Nařízení Brusel I (přepracované znění)

Maďarsko

Obsah zajišťuje
Maďarsko

JAK VYHLEDAT PŘÍSLUŠNÝ SOUD/ORGÁN

Níže uvedený vyhledávací nástroj vám pomůže identifikovat soud(y)/orgán(y) příslušný/příslušné pro konkrétní evropský právní nástroj. Vezměte prosím na vědomí, že ačkoli jsme vyvinuli veškeré úsilí k zajištění správnosti výsledků, mohou existovat výjimečné případy týkající se určení působnosti, která nemusí být nutně do databáze zahrnuta.

Maďarsko

Brussels I recast


*povinný údaj

Čl. 65 odst. 3 – Informace o tom, jak v souladu s vnitrostátním právem určit účinky soudních rozhodnutí uvedených v čl. 65 odst. 2 nařízení.

1) Význam oznámení sporu třetí straně podle maďarského procesního práva

Strana, která neměla ve věci úspěch a chce podat žalobu na třetí osobu, nebo které se týká žaloba podaná třetí osobou, může této třetí osobě zaslat oznámení. Oznámení sporu může zaslat nejen žalobce nebo žalovaný, nýbrž také vedlejší účastník nebo třetí osoba, které bylo předáno oznámení.

2) Lhůty pro oznámení sporu jako procesního úkonu:

Žalovaný může oznámení sporu učinit do 30 dnů od obdržení žaloby a žalobce do 30 dnů poté, co byl vyrozuměn o věcném protinároku. Toto ustanovení se použije obdobně na uznané změny nároku a na protinároky.

Osoba, která vstoupí do soudního řízení po jeho zahájení, tj. vedlejší účastník nebo třetí osoba, které byl spor oznámen, může oznámení sporu učinit do 30 dnů ode dne, kdy vstoupila do řízení. V případech, které se považují za obzvláště závažné (sporné částky přesahující 400 milionů HUF), nečiní lhůta pro vyjádření oznamující strany a třetí osoby, které byl spor oznámen, 30 dnů, nýbrž 15 dnů. Vyjádření oznamující strany předložené po uplynutí lhůty je neúčinné, jinými slovy, soud má za to, že nebylo učiněno.

3) Zaslání oznámení sporu:

Oznamující strana má v případě zaslání oznámení sporu dvě povinnosti. Za prvé, oznamující strana musí zaslat oznámení dotčené třetí osobě písemně a musí uvést důvody oznámení a poskytnout stručný přehled o stavu řízení. Za druhé, oznámení sporu je třeba předložit soudu, a to písemně nebo ústně během soudního jednání, přičemž je třeba je také odůvodnit. K oznámení sporu soudu musí oznamující strana připojit dokumenty dokazující, že třetí strana, které bylo předáno oznámení, oznámení obdržela, a doklad o datu přijetí.

Pokud třetí osoba, které bylo předáno oznámení, nezašle soudu do 30 dnů od doručení oznámení, pro něž oznamující strana předložila doklad, prohlášení o připojení se k řízení, má se za to, že tato třetí osoba oznámení sporu nepřijala. Prohlášení podané po uplynutí lhůty je neúčinné.

Pokud třetí strana, které bylo předáno oznámení, oznámení sporu přijme, může se připojit k oznamující straně jako vedlejší účastník. To lze oznámit písemně nebo ústně během soudního jednání.

V opačném případě se na přípustnost vstupu třetí osoby, které bylo předáno oznámení, a právní postavení této osoby vztahují pravidla upravující vstup do řízení.

4) Právní důsledky oznámení sporu:

Jestliže třetí osoba, které bylo předáno oznámení, oznámení přijme, může se připojit k oznamující straně jako (přizvaný) vedlejší účastník. V maďarském občanském soudním řádu jsou v případě vedlejších účastníků uvedeny dvě různé situace.

– Pokud se právní závaznost rozhodnutí nevztahuje na právní vztah mezi vedlejším účastníkem a odpůrcem, může vedlejší účastník (původně třetí osoba, které bylo předáno oznámení) učinit nezávisle jakékoli právní úkony, které může provést strana podpořená tímto vedlejším účastníkem, s výjimkou smíru, uznání práv a vzdání se práv. Úkony vedlejšího účastníka jsou účinné pouze tehdy, pokud tyto úkony neučiní podpořená strana a pokud nejsou v rozporu s úkony podpořené strany.

– Pokud se podle platných právních předpisů právní závaznost rozhodnutí vztahuje i na právní vztah mezi vedlejším účastníkem a odpůrcem, může vedlejší účastník (původně třetí osoba, které bylo předáno oznámení) učinit nezávisle jakékoli právní úkony, které může provést strana podpořená tímto vedlejším účastníkem, s výjimkou smíru, uznání práv a vzdání se práv, a tyto úkony jsou účinné i v případě, jsou-li v rozporu s úkony podpořené strany. Při projednávání dané věci posoudí soud dopad těchto protichůdných úkonů, přičemž přihlédne rovněž k ostatním aspektům dané věci.

To, zda se právní závaznost rozhodnutí týká vztahu mezi vedlejším účastníkem a odpůrcem, však není předmětem uvážení soudu, nýbrž vyplývá výhradně z právních předpisů.

Jedním z těchto ustanovení je § 32 odst. 2 zákona LXII z roku 2009 o povinném pojištění odpovědnosti z provozu motorových vozidel vůči třetím osobám, v němž se uvádí: „Působnost právně závazného rozhodnutí, jímž se zamítá žaloba poškozeného na náhradu škody, se vztahuje i na pojistníka, jakož i provozovatele a řidiče v případech uvedených v § 35 odst. 1, pokud o tom rozhodne soud ve sporu mezi poškozeným a pojišťovnou, likvidátorem pojistných událostí, národním úřadem nebo správcem fondu pro odškodnění.“ (Ve výše zmíněném § 35 odst. 1 je rovněž stanoveno: „Poškozený může předložit správci fondu pro odškodnění žádost o náhradu ztráty nebo újmy, která byla na území Maďarska způsobena nepojištěným motorovým vozidlem v rozporu s pojistnou povinností, motorovým vozidlem používaným nezjištěným provozovatelem či nezjištěným vozidlem, nebo během odkladné lhůty uvedené v§ 26 s výhradou výjimek stanovených v § 36. Správce fondu pro odškodnění uhradí pohledávky do limitů částek uvedených v § 13 odst. 1. Správce fondu pro odškodnění uhradí poškozenému rovněž veškeré ztráty způsobené motorovým vozidlem, které nebylo uvedeno do provozu nebo bylo vyřazeno z provozu.“)

Přijetí oznámení sporu neznamená, že třetí osoba, které bylo předáno oznámení, uznává závazek vůči oznamující straně. O právním vztahu mezi oznamující stranou a třetí osobou, které bylo předáno oznámení, nelze rozhodnout v hlavním řízení (k němuž byla přizvána třetí osoba, které bylo předáno oznámení).

Článek 74 – Popis vnitrostátních pravidel a postupů pro výkon

Viz formulář Postupy při vymáhání soudního rozhodnutí.

Ustanovení čl. 75 písm. a) – Názvy a kontaktní údaje soudů, u kterých se podávají příslušné návrhy v souladu s čl. 36 odst. 2, čl. 45 odst. 4 a čl. 47 odst.1

V Maďarsku: u okresních soudů (Járásbíróság), které působí v sídle krajského soudu (Törvényszék). V župě Pest: u obvodního soudu pro Budapešť, v Budapešti: u ústředního obvodního soudu v Budě.

Ustanovení čl. 75 písm. b) – Názvy a kontaktní údaje soudů, u kterých se podává opravný prostředek proti rozhodnutí o návrhu na odepření výkonu podle čl. 49 odst. 2

V Maďarsku: u krajských soudů (Törvényszék). V Budapešti: u městského soudu v Budapešti (Fővárosi Törvényszék).

Ustanovení čl. 75 písm. c) – Názvy a kontaktní údaje soudů, u kterých se podává jakýkoli další opravný prostředek podle článku 50

– V Maďarsku: u nejvyššího soudu („Kúria“) (na žádost k soudu prvního stupně pro přezkum jeho rozhodnutí).

Ustanovení čl. 75 písm. d) – Jazyky přijatelné pro překlady osvědčení týkajících se rozhodnutí, veřejných listin a soudních smírů

Není použitelné.

Ustanovení čl. 76 odst. 1 písm. a) – Pravidla pro určení příslušnosti uvedená v čl. 5 odst. 2 a čl. 6 odst. 2 tohoto nařízení

– V Maďarsku: § 57 legislativního nařízení č. 13 z roku 1979 o mezinárodním právu soukromém.

Ustanovení čl. 76 odst. 1 písm. b) – Pravidla pro oznamování sporu třetí straně uvedená v článku 65 tohoto nařízení

– V Maďarsku: § 58–60 (týkající se oznámení sporu třetí straně) zákona III z roku 1952 o občanském soudním řádu.

Ustanovení čl. 76 odst. 1 písm. c) – Úmluvy uvedené v článku 69 tohoto nařízení

  • Dohoda mezi Maďarskou lidovou republikou a Bulharskou lidovou republikou o právní pomoci ve věcech občanských, rodinných a trestních, podepsaná v Sofii dne 16. května 1966,
  • Smlouva mezi Maďarskou lidovou republikou a Kyperskou republikou o právní pomoci ve věcech občanských a trestních, podepsaná v Budapešti dne 30. listopadu 1981,
  • Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Maďarskou lidovou republikou o právní pomoci a úpravě právních vztahů ve věcech občanských, rodinných a trestních, podepsaná v Bratislavě dne 28. března 1989, která platí pro Českou republiku a Slovenskou republiku,
  • Úmluva mezi Maďarskou lidovou republikou a Francouzskou republikou o právní pomoci ve věcech občanských a rodinných, o uznání a výkonu rozhodnutí, o právní pomoci ve věcech trestních a o vydávání, podepsaná v Budapešti dne 31. července 1980,
  • Úmluva o poskytování právní pomoci ve věcech občanských a trestních mezi Maďarskou lidovou republikou a Řeckou republikou, podepsaná v Budapešti dne 8. října 1979,
  • Smlouva mezi Maďarskou lidovou republikou a Socialistickou federativní republikou Jugoslávií o vzájemné právní pomoci, podepsaná dne 7. března 1968, která platí pro Chorvatskou republiku a pro Republiku Slovinsko,
  • Smlouva mezi Maďarskou lidovou republikou a Polskou lidovou republikou o právní pomoci ve věcech občanských, rodinných a trestních, podepsaná v Budapešti dne 6. března 1959,
  • Smlouva mezi Maďarskou lidovou republikou a Rumunskou lidovou republikou o právní pomoci ve věcech občanských, rodinných a trestních, podepsaná v Bukurešti dne 7. října 1958.
Poslední aktualizace: 02/01/2024

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.