Doručování právních dokumentů

1 Co znamená právní pojem „doručování písemností“ v praxi? Proč pro „doručování písemností“ platí zvláštní pravidla?

Doručováním soudních písemností se rozumí doručování písemností příjemcům způsobem, který jim umožňuje se včas s písemnostmi seznámit, aby mohli vykonávat a chránit svá práva. Kapitola 34 občanského soudního řádu stanoví různé způsoby doručování, včetně doručování doporučeným dopisem, elektronicky, prostřednictvím soudního exekutora, zástupci příjemce, doručení soudní písemnosti zasláním a uveřejněním ve Sbírce vyhlášek (Ametlikud Teadaanded). Soudní písemnost se považuje za doručenou, splňuje-li její doručení zákonné formální požadavky a je-li zdokumentováno předepsaným způsobem.

2 Které písemnosti musí být doručovány formálně?

Podle § 306 odst. 5 občanského soudního řádu doručuje soud účastníkům řízení tyto písemnosti: žalobu, opravný prostředek a jeho doplnění, předvolání, rozsudky, rozhodnutí o ukončení řízení a veškeré další soudní písemnosti určené zákonem.

3 Kdo odpovídá za doručení písemnosti?

Soudní písemnosti soud doručuje prostřednictvím profesionálních provozovatelů poštovních služeb, soudních exekutorů, orgánů justiční stráže nebo ve shodě s vnitřními pravidly soudu prostřednictvím jiného příslušného soudního úředníka. Písemnosti lze také doručovat jiným způsobem stanoveným v zákoně. Účastník řízení, který předložil písemnost, již je třeba doručit, nebo který požaduje doručení jiné soudní písemnosti, může nezávisle požádat soud, aby doručení písemnosti zařídil. Účastník řízení může soudní písemnosti doručovat pouze prostřednictvím soudního exekutora. V těchto případech se doručování a jeho prokazování řídí týmiž podmínkami jako doručování soudem prostřednictvím soudního exekutora. Soud posoudí, zda lze soudní písemnost považovat za doručenou.

4 Zjišťování adresy

4.1 Pokouší se dožádaný orgán v tomto členském státě z vlastního podnětu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1393/2007 ze dne 13. listopadu 2007 o doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních zjistit, kde se nachází adresát písemností, které mají být doručeny, pokud adresát již nebydlí na adrese známé dožadujícímu orgánu?

Dožádaný orgán (Ministerstvo spravedlnosti (Justiitsministeerium) či soud) kromě stávajících údajů také ověřuje adresu osoby v evidenci obyvatel (Rahvastikuregister) a/nebo v obchodním rejstříku (Äriregister).

4.2 Mají zahraniční justiční orgány a/nebo strany soudního řízení v tomto členském státě přístup k rejstříkům nebo službám umožňujícím zjistit současnou adresu určité osoby? Pokud ano, jaké rejstříky nebo služby existují a jaký postup je nutno dodržet? Je nutné zaplatit nějaký poplatek?

Podrobnější informace o adresách právnických osob, poboček zahraničních společností a společností s jediným společníkem jsou k dispozici v obchodním rejstříku. Za účelem zjištění adresy soukromé osoby lze podat úřední žádost o získání údajů uvedených v evidenci obyvatel. Žádost musí prokazovat oprávněný zájem, aby správce údajů mohl rozhodnout, zda je vydání údajů oprávněné. Evidenci obyvatel spravuje Odbor pro informační technologie a vývoj Ministerstva vnitra (Siseministeerium), na jehož internetových stránkách jsou také uvedeny příslušné informace o žádostech https://www.smit.ee.

4.3 Jakým způsobem nakládají orgány v tomto členském státě se žádostí zaslanou podle nařízení Rady (ES) č. 1206/2001 ze dne 28. května 2001 o spolupráci soudů členských států při dokazování v občanských nebo obchodních věcech, jejímž účelem je zjistit současnou adresu určité osoby?

Soudy vyřizují mezinárodní žádosti o dokazování z vlastního podnětu, tzn. že mají povinnost vynaložit na zjištění adresy dotčené osoby veškeré úsilí.

5 Jaká je běžná praxe při doručování písemností? Existují nějaké alternativní metody, které lze použít (jiné než náhradní doručení uvedené v bodě 7 níže)?

O způsobu doručování písemností obecně rozhoduje orgán, u kterého se řízení koná. Soudy by však měly v prvé řadě doručovat písemnosti elektronicky prostřednictvím příslušného veřejného portálu pro elektronická podání, na němž má účastník řízení přístup ke všem soudním písemnostem a dokumentům ke svému případu, nebo elektronickou poštou. Používání elektronických kanálů pomáhá soudu šetřit prostředky za poštovné a využívání elektronických služeb neustále vzrůstá. Po zvážení elektronického doručení zváží soud další alternativy, například doručení prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, prostřednictvím soudního doručovatele a různé další možnosti stanovené zákonem.

6 Je doručování písemností elektronickou cestou (doručování soudních nebo mimosoudních písemností prostřednictvím elektronické komunikace, jako je e-mail, zabezpečené internetové aplikace, fax, SMS atd.) povoleno v občanskoprávním řízení? Pokud ano, u jakých typů řízení lze tuto metodu použít? Existují nějaká omezení, pokud jde o dostupnost tohoto způsobu doručování písemností, podle toho, kdo je adresátem (právník, právnická osoba, korporace nebo jiný obchodní subjekt atd.)?

Elektronické doručování je povoleno ve všech řízeních a všem adresátům.

Podle § 311¹ občanského soudního řádu se soudní písemnosti doručují elektronicky prostřednictvím určeného informačního systému, přičemž účastníkům řízení je zasláno upozornění, že písemnost je k dispozici v systému. Soudy všechny soudní písemnosti, včetně soudních rozhodnutí, účastníkům řízení okamžitě doručují prostřednictvím informačního systému bez ohledu na to, jak byly písemnosti účastníkům řízení doručovány v průběhu řízení. K přihlášení do informačního systému je zapotřebí průkaz totožnosti. Soudní písemnost se považuje za doručenou, když ji příjemce v informačním systému otevře nebo potvrdí přijetí, aniž ji otevřel. Totéž platí, učiní-li tak jiná osoba, které příjemce poskytl přístup k nahlížení do písemností v informačním systému. Informační systém doručení písemnosti automaticky zaeviduje.

Nelze-li předpokládat, že příjemce může využívat informační systém využívaný k doručování soudních písemností, nebo je-li doručování písemností prostřednictvím informačního systému technicky nemožné, může soud doručovat soudní písemnosti elektronicky také jiným způsobem. V tomto případě se písemnost považuje za doručenou, potvrdí-li příjemce přijetí soudní písemnosti písemně, faxem nebo elektronicky. Potvrzení musí být opatřeno datem přijetí písemnosti a podpisem příjemce nebo jeho zástupce. Potvrzení vyhotovené elektronicky musí být opatřeno digitálním podpisem odesílatele nebo musí být odesláno jiným bezpečným způsobem, který umožňuje určit odesílatele a čas odeslání, ledaže soud nemá důvod pochybovat, že potvrzení bez digitálního podpisu odeslal příjemce či jeho zástupce. Potvrzení vyhotovené elektronicky lze soudu zaslat e-mailem, pokud je soudu známa e-mailová adresa příjemce a pokud lze předpokládat, že k této adrese nemají přístup neoprávněné osoby, a rovněž pokud soud již na tuto e-mailovou adresu zasílal písemnosti v rámci téhož případu nebo pokud účastník řízení poskytl soudu svou e-mailovou adresu nezávisle. Potvrzení se musí soudu odeslat bezodkladně. Soud může účastníkovi řízení nebo jeho zástupci uložit za porušení této povinnosti pokutu.

Jiným než elektronickým způsobem se soudní písemnosti smějí doručovat advokátům, notářům, exekutorům, nuceným správcům, státním orgánům a orgánům místní samosprávy, pouze existuje-li pro to dobrý důvod.

7 „Náhradní“ doručení

7.1 Umožňuje právo tohoto členského státu jiné způsoby doručování v případech, kdy nebylo možné písemnosti adresátovi doručit (např. prostřednictvím doručení do místa pobytu, úřadu soudního vykonavatele, poštovní službou nebo na vývěsce)?

Jak stanoví § 322 odst. 1 občanského soudního řádu, nelze-li zastihnout příjemce soudní písemnosti v místě bydliště, považuje se písemnost také za doručenou, je-li doručena osobě ve věku alespoň čtrnácti let, která s příjemcem žije nebo pracuje v jeho domácnosti. Odstavec 2 téhož paragrafu stanoví, že místo příjemci lze soudní písemnost doručit bytovému společenství, které spravuje budovu, v níž se nachází byt či provozovna příjemce, správci nemovitosti ve společném vlastnictví nebo pronajímateli příslušných prostor. Obdobně lze písemnosti doručovat zaměstnavateli příjemce nebo jiné osobě, které příjemce poskytuje služby na základě smlouvy. Podle odstavce 3 se soudní písemnost považuje za doručenou příjemci, i když je doručena zástupci příjemce jedním ze způsobů uvedených v odstavcích 1 a 2 téhož paragrafu. Podle § 322 odst. 4 občanského soudního řádu se písemnost také považuje za doručenou osobě, která je příslušníkem ozbrojených sil, je ve výkonu trestu odnětí svobody nebo je delší dobu hospitalizována ve zdravotnickém zařízení či se nachází v podobném místě, za předpokladu, že je písemnost doručena vedoucímu zařízení či osobě jmenované vedoucím zařízení, nestanoví-li zákon jinak.

Jak stanoví § 323 občanského soudního řádu, jestliže se písemnost doručuje fyzické osobě, která vykonává výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem, ale tato osoba se během obvyklé pracovní doby nezdržuje v provozovně či nemůže písemnost přijmout, lze písemnost doručit zaměstnanci, jenž se v provozovně příjemce obvykle zdržuje, nebo osobě, která příjemci obvykle poskytuje služby na podobném smluvním základě. Totéž podle odstavce 2 také platí pro doručování písemností právnickým osobám, správním orgánům, notářům a exekutorům, jakož i v případě doručování písemností zástupci příjemce nebo jakékoliv jiné osobě, které lze písemnost doručit místo příjemce.

V případech uvedených v § 322 a 323 občanského soudního řádu se písemnost nepovažuje za doručenou, pokud je namísto příjemci doručena osobě zúčastněné na soudním řízení v postavení protistrany příjemce.

V souladu s § 326 odst. 1 občanského soudního řádu lze soudní písemnost, kterou nelze doručit do místa bydliště nebo do provozovny příjemce či jeho zástupci, považovat za doručenou vhozením do domovní schránky na adrese bydliště nebo provozovny či zanecháním na podobném místě, jež příjemce nebo jeho zástupce používá k přijímání pošty a jež písemnost za obvyklých okolností chrání před působením živlů. Soudní písemnost lze tímto způsobem doručit bytovému společenství, které spravuje budovu, v níž se nachází byt či provozovna příjemce, správci nemovitosti ve společném vlastnictví, pronajímateli příslušných prostor, zaměstnavateli příjemce nebo jiné osobě, které příjemce poskytuje služby na základě smlouvy, pouze je-li nemožné doručit písemnost příjemci či jeho zástupci osobně. Doručení písemnosti způsobem popsaným v odstavci 1 uvedeného paragrafu je podle odstavce 2 téhož paragrafu povoleno, pouze bylo-li vynaloženo úsilí o doručení soudní písemnosti osobně příjemci alespoň dvakrát alespoň s třídenním odstupem a ve zcela odlišných časech a je-li také nemožné doručit soudní písemnost jiné osobě, která se ve shodě s § 322 odst. 1 nebo s § 323 občanského soudního řádu zdržuje v místě bydliště či v provozovně příjemce.

Ustanovení § 327 občanského soudního řádu také umožňuje doručení soudní písemnosti zanecháním na konkrétním místě. Podle § 217 odst. 1 občanského soudního řádu lze písemnost za podmínek stanovených v § 326 občanského soudního řádu také uložit v provozovně provozovatele poštovních služeb, na místně příslušném obecním nebo městském úřadě v místě doručování či u okresního soudu, v jehož obvodu je místo doručení.

Podle § 317 odst. 1 občanského soudního řádu lze účastníkovi řízení doručit soudní písemnost na základě soudního rozhodnutí uveřejněním vyhlášky, jestliže:

1. adresa účastníka řízení není uvedena v příslušném rejstříku nebo se daná osoba na adrese uvedené v příslušném rejstříku nezdržuje a soud nemá žádnou jinou možnost, jak její adresu či místo pobytu zjistit, a písemnost nelze doručit zástupci dané osoby ani osobě oprávněné písemnost přijmout, ani žádným jiným způsobem stanoveným v uvedeném paragrafu;
2. doručení písemnosti do cizího státu v souladu s požadavky je podle předpokladů nemožné;
3. písemnost nelze doručit, protože místem doručení je bydliště exteritoriální osoby.

Soudní písemnost lze na základě rozhodnutí soudu doručit účastníkovi řízení, který je právnickou osobou, uveřejněním vyhlášky, pokud elektronické doručování a doručování doporučeným dopisem na poštovní adresu zapsanou v rejstříku právnických osob nepřineslo žádné výsledky. Pokud právnická osoba předala registrátorovi estonskou adresu osoby uvedené v § 63¹ obchodního zákoníku, bude před doručením procesní písemnosti uveřejněním vyhlášky učiněn rovněž pokus doručit písemnost na uvedenou adresu.

Podle § 317 odst. 3 občanského soudního řádu se údaje z písemnosti, která se má doručit uveřejněním vyhlášky, zveřejní ve Sbírce vyhlášek (Ametlikud Teadaanded). Soud, který věc projednává, může rozhodnutím povolit zveřejnění údajů také jiným způsobem.

Soud může odmítnout doručit soudní písemnost uveřejněním vyhlášky, pokud je důvodné se domnívat, že v řízení bude vydáno rozhodnutí uznané nebo vykonatelné v cizím státě, a takové doručení uveřejněním vyhlášky by znemožnilo uznání nebo výkon takového rozhodnutí.

7.2 Pokud byly použity jiné způsoby doručení, kdy se písemnosti považují za doručené?

Doručuje-li se písemnost podle § 322 a 323 občanského soudního řádu, považuje se za doručenou doručením osobě, které v souladu s § 322 nebo 323 občanského soudního řádu doručena být má.

Má-li se písemnost doručit vhozením do domovní schránky podle § 326 občanského soudního řádu, považuje se za doručenou vhozením do domovní schránky.

Doručuje-li se písemnost uložením podle § 327 odst. 3 občanského soudního řádu, považuje se za doručenou uplynutím třídenní lhůty od zanechání nebo odeslání písemné výzvy uvedené v odstavci 2 téhož paragrafu. Datum doručení se zaznamená na obálku písemnosti.

V případě doručování uveřejněním vyhlášky se soudní písemnost považuje za doručenou uplynutím 15 dnů od data zveřejnění údajů z písemnosti ve Sbírce vyhlášek Ametlikud Teadaanded (§ 317 odst. 5 občanského soudního řádu). Soud, který věc projednává, může stanovit delší lhůtu, jejímž uplynutím se písemnost považuje za doručenou. V tomto případě se lhůta zveřejní společně s údaji z písemnosti doručované uveřejněním vyhlášky.

7.3 Pokud je jiným způsobem doručení uložení písemností na určitém místě (např. na poště), jak je adresát o tomto uložení informován?

Doručuje-li se soudní písemnost uložením, podle § 327 odst. 2 občanského soudního řádu se na adrese příjemce zanechá nebo se na ni zašle písemná výzva k vyzvednutí písemnosti. Je-li to nemožné, výzva se zanechá na dveřích bydliště, provozovny nebo místa pobytu příjemce či se za účelem předání příjemci předá osobě, která žije v sousedství. Výzva musí zřetelně uvádět, že uložená písemnost byla zaslána soudem, že se uložením považuje za doručenou a že počínaje uvedeným okamžikem mohou začít běžet lhůty v rámci řízení.

7.4 Pokud adresát odmítne přijmout doručení písemností, jaké z toho vyplývají důsledky? Považují se dokumenty za účinně doručené, pokud odmítnutí bylo neoprávněné?

Jak stanoví § 325 občanského soudního řádu, jestliže osoba odepře přijetí písemnosti bez řádného důvodu, považuje se písemnost za doručenou uvedené osobě okamžikem odepření písemnost přijmout. V této situaci se písemnost zanechá v místě bydliště nebo v provozovně příjemce či se vhodí do jeho domovní schránky. Neexistují-li žádné prostory ani domovní schránka, vrátí se písemnost soudu.

8 Poštovní služba ze zahraničí (článek 14 nařízení o doručování)

8.1 Pokud poštovní služba doručí písemnost zaslanou ze zahraničí adresátovi v tomto členském státě v situaci, kdy se vyžaduje potvrzení o přijetí (článek 14 nařízení o doručování), vydá poštovní služba písemnost pouze příjemci do vlastních rukou, nebo může v souladu s vnitrostátními pravidly poštovního doručování vydat písemnost rovněž jiné osobě na stejné adrese?

Podle § 316¹ odst. 5 občanského soudního řádu, který upravuje provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1393/2007, a na základě tohoto nařízení se písemnosti v Estonsku doručují postupem stanoveným pro doručování soudních písemností v občanském soudním řádu. Písemnosti nelze doručovat uveřejněním vyhlášky.

Podle § 313 odst. 2 občanského soudního řádu lze doručovanou soudní písemnost předat osobě, která není příjemcem, pouze v případech stanovených částí VI občanského soudního řádu. Tato osoba musí písemnost příjemci předat při nejbližší příležitosti. Přijetí písemnosti za účelem předání příjemci smí odepřít, pouze prokáže-li, že písemnost nemůže příjemci předat. Uvedená osoba musí být poučena o povinnosti písemnost předat. Písemnost se považuje za doručenou bez ohledu na to, zda byla uvedená osoba takto poučena.

Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1393/2007 lze tedy také použít způsoby doručování popsané v bodě 2.1 výše a stanovené v § 322 a 323 občanského soudního řádu.

Jak stanoví § 322 odst. 1 občanského soudního řádu, nelze-li zastihnout příjemce soudní písemnosti v místě bydliště, považuje se písemnost také za doručenou, je-li doručena osobě ve věku alespoň čtrnácti let, která s příjemcem žije nebo pracuje v jeho domácnosti. Odstavec 2 téhož paragrafu stanoví, že místo příjemci lze soudní písemnost doručit bytovému společenství, které spravuje budovu, v níž se nachází byt či provozovna příjemce, správci nemovitosti ve společném vlastnictví nebo pronajímateli příslušných prostor. Obdobně lze písemnosti doručovat zaměstnavateli příjemce nebo jiné osobě, které příjemce poskytuje služby na základě smlouvy. Podle odstavce 3 se soudní písemnost považuje za doručenou příjemci, i když je doručena zástupci příjemce jedním ze způsobů uvedených v odstavcích 1 a 2 téhož paragrafu. Podle § 322 odst. 4 občanského soudního řádu se písemnost také považuje za doručenou osobě, která je příslušníkem ozbrojených sil, je ve výkonu trestu odnětí svobody nebo je delší dobu hospitalizována ve zdravotnickém zařízení či se nachází v podobném místě, za předpokladu, že je písemnost doručena vedoucímu zařízení či osobě jmenované vedoucím zařízení, nestanoví-li zákon jinak.

Jak stanoví § 323 občanského soudního řádu, jestliže se písemnost doručuje fyzické osobě, která vykonává výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem, ale tato osoba se během obvyklé pracovní doby nezdržuje v provozovně či nemůže písemnost přijmout, lze písemnost doručit zaměstnanci, jenž se v provozovně příjemce obvykle zdržuje, nebo osobě, která příjemci obvykle poskytuje služby na podobném smluvním základě. Totéž podle odstavce 2 také platí pro doručování písemností právnickým osobám, správním orgánům, notářům a exekutorům, jakož i v případě doručování písemností zástupci příjemce nebo jakékoliv jiné osobě, které lze písemnost doručit místo příjemce.

8.2 Jak může být podle pravidel poštovního doručování v tomto členském státě doručení písemností ze zahraničí podle článku 14 nařízení č. 1393/2007 provedeno, jestliže ani adresát, ani žádná jiná osoba oprávněná přijmout zásilku (pokud to umožňují vnitrostátní pravidla poštovního doručování – viz výše) nebyla na adrese dodání zastižena?

V souladu s § 316¹ odst. 5 druhou větou občanského soudního řádu se soudní písemnosti doručované podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1393/2007 nesmí doručovat uveřejněním vyhlášky.

Soudní písemnost lze doručit vhozením do domovní schránky podle § 326 občanského soudního řádu nebo uložením v souladu s § 327 občanského soudního řádu.

V souladu s § 326 odst. 1 občanského soudního řádu lze soudní písemnost, kterou nelze doručit do místa bydliště nebo do provozovny příjemce či jeho zástupci, považovat za doručenou vhozením do domovní schránky na adrese bydliště nebo provozovny či zanecháním na podobném místě, jež příjemce nebo jeho zástupce používá k přijímání pošty a jež písemnost za obvyklých okolností chrání před působením živlů. Soudní písemnost lze tímto způsobem doručit bytovému společenství, které spravuje budovu, v níž se nachází byt či provozovna příjemce, správci nemovitosti ve společném vlastnictví, pronajímateli příslušných prostor, zaměstnavateli příjemce nebo jiné osobě, které příjemce poskytuje služby na základě smlouvy, pouze je-li nemožné doručit písemnost příjemci či jeho zástupci osobně. Doručení písemnosti způsobem popsaným v odstavci 1 uvedeného paragrafu je podle odstavce 2 téhož paragrafu povoleno, pouze bylo-li vynaloženo úsilí o doručení soudní písemnosti osobně příjemci alespoň dvakrát alespoň s třídenním odstupem a ve zcela odlišných časech a je-li také nemožné doručit soudní písemnost jiné osobě, která se ve shodě s § 322 odst. 1 nebo s § 323 občanského soudního řádu zdržuje v místě bydliště či v provozovně příjemce.

Ustanovení § 327 občanského soudního řádu také umožňuje doručení soudní písemnosti zanecháním na konkrétním místě. Podle § 217 odst. 1 občanského soudního řádu lze písemnost za podmínek stanovených v § 326 občanského soudního řádu také uložit v provozovně provozovatele poštovních služeb, na místně příslušném obecním nebo městském úřadě v místě doručování či u okresního soudu, v jehož obvodu je místo doručení.

Článek 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1393/2007 stanoví, že se soudní písemnosti musí doručovat s potvrzením o přijetí, proto je diskutabilní, zda je přípustné doručování v případech popsaných v § 326 a 327 občanského soudního řádu.

8.3 Poskytuje pošta určitou lhůtu pro vyzvednutí písemností před odesláním písemností zpět jako nedoručených? Pokud ano, jakým způsobem je adresát informován, že si má na poště vyzvednout dopis?

Jak stanoví § 6 odst. 1 požadavků na dodávání doporučených a pojištěných zásilek v rámci všeobecné poštovní služby schválených nařízením ministra hospodářství a spojů č. 57 ze dne 22. června 2006, není-li příjemce listovní zásilky v době doručení v místě svého bydliště nebo pobytu zastižen, zanechá mu nejbližší provozovna provozovatele poštovních služeb výzvu, ve které jej informuje o pokusu o doručení zásilky.

Neuvedl-li odesílatel v podacím lístku jiný způsob doručení, budou soudní písemnosti uloženy v provozovně provozovatele poštovních služeb po dobu až 15 dnů od druhého pokusu o doručení, nestanovil-li odesílatel jinou lhůtu. Příjemci se zašle oznámení o uložení prostřednictvím textové zprávy, na e-mailovou adresu nebo do domovní schránky. Po uplynutí uvedené lhůty se soudní písemnosti formálně vrátí odesílateli s uvedením důvodů vrácení a předají se zástupci odesílatele oprávněnému se za něj podepisovat (podmínky doručování AS Eesti Post pro doručování soudních písemností).

9 Existuje nějaký písemný doklad skutečnosti, že písemnost byla doručena?

Při doručování soudních písemností musí doručení podle § 306 odst. 2 občanského soudního řádu splňovat formální požadavky stanovené zákonem a být zdokumentováno předepsaným způsobem. Podle § 307 odst. 4 občanského soudního řádu se odeslání soudní písemnosti, která se má doručit, musí zaznamenat do soudního spisu. Podle § 311¹ občanského soudního řádu doručení soudní písemnosti automaticky zaeviduje určený informační systém (viz popis doručování prostřednictvím informačního systému v bodě 6 výše). Podle § 313 občanského soudního řádu osvědčí doručení písemnosti doporučeným dopisem doručenka. Zasílá-li se písemnost obyčejně nebo faxem, považuje se za doručenou, zašle-li příjemce soudu dle své volby dopisem, faxem či elektronicky potvrzení o přijetí písemnosti. Potvrzení musí být opatřeno datem přijetí písemnosti a podpisem příjemce písemnosti nebo jeho zástupce. Podle § 315 odst. 5 občanského soudního řádu se v případě doručování soudních písemností soudním exekutorem, soudním úředníkem nebo jinou osobou či institucí vyplní doručenka. Po doručení se doručenka neprodleně vrátí soudu.

Při doručování soudních písemností na základě § 314¹ občanského soudního řádu se doručování zasláním zaznamená do spisu, přičemž se uvede, kam a kdy byla písemnost nebo informace o jejím uložení zaslána, pokud odeslání automaticky nezaeviduje informační systém vytvořený k tomuto účelu.

10 Jak se postupuje v případě, když dojde k chybě a adresát písemnost nepřevezme nebo když doručení proběhne v rozporu se zákonem (např. pokud je písemnost doručena třetí osobě)? Může se písemnost i v tomto případě považovat za řádně doručenou (např. je možné zhojit právní vady u doručování), nebo je nutné nové doručení?

Jak stanoví § 307 odst. 3 občanského soudního řádu, jestliže účastník řízení, kterému písemnost měla nebo mohla být podle zákona doručena, písemnost obdržel, ale doručení nebylo možné osvědčit, či jestliže písemnost nebyla doručena postupem stanoveným v zákoně, považuje se za doručenou účastníkovi řízení až od okamžiku, kdy ji příjemce skutečně obdržel.

V případě doručování doporučeným dopisem podle § 313 občanského soudního řádu může soud považovat doručenku, která nesplňuje formální požadavky stanovené v odstavcích 3 a 4 téhož paragrafu, pro účely doručování za vyhovující, jestliže doručenka doručení přesto spolehlivě prokazuje. Nemůže-li soud považovat soudní písemnost za doručenou, protože ji provozovatel poštovních služeb řádně nedoručil, může ji předat provozovateli poštovních služeb k bezplatnému opětovnému doručení. K příkladům nedoručení písemnosti řádným způsobem patří nevyužití všech možností uvedených v občanském soudním řádu při doručování soudní písemnosti doporučeným dopisem, doručení soudní písemnosti osobě, které podle ustanovení uvedeného paragrafu doručena být neměla, nesplnění požadavků stanovených v § 326 občanského soudního řádu pro doručování soudních písemností vložením do domovní schránky nebo v § 327 občanského soudního řádu pro doručování soudních písemností uložením či nezdokumentování doručení řádným způsobem, což znamená, že se nemůže mít za to, že k doručení došlo.

11 Musím za doručení písemnosti zaplatit, a pokud ano, kolik?

Náklady na poštovní služby na vnitrostátní úrovni v Estonsku nepředstavují náklady spojené s posouzením případu, tj. doručování soudních písemností ve vnitrostátních soudních řízeních je obecně bezplatné, kromě případů, kdy je vyžadováno doručení prostřednictvím soudního exekutora.

Byly-li soudní písemnosti doručeny prostřednictvím soudního exekutora, činí poplatek splatný soudnímu exekutorovi za doručování soudních písemností podle § 48 odst. 2 zákona o exekutorech 30 EUR, bylo-li možné písemnosti adresátovi nebo jeho zákonnému zástupci doručit: 1) na adresu nebo prostřednictvím telekomunikačních údajů uvedených v evidenci obyvatel či prostřednictvím e-mailové adresy: isikukood@eesti.ee; nebo 2) na adresu uvedenou v živnostenském a obchodním rejstříku vedeném v Estonsku či prostřednictvím telekomunikačních údajů uvedených v informačním systému výše uvedeného rejstříku. Jestliže podle odstavce 3 nebylo možné soudní písemnost doručit, i když soudní exekutor učinil pro její doručení postupem stanoveným v zákoně vše nezbytné a přiměřeně možné, má soudní exekutor právo požadovat poplatek ve výši 30 EUR vydáním rozhodnutí o odměně exekutora a vystavením záznamu o doručení, ve kterém uvede, jaké kroky k doručení písemnosti učinil. V jiných případech než v případech uvedených v odstavcích 2 a 3 činí poplatek splatný soudnímu exekutorovi za doručování soudních písemností 60 EUR.

Je-li osoba, které mají být písemnosti doručeny, ze zákona povinna uvést svou adresu nebo kontaktní údaje do evidence obyvatel nebo do estonského rejstříku osob samostatně výdělečně činných nebo právnických osob a tato osoba řádně nesplnila uvedenou povinnost, včetně případů, kdy jsou údaje zapsané do rejstříku zastaralé nebo nesprávné z jakéhokoli jiného důvodu, a proto by soudní písemnosti nemohly být podle těchto údajů doručeny, je na základě rozhodnutí o poplatku pro soudního exekutora povinna z poplatku 60 EUR zaplatit 30 EUR osoba, která žádá o provedení profesionálního úkonu, a 30 EUR osoba, které měly být písemnosti doručeny.

Soudní exekutor nemá právo požadovat poplatek a vrátí veškerou zaplacenou zálohu, pokud neučinil vše nezbytné a přiměřeně možné k doručení písemností postupem stanoveným zákonem a ve lhůtě stanovené soudem a pokud soudní písemnosti nebylo možné doručit.

Výše poštovného, které hradí soud, se řídí ceníkem poskytovatele služeb; na legislativní úrovni není stanoven žádný pevný poplatek. Cena se odvozuje od hmotnosti dopisu, místa doručení atd.

Účastník řízení musí zaplatit za doručení soudní písemnosti do zahraničí v souladu se sazebníky poskytovatele poštovních služeb.

Bližší informace lze nalézt zde: Občanský soudní řád