Majetkové důsledky registrovaného partnerství

Francie
Obsah zajišťuje
European Judicial Network
Evropská soudní síť (občanské a obchodní věci)

1 Existují v tomto členském státě různé formy „registrovaného partnerství“? Vysvětlete rozdíly mezi různými formami?

Ve Francii existuje pouze jeden typ registrovaného partnerství: občanský pakt solidarity (pacte civil de solidarité) neboli PACS. Je definován v článku 515-1 občanského zákoníku (Code civil) jako „dohoda uzavřená dvěma zletilými fyzickými osobami různého nebo stejného pohlaví za účelem uspořádání společného života“.

Registrovaná partnerství mají majetkové důsledky mezi partnery a ve vztahu ke třetím osobám. Tyto důsledky jsou méně rozsáhlé než v případě majetkových poměrů v manželství a přihlíží se k přáním partnerů.

Majetkové poměry se řídí souborem právních předpisů týkajících se pravomocí, vlastnictví majetku a práv a povinností partnerů během registrovaného partnerství.

Bez ohledu na zvolenou úpravu majetkových poměrů jinak partneři podléhají zákonnému základnímu režimu. V tomto ohledu článek 515-4 občanského zákoníku stanoví, že se partneři zavazují k soužití a rovněž k hmotné podpoře a vzájemné pomoci. Partneři mimoto v zásadě odpovídají třetím osobám společně a nerozdílně za dluhy, které vznikly jednomu z nich při uspokojování každodenních potřeb.

2 Existuje v tomto členském státě zákonná úprava majetkových poměrů v registrovaném partnerství? Co je v ní stanoveno? Na jaké formy „registrovaného partnerství“ se vztahuje?

Podle francouzských právních předpisů mohou partneři v registrovaném partnerství volit mezi dvěma formami úpravy majetkových poměrů.

První je běžný zákonný režim (není-li zvláštní dohody), tj. oddělení jmění spolu s domněnkou společného vlastnictví, není-li důkazu o opaku. Každý partner tudíž i nadále spravuje a užívá svůj vlastní majetek a libovolně s ním nakládá a každý je výlučně odpovědný za osobní dluhy vzniklé před uzavřením registrovaného partnerství nebo v jeho průběhu (článek 515-5 občanského zákoníku). Pouze je-li prokázáno, že dotyčný předmět není majetkem jednoho z partnerů, se má za to, že jej partneři vlastní společně, každý ideální polovinou.

Partneři se mohou za druhé rozhodnout pro sjednaný režim společného vlastnictví dodatečně nabytého majetku. Majetek nabytý společně nebo samostatně v průběhu PACS se považuje za majetek, který partneři vlastní společně, každý ideální polovinou (článek 515-5-1 občanského zákoníku). Určité předměty stanovené v článku 515-5-2 občanského zákoníku však zůstávají výlučným majetkem každého partnera, například peníze, které obdrží každý z nich po uzavření registrovaného partnerství a které nejsou použity k nabytí nemovitosti, vytvořené věci a příslušenství, osobní věci, jmění nebo části jmění nabyté s použitím peněžních prostředků náležejících partnerovi před registrací počáteční nebo pozměňující dohody, jmění nebo části jmění nabyté s použitím peněžních prostředků získaných darem nebo dědictvím a části jmění získané prodejem majetku v nerozdělené pozůstalosti nebo daru, který vlastní společně jeden z partnerů, v dražbě.

Oficiálně je PACS jedinou formou registrovaného partnerství ve Francii.

3 Jak si mohou partneři své majetkové poměry uspořádat? Jaké jsou v tomto případě formální požadavky?

Partneři mohou uzavřít dohodu o registrovaném partnerství před matrikářem (officier de l’état civil) nebo notářem (notaire).

V článku 515-3 občanského zákoníku je stanoveno, že „osoby uzavírající občanský pakt solidarity učiní společné prohlášení před matrikářem obce, v níž zřídí společné bydliště, nebo existuje-li vážná překážka zřízení takového bydliště, před matrikářem obce, v níž má bydliště jeden z partnerů“. Při této příležitosti předloží partneři matrikáři dohodu, kterou podepsali.

Dohoda o PACS může být uzavřena také notářskou listinou. Notář, který vyhotovuje listinu, si poté vyžádá společné prohlášení, dohodu zaregistruje a zajistí náležitosti zveřejnění (článek 515-3 pátý odstavec občanského zákoníku).

Partneři si mohou zvolit společné vlastnictví dodatečně nabytého majetku, jak je definováno v článku 515-5-1 občanského zákoníku. Jinak se řídí zákonným režimem odděleného jmění stanoveným v článku 515-5 občanského zákoníku.

V průběhu registrovaného partnerství se partneři mohou rozhodnout pro úpravu nebo změnu majetkových poměrů v pozměňující dohodě, která musí být zveřejněna stejně jako původní dohoda. Tuto dohodu je nutno předat či zaslat matrikáři nebo notáři, který obdržel původní dokument, za účelem registrace (článek 515-3 šestý odstavec občanského zákoníku).

4 Je svoboda uspořádat majetkové poměry nějak omezena?

Není-li v dohodě stanoveno jinak, je pro partnery v registrovaném partnerství majetkovým režimem režim oddělených jmění. Partneři se však mohou výslovně rozhodnout pro společného vlastnictví dodatečně nabytého majetku, jak je definováno v článku 515-5-1 občanského zákoníku. „Partneři se mohou v původní nebo v pozměňovací dohodě rozhodnout pro společné vlastnictví majetku nabytého společně nebo samostatně od doby registrace dohod. Má se za to, že tento majetek vlastní společně, každý z nich ideální polovinou, přičemž žádný z partnerů toto rozdělení nemůže napadnout z důvodu nestejného přispění.“

Bez ohledu na zvolený režim se na partnery vztahuje rovněž zákonný základní režim, který stanoví jejich práva a povinnosti vůči sobě navzájem a vůči třetím osobám. V tomto ohledu článek 515-4 občanského zákoníku stanoví, že se partneři zavazují k soužití a rovněž k hmotné podpoře a vzájemné pomoci. Partneři mimoto v zásadě odpovídají třetím osobám společně a nerozdílně za dluhy, které vznikly jednomu z nich při uspokojování každodenních potřeb.

5 Jaké jsou právní účinky zrušení registrovaného partnerství nebo jeho prohlášení za neplatné na jeho majetkové důsledky?

V článku 515-7 občanského zákoníku se stanoví, že registrované partnerství zaniká úmrtím jednoho z partnerů nebo sňatkem partnerů či jednoho z partnerů. V tomto případě nabývá zrušení registrovaného partnerství účinku ode dne, k němuž nastala dotyčná událost. Registrované partnerství zaniká rovněž společným prohlášením partnerů nebo jednostranným rozhodnutím jednoho partnera.

Ve vztazích mezi partnery nabývá zrušení registrovaného partnerství účinku ode dne registrace. Vůči třetím osobám je účinné ode dne, k němuž byly splněny náležitosti zveřejnění.

Zrušení partnerství nebo jeho prohlášení za neplatné znamená likvidaci majetkového režimu.

Podle článku 515-7 desátého odstavce občanského zákoníku odpovídají partneři za vypořádání práv a povinností vyplývajících z registrovaného partnerství. Soudce rozhodne o majetkových důsledcích odluky pouze v případě, nedospějí-li partneři k dohodě

Každý partner získá svůj osobní majetek.

Společné jmění je rozděleno napůl, nebyla-li učiněna jiná smluvní ujednání. Nic bývalým partnerům nebrání v tom, aby nadále vlastnili majetek společně.

Je třeba vyrovnat dluhy mezi partnery.

Mezi partnery jsou použitelná ustanovení o přednostním přidělení při rozdělení (články 831, 831-2, 832-3 a 832-4 občanského zákoníku).

6 Jaké jsou důsledky smrti na majetkové důsledky registrovaného partnerství?

Úmrtím jednoho z partnerů zaniká registrované partnerství ke dni smrti a majetkový režim je zlikvidován podle výše uvedených ustanovení.

Podle francouzského dědického práva není pozůstalý partner zákonným dědicem. Může však být ustanoven dědicem v závěti.

Pozůstalý partner může uplatnit právo na dočasnou držbu nemovitosti, kterou ke dni smrti partnera skutečně obýval jako místo svého trvalého bydliště, a to na dobu jednoho roku (jak stanoví článek 763 první a druhý odstavec).

Toto právo však nepředstavuje veřejný pořádek a zesnulá osoba může pozůstalého tohoto práva v závěti zbavit.

Pozůstalý partner může rovněž požádat o přednostní přidělení rodinného obydlí, pokud zesnulý toto výslovně ustanovil ve své závěti (článek 515-6 druhý odstavec občanského zákoníku).

7 Jaký orgán má pravomoc rozhodovat ve věci majetkových důsledků registrovaného partnerství?

Ve věcech spoluvlastnictví mezi partnery žijícími v PACS nebo druhy je příslušný soudce pro rodinné záležitosti (juge aux affaires familiales, JAF) (zákon č. 2009-506 ze dne 12. května 2009 o zjednodušení právní úpravy (loi n° 2009-506 du 12 mai 2009 sur la simplification du droit), nařízení č. 2009-1591 ze dne 17. prosince 2009 o řízení před soudcem pro rodinné záležitosti ve věcech majetkových poměrů v manželství a společného vlastnictví (décret no 2009-1591 du 17 décembre 2009 relatif à la procédure devant le juge aux affaires familiales en matière de régimes matrimoniaux et d'indivisions), oběžník CIV/10/10 ze dne 16. června 2010 o pravomocích soudce pro rodinné záležitosti ve věci vypořádání (circulaire CIV/10/10 du 16 juin 2010 sur les compétences du juge aux affaires familiales en matière de liquidation)).

8 Jaké jsou účinky majetkových důsledků registrovaného partnerství na právní vztahy mezi jedním z partnerů a třetí osobou?

Podle článku 515-4 druhého odstavce občanského zákoníku, který se použije bez ohledu na partnery zvolený majetkový režim, partneři odpovídají třetím stranám společně a nerozdílně za dluhy, které vznikly jednomu z nich v souvislosti s věcmi denní potřeby. Tato společná a nerozdílná odpovědnost se však nevztahuje na zjevně nepřiměřené výdaje. Nevztahuje se ani na dluhy, které nevznikly se souhlasem obou partnerů v souvislosti s koupí na splátky nebo půjčkami, ledaže jde o nízké částky nezbytné pro denní potřebu a v případě, že se jedná o více půjček, není celková výše těchto částek zjevně nepřiměřená s ohledem na životní styl domácnosti.

Podle článku 515-5 třetího odstavce občanského zákoníku se má za to, že partner, který samostatně vlastní movitý majetek, má z hlediska třetích osob jednajících v dobré víře oprávnění učinit jakýkoli úkon v oblasti správy tohoto majetku, jeho užívání a nakládání s ním.

9 Krátký popis postupu pro rozdělení majetku registrovaného partnerství v tomto členském státě, včetně jeho vypořádání a zániku

Podle článku 515-7 desátého odstavce občanského zákoníku odpovídají partneři při zrušení PACS za vypořádání práv a povinností z PACS vyplývajících. Soudce rozhodne o majetkových důsledcích odluky pouze v případě, nedospějí-li partneři k dohodě.

K rozdělení společného jmění může dojít smírnou cestou, nebo prostřednictvím soudu. V případě smírného narovnání vyhotoví partneři dohodu o rozdělení majetku. Tato dohoda bude mít formu notářské listiny, pokud se týká majetku, který vyžaduje zápis v katastru nemovitostí. Pokud se strany nedohodnou na likvidaci nebo rozdělení majetku, rozhodne o rozdělení soud. Soudce rozhodne o návrzích na další společné vlastnictví nebo přednostní přidělení (článek 831 občanského zákoníku).

Pokud se na partnery vztahoval běžný zákonný majetkový režim, tj. oddělení jmění, je veškerý majetek, u nějž mohou partneři prokázat, že jej vlastnil jeden či druhý partner, vrácen svému majiteli. Stejně tak zůstávají i osobní dluhy partnera jeho dluhy. Majetek, u nějž nebylo prokázáno, že patří jednomu či druhému partnerovi, se na druhou stranu považuje za majetek, který partneři vlastní společně, každý ideální polovinou.

Jestliže se partneři rozhodli pro sjednaný režim společného vlastnictví dodatečně nabytého majetku, má se za to, že jmění ve společném vlastnictví patří každému partnerovi napůl. Společné jmění bude proto rozděleno mezi partnery napůl s výhradou předmětů, které zůstávají ve vlastnictví každého partnera (viz výše a článek 515-5-2 občanského zákoníku).

Mezi partnery jsou použitelná ustanovení o přednostním přidělení při rozdělení (články 831, 831-2, 832-3 a 832-4 občanského zákoníku).

10 Jaké jsou postupy a dokumenty nebo informace, které se obvykle požadují pro účely registrace nemovitého majetku?

V případě rozdělení majetku vyžadujícího registraci (jinými slovy nemovitého majetku) smírnou cestou musí být dohoda o likvidaci a rozdělení majetku ve formě notářské listiny.

Článek 710-1 občanského zákoníku stanoví, že „za účelem splnění náležitostí týkajících se registrace nemovitého majetku se musí každý úkon či nárok zakládat na notářské listině, která je uložena u notáře vykonávajícího praxi ve Francii, soudním rozhodnutí nebo úřední listině vydané správním orgánem“.

Poslední aktualizace: 15/04/2024

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.