Drobné nároky

Estonsko

Obsah zajišťuje
Estonsko

Čl. 25 odst. 1 písm. a) Příslušné soudy

Rozsudek v evropském řízení o drobných nárocích vydává v Estonsku příslušný soud prvního stupně v daném kraji, (maakohus).

Čl. 25 odst. 1 písm. b) Komunikační prostředky

V souladu s čl. 4 odst. 1 nařízení jsou komunikačními prostředky přijatelnými pro účely evropského řízení o drobných nárocích, které jsou soudům v Estonsku k dispozici, osobní doručení, doručení poštou, faxem a elektronickými prostředky. Při předkládání písemností se musí dodržet formální požadavky stanovené v článku 334 až 336 občanského soudního řádu.

V souladu s uvedenými ustanoveními je nutné předložit soudu návrhy ve snadno čitelné a strojově psané formě ve formátu A4. To platí i pro vlastnoručně podepsané písemnosti. V souladu se zákonem poskytnou účastníci řízení soudu rovněž elektronické kopie procesních písemností předložených v písemné formě, pokud je to možné. To znamená, že je třeba zaslat jednoduchou e-mailovou zprávu bez digitálního podpisu nebo ověření jakýmkoliv jiným způsobem, aby se zjednodušila práce soudů při zpracovávání písemností.

Pokud jsou písemnosti zaslané na příslušnou adresu faxem nebo elektronickou poštou, případně v jiné formě, při které lze vyhotovit písemný záznam, originál písemnosti je nutné předložit soudu bezodkladně nejpozději při soudním jednání, nebo během lhůty stanovené na předložení písemností v případě písemného řízení. V takovém případě se lhůta pro předložení písemného návrhu nebo opravného prostředku považuje za splněnou.

Návrhy a další písemnosti, které musí být v písemné formě, lze soudu předložit i v elektronické podobě za předpokladu, že si soud může tyto písemnosti vytisknout a udělat z nich kopie. V takovém případě musí být elektronický dokument opatřen digitálním podpisem odesílatele nebo je nutné odeslat jej podobným zabezpečeným způsobem, který umožňuje identifikaci odesílatele. Elektronický dokument se považuje za doručený soudu v okamžiku, kdy je zaznamenán v databázi přijatých soudních písemností. Podrobnější pravidla pro předkládání elektronických dokumentů soudům a požadavky na formát písemností stanoví nařízení ministra spravedlnosti.

Soud může považovat návrh nebo jinou procesní písemnost, kterou zaslal účastník řízení e-mailem, za přípustnou rovněž tehdy, pokud není vlastnoručně podepsaná nebo není opatřena digitálním podpisem, za předpokladu, že soud nemá žádné pochybnosti o totožnosti odesílatele nebo o odeslání písemnosti, zejména tehdy, kdy písemnosti opatřené digitálním podpisem již byly ze stejné e-mailové adresy ve stejné věci odeslány stejným účastníkem, nebo pokud soud souhlasil s tím, aby se návrhy nebo jiné písemnosti předkládaly rovněž v této formě.

Za elektronické podání se rovněž považuje podání návrhu prostřednictvím informačního systému vytvořeného k tomuto účelu (procesní informační systém e‑File), který je k dispozici na adrese https://www.e-toimik.ee/ Pokud je návrh podán prostřednictvím procesního informačního systému e-File, nelze ho podat e-mailem, pokud k tomu není platný důvod. Ministr spravedlnosti stanovil v nařízení seznam listin, které mají být předloženy prostřednictvím tohoto portálu.

V evropském řízení o drobných nárocích může soud obejít ustanovení soudního řádu, která upravují doručování procesních písemností a formu písemností překládaných účastníky řízení, vyjma doručení oznámení o žalobě žalovanému.

Čl. 25 odst. 1 písm. c) Orgány nebo subjekty poskytující praktickou pomoc

Praktickou pomoc v souvislosti s evropským řízením o drobných nárocích můžete získat na podatelně soudu.

Čl. 25 odst. 1 písm. d) Prostředky elektronického doručování a komunikace a způsoby jejich akceptace

Prostředky elektronických služeb a komunikace, které jsou technicky dostupné a přípustné na soudech v Estonsku, jsou veřejný procesní informační systém e-File (https://www.e-toimik.ee/) a doručování písemností e-mailem nebo faxem.

Doručuje-li soud procesní písemnost prostřednictvím procesního informačního systému e-File, odešle soud oznámení pro příjemce, že dokument je k dispozici v systému:

  1. na e-mailovou adresu nebo telefonní číslo sdělené soudu;
  2. je-li příjemce podnikatelským subjektem s jediným vlastníkem nebo právnickou osobou, na e-mailovou adresu nebo telefonní číslo zadané v informačním systému rejstříku vedeného v Estonsku;
  3. na e-mailovou adresu nebo telefonní číslo adresáta a jeho právního zástupce na základě údajů uvedených v rejstříku obyvatel;
  4. na e-mailovou adresu nebo telefonní číslo adresáta a jeho právního zástupce na základě údajů uvedených v jiné vnitrostátní databázi, ve které může soud informace nezávisle zkontrolovat elektronickým dotazem;
  5. na e-mailovou adresu personal-identification-code@eesti.ee adresáta a jeho právního zástupce, pokud mají estonský osobní identifikační kód (článek 3111 odst. 1 občanského soudního řádu).

Soud rovněž může zaslat oznámení o tom, že dokument je k dispozici, na telefonní číslo nebo e-mailovou adresu získanou z internetu, nebo je zveřejnit na předpokládaném uživatelském účtu na virtuální sociální síti nebo na stránce jiného prostředí virtuální komunikace, o nichž se domnívá, že je adresát používá vzhledem k informacím dostupným na internetu, nebo v případě, že se po zpřístupnění mohou takovéto informace považovat za doručené adresátovi. Je-li to možné, zpřístupní soud oznámení v předpokládaném uživatelském účtu virtuální sociální sítě nebo na stránce jiného prostředí virtuální komunikace takovým způsobem, aby oznámení nemohl vidět nikdo jiný než adresát. Procesní písemnost se považuje za doručenou, pokud ji příjemce otevře v informačním systému nebo potvrdí její přijetí v tomto systému bez jejího otevření nebo pokud tak učiní jiná osoba, které příjemce udělil přístup k dokumentům v informačním systému. V informačním systému se doručení dokumentu automaticky zaregistruje.

Nelze-li očekávat, že příjemce bude schopen využívat procesní informační systém e-File, nebo v případě, že doručení prostřednictvím tohoto informačního systému není technicky možné, může soud doručit procesní dokumenty příjemci rovněž elektronicky prostřednictvím e-mailu nebo faxem. V takovém případě se procesní písemnost považuje za doručenou, pokud příjemce potvrdí přijetí procesní písemnosti v písemné formě, faxem nebo elektronicky. Potvrzení musí obsahovat datum přijetí písemnosti a podpis příjemce nebo jeho zástupce. Potvrzení v elektronické formě musí obsahovat digitální podpis odesílatele nebo musí být odesláno jiným zabezpečeným způsobem, který umožňuje identifikovat odesílatele a stanovit čas odeslání, nemá-li soud žádný důvod pochybovat o tom, že potvrzení bez digitálního podpisu bylo odeslané příjemcem nebo jeho zástupcem. Potvrzení v elektronické formě lze soudu zaslat e-mailem, pokud je soudu známa e-mailová adresa příjemce a lze předpokládat, že neoprávněné osoby k ní nemají přístup, a rovněž tehdy, pokud soud již odeslal dokumenty na tuto e-mailovou adresu v rámci stejného řízení, nebo poskytl-li sám účastník tuto e-mailovou adresu soudu.

Předchozí souhlas s elektronickým doručováním dokumentů lze udělit prostřednictvím procesního informačního systému e-File, emailem nebo faxem. Takový souhlas lze zaslat soudu v rámci návrhu na zahájení evropského řízení o drobných nárocích nebo v rámci odpovědi na návrh.

Čl. 25 odst. 1 písm. e) Osoby nebo profese, které mají povinnost akceptovat doručení dokumentů nebo jiných písemností elektronickými prostředky

Procesní písemnosti se obecně musí doručovat elektronicky prostřednictvím procesního informačního systému e-File advokátům, notářům, soudním vykonavatelům, insolvenčním správcům a orgánům státní nebo místní správy. Doručování písemností jinými prostředky je povoleno pouze tehdy, existuje-li k tomu řádný důvod. U jiných osob není zákonem stanoven žádný povinný způsob doručování písemností.

Čl. 25 odst. 1 písm. f) Výše soudních poplatků a způsoby platby

S podáním návrhu na zahájení evropského řízení o drobných nárocích soudu prvního stupně se váže povinnost uhradit soudní poplatek. Výše tohoto poplatku se určuje na základě hodnoty sporu, která se odvíjí od výše nároku. Při výpočtu hodnoty sporu se k částce hlavního nároku připočítávají částky souvisejících nároků. V případě návrhu na zahájení evropského řízení o drobných nárocích o vrácení úroku z prodlení, který se nestal splatným, se k této částce musí připočítat rovněž částka odpovídající ročnímu úroku z prodlení. Výše soudního poplatku se stanoví na základě konečné obdržené částky (hodnoty sporu) a v souladu s tabulkou v příloze 1 zákona o státních poplatcích, jak je uvedeno v § 59 odst. 1.

Při podání návrhu na přezkum soudního rozhodnutí se musí složit jistota (návrh na zrušení rozsudku pro zmeškání). Jistota je částka, která odpovídá soudnímu poplatku za polovinu žalované částky. Výše soudního poplatku nesmí být nižší než 100 EUR a nesmí přesáhnout 1 500 EUR.

Za podání odvolání se platí stejný poplatek jako za návrh na zahájení evropského řízení o drobných nárocích podaný soudu prvního stupně, přičemž se zohlední rozsah odvolání.

Při podání kasačního opravného prostředku a žádosti o přezkum rozsudku se taktéž musí složit jistota. Výpočet jistoty je založený na nárokované částce, jde o jedno procento z hodnoty sporu, přičemž výše soudního poplatku nesmí být nižší než 100 EUR a nesmí přesáhnout 3 000 EUR.

Za podání odvolání se platí soudní poplatek ve výši 50 EUR oblastnímu soudu nebo Nejvyššímu soudu.

Soudní poplatek lze uhradit bankovním převodem na některý z bankovních účtů ministerstva financí, které jsou uvedeny na internetových stránkách soudů.

Soudní poplatky je vždy nutné zaplatit před podáním návrhu. Spolu s návrhem je soudu nutné předložit doklad o zaplacení soudního poplatku nebo informace, které soudu umožňují ověřit uhrazení poplatku (například datum uskutečnění platby, výše a plátce poplatku atd.).

Čl. 25 odst. 1 písm. g) Opravné prostředky a soudy, u kterých je lze podat

Proti rozhodnutí soudu vydanému v evropském řízení o drobných nárocích lze podat odvolání v rámci odvolacího řízení.

Pokud hodnota žaloby nepřekročí částku odpovídající 2 000 EUR u hlavního nároku a 4 000 EUR spolu s vedlejšími nároky, může soud prvního stupně v rozsudku uvést, že se podání odvolání povoluje. Soud podání odvolání obecně povolí, pokud se domnívá, že rozhodnutí odvolacího soudu je nezbytné k získání stanoviska oblastního soudu k právní otázce. Pokud rozsudek soudu prvního stupně neobsahuje povolení podat odvolání, lze odvolání oblastnímu soudu sice podat, oblastní soud však odvolání připustí pouze tehdy, pokud je zřejmé, že soud prvního stupně při vynesení rozsudku nesprávně uplatnil ustanovení hmotného práva, porušil procesní požadavky nebo nesprávně posoudil důkazy, a pokud tyto skutečnosti mohly mít závažný vliv na rozsudek.

Odvolání se podává oblastnímu soudu, v jehož obvodu se nachází oblastní soud rozhodující v evropském řízení o drobných nárocích.

Odvolání lze podat do 30 dnů od doručení rozsudku odvolateli, nejpozději však do pěti měsíců od vyhlášení rozsudku soudu prvního stupně. Pokud rozsudek soudu prvního stupně neobsahoval odůvodnění rozsudku a pokud účastník řízení požádal soud, aby bylo odůvodnění rozsudku doplněno, běží lhůta na podání odvolání znovu ode dne doručení úplného rozsudku. Odvolání nelze podat, jestliže se obě strany vzdaly práva na jeho podání v návrhu předloženém soudu.

Kasační opravný prostředek proti rozsudku soudu vynesenému v rámci odvolacího řízení lze podat nejvyššímu soudu (kapitola 66 občanského soudního řádu). Účastník řízení může podat kasační opravný prostředek nejvyššímu soudu v případě, že oblastní soud vážně porušil procesní požadavky nebo nesprávně uplatnil ustanovení hmotného práva.

Kasační opravný prostředek lze podat do 30 dnů od doručení rozsudku účastníkovi řízení, nejpozději však do pěti měsíců od vyhlášení rozsudku oblastního soudu. Kasační opravný prostředek nelze podat, jestliže se obě strany vzdaly práva na jeho podání v návrhu předloženém soudu.

Za výjimečných okolností, jestliže se objevily nové důkazy a účastník řízení si to přeje, může podat nejvyššímu soudu návrh na přezkum rozsudku soudu, který nabyl právní moci, podle postupu stanoveného v kapitole 68 občanského soudního řádu. Návrh na přezkum lze podat do dvou měsíců ode dne, kdy se účastník řízení dozvěděl o důvodech pro přezkum. Z důvodu, že účastník řízení nebyl v řízení zastoupen, lze návrh na přezkum rozsudku podat do dvou měsíců od doručení rozsudku účastníkovi, nebo v případě strany bez způsobilosti k právním úkonům v občanskoprávním řízení, právnímu zástupci účastníka. V tomto případě se doručení prostřednictvím veřejného oznámení nebere v potaz. Návrh na přezkum nelze podat, pokud ode dne nabytí právní moci rozsudku, které se má přezkoumat, uplynulo pět let. Návrh na přezkum nelze podat z důvodu, že se strana nezúčastnila řízení nebo nebyla v řízení zastoupena nebo v případě stanoveném v § 702 odst. 2 bodě 8 občanského soudního řádu, pokud ode dne nabytí právní moci rozhodnutí uplynulo deset let.

Čl. 25 odst. 1 písm. h) Přezkum rozhodovacího řízení a soudy, které jsou pro tento přezkum příslušné

Řízení ve věci návrhu na přezkum soudního rozhodnutí odpovídá řízení o zrušení rozsudku pro zmeškání (článek 415 občanského soudního řádu). Návrh na přezkum soudního rozhodnutí se musí podat u soudu, který vydal rozsudek ve věci návrhu v rámci evropského řízení o drobných nárocích. Návrh se podává písemně a musí obsahovat: odkaz na rozsudek, o jehož přezkum se žádá; návrh na přezkum rozsudku; okolnosti a důvody, na jejichž základě se má rozsudek přezkoumat. Soud poté doručí návrh protistraně a určí jí lhůtu na vyjádření stanoviska. Soud vydá písemné rozhodnutí ve věci návrhu. Pokud je to potřeba, návrh na zrušení rozsudku se před soudem projedná. Pokud soud návrhu vyhoví, řízení bude znovu zahájeno a bude se v evropském řízení o drobných nárocích pokračovat ve stavu, v jakém se nacházelo před tím, než došlo k opomenutí učinit procesní úkon, které vedlo k vydání rozsudku pro zmeškání. Proti rozhodnutí o zamítnutí návrhu na přezkum soudního rozhodnutí se lze odvolat k oblastnímu soudu. Rozhodnutí oblastního soudu o odvolání lze napadnout opravným prostředkem u nejvyššího soudu pouze v případě, že oblastní soud odvolání zamítl.

Čl. 25 odst. 1 písm. i) Přijatelné jazyky

Podle čl. 21a odst. 1 nařízení jsou přijatelnými jazyky estonština a angličtina.

Čl. 25 odst. 1 písm. j) Orgány příslušné pro výkon rozhodnutí

Rozhodnutí vydaná v evropském řízení o drobných nárocích vykonávají v Estonsku nezávislí soudní vykonavatelé. Návrh na zahájení vykonávacího řízení se podává soudnímu vykonavateli v místě pobytu nebo bydliště dlužníka, nebo v místě, kde se nachází jeho majetek. Seznam kanceláří soudních vykonavatelů je k dispozici na internetových stránkách estonské Komory soudních vykonavatelů a insolvenčních správců.

Pokud bylo podáno odvolání proti rozhodnutí vydanému v evropském řízení o drobných nárocích, oblastní soud, jemuž bylo odvolání podáno, uplatní opatření stanovená v článku 23 nařízení. V případě podání návrhu se žádost o uplatnění opatření předkládá soudu, který rozhoduje o návrhu.

Pokud odvolání nebylo dosud podáno, opatření stanovená v článku 23 nařízení uplatní soud, který ve věci rozhodoval. Soudem příslušným uplatnit opatření stanovená v čl. 23 písm. c) nařízení je soud prvního stupně, v jehož obvodu je vedeno nebo mělo být vedeno vykonávací řízení. V případech stanovených v § 46 exekučního řádu může o zastavení vykonávacího řízení rozhodnout soudní vykonavatel, který toto řízení vede, jakož i soud.

Poslední aktualizace: 28/09/2021

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.