Upozorňujeme, že výchozí francouzština verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.
Swipe to change

Majetkové poměry v manželství

Lucembursko
Obsah zajišťuje
European Judicial Network
Evropská soudní síť (občanské a obchodní věci)

1 Existuje v tomto členském státě zákonná úprava majetkových poměrů v manželství? Co je v ní stanoveno?

Lucemburský občanský zákoník (Code Civil) stanoví, že v případě neuzavření manželské smlouvy (contrat de mariage) se na manžele vztahuje zákonná úprava majetkových poměrů v manželství (régime matrimonial) (viz článek 1400 a násl. občanského zákoníku). V tomto případě se použije režim společného majetku nabytého po uzavření manželství (communauté des biens réduite aux acquêts), obecně označovaný jako zákonné společné jmění manželů (communauté légale). Tato pravidla rozlišují mezi společným majetkem (biens communs) a odděleným majetkem každého z manželů (biens propres).

Veškerý majetek, který manželé vlastnili před uzavřením manželství, zůstává v odděleném vlastnictví. Majetek nabytý během manželství je v zásadě součástí společného jmění manželů (mzdy a příjmy, dávky a příjmy z odděleného majetku, majetek nabytý za úplatu).

Majetek, jehož vlastnictví manželé nemohou prokázat, se považuje za společné jmění.

Z této domněnky existuje několik výjimek, včetně majetku osobní povahy a výhradně osobních práv, které se považují za oddělené vlastnictví. Za oddělený majetek se považuje například oblečení, rodinné památky, autorská nebo průmyslová práva a pohledávky na náhradu škody (článek 1404 občanského zákoníku). Za oddělený majetek se považuje také majetek nabytý během doby trvání společného jmění manželů dědictvím, darem nebo odkazem (článek 1405 občanského zákoníku).

https://legilux.public.lu/eli/etat/leg/code/civil/20220701

2 Jak si mohou manželé uspořádat majetkové poměry v manželství? Jaké jsou v tomto případě formální požadavky?

Článek 1387 občanského zákoníku o zásadě svobody manželských dohod stanoví, že „právní předpisy upravují poměry v manželství týkající se majetku pouze v případě neexistence zvláštních dohod, které manželé mohou uzavřít, považují-li to za vhodné, pokud tyto dohody neporušují veřejnou morálku nebo níže uvedená ustanovení“.

Manželé se mohou odchýlit od zákonné úpravy majetkových poměrů v manželství sepsáním manželské smlouvy. Tato smlouva může být sepsána buď libovolně, nebo zvolením jednoho z předem stanovených vzorů uvedených v občanském zákoníku.

Uzavřením manželské smlouvy mohou manželé založit úplné společné jmění manželů (communauté universelle). V tomto režimu nemají manželé žádný oddělený majetek kromě majetku, který ze své podstaty patří jednomu z manželů (osobní oblečení, rodinné památky atd.). Veškerý majetek je ve společném jmění manželů (movitý majetek, nemovitý majetek, majetek nabytý během manželství a vlastněný v den uzavření manželství). Stejně tak veškeré dluhy manželů jsou společné a oba manželé za ně odpovídají společně a nerozdílně.

Občanský zákoník stanoví ještě jeden typ majetkových poměrů v manželství: oddělení majetku (séparation de biens). Tento typ je založen na zásadě, že manželé nevlastní žádný společný majetek. Veškerý majetek patří buď jednomu, nebo druhému z manželů. Každý z manželů si proto ponechává výhradní právo spravovat, užívat a volně nakládat se svým osobním majetkem. Stejně tak zůstává každý z manželů výlučně odpovědný za své dluhy (vzniklé před manželstvím nebo během něj). Výjimka se vztahuje na dluhy, které vznikly jednomu z manželů v souvislosti s vedením domácnosti nebo výchovou dětí. Za tyto dluhy jsou vždy odpovědní oba manželé.

Pokud jde o procesní požadavky, manželské dohody se sepisují formou notářského zápisu (acte devant notaire).

Manželská smlouva nebo dodatek k již uzavřené smlouvě musí být proto vždy sepsány ve formě notářského zápisu za přítomnosti a se souhlasem všech jejich stran (článek 1394 občanského zákoníku). Notář sepíše manželskou smlouvu, zajistí její podpis manželi nebo budoucími manželi a je odpovědný za její předání státnímu zastupitelství k zápisu do evidence obyvatel. Tato formální náležitost je nezbytná k tomu, aby manželská smlouva byla závazná pro třetí strany (např. pro věřitele jednoho z manželů).

3 Je svoboda uspořádat majetkové poměry v manželství nějak omezena?

Ano, je třeba dodržovat určité zásady. Manželská smlouva nesmí být v rozporu s veřejnými mravy (článek 1387 občanského zákoníku), nesmí se odchylovat od pravidel rodičovské zodpovědnosti, zákonné správy a opatrovnictví (článek 1388 občanského zákoníku) nebo mít za následek změnu pořadí dědiců ze zákona (článek 1389 občanského zákoníku).

Základní režim (články 212 až 226 občanského zákoníku) musí být plně respektován, s výjimkou případů, kdy stanoví použití manželských dohod. Ustanovení manželské smlouvy nesmí být v rozporu s právy a povinnostmi manželů.

Manželé mají kromě jiných povinností také vzájemnou povinnost být si věrni a poskytovat si vzájemnou pomoc a podporu. Nemohou nakládat s právy, kterými je zajištěno rodinné bydlení, ani s jeho vybavením. Stejně tak se předpokládá společná a nerozdílná odpovědnost (solidarité) za dluhy domácnosti.

4 Jaké jsou právní účinky rozvodu, rozluky nebo prohlášení manželství za neplatné na majetkové poměry v manželství?

a) Rozvodem (divorce) manželství zaniká a dochází k vypořádání (liquidation) a rozdělení (partage) majetkových poměrů v manželství. Manželská smlouva přestává být účinná a majetkové vztahy stran se řídí obecným závazkovým a spoluvlastnickým právem.

Soud, který rozhoduje o rozvodu, může přiznat jednomu z manželů výživné (pension alimentaire). Výše výživného se určuje podle potřeb manžela, kterému je vyplácen, a podle schopnosti druhého z manželů přispívat.

Pokud jeden z manželů během manželství zanechal své profesní činnosti nebo tuto činnost omezil (např. kvůli péči o děti), má za určitých podmínek právo uplatnit vůči druhému manželovi nárok, aby získal důchodové nároky se zpětnou účinností ze všeobecného systému důchodového pojištění.

Pokud jedno nebo více dětí narozených v manželství nedosáhlo ke dni rozvodu dvanácti let, může ten z manželů, který vykonává rodičovskou zodpovědnost (autorité parentale) (sám nebo společně s druhým rodičem) a u něhož mají děti obvyklé bydliště, požádat soud, aby jim přiznal právo zůstat v bydlišti manželů. Skutečnost, že dům patří druhému z manželů, přiznání tohoto práva nebrání.

Rozvodem rodičů se v zásadě nemění podmínky výkonu rodičovské zodpovědnosti, kterou nadále vykonávají oba rodiče společně. Soud svěří rodičovskou zodpovědnost pouze jednomu z obou rodičů, pokud je to v zájmu dítěte.

b) Manželé, kteří si přejí žít odděleně, ale ještě se nechtějí rozvést, se mohou rozhodnout pro rozluku (séparation de corps). Manželé, kteří žijí v rozluce, nejsou povinni bydlet společně, nicméně rozluka s sebou vždy přináší oddělený majetek, což má za následek zrušení společného jmění manželů. Ostatní povinnosti a závazky manželství zůstávají zachovány.

I když rozluka manželů skončí usmířením, zůstává pro manžele nadále v platnosti režim odděleného majetku, pokud si nedohodnou nové majetkové poměry v manželství.

c) Prohlášení manželství za neplatné (annulation du mariage) má za následek neplatnost manželství od počátku. Má se za to, že majetkové poměry v manželství nikdy neexistovaly. Práva a povinnosti spojené s manželstvím zanikají a na dotyčné osoby se pohlíží, jako by spolu od počátku žily v nesezdaném soužití.

5 Jaké jsou důsledky smrti jednoho z manželů pro majetkové poměry v manželství?

Smrtí jednoho z manželů zaniká společné jmění manželů. Je nutné dvojí vypořádání: vypořádání zákonných nebo smluvních majetkových poměrů v manželství a následně dědických práv pozůstalého manžela / pozůstalé manželky.

Není-li stanoveno jinak a zanechá-li zůstavitel děti nebo potomky těchto dětí, má pozůstalý manžel / pozůstalá manželka nárok buď na dědictví v minimální výši, na kterou má dítě narozené v manželství nárok ze zákona, což musí činit alespoň čtvrtinu pozůstalosti, nebo na užívání nemovitosti společně obývané manžely a jejího vybavení, pokud byla nemovitost ve vlastnictví zůstavitele jako celek nebo ve společném vlastnictví zůstavitele a pozůstalého manžela (pozůstalé manželky) (článek 767-1 občanského zákoníku).

Pokud zůstavitel nezanechal děti ani potomky těchto dětí, má pozůstalý manžel / pozůstalá manželka nárok na plné vlastnictví celé pozůstalosti, pokud není v závěti stanoveno jinak (článek 767-2 občanského zákoníku).

6 Jaký orgán má pravomoc rozhodovat ve věci majetkových poměrů v manželství?

Použijí se ustanovení zákona ze dne 27. června 2018 o zřízení soudu pro rodinné záležitosti a reformě rozvodu a rodičovské zodpovědnosti (loi du 27 juin 2018 instituant le juge aux affaires familiales, portant réforme du divorce et de l’autorité parentale), který vstoupil v platnost dne 1. listopadu 2018: https://legilux.public.lu/eli/etat/leg/loi/2018/06/27/a589/jo

Soud pro rodinné záležitosti projednává žádosti týkající se majetkových poměrů v manželství.

Je možné i mimosoudní smírné rozdělení. Účast notáře je však nutná pouze v případě, že nemovitost podléhá zápisu do katastru (publicité foncière).

Soud rozhoduje pouze v případech sporu.

7 Jaké jsou důsledky majetkových poměrů v manželství pro právní vztahy mezi jedním z manželů a třetí osobou?

Článek 220 občanského zákoníku, který se použije bez ohledu na majetkové poměry v manželství, stanoví domněnku společné a nerozdílné odpovědnosti manželů vůči třetím stranám za dluhy domácnosti, přičemž každý z manželů je oprávněn sám uzavírat smlouvy týkající se udržování domácnosti nebo výchovy dětí; jakýkoli dluh, který takto vznikne jednomu z manželů, zavazuje společně a nerozdílně i toho druhého.

Společná a nerozdílná odpovědnost se však nevztahuje na výdaje, které jsou zjevně nepřiměřené s ohledem na životní styl domácnosti, užitečnost či zbytečnost dané transakce nebo existenci či neexistenci dobré víry smluvní třetí strany.

Nevztahuje se ani na závazky vyplývající z nákupu na splátky, pokud nebyly uzavřeny se souhlasem obou manželů.

Další důsledky majetkových poměrů v manželství pro právní vztahy mezi jedním z manželů a třetí stranou se týká změny majetkových poměrů v manželství, která je vůči třetím stranám účinná tři měsíce po zápisu do evidence obyvatel. Pokud však tento zápis chybí, je změna přesto závazná pro třetí strany, pokud manželé v listinách s nimi uzavřených prohlásí, že změnili své majetkové poměry v manželství.

Pokud jde o třetí strany, nabývá rozhodnutí o rozvodu manželství účinnosti až ode dne zápisu nebo přepisu. Pokud je jeden z manželů podnikatel, musí být každá manželská smlouva a každá listina, kterou se mění nebo doplňují majetkové poměry v manželství, zaslána do jednoho měsíce obchodnímu rejstříku.

8 Krátký popis postupu pro rozdělení společného jmění manželů v tomto členském státě, včetně jeho vypořádání a zániku

Manželská smlouva nemá po svém ukončení žádné další účinky.

Likvidace společného jmění manželů se provádí na základě různých výpočtů, které určují podíl společného majetku, který se má rozdělit, a aktiva a pasiva každého z manželů.

Každý z manželů získá zpět svůj oddělený majetek. Poté se sestaví výkaz náhrad (compte des récompenses), který uvádí jak náhrady, které náleží každému z manželů ze společného jmění manželů, tak náhrady, které oba manželé dluží společnému jmění manželů.

Rozdělení se následně provádí zásadně rovným dílem, pokud není dohodnuto jinak.

Majetkové poměry v manželství lze vypořádat smírem. Rozdělení majetku podléhajícího zápisu do katastru nemovitostí se provádí notářským zápisem.

Pokud se manželé nedohodnou na vypořádání a rozdělení majetkových poměrů v manželství, sepíše notář, kterého za tímto účelem předem jmenuje soud pro rodinné záležitosti, zprávu o problémech vzniklých mezi manželi a příslušná prohlášení manželů. Soud v senátě rozhodne o zbývajících sporech mezi manžely a svá rozhodnutí předá notáři k vypracování konečného plánu vypořádání (l’état liquidatif).

9 Jaké jsou postupy a dokumenty nebo informace, které se obvykle požadují pro účely registrace nemovitého majetku?

Jakékoli rozdělení, jež se týká listiny podléhající zápisu do katastru nemovitostí, se provádí notářským zápisem.

V každém případě se všechny listiny inter vivos (actes entre vifs), ať už bezúplatné nebo úplatné, kterými se převádějí jiná věcná práva k nemovitostem (droits réels immobiliers) než přednostní práva (privilèges) nebo hypotéky (hypothèques), přepisují v úřadu evidence hypoték (Bureau de la Conservation des Hypothèques) jurisdikce, v níž se nemovitost nachází.

Použijí se ustanovení pozměněného zákona ze dne 25. září 1905 o přepisu věcných práv k nemovitostem (loi modifiée du 25 septembre 1905 sur la transcription des droits réels immobiliers): https://legilux.public.lu/eli/etat/leg/loi/1905/09/25/n1/jo

Poslední aktualizace: 14/05/2024

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.