Náklady

Právní rámec upravující odměny právníků

Právníci

V Itálii existuje pouze jedna kategorie právníků (advokáti), kterým je po zápisu do seznamu advokátní komory povoleno vystupovat v jakémkoli druhu řízení a před jakýmkoli soudem s výjimkou vyšších soudů (Kasační soud a Státní rada), pro které je vyžadována dodatečná zvláštní kvalifikace.

Soudní náklady jsou stanoveny v úplném znění ustanovení právních a správních předpisů o soudních nákladech uvedených v rozhodnutí prezidenta republiky č. 115 ze dne 30. května 2002, ve znění legislativního nařízení č. 83 ze dne 27. června 2015, které bylo po novelizaci změněno na zákona č. 132 ze dne 6. srpna 2015, ve znění legislativního nařízení č. 156 ze dne 24. září 2015 a ve znění zákona č. 208 ze dne 28. prosince 2015, jakož i v novém zákoně o advokacii (zákon č. 247/2012 označovaný jako „L.P.F.“) ve znění ministerské vyhlášky č. 55/2014 (která nahradila ministerskou vyhlášku č. 140/2012) o „Stanovení parametrů pro určení odměn právníků ve smyslu čl. 13 odst. 6 zákona č. 247 ze dne 31. prosince 2012“, který je v platnosti od 3. dubna 2014.

Zákon o advokacii č. 147/12, v souladu s předchozí primárním normou (článek 9 legislativního nařízení č. 1 ze dne 24. ledna 2012, ve znění zákona č. 27 ze dne 24. března 2012), ve kterém je stanoveno zrušení sazeb regulovaných povolání a uvedeny parametry stanovené vyhláškou ministerstva ke stanovení odměn vyplácených právníkům (soudem), uznává parametry určované každé dva roky ministerstvem spravedlnosti „na doporučení CNF“ (Národní rada advokátní komory).

Článek 13 zákona č. 247/2012 upravuje přidělení úkolu a odměnu:

• Advokáti mohou přijímat profesní úkoly i ve vlastní prospěch.
• Úkol může být proveden bezplatně.
• Odměna, která advokátovi náleží, je obvykle sjednána písemně při přidělení profesního úkolu. Odměny jsou určovány dohodou: přípustná je časově určená odměna s paušální sazbou, týkající se jedné nebo více záležitostí, odměna na základě plnění a doby poskytování služeb, odměna za jednotlivé fáze nebo služby nebo za celou dobu trvání činnosti, odměna jako procentní podíl hodnoty věci nebo částky, kterou může příjemce služby využít, přičemž se nejedná výlučně o majetek.
• Dohody, na jejichž základě by advokát obdržel jako odměnu celý nebo částečný podíl na majetku, jehož se dotčená služba nebo spor týká, jsou zakázány.
• Advokát je v souladu se zásadou transparentnosti povinen sdělit klientovi úroveň složitosti úkolu a poskytnout mu veškeré důležité informace o možných nákladech od okamžiku přidělení úkolu až do jeho ukončení; na požádání je rovněž povinen písemně sdělit osobě, která odborný úkol zadává, předpokládaný rozsah nákladů na službu, přičemž rozliší mezi poplatky, výdaji, včetně paušálních sum, a odměnou za odborné služby.
• Parametry stanovené ve vyhlášce vydávané každé dva roky ministerstvem spravedlnosti na žádost Národní rady advokátní komory (CNF) se použijí, pokud při přidělení úkolu nebo následně nebyla odměna stanovena písemně, pokud se na ní strany nedohodly, v průběhu likvidačního řízení u soudu a v případech, kdy jsou právní služby poskytovány v zájmu třetích osob nebo pro státní služby stanovené zákonem.
• Pokud je spor, který je předmětem soudního nebo rozhodčího řízení, řešen dohodou v jakékoli formě, odpovídají strany společně a nerozdílně za uhrazení odměny a náhrady výdajů všem advokátům, kteří poskytli své odborné služby v posledních třech letech a kteří jsou stále věřiteli, pokud se výslovně nevzdají výhody solidarity.
• Nedojde-li k dohodě mezi advokátem a klientem, může se kterýkoli z nich obrátit na místní advokátní komoru, aby se pokusila nalézt řešení.
• Nelze-li dosáhnout dohody, může komora na žádost člena vydat stanovisko k oprávněnosti nároku advokáta, pokud jde o vykonanou práci.
• Advokátovi kromě odměny za právní služby náleží také částka hrazená buď klientem, pokud je stanovena ve smlouvě, nebo hrazená v rámci soudního likvidačního řízení, která je úhradou paušálních výdajů a skutečně vynaložených nákladů a všech poplatků, které byly uhrazeny v zájmu klienta.

Od 3. dubna 2014 se proto veškeré úhrady provádějí v souladu s ustanoveními výše zmíněné ministerské vyhlášky č. 55/2014. Nové parametry, které jsou zde uvedeny, nezohledňují jednotlivé činnosti vykonávané advokátem (telefonní hovory, přezkum dokumentů, jednání, pohovory atd.), ale spíše fáze řízení (občanskoprávního i trestního). Pro každou fázi je předem stanovena průměrná hodnota vyrovnání, kterou může soudce procentuálně zvýšit nebo snížit v závislosti na konkrétních okolnostech (povaha, složitost a závažnost případu, hodnota práce, naléhavost služby, uplatnění předběžných opatření atd.) a na příslušném soudu.

V tabulkách níže jsou uvedeny jako příklad poplatky za řízení probíhající před smírčím soudcem a obecným soudem  (128 Kb) .

Tzv. „dodatečné poplatky“ je třeba připočítat k poplatku, který byl dohodnut nebo vypočítán.

Dodatečnými poplatky se rozumí:

• úhrady (tj. doložených finančních výdajů),
• náhrada všeobecných výdajů (15 % podle článku 2 ministerské vyhlášky č. 55/2014),
• cestovní výdaje (článek 27 ministerské vyhlášky č. 55/2014: náklady na ubytování + 10 % a náhrada ujetých kilometrů ve výši 1/5 ceny pohonných hmot za ujetý kilometr),
• příspěvek na sociální zabezpečení ve výši 4 % (C.N.P.A – penzijní příspěvky právníků) a
• DPH ve výši 22 % (zvýšená od 1. října 2013 v souladu se zákonem č. 98/2011).

Vedlejší výdaje ve výši 10 % nákladů na ubytování požadované advokátem v místě, kam musel cestovat, nebo nákladů na dojíždění, pokud použil vlastní vozidlo.

Pevně stanovené náklady

Pevně stanovené náklady v občanskoprávním řízení

Pevně stanovené náklady účastníků občanskoprávního řízení

V občanskoprávním řízení hradí každý účastník, kromě odměny pro svého právního zástupce, náklady na úkony, které vykonal a na úkony nezbytné v řízení, pokud zákon nebo soudce stanoví jejich uhrazení účastníkem (článek 8 plného znění zákona o soudních nákladech).

O jaké soudní náklady se jedná?

Poplatky v občanskoprávních řízeních jsou:

Paušální poplatek za podání žaloby: článek 9 a následující články rozhodnutí prezidenta č. 115/2002: ve stručnosti se jedná o částku, která se liší v závislosti na hodnotě nároku (43 EUR u řízení s hodnotou do 1 100 EUR, řízení ve sporech týkajících se povinného sociálního zabezpečení a pomoci a dalších zvláštních řízení; 98 EUR v případě řízení s hodnotou vyšší než 1 100 EUR a do 5 200 EUR, nesporného řízení a dalších zvláštních řízení; 237 EUR v případě řízení s hodnotou vyšší než 5 200 EUR a do 26 000 EUR a sporného řízení s neurčitelnou hodnotou spadající do výlučné pravomoci smírčího soudce; 518 EUR v případě řízení s hodnotou vyšší než 26 000 EUR a do 52 000 EUR a občanskoprávního řízení s neurčitelnou hodnotou; 759 EUR v případě řízení s hodnotou vyšší než 52 000 EUR a do 260 000 EUR; 1 214 EUR v případě řízení s hodnotou vyšší než než 260 000 EUR a do 520 000 EUR; 1 686 EUR v případě řízení s hodnotou vyšší než 520 000 EUR).

Paušální poplatek za podání žaloby se zvyšuje o polovinu v případě odvolacího řízení a na dvojnásobek v případě řízení před kasačním soudem.

Pokud je kasační opravný prostředek, a to i vedlejší kasační opravný prostředek, zamítnut v plném rozsahu, prohlášen za nepřípustný nebo jej nelze zohlednit, je navrhovatel povinen zaplatit usnesením soudce dodatečnou částku ve výši odpovídající částce, kterou je třeba zaplatit za tentýž kasační opravný prostředek, ať už se jedná o hlavní nebo o vedlejší kasační opravný prostředek.

V případě vykonávacího řízení týkajícího se nemovitosti činí poplatek 278 EUR. U ostatních vykonávacích řízení se tato částka snižuje o polovinu. V případě vykonávacího řízení týkajícího se nemovitosti s hodnotou nižší než 2 500 EUR činí poplatek 43 EUR. V případě námitkového řízení proti výkonu rozhodnutí činí poplatek 168 EUR.

V případě řízení před kasačním soudem se kromě paušálního poplatku platí částka rovnající se paušálnímu registračnímu poplatku za soudní rozhodnutí.

Další částky jsou pak určeny pro konkrétní řízení zvláštní povahy.

Oznámení na žádost úřadu: Článek 30 rozhodnutí prezidenta č. 115 z roku 2002:

ČLÁNEK 30 (Paušální zálohy hrazené soukromými osobami správci daně v občanskoprávním řízení): 1. Účastník řízení, který vystoupí jako první a podá návrh na zahájení řízení nebo který ve vykonávacím řízení požádá o znovunabytí, přidělení nebo prodej zajištěného majetku, pak uhradí poplatky, cestovní náhrady a poštovné za oznámení provedené na žádost zástupce úřadu jako paušální platbu ve výši 27 EUR, s výjimkou řízení uvedeného v jediném článku zákona č. 319 ze dne 2. dubna 1958, ve znění pozdějších předpisů, jakož i v řízeních, na která se tentýž článek vztahuje.

Poplatky za oznámení: Článek 32 a následující články rozhodnutí prezidenta č. 115/2002:

ČLÁNEK 32 (Oznámení na žádost stran) 1. Účastníci musí soudním vykonavatelům uhradit poplatky a cestovní výdaje nebo náklady na zaslání požadovaných dokumentů; v řízení o sporech týkajících se zaměstnání, sociálního zabezpečení a pomoci jsou tyto poplatky hrazeny správcem daně.

ČLÁNEK 33 (Cesta za účelem oznámení a úkonů na žádost účastníka,
kterému byla státem poskytnuta právní pomoc) 1. Pokud se oznamování a vyřizování písemností na žádost účastníka, kterému byla poskytnuta právní pomoc, provádí současně s jinými zpoplatněnými úkony, poplatky a cestovní náhrady nebo poštovné soudních vykonavatelů je absorbováno.

2. Pokud se adresy nacházejí v různých obcích nebo se jedná o vzdálenost větší než 500 metrů, poplatky a cestovní náhrady nebo poštovné se zapíší na vrub.
3. Pokud soudní vykonavatelé neprovádějí úkony současně s platebními úkony, zaplatí jim správce daně cestovní výdaje nebo poštovné a poplatky se zapíší na vrub.

4. Pokud mají soudní exekutoři nárok na několik cestovních náhrad za úkony v různých obcích nebo s dojezdem na vzdálenost větší než 500 metrů, zaplatí jim správce daně pouze náhradu vyšší částky a ostatní se zapíší na vrub spolu s poplatky.

ČLÁNEK 34 (Výše poplatků) 1. Výše jednorázového poplatku:

1. u dokumentů s maximálně dvěma adresáty: 2,58 EUR;
2. u dokumentů se třemi až šesti adresáty: 7,75 EUR;
3. u dokumentů s více než šesti adresáty: 12,39 EUR.

ČLÁNEK 35 (Výše cestovních náhrad)

Cestovní náhrady se stanoví v této výši:

a) až 6 kilometrů: 1,65 EUR;

b) až 12 kilometrů: 3,00 EUR;

c) až 18 kilometrů: 4,14 EUR;

d) nad 18 kilometrů navýšení o 0,88 EUR za každých 6 kilometrů nebo úsek delší než 3 kilometry následující trasy, a to v rozsahu uvedeném v písmenu c).

ČLÁNEK 36 (Příplatky za naléhavé úkony)

Poplatky a cestovní náhrady se navyšují o polovinu v případě neodkladných úkonů, s výjimkou podání zpráv o obstavení u soudu, který rozhoduje o výkonu rozhodnutí. V případě souběžných jízd je příplatek za naléhavé úkony uhrazen pouze jednou, a to podle sazby stanovené pro úkon, který zakládá nárok na nejvyšší příplatek. Za naléhavý se považuje úkon, který má být proveden téhož nebo následujícího dne. Žádost s uvedením data lze podat pouze u úkonů s lhůtou ke stejnému datu, která je jasně stanovena zákonem nebo na přání stran.

Poplatky za kopie a osvědčení: až do vydání předpisu uvedeného v čl. 40 odst. 1 rozhodnutí prezidenta č. 115 z roku 2002 jsou v současnosti výše poplatků za kopie stanoveny v článku 266 a následujících článcích výše uvedeného zákona o soudních nákladech v úplném znění a v tabulkách uvedených v týchž článcích.

Je třeba poznamenat, že čl. 4 odst. 5 nařízení s mocí zákona č. 193 ze dne 29. prosince 2009 ve znění zákona č. 24 ze dne 22. února 2010 stanoví, že v případě vydávání tištěných kopií, včetně vydávání ověřených kopií, musí být o 50 % navýšeny částky stanovené v tabulkách 6 a 7, které jsou přílohou rozhodnutí prezidenta republiky č. 115 z roku 2002 a na které se odkazuje v článcích 267 a 268 téhož zákona v úplném znění.

Výše poplatku za kopie se upravuje každé tři roky v závislosti na změně indexu spotřebitelských cen, kterou určuje italský národní statistický úřad (ISTAT), jak je stanoveno v článku 274 rozhodnutí prezidenta č. 115 z roku 2002.

Poplatky za kopie a osvědčení: v současné době je upravuje vyhláška ministerstva spravedlnosti (v platnosti od 30. června 2015).

Pevně stanovené náklady v trestním řízení

Pevně stanovené náklady účastníků trestního řízení

Soudní náklady jsou stanoveny v úplném znění ustanovení právních a správních předpisů o soudních nákladech uvedených v rozhodnutí prezidenta č. 115 ze dne 30. května 2002, ve znění legislativního nařízení č. 83 ze dne 27. června 2015, které bylo po novelizaci změněno na zákon č. 132 ze dne 6. srpna 2015, ve znění legislativního nařízení č. 156 ze dne 24. září 2015 a ve znění zákona č. 208 ze dne 28. prosince 2015, jakož i v novém zákoně o advokacii (zákon č. 247/2012 označovaný jako „L.P.F.“) ve znění ministerské vyhlášky č. 55/2014 (která nahradila ministerskou vyhlášku č. 140/2012) o „Stanovení parametrů pro určení odměn právníků ve smyslu čl. 13 odst. 6 zákona č. 247 ze dne 31. prosince 2012“, který je v platnosti od 3. dubna 2014.

Článek 12 této ministerské vyhlášky stanoví, že odměna se liší podle charakteristiky, naléhavosti a hodnoty provedeného úkonu, významu, povahy a složitosti řízení, závažnosti a počtu obžalob, počtu a složitosti projednávaných právních a skutkových otázek a sporech týkajících se judikatury, soudním orgánu, u kterého je řízení vedeno, významu pro majetkovou podstatu, počtu dokumentů, které je třeba přezkoumat, kontinuity závazku, a to i pokud jde o četnost cest z hlavního místa výkonu práce advokáta, jakož i dosaženém výsledku, rovněž s přihlédnutím k občanskoprávním důsledkům a finanční situaci klienta. Zohlední se rovněž počet slyšení a čas potřebný k provedení souvisejících úkonů. Soud vezme v úvahu průměrné hodnoty uvedené ve vypracovaných tabulkách, které lze při použití obecných parametrů zpravidla zvýšit až o 80 % nebo snížit až o 50 %. Pokud advokát poskytuje pomoc více subjektům, které mají stejné postavení ve vztahu k řízení, může být jednotná odměna zpravidla navýšena za každý subjekt nad rámec prvního o 20 %, nejvýše však za deset subjektů, a o 5 % za každý subjekt nad rámec prvních deseti, nejvýše však za dvacet subjektů. Aniž je dotčena shodnost postavení ve vztahu k řízení, pokud právní služba nezahrnuje posouzení konkrétních a odlišných skutkových nebo právních situací ve vztahu k různým žalovaným a ve vztahu ke sporům, snižuje se odměna, která by jinak náležela za pomoc jednomu subjektu, zpravidla o 30 %.

Poplatky jsou hrazeny postupně.

Pokud jde o různé fáze řízení, příklady jsou uvedeny níže:

a) pro fázi prozkoumání věci, včetně šetření: přezkum a studium dokumentů, prohlídky lokalit, vyhledávání dokumentů, konzultace s klientem, kolegy nebo konzultanty, písemné nebo ústní zprávy nebo stanoviska a činnosti, které jsou vykonávány před zahájením řízení;

b) fáze zahájení řízení: úvodní úkony, jako jsou důkazy, právní námitky, žaloby, žádosti, prohlášení, námitky, nároky, odvolání, podání, zapojení zúčastněné strany a předvolání zúčastněné strany;

c) přípravná fáze nebo fáze soudního řízení: žádosti, zprávy, účast nebo služby související s úkony a procesními nebo právními vyšetřovacími činnostmi, včetně předběžných činností, poskytované rovněž na veřejných slyšeních nebo v senátech, které napomáhají při získávání důkazů, při shromažďování důkazů, včetně seznamů, citací a souvisejících služeb, při výslechu konzultantů, svědků, podezřelých nebo obžalovaných za spojený nebo související trestný čin;

d) fáze rozhodování: ústní nebo písemné obhajoby, odpovědi, účast na závěrečných projevech ostatních účastníků řízení, ať už v senátech nebo při veřejném slyšení.

Pevně stanovené náklady účastníků trestního řízení  (132 Kb) 

Fáze řízení, v níž nevyhnutelně vznikají pevně stanovené náklady

Náklady trestního řízení hradí stát, s výjimkou nákladů na úkony požadované soukromými osobami a nákladů na zveřejnění rozsudku.

Bez ohledu na to, zda byla dotčená osoba zadržena nebo uvězněna, nebo zda byla omezena na osobní svobodě, je částka za náklady soudního řízení a náklady na výživu hrazena osobám, které jsou ve finanční nouzi a které se v zařízení chovaly řádně, a to za předpokladu, že je o to podána zvláštní žádost.

Pokud je občanskoprávní žaloba podána v trestním řízení, použije se článek 12 rozhodnutí prezidenta č. 115 z roku 2002; na tomto základě se paušální poplatek za podání žaloby neplatí, pokud je podána žádost pouze o obecné odsouzení odpovědné strany. V opačném případě, je-li podána žádost, a to i předběžně, o uložení povinnosti zaplatit určitou částku z titulu náhrady škody, je částka po vyhovění žádosti splatná, a to na základě výše přiznané částky a podle stupnic uvedených v článku 13.

Za doručení písemností se platí jednorázový poplatek. Výše jednorázového poplatku:

1. u dokumentů s maximálně dvěma adresáty: 2,58 EUR;
2. u dokumentů se třemi až šesti adresáty: 7,75 EUR;
3. u dokumentů s více než šesti adresáty: 12,39 EUR.

Svědci-nerezidenti mají nárok na náhradu svých cestovních výdajů za obě cesty ve výši odpovídající jízdence druhé třídy na železniční dopravu nebo ceně za let v ekonomické třídě, pokud to soud povolí.

Uschovatel, jenž není vlastníkem nebo oprávněným držitelem majetku, který je předmětem důkazního a přípravného zajištění, má nárok na příspěvek na úschovu a ochranu majetku.

Příspěvky a cestovní výdaje svědků a doprovázejících osob, příspěvky a cestovní výdaje související s prováděním úkonů mimo prostory soudu, který věc projednává; částky splatné zaměstnancům soudce se vyplácejí na žádost dotyčných osob příslušnému orgánu.

Soudní náklady nezahrnují:

a) pohřby zadržených osob;

b) převoz zadržených osob;

c) převoz, přechování a pohřeb osob, které zemřely na veřejných komunikacích nebo na veřejném místě;

d) převoz procesních písemností a předmětů, které jsou vyžadovány v rámci řízení.

Informace, které jsou povinni poskytnout právní zástupci

Práva a povinnosti stran

Povinnost advokáta poskytovat informace o postupu obhajoby svému klientovi je výrazem obecné povinnosti řádné péče podle článku 1218 italského občanského zákoníku.

Zákon o advokacii č. 147/12 uvádí povinnosti a požadavky na profesní chování (článek 3), povinnost zachovávat profesní tajemství (článek 4), náklady na pojištění (článek 12), způsoby přidělení úkolu (článek 13) a způsoby plnění úkolu (článek 14), důvody pro neslučitelnost (článek 18) a související výjimky (článek 19).

Náklady

Kde lze najít informace o nákladech v Itálii?

Kromě legislativních textů, které jsou zveřejněny na internetových stránkách Úředního věstníku Italské republiky, lze konkrétní informace nalézt na internetových stránkách soudů nebo soudních rad.

Ve kterém jazyce jsou tyto informace o nákladech v Itálii k dispozici?

Informace jsou obvykle poskytovány v italštině. Některé stránky poskytují určité informace také v angličtině.

Kde lze najít informace o mediaci?

V Itálii je institut mediace upraven legislativním nařízením č. 28 ze dne 4. března 2010, ve znění legislativního nařízení č. 138 ze dne 13. srpna 2011 a nařízení s mocí zákona č. 69 ze dne 21. června 2013 (zákon č. 98 ze dne 9. srpna 2013, kterým se nařízení přeměnilo na zákon). Kromě internetových stránek italského ministerstva spravedlnosti (http://www.giustizia.it/, Úvodní stránka » Itinerari a tema (témata) » Riforma della giustizia (reforma soudnictví)), poskytují informace o těchto tématech také volně dostupné internetové stránky soudů. Existují i jiné specializované internetové stránky, které jsou však k dispozici pouze za poplatek.

Dan z přidané hodnoty

Soudní písemnosti v občanských věcech, které vymezují, a to i částečně, rozsudek o předběžných opatřeních, ustanovení, která rozhodčí tribunál prohlásí za vykonatelná, a rozhodnutí, kterými se zahraniční rozhodnutí prohlašují za účinná ve státě, podléhají registračním poplatkům (článek 37 nařízení prezidenta republiky č. 131 ze dne 26. dubna 1986).

Právní pomoc

O co se jedná

Právní pomoc v trestním řízení se poskytuje na obranu občana, který není movitý, podezřelého, obviněného, odsouzeného, poškozeného, který má v úmyslu připojit se k občanskoprávnímu řízení, obžalovaného v občanskoprávním řízení nebo strany občanskoprávně odpovědné za úhradu pokuty.
Právní pomoc je rovněž zaručena v občanskoprávním, správním, účetním a daňovém řízení a ve věcech nesporné soudní příslušnosti s cílem hájit znevýhodněné občany, pokud jejich důvody nejsou zjevně nepodložené.

Poskytnutí právní pomoci platí pro všechny stupně a fáze soudního řízení a pro všechna jakkoliv související řízení, odvozená i vedlejší.

Kdo o ni může požádat

Právní pomoc může být poskytnuta osobám se zdanitelným příjmem pro účely daně z příjmu fyzických osob vyplývajícím z posledního přiznání do aktuální maximální výše 11 528,41 EUR (částka stanovená ministerským nařízením ze dne 7. května 2015, zveřejněným v Úředním věstníku č. 186 ze dne 12. srpna 2015, která se aktualizuje každé dva roky ve smyslu článku 77 rozhodnutí prezidenta č. 115/2002); pokud dotčená osoba žije s manželem/manželkou nebo jinými rodinnými příslušníky, je příjmem součet příjmů dosažených ve stejném období všemi rodinnými příslušníky, včetně žadatele.

Pro stanovení mezí příjmů se přihlíží rovněž k příjmům, které jsou ze zákona osvobozeny od daně z příjmu fyzických osob (daň z příjmu fyzických osob, IRPEF) nebo které podléhají srážkové dani nebo náhradní dani.

Osobní příjem je zohledněn v řízení o osobnostních právech nebo v řízení, ve kterém jsou zájmy žalobce v rozporu se zájmy ostatních členů nukleární rodiny, kteří s touto osobou žijí.

U osob, které již byly pravomocně odsouzeny za závažné trestné činy stanovené zákonem, se jejich příjem považuje za vyšší než stanovené limity. Obětem sexuálního násilí, včetně případů, kdy jsou tyto trestné činy páchány na nezletilých osobách, může být právní pomoc rovněž poskytnuta odchylně od obecných limitů příjmů.

Další informace

Podmínky pro podání žádosti o právní pomoc

Účastník může požádat o poskytnutí právní pomoci v kterékoli fázi nebo na kterékoli úrovni řízení. Žádost se vyhotoví na obyčejném papíře, a aby byla přípustná, musí obsahovat:

1. žádost o poskytnutí právní pomoci s uvedením řízení, na které se tato žádost vztahuje, pokud již probíhá;
2. obecné údaje účastníka a rodinných příslušníků v jeho domácnosti spolu s jejich osobními daňovými čísly;
3. prohlášení, které je rovnocenné osvědčení účastníka, potvrzující, že splňuje podmínky pro příjem stanovený pro udělení právní pomoci, s konkrétním výpočtem celkových příjmů, které lze pro tyto účely posoudit;
4. závazek, že po dobu trvání řízení bude informovat o významných změnách v příjmových limitech, které byly ověřeny v předchozím roce, a to do třiceti dnů od uplynutí lhůty jednoho roku ode dne podání žádosti nebo ode dne podání jakéhokoli předchozího oznámení o změně.

Pokud jde o příjmy získané v zahraničí, musí občané států, které nejsou členy EU, předložit spolu s žádostí potvrzení příslušných konzulárních úřadů potvrzující pravdivost informací obsažených v žádosti.

Účastníci jsou povinni, pokud je o to požádá soud nebo rada advokátní komory příslušná k poskytování předběžné právní pomoci, předložit k žádosti doklady nezbytné k ověření pravdivosti toho, co je v ní uvedeno, a neučiní-li tak, bude žádost nepřípustná.

Osoba, které je přiznána právní pomoc, si může zvolit advokáta vybraného ze seznamu advokátů poskytujících bezplatnou právní pomoc a zapsaných u advokátní komory v obvodu odvolacího soudu, v němž sídlí soudce příslušný k meritornímu projednání věci nebo soudce, před nímž probíhá soudní řízení.

Odměna a výdaje, které mají být advokátovi uhrazeny, hradí soudní orgán platebním rozkazem v souladu s advokátním tarifem tak, aby v žádném případě nebyly vyšší než průměrné výše odměn stanovených zákonem, a to s přihlédnutím k povaze profesního závazku, pokud jde o dopad učiněných úkonů na procesní postavení obhajované osoby.

Platba se provádí na konci každé fáze nebo úrovně řízení, a tedy v okamžiku dokončení úkolu přiděleného soudním orgánem; v případě kasačního soudu je úhrada provedena předkládajícím soudem nebo soudem, který vyhlásil pravomocný rozsudek. V každém případě může příslušný soud rovněž zajistit úhradu odměn splatných za dřívější fáze nebo úrovně řízení, pokud byl příkaz o poskytnutí právní pomoci vydán až poté, co proběhly.

Platební příkaz vydává soud současně s vyhlášením rozsudku, kterým končí fáze uvedená v související žalobě.

Obhájce, pomocná osoba u soudu a soudní znalec nemohou požadovat a přijímat od klienta poplatky nebo náhrady za jakýmkoli jiným účelem, než jsou ty, které jsou stanoveny v uvedené části zákona v úplném znění. Jakákoli opačná dohoda je neplatná.
Jakékoli porušení tohoto zákazu je závažným disciplinárním přestupkem.

Je třeba zdůraznit, že právní pomoc v trestním řízení upravuje článek 90 a následující články rozhodnutí prezidenta č. 115 z roku 2002, zatímco právní pomoc v občanskoprávním, správním, účetním a daňovém řízení se řídí článkem 119 a následujícími články výše uvedeného zákona v úplném znění.

Kdy musí neúspěšná strana nést náklady řízení?

V občanskoprávních věcech se uložení náhrady nákladů řízení upravuje v článcích 91 až 98 občanského soudního řádu.

Rozsudkem, který ukončuje řízení, soud účastníku, který neměl úspěch ve věci, uloží náhradu nákladů řízení ve prospěch druhého účastníka řízení a náhradu nákladů řízení spolu s náklady na obhajobu.

Vyhoví-li soud žalobě v takové výši, která nepřekračuje žádné vyrovnání navržené soudem v průběhu řízení, uloží se účastníku řízení, který bez oprávněného důvodu návrh odmítl, povinnost uhradit náklady vzniklé v řízení po podání návrhu, ledaže jsou splněny důvody pro náhradu škody (obě strany jsou neúspěšné, projednání zcela nové záležitosti, nebo změny judikatury týkající se podstatných otázek).

Soud může při vydání rozhodnutí uvedeného v předchozím článku vyloučit náhradu nákladů, které vznikly straně, která byla v řízení úspěšná, pokud je považuje za nadměrné nebo nadbytečné; může straně uložit, bez ohledu na to, zda byla či nebyla v řízení úspěšná, aby uhradila náklady, včetně jednorázových nákladů, které způsobila druhé straně v důsledku porušení povinnosti loajality a čestnosti.

Jsou-li obě strany neúspěšné, nebo v případech, kdy je záležitost projednávána poprvé, nebo v případě změny judikatury týkající se podstatných záležitostí, může soud částečně nebo zcela nahradit náklady, které mezi stranami vznikly.

Pokud strany uzavřely smír, rozdělení nákladů se považuje za vyrovnané, s výjimkou případů, kdy se strany samy dohodly na jiném ujednání v zápisu z jednání o smíru.

Ukáže-li se, že účastník řízení, který neměl úspěch ve věci, jednal v soudním řízení ve zlé víře nebo s hrubou nedbalostí, uloží soud na návrh druhého účastníka řízení účastníku, který neměl úspěch ve věci, kromě nákladů řízení i náhradu škody, kterou vypočítá v rozsudku, a to i z vlastního podnětu. Zjistí-li soud, že bylo bez odůvodnění vykonáno předběžné opatření, byl zaslán soudní návrh, uplatněno soudní zástavní právo, nebo bylo zahájeno nebo dokončeno vykonávacího řízení, pak na návrh poškozeného nařídí náhradu škody žalobci nebo věřiteli, který jednal v rozporu s řádnou péčí.

V každém případě může soud při rozhodování o nákladech řízení, a to i z vlastního podnětu, uložit účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, aby zaplatil protistraně částku stanovenou ex aequo et bono.

Náklady na znalce, tlumočníky a překladatele

Zaměstnancům soudce je vyplácena odměna, příspěvek na cestu a pobyt, cestovní výdaje a náhrada výdajů vzniklých při výkonu jejich funkce. Poplatky mohou být pevně stanovené, variabilní a časově určené.

Výše pevně stanovených, variabilních i časově určených poplatků je určena tabulkami, které jsou schváleny vyhláškou ministerstva spravedlnosti po dohodě s ministerstvem hospodářství a financí (ministerská vyhláška ze dne 30. května 2002).

U služeb, které nejsou uvedeny v tabulkách, jsou odměny úměrné strávenému času a jsou stanoveny na základě počtu sezení. Jedno sezení při poskytování advokátní služby odpovídá dvěma hodinám. Poplatek za první sezení činí 14,68 EUR a za každé další sezení 8,15 EUR.

Poplatek za sezení může být zdvojnásoben, pokud je k dokončení úkonů stanovena lhůta nejvýše pěti dnů; může být zvýšen až o polovinu v případech, kdy je stanovena lhůta nejvýše patnácti dnů.