Doručování právních dokumentů

Portugalsko
Obsah zajišťuje
European Judicial Network
Evropská soudní síť (občanské a obchodní věci)

1 Co znamená právní pojem „doručování písemností“ v praxi? Proč pro „doručování písemností“ platí zvláštní pravidla?

Doručení (citação) je úkon, kterým se dané osobě (žalovanému, odpůrci, straně, na níž se vymáhá rozhodnutí) oznamuje, že proti ní byla podána žaloba. Tímto úkonem se dotčená osoba vyzývá, aby se poprvé dostavila k soudu a hájila se. Doručování se používá také k předvolání osoby, která má zájem na řízení, ale původně se jej neúčastnila, aby se poprvé dostavila za účelem vstupu do řízení na straně žalobce nebo žalovaného (čl. 219 odst. 1 občanského soudního řádu).

Oznámení (notificação) se používá k předvolání osoby, aby se dostavila k soudu, nebo pro sdělení určité skutečnosti (čl. 219 odst. 2 občanského soudního řádu).

V portugalském občanském soudním řádu existují zvláštní pravidla, která upravují způsob uskutečnění doručení a oznámení a která upřesňují informace, jež mají být sděleny v závislosti na daných adresátech, povaze skutečností, jež mají být sděleny, a účelu sdělení (díl II hlava I kapitola II oddíl II občanského soudního řádu). Tato pravidla mají zajistit, aby se sdělení skutečně dostalo k adresátovi, a je-li tento účastníkem řízení, aby bylo zaručeno jeho právo hájit se.

2 Které písemnosti musí být doručovány formálně?

Doručovány jsou tyto informace:

  • opis původního návrhu na zahájení řízení a kopie přiložených dokumentů, které se doručují žalovanému (čl. 227 odst. 1 občanského soudního řádu),
  • informace, že daná osoba se vyzývá k účasti na příslušném řízení (čl. 227 odst. 1 občanského soudního řádu),
  • označení soudu, úseku a senátu, před kterým řízení probíhá, lhůta pro podání žalobní odpovědi a informace o nutnosti zvolit si právního zástupce, je-li to povinné (čl. 227 odst. 1 a 2 občanského soudního řádu),
  • poučení o důsledcích nepodání žalobní odpovědi (čl. 227 odst. 2 občanského soudního řádu).

Oznamovány jsou tyto informace:

  • soudní příkazy a rozsudky (čl. 220 odst. 1 občanského soudního řádu),
  • podání stran, návrhy a dokumenty obsažené v soudním spisu a lhůta, v níž strany mohou uplatnit svá procesní práva (čl. 220 odst. 2 občanského soudního řádu),
  • předvolání strany, svědka, znalce, technického poradce nebo právního zástupce, aby se dostavili k řízení před soudem (čl. 220 odst. 1 občanského soudního řádu),
  • žádosti a návrhy týkající se znaleckých posudků, jiných důkazů či informací, určené subjektům, které mají povinnost se soudem spolupracovat (čl. 220 odst. 2 občanského soudního řádu).

3 Kdo odpovídá za doručení písemnosti?

V probíhajícím řízení může doručení a oznámení obecně zajišťovat soudní exekutor, soudní vykonavatel nebo právní zástupce jedné ze stran, a to podle případů uvedených v odpovědi na otázku č. 5.

V řízení o pozůstalosti mohou doručení a oznámení provádět notáři (čl. 1 odst. 2 a 3 pravidel upravujících notářské soupisy, schválených v rámci přílohy zákona č. 117/2019 ze dne 13. září 2019).

Oznámení mohou provádět právní zástupci, advokáti nebo soudní vykonavatelé dokonce i před tím, než je podána žaloba (čl. 9 odst. 7 písm. b) nového zákona o pronájmu majetku – NRAU (Novo Regime do Arrendamento Urbano)).

Doručení a oznámení mohou provádět i úředníci matriky, a to v nesporných řízeních projednávaných úředníkem matriky, zejména v rodinných věcech a věcech týkajících se mladistvých (čl. 5 odst. 1 a článek 7 legislativního nařízení, kterým se stanoví postupy v oblasti pravomocí státního zastupitelství a matričních úřadů).

4 Zjišťování adresy

4.1 Pokouší se dožádaný orgán v tomto členském státě z vlastního podnětu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1393/2007 ze dne 13. listopadu 2007 o doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních zjistit, kde se nachází adresát písemností, které mají být doručeny, pokud adresát již nebydlí na adrese známé dožadujícímu orgánu?

Podle portugalských právních předpisů jsou soudní exekutoři povinni učinit z vlastního podnětu veškeré kroky potřebné k předání oznámení do vlastních rukou (čl. 226 odst. 1 občanského soudního řádu).

Pokud takové předání nelze provést, soudní exekutoři nahlédnou do informací, které jsou elektronicky dostupné u jiných orgánů státní správy, kde ověří, zda nedošlo ke změně bydliště, a zjistí současnou adresu osoby, jíž má být písemnost doručena (čl. 236 odst. 1 občanského soudního řádu).

Stejné pravidlo se vztahuje na určité, zákonem výslovně stanovené případy předávání oznámení stranám nebo jejich zástupcům do vlastních rukou.

Soudní vykonavatelé mají také přístup do určitých databází orgánů státní správy, který jim umožňuje ověřit daňovou rezidenci například strany předvolané ve vykonávacím řízení (čl. 749 odst. 1 až 4 občanského soudního řádu a čl. 2 odst. 1 vyhlášky upravující identifikaci předvolané strany a zabavitelného majetku / veřejných orgánů).

Ve všech případech podléhá přístup do databází předchozímu soudnímu povolení.

Podle portugalských právních předpisů platí, že kdykoli některá strana odůvodněně tvrdí, že má vážné potíže při získávání informací – zejména s ohledem na změnu bydliště osoby, jíž se má doručovat či oznamovat –, což má dopad na účinný výkon procesního práva, povinnosti nebo nároku, může soud jakýmkoli osobám či subjektům nařídit, aby za účelem získání těchto informací spolupracovaly. Bez ohledu na to, zda jsou účastníky řízení, či nikoli, musí tyto osoby či subjekty se soudem spolupracovat tak, že informace podle jeho nařízení poskytnou (čl. 417 odst. 1 občanského soudního řádu).

4.2 Mají zahraniční justiční orgány a/nebo strany soudního řízení v tomto členském státě přístup k rejstříkům nebo službám umožňujícím zjistit současnou adresu určité osoby? Pokud ano, jaké rejstříky nebo služby existují a jaký postup je nutno dodržet? Je nutné zaplatit nějaký poplatek?

Ne. Tuto možnost mají pouze vnitrostátní orgány a subjekty uvedené v odpovědi na otázku č. 4.1.

4.3 Jakým způsobem nakládají orgány v tomto členském státě se žádostí zaslanou podle nařízení Rady (ES) č. 1206/2001 ze dne 28. května 2001 o spolupráci soudů členských států při dokazování v občanských nebo obchodních věcech, jejímž účelem je zjistit současnou adresu určité osoby?

Soudy nahlížejí do databází jiných orgánů státní správy, a pokud se to ukáže jako nedostatečné, nařídí jiným osobám, subjektům nebo i policejním orgánům, aby získaly a/nebo poskytly informace o současné adrese určité osoby, jak je uvedeno v odpovědi na otázku č. 4.1.

5 Jaká je běžná praxe při doručování písemností? Existují nějaké alternativní metody, které lze použít (jiné než náhradní doručení uvedené v bodě 7 níže)?

Níže jsou uvedeny různé způsoby doručení nebo oznámení písemnosti. Případy, kdy se používá doručení a kdy oznámení, již byly uvedeny v odpovědi na otázku č. 1.

Doručení

Písemnost může být doručena do vlastních rukou nebo zveřejněním. Obě tyto formy doručení mohou být určeny fyzickým nebo právnickým osobám. Pravidla pro doručování fyzickým osobám se uplatňují obdobně i na doručování právnickým osobám, nemají-li určité aspekty doručování právnickým osobám zvláštní úpravu, přičemž v tomto případě se použijí zvláštní předpisy (čl. 246 odst. 1 občanského soudního řádu).

Doručování do vlastních rukou

V praxi může být písemnost do vlastních rukou doručena:

  • prostřednictvím elektronického přenosu dat, například státnímu zastupitelství, je-li účastníkem řízení (čl. 225 odst. 2 písm. a) občanského soudního řádu),
  • poštou, ve formě doporučeného dopisu s potvrzením o přijetí, který je v případě fyzických osob adresován do místa bydliště nebo pracoviště osoby, jíž má být písemnost doručena, nebo v případě právnické osoby do sídla zaregistrovaného v národním rejstříku právnických osob (čl. 225 odst. 2 písm. b) a čl. 246 odst. 2 občanského soudního řádu),
  • prostřednictvím osobního kontaktu soudního vykonavatele s osobou, jíž má být písemnost doručena, pokud se doručení poštou ukáže nemožným nebo pokud navrhovatel v návrhu na zahájení řízení uvede, že si to přeje (čl. 225 odst. 2 písm. c) občanského soudního řádu),
  • prostřednictvím osobního kontaktu soudního exekutora s osobou, jíž má být písemnost doručena, pokud navrhovatel v návrhu na zahájení řízení uvede, že si to přeje, a uhradí příslušný poplatek (čl. 225 odst. 2 písm. c) občanského soudního řádu),
  • prostřednictvím právního zástupce (čl. 225 odst. 3 občanského soudního řádu):
    • právní zástupci jsou povinni ihned v návrhu na zahájení řízení uvést, že budou doručování provádět sami, prostřednictvím jiného právního zástupce nebo advokáta (čl. 227 odst. 2 občanského soudního řádu),
    • právní zástupci mohou požádat o doručení k pozdějšímu dni, pokud se ukáže, že žádná jiná forma doručení není možná (čl. 237 odst. 2 občanského soudního řádu),
    • na doručování prostřednictvím právních zástupců se použijí předpisy pro doručování prostřednictvím soudních vykonavatelů nebo soudních exekutorů (čl. 237 odst. 1 občanského soudního řádu).

Doručení do vlastních rukou lze provést těmito způsoby:

  • osobě, které má být písemnost doručena,
  • jiné osobě, než je osoba, jíž má být písemnost doručena, která je pověřena předáním obsahu písemnosti dotyčné osobě, pokud tuto možnost stanoví zákon (čl. 225 odst. 4 občanského soudního řádu),
  • právnímu zástupci osoby, jíž má být písemnost doručena, pokud mu byla před méně než čtyřmi roky udělena plná moc, která mu přiznává zvláštní pověření k přijetí doručované písemnosti (čl. 225 odst. 4 občanského soudního řádu),
  • dočasnému opatrovníkovi osoby, jíž má být písemnost doručena, který byl ustanoven soudcem v případě, je-li soudnímu vykonavateli nebo soudnímu exekutorovi známo, že osoba, jíž má být písemnost doručena, není schopna písemnost přijmout kvůli své právní nezpůsobilosti (známá duševní porucha či jiná dočasná nebo trvalá právní nezpůsobilost) (čl. 234 odst. 3 občanského soudního řádu).

Doručení zveřejněním

V praxi může k doručení zveřejněním dojít, pokud:

  • osoba, jíž má být písemnost doručena, je nepřítomná a zdržuje se na neznámé adrese,
  • není známa totožnost osob, kterým mají být písemnosti doručeny.

(čl. 225 odst. 6 občanského soudního řádu)

Doručení zveřejněním se provádí:

  • vyvěšením oznámení na dveřích posledního známého bydliště nebo sídla osoby, jíž má být písemnost doručena, nacházejícího se v Portugalsku (čl. 240 odst. 2 občanského soudního řádu),
  • poté následuje zveřejnění oznámení na veřejně přístupné internetové stránce, o které tak stanoví zákon (čl. 240 odst. 1 občanského soudního řádu a článek 24 vyhlášky upravující elektronické zpracování soudních řízení).

Oznámení

V průběhu řízení se může oznámení uskutečnit těmito způsoby:

  • oznámení stranám, které si určily právního zástupce a/nebo advokáta, se vždy uskutečňuje zástupci či advokátu, jak je popsáno v odpovědi na otázku č. 6 (čl. 247 odst. 1 občanského soudního řádu),
  • oznámení, jejichž účelem je výzva jedné ze stran, aby se osobně dostavila, se dotyčné straně zasílají doporučenou poštou (přičemž je navíc vyrozuměn právní zástupce, jak popisuje odpověď na otázku č. 6) (čl. 247 odst. 2 občanského soudního řádu),
  • oznámení určená stranám, které si nezvolily právního zástupce, se zasílají samotné straně doporučeným dopisem adresovaným do místa jejího bydliště, sídla nebo místa zvoleného za tímto účelem (čl. 249 odst. 1 občanského soudního řádu),
  • oznámení pravomocných rozhodnutí se stranám navíc vždy zasílají doporučeným dopisem adresovaným do místa jejich bydliště, sídla nebo místa zvoleného za tímto účelem (čl. 249 odst. 5 občanského soudního řádu),
  • oznámení, jejichž účelem je výzva svědkům, znalcům či jiným osobám, které se řízení účastní příležitostně, aby se dostavili k soudu, se zasílají doporučenou poštovní zásilkou (čl. 251 odst. 1 občanského soudního řádu),
  • oznámení se nezasílají, pokud se strana zaváže, že dotyčnou osobu přivede, tato strana však může požádat, aby jí kancelář soudu zaslala oznámení týkající se osob, které se zavázala přivést (čl. 251 odst. 2 občanského soudního řádu),
  • pravomocná rozhodnutí vydaná v jakékoli věci jsou vždy oznámena státnímu zastupitelství, jak je popsáno v odpovědi na otázku č. 6 (čl. 252 odst. 1 občanského soudního řádu),
  • jak je objasněno v odpovědi na otázku č. 6, státnímu zastupitelství jsou oznámena předběžná rozhodnutí, která mohou vést k podání opravných prostředků upravených zákonem (čl. 252 odst. 1 občanského soudního řádu),
  • sdělení a výzvy zaslané v procesní písemnosti v ní uvedeným stranám, které mají zájem na řízení, se považují za oznámení, pokud jsou zdokumentovány a nařízeny předsedajícím subjektem (článek 254 občanského soudního řádu),
  • oznámení mezi právními zástupci uskutečňují samotní právní zástupci, a to prostřednictvím elektronického přenosu dat či jiným způsobem uvedeným v odpovědi na otázku č. 6 (článek 255 občanského soudního řádu).

6 Je doručování písemností elektronickou cestou (doručování soudních nebo mimosoudních písemností prostřednictvím elektronické komunikace, jako je e-mail, zabezpečené internetové aplikace, fax, SMS atd.) povoleno v občanskoprávním řízení? Pokud ano, u jakých typů řízení lze tuto metodu použít? Existují nějaká omezení, pokud jde o dostupnost tohoto způsobu doručování písemností, podle toho, kdo je adresátem (právník, právnická osoba, korporace nebo jiný obchodní subjekt atd.)?

Ano, prostřednictvím informačního systému na podporu činnosti soudů se s využitím elektronického přenosu dat uskutečňuje přednostně:

  • doručování písemností státnímu zastupitelství,
  • oznámení státnímu zastupitelství, právním zástupcům, advokátům a soudním vykonavatelům, insolvenčním správcům / soudem jmenovaným nuceným správcům (v insolvenčním řízení, řízení o platebním ujednání a o revitalizaci) a notářům (v řízení o soupisu majetku) (čl. 252 odst. 2 občanského soudního řádu; čl. 248 odst. 1 občanského soudního řádu; čl. 31 odst. 1 vyhlášky upravující elektronické zpracování soudních řízení),
  • podání procesních písemností a dokumentů soudu ze strany právních zástupců, advokátů a soudních vykonavatelů, insolvenčních správců a notářů (čl. 144 odst. 1 občanského soudního řádu a článek 15A vyhlášky upravující elektronické zpracování soudních řízení),
  • doklad o předchozím zaplacení soudního poplatku (který je součástí nákladů soudního řízení) (čl. 145 odst. 4 písm. a) občanského soudního řádu a čl. 9 odst. 4 vyhlášky upravující elektronické zpracování soudních řízení),
  • doklad o podání žádosti o bezplatnou právní pomoc (čl. 145 odst. 4 písm. a) občanského soudního řádu a čl. 9 odst. 5 vyhlášky upravující elektronické zpracování soudního řízení).

Jestliže je velikost procesní písemnosti, která je předmětem podání, neslučitelná s elektronickým přenosem (čl. 10 odst. 1 vyhlášky upravující elektronické zpracování soudních řízení), nebo písemnosti, které jsou předmětem podání, existují pouze na fyzickém nosiči (čl. 144 odst. 11 občanského soudního řádu), nebo daný případ nevyžaduje určení právního zástupce a daná strana si právního zástupce nezvolila (čl. 144 odst. 2 občanského soudního řádu), nebo v případě existence odůvodněné překážky (čl. 144 odst. 8 občanského soudního řádu):

  • lze procesní písemnosti předat podatelně soudu, zaslat poštou nebo faxem (čl. 144 odst. 7 a 8 občanského soudního řádu),
  • mohou být procesní písemnosti oznámeny prostřednictvím doručenky, poštou nebo faxem.

Soudní služba může kromě toho:

  • zasílat jakékoli zprávy poštou, faxem nebo elektronickými prostředky (čl. 172 odst. 5 občanského soudního řádu),
  • v naléhavých případech využít telegram, telefonickou komunikaci či jiné podobné telekomunikační prostředky (čl. 172 odst. 5 občanského soudního řádu),
  • telefonická komunikace je vždy zdokumentována v soudním spisu a poté je potvrzena písemně jakýmkoli způsobem (čl. 172 odst. 6 občanského soudního řádu),
  • ve vztahu k účastníkům řízení lze telefonickou komunikaci použít pouze k předání výzvy nebo ke zrušení výzvy k provedení procesních úkonů (čl. 172 odst. 6 občanského soudního řádu).

Tato pravidla platí v soudních řízeních ve věcech občanských a obchodních, která probíhají u soudů prvního stupně. V určitých případech se použijí rovněž při řízení u notářů (např. pozůstalostní řízení) nebo u úředníků matriky (např. rodinné věci, pokud existuje dohoda).

7 „Náhradní“ doručení

7.1 Umožňuje právo tohoto členského státu jiné způsoby doručování v případech, kdy nebylo možné písemnosti adresátovi doručit (např. prostřednictvím doručení do místa pobytu, úřadu soudního vykonavatele, poštovní službou nebo na vývěsce)?

Portugalské právní předpisy umožňují také doručování písemnosti ve stanoveném čase v těchto případech:

  • při doručování do vlastních rukou, pokud soudní vykonavatel nebo soudní exekutor zjistí, že osoba, jíž má být písemnost doručena, bydlí nebo pracuje v určitém místě, avšak nemůže jí písemnost doručit, jelikož se mu nepodařilo tuto osobu zastihnout (čl. 232 odst. 1 občanského soudního řádu),
  • v tomto případě by mělo být zanecháno oznámení s uvedením času, ve kterém se doručení uskuteční (čl. 232 odst. 1 občanského soudního řádu),
  • oznámení může být odevzdáno osobě, která má nejlepší možnost předat písemnost osobě, jíž má být doručena, nebo není-li to možné, musí být oznámení vyvěšeno na nejvhodnějším místě (čl. 232 odst. 1 občanského soudního řádu),
  • soudní vykonavatel nebo soudní exekutor písemnost doručí v určený den a hodinu, jež jsou uvedeny v oznámení, osobě, jíž má být doručena, nebo pokud ji nezastihne, doručí ji třetí osobě, která má nejlepší možnost předat zásilku adresátovi a kterou tímto úkolem pověří (čl. 232 odst. 2 občanského soudního řádu),
  • není-li možné zajistit spolupráci třetích stran, uskuteční se doručení tak, že se na nejvhodnějším místě a v přítomnosti dvou svědků vyvěsí oznámení, v němž je uvedeno, že písemnost byla dané osobě doručena, dále informace o tom, u kterého soudu se řízení koná, a že opis a dokumenty jsou osobě, jíž měly být doručeny, k dispozici v kanceláři soudu (čl. 232 odst. 4 občanského soudního řádu).

Poznámka

V případech, kdy:

i) potvrzení o přijetí není podepsáno osobou, jíž má být písemnost doručena (doručení poštou);

ii) doručení do vlastních rukou ve stanovený čas se uskuteční třetí osobě;

iii) nebo doručení do vlastních rukou ve stanovený čas se uskuteční vyvěšením oznámení o doručení na příslušném místě;

musí vždy soudní vykonavatel nebo kancelář soudu do dvou pracovních dnů zaslat osobě, jíž má být písemnost doručena, doporučený dopis, ve kterém jí dle potřeby sdělí:

  • datum, jakým se doručení považuje za uskutečněné,
  • lhůtu pro podání žalobní odpovědi a důsledky nepodání žalobní odpovědi,
  • místo uložení opisu žalobního návrhu a písemností, které mají být doručeny,
  • totožnost osoby, které byly písemnosti doručeny (článek 233 občanského soudního řádu).

7.2 Pokud byly použity jiné způsoby doručení, kdy se písemnosti považují za doručené?

Doručení poštou se považuje za uskutečněné v den, kdy je podepsáno potvrzení o přijetí, a to buď osobou, jíž je písemnost doručována, nebo třetí osobou (v tomto případě se předpokládá, že třetí osoba předala dopis osobě, které měl být doručen, není-li prokázán opak) (článek 230 občanského soudního řádu).

Doručení do vlastních rukou prostřednictvím soudních vykonavatelů, soudních exekutorů a právních zástupců se považuje za uskutečněné ke dni, k němuž byla vyhotovena doručenka (článek 230 občanského soudního řádu).

Doručení vyvěšením oznámení o doručení se považuje za uskutečněné ke dni, který je uveden v tomto oznámení (čl. 232 odst. 4 občanského soudního řádu).

7.3 Pokud je jiným způsobem doručení uložení písemností na určitém místě (např. na poště), jak je adresát o tomto uložení informován?

V případě doručení nebo oznámení doporučeným dopisem – s potvrzením o přijetí či bez něj – je ve schránce zanechána výzva k vyzvednutí zásilky, pakliže poštovní doručovatel na uvedené adrese nikoho nezastihne.

(čl. 228 odst. 5 občanského soudního řádu)

Ve výzvě k vyzvednutí zásilky je adresát informován o uložení dopisu na poště s uvedením adresy, otevírací doby a lhůty pro vyzvednutí zásilky (čl. 228 odst. 5 občanského soudního řádu).

Není-li dopis vyzvednut ve stanovené lhůtě (a nebyla-li podána žádost o prodloužení této lhůty nebo o přeposlání dopisu na jinou adresu), vrátí se odesílateli (čl. 230 odst. 2 občanského soudního řádu).

7.4 Pokud adresát odmítne přijmout doručení písemností, jaké z toho vyplývají důsledky? Považují se dokumenty za účinně doručené, pokud odmítnutí bylo neoprávněné?

Uskutečňuje-li se doručení poštou a existuje-li důkaz o odmítnutí přijetí dopisu nebo podepsání potvrzení o přijetí, považuje se doručení za uskutečněné níže uvedenými způsoby a za následujících okolností:

  • oznámením, které vyhotoví osoba doručující zásilku a které potvrzuje, že fyzická osoba, zástupce právnické osoby nebo její zaměstnanec odmítl podepsat potvrzení o přijetí nebo převzít dopis (čl. 228 odst. 6 a čl. 246 odst. 3 občanského soudního řádu),
  • v případech, kdy je přípustné, aby se strany dohodly na adrese pro doručování:
    • i) zanecháním druhého doporučeného dopisu s potvrzením o přijetí na dohodnuté adrese, pokud se první doporučený dopis s potvrzením o přijetí, který byl zaslán na tuto adresu, vrátí, nebo
    • ii) osvědčením, které vyhotoví osoba doručující zásilku a v němž je uvedeno, že osoba, jíž má být písemnost doručena, odmítla dopis převzít nebo podepsat potvrzení o přijetí za situace, kdy byl dopis zaslán na dohodnutou adresu.

(čl. 229 odst. 3 a 4 občanského soudního řádu)

Uskutečňuje-li se doručení do vlastních rukou prostřednictvím soudního vykonavatele nebo soudního exekutora a existuje-li důkaz o tom, že osoba, jíž má být písemnost doručena, odmítla podepsat osvědčení o doručení nebo přijmout opis, považuje se doručení za uskutečněné, přičemž v tomto případě:

  • soudní vykonavatel nebo soudní exekutor informuje osobu, jíž má být písemnost doručena, že opis je k dispozici v kanceláři soudu, a v osvědčení o doručení uvede tyto informace a dále to, že osoba, jíž měla být písemnost doručena, ji odmítla přijmout (čl. 231 odst. 4 občanského soudního řádu);
  • soudní kancelář osobu, jíž má být písemnost doručena, navíc vyrozumí doporučeným dopisem, v němž je znovu uvedeno, že opis návrhu na zahájení řízení a přiložené dokumenty jsou k dispozici v soudní kanceláři (čl. 231 odst. 5 občanského soudního řádu).

Doručení se považuje za neuskutečněné pouze tehdy, je-li odmítnutí přijetí oprávněné. Odmítnutí je oprávněné, pokud osoba, jíž má být písemnost doručena, nemohla být zastižena, jelikož na uvedené adrese nebydlí nebo zde nesídlí, nebo pokud třetí osoba uvede, že dopis nemůže předat.

Stejná pravidla se použijí v určitých případech, kdy zákon stanoví, že při oznámení do vlastních rukou stranám nebo jejich zástupcům je třeba dodržet příslušné náležitosti doručení.

8 Poštovní služba ze zahraničí (článek 14 nařízení o doručování)

8.1 Pokud poštovní služba doručí písemnost zaslanou ze zahraničí adresátovi v tomto členském státě v situaci, kdy se vyžaduje potvrzení o přijetí (článek 14 nařízení o doručování), vydá poštovní služba písemnost pouze příjemci do vlastních rukou, nebo může v souladu s vnitrostátními pravidly poštovního doručování vydat písemnost rovněž jiné osobě na stejné adrese?

Při doručení nebo oznámení poštou s potvrzením o přijetí v případě písemností ze zahraničí mohou portugalské poštovní služby dopis a písemnosti doručit dotyčné osobě nebo třetí osobě na téže adrese, pokud tato uvede, že může dopis předat adresátovi.

8.2 Jak může být podle pravidel poštovního doručování v tomto členském státě doručení písemností ze zahraničí podle článku 14 nařízení č. 1393/2007 provedeno, jestliže ani adresát, ani žádná jiná osoba oprávněná přijmout zásilku (pokud to umožňují vnitrostátní pravidla poštovního doručování – viz výše) nebyla na adrese dodání zastižena?

Viz odpověď na otázku č. 7.3.

8.3 Poskytuje pošta určitou lhůtu pro vyzvednutí písemností před odesláním písemností zpět jako nedoručených? Pokud ano, jakým způsobem je adresát informován, že si má na poště vyzvednout dopis?

Adresát má na vyzvednutí písemností na poště v zásadě šest pracovních dnů.

Adresát je o této lhůtě a o skutečnosti, že si písemnosti lze vyzvednout na poště, informován prostřednictvím výzvy k vyzvednutí zásilky, kterou poštovní služba zanechá ve schránce vždy, když osoba doručující zásilku nikoho nezastihne doma.

9 Existuje nějaký písemný doklad skutečnosti, že písemnost byla doručena?

Ano, v případě doručení představují písemný doklad o uskutečněném doručení písemnosti potvrzení o přijetí, osvědčení o doručení nebo oznámení o doručení.

V případě oznámení představují písemný doklad o uskutečněném oznámení zaprotokolování potvrzení, zaprotokolování dopisu nebo spisu nebo protokol vyhotovený během řízení.

V případě doručení nebo oznámení prostřednictvím elektronického přenosu dat potvrzuje datum a čas vydání informační systém na podporu činnosti soudů (čl. 13 písm. a) vyhlášky upravující elektronické zpracování soudního řízení).

10 Jak se postupuje v případě, když dojde k chybě a adresát písemnost nepřevezme nebo když doručení proběhne v rozporu se zákonem (např. pokud je písemnost doručena třetí osobě)? Může se písemnost i v tomto případě považovat za řádně doručenou (např. je možné zhojit právní vady u doručování), nebo je nutné nové doručení?

Vadné doručení představuje vážnou vadu, která má za následek neplatnost celého řízení od návrhu na zahájení řízení, kromě tohoto návrhu samotného (článek 187 občanského soudního řádu).

Má se za to, že k vadnému doručení došlo v těchto případech:

  • úplné opomenutí doručit písemnost (čl. 188 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu),
  • záměna totožnosti osoby, jíž má být písemnost doručena (čl. 188 odst. 1 písm. b) občanského soudního řádu),
  • nesprávné doručení zveřejněním (čl. 188 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu),
  • doručení, které se uskutečnilo po úmrtí fyzické osoby nebo zániku právnické osoby, jimž má být písemnost doručena (čl. 188 odst. 1 písm. d) občanského soudního řádu),
  • doklad o tom, že adresát se o doručení písemnosti nedozvěděl z důvodů, které mu nelze přičíst (čl. 188 odst. 1 písm. e) občanského soudního řádu).

Má se za to, že tato vadnost doručení je zhojena pouze v případě, činí-li žalovaný nebo státní zastupitelství (je-li účastníkem) procesní úkony, aniž by byla neprodleně vznesena námitka vadného doručení (článek 189 občanského soudního řádu).

Doručení je rovněž neplatné v případě, kdy nebyly dodrženy náležitosti stanovené zákonem (článek 191 občanského soudního řádu).

Kromě výše uvedených případů představuje opomenutí kteréhokoli úkonu či náležitosti, které ohledně doručení nebo oznámení požaduje zákon, pouhou chybu. Je-li na tuto chybu upozorněno nebo dozví-li se o ní soud v průběhu řízení, nařídí její zhojení. V ostatních případech má chyba při doručení nebo oznámení za následek neplatnost úkonu pouze tehdy, je-li tak stanoveno zákonem nebo může-li to ovlivnit šetření či rozhodnutí v dané věci. V takovém případě zůstávají ostatní procesní úkony, které nejsou neplatným úkonem dotčeny, v platnosti (čl. 195 odst. 1 a 2 občanského soudního řádu).

11 Musím za doručení písemnosti zaplatit, a pokud ano, kolik?

Ano, v některých níže uvedených případech se náklady na doručení a oznámení odhadují v zúčtovacích jednotkách (ZJ).

Zúčtovací jednotky jsou každoročně automaticky aktualizovány v souladu s Indexem sociální podpory (Social Support Index, SSI), přičemž se zohledňuje hodnota ZJ z předchozího roku (čl. 5 odst. 2 nařízení o nákladech řízení přijatého v příloze legislativního nařízení č. 34/2008 ze dne 26. února 2008).

Hodnota ZJ v roce 2021 činila 102 EUR. V důsledku pozastavení automatické aktualizace ZJ stanovené článkem 232 zákona o státním rozpočtu na rok 2021 zůstala v roce 2021 v platnosti hodnota nákladů z roku 2020.

Například:

  • náklady na doručení nebo oznámení do vlastních rukou prostřednictvím soudních vykonavatelů činí 0,5 ZJ, je-li úspěšné, a 0,25 ZJ, není-li úspěšné (tabulka VII uvedená v příloze vyhlášky č. 282/2013 ze dne 29. srpna 2013, s odkazem na čl. 50 odst. 1 stejného legislativního aktu),
  • doručení a oznámení do vlastních rukou a dále doručení oznámení prostřednictvím zveřejnění uskutečněné soudními vykonavateli stojí 0,5 ZJ, je-li úspěšné, a není-li úspěšné, nestojí nic (čl. 9 odst. 1 nařízení o nákladech řízení),
  • k těmto částkám lze přičíst náklady na dopravu, je-li úkon proveden soudním vykonavatelem, a DPH, je-li splatná (čl. 9 odst. 1 nařízení o nákladech řízení).

Poznámka: Mimořádný a dočasný režim týkající se doručování a náležitostí při oznamování prostřednictvím pošty v situaci pandemie COVID-19

  • Pozastavení získávání podpisů v případě doručení doporučeným dopisem
  • Získání podpisu je nahrazeno ústním ověřením totožnosti a zaznamenáním čísla občanského průkazu nebo jiného vhodného prostředku identifikace. Příjemce předloží svůj průkaz totožnosti a zapíše se datum, kdy proběhlo zaznamenání čísla.
  • Pokud příjemce odmítne předložit průkaz totožnosti nebo poskytnout údaje uvedené v předchozím bodě, osoba doručující zásilku událost uvede do dopisu nebo potvrzení o přijetí a vrátí zásilku odesílající straně.
  • V případech uvedených v předchozím odstavci se záznam události považuje za oznámení.
  • Doručování a oznámení doporučeným dopisem s potvrzením o přijetí se považuje za provedené v den, kdy bylo zaznamenáno číslo příslušného občanského průkazu osoby nebo jiného právního prostředku prokázání totožnosti.
  • Tato opatření se použijí obdobně na oznámení doručená prostřednictvím osobního kontaktu.

Právní základ: zákon č. 10/2020 ze dne 18. dubna 2020

Příslušné právní předpisy:

občanský soudní řád

právní režim pro řízení o soupisu majetku

nový zákon o pronájmu ve městech

postupy v oblasti pravomocí státního zastupitelství a matričních úřadů

identifikace předvolané strany a zabavitelného majetku / veřejných orgánů

elektronické zpracování soudních řízení

nařízení o nákladech řízení

zákon o státním rozpočtu na rok 2021

vyhláška č. 282/2013 ze dne 18. dubna 2020

Závěrečná poznámka

Informace uvedené v tomto formuláři jsou obecné, nejsou úplné a kontaktní místo, Evropskou soudní síť pro občanské a obchodní věci ani soudy či jiné příjemce nijak nezavazují. Účelem není nahradit použití platných právních předpisů.

Poslední aktualizace: 29/03/2022

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.