Nařízení Brusel I (přepracované znění)

Rumunsko

Obsah zajišťuje
Rumunsko

VYHLEDAT PŘÍSLUŠNÉ SOUDY

Níže uvedený vyhledávací nástroj vám pomůže identifikovat soud(y)/orgán(y) příslušný/příslušné pro konkrétní evropský právní nástroj. Vezměte prosím na vědomí, že ačkoli jsme vyvinuli veškeré úsilí k zajištění správnosti výsledků, mohou existovat výjimečné případy týkající se určení působnosti, která nemusí být nutně do databáze zahrnuta.

Rumunsko

Brussels I recast


*povinný údaj

Čl. 65 odst. 3 – Informace o tom, jak v souladu s vnitrostátním právem určit účinky soudních rozhodnutí uvedených v čl. 65 odst. 2 nařízení.

Není použitelné

Článek 74 – Popis vnitrostátních pravidel a postupů pro výkon

Výkon rozhodnutí v občanských a obchodních věcech

Formy přímého výkonu rozhodnutí jsou takové, které se týkají předmětu závazku stanoveného exekučním titulem, tj. zabavení movitého/nemovitého majetku a vymáhání povinnosti konat (zdržet se konání). Pokud jde o vymáhání povinnosti konat, zákon rozlišuje mezi povinností, kterou může splnit i jiná osoba než dlužník, a osobní povinností intuitu personae.

Nepřímým výkonem rozhodnutí se rozumí postup k získání peněžní částky, která je předmětem exekučního titulu, prostřednictvím nuceného prodeje majetku dlužníka (obstavení peněžních částek nebo zabavení majetku, který je následně prodán).

Povinnostmi, které jsou vynucovány, jsou peněžní závazky, vydání majetku nebo jeho předání do užívání, demolice budovy / opuštění zemědělské půdy / ukončení prací atd.

Orgány příslušné k provedení výkonu rozhodnutí

Výkon soudních rozhodnutí a jiných vykonatelných exekučních titulů provádí soudní exekutor působící v obvodu odvolacího soudu, v jehož oblasti působnosti se nachází nemovitost (v případě zabavení nemovitého majetku) nebo (v případě zabavení movitého majetku) v jehož oblasti působnosti se nachází bydliště nebo majetek dlužníka.

Zabavení provádí na základě návrhu věřitele soudní exekutor, jehož úřad má sídlo v oblasti působnosti odvolacího soudu, kde se nachází bydliště dlužníka / třetí osoby, vůči níž je zabavení prováděno, nebo, v případě obstavení bankovních účtů, kde se nachází sídlo dotčené úvěrové instituce.

Soudem výkonu je okresní soud, v jehož oblasti působnosti se nachází bydliště dlužníka. Soud výkonu rozhodne o návrzích na prohlášení vykonatelnosti, návrzích, které brojí proti výkonu, atd.

Podmínky pro vydání exekučního titulu nebo vykonatelného rozsudku

Výkon rozhodnutí lze provést pouze na základě rozsudku soudu (pravomocné rozsudky, předběžně vykonatelná rozhodnutí) nebo jiného písemného úkonu (notářský zápis, který je veřejnou listinou, zajištění dluhu, rozhodčí nález atd.)

Po obdržení návrhu na výkon rozhodnutí podaného věřitelem jej soudní exekutor zaregistruje a může v nepřítomnosti stran vydat rozhodnutí o prohlášení vykonatelnosti. Rozhodnutí se doručuje věřiteli. V případě odepření výkonu rozhodnutí může věřitel podat stížnost u soudu výkonu do 15 dnů ode dne jeho doručení.

Soudní exekutor následně požádá soud o prohlášení vykonatelnosti a předloží mu návrh věřitele, vykonatelný exekuční titul, rozhodnutí a doklad o zaplacení poplatků. Rozhodnutí o žádosti prohlášení vykonatelnosti bude vydáno na neveřejném zasedání v nepřítomnosti stran. Soud může žádost o prohlášení vykonatelnosti zamítnout, pokud: spadá do pravomoci jiného orgánu; rozsudek není vykonatelným exekučním titulem; dokument nesplňuje všechny formální požadavky; pohledávka není jistá, její výše není přesně stanovena a není splatná; dlužník požívá ochranu proti výkonu rozhodnutí; listina obsahuje ustanovení, která nelze vymáhat atd. Proti rozhodnutí soudu, kterým se vyhovuje návrhu, se nelze odvolat, může však být přezkoumáno, pokud je napaden samotný výkon rozhodnutí. Proti rozhodnutí o zamítnutí žádosti o prohlášení vykonatelnosti návrhu může věřitel podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení.

Národní unie soudních exekutorů (Uniunea Naţională a Executorilor Judecătoreşti) se souhlasem ministra spravedlnosti stanoví a aktualizuje minimální poplatky za služby poskytované soudními exekutory.

Soudní řízení lze zahájit, byl-li dlužník předvolán.

Předmět a povaha donucovacích opatření

Výkonu rozhodnutí podléhá příjem dlužníka, částky na jeho bankovních účtech, jeho movitý a nemovitý majetek atd.

Poté, co je movitý majetek určen, je zabaven. Pokud dlužná částka není uhrazena, prodá soudní exekutor zajištěný majetek ve veřejné dražbě nebo přímým prodejem atd.

Jakékoli peněžní částky, které představují pohledávky dlužníka vůči třetí osobě, mohou být obstaveny. Veškeré obstavené peněžní částky a majetek jsou zajištěny dnem, kdy byl příkaz k obstavení zaslán osobě, jejíž majetek je obstaven. Od okamžiku zajištění až do úplného uhrazení závazků nesmí třetí osoba, jejíž majetek je obstaven, provést žádnou jinou platbu. V opačném případě může být věc postoupena soudu výkonu za účelem potvrzení obstavení. Pravomocné rozhodnutí o potvrzení obstavení má za následek postoupení pohledávky a představuje exekuční titul vůči třetí osobě, jejíž majetek je obstaven. Po potvrzení obstavení musí třetí osoba, jejíž majetek je obstaven, provést vklad nebo platbu ve výši příslušné částky. Pokud tak neučiní, bude zahájen výkon rozhodnutí.

Co se týče výkonu rozhodnutí, jímž je postihován nemovitý majetek, pokud dlužník neuhradí dluh, zahájí soudní exekutor prodej majetku poté, co mu bylo doručeno prohlášení vykonatelnosti a bylo vloženo do katastru nemovitostí.

Výkon rozhodnutí lze zahájit do šesti měsíců ode dne uplynutí lhůty pro dobrovolné splnění povinností uložených donucovacími opatřeními; věřitel musí v této lhůtě podat návrh na zahájení výkonu rozhodnutí. Promlčecí doba činí tři roky.

Možnost podat odvolání proti rozhodnutí o schválení uvedeného opatření

Proti vlastnímu výkonu lze podat odvolání. Je-li výkon rozhodnutí proveden v souladu s rozhodnutím soudu, nemůže jej dlužník napadnout pro skutkové/právní okolnosti, které mohl dlužník uplatnit v řízení před soudem prvního stupně nebo před odvolacím soudem.

Příslušným soudem je soud výkonu.

Odvolání lze podat do 15 dnů ode dne, kdy: byl navrhovatel informován o způsobu výkonu rozhodnutí; bylo dotčené osobě oznámeno uložení obstavení; bylo dlužníkovi doručeno předvolání, nebo ode dne, kdy se dlužník dozvěděl o prvním způsobu výkonu rozhodnutí.

Pokud soud rozhodne o odvolání proti výkonu rozhodnutí kladně, zruší exekuční titul, proti němuž bylo odvolání podáno, a nařídí zastavení výkonu rozhodnutí nebo exekuce. Pokud bude odvolání zamítnuto, může být odvolateli uložena povinnost k náhradě škody způsobené opožděným výkonem.

Do doby, než bude rozhodnuto o námitce proti výkonu rozhodnutí nebo o jiném návrhu týkajícím se výkonu rozhodnutí, může příslušný soud na žádost dotčené strany a pouze na základě oprávněných důvodů výkon rozhodnutí odložit. O odklad lze požádat současně s námitkou proti výkonu rozhodnutí nebo samostatným návrhem.

Rozhodnutí o námitce lze napadnout pouze opravným prostředkem.

Omezení výkonu rozhodnutí, zejména z důvodu ochrany dlužníka nebo v souvislosti s lhůtami

Některý majetek a nemovitosti výkonu rozhodnutí nepodléhají. Movitý majetek, který nepodléhá výkonu rozhodnutí: základní věci pro osobní potřebu / vybavení domácnosti, náboženské předměty; předměty nepostradatelné pro zdravotně postižené osoby nebo určené k péči o nemocné; zásoba potravin na tři měsíce; zásoba zimního paliva na tři měsíce; osobní dopisy, fotografie, obrazy atd.

Plat/důchod dlužníka podléhá postihu až do výše poloviny čistého měsíčního příjmu v případě pohledávky na výživném a do jedné třetiny u ostatních druhů pohledávek.

Pokud takový příjem nedosahuje výše národní čisté minimální mzdy, může být postižen pouze do výše, o kterou přesáhne polovinu této minimální mzdy.

Z výkonu rozhodnutí je vyňat následující příjem: státní příspěvky a přídavky na děti, platby na péči o nemocné dítě, peněžitá pomoc v mateřství, dávky v případě smrti, stipendia poskytnutá státem, denní příspěvky atd.

Relevantní odkazy

http://www.executori.ro/

http://www.just.ro/

Ustanovení čl. 75 písm. a) – Názvy a kontaktní údaje soudů, u kterých se podávají příslušné návrhy v souladu s čl. 36 odst. 2, čl. 45 odst. 4 a čl. 47 odst.1

Návrhy na odepření uznání, návrhy na vydání rozhodnutí o neexistenci důvodů pro odepření uznání a návrhy na odepření prohlášení vykonatelnosti spadají do pravomoci soudů[1] (článek 1 článku I4 mimořádného nařízení vlády č. 119/2006 o opatřeních nezbytných k provedení některých nařízení Společenství od data přistoupení Rumunska k EU, schváleného ve znění zákona č. 191/2007, ve znění pozdějších předpisů, a čl. 95 odst. 1 zákona č. 134/2010 o občanském soudním řádu, znovu zveřejněno, ve znění pozdějších předpisů).

______

[1]Podle článku 2 článku I4 mimořádného nařízení vlády č. 119/2006 o opatřeních nezbytných k provedení některých nařízení Společenství od data přistoupení Rumunska k EU, schváleného ve znění zákona č. 191/2007, ve znění pozdějších předpisů, lze návrhy podle článku 54 nařízení (EU) č. 1215/2012, které se týkají úpravy opatření nebo příkazu stanoveného v rozsudku, schváleného nebo uzavřeného narovnání nebo veřejných listin úředně vyhotovených nebo zaregistrovaných v jiném členském státě EU podat v řízeních, jejichž předmětem je odepření uznání, rozhodnutí o neexistenci důvodů pro odepření uznání nebo odepření výkonu, nebo samostatně. Návrhy na úpravu opatření nebo příkazu, které jsou podávány samostatně, spadají do pravomoci soudů.

Ustanovení čl. 75 písm. b) – Názvy a kontaktní údaje soudů, u kterých se podává opravný prostředek proti rozhodnutí o návrhu na odepření výkonu podle čl. 49 odst. 2

– v Rumunsku odvolací soud (Curtea de apel)

Ustanovení čl. 75 písm. c) – Názvy a kontaktní údaje soudů, u kterých se podává jakýkoli další opravný prostředek podle článku 50

– v Rumunsku Nejvyšší kasační a trestní soud (Înalta Curte de Casație și Justiție)

Ustanovení čl. 75 písm. d) – Jazyky přijatelné pro překlady osvědčení týkajících se rozhodnutí, veřejných listin a soudních smírů

Není použitelné

Ustanovení čl. 76 odst. 1 písm. a) – Pravidla pro určení příslušnosti uvedená v čl. 5 odst. 2 a čl. 6 odst. 2 tohoto nařízení

– v Rumunsku: články 1066–1082 hlavy I nazvané „Mezinárodní příslušnost rumunských soudů“ knihy VII nazvané „Mezinárodní občanské soudní řízení“ zákona č. 134/2010 o občanském soudním řádu.

Ustanovení čl. 76 odst. 1 písm. b) – Pravidla pro oznamování sporu třetí straně uvedená v článku 65 tohoto nařízení

Není použitelné

Ustanovení čl. 76 odst. 1 písm. c) – Úmluvy uvedené v článku 69 tohoto nařízení

  • Smlouva mezi Bulharskou lidovou republikou a Rumunskou lidovou republikou o právní pomoci ve věcech občanských, rodinných a trestních, podepsaná v Sofii dne 3. prosince 1958,
  • Smlouva mezi Českou republikou a Rumunskem o právní pomoci v občanských věcech, podepsaná v Bukurešti dne 11. července 1994,
  • Úmluva mezi Rumunskou socialistickou republikou a Řeckým královstvím o právní pomoci ve věcech občanských a trestních, podepsaná v Bukurešti dne 19. října 1972,
  • Úmluva mezi Rumunskou socialistickou republikou a Italskou republikou o právní pomoci ve věcech občanských a trestních, podepsaná v Bukurešti dne 11. listopadu 1972,
  • Úmluva mezi Rumunskou socialistickou republikou a Francouzskou republikou o právní pomoci ve věcech občanských a obchodních, podepsaná v Paříži dne 5. listopadu 1974,
  • Smlouva mezi Rumunskem a Polskou republikou o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, podepsaná v Bukurešti dne 15. května 1999,
  • Smlouva mezi Rumunskou lidovou republikou a Federativní lidovou republikou Jugoslávií (použitelná podle prohlášení o nástupnictví uzavřeném se Slovinskem a Chorvatskem) o právní pomoci, podepsaná v Bělehradě dne 18. října 1960,
  • Smlouva mezi Rumunskou lidovou republikou a Českou republikou (použitelná podle prohlášení o nástupnictví uzavřeném se Slovenskem) o právní pomoci ve věcech občanských, rodinných a trestních, podepsaná v Praze dne 25. října 1958,
  • Úmluva mezi Rumunskem a Španělským královstvím o soudní příslušnosti, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních, podepsaná v Bukurešti dne 17. listopadu 1997,
  • Smlouva mezi Rumunskou lidovou republikou a Maďarskou lidovou republikou o právní pomoci ve věcech občanských, rodinných a trestních, podepsaná v Bukurešti dne 7. října 1958,
  • Úmluva mezi Rumunskou socialistickou republikou a Rakouskou republikou o právní pomoci v právu občanském a rodinném a o platnosti a doručování dokumentů a její připojené protokoly, podepsané ve Vídni dne 17. listopadu 1965.
Poslední aktualizace: 04/03/2022

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.