ní byly doručeny v určitý den kanceláři soudu nebo byly soudu přiděleny na poště, potom se tato písemnost považuje za doručenou v tentýž den, i když se příslušné úřední osobě dostane do rukou až v následující pracovní den.

Potvrzení o tom, že došlo k řádnému zahájení řízení, se automaticky neposílá. Informaci však obdržíte, pokud soud kontaktujete např. telefonicky.

13 Dostanu přesné údaje o časovém harmonogramu navazujících kroků (např. o lhůtě pro přijetí žalobního návrhu)?

Podle švédského soudního řádu má soud, jakmile je to možné, sestavit harmonogram projednávání věci. Mohou však existovat určité věci, pro které by sestavení harmonogramu nemělo význam. Ve většině věcí nemá smysl připravovat harmonogram projednávání dříve, než je doručena žalobní odpověď.

Vždy je možné spojit se se soudem např. telefonicky a obdržet informace o dalším projednávání věci.

Odkazy

Odkaz se otevře v novém okně.Švédské Ministerstvo spravedlnosti (Justitiedepartementet)

Odkaz se otevře v novém okně.Švédská Národní správa soudů (Domstolsverket)

Odkaz se otevře v novém okně.Švédský Národní daňový úřad (Riksskatteverket)

Poslední aktualizace: 17/11/2015

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Jak postupovat? - Anglie a Wales

1 Musím podat návrh na zahájení soudního řízení nebo existuje jiná alternativa?

V Anglii a Walesu si vláda přeje, aby lidé byli schopni řešit spory rychle, účinně a nákladově efektivním způsobem a aby měli k dispozici celou škálu možností, a nikoli pouze soudy. Alternativní řešení sporů znamená spíše vyřešení problémů než uložení konkrétního řešení a v mnoha případech může přinést kreativní a dalekosáhlá řešení záležitostí, jimiž se nelze zabývat v rámci soudního řízení.

Mezi příklady alternativního řešení sporů patří mediace a arbitráž; na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti je k dispozici stránka pro postoupení věci Odkaz se otevře v novém okně.vyškoleným mediátorům, kteří zprostředkují mediaci za pohyblivý poplatek. Existuje rovněž bezplatná mediační služba po telefonu, která je nabízena ve sporných věcech zařazených do režimu řízení o drobných nárocích, pakliže s tím strany souhlasí. Pokud účastníci řízení usilují o mimosoudní řešení sporů a věc není uzavřena, nebrání nic projednání dané věci v soudním řízení.

Pokud se obrátíte na soud, postup je upraven v Odkaz se otevře v novém okně.občanském soudním řádu.

Níže uvedené informace vám mohou pomoci při rozhodování o tom, jak váš spor vyřešit co nejlépe, poskytnou vám však pouze obecnou představu o tom, co se může stát. Nevysvětlují veškeré záležitosti ohledně pravidel soudního řízení, nákladů a postupů, které se mohou u různých druhů žalob lišit. Měli byste mít rovněž na paměti, že i v případě, že uspějete, nemůže soud zaručit, že budete schopni získat zpět dlužné částky.

2 Jaké platí lhůty pro podání návrhu na zahájení soudního řízení?

Existují lhůty nebo promlčecí doby, během nichž by měla být soudu podána žaloba. Obecná promlčecí lhůta činí šest let od příslušného data – například ode dne, kdy došlo k porušení smlouvy nebo kdy vznikla škoda nebo případně kdy byla škoda zjištěna. Jiné promlčecí lhůty zahrnují jeden rok v případě pomluvy nebo tři roky v případě zanedbání povinné lékařské péče a újmy na zdraví. Některé, nikoli však všechny promlčecí lhůty jsou uvedeny v Odkaz se otevře v novém okně.zákoně o promlčení (Limitation Act) z roku 1980. Otázku lhůt lze ve Spojeném království objasnit u právního zástupce, právního poradce nebo poradny pro občany.

3 Musím zahájit soudní řízení v tomto členském státě?

Ve většině případů byste se měli obrátit na soud v členském státě, ve kterém spor vznikl. Existují určité výjimky z tohoto pravidla, které závisí na předmětu sporu[1], a k dispozici je především písemné evropské řízení o drobných nárocích. Další informace lze získat u Odkaz se otevře v novém okně.evropského spotřebitelského centra ve Spojeném království.

[1] Případy týkající se smluvních závazků, náhrady škody, spotřebitelských a pracovních smluv, patentů / ochranných známek a vlastnictví nebo nájmu nemovitostí.

4 Pokud ano, na jaký soud se musím v tomto členském státě obrátit, podle svého bydliště a bydliště odpůrce nebo na základě jiných kritérií místní příslušnosti v dané věci?

Odkaz se otevře v novém okně.Část 7 občanského soudního řádu a připojené praktické pokyny mohou pomoci určit, jak a kde je třeba řízení zahájit. Na internetových stránkách věnovaných „příslušnosti“ je k dispozici více informací o konkrétním soudu v Anglii a Walesu, u kterého by měla být žaloba podána. Údaje o adresách soudů jsou k dispozici na Odkaz se otevře v novém okně.internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti.

5 Na který soud se musím v tomto členském státě obrátit podle předmětu žaloby a výše hodnoty sporu?

V části 7 a na internetových stránkách věnovaných „příslušnosti“ je k dispozici více informací o konkrétním soudu v Anglii a Walesu, u kterého by měla být žaloba podána. Údaje o adresách soudů jsou k dispozici na Odkaz se otevře v novém okně.internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti.

6 Mohu podat žalobu sám nebo musím pověřit prostředníka, právního zástupce?

Není nutné vyžádat si radu právníka nebo se nechat zastupovat právníkem; v jednoduchém případě týkajícím se dluhu nemusíte pokládat za nutné obrátit se na právního zástupce. Obecně však platí, že pokud je hodnota vašeho nároku vyšší než 10 000 GBP, a zejména pokud zahrnuje nárok na náhradu škody („odškodnění“), doporučuje se požádat o radu právního zástupce.

Je-li částka, kterou požadujete, 10 000 GBP nebo nižší, můžete v případě popření vašeho nároku požádat určitou osobu, aby během soudního jednání vystupovala vaším jménem. Tzv. „obecným zmocněncem“ může být manžel/manželka, příbuzný, přítel nebo poradce.

Jiné druhy nároků, například žaloby o náhradu újmy na zdraví, mohou být složitější a může být vhodnější vyžádat si odbornou pomoc a poradenství bez ohledu na hodnotu vašeho nároku.

U mnoha druhů žalob existuje „protokol o řízeních předcházejících soudnímu řízení“ (Pre-Action Protocol)[1], v němž jsou uvedeny kroky, jež soud od vás očekává před podáním žaloby. To zahrnuje například zaslání písemného oznámení s podrobnými údaji o nároku osobě, od níž nárok vymáháte, výměnu určitých důkazů, možnost seznámit se s lékařskou dokumentací, týká-li se vaše žaloba újmy na zdraví, a snaha o dohodu ohledně znalce v oboru lékařství, jehož služeb využijete.

Mějte na paměti, že svůj nárok musíte prokázat. K tomu budete potřebovat doklady, například zprávu od lékaře, nebo výpovědi svědků, kteří vaši nehodu viděli. Budete muset rovněž realisticky posoudit požadovanou výši náhrady škody. Pokud si nejprve vyžádáte od právního zástupce nebo poradce radu, zda má smysl podat žalobu, a pokud ano, jak ji co nejlépe připravit, jaké důkazy budete potřebovat a o jakou částku náhrady škody žádat, může vám to ušetřit čas a peníze.

Jestliže podáváte žalobu jménem společnosti s ručením omezeným, budete během soudního jednání případně potřebovat právního zástupce. To bude záviset na výši částky, kterou požadujete, a na typu soudního jednání.

[1] Existuje řada protokolů o řízeních předcházejících soudnímu řízení, například v případě sporů týkajících se stavebních a technických záležitostí, pomluvy, zanedbání povinné lékařské péče, nedbalosti při výkonu povolání a soudního přezkumu. Kopie všech těchto protokolů jsou k dispozici u soudu nebo na internetových stránkách Odkaz se otevře v novém okně.Ministerstva spravedlnosti.

7 Komu podávám návrh na zahájení řízení: v podatelně, v soudní kanceláři nebo na jiném pracovišti?

Pravidla týkající se zahájení občanskoprávního řízení jsou obsažena v části 7 občanského soudního řádu[1], kterou je třeba prostudovat společně s připojenými praktickými pokyny. Základním pravidlem je, že pokud pravidlo nebo praktický pokyn neexistuje, lze v Anglii a ve Walesu žalobu podat středisku pro slyšení soudu hrabství; v praxi se žaloby týkající se pouze peněžitých pohledávek podávají on-line nebo zasílají poštou na adresu Odkaz se otevře v novém okně.Money Claims on Line u soudu hrabství v Salfordu; existuje také doplňkový Odkaz se otevře v novém okně.on-line postup pro majetkové nároky.

Některé žaloby, například žaloby podané v rámci řízení podle zákona o spotřebitelském úvěru (Consumer Credit Act)[2], musí být podány středisku pro slyšení soudu hrabství v místě, kde má žalovaný bydliště nebo kde vykonává podnikatelskou činnost. Některá střediska pro slyšení mají elektronická zařízení pro komunikaci; pravidla v tomto ohledu jsou obsažena v části 5 občanského soudního řádu a v připojeném Odkaz se otevře v novém okně.praktickém pokynu, se zvláštními pravidly pro vrchní soud. Podrobné údaje o vrchním soudu jsou k dispozici on-line Odkaz se otevře v novém okně.zde.

Zaměstnanci soudu nemohou poskytovat poradenství ohledně platnosti žaloby nebo vhodnosti zvoleného postupu. Radu si můžete případně vyžádat od poradny pro občany nebo právního centra.

[1] Citováno výše

[2] Praktický pokyn k OSŘ 7B5

8 V jakém jazyce mohu návrh podat? Mohu jej podat ústně nebo musí být podán písemně? Mohu jej zaslat faxem nebo elektronickou poštou?

Žaloby by měly být podány písemně a v angličtině, ačkoli pro Odkaz se otevře v novém okně.osoby hovořící velšsky existují velšská zařízení. Jak bylo uvedeno výše, existuje možnost elektronické komunikace se soudy, a to jak při podávání žalob a návrhů na předběžná opatření, tak i pro obecnou komunikaci se soudem. Příslušné pokyny jsou uvedeny Odkaz se otevře v novém okně.zde.

9 Existují zvláštní žalobní formuláře, nebo pokud ne, jak jinak musím věc vyložit? Co vše musí žalobní návrh obsahovat?

Pro podání žaloby musíte vyplnit Odkaz se otevře v novém okně.formulář N1; existují další formuláře pro konkrétní záležitosti, jako je vlastnictví. Formulář N1 obsahuje pokyny pro žalobce. Můžete si vyžádat pomoc od poradny pro občany. Pokyny obsahují podrobnosti o informacích, které by měly být uvedeny v žalobním návrhu. Při podávání žaloby poštou byste měli vyhotovit jednu kopii pro sebe, jednu pro soud a jednu pro každého žalovaného. Soud doručí zapečetěnou kopii žaloby žalovanému.

Existuje řada dalších formulářů, které se používají v jiných typech řízení nebo v pozdějších fázích soudního jednání. Tyto formuláře jsou rovněž k dispozici u soudu nebo na internetových stránkách Odkaz se otevře v novém okně.Ministerstva spravedlnosti.

10 Musím hradit soudní poplatky? Pokud ano, kdy? Musím platit náklady právního zastoupení ihned od zahájení řízení?

Obvykle budete muset zaplatit poplatek za zahájení řízení. Výše poplatku bude záviset na částce, kterou požadujete. Pokud po vynesení rozsudku žalovaný nezaplatí, nebo tvrdí, že vám žádné peníze nedluží, a vaše žaloba je projednávána ve sporném řízení, budete možná muset zaplatit další poplatky. Pokud uspějete, budou poplatky připočteny k částce, kterou žalovaný dluží. Může vám být přiznána rovněž náhrada určitých nákladů jako odškodnění za zameškaný čas v práci, ačkoli to nutně nepokryje celou částku, o kterou jste přišli.

V určitých případech, například pokud pobíráte podporu příjmu, můžete požádat o osvobození od poplatků. Úplné informace o soudních poplatcích jsou uvedeny v letáku na Odkaz se otevře v novém okně.internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti. Zde najdete také informace o tom, kdy nemusí být nutné poplatek uhradit.

Mohou vzniknout další výdaje. Pokud žalovaný váš nárok popře, můžete potřebovat svědky, aby vám pomohli sdělit soudu, co se událo. Je možné, že budete muset uhradit jejich výdaje na cestu k soudu a zpět a částku, kterou by si v daný den vydělali. Pokud však budete mít v dané věci úspěch, může soud žalovanému nařídit, aby tyto výdaje uhradil.

Případně si musíte vyžádat rovněž posudek znalce, například lékaře, technika nebo geodeta. Je rovněž možné, že budete muset tohoto znalce požádat, aby se dostavil k soudu a vypovídal ve váš prospěch. Budete muset uhradit výdaje znalce a příslušné poplatky, pokud však ve věci uspějete, může soud uložit uhrazení těchto výdajů žalovanému.

Jestliže se váš nárok týká pevně stanovené částky („konkrétní částky“) a žalovaný váš nárok popře, může být žaloba postoupena soudu v místě bydliště žalovaného. To může znamenat, že budete muset ujet určitou vzdálenost, abyste se zúčastnili soudního jednání. Pokud budete mít v dané věci úspěch, můžete případně požádat o proplacení cestovních výdajů a části ušlého příjmu.

V případě řízení o drobných nárocích jsou částky, které lze uplatnit s ohledem na svědka, znalce a právní poradenství, omezené.

Jestliže není angličtina vaším prvním jazykem a potřebujete tlumočníka, soud vám při jeho hledání nepomůže. To budete muset obstarat sami a rovněž uhradit odměnu tlumočníka.

Odměny advokátů se obvykle hradí na konci řízení. Jestliže máte ve věci úspěch, může soud žalovanému nařídit, aby zcela nebo částečně uhradil odměnu vašeho advokáta. Jestliže však máte právního zástupce a hodnota vašeho nároku je nižší než 5 000 GBP, budete muset za jeho pomoc obvykle zaplatit sami, a to i v případě úspěchu v dané věci. Rovněž je třeba mít na paměti, že i když soud může vynést rozsudek ve váš prospěch (tzn. uložit žalovanému povinnost zaplatit), nepodnikne automaticky kroky k zajištění toho, aby byla příslušná částka skutečně uhrazena. Pokud žalovaný nezaplatí, budete muset požádat soud, aby přijal opatření (tzv. „výkon rozhodnutí“), za něž budete muset zaplatit další poplatek. Více informací o výkonu rozhodnutí lze získat v řadě Odkaz se otevře v novém okně.letáků.

11 Mohu žádat o právní pomoc?

V některých občanských věcech jsou k dispozici různé druhy omezeného financování právní pomoci. Druh financování a způsobilost k jeho získání závisí na řadě faktorů, včetně druhu žaloby a příjmů žadatele. Další informace jsou k dispozici na této internetové stránce o Odkaz se otevře v novém okně.právní pomoci.

12 Kdy je můj návrh na zahájení řízení řádně podán? Dostanu úřední vyrozumění, zda byl můj žalobní návrh úplný, či nikoliv?

Dnem zahájení řízení je den, kdy soud vydá žalobní formulář. Datum vydání zaznamená soud otiskem datového razítka buď na žalobním formuláři, který je obsažen v soudním spise, nebo na dopisu připojeném k žalobnímu formuláři, jakmile jej soud obdrží. Pokud v žalobním formuláři chybí potřebné informace nebo obsahuje zjevné chyby, soud řízení nezahájí a formulář vám vrátí. Je-li zahájeno řízení, soud vám zašle oznámení, v němž uvede údaje o datu zahájení a datu odeslání žaloby žalovanému.

13 Dostanu přesné údaje o časovém harmonogramu navazujících kroků (např. o lhůtě pro přijetí žalobního návrhu)?

Ano.

Jakmile bylo zahájeno řízení a žalovaným byl doručen žalobní formulář N1 a příslušné podpůrné dokumenty, mají čtrnáct dnů na podání žalobní odpovědi a/nebo námitky proti příslušnosti. Po podání žalobní odpovědi rozhodne soud o předběžném přidělení určitému režimu a vydá dotazník, který musí být vrácen ve stanovené lhůtě. Po obdržení dotazníku bude věc postoupena vhodnému soudu; obvykle se jedná o středisko pro slyšení soudu hrabství v místě bydliště žalovaného. Soud zajistí, aby byli účastníci řízení informováni o všech lhůtách pro provedení úkonů.

Související odkazy

Konkrétní relevantní odkazy byly uvedeny v předchozích odpovědích. Níže jsou uvedeny obecnější odkazy:

Odkaz se otevře v novém okně.Ministerstvo spravedlnosti

Odkaz se otevře v novém okně.Právní pomoc

Odkaz se otevře v novém okně.Komise pro právní služby (Legal Services Commission)

Odkaz se otevře v novém okně.Advokátní rada Anglie a Walesu (Bar Council of England and Wales)

Odkaz se otevře v novém okně.Právnická společnost Anglie a Walesu (Law Society of England and Wales)

Odkaz se otevře v novém okně.Poradna pro občany (Citizens Advice)

Poslední aktualizace: 18/11/2021

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Jak postupovat? - Severní Irsko

1 Musím podat návrh na zahájení soudního řízení nebo existuje jiná alternativa?

Následující odstavce poskytují obecný přehled o úpravě v Severním Irsku, pokud jde o zahájení řízení. Nejsou však zamýšleny a ani by se neměly považovat za komplexní přehled právní úpravy. Podrobné postupy jsou stanoveny v soudním řádu, a pokud je to možné, je třeba prostudovat soudní řád.

Jen málo lidí se chce obrátit na soud a většina z nich je ochotna prozkoumat možnost smírného urovnání. To lze provést neformálně bez právní podpory (např. formou schůzky, výměny dopisů nebo telefonních hovorů), nebo případně formálněji za pomoci právních zástupců nebo mediátorů. Možnost obrátit se na soud by měla být uvážena pouze v případě, není-li možné dospět k dohodě o urovnání sporu.

Další informace o alternativách soudního řízení v Severním Irsku jsou k dispozici na Odkaz se otevře v novém okně.internetových stránkách Právního centra pro Severní Irsko (Law Centre (NI)).

Je-li nutné zahájit soudní řízení, musíte zjistit správné místo pro podání žaloby. Jedná-li se o občanskoprávní žalobu, může být s výhradou promlčení podána vrchnímu soudu (High Court). Většina věcí je však projednávána u soudu hrabství (County Court), jenž je v současnosti příslušný pro nároky s hodnotou do 30 000 GBP. Území Severního Irska je rozděleno mezi oddělení správního soudu a Průvodce správním soudem (Administrative Court Guide) vám pomůže rozhodnout o příslušném soudu. Hlavní zásadou je, že řízení by mělo být obecně zahájeno u oddělení správního soudu, v jehož obvodu má žalovaný bydliště nebo vykonává podnikatelskou činnost (ačkoli technicky je lze zahájit u kteréhokoli oddělení).

Odkaz se otevře v novém okně.Průvodce správním soudem si lze stáhnout na internetových stránkách Soudní služby Severního Irska. S obecnými dotazy se však můžete obrátit na komunikační tým Soudní služby Severního Irska (Northern Ireland Courts and Tribunals Service) (+44 300 200 7812).

2 Jaké platí lhůty pro podání návrhu na zahájení soudního řízení?

Viz informativní přehled o procesních lhůtách.

3 Musím zahájit soudní řízení v tomto členském státě?

Viz odpověď na otázku č. 1 a informativní přehled o příslušnosti.

4 Pokud ano, na jaký soud se musím v tomto členském státě obrátit, podle svého bydliště a bydliště odpůrce nebo na základě jiných kritérií místní příslušnosti v dané věci?

Viz odpověď na otázku č. 1 a informativní přehled o příslušnosti.

5 Na který soud se musím v tomto členském státě obrátit podle předmětu žaloby a výše hodnoty sporu?

Viz odpověď na otázku č. 1 a informativní přehled o příslušnosti.

6 Mohu podat žalobu sám nebo musím pověřit prostředníka, právního zástupce?

Obecně lze říci, že dotyčná osoba může zahájit soudní řízení nebo se hájit v soudním řízení sama, nebo prostřednictvím právního zástupce. Existují však určité výjimky, například u vrchního soudu musí zákonný zástupce nebo opatrovník nezpůsobilé osoby (např. mladší osmnácti let) ustanovený pro účely řízení jednat prostřednictvím právního zástupce. Rovněž právnická osoba musí jednat prostřednictvím právního zástupce, pokud soud nedovolí, aby společnost zastupoval její ředitel.

K dostavení se namísto určité osoby nebo jejím jménem může být nezbytné povolení soudu.

U vrchního soudu i u soudu hrabství může nezastoupenou osobu doprovázet přítel, který jí může radit a dělat si poznámky. Soudy však mohou stanovit určité podmínky/omezení, aby byl zajištěn řádný průběh řízení.

Právní poradci, právní zástupci, obhájci atd. z Evropské unie mohou jednat společně s místními právníky.

Vrchní soud se zabývá složitějšími případy a osoby bez právního zastoupení jsou spíše výjimkou než pravidlem. Tak je tomu i u soudu hrabství. Právní zastoupení je však méně časté v řízení o drobných nárocích. Je tomu tak pravděpodobně proto, že tyto případy jsou předmětem rozhodčího řízení a soudní postupy jsou méně formální. Není však pravděpodobné, že by hodnota nároku poskytovala náležitou představu o tom, zda je nezbytné právní zastoupení. Některé nároky s nízkou hodnotou mohou někdy vyvolávat složité otázky týkající se odpovědnosti nebo spoluzavinění z nedbalosti. To je jeden z důvodů, proč jsou v Severním Irsku žaloby o náhradu újmy na zdraví z řízení o drobných nárocích vyloučeny.

Pokud si nepřejete najmout právníka, můžete si vyžádat radu nebo pomoc od neziskového sektoru (např. od poradny pro občany) nebo statutárního orgánu (např. Spotřebitelské rady pro Severní Irsko (Consumer Council for Northern Ireland)).

7 Komu podávám návrh na zahájení řízení: v podatelně, v soudní kanceláři nebo na jiném pracovišti?

Za účelem zahájení řízení by obecně měly být soudní kanceláři předloženy příslušné písemnosti spolu s požadovaným poplatkem. Soudní kanceláře jsou obvykle otevřeny od 10:00 h do 16:30 h.

Zaměstnanci soudu mohou poskytnout obecnou pomoc a informace o řízení, nemohou však poskytovat právní poradenství nebo doporučovat právní zástupce.

Právnická společnost Severního Irska (Law Society of Northern Ireland) má k dispozici seznam místních právních zástupců a Advokátní komora (Bar Library) může určit místní obhájce.

8 V jakém jazyce mohu návrh podat? Mohu jej podat ústně nebo musí být podán písemně? Mohu jej zaslat faxem nebo elektronickou poštou?

Většina řízení je zahájena podáním písemnosti, která musí být v angličtině. V průběhu soudního řízení však mohou být předkládány i ústní návrhy.

Listiny obvykle přijímá příslušná soudní kancelář, kde má být řízení zahájeno, nebo se zasílají této kanceláři. Po zahájení řízení však musí být doručeny v souladu se soudním řádem. Podle druhu písemnosti se toto může uskutečnit e-mailem, faxem, poštou nebo osobním doručením.

Pokud jsou zapotřebí tlumočníci nebo překlad dokumentů, hradí příslušné náklady obvykle účastníci řízení, nikoli soud.

9 Existují zvláštní žalobní formuláře, nebo pokud ne, jak jinak musím věc vyložit? Co vše musí žalobní návrh obsahovat?

Soudní řád stanoví širokou škálu dokumentů, které se používají v různých řízeních.

U vrchního soudu je většina řízení (např. žaloba o náhradu újmy na zdraví nebo náhradu v případě usmrcení, podvodu, škody na majetku) zahájena soudní obsílkou, kterou jménem ústřední kanceláře (Central Office) a soudu Lorda kancléře (Chancery Division) vydává policejní ředitelství (Front of House Office). Jedna obsílka je opatřena kolkem a zapečetěna a kancelář ji uschová a vrátí zapečetěný a okolkovaný originál spolu s požadovaným počtem zapečetěných kopií.

Obsílka může být potvrzena obecně (se stručným uvedením povahy nároku a požadované nápravy), nebo výslovně (s úplným žalobním petitem).

U soudu hrabství je většina řízení zahájena občanskoprávní žalobou. V žalobě musí být uvedena celá jména a adresy účastníků řízení a příslušné oddělení správního soudu. Běžná občanskoprávní žaloba musí zahrnovat tzv. „21denní náklady“ – jedná se o stanovené náklady, které znamenají, že pokud žalovaný uhradí pohledávku nebo náhradu škody plus tyto 21denní náklady, řízení bude zastaveno. V občanskoprávní žalobě jsou uvedeny údaje o nároku (včetně příslušných dat a míst).

Jedná-li se o drobný nárok, existuje zvláštní formulář, který je k dispozici na Odkaz se otevře v novém okně.internetových stránkách Soudní služby Severního Irska (Northern Ireland Courts and tribunals Service).

Během dalšího soudního jednání mohou být zapotřebí i jiné dokumenty. Zaměstnanci soudu mohou poskytnout obecnou pomoc s ohledem na tyto dokumenty, nemohou však poskytovat právní poradenství nebo za vás vyplnit formuláře.

10 Musím hradit soudní poplatky? Pokud ano, kdy? Musím platit náklady právního zastoupení ihned od zahájení řízení?

Poplatky se hradí při vydání obsílky, podání občanskoprávní žaloby nebo předložení drobného nároku a rovněž v různých fázích soudního řízení. Příslušný formulář je obvykle opatřen razítkem s potvrzením o zaplacení poplatku. U soudu hrabství to lze provést v kterékoli soudní kanceláři.

Obecnou zásadou je, že za veškeré náklady je odpovědná strana, která spor prohrála: za své vlastní náklady i náklady odpůrce. U vrchního soudu jsou náklady řízení stanoveny podle odvedené práce. U soudů hrabství existuje klouzavá stupnice nákladů, které jsou spojeny s hodnotou nároku. To pomáhá předvídat pravděpodobné náklady soudního řízení, v některých řízeních u soudu hrabství však má soudce prostor pro uvážení, pokud jde o výši nákladů.

Náhrada nákladů řízení může být zpravidla uložena pouze účastníkovi řízení nebo za ni odpovídá pouze účastník řízení. V průběhu řízení budete muset hradit náklady vzniklé v souvislosti s vaší žalobou (např. výdaje svědků, cestovní výdaje, náklady na znalecké posudky). Jestliže však budete mít v dané věci úspěch, můžete požadovat náhradu těchto nákladů.

Upozorňuje se, že v řízení o drobných nárocích bude náhrada nákladů obvykle přiznána pouze v případě, jsou-li k dispozici důkazy o nepřiměřeném chování jedné ze stran.

Za výkon rozhodnutí v občanských věcech týkajících se vymáhání pohledávek, zboží nebo majetku v Severním Irsku odpovídá Úřad pro výkon soudních rozhodnutí (Enforcement of Judgments Office), který může pomoci zajistit veškeré platby, jež jsou splatné, pokud jste spor vyhráli a druhá strana nezaplatí v přiměřené lhůtě. Za využití služeb Úřadu pro výkon soudních rozhodnutí jsou účtovány poplatky. Více informací o Úřadu pro výkon soudních rozhodnutí je k dispozici na internetových stránkách Soudní služby Severního Irska a v informativním přehledu o výkonu soudních rozhodnutí.

Ujednání s ohledem na odměny advokátů jsou věcí dohody mezi advokátem a klientem. V některých případech mohou být požadovány postupné platby. V ostatních případech mohou být poplatky uhrazeny v plné výši na konci řízení.

11 Mohu žádat o právní pomoc?

V Severním Irsku existuje zákonný režim pro úhradu právních nákladů z veřejných prostředků (režim právní pomoci).

Některá řízení jsou však z tohoto režimu vyloučena (např. v případě žaloby pro pomluvu) a posuzují se majetkové poměry a skutkové okolnosti.

Osvědčení o právní pomoci se nevztahuje na náklady, které vznikly před jeho vydáním.

Další informace o režimu právní pomoci jsou k dispozici na internetových stránkách o právní pomoci a na internetových stránkách Právnické společnosti Severního Irska (Law Society of Northern Ireland).

12 Kdy je můj návrh na zahájení řízení řádně podán? Dostanu úřední vyrozumění, zda byl můj žalobní návrh úplný, či nikoliv?

Pro účely promlčení je soudní řízení zahájeno předložením návrhu na zahájení řízení o drobném nároku, podáním občanskoprávní žaloby nebo vydáním soudní obsílky.

Je-li v právních předpisech stanovena určitá forma, nemají případné odchylky, jež nemají vliv na podstatu věci nebo neuvádějí v omyl, za následek neplatnost formuláře a případnou vadu lze obvykle zhojit jeho změnou.

13 Dostanu přesné údaje o časovém harmonogramu navazujících kroků (např. o lhůtě pro přijetí žalobního návrhu)?

Soudní řízení podléhá různým lhůtám, a zaměstnanci soudu mohou sice odpovídat na konkrétní dotazy, nesledují však jednotlivé fáze řízení.

U vrchního soudu zahájí žalobce soudní řízení do šesti týdnů od dokončení soudních úkonů nebo ve lhůtě stanovené soudem, při zahájení řízení se hradí poplatek. Žalobce musí doručit oznámení o zahájení soudního řízení ostatním účastníkům řízení. Ve věcech týkajících se újmy na zdraví a zanedbání povinné lékařské péče musí být před stanovením data soudního jednání nebo přezkumu předloženo rovněž osvědčení o připravenosti.

Pokud nebyl podán a doručen souhlas s účastí ze strany žalovaného nebo pokud žalovaný nedoručí žalobní odpověď, může žalobce zajistit soudní rozhodnutí ve správním řízení (i když může být nutné dostavit se k soudnímu úředníkovi za účelem posouzení škody).

U soudu hrabství musí žalobce předložit osvědčení o připravenosti v případě, že žalovaný doručil oznámení o svém úmyslu se hájit. Není-li osvědčení předloženo po uplynutí šesti měsíců, musí se strany dostavit k soudci, který může vydat pokyny ohledně budoucího konání řízení. Pokud nebylo doručeno oznámení o záměru hájit se, může žalobce zajistit soudní rozhodnutí ve správním řízení (i když může být nutné dostavit se k soudnímu úředníkovi za účelem posouzení škody).

V řízení o drobných nárocích je odpůrci stanovena lhůta pro odpověď – tzv. datum vrácení – obvykle to je 21 dnů od obdržení návrhu soudní kanceláří. Pokud odpůrce vrátí „oznámení o sporu“ (Notice of Dispute), bude věc přidělena soudci za účelem soudního jednání. Není-li oznámení o sporu obdrženo, může žalobce zajistit soudní rozhodnutí ve správním řízení (i když může být nutné dostavit se k soudnímu úředníkovi za účelem posouzení škody).

Související odkazy

Odkaz se otevře v novém okně.Soudní služba Severního Irska (Northern Ireland Courts and Tribunals Service)

Odkaz se otevře v novém okně.Agentura pro právní služby Severního Irska (Northern Ireland Legal Services Agency)

Poslední aktualizace: 27/09/2021

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Jak postupovat? - Skotsko

1 Musím podat návrh na zahájení soudního řízení nebo existuje jiná alternativa?

Obrátit se na soud by mělo být poslední možností. Nejprve byste měli uvážit jiné způsoby, jak záležitost vyřešit. Pokud vám například někdo dluží peníze, můžete příslušné osobě napsat dopis a sdělit jí, kolik dluží, z jakého důvodu a jaké kroky jste již podnikli za účelem vymáhání dotyčné částky. Můžete ji upozornit, že pokud nezaplatí do navrhovaného data, zahájíte soudní řízení. Můžete také zvážit alternativní řešení sporů. Podrobnější informace naleznete v informativním přehledu o alternativním řešení sporů.

2 Jaké platí lhůty pro podání návrhu na zahájení soudního řízení?

V skotském právu existují lhůty nebo promlčecí doby, během nichž by měla být soudu podána žaloba. Ty lhůty jsou určeny právními pojmy „promlčení“ a „prekluze“. Platné lhůty závisí na zákonech. Abyste získali informace o tom, zda se na konkrétní žalobu, kterou chcete podat, vztahuje určitá lhůta, můžete se obrátit na právního poradce nebo poradnu pro občany.

3 Musím zahájit soudní řízení v tomto členském státě?

V právních předpisech EU existují zvláštní pravidla, která určují členský stát, ve kterém by měla být žaloba podána.

Obecné informace o tom, které soudy se ve Skotsku zabývají jakými druhy věcí, jsou uvedeny v informativním přehledu: „Příslušnost“.

4 Pokud ano, na jaký soud se musím v tomto členském státě obrátit, podle svého bydliště a bydliště odpůrce nebo na základě jiných kritérií místní příslušnosti v dané věci?

Obecné informace o tom, které soudy se ve Skotsku zabývají jakými druhy věcí, jsou uvedeny v informativním přehledu: „Příslušnost“.

5 Na který soud se musím v tomto členském státě obrátit podle předmětu žaloby a výše hodnoty sporu?

Obecné informace o tom, které soudy se ve Skotsku zabývají jakými druhy věcí, jsou uvedeny v informativním přehledu: „Příslušnost“.

6 Mohu podat žalobu sám nebo musím pověřit prostředníka, právního zástupce?

U skotských občanskoprávních soudů se nevyžaduje právní zastupování.

Osoba, která se dostaví bez právního zástupce, se označuje jako „účastník řízení“. Pro účastníky řízení u Court Session jsou k dispozici některé specifické pokyny: Odkaz se otevře v novém okně.Pokyny pro účastníky řízení.

7 Komu podávám návrh na zahájení řízení: v podatelně, v soudní kanceláři nebo na jiném pracovišti?

Nejprve byste se měli obrátit na administrativní pracovníky soudu. Na soud se můžete obrátit písemně, telefonicky nebo osobně. V případě písemného kontaktu se soud vynasnaží odpovědět písemně nebo telefonicky do deseti pracovních dnů.

Informace o úřední době a kontaktní údaje jsou k dispozici na internetových stránkách Odkaz se otevře v novém okně.Skotské soudní služby (Scottish Courts and Tribunals Service) v oddíle s adresami soudů (Court and Tribunal Locations).

Skotská soudní služba má k dispozici zaměstnance, kteří jsou řádně vyškoleni pro poskytování administrativních, technických a organizačních služeb, jež jsou nezbytné pro řádné fungování soudů, a zároveň poskytují efektivní a korektní službu uživatelům soudů. V této souvislosti je na internetových stránkách Odkaz se otevře v novém okně.Skotské soudní služby k dispozici Charta uživatelů soudů.

Zaměstnanci skotských soudů a tribunálů nemají právní kvalifikaci, a proto vám nemohou poskytnout právní poradenství. Pokud potřebujete právní poradenství, může Skotská právní společnost (Law Society of Scotland) poskytnout kontaktní údaje právních zástupců ve vaší oblasti a Skotská rada pro právní pomoc (Scottish Legal Aid Board) může poskytnout informace o způsobilosti pro právní pomoc.

8 V jakém jazyce mohu návrh podat? Mohu jej podat ústně nebo musí být podán písemně? Mohu jej zaslat faxem nebo elektronickou poštou?

Soudní řízení musí být vedena v angličtině. V případě potřeby je řízení vedeno v angličtině s pomocí tlumočníků. Odměny tlumočníků hradí účastníci řízení. Potřebné formuláře pro podání žaloby musí být podány osobně, nebo zaslány soudu poštou.

9 Existují zvláštní žalobní formuláře, nebo pokud ne, jak jinak musím věc vyložit? Co vše musí žalobní návrh obsahovat?

K zahájení řízení musíte obecně vyplnit formulář. Jednací řád každého typu soudu upřesňuje, které formuláře by měly být použity k zahájení řízení u těchto soudů.

Další informace o konkrétních soudech jsou uvedeny na internetových stránkách Skotské soudní služby: Odkaz se otevře v novém okně.Scottish Courts and Tribunals Service.

10 Musím hradit soudní poplatky? Pokud ano, kdy? Musím platit náklady právního zastoupení ihned od zahájení řízení?

Soudní poplatky budete muset obvykle uhradit na začátku řízení. Poplatky se liší podle druhu žaloby a soudu, u něhož je řízení zahájeno. Poplatky jsou stanoveny v sekundárních právních předpisech (poplatkový řád) a pravidelně jsou aktualizovány změnami poplatkového řádu. Nejaktuálnější informace o poplatcích jsou uvedeny na internetových stránkách Odkaz se otevře v novém okně.Skotské soudní služby.

Za určitých okolností můžete mít nárok na osvobození od úhrady soudních poplatků. Tyto okolnosti jsou rovněž uvedeny na internetových stránkách Skotské soudní služby.

Soudní řízení zahrnuje poplatky, mohou však existovat i další výdaje. Strana, která spor prohrála, obvykle hradí náklady řízení a další výdaje, které vznikly straně, jež měla v dané věci úspěch, a své vlastní náklady a výdaje. V některých případech má soudce určitý prostor pro uvážení, pokud jde o stanovení částky, jež musí strana, která spor prohrála, zaplatit. Strana, jež měla v dané věci úspěch, musí přesto uhradit náklady na své svědky nebo znalecké posudky.

Odměny advokátů se obvykle hradí na konci řízení. Jestliže máte ve věci úspěch, může soud žalovanému nařídit, aby zcela nebo částečně uhradil odměnu vašeho advokáta. Rovněž je třeba mít na paměti, že i když soud může vynést rozsudek ve váš prospěch (tzn. uložit žalovanému povinnost zaplatit), nepodnikne automaticky kroky k zajištění toho, aby byla příslušná částka skutečně uhrazena. Pokud žalovaný nezaplatí, budete muset požádat soud, aby přijal opatření (tzv. „výkon rozhodnutí“), za něž budete muset zaplatit další poplatek. Více informací o výkonu rozhodnutí lze získat v řadě letáků: Odkaz se otevře v novém okně.letáky o výkonu rozhodnutí

11 Mohu žádat o právní pomoc?

V občanských věcech jsou k dispozici různé druhy financování právní pomoci. Druh financování a způsobilost k jeho získání závisí na řadě faktorů, včetně druhu žaloby a příjmů žadatele. Další informace jsou k dispozici na internetových stránkách Odkaz se otevře v novém okně.Skotské rady pro právní pomoc (Scottish Legal Aid Board).

12 Kdy je můj návrh na zahájení řízení řádně podán? Dostanu úřední vyrozumění, zda byl můj žalobní návrh úplný, či nikoliv?

Řízení je zahájeno, jakmile žalobce doručí žalovanému žalobní formulář, příkaz, předvolání nebo návrh. Doručování je obvykle prováděno poštou, může se však uskutečnit prostřednictvím „Sheriff Officer“ nebo „Messenger-at-arms“.

Pokud jsou žalobní formulář, příkaz, předvolání nebo návrh předloženy příslušnému úředníkovi Sheriff Court (Clerk for warranting) (nebo v případě Court of Session příslušným soudním kancelářím (offices for signetting)), administrativní pracovníci listinu zkontrolují, aby se ujistili, že obsahuje všechny potřebné informace. Administrativní pracovníci neposkytují právní poradenství ve věci samé. Soud může i po zahájení řízení dospět k závěru, že žaloba nebyla podána správně.

13 Dostanu přesné údaje o časovém harmonogramu navazujících kroků (např. o lhůtě pro přijetí žalobního návrhu)?

Písemnosti doručené žalovanému mu poskytnou informace o možnosti podání žalobní odpovědi, příslušné lhůtě a datu konání dalšího soudního jednání.

Skotská soudní služba se snaží naplánovat všechna soudní jednání co nejrychleji. V občanskoprávních věcech je cílem uspořádání soudního jednání k posouzení důkazů dvanáct týdnů ode dne, kdy soud povolil soudní projednávání důkazů.

Související odkazy

Odkaz se otevře v novém okně.Skotská soudní služba (Scottish Courts and Tribunals Service)

Odkaz se otevře v novém okně.Skotská rada pro právní pomoc (Scottish Legal Aid Board)

Odkaz se otevře v novém okně.Skotská právnická společnost (Law Society of Scotland) (právní zástupci včetně těch s rozšířenými právy na slyšení)

Odkaz se otevře v novém okně.Advokátní komora (Faculty of Advocates) (právní poradci)

Poslední aktualizace: 24/09/2021

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Jak postupovat? - Gibraltar

1 Musím podat návrh na zahájení soudního řízení nebo existuje jiná alternativa?

Zahájení řízení u soudu by mělo být poslední možností. Nejprve byste měli uvážit jiné způsoby, jak záležitost vyřešit. Pokud vám například někdo dluží peníze, můžete příslušné osobě napsat dopis a sdělit jí, kolik dluží, z jakého důvodu a jaké kroky jste již podnikli za účelem vymáhání dotyčné částky. Můžete ji upozornit, že pokud nezaplatí do navrhovaného data, zahájíte soudní řízení.

Nemůžete-li urovnat věci jinak, můžete se rozhodnout, že zahájíte soudní řízení. Je-li váš nárok sporný, může být projednán jedním ze tří způsobů. Řízení o drobných nárocích u Nejvyššího soudu představuje systém vyřizování nároků nižší hodnoty (obvykle 10 000 GBP nebo méně) rychlým, levným a snadným způsobem. U nároků vyšší hodnoty má Nejvyšší soud k dispozici další dva režimy. Zrychlené řízení (Fast Track) se obvykle týká případů, kdy je sporná částka vyšší než 10 000 GBP, nejvýše však 15 000 GBP, zapotřebí je pouze omezené zpřístupnění písemností žalovanému a na přípravu soudního řízení je zapotřebí lhůta v délce nejvýše přibližně 30 týdnů. Všechny ostatní případy jsou přiděleny do režimu komplexního řízení (Multi Track).

Většina „sporných stran“ (osob, které se účastní soudního řízení) jednajících bez zastoupení volí řízení o drobných nárocích.

Níže uvedené informace vám mohou pomoci při rozhodování o tom, jak váš spor vyřešit co nejlépe, poskytnou vám však pouze obecnou představu o tom, co se může stát. Nevysvětlují veškeré záležitosti ohledně pravidel soudního řízení, nákladů a postupů, které se mohou u různých druhů žalob lišit. Měli byste mít rovněž na paměti, že i v případě, že uspějete, nemůže soud zaručit, že budete schopni získat zpět dlužné částky.

2 Jaké platí lhůty pro podání návrhu na zahájení soudního řízení?

Existují lhůty nebo promlčecí doby, během nichž by měla být soudu podána žaloba. Obecná promlčecí lhůta činí šest let od příslušného data – například ode dne, kdy došlo k porušení smlouvy nebo kdy vznikla škoda nebo případně kdy byla škoda zjištěna. Jiné promlčecí lhůty zahrnují jeden rok v případě pomluvy nebo tři roky v případě zanedbání povinné lékařské péče a újmy na zdraví. Promlčecí lhůty jsou uvedeny v Odkaz se otevře v novém okně.zákoně o promlčení (Limitation Act) z roku 1960. Otázku lhůt lze objasnit u právníka nebo poradny pro občany.

3 Musím zahájit soudní řízení v tomto členském státě?

V právních předpisech EU existují zvláštní pravidla, která určují členský stát, ve kterém by měla být žaloba podána. Více informací je k dispozici na internetových stránkách „Příslušnost“.

4 Pokud ano, na jaký soud se musím v tomto členském státě obrátit, podle svého bydliště a bydliště odpůrce nebo na základě jiných kritérií místní příslušnosti v dané věci?

Na Gibraltaru je k dispozici pouze jedna soudní budova. Soudní služba Gibraltaru se nachází na adrese 277 Main Street, Gibraltar.

5 Na který soud se musím v tomto členském státě obrátit podle předmětu žaloby a výše hodnoty sporu?

Na Gibraltaru je k dispozici pouze jedna soudní budova. Soudní služba Gibraltaru se nachází na adrese 277 Main Street, Gibraltar.

6 Mohu podat žalobu sám nebo musím pověřit prostředníka, právního zástupce?

Není nutné vyžádat si radu právníka nebo se nechat zastupovat právníkem. Fyzická osoba může podat žalobu osobně. Rozhodnutí je na dotyčné osobě.

7 Komu podávám návrh na zahájení řízení: v podatelně, v soudní kanceláři nebo na jiném pracovišti?

Žalobu můžete podat nebo řízení zahájit u Nejvyššího soudu Gibraltaru (Supreme Court of Gibraltar) na adrese 277 Main Street, Gibraltar.

Podatelna Nejvyššího soudu je otevřena od pondělí do čtvrtka od 9:30 h do 16:00 h a v pátek od 9:30 h do 15:45 h (v letních měsících je úřední doba kratší). K dispozici je veřejná přepážka, kde zaměstnanci soudu přijímají žaloby a poskytují informace o soudních řízeních. Zaměstnanci soudu nemohou poskytovat právní poradenství. (Mohou vám sdělit, zda můžete požádat o právní pomoc.)

8 V jakém jazyce mohu návrh podat? Mohu jej podat ústně nebo musí být podán písemně? Mohu jej zaslat faxem nebo elektronickou poštou?

Žaloby je nutno vyhotovit písemně v angličtině a soudní řízení je vedeno v angličtině, v případě potřeby za pomoci tlumočníků. Obecně by měla být žaloba podána osobně na podatelně Nejvyššího soudu Gibraltaru.

9 Existují zvláštní žalobní formuláře, nebo pokud ne, jak jinak musím věc vyložit? Co vše musí žalobní návrh obsahovat?

K zahájení řízení musíte obecně vyplnit žalobní formulář (formulář N1). Zaměstnanci Nejvyššího soudu vám mohou pomoci získat kopie formuláře. Zaměstnance lze kontaktovat na podatelně Nejvyššího soudu na adrese 277 Main Street, Gibraltar nebo na telefonním čísle (+350) 200 75608.

Tento formulář obsahuje pokyny pro žalobce a žalovaného (osoba, podnik nebo společnost, na něž se žaloba podává). Zaměstnanci soudu vám mohou pomoci při vyplňování formuláře. Pokyny obsahují podrobnosti o informacích, které by měly být obsaženy v žalobním návrhu. Po vyplnění formuláře byste měli pořídit jednu kopii pro sebe, jednu pro soud a jednu pro každého žalovaného. Jakmile podatelna Nejvyššího soudu vydá žalobní formulář, bude vám zaslán zpět, takže můžete zaslat jeho kopii každému žalovanému. Žalovanému by měl být zaslán také formulář potvrzení o doručení (Service Form) a soubor dokumentů pro odpověď (Response Pack).

Existuje řada dalších formulářů, které se používají v jiných typech řízení nebo v pozdějších fázích soudního jednání.

10 Musím hradit soudní poplatky? Pokud ano, kdy? Musím platit náklady právního zastoupení ihned od zahájení řízení?

Obvykle budete muset zaplatit poplatek za zahájení řízení. Výše poplatku bude záviset na částce, kterou požadujete. Pokud po vynesení rozsudku žalovaný nezaplatí, nebo tvrdí, že vám žádné peníze nedluží, a vaše žaloba je projednávána ve sporném řízení, budete možná muset zaplatit další poplatky. Pokud uspějete, budou poplatky připočteny k částce, kterou žalovaný dluží.

Mohou vzniknout další výdaje. Pokud žalovaný váš nárok popře, můžete potřebovat svědky, aby vám pomohli sdělit soudu, co se událo. Je možné, že budete muset uhradit jejich výdaje na cestu k soudu a zpět a částku, kterou by si v daný den vydělali. Pokud však budete mít v dané věci úspěch, může soud žalovanému nařídit, aby tyto výdaje uhradil.

Případně si musíte vyžádat rovněž posudek znalce, například lékaře, technika nebo geodeta. Je rovněž možné, že budete muset tohoto znalce požádat, aby se dostavil k soudu a vypovídal ve váš prospěch. Budete muset uhradit výdaje znalce a příslušné poplatky, pokud však ve věci uspějete, může soud uložit uhrazení těchto výdajů žalovanému.

V případě řízení o drobných nárocích jsou částky, které lze uplatnit s ohledem na svědka, znalce a právní poradenství, omezené.

Odměny advokátů se obvykle hradí na konci řízení, to však musíte s advokátem dohodnout. Jestliže máte ve věci úspěch, může soud žalovanému nařídit, aby zcela nebo částečně uhradil odměnu vašeho advokáta. Jestliže však máte právního zástupce a hodnota vašeho nároku je nižší než 10 000 GBP, budete muset za jeho pomoc obvykle zaplatit sami, a to i v případě úspěchu v dané věci. Rovněž je třeba mít na paměti, že i když soud může vynést rozsudek ve váš prospěch (tzn. uložit žalovanému povinnost zaplatit), nepodnikne automaticky kroky k zajištění toho, aby byla příslušná částka skutečně uhrazena. Pokud žalovaný nezaplatí, budete muset požádat soud, aby přijal opatření (tzv. „výkon rozhodnutí“), za něž budete muset zaplatit další poplatek.

11 Mohu žádat o právní pomoc?

Na Gibraltaru je právní podpora v občanských věcech označována jako „právní pomoc“. Způsobilost pro poskytnutí právní pomoci závisí na řadě faktorů. Více informací lze získat na podatelně Nejvyššího soudu na adrese 277 Main Street, Gibraltar nebo na telefonním čísle (+350) 200 75608.

12 Kdy je můj návrh na zahájení řízení řádně podán? Dostanu úřední vyrozumění, zda byl můj žalobní návrh úplný, či nikoliv?

Dnem zahájení řízení je den, kdy soud vydá žalobní formulář. Datum vydání soud zaznamená otiskem datového razítka. Jakmile je zahájeno řízení, podatelna Nejvyššího soudu vám zašle oznámení, v němž uvede údaje o datu zahájení řízení.

13 Dostanu přesné údaje o časovém harmonogramu navazujících kroků (např. o lhůtě pro přijetí žalobního návrhu)?

Oznámení o zahájení řízení, které vám předá podatelna Nejvyššího soudu, jakmile je vydán žalobní formulář, obsahuje údaje o lhůtách, ve kterých musí žalovaný podat žalobní odpověď. Pokud žalovaný v této lhůtě nárok zcela nebo částečně popře, bude vám zaslána kopie žalobní odpovědi spolu s oznámením o obhajobě (Notice of Defence) a dotazníkem pro přidělení případu. Oznámení a dotazník se zasílají i žalovanému. Jakmile je dotazník vyplněn, použije jej soudce k rozhodnutí o tom, kterému ze tří režimů (řízení o drobných nárocích, zrychlené řízení nebo komplexní řízení) bude věc přidělena. Jakmile soudce rozhodne o přidělení, zašle vám a ostatním stranám oznámení o přidělení (Notice of Allocation).

Neodpoví-li žalovaný na žalobu ve stanovené lhůtě, můžete požádat soud, aby vydal rozhodnutí „v nepřítomnosti“ (tj. nařídil, aby žalovaný zaplatil částku, kterou požadujete, jelikož nebyla obdržena odpověď). Pokud žalovaný uzná, že dluží celou požadovanou částku, můžete rovněž požádat soud, aby vydal rozhodnutí. Tyto žádosti o rozhodnutí se podávají na formuláři oznámení o žalobě (Notice of Issue), který vám bude poskytnut při zahájení řízení. V tomto oznámení je uvedeno, že není-li žádost podána do šesti měsíců od uplynutí lhůty, kterou měl žalovaný na podání žalobní odpovědi, bude řízení o vaší žalobě „zastaveno“ (tj. zrušeno nebo přerušeno). Jediným úkonem, který poté můžete učinit, je požádat soudce o vydání usnesení o zrušení zastavení řízení.

Poslední aktualizace: 23/09/2021

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.