Doručování právních dokumentů

1 Co znamená právní pojem „doručování písemností“ v praxi? Proč pro „doručování písemností“ platí zvláštní pravidla?

V praxi se doručováním písemností rozumí předávání dokladů a písemností fyzickým a právnickým osobám, které jsou účastníky řízení, a vyhotovení listiny, která popisuje a potvrzuje doručení nebo dodání. Na straně jedné to znamená, že adresát je vyrozuměn o procesních úkonech soudu nebo účastníka řízení, a soud na druhou stranu získá spolehlivé potvrzení o tom, že účastníci řízení písemnosti obdrželi. Potvrzení o skutečném a řádném doručení písemností je podmínkou normálního průběhu řízení a řádné doručení písemností stranám současně zajišťuje dodržení zásady kontradiktornosti. Doručení proto představuje procesní úkon soudu, jehož účelem je vyrozumět strany o řízení, procesních úkonech protistrany a soudu a který současně zaručuje právo strany na odpověď.

Zvláštní pravidla pro doručování písemností jsou nezbytná k tomu, aby bylo zajištěno dodržování různých zásad občanského soudního řádu a bez zbytečných prodlev zaručena účinná soudní ochrana, neboť doručování písemností zajišťuje, že všichni účastníci jsou informováni o procesních úkonech soudu a/nebo stran. Zvláštní pravidla týkající se doručování písemností poskytují rovněž záruky v případně vadného doručení.

2 Které písemnosti musí být doručovány formálně?

Stranám nebo účastníkům jsou doručovány veškeré soudní písemnosti, přičemž článek 142 občanského soudního řádu (Zakon o pravdnem postopku (dále jen „ZPP“); Úřední věstník Republiky Slovinsko (Uradni list RS) č. 73/07 – oficiální konsolidované znění, 45/08 – ZArbit, 45/08, 111/08 – rozhodnutí Ústavního soudu, 57/09 – rozhodnutí Ústavního soudu, 12/10 – rozhodnutí Ústavního soudu, 50/10 – rozhodnutí Ústavního soudu, 107/10 – rozhodnutí Ústavního soudu, 75/12 – rozhodnutí Ústavního soudu, 40/13 – rozhodnutí Ústavního soudu, 92/13 – rozhodnutí Ústavního soudu, 10/14 – rozhodnutí Ústavního soudu, 48/15 – rozhodnutí Ústavního soudu, 6/17 – rozhodnutí Ústavního soudu10/17) stanoví, že úkony a soudní rozhodnutí, proti nimž lze podat odvolání, mimořádné opravné prostředky a platební rozkazy k zaplacení soudních poplatků za podání žaloby, žalobní odpovědi, návrhy na rozvod na základě dohody, žaloby zahrnující návrh na vydání platebního příkazu, návrhy na obnovení řízení, návrhy na zabezpečení důkazů před zahájením soudního řízení, návrhy na pokus o smír, návrhy na oznámení odvolání, odvolání, návrhy na povolení revize a revize a předvolání stran k smírčímu jednání nebo prvnímu soudnímu jednání, nebylo-li smírčí jednání naplánováno, jsou stranám doručovány do vlastních rukou, přičemž se v souladu s ustanoveními ZPP považuje fyzické doručení i doručení prostřednictvím zabezpečených elektronických prostředků za osobní doručení písemností. Ostatní písemnosti jsou doručovány do vlastních rukou pouze v případě, stanoví-li tak zákon, nebo pokud se soud domnívá, že vzhledem k dokumentům připojeným k prvopisu či z jiných důvodů je zapotřebí větší obezřetnost.

3 Kdo odpovídá za doručení písemnosti?

Písemnosti jsou doručovány poštou, soudními úředníky, pomocí zabezpečených elektronických prostředků, u soudu či jiným, zákonem stanoveným způsobem. Na návrh protistrany může soud nařídit, aby byly písemnosti doručeny prostřednictvím detektiva či soudního vykonavatele, kterého navrhne strana, přičemž tato služba je financována stranou, která tento způsob doručení navrhla (článek 132 ZPP). Strany mohou soudu oznámit, že si přejí doručovat písemnosti elektronickou cestou do zabezpečené elektronické schránky nebo na zabezpečenou e-mailovou adresu, která je zaregistrovaná v informačním systému soudnictví a uvedena v žádosti. Uvedená adresa je rovnocenná adrese bydliště nebo sídla strany. Pokud strana předloží písemnosti v elektronické podobě, předpokládá se, že si přeje, aby se i doručení písemností uskutečnilo elektronickou cestou, není-li uvedeno jinak. Soud může straně doručit písemnosti zabezpečenými elektronickými prostředky také v jiném řízení, pokud lze na základě údajů o straně, které má k dispozici, spolehlivě stanovit, že tato strana má již v informačním systému soudnictví zaregistrovanou zabezpečenou elektronickou schránku nebo e-mailovou adresu a pokud bylo straně osobně doručeno písemné oznámení, že ji budou další písemnosti v tomto řízení doručovány zabezpečenými elektronickými prostředky, nebude-li stanoveno jinak. Jestliže soud zjistí, že doručení písemností zabezpečenými elektronickými prostředky není možné, doručí písemnosti v hmotné podobě a uvede důvody tohoto doručení. Státním orgánům, právním zástupcům, notářům, exekutorům, správcům konkurzní podstaty a jiným osobám, které jsou stanoveny zákonem, se písemnosti doručují vždy zabezpečenými elektronickými prostředky. Orgány a tyto osoby musí v informačním systému soudnictví zaregistrovat svou zabezpečenou elektronickou schránku nebo e-mailovou adresu.

Státním orgánům, orgánům místní samosprávy, právnickým osobám, podnikatelům, advokátům a notářům jsou písemnosti doručovány tak, že jsou předány osobě oprávněné je přijmout nebo zaměstnanci v kanceláři, obchodních prostorách nebo sídle nebo zákonnému zástupci či prokuristovi. (článek 133 ZPP). Písemnosti určené příslušníkům ozbrojených sil a příslušníkům policie mohou být doručeny rovněž prostřednictvím jejich velitelů či přímých nadřízených; v případě potřeby jim mohou být tímto způsobem doručovány i ostatní písemnosti (článek 134 ZPP). Osobám ve výkonu trestu odnětí svobody mohou být písemnosti doručeny prostřednictvím vedení věznice či jiné instituce, ve které vykonávají trest odnětí svobody (článek 136 ZPP).

Má-li strana právního zástupce nebo zmocněnce, doručují se písemnosti tomuto právnímu zástupci nebo zmocněnci, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak (článek 137 ZPP).

4 Zjišťování adresy

4.1 Pokouší se dožádaný orgán v tomto členském státě z vlastního podnětu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1393/2007 ze dne 13. listopadu 2007 o doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních zjistit, kde se nachází adresát písemností, které mají být doručeny, pokud adresát již nebydlí na adrese známé dožadujícímu orgánu?

Doručování v členském státu se provádí v souladu s vnitrostátními předpisy. Ustanovení čl. 143 odst. 3 občanského soudního řádu ukládá soudu povinnost získat informace o tom, zda je adresa, na níž se uskutečnil pokus o doručení, shodná s adresou registrovanou v souladu se zákonem, který upravuje registraci bydliště. To znamená, že soud musí v případě neúspěšného doručení na uvedenou adresu (z jakéhokoli důvodu) ověřit adresu adresáta v centrální evidenci obyvatel (Centralni register prebivalstva) nebo adresu zaměstnavatele adresáta v rejstříku Slovinské zdravotní pojišťovny (Zavod za zdravstveno zavarovanje Slovenije). Nebyla-li písemnost doručena na tuto adresu, soud doručí písemnost na adresu uvedenou v centrální evidenci obyvatel, nebo na adresu zaměstnavatele adresáta. Pokud toto doručení nebylo možné nebo bylo neúspěšné, soud vyzve protistranu, aby ve stanovené lhůtě sdělila adresu nového bydliště adresáta, pokud ji zná. Soud zároveň navrhne zahájení řízení pro zjištění skutečného trvalého bydliště v souladu se zákonem upravujícím registraci a rušení trvalého a přechodného bydliště, nebo provede šetření u rodiny, členů domácnosti a příbuzných, u sousedů nebo domovníka na poslední známé adrese, u sociálních služeb, posledního zaměstnavatele nebo pronajímatele, na policii nebo v nemocnicích. Popsaný postup se však nepoužije, pokud má být písemnost doručena státnímu orgánu, orgánu místní samosprávy, právnické osobě, podnikateli, advokátovi či notáři.

Soud takto postupuje v případě řízení, které se koná ve Slovinsku, i tehdy, uskutečňuje-li se doručování písemností na žádost soudu v jiném členském státě (zásada vnitrostátní procesní autonomie).

4.2 Mají zahraniční justiční orgány a/nebo strany soudního řízení v tomto členském státě přístup k rejstříkům nebo službám umožňujícím zjistit současnou adresu určité osoby? Pokud ano, jaké rejstříky nebo služby existují a jaký postup je nutno dodržet? Je nutné zaplatit nějaký poplatek?

Tyto orgány nemají k dotyčným informacím přístup, jelikož z důvodu ochrany osobních údajů je tento přístup velmi omezený. Chce-li zahraniční orgán získat informace o bydlišti určité fyzické osoby na základě informací od správních jednotek, je nutno podat žádost ve slovinštině (za tuto službu se neúčtují žádné poplatky či jiné náklady), a správní orgán poté o žádosti rozhodne podle vnitrostátních právních předpisů. Je-li stranou, která chce získat informace, fyzická osoba, je zjišťování ještě složitější. Podle informací správních jednotek stranám takové informace neposkytují. Mimoto existuje také možnost provést zjišťování diplomatickou cestou.

Jak bylo uvedeno výše, příslušný slovinský soud na žádost zahraničního soudu pouze ověří a získá informace o adrese určité osoby.

4.3 Jakým způsobem nakládají orgány v tomto členském státě se žádostí zaslanou podle nařízení Rady (ES) č. 1206/2001 ze dne 28. května 2001 o spolupráci soudů členských států při dokazování v občanských nebo obchodních věcech, jejímž účelem je zjistit současnou adresu určité osoby?

Jestliže soud obdrží žádost o předložení důkazů, zjišťuje bydliště určité osoby (viz odpověď v bodě 4.1).

5 Jaká je běžná praxe při doručování písemností? Existují nějaké alternativní metody, které lze použít (jiné než náhradní doručení uvedené v bodě 7 níže)?

Písemnosti jsou zpravidla doručovány poštou, ačkoli mohou být doručeny také zabezpečenými elektronickými prostředky, soudním úředníkem, u soudu či jiným zákonem stanoveným způsobem, jakož i právnickou nebo prostřednictvím detektiva či soudního vykonavatele, kterého navrhne strana.

6 Je doručování písemností elektronickou cestou (doručování soudních nebo mimosoudních písemností prostřednictvím elektronické komunikace, jako je e-mail, zabezpečené internetové aplikace, fax, SMS atd.) povoleno v občanskoprávním řízení? Pokud ano, u jakých typů řízení lze tuto metodu použít? Existují nějaká omezení, pokud jde o dostupnost tohoto způsobu doručování písemností, podle toho, kdo je adresátem (právník, právnická osoba, korporace nebo jiný obchodní subjekt atd.)?

Ano. Doručování písemností se provádí prostřednictvím internetových stránek e-justice, které spravuje Nejvyšší soud Republiky Slovinsko, a to na zabezpečenou e-mailovou adresu uživatelů.

Elektronické doručování je přípustné ve sporném řízení a v jiných občanských soudních řízeních, ve kterých se na elektronické doručování písemností vztahují pravidla občanského soudního řádu, například v řízeních o obchodních, pracovních a sociálních sporech, v nesporných řízeních, v pozůstalostním řízení (dosud se nepoužívá ve všech těchto řízeních) a řízení o vkladu do katastru nemovitostí a v insolvenčním řízení a exekučním řízení (elektronické doručování se již používá ve všech těchto řízeních).

Existují omezení, co se týká skupin, do nichž jsou uživatelé zařazeni. Nejprve jsou rozděleni do obecných skupin:

• uživatelé, kteří při používání systému e-justice nemusí prokazovat svou totožnost (běžní uživatelé),
• uživatelé, kteří k přístupu do systému e-justice používají uživatelské jméno a heslo (registrovaní uživatelé), a
• uživatelé, kteří k přístupu do systému e-justice používají uživatelské jméno a heslo a kvalifikovaný elektronický certifikát (kvalifikovaní uživatelé).

Ke kvalifikovaným uživatelům patří:

• interní kvalifikovaní uživatelé (soudci a soudní úředníci, kteří jsou oprávněni provádět v určitých typech občanskoprávních řízení elektronické úkony) a
• externí kvalifikovaní uživatelé (notáři, právní zástupci, exekutoři, správci konkurzní podstaty, Zastoupení státu Republiky Slovinsko v majetkových věcech, státní zastupitelství, realitní společnosti a zastoupení obecních orgánů, tj. subjekty, které v občanskoprávním řízení vykonávají úlohu zastupujícího či justičního orgánu, a uživatelé/strany, tj. právnické osoby, fyzické osoby nebo státní orgány a orgány místní samosprávy, které jsou účastníky občanskoprávního řízení).

7 „Náhradní“ doručení

7.1 Umožňuje právo tohoto členského státu jiné způsoby doručování v případech, kdy nebylo možné písemnosti adresátovi doručit (např. prostřednictvím doručení do místa pobytu, úřadu soudního vykonavatele, poštovní službou nebo na vývěsce)?

V případě doručování soudních písemností je třeba rozlišovat mezi běžným doručováním a doručováním do vlastních rukou.

V případě běžného doručování je třeba se pokusit nejprve o náhradní doručení. To znamená, že pokud nelze osobu, jíž mají být písemnosti doručeny, v bydlišti zastihnout, jsou písemnosti doručeny tak, že jsou předány jakémukoli dospělému členu domácnosti, který je povinen je přijmout (čl. 140 odst. 1 ZPP). Pokud se doručuje na pracovní místo adresáta a adresáta tam nelze najít, nebo je v té době na pracovním místě, kam doručovatel nemá přístup, doručí se písemnost osobě oprávněné k přebírání pošty, nebo jiné osobě, která s tím souhlasí. Pokud adresát bydlí na ubytovně (např. na internátu, na koleji, na ubytovně pro svobodné, v nemocnici) a nemá vlastní poštovní schránku, doručovatel doručí písemnost osobě oprávněné přijímat poštu pro obyvatele ubytovny. Pouze v případě, není-li takové doručení možné, provádí se doručení fyzické osobě tak, že soudní doručovatel vhodí písemnosti do schránky na adrese jejího bydliště. V takovém případě se má za to, že bylo doručení provedeno ke dni, kdy byly vhozeny do schránky, o čemž je adresát výslovně vyrozuměn.

Pokud adresát schránku nemá nebo pokud ji nelze použít, jsou písemnosti předány soudu, který doručení nařídil, a v případě doručování poštou poště v místě bydliště adresáta a na dveřích bytu adresáta je vyvěšeno oznámení o doručení písemností, v němž je uvedeno, kde si lze písemnosti vyzvednout (čl. 141 odst. 1 a 2 ZPP). Má za to, že bylo doručení provedeno ke dni, kdy bylo na dveře vyvěšeno oznámení o doručení, přičemž je třeba adresáta na oznámení o doručení výslovně vyrozumět. Pošta písemnosti uchovává písemnost po dobu 30 dnů. Pokud si ji adresát v uvedené lhůtě nevyzvedne, vrátí se písemnost soudu. Stejným způsobem se doručují písemnosti i státním orgánům, orgánům místní samosprávy, právnickým osobám, podnikatelům, advokátům a notářům v případech, pokud je vykonavatel nemůže doručit na adresu uvedenou v rejstříku.

Doručováním do vlastních rukou se rozumí to, že písemnosti jsou dotyčné straně předány osobně. Podle článku 142 ZPP se za soudní písemnosti považují žaloby, soudní rozhodnutí, proti nimž lze podat odvolání, mimořádné opravné prostředky a platební rozkazy k zaplacení soudních poplatků za návrhy podle článku 105 ZPP (žaloby, protižaloby, návrhy na vyřešení sporu smírnou cestou atd.) a předvolání stran k smírčímu jednání nebo prvnímu soudnímu jednání, nebylo-li smírčí jednání naplánováno. Ostatní písemnosti jsou doručovány do vlastních rukou pouze v případě, stanoví-li tak zákon, nebo pokud se soud domnívá, že vzhledem k dokumentům připojeným k prvopisu či z jiných důvodů je zapotřebí větší obezřetnost. Za osobní doručení se považuje také doručení písemností v elektronické podobě (článek 141.a ZPP), které může být provedeno doručením ověřené kopie dokumentu ve fyzické podobě nebo zabezpečenými elektronickými prostředky. V druhém případě se písemnosti doručí prostřednictvím informačního systému soudnictví přímo na doručovací adresu, která je v tomto systému zaregistrovaná, nebo do zabezpečené elektronické schránky právnickými nebo fyzickými osobami, které vykonávají doručování písemností zabezpečenými elektronickými prostředky jako registrovanou činnost na základě povolení ministerstva spravedlnosti.

Nelze-li adresátovi doručit písemnost přímo, uskutečňuje se doručení fyzickým osobám do vlastních rukou tak, že soudní doručovatel předá písemnosti soudu, který doručení nařídil, a v případě doručování poštou poště v místě bydliště adresáta a do schránky je vhozeno nebo na dveře vyvěšeno oznámení o doručení písemnosti, v němž je uvedeno místo, kde si lze písemnost vyzvednout, a patnáctidenní lhůta pro vyzvednutí. Pokud není možné doručit písemnost v elektronické podobě, doručí se na doručovací adresu, která je zaregistrovaná v informačním systému soudnictví, nebo do zabezpečené elektronické schránky, o čemž je adresát na písemnosti výslovně vyrozuměn.

Strany nebo jejich právní zástupci mají v případě změny adresy před doručením rozhodnutí soudu druhého stupně, jímž je řízení ukončeno, povinnost oznámit tuto změnu neprodleně soudu. Pokud tak neučiní, soud nařídí, aby se veškeré budoucí doručování písemností v soudním řízení této straně uskutečňovalo vyvěšením písemnosti na úřední desce soudu. Písemnosti se považují za doručené po uplynutí osmi dnů od jejich vyvěšení na úřední desce soudu (článek 145 ZPP).

7.2 Pokud byly použity jiné způsoby doručení, kdy se písemnosti považují za doručené?

V případě běžného doručování se písemnosti považují za doručené ke dni, kdy byly vhozeny do schránky, o čemž je adresát výslovně vyrozuměn. Jestliže adresát schránku nemá, považují se písemnosti za doručené ke dni, kdy bylo na dveřích jeho bytu vyvěšeno oznámení o doručení písemností.

V případě doručování do vlastních rukou se písemnosti považují za doručené ke dni, kdy si je adresát vyzvedne. Jestliže si adresát písemnosti nevyzvedne do 15 dnů, považují se písemnosti za doručené po uplynutí této lhůty. Po uplynutí lhůty vhodí soudní doručovatel písemnosti do schránky adresáta; nemá-li adresát schránku nebo nelze-li schránku použít, vrátí se písemnosti soudu.

7.3 Pokud je jiným způsobem doručení uložení písemností na určitém místě (např. na poště), jak je adresát o tomto uložení informován?

Jsou-li v případě běžného doručování písemnosti vhozeny do schránky, vyrozumí soudní doručovatel adresáta o právních důsledcích na písemnostech, na doručence a písemnostech uvede důvod tohoto úkonu a datum, k němuž byly písemnosti vhozeny do schránky, a připojí svůj podpis. Nemá-li adresát schránku a jsou-li písemnosti předány soudu/poště, zanechá soudní doručovatel na dveřích bytu oznámení o doručení písemností, v němž je uvedeno, kde si lze písemnosti vyzvednout a kdy budou písemnosti považovány za doručené.

V případě doručování do vlastních rukou vhodí soudní doručovatel do schránky oznámení, v němž je uvedeno místo, kde jsou písemnosti uloženy, lhůta pro jejich vyzvednutí a důsledky v případě, že si adresát písemnosti v této lhůtě nevyzvedne. Na oznámení i na doručovaných písemnostech vyznačí doručovatel důvod úkonu a datum, k němuž byly dokumenty uloženy u adresáta, a připojí svůj podpis.

7.4 Pokud adresát odmítne přijmout doručení písemností, jaké z toho vyplývají důsledky? Považují se dokumenty za účinně doručené, pokud odmítnutí bylo neoprávněné?

Jestliže osoba, jíž jsou písemnosti určeny, nebo osoba, která je povinna písemnosti převzít, nechce bez zákonného důvodu písemnosti přijmout, uloží je soudní doručovatel v místě bydliště nebo na pracovišti osoby nebo v její schránce, a není-li takové schránky, upevní písemnosti na dveře jejího bytu. Doručovatel uvede na doručence datum, čas a důvod odmítnutí doručení a místo, kde byly písemnosti zanechány. Písemnosti se poté považují za doručené (článek 144 ZPP).

8 Poštovní služba ze zahraničí (článek 14 nařízení o doručování)

8.1 Pokud poštovní služba doručí písemnost zaslanou ze zahraničí adresátovi v tomto členském státě v situaci, kdy se vyžaduje potvrzení o přijetí (článek 14 nařízení o doručování), vydá poštovní služba písemnost pouze příjemci do vlastních rukou, nebo může v souladu s vnitrostátními pravidly poštovního doručování vydat písemnost rovněž jiné osobě na stejné adrese?

Zákon o poštovních službách (dále jen „ZPSto-2“; Úřední věstník Republiky Slovinsko č. 51/09, 77/10 a 40/14 – ZIN-B) stanoví, že doporučená a pojištěná zásilka se adresátům doručuje do vlastních rukou na uvedenou adresu. Není-li to možné, je doporučená a pojištěná zásilka předána dospělému členu domácnosti nebo osobě oprávněné přijímat poštu (§ 41 ZPSto-2), přičemž dospělým členem domácnosti je osoba starší patnácti let, která žije s adresátem ve společné domácnosti (obecné podmínky poskytování všeobecných poštovních služeb ze dne 1. září 2014; září 2014; dále jen „obecné podmínky“).

8.2 Jak může být podle pravidel poštovního doručování v tomto členském státě doručení písemností ze zahraničí podle článku 14 nařízení č. 1393/2007 provedeno, jestliže ani adresát, ani žádná jiná osoba oprávněná přijmout zásilku (pokud to umožňují vnitrostátní pravidla poštovního doručování – viz výše) nebyla na adrese dodání zastižena?

Nelze-li doporučenou zásilku předat výše uvedeným osobám (adresátovi do vlastních rukou / dospělému členu domácnosti nebo osobě oprávněné přijímat písemnosti) kvůli jejich nepřítomnosti, vhodí doručovatel do schránky oznámení, v němž je uvedeno místo a lhůta pro vyzvednutí zásilky. Jestliže si adresát zásilku nevyzvedne ve lhůtě uvedené v poštovním oznámení, je zásilka vrácena odesílateli. Nechce-li adresát doporučenou a pojištěnou zásilku přijmout, uvede doručovatel na zásilce nebo na doručence datum a důvod odmítnutí přijetí a zásilku vrátí odesílateli.

8.3 Poskytuje pošta určitou lhůtu pro vyzvednutí písemností před odesláním písemností zpět jako nedoručených? Pokud ano, jakým způsobem je adresát informován, že si má na poště vyzvednout dopis?

Zásilku si lze na poště vyzvednout do 15 dnů ode dne, k němuž byl adresát vyrozuměn o jejím příchodu. Výjimkou jsou balíky ze zahraničí, při jejichž odesílání uvedl odesílatel lhůtu kratší než 15 dnů. Lhůty pro vyzvednutí poštovní zásilky jsou stanoveny v kalendářních dnech, počínaje dnem následujícím po dni, k němuž adresát obdržel oznámení o doručení. V případě zásilek uložených na poštách jako poste restante a zásilek určených pro uživatele poštovních přihrádek jsou lhůty stanoveny v kalendářních dnech počínaje od dne následujícího po dni příchodu zásilky na poštu (článek 27 obecných podmínek).

Do schránky adresáta se vhodí oznámení, ve kterém je uvedeno místo a lhůta pro vyzvednutí zásilky.

9 Existuje nějaký písemný doklad skutečnosti, že písemnost byla doručena?

Doklad skutečnosti, že písemnost byla doručena, představuje doručenka. Doručenku podepíše příjemce a doručovatel, přičemž příjemce uvede osobně na doručence slovy datum přijetí. Pokud příjemce neumí psát nebo není schopen se podepsat, uvede doručovatel jeho celé jméno a datum přijetí slovy a připojí poznámku uvádějící důvod, proč se příjemce nepodepsal.

Nechce-li příjemce doručenku podepsat, vyznačí toto doručovatel na doručence a uvede datum doručení slovy; písemnosti se poté považují za doručené. Uskutečňuje-li se doručování podle článku 142 třetího odstavce ZPP (náhradní doručení nebo „fiktivní“ doručení; viz rovněž body 8.2 a 7.3), uvede se na doručence datum uložení oznámení u adresáta a datum předání písemností soudu nebo poště.

Jsou-li podle ustanovení ZPP písemnosti předány osobě, která není osobou, jíž mají být písemnosti doručeny, uvede doručovatel na doručence jejich vzájemný vztah (čl. 149 odst. 5 ZPP).

10 Jak se postupuje v případě, když dojde k chybě a adresát písemnost nepřevezme nebo když doručení proběhne v rozporu se zákonem (např. pokud je písemnost doručena třetí osobě)? Může se písemnost i v tomto případě považovat za řádně doručenou (např. je možné zhojit právní vady u doručování), nebo je nutné nové doručení?

Doručenka obsahuje všechny prvky veřejné listiny, a prokazuje tudíž pravdivost skutečností, které jsou v ní potvrzeny. Je však možné prokázat, že skutečnosti uvedené v doručence pravdivé nejsou.

Pokud adresát písemnosti nepřijal nebo jestliže doručení nebylo údajně řádné, platí, že určité vady nebo chyby při doručování písemnosti lze zhojit. Adresáti proto nemohou tvrdit, že doručení nebylo řádné, je-li z jejich chování jednoznačně patrné, že navzdory nesprávnému doručení se s obsahem písemností seznámili jiným způsobem. To platí i v případě, že se písemnosti skutečně dostaly do rukou adresáta (pokud adresát např. písemnosti vyzvedne po uplynutí lhůty pro jejich vyzvednutí). Takto rovněž stanoví ZPP, který uvádí, že nelze tvrdit, že došlo k porušení pravidel doručování, pokud si adresát navzdory tomuto porušení písemnosti vyzvedne. V tomto případě se písemnosti považují za doručené v okamžiku, kdy si je adresát skutečně vyzvedne (čl. 139 odst. 5 ZPP).

Odstranění nebo zhojení chyb při doručování lze provést rovněž prostřednictvím institutu navrácení do původního stavu, kdy navrácení do původního stavu je možné, pokud prodlení při zhojení vady určitého procesního úkonu způsobila událost, kterou dotyčná strana nemohla ani při vynaložení dostatečné náležité péče předvídat nebo jí zabránit. Jestliže strana zmešká jednání nebo lhůtu pro provedení určitého procesního úkonu, a ztratí tudíž právo jej učinit, soud jí na její návrh umožní učinit tento úkon později (navrácení do původního stavu), pakliže uzná, že strana jednání nebo lhůtu zmeškala z oprávněného důvodu. Je-li přípustné navrácení do původního stavu, vrací se úkon do stavu, v jakém se nacházel před prodlením, a veškerá rozhodnutí, která soud vydal v důsledku prodlení, jsou zrušena (článek 116 ZPP).

Návrh je nutno podat do patnácti dnů ode dne skončení události, která způsobila, že strana jednání nebo lhůtu zmeškala; dozví-li se strana o prodlení později, pak ode dne, k němuž se o něm dověděla. Navrácení do původního stavu nelze požadovat po uplynutí šesti měsíců ode dne prodlení (článek 117 ZPP). Subjektivní i objektivní lhůta je prekluzivní a tyto lhůty nelze prodloužit.

11 Musím za doručení písemnosti zaplatit, a pokud ano, kolik?

Doručování poštou jako obecně uznávaný způsob doručování písemností stranám neukládá zvláštní náklady. Doručování jiným způsobem (např. zvláštní službou, která provádí doručování jako registrovanou činnost) znamená dodatečné náklady, takže soud je může nařídit pouze na návrh strany, která musí složit dostatečnou zálohu na uhrazení těchto nákladů. Jak je uvedeno ve zvláštních předpisech o činnosti osob provádějících doručování písemností v trestním a občanskoprávním řízení, soudní doručovatelé mají nárok na odměnu a náhradu nákladů, které vynaložili při své činnosti, podle dohody uzavřené se soudem, přičemž výši platby a náhrady nákladů stanoví soud.