Majetkové důsledky registrovaného partnerství

1 Existují v tomto členském státě různé formy „registrovaného partnerství“? Vysvětlete rozdíly mezi různými formami?

V Lucembursku existuje pouze jeden režim registrovaného partnerství (régime de partenariat enregistré), který byl zaveden zákonem ze dne 9. července 2004 o právních účincích některých partnerství (loi du 9 juillet 2004 relative aux effets légaux de certains partenariats) (dále jen „zákon“). Tento zákon byl následně doplněn.

Definuje partnerství jako soužití dvou osob různého nebo stejného pohlaví, které spolu žijí jako pár a učinily prohlášení u matrikáře (officier de l’état civil) obce, v níž mají společné bydliště (domicile) nebo bydlení.

2 Existuje v tomto členském státě zákonná úprava majetkových poměrů v registrovaném partnerství? Co je v ní stanoveno? Na jaké formy „registrovaného partnerství“ se vztahuje?

Podle článku 10 zákona je běžným režimem režim oddělených jmění, pokud není uzavřena zvláštní dohoda. Každému z partnerů tedy náleží (movitý i nemovitý) majetek, který prokazatelně vlastní, užitky a příjmy z jejich majetku a příjmy z jejich práce. Domněnka spoluvlastnictví se vztahuje na majetek, jehož vlastnictví nemůže prokázat žádný z partnerů.

Partneři se mohou od tohoto právního režimu odchýlit tím, že upřesní majetkové důsledky registrovaného partnerství v dohodě, která musí být zaevidována.

Zákon navíc stanoví pro všechna partnerství základní právní režim. Je tedy nezbytné poskytovat si vzájemnou materiální pomoc (apport mutuel d’une aide matérielle) úměrně prostředkům partnerů. Každý z partnerů je navíc výlučně odpovědný za osobní dluhy vzniklé před vznikem partnerství nebo v jeho průběhu. Partneři nemohou samostatně nakládat s právy, kterými je zajištěno společné bydlení, ani s jeho vybavením.

Partneři požívají podle zákona stejné sociální ochrany jako osoby sezdané, např. mají nárok na pozůstalostní důchod a využívají stejných daňových úlev jako osoby sezdané, a to i pokud jde o registrační poplatky, dědickou daň a přímé daně.

Tento právní režim se vztahuje na jedinou podobu registrovaného partnerství, která je v Lucembursku umožněna.

3 Jak si mohou partneři své majetkové poměry uspořádat? Jaké jsou v tomto případě formální požadavky?

Partneři se mohou rozhodnout, že mezi sebou neuzavřou žádnou dohodu o majetkových vztazích. V takovém případě se na jejich partnerství bude vztahovat právní režim. Případně mohou uzavřít dohodu, v níž upřesní majetkové důsledky svého partnerství.

Uzavření této dohody musí být oznámeno matrikáři při prohlášení partnerství. Na žádost matrikáře je pak dohoda do tří pracovních dnů předána státnímu zastupitelství (Parquet Général), kde je zaevidována a vedena v evidenci obyvatel (Répertoire Civil). Zápisem do evidence obyvatel se prohlášení o partnerství stává vykonatelným vůči třetím osobám.

Partneři mohou své majetkové poměry upravit nebo změnit prostřednictvím pozměňující dohody (convention modificative), kterou je třeba předložit matrikáři, který obdržel původní dohodu. Státní zastupitelství musí být informováno o každé následné změně prostřednictvím stejného postupu.

4 Je svoboda uspořádat majetkové poměry nějak omezena?

Svoboda uspořádat majetkové poměry v registrovaném partnerství je omezena. Na každé partnerství se vztahuje základní právní režim upravující určité majetkové důsledky, od kterého se nelze dohodou odchýlit.

Partneři si proto musí vzájemně poskytovat materiální pomoc. Oba partneři se musí podílet na výdajích na partnerství úměrně svým majetkovým poměrům. Partneři ručí společně a nerozdílně třetím osobám za dluhy vzniklé za účelem zajištění každodenních potřeb jejich domácnosti nebo společného bydlení, a to i po ukončení partnerství. Společná a nerozdílná odpovědnost (solidarité) se však nevztahuje na výdaje, které jsou zjevně nepřiměřené s ohledem na životní styl partnerů, užitečnost či zbytečnost dané transakce nebo existenci či neexistenci dobré víry smluvní třetí strany. V případě nákupu na úvěr se společná a nerozdílná odpovědnost uplatní pouze v případě, že s nákupem souhlasí oba partneři.

Partneři navíc nemohou samostatně nakládat se společným bydlením a jeho vybavením. Partner, který s nakládáním s ním nesouhlasil, může požádat o zrušení tohoto úkonu (annulation).

5 Jaké jsou právní účinky zrušení registrovaného partnerství nebo jeho prohlášení za neplatné na jeho majetkové důsledky?

Registrované partnerství automaticky zaniká v případě sňatku nebo úmrtí jednoho z partnerů, a to s účinností ode dne, kdy k této události došlo.

Registrované partnerství lze ukončit také společným prohlášením (déclaration conjointe) nebo jednostranným prohlášením (déclaration unilatéral).

Pokud jde o vztahy mezi partnery, je zánik (dissolution) účinný ke dni jeho zápisu. Je vymahatelné vůči třetím osobám od okamžiku jeho zápisu do evidence obyvatel.

Zánik registrovaného partnerství znamená vypořádání (liquidation) majetkových poměrů. Není-li dohodou upraveno jinak, každý z partnerů získá svůj osobní majetek a majetek ve společném vlastnictví se mezi ně rozdělí rovným dílem.

Bývalí partneři však mohou nadále společně vlastnit majetek (rester en indivision), pokud si to přejí.

Ukončením partnerství končí povinnost vzájemné hmotné pomoci, pokud se partneři nedohodnou jinak nebo pokud soud nerozhodne jinak.

Soud pro rodinné záležitosti může výjimečně přiznat jednomu z partnerů výživné (aliments) nebo nařídit naléhavá a předběžná opatření (mesures urgentes et provisoires) odůvodněná ukončením registrovaného partnerství.

Lucemburské právo neuznává prohlášení registrovaného partnerství za neplatné.

6 Jaké jsou důsledky smrti na majetkové důsledky registrovaného partnerství?

Smrt jednoho z partnerů má za následek zánik partnerství a vypořádání majetkových poměrů.

Partneři nejsou vzájemnými dědici ze zákona, pokud nejsou uvedeni v závěti sepsané podle běžných pravidel.

7 Jaký orgán má pravomoc rozhodovat ve věci majetkových důsledků registrovaného partnerství?

Článek 1007-1 nového občanského soudního řádu stanoví, že soud pro rodinné záležitosti projednává návrhy týkající se podílení se na nákladech registrovaného partnerství, a dále stanoví předběžná opatření v případě ukončení registrovaného partnerství.

Ve všech ostatních případech se použijí obecné právní předpisy.

8 Jaké jsou účinky majetkových důsledků registrovaného partnerství na právní vztahy mezi jedním z partnerů a třetí osobou?

Oba partneři ručí společně a nerozdílně, a to i po skončení partnerství, třetím osobám za dluhy, které vznikly oběma partnerům nebo jednomu z nich během partnerství při zajišťování každodenních potřeb jejich domácnosti a za výdaje spojené se společnou domácností.

Společná a nerozdílná odpovědnost se však nevztahuje na výdaje, které jsou zjevně nepřiměřené s ohledem na životní styl partnerů, užitečnost či zbytečnost dané transakce nebo existenci či neexistenci dobré víry smluvní třetí strany. Nevztahuje se ani na závazky vyplývající z nákupu na splátky, pokud nejsou uzavřeny se souhlasem obou partnerů.

S výhradou výše uvedených pravidel je každý z partnerů navíc výlučně odpovědný za osobní dluhy vzniklé před vznikem partnerství nebo v jeho průběhu.

Partneři navíc nemohou samostatně nakládat se společným bydlením a jeho vybavením. Partner, který s nakládáním s ním nesouhlasil, může požádat o jeho vyčlenění.

9 Krátký popis postupu pro rozdělení majetku registrovaného partnerství v tomto členském státě, včetně jeho vypořádání a zániku.

Na základě běžných majetkových poměrů každý z partnerů získává svůj vlastní majetek a osobní dluhy. Pokud se strany nedohodnou, je společné jmění rozděleno buď smírně (à l’amiable), nebo soudně.

Použijí se běžná ustanovení týkající se spoluvlastnictví a rozdělení majetku (článek 815 a násl. občanského zákoníku).

Ve všech otázkách týkajících se zachování společného majetku a přednostního rozdělení, prodeje společného majetku v dražbě a účinků rozdělení majetku se odkazuje na ustanovení o „dědictví“ (články 718 a násl. občanského zákoníku).

10 Jaké jsou postupy a dokumenty nebo informace, které se obvykle požadují pro účely registrace nemovitého majetku?

V každém případě se všechny listiny inter vivos (actes entre vifs), ať už bezúplatné nebo úplatné, kterými se převádějí jiná věcná práva k nemovitostem (droits réels immobiliers) než přednostní práva (privilèges) nebo hypotéky (hypothèques), přepisují v úřadu evidence hypoték (Bureau de la Conservation des Hypothèques) jurisdikce, v níž se nemovitost nachází.

Použijí se ustanovení pozměněného zákona ze dne 25. září 1905 o přepisu věcných práv k nemovitostem (loi modifiée du 25 septembre 1905 sur la transcription des droits réels immobiliers).