Náklady

Bulharsko

Na této stránce najdete informace o nákladech soudního řízení v Bulharsku.

Obsah zajišťuje
Bulharsko

Právní rámec upravující odměny v právnických profesích

Advokáti

Zákon o advokacii (Zakon za advokaturata):

Článek 36 1) Advokáti (advokat) a advokáti z jiného členského státu EU mají nárok na odměnu za své služby.

2) Výše odměny musí být stanovena ve smlouvě uzavřené mezi advokátem nebo advokátem z jiného členského státu EU a klientem. Výše odměny musí být přiměřená a odůvodněná a nesmí být nižší než odměna stanovená pro druh dotčených služeb v předpise přijatém Nejvyšší advokátní radou (Visshiya advokatski savet).

3) Není-li uzavřena smlouva, musí odměnu, která má být zaplacena v souladu s předpisem přijatým Nejvyšší advokátní radou, na žádost advokáta, advokáta z jiného členského státu EU nebo klienta stanovit Nejvyšší advokátní rada.

4) Odměna může být stanovena jako pevná částka a/nebo jako procentní podíl z částky, kterou by v závislosti na výsledku řízení soud mohl přiznat. Tím je vyloučeno odměňování za obhajobu v trestních věcech a v občanskoprávních věcech, ve kterých je předmětem řízení nehmotný nárok.

Článek 38 1) Advokáti a advokáti z jiného členského státu EU mohou poskytovat bezplatné právní poradenství a pomoc:

  1. osobám s nárokem na výživné;
  2. osobám ve finanční tísni;
  3. přímým nebo vzdálenějším rodinným příslušníkům nebo jiným právním odborníkům.

2) V případech uvedených v odstavci 1 má advokát nebo advokát z jiného členského státu EU nárok na odměnu, pokud je protistraně v příslušném řízení uložena náhrada nákladů řízení. Soud musí vyměřit odměnu, která nesmí být nižší než částka stanovená v předpisu uvedeném v čl. 36 odst. 2, a uloží druhé straně, aby ji zaplatila.

Odměna (honorář) je stanovena v souladu s čl. 36 odst. 6 vyhlášky Nejvyšší advokátní rady č. 1 z roku 2004 o minimální odměně advokátů.

Oddíl II

Poplatky za poradenství, konzultace, přípravu dokumentů a smluv

Článek 6(1) Poplatky za poradenství, konzultace a přípravu dokumentů a smluv jsou stanoveny takto:

  1. za ústní poradenství, konzultace týkající se mediace bez účasti advokáta, získávání informací od soudních a správních orgánů atd. – 100 BGN;
  2. za písemnou konzultaci – 200 BGN;
  3. za přezkoumání záležitosti a poskytnutí stanoviska k ní – 450 BGN;
  4. za stížnosti a oznámení státnímu zastupitelství, policii a ústředním nebo místním orgánům státní správy – 200 BGN;
  5. za notářské výzvy, žádosti o přijetí nebo odmítnutí dědictví, přípravu dokumentů podléhajících zápisu do notářských záznamů, žádosti o prominutí dluhu a další žádosti – 200 BGN;
  6. za žádosti o vzdání se nebo navrácení bulharského občanství – 450 BGN;
  7. za sepsání závěti – 300 BGN;
  8. za přípravu: písemných smluv, dokladů o vlastnictví, prodeje, výměn, darů, hypoték, věcných břemen a služebnosti, mimosoudních vyrovnání, včetně přípravy dohod dosažených v rámci mediačního řízení bez účasti advokáta, a za provádění kontrol a přípravu zpráv o okolnostech relevantních pro transakci na základě hodnoty příslušné smlouvy nebo listiny:
    a) pokud hmotný nárok nepřesahuje částku 1 000 BGN – 250 BGN;
    b) pokud se hmotný nárok pohybuje v rozmezí od 1 000 BGN do 10 000 BGN – 250 BGN plus 3 % z částky přesahující 1 000 BGN;
    c) pokud se hmotný nárok pohybuje v rozmezí od 10 000 BGN do 100 000 BGN – 500 BGN plus 2 % z částky přesahující 10 000 BGN;
    d) pokud se hmotný nárok pohybuje v rozmezí od 100 000 BGN do 1 000 000 BGN – 2 300 BGN plus 1 % z částky přesahující 100 000 BGN;
    e) pokud hmotný nárok přesahuje částku 1 000 000 BGN – 11 300 BGN plus 0,5 % z částky přesahující 1 000 000 BGN;
  9. za přípravu dokumentů a žádostí o zápis okolností a zaznamenání úkonů týkajících se:
    a) podnikatelů, kteří jsou fyzickými osobami – 250 BGN;
    b) veřejných obchodních společností – 300 BGN;
    c) komanditních společností – 400 BGN;
    d) společností s ručením omezeným – 500 BGN;
    e) akciových společností – 1 000 BGN;
    f) družstev – 750 BGN;
    g) bytových družstev – 750 BGN;
    h) nadací a neziskových sdružení – 600 BGN;
  10. za předložení dokumentů pro zápis okolností a zaznamenání úkonů do příslušných rejstříků bez přípravy dokumentů je poplatek stanoven na polovinu částek uvedených v bodě 9;
  11. za poskytování průběžných právních služeb na základě smlouvy uzavřené s právnickou osobou nebo fyzickou osobou, která je podnikatelem, 800 BGN měsíčně, přičemž advokátovi náleží samostatná odměna za účast u soudu jménem příslušné právnické osoby nebo fyzické osoby, která je podnikatelem;
  12. za konzultace poskytované na hodinovém základě – 120 BGN;
  13. za ověřování kopií dokumentů předávaných advokátovi v souvislosti s právy a právními zájmy klienta nebo na jejich ochranu podle článku 32 zákona o advokacii – 3 BGN za první stranu a 2 BGN za každou další stranu;
  14. za přípravu dokumentů pro účast v řízení podle zákona o veřejných zakázkách (Zakon za obshtestvenite porachki), zadávací a soutěžní dokumentace podle zákona o státním majetku (Zakona za darzhavnata sobstvenost), zákona o obecním majetku (Zakona za obshtinskata sobstvenost) a zákona o koncesích (Zakona za kontsesiite) se odměna advokáta stanoví postupem podle čl. 6 odst. 1 bodu 8 na základě hodnoty vyhlášeného řízení, nesmí však být nižší než 2 000 BGN.

2) Odměna uvedená v odstavci 1 se zvyšuje o polovinu, je-li právní pomoc poskytována v cizím jazyce. Pokud jsou dokumenty vyhotoveny v různých jazycích, klient zaplatí za každý z jazyků, v nichž jsou dokumenty vyhotoveny, samostatný poplatek ve výši uvedené v odstavci 1.

3) Za právní pomoc poskytnutou v naléhavých případech nebo ve dnech pracovního klidu se poplatky uvedené v odstavcích 1 a 2 zdvojnásobují.

Oddíl III

Poplatky za občanskoprávní a správní řízení v rámci jednoho stupně

Článek 7 1) Odměna za právní zastoupení, obhajobu a pomoc v občanskoprávních věcech se stanoví takto:

  1. v případě řízení o zrušení výpovědi a obnovení pracovního poměru nesmí být poplatek nižší než částka minimální měsíční mzdy v Bulharsku v době uzavření smlouvy o právní pomoci nebo v době stanovení poplatku podle článku 2;
  2. v případě soudního řízení o rozvod manželství – 1 200 BGN a v případě rozvodu dohodou – 800 BGN. Ve druhém uvedeném případě, kdy je třeba sepsat dohodu o majetkovém vypořádání, se použije rovněž odstavec 4;
  3. za žaloby týkající se otcovských práv a popření otcovství – 1 200 BGN;
  4. za žaloby týkající se jiných nemajetkových záležitostí – 1 000 BGN;
  5. za nesporná řízení a řízení o zajištění důkazů – 750 BGN;
  6. za věci týkající se výživného – 500 BGN;
  7. za žaloby podané soukromými osobami – jedna třetina minimální částky pro posouzení sporu v rámci jednoho stupně v závislosti na předmětu sporu a prospěchu, který z něj strana má, tato částka však nesmí být nižší než částka stanovená v článku 11, a v případě žaloby podané proti rozhodnutí o pozastavení řízení polovina minimální částky pro posouzení sporu v rámci jednoho stupně, tato částka však nesmí být nižší než částka stanovená v článku 11;
  8. (nově ve Státním věstníku (SG č. 28/2014; zrušeno rozsudky Nejvyššího správního soudu č. 13062 ze dne 3. října 2019 a č. 5419 ze dne 8. května 2020 (Varhoven administrativen sad) – SG č. 45/2020, s účinností od 15. května 2020);
  9. za právní zastoupení, obhajobu a pomoc ve věcech prohlášení o nezpůsobilosti – 1 000 BGN;
  10. za řízení spadající do působnosti obchodního zákoníku (Targovskiya zakon) v případě žalob podaných společníky nebo akcionáři proti společnosti, nároků na ochranu členských práv, řízení spadající do působnosti zákona o neziskových organizacích (Zakona za yuridicheskite litsa s nestopanska tsel), zákona o družstvech (Zakon za kooperatsiite), zákona o obchodním rejstříku a rejstříku neziskových organizací (Zakona za targovskiya registar i registara na yuridicheskite litsa s nestopanska tsel) a zákona o rejstříku BULSTAT (Zakona za registar BULSTAT) a za řízení týkající se registrace podle jiných zákonů a související zápisy – 1 250 BGN.

2) Odměna za právní zastoupení, obhajobu a pomoc ve věcech, u nichž je znám hmotný nárok, se stanoví takto:

  1. pokud hmotný nárok nepřesahuje částku 1 000 BGN – 400 BGN;
  2. pokud se hmotný nárok pohybuje v rozmezí od 1 000 BGN do 10 000 BGN – 400 BGN plus 10 % z částky přesahující 1 000 BGN;
  3. pokud se hmotný nárok pohybuje v rozmezí od 10 000 BGN do 25 000 BGN – 1 300 BGN plus 9 % z částky přesahující 10 000 BGN;
  4. pokud se hmotný nárok pohybuje v rozmezí od 25 000 BGN do 100 000 BGN – 2 650 BGN plus 8 % z částky přesahující 25 000 BGN;
  5. pokud se hmotný nárok pohybuje v rozmezí od 100 000 BGN do 500 000 BGN – 8 650 BGN plus 4 % z částky přesahující 100 000 BGN;
  6. pokud se hmotný nárok pohybuje v rozmezí od 500 000 BGN do 1 000 000 BGN – 24 650 BGN plus 3 % z částky přesahující 500 000 BGN;
  7. pokud se hmotný nárok pohybuje v rozmezí od 1 000 000 BGN do 10 000 000 BGN – 39 650 BGN plus 1,5 % z částky přesahující 1 000 000 BGN;
  8. pokud je hmotný nárok vyšší než 10 000 000 BGN – 174 650 BGN plus 0,6 % z částky přesahující 10 000 000 BGN.

3) Odměna za právní zastoupení, obhajobu a pomoc v konkurzním řízení se vypočítá na základě hodnoty pohledávek, s ohledem na něž se žádá o zahájení konkurzního řízení, v souladu s metodikou uvedenou v odstavci 2, nesmí však být nižší než 1 500 BGN. Odměna za přípravu návrhu na zahájení insolvenčního řízení a za vypracování odporu proti pohledávce přihlášené nebo uznané v insolvenčním řízení, jakož i za účast v řízení, v němž mají být přezkoumány vznesené námitky, je stanovena na polovinu částky uvedené v odstavci 2, nesmí však být nižší než 1 000 BGN. Odměna za vypracování nabídky a účast v řízení o nabytí majetku z konkurzní podstaty se stanoví postupem podle čl. 6 odst. 1 bodu 8.

4) Odměna za právní zastoupení, obhajobu a pomoc v řízení o rozdělení majetku se stanoví podle nároku zastupované strany způsobem stanoveným v odstavci 2, nesmí však být nižší než 1 500 BGN za každou fázi řízení. Odměna za právní zastoupení, obhajobu a pomoc v řízení o rozdělení zemědělské půdy se stanoví podle nároku zastupované strany, jak je stanoveno v odstavci 2, nesmí však být nižší než 750 BGN za každou fázi řízení.

5) Odměna za právní zastoupení, obhajobu a pomoc při žalobách podle článků 75, 76 a 108 zákona o majetku (Zakona za sobstvenosta) se stanoví podle nároku zastupované strany, jak je uvedeno v odstavci 2, nesmí však být nižší než 800 BGN v případě movitého majetku a 1 500 BGN v případě nemovitého majetku nebo majetkových práv k němu. Odměna se stanoví na základě tržní ceny nemovitosti, a není-li tržní cena k dispozici, na základě daňového odhadu.

6) Odměna za právní zastoupení, obhajobu a pomoc ve věcech týkajících se existence, zrušení nebo vypovězení smluv a za uzavření konečné smlouvy týkající se majetkových práv se stanoví podle nároku zastupované strany podle odstavce 2, nesmí však být nižší než 1 500 BGN. Odměna se stanoví na základě tržní ceny nemovitosti, a pokud tržní cenu nelze zjistit, na základě daňového odhadu.

7) Odměna za právní zastoupení v řízení o zajištění budoucího nároku, v řízení o vydání exekučního příkazu podle čl. 405 odst. 3 a 4 občanského soudního řádu (Grazhdanski protsesualen kodeks) a řízení o vydání exekučního příkazu se stanoví podle odstavce 2 na základě poloviny výše pohledávky.

8) (zrušeno v SG č. 2/2009; nově v SG č. 28/2014; bývalý odstavec 6 v SG č. 84/2016; zrušeno rozsudky č. 13062 ze dne 3. října 2019 a č. 5419 ze dne 8. května 2020 v evidenci Nejvyššího správního soudu v SG č. 45/2020, s účinností od 15. května 2020).

9) Pokud je právní zastoupení poskytováno ve věci, která zahrnuje více než dvě jednání, platí se navíc za každé další jednání poplatek ve výši 250 BGN.

Článek 8 1) Odměna za právní zastoupení, obhajobu a pomoc ve správních věcech s hmotným nárokem se stanoví postupem podle čl. 7 odst. 2.

2) Za právní zastupování, obhajobu a pomoc ve správních věcech bez hmotného nároku:

  1. odměna za věci spadající do působnosti zákona o územním rozvoji (Zakona za ustroystvo na teritoriyata) a zákona o katastru nemovitostí a evidenci nemovitostí (Zakona za kadastara i imotniya registar) činí 1 250 BGN;
  2. za věci spadající do působnosti zákoníku sociálního zabezpečení (Kodeksa za sotsialno ociguryavane) odměna činí 500 BGN;
  3. za věci spadající do působnosti zákona o ministerstvu vnitra (Zakona za ministerstvoto na vatreshnite raboti) odměna činí 750 BGN;
  4. za věci spadající do působnosti zákona o národní normalizaci (Zakona na natsionalnata standardizatsiya) odměna činí 600 BGN;
  5. ve věcech odvolání proti rozhodnutí o zahájení zadávacího řízení, rozhodnutí o výběru dodavatele nebo o ukončení zadávacího řízení veřejným zadavatelem podle zákona o veřejných zakázkách se odměna stanoví postupem podle čl. 8 odst. 1 na základě nároku použitého pro výpočet státního poplatku placeného za zahájení řízení; za všechny další případy opravných prostředků proti rozhodnutí veřejného zadavatele odměna činí 1 500 BGN;
  6. za věci spadající do působnosti bulharského zákona o osobních dokladech (Zakona za balgarskite lichni dokumenti) odměna činí 600 BGN;
  7. za věci spadající do působnosti zákona o podpoře zemědělských producentů (Zakona za podpomagane na zemedelskite proizvoditeli) odměna činí 800 BGN;
  8. za věci spadající do působnosti zákona o ochraně hospodářské soutěže (Zakona za zashtita na konkurentsiyata) před Komisí pro ochranu hospodářské soutěže (KZK) (Komisiya za zaashtita na konkurentsiata) činí odměna 1 500 BGN, a pokud se jedná o hmotný nárok (peněžitý trest, pokutu nebo jinou sankci), odměna se stanoví v souladu s čl. 8 odst. 1;
  9. za věci spadající do působnosti zákona o ochraně před diskriminací (Zakona za zashtita ot diskriminatsiya ) před Komisí pro ochranu před diskriminací (KZD) ( Komisiya za zashtita ot diskriminatsiyata ) nebo soudem odměna činí 1 500 BGN;
  10. za věci spadající do působnosti zákona o ochraně spotřebitele (Zakona za zashtita na potrebitelite) a zákona o ochraně osobních údajů (Zakona za zashtita na lichnite danii) odměna činí 900 BGN.

3) Odměna za právní zastoupení, obhajobu a pomoc ve správních věcech bez určeného hmotného nároku, s výjimkou případů uvedených v odstavci 2, činí 1 000 BGN.

4) Odměna za právní zastoupení, obhajobu a pomoc před správním orgánem se stanoví podle předchozích odstavců.

Článek 9 Odměna za přípravu žalobního návrhu a písemné odpovědi na žalobní návrh, žalobního návrhu, který má být projednán v předběžném odvolacím řízení, a odpovědi na žalobní návrh, který má být projednán v předběžném odvolacím řízení bez právního zastoupení, a za přezkoumání občanskoprávní věci a podepsání opravného prostředku omezeného na právní otázky podle čl. 284 odst. 2 občanského soudního řádu, pokud opravný prostředek vypracoval jiný advokát, činí tři čtvrtiny částky odměny uvedené v článku 7 nebo článku 8, nejméně však 400 BGN.

2) Odměna za vypracování opravného prostředku omezeného na právní otázky, včetně kasačních důvodů podle čl. 280 odst. 1 občanského soudního řádu bez právního zastoupení, činí tři čtvrtiny částky odměny uvedené v článku 7 nebo článku 8, nejméně však 1 200 BGN.

3) Odměna za přípravu odpovědi na opravný prostředek omezený na právní otázky, včetně kasačních důvodů podle čl. 280 odst. 1 občanského soudního řádu bez právního zastoupení, činí tři čtvrtiny částky odměny uvedené v článku 7 nebo 8, nejméně však 1 200 BGN.

4) Odměna za právní zastoupení v řízení o zrušení rozhodnutí, které nabylo právní moci, se stanoví postupem podle článku 7 nebo článku 8, nesmí však být nižší než 1 000 BGN. Za přípravu návrhu na zrušení rozhodnutí, které nabylo právní moci, nebo odpovědi na návrh na zrušení rozhodnutí, které nabylo právní moci, bez právního zastoupení před veřejným soudem odměna činí tři čtvrtiny částky odměny stanovené v souladu s článkem 7 nebo článkem 8, nesmí být však nižší než 750 BGN.

5) Odměna za vypracování žaloby k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku a žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce k Soudnímu dvoru Evropské unie v Lucemburku bez právního zastoupení nesmí být nižší než 2 000 BGN.

6) Odměna za vypracování odvolání podle zákona o veřejných zakázkách, písemné odpovědi, námitky proti takovému odvolání bez právního zastoupení před Komisí pro ochranu hospodářské soutěže nebo Nejvyšším správním soudem činí tři čtvrtiny částky odměny stanovené podle článku 8, nejméně však 600 BGN.

7) Odměna za přípravu námitky, která má být předložena dozorčímu orgánu, nebo návrhu k soudu příslušnému k rozhodování sporu týkajícího se finančních oprav uplatněných na projekty realizované s pomocí EU nebo v rámci operačních programů, bez právního zastoupení, činí tři čtvrtiny částky odměny stanovené v souladu s článkem 8, nejméně však 600 BGN.

Článek 10 Odměna za právní zastoupení, obhajobu a pomoc straně v exekučním řízení (vymáhání pohledávek) se stanoví takto:

  1. za zahájení exekučního řízení – 200 BGN;
  2. za právní zastoupení, obhajobu a pomoc stranám v exekučním řízení a za přijetí opatření k uspokojení peněžité pohledávky – polovina částky odměny uvedené v čl. 7 odst. 2;
  3. za právní zastoupení, obhajobu a pomoc stranám v exekučním řízení za účelem převzetí nemovitosti nebo vystěhování – polovina příslušných poplatků uvedených v čl. 7 odst. 2, vypočtená na základě hodnoty nemovitosti;
  4. za právní zastoupení, obhajobu a pomoc straně v exekučním řízení, které vyžaduje jiné úkony než ty, které jsou uvedeny v bodech 2 a 3 – 350 BGN;
  5. za odvolání proti postupu soudního exekutora – 400 BGN, a pokud je odvolání projednáváno před soudem – 600 BGN; stejná výše odměny se vyplácí právnímu zástupci dlužníka.

Článek 11 Odměna za sepsání soudního příkazu, sepsání soukromého odvolání a odvolání proti postupu soudního exekutora, notáře, rejstříkového soudce a soudního tajemníka činí 400 BGN, a pokud je odvolání projednáváno před soudem – 600 BGN.

Oddíl IV

Poplatky za trestní a správní sankční řízení v rámci jednoho stupně

Článek 12 Odměna za právní zastoupení, obhajobu a pomoc v přípravném řízení je stanovena v částkách uvedených v čl. 13 odst. 1 a v případě procesních úkonů v různých dnech 250 BGN za každý den.

Článek 13 1) Odměna za obhajobu obviněného, strany podávající soukromou obžalobu nebo soukromého žalobce se stanoví takto:

  1. ve věcech, za které se ukládá podmíněný trest odnětí svobody nebo pokuta – 600 BGN;
  2. ve věcech, za které se ukládá trest odnětí svobody až na 5 let – 1 000 BGN;
  3. ve věcech, za které se ukládá trest odnětí svobody až na 10 let – 1 500 BGN;
  4. ve věcech, za které se ukládá trest odnětí svobody až na 15 let – 2 250 BGN;
  5. ve věcech, za které se ukládá trest odnětí svobody vyšší než 15 let – 3 000 BGN;
  6. za trestné činy, za které se ukládá trest odnětí svobody na doživotí – 6 000 BGN;
  7. v případě uzavření dohody o vině a trestu za předpokladu, že se advokát neúčastnil trestního řízení – 750 BGN;
  8. (zrušeno v SG č. 2/2009; bývalý pododstavec 9; novelizováno v SG č. 28/2014; novela zveřejněná v SG č. 28/2014 zrušena rozsudky č. 13062 ze dne 3. října 2019 a č. 5419 ze dne 8. května 2020 v evidenci Nejvyššího správního soudu – SG č. 45/2020, s účinností od 15. května 2020);
  9. za účast u soudu na základě pověření v souvislosti s opatřeními dohledu, pokud se advokát neúčastnil trestního řízení – 900 BGN;
  10. (novelizováno v SG č. 2/2009; novelizováno v SG č. 28/2014; novela zveřejněná v SG č. 28/2014 zrušena rozsudky č. 13062 ze dne 3. října 2019 a č. 5419 ze dne 8. května 2020 v evidenci Nejvyššího správního soudu – SG č. 45/2020, s účinností od 15. května 2020; zrušeno v SG č. 68/2020).

2) Za právní zastoupení, obhajobu a pomoc žalobci nebo žalovanému v občanskoprávních věcech se odměna stanoví postupem podle čl. 7 odst. 2.

3) Za právní zastoupení, obhajobu a pomoc obviněnému se straně podávající soukromou obžalobu nebo soukromému žalobci v souvislosti s několika obviněními odměna stanovená v odstavci 1 zvyšuje o polovinu částky za nejzávažnější obvinění.

4) V případě obhajoby více osob se odměna za každého žalovaného stanoví postupem podle odstavce 1.

Článek 14 1) Trvá-li jednání v trestní věci déle než jeden den, činí odměna za každý další den 250 BGN.

2) Pokud je právní zastoupení poskytováno v trestní nebo trestně správní věci, která zahrnuje více než dvě jednání, platí se za každé další jednání odměna 250 BGN.

Článek 15 Odměna za vypracování opravného prostředku nebo opravného prostředku omezeného na právní otázky bez právního zastoupení činí tři čtvrtiny částky odměny uvedené v článku 13.

Článek 16 Odměna za žaloby podané soukromými žalobci v trestních věcech činí 300 BGN a za žaloby projednávané před veřejným soudem 600 BGN.

Článek 17 Sjednání odměny za úspěch v dané věci, která závisí na výsledku trestního řízení, a to ani v případě občanskoprávní žaloby podané v rámci trestního řízení, není přípustné.

Článek 18 1) Odměna za vypracování opravného prostředku proti rozhodnutí o uložení pokuty bez právního zastoupení se stanoví podle pravidel uvedených v čl. 7 odst. 2 na základě poloviny částky pokuty nebo náhrady škody, nesmí být však nižší než 100 BGN.

2) Má-li správní sankce formu pokuty, peněžitého trestu a/nebo peněžité náhrady, stanoví se odměna podle čl. 7 odst. 2 na základě částky každé uložené/přiznané pokuty, peněžitého trestu a/nebo peněžité náhrady.

3) (nově v SG č. 28/2014; zrušeno rozsudky Nejvyššího správního soudu č. 13062 ze dne 3. října 2019 a č. 5419 ze dne 5. května 2020 v SG č. 45/2020, s účinností od 15. května 2020).

4) (nově v SG č. 68/2020; novelizováno v SG č. 88/2022). Odměna za právní zastoupení, obhajobu a pomoc v jiných správních věcech než těch, které jsou uvedeny v odstavci 2, činí 500 BGN.

Oddíl V

Poplatky za účast v řízeních upravených zvláštním zákonem v rámci jednoho stupně

Článek 19 Minimální odměna za právní zastoupení, obhajobu a pomoc v řízeních spadajících do působnosti zákona o zdravotních službách (Zakona za Zdraveto) činí 500 BGN.

Článek 20 Minimální odměna za právní zastoupení, obhajobu a pomoc v samostatných soudních řízeních spadajících do působnosti zákona o ochraně dětí (Zakona za zakrila na deteto) činí 600 BGN.

Článek 21 Minimální odměna za právní zastoupení, obhajobu a pomoc v řízeních spadajících do působnosti kapitol IX, X a XI zákona o rodině (Semeyniya kodeks) činí 600 BGN.

Článek 22 Minimální odměna za právní zastoupení, obhajobu a pomoc v řízeních spadajících do působnosti zákona o ochraně před domácím násilím (Zakona za zashtita domashnoto nasilie) činí 600 BGN.

Článek 23 Minimální odměna za právní zastoupení, obhajobu a pomoc v řízeních spadajících do působnosti zákona o vydávání a evropském zatýkacím rozkazu (Zakona za extraditsiya i evropeyskata zapoved za arest) činí 800 BGN.

Článek 24 Minimální odměna za právní zastoupení, obhajobu a pomoc v řízeních spadajících do působnosti vyhlášky o potírání protispolečenského chování (Ukaza za borba s drebnoto huliganstvo) činí 500 BGN.

Článek 25 Minimální odměna za právní zastoupení, obhajobu a pomoc v řízení o prohlášení vykonatelnosti činí 500 BGN.

Článek 26 Minimální odměna za zastupování, obhajobu a pomoc v řízení v zastoupení, pokud se advokát neúčastní celého řízení, činí 500 BGN.

Článek 27 Minimální odměna za právní pomoc a právní zastoupení, obhajobu a pomoc svědkovi podle článku 122 trestního řádu (Nakazatelno-protsesualniya kodeks), pokud se advokát neúčastní celého řízení, činí 500 BGN.

Článek 28 Minimální odměna za zastupování, obhajobu a pomoc v řízení o předběžném zadržení, pokud se advokát neúčastní celého řízení, činí 900 BGN.

Článek 29 Minimální odměna za právní zastoupení, obhajobu a pomoc v řízení o kumulativních sankcích činí 600 BGN.

Článek 30 Minimální odměna za vypracování návrhu podle článku 368 trestního řádu činí 800 BGN.

Článek 31 1) Odměna za obhajobu strany v obnoveném řízení nesmí být nižší než minimální požadovaná odměna za řízení v rámci jednoho stupně.

2) Za vypracování návrhu na obnovu řízení bez účasti u soudu činí minimální odměna tři čtvrtiny částky minimální odměny uvedené v odstavci 1.

Článek 32 Minimální odměna za obhajobu v řízení o výkonu rozsudku zahraničního soudu podle čl. 457 odst. 2 trestního řádu činí polovinu částky minimální odměny za jeden stupeň v závislosti na druhu a přísnosti trestu.

Článek 33 Minimální odměna za právní zastoupení, obhajobu a pomoc v řízeních spadajících do působnosti zákona o potírání protispolečenského chování mladistvých a nezletilých osob (Zakon za borba s protivoobshtestvenite proyavi na maloletni i nepalnoletni) činí 500 BGN.

Článek 34 (nově v SG č. 28/2014; novelizováno v SG č. 84/2016; zrušeno v SG č. 88/2022)

Článek 35 Minimální odměna za právní zastoupení, obhajobu a pomoc v řízeních spadajících do působnosti zákona o azylu a uprchlících (Zakona za ubezhishteto i bezhantsite) činí 600 BGN.

Článek 35a Minimální odměna za právní zastoupení, obhajobu a pomoc zadržené osobě podle zákona o ministerstvu vnitra činí 300 BGN.

Článek 36 Minimální odměna za zastupování a pomoc v mediačním řízení v občanskoprávních a obchodních věcech činí třetinu částky odměny stanovené v článku 7.

Soudní exekutoři

Od roku 2006 v Bulharsku vykonávají soudní rozhodnutí soukromí soudní exekutoři a státní soudní úředníci. Zákonné sazby se vztahují na obě tyto skupiny:

  1. Od roku 2008 se poplatky vybírané státními soudními úředníky řídí oddílem II sazebníku státních poplatků vybíraných soudy podle občanského soudního řádu.
  2. Odměny soukromých exekutorů se řídí článkem 78 zákona o soukromých exekutorech (Zakona za chastnite sadebni izpalniteli) a sazebníkem poplatků a nákladů za výkon rozhodnutí, který je součástí zákona o soukromých exekutorech (přijatým vyhláškou Rady ministrů č. 92 ze dne 19. dubna 2006).

Poplatky stanovené oběma těmito sazebníky jsou shodné.

Soukromý exekutor si nad rámec běžného poplatku účtuje padesátiprocentní přirážku za doručování písemností mimo pracovní dny a ve dnech pracovního klidu, za obsílky odeslané poštou a za pořizování kopií žalob, vyrozumění a spisů.

Fixní náklady

Fixní náklady v občanskoprávním řízení

Fixní náklady stran v občanskoprávním řízení

Od roku 2008 se poplatky za občanskoprávní řízení řídí oddílem I sazebníku státních poplatků vybíraných soudy podle občanského soudního řádu takto: Poplatek činí:

  • za občanskoprávní žalobu 4 % žalované částky, nejméně však 25 EUR,
  • za žalobu související s náhradou morální újmy až 40 EUR, nejméně však 15 EUR,
  • za rozvodová řízení (včetně řízení ukončených dosažením vzájemné dohody): 2 % z celkového podílu každé ze stran za tři roky (v souladu s dohodou o rozdělení společného jmění manželů a výživném),
  • za nařízení výkonu rozhodnutí 2 % hodnoty plnění, nejméně však 12,5 EUR,
  • pro řízení o adopci – 12,5 EUR,
  • za zajištění budoucího nároku – 20 EUR,
  • na zajištění důkazů – 10 EUR,
  • za insolvenční řízení – 25 EUR u podnikatele, který je fyzickou osobou, 125 EUR u obchodní společnosti.

Fáze občanskoprávního řízení, ve které musí být pevně stanovené náklady zaplaceny

Každá ze stran musí uhradit soudu předem náklady úkonu, který je požadován. Na žádost obou stran nebo z podnětu soudu jsou podle okolností hrazeny veškeré náklady oběma stranami nebo pouze jednou z nich. (článek 76 občanského soudního řádu).

Fixní náklady v trestním řízení

Fixní náklady stran v trestním řízení

Otázka nákladů a poplatků v trestním řízení se řídí trestním řádem.

Článek 187: Pokrytí nákladů

  1. Náklady trestního řízení musí být s výjimkou případů stanovených zákonem pokryty částkou, která je uvedena v rozpočtu příslušného orgánu.
  2. U trestních případů vzniklých na základě trestního oznámení oběti postoupeného soudu musí soukromý žalobce složit částku odpovídající nákladům předem. Pokud tak neučiní, musí mu k tomu být poskytnuta lhůta sedmi dnů.
  3. Náklady dokazování na důkazy požadované obviněným musí být u případů vzniklých na základě trestního oznámení oběti postoupeného soudu hrazeny z rozpočtu soudu.

Pevně stanovené náklady trestního řízení (stanovené v sazebníku státních poplatků vybíraných soudy, státními zastupitelstvími, orgány vyšetřování a ministerstvem spravedlnosti č. 1, naposledy změněném v roce 2005) jsou určeny takto:

  • za stížnosti, které mají za následek zahájení trestního řízení soukromými osobami – 6 EUR,
  • za soukromoprávní obžaloby v trestním řízení – 2,5 EUR,
  • za žádosti o rehabilitaci u případů, které zůstávají otevřené – 3 EUR.

Fáze trestního řízení, ve které musí být pevně stanovené náklady zaplaceny

Poplatky popsané výše musí být soukromým žalobcem uhrazeny předem (v souladu s trestním řádem). Pokud se tak nestane, musí mu k tomu být poskytnuta lhůta sedmi dnů.

Fixní náklady v řízení v rámci ústavního soudnictví

Fixní náklady stran v řízení v rámci ústavního soudnictví.

  1. Na Ústavní soud se může obrátit nejméně jedna pětina poslanců, prezident, Rada ministrů, Nejvyšší kasační soud, Nejvyšší správní soud a nejvyšší státní zástupce. Spory týkající se příslušnosti uvedené v odst. 1 bodě 3 předchozího článku mohou vznášet rovněž obecní rady.
  2. Pokud Nejvyšší kasační soud nebo Nejvyšší správní soud zjistí, že zákon je v rozporu s Ústavou, přeruší řízení a předloží věc Ústavnímu soudu.
  3. Veřejný ochránce práv se může obrátit na Ústavní soud s návrhem na vyslovení protiústavnosti zákona, který porušuje práva a svobody občanů.

Předběžné informace, které musí uvést právní zástupci

Práva a povinnosti stran

Ustanovení čl. 40 odst. 3 zákona o advokacii stanoví, že „advokát nebo advokát z jiného členského státu Evropské unie je povinen pravdivě informovat svého klienta o jeho právech a povinnostech“. Neexistuje žádná výslovně stanovená povinnost poskytovat klientům informace o předpokládaných nákladech v průběhu soudního řízení. Etický kodex advokátů (Etichniyat kodeks na advokatite) nicméně takovou povinnost předpokládá.

Informace o výši nákladů

Kde mohu najít informace o výši nákladů v Bulharsku?

Fyzická nebo právnická osoba, která zamýšlí předložit případ soudnímu orgánu, nebude s to nalézt veřejně přístupné informace ohledně nákladů řízení, neboť neexistují žádné oficiální ani neoficiální internetové stránky ani jiný veřejný subjekt, který by podobné informace v ucelené podobě poskytoval. Klienti se proto při získávání informací o nákladech musí spolehnout především na své advokáty.

Na následujících veřejně přístupných internetových stránkách nicméně občané mohou nalézt právní předpisy, kterými se řídí poplatky a náklady soudních řízení, a provést své vlastní výpočty. Jedná se o následující stránky: vnitrostátní právní předpisy, internetové stránky Nejvyšší advokátní rady, internetové stránky Nejvyšší soudní rady (Visshiya sadeben savet) a internetové stránky Národní kanceláře pro právní pomoc. Všechny uvedené internetové stránky jsou v tuto chvíli dostupné pouze v bulharském jazyce.

Ve kterých jazycích mohu obdržet informace o výši nákladů v Bulharsku?

Všechny uvedené internetové stránky jsou v tuto chvíli dostupné pouze v bulharském jazyce.

Kde lze nalézt informace o mediaci?

Informace týkající se mediace jsou dostupné na internetových stránkách ministerstva spravedlnosti.

Kde lze nalézt další informace o nákladech? Kde lze najít informace o průměrné době trvání různých řízení?

Na internetových stránkách Nejvyšší soudní rady najdete výroční a pololetní zprávy o činnosti soudních orgánů všech úrovní. Nacházejí se na nich informace o počtu případů ukončených za poslední tři měsíce, šest měsíců, jeden rok, dva nebo více let. Oddělení statistiky Nejvyšší soudní Rady provádí analýzu a poskytuje informace o průměrné délce soudních řízení v občanských, trestních a správních věcech.

Kde mohu najít informace o průměrných souhrnných nákladech konkrétního druhu řízení?

Takové informace nejsou nikde veřejně přístupné.

Daň z přidané hodnoty

Jak jsou tyto informace poskytovány? Jaké jsou platné sazby?

DPH je součástí nákladů (v souladu se sazebníky a předpisy uvedenými výše).

Právní pomoc

Platná hranice příjmů v oblasti civilního soudnictví

V souladu se zákonem o právní pomoci (Zakon za pravnata pomosht) jsou podmínky pro občanskoprávní a trestní věci shodné (viz níže):

Článek 22 1) Právní pomoc podle čl. 21 bodů 1 a 3 je bezplatná a poskytuje se:

  1. osobám a rodinám, které splňují požadavky způsobilosti pro přiznání měsíčních dávek sociální podpory v souladu s články 9 a 10 nařízení o provádění zákona o sociální pomoci (Pravilnik za prilagane na zakona za pravnata pomosht);
  2. osobám a rodinám, které mají nárok na cílenou podporu na vytápění v předchozí nebo aktuální topné sezóně;
  3. osobám využívajícím sociální nebo integrované zdravotně-sociální služby pobytové péče, těhotným ženám a matkám, u nichž hrozí riziko, že opustí své dítě, využívajícím sociální služby pro prevenci tohoto opuštění;
  4. dětem v pěstounských rodinách nebo v rodinách příbuzných podle zákona o ochraně dětí;
  5. dítěti v ohrožení ve smyslu zákona o ochraně dětí;
  6. osobám uvedeným v článcích 143 a 144 zákona o rodině, osobám mladším 21 let a osobám starším 21 let, pokud jde o vyživovací povinnosti vzniklé před dosažením věku 21 let, v souladu s nařízením Rady (ES) č. 4/2009 ze dne 18. prosince 2008 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností (Úř. věst. L 7/1, 10.1.2009) a Úmluvou o mezinárodním vymáhání výživného na děti a dalších druhů vyživovacích povinností vyplývajících z rodinných vztahů (Úř. věst. L 192/51, 22.7.2011);
  7. obětem domácího nebo sexuálního zneužívání nebo obchodování s lidmi, které nemají prostředky nebo nejsou ochotny využít právní ochrany;
  8. osobám, které požádaly o mezinárodní ochranu nebo dočasnou ochranu na základě zákona o azylu a uprchlících nebo kterým byla taková ochrana udělena a kterým není právní pomoc poskytována na základě jiného právního důvodu;
  9. cizinci, kterému bylo uloženo správní donucovací opatření, a cizinci, který je umístěn ve zvláštním zařízení pro dočasné ubytování cizinců podle zákona o cizincích v Bulharské republice (Zakona za chuzhdentsite v republika balgaria) a který nemá prostředky nebo není ochoten nechat se obhajovat advokátem;
  10. osobám, kterým bylo v Bulharsku odepřeno přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti, nebo osobám, u nichž bylo ukončeno řízení o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti podle zákona o cizincích v Bulharské republice, a které nemají finanční prostředky na advokáta, ale přejí si ho obstarat;
  11. osobám, které mají být prohlášeny za nesvéprávné, a osobám, které byly prohlášeny za nesvéprávné;
  12. osobám se zdravotním postižením, které pobírají měsíční podporu v rámci zákona o osobách se zdravotním postižením (Zakona za horata s uvrezhdaniya), jejichž měsíční příjem nepostačuje na obstarání služeb advokáta.

2) V případech uvedených v odst. 1 bodech 7, 9, 10 a 12 rozhoduje o poskytnutí právní pomoci Národní kancelář pro právní pomoc (NBPP) (Natsionalno byuro za pravna pomosht) s přihlédnutím k okolnostem uvedeným v čl. 23 odst. 3, zjištěným na základě podkladů od příslušných orgánů, a k hranici chudoby stanovené v Bulharsku.

3) Skutečnosti a okolnosti uvedené v odstavci 1 se zjišťují na základě dokladů vydaných příslušnými orgány a vzorového prohlášení o rodinných a majetkových poměrech osoby schváleného Národní kanceláří pro právní pomoc.

4) Pokud osoby žádající o právní pomoc nedoloží okolnosti uvedené v odstavci 1, Národní kancelář pro právní pomoc rozhodne o poskytnutí právní pomoci s přihlédnutím k okolnostem uvedeným v čl. 23 odst. 3, zjištěným na základě podkladů od příslušných orgánů, a k hranici chudoby stanovené v Bulharsku.

5) V případech, kdy právní pomoc poskytuje Národní kancelář pro právní pomoc, se informace uvedené v odstavcích 2 a 3 shromáždí z moci úřední a Národní kancelář pro právní pomoc získá potřebné dokumenty v elektronické podobě od příslušných orgánů. Žadatel o právní pomoc musí poskytnout doklad týkající se jeho příjmu nebo udělit souhlas s tím, aby byly informace o jeho příjmu vyžádány z moci úřední od příslušných orgánů.

Článek 23 1) Systém právní pomoci uvedený v čl. 21 bodu 2 se vztahuje na případy, ve kterých je ze zákona vyžadován obhájce, advokát poskytující právní poradenství nebo je vyžadováno zastupování právním zástupcem.

2) Systém právní pomoci navíc musí pokrývat případy, ve kterých obviněná či obžalovaná osoba nebo strana trestního, občanskoprávního nebo správního řízení nemají prostředky na zaplacení advokáta, avšak mají o něj zájem a taková pomoc je požadována v zájmu spravedlnosti. V takových případech není tato osoba povinna hradit náklady na právní pomoc.

3) V občanskoprávních a správních věcech je právní pomoc poskytována v případech, kde soud nebo předseda Národní kanceláře pro právní pomoc na základě důkazů poskytnutých příslušnými orgány rozhodne, že účastník řízení nemá prostředky k zaplacení odměny advokáta. Soud nebo předseda Národní kanceláře pro právní pomoc při tomto rozhodování vezme v úvahu:

  1. příjem strany nebo její rodiny;
  2. vlastnictví a majetek účastníka potvrzené prohlášením;
  3. rodinný stav účastníka řízení;
  4. zdravotní stav;
  5. postavení v zaměstnání;
  6. věk;
  7. další okolnosti.

4) V trestních věcech proto musí rozhodovat o tom, že obviněná nebo obžalovaná osoba nemá prostředky na zaplacení odměny advokáta, orgán, který řízení vede, na základě majetkových poměrů osoby v konkrétním případě zjištěných z moci úřední a okolností uvedených v odst. 3 bodech 1, 3, 4, 5, 6 a 7. V případě strany podávající soukromou obžalobu, žalobce v občanskoprávním řízení, obžalovaného v občanskoprávním řízení a soukromého žalobce v trestním řízení se rozhoduje postupem podle odstavce 3.

Platná hranice příjmů v oblasti trestního soudnictví pro obžalované

Nad rámec kritérií stanovených pro trestní věci (výše uvedený článek 22 zákona o právní pomoci) se použijí následující kritéria:

Článek 23

  1. Systém právní pomoci (uvedený v čl. 31 odst. 3) se vztahuje na případy, ve kterých jsou zastupování právním zástupcem nebo obhajoba povinné.
  2. Systém právní pomoci navíc pokrývá případy, ve kterých si podezřelá, obviněná či obžalovaná osoba, žalovaný nebo strana trestního, občanskoprávního nebo správního řízení nejsou schopni hradit pomoc advokáta, avšak mají o ni zájem a taková pomoc je požadována v zájmu spravedlnosti.
  3. V trestních věcech proto musí posuzovat to, že obviněná nebo obžalovaná osoba nemá prostředky na zaplacení odměny advokáta, orgán, který řízení vede, na základě majetkových poměrů osoby v konkrétním případě zjištěných z moci úřední a okolností uvedených v odst. 3 bodech 1, 3, 4, 5, 6 a 7. V případě strany podávající soukromou obžalobu, žalobce v občanskoprávním řízení, obžalovaného v občanskoprávním řízení a soukromého žalobce v trestním řízení se rozhoduje postupem podle odstavce 3.

Platná hranice příjmů v oblasti trestního soudnictví pro oběti

V trestním řízení je platná hranice stejná jako pro ostatní účastníky trestního řízení (viz výše).

Další podmínky spojené s přiznáním právní pomoci obětem

Na oběti trestných činů se podle právního řádu žádné zvláštní podmínky nevztahují. Použijí se obecná pravidla pro právní pomoc v trestních věcech (články 22 a 23 zákona o právní pomoci).

Další podmínky související s poskytováním právní pomoci obviněným

Na poskytnutí právní pomoci obžalovaným se žádné zvláštní podmínky nevztahují. Použijí se obecná pravidla pro právní pomoc v trestních věcech (články 22 a 23 zákona o právní pomoci).

Soudní řízení osvobozená od poplatků

Článek 83 občanského soudního řádu prostřednictvím: osvobození od úhrady poplatků a výdajů

Článek 83 1) Soudní poplatky a výdaje se nehradí:

  1. žalobci, kteří jsou pracovníky, zaměstnanci nebo členy družstev za návrhy vyplývající z pracovněprávních vztahů;
  2. ve věcech výživného;
  3. u žalob podaných státním zástupcem;
  4. žalobci u žalob na náhradu škody způsobené trestným činem v souvislosti s odsouzením, jež má účinky věci, o níž bylo pravomocně rozhodnuto;
  5. v případě, že soud ustanoví zvláštního zmocněnce účastníka, jehož pobyt není znám;
  6. (nově v SG č. 102/2022) účastníkem, kterému byla v řízení poskytnuta právní pomoc za podmínek stanovených v čl. 23 odst. 2 zákona o právní pomoci.

2) Soudní poplatky a výdaje se nevybírají od fyzických osob, u nichž soud shledal nedostatek prostředků. V případě žádosti o osvobození soud vezme v úvahu:

  1. příjem dotčené osoby nebo jeho rodiny;
  2. vlastnictví a majetek účastníka potvrzené prohlášením;
  3. rodinný stav účastníka řízení;
  4. zdravotní stav;
  5. postavení v zaměstnání;
  6. věk;
  7. jiné stanovené okolnosti.

3) V případech uvedených v odstavcích 1 a 2 se náklady řízení hradí z vyčleněných prostředků v rozpočtu soudu.

Článek 84 občanského soudního řádu: Osvobození v mimořádných případech:

Od úhrady státních poplatků, nikoli však výdajů, jsou osvobozeny:

  1. stát a státní orgány s výjimkou případů souvisejících se soukromým vlastnictvím státu a se žalobami ohledně soukromoprávních pohledávek a práv státu;
  2. bulharský červený kříž (Balgarski cherven krast);
  3. města a obce, s výjimkou žalob ohledně soukromoprávních pohledávek obcí a vlastnických práv k soukromému vlastnictví měst a obcí.

Kdy musí neúspěšná strana nahradit náklady řízení straně, která uspěla?

Občanskoprávní věci

Článek 78 občanského soudního řádu : Přiznání náhrady nákladů

Článek 78 1) Náklady zaplacené žalobcem (včetně nákladů řízení a odměny advokáta (pokud jej strana řízení měla) musí být v poměru k přiznané výši žalovaného plnění uhrazeny žalovaným.

2) Pokud žalovaný svým jednáním neposkytl žádný důvod k podání žaloby a žalovaný s žalobou souhlasí, nese náklady řízení žalobce.

3) Žalovaný má rovněž právo žádat náhradu nákladů řízení v poměru k zamítnuté části žalovaného plnění.

4) (doplněno v SG č. 11/2023, s účinností od 1. července 2024) Žalovaný má nárok na náhradu nákladů řízení také v případě, že řízení bylo zastaveno, ledaže by k zastavení došlo v důsledku dohody stran; v takovém případě se použije odstavec 9.

5) Je-li odměna, kterou strana zaplatila advokátovi, s ohledem na skutečnou právní a věcnou obtížnost případu nepřiměřeně vysoká, může soud na žádost protistrany přiznat nižší částku nákladů, která odpovídá vykonané práci, nesmí být však nižší než minimální částka stanovená v souladu s článkem 36 zákona o advokacii.

6) Pokud je věc rozhodnuta ve prospěch strany, která je osvobozena od úhrady státních poplatků nebo nákladů řízení, musí odsouzená osoba uhradit všechny dlužné poplatky a náklady. Příslušné částky musí být poukázány ve prospěch soudu.

7) Pokud je věc rozhodnuta ve prospěch strany, které byla poskytnuta právní pomoc, uhrazená odměna advokáta bude v přiměřeném poměru k části návrhu, které bylo vyhověno nebo která byla zamítnuta, poukázána Národní kanceláři pro právní pomoc. Pokud je věc rozhodnuta v neprospěch strany, které byla poskytnuta právní pomoc podle čl. 23 odst. 2 zákona o právní pomoci, tato strana je povinna uhradit náklady v přiměřeném poměru k části návrhu, které bylo vyhověno nebo která byla zamítnuta, s výjimkou nákladů na poskytnutou právní pomoc.

8) (novelizováno v SG č. 8/2017) Odměna advokáta bude rovněž přiznána ve prospěch právnických osob a fyzických osob, které jsou podnikateli, pokud byly zastupovány svým zaměstnancem – právním zástupcem. Výše přiznané částky nesmí překročit maximální částku pro daný druh věci stanovenou v souladu s článkem 37 zákona o právní pomoci.

9) (doplněno v SG č. 11/2023, s účinností od 1. července 2024) Pokud je věc ukončena smírem, musí být polovina uhrazených státních poplatků vrácena žalobci, a pokud je smír výsledkem dohody uzavřené v mediačním řízení podle článků 140a a 140b nebo pokud je řízení ve věci ukončeno z důvodu zpětvzetí nebo vzdání se návrhu v důsledku dohody o smíru, musí být žalobci vráceno 75 % uhrazených státních poplatků. Náklady řízení a smíru hradí strany, kterým tyto náklady vznikly, pokud není dohodnuto jinak.

10) Třetí osobě, která se účastní řízení, náklady přiznány nebudou, hradí však náklady, které v řízení vynaložila.

11) Je-li stranou řízení státní zástupce, musí být náklady přiznány státu nebo státem uhrazeny.

Trestní věci

Trestní řád (Nakazatelno-protsesualen kodeks) – náklady a odměny

Článek 187 Pokrývání nákladů

Článek 187 1) Náklady trestního řízení musí být s výjimkou případů stanovených zákonem pokryty částkami, které jsou uvedeny v rozpočtu příslušného orgánu.

2) U trestních věcí vzniklých na základě trestního oznámení oběti podaného u soudu musí být částka odpovídající nákladům složena soukromým žalobcem předem. Pokud se tak nestane, musí mu k tomu být poskytnuta lhůta sedmi dnů.

3) Náklady dokazování na důkazy požadované obviněným musí být u případů vzniklých na základě trestního oznámení oběti postoupeného soudu hrazeny z rozpočtu soudu.

Článek 188 Stanovení nákladů

Článek 188 1) Výše nákladů musí být stanovena soudem nebo orgánem, který vede přípravné řízení.

2) Svědečné pracujícím nebo zaměstnancům musí být stanoveno soudem nebo orgánem, který vede přípravné řízení.

Článek 189 Rozhodnutí o nákladech

Článek 189 1) Soud musí o otázce vzniklých nákladů rozhodnout při vynesení rozsudku nebo rozhodnutí.

2) Náklady na tlumočníka v přípravném řízení hradí příslušný orgán, náklady na tlumočníka v soudním řízení hradí soud.

3) Pokud je obžalovaný shledán vinným, soud mu uloží úhradu všech nákladů řízení včetně poplatků advokátovi a dalších nákladů na obhájce jmenovaného z moci úřední, jakož i nákladů vzniklých soukromému žalobci a soukromoprávnímu žalobci, byla-li taková žádost podána. Dojde-li k odsouzení několika osob, soud určí poměrnou část, kterou musí každá z nich zaplatit.

4) Pokud je obžalovaný shledán nevinným v některých bodech obžaloby, soud mu uloží povinnost uhradit pouze tu část nákladů, která vznikla v souvislosti s bodem obžaloby, u nějž byl obžalovaný shledán vinným.

Článek 190: Přiznání náhrady nákladů

Článek 190 1)Pokud je obžalovaný shledán nevinným nebo je trestní řízení zastaveno, hradí náklady řízení ve věcech obecné povahy stát a náklady řízení ve věcech předložených soudu ze strany oběti hradí soukromý žalobce.

2) Výkon rozhodnutí ohledně přiznaných nákladů musí být nařízen soudem prvního stupně.

Poplatky soudním znalcům

Na poplatky soudním znalcům se vztahuje obecné pravidlo obsažené v občanském soudním řádu.

Stanovení nákladů

Článek 75 Svědečné stanoví soud s přihlédnutím k vynaloženému času a vynaloženým nákladům a poplatky soudním znalcům stanoví soud s přihlédnutím k vykonané práci a vynaloženým nákladům.

Nařízení č. N-1 ze dne 14. února 2023 o zápisu, kvalifikaci a odměňování soudních znalců

Článek 1 1) Toto nařízení stanoví:

  1. postup a lhůty pro návrhy na zařazení do seznamu odborníků s osvědčením soudního znalce a návrhy na změny v těchto seznamech;
  2. podmínky, které musí splňovat odborníci schválení jako soudní znalci;
  3. podmínky a postup pro stanovení odměn soudních znalců;
  4. pravidla týkající se práva na přístup do informačního systému Jednotného rejstříku znalců a údajů v něm uvedených.

2) Toto nařízení se uplatňuje na soudní znalce jmenované soudními orgány, orgány, které vedou přípravné řízení, a orgány, které vedou řízení o výkonu rozhodnutí.

Článek 23 1) Při stanovení odměny orgán, který si vypracování znaleckého posudku vyžádal, vezme v úvahu a posoudí:

  1. obtížnost a specifičnost úkolů, které mají být provedeny;
  2. odbornou způsobilost a úroveň kvalifikace znalce;
  3. čas potřebný k vypracování znaleckého posudku;
  4. množství odvedené práce;
  5. nutné náklady na vypracování znaleckého posudku, jako je použitý materiál, spotřební materiál, nářadí, vybavení atd.;
  6. jiné podmínky ovlivňující odměnu za odvedenou práci, jako je dodržování lhůt, práce o víkendech a ve dnech připadajících na státní svátky.

2) Okolnosti uvedené v odstavci 1 zjišťuje orgán, který znalce jmenoval, na základě pracovního výkazu předloženého soudním znalcem podle přílohy č. 2. Při posuzování a hodnocení okolností uvedených v odstavci 1 není pracovní výkaz pro orgán, který znalce jmenoval, závazný.

3) Je-li znalecký posudek zpracováván znalcem, který je zaměstnancem Ministerstva vnitra, mzdové náklady, spotřební materiál a režijní náklady se stanoví podle vzorového pracovního výkazu schváleného vyhláškou ministra vnitra.

4) Pokud znalecký posudek vypracovává více soudních znalců, odměna uvedená v odstavci 1 bude uhrazena každému soudnímu znalci.

5) Pokud soudní znalec nepředloží žádné podklady, náklady budou uhrazeny podle rozhodnutí orgánu, který znalce jmenoval.

Článek 24 1) Za každou skutečně odpracovanou hodinu bude hrazena odměna ve výši 3 % minimální mzdy v Bulharsku v době, kdy je znalecký posudek požadován.

2) Počet skutečně odpracovaných hodin se stanoví na základě pracovního výkazu uvedeného v příloze č. 2 nebo na základě vyúčtování podle čl. 23 odst. 3.

Článek 25 1) V případě zvláště složitých znaleckých posudků ze specifických oborů vypracovaných vysoce kvalifikovanými znalci může být odměna zvýšena až o 100 %.

2) Je-li nutné, aby byl znalecký posudek podán o víkendech nebo ve dnech připadajících na státní svátky, tato skutečnost se uvede v listině, kterou se znalecký posudek zadává.

3) V případě znaleckých posudků podaných o víkendech lze odměnu zvýšit o 75 % až 150 % a v případě znaleckých posudků podaných ve dnech připadajících na státní svátky o 100 % až 200 %.

Článek 26 1) Znalecký posudek se předkládá spolu s pracovním výkazem, k němuž se přikládají doklady o vzniklých nákladech, nebo se vzorovým pracovním výkazem uvedeným v čl. 23 odst. 3.

2) S výjimkou případů uvedených v čl. 23 odst. 1 bodě 6 se dle uvážení orgánu, který znalce jmenoval, za výdaje neuznávají následující výdaje:

  1. náklady na leteckou dopravu, s výjimkou cest do zahraničí;
  2. cestovní výdaje bez předložení cestovního nebo jiného dokladu prokazujícího vynaložené náklady;
  3. náklady na ubytování přesahující částku 50 BGN.

3) V případě, že se orgán, který si vypracování znaleckého posudku vyžádal, domnívá, že existují důvody pro zvýšení původně stanovené odměny, stanoví konečnou výši odměny.

4) Pokud znalec nepředloží pracovní výkaz nebo pokud orgán, který si vypracování znaleckého posudku vyžádal, neshledá důvody pro zvýšení odměny, zůstává odměna v původně stanovené výši.

Článek 27 1) Odměna a náklady znalce podle článku 18 musí být uhrazeny na základě písemného příkazu vydaného orgánem, který znalce jmenoval. Tyto částky budou zaplaceny bankovním převodem do 60 dnů od převzetí znaleckého posudku.

2) Částky budou uhrazeny ze složené zálohy nebo z rozpočtu orgánu, který znalce jmenoval. Tyto částky budou vyplaceny po předložení dokladu obsahujícího náležitosti uvedené v článku 7 zákona o účetnictví soudním znalcem.

3) Odmítne-li orgán, který si vypracování znaleckého posudku vyžádal, přijmout závěr znalce z důvodů, za které znalec odpovídá, stanovená odměna nebude uhrazena. Toto odmítnutí musí být odůvodněno.

4) Orgán, který znalce jmenoval, může v případě, že se použije některý z důvodů uvedených v čl. 23 odst. 1, upravit výši odměny, která má být znalci vyplacena. Provedené úpravy musí být odůvodněny.

Článek 28 1) Je-li soudní znalec jmenován na žádost stran, které nejsou osvobozeny od placení nákladů, stanoví se odměna předem a na účet orgánu, který jmenuje soudního znalce, se poukáže počáteční záloha.

2) Ve věcech, ve kterých jsou strany osvobozeny od nákladů řízení, se počáteční poplatek stanoví podle čl. 24 odst. 1.

3) V případech uvedených v odstavci 1 může být počáteční poplatek stanoven rovněž v minimální výši podle uvážení orgánu, který si vypracování znaleckého posudku vyžádal.

4) Odměna se stanoví také v případě, že je znalecký posudek doplněn ústně.

5) Ve věcech, ve kterých je po jmenování soudního znalce přípravné řízení svěřeno jinému vyšetřovacímu orgánu, stanoví odměnu a náklady znalce orgán, který posudek soudního znalce přijal.

Článek 29 Pokud existují důvody pro snížení původně stanovené odměny, stanoví konečnou výši odměny orgán, který si vypracování znaleckého posudku vyžádal. Snížení poplatku musí být odůvodněno.

Článek 30 Cestovní výdaje, diety a výdaje na ubytování vzniklé při vypracování posudku se hradí ze složené zálohy nebo z rozpočtu.

Článek 31 1) Soudní znalec zahájí práci po složení zálohy na pokrytí nákladů na své služby.

2) Odměna soudního znalce nesmí být podmíněna nebo vázána na výsledek věci.

Článek 32 Na prostředky, které soudní orgány používají na úhradu odměn a nutných výdajů soudních znalců, dohlíží Nejvyšší soudní rada.

Odměny překladatelů a tlumočníků

Občanskoprávní věci

Pravidla pro soudní znalce se použijí i na tlumočníky – viz výše.

Trestní věci

Ustanovení čl. 189 odst. 2 trestního řádu

Náklady na tlumočníka v přípravném řízení hradí příslušný orgán, náklady na tlumočníka v soudním řízení hradí soud.

Poslední aktualizace: 17/05/2024

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.