Právní pomoc

1 Jaké náklady jsou spojeny se soudním řízením a kdo je obvykle nese?

Článek 151 občanského soudního řádu (Zakon o parničnom postupku) stanovuje, že náklady sporu zahrnují výdaje vzniklé v průběhu řízení nebo v souvislosti s ním. Mezi tyto náklady patří například výdaje na předkládání důkazů, soudní poplatky, publikační výdaje, výdaje na denní příspěvky a cestovní výdaje soudců a soudních zapisovatelů, cestovní výdaje stran ve spojitosti s dostavením se k soudu apod. Náklady sporu rovněž zahrnují odměnu za práci advokátů a dalších osob, které mají právo na odměnu ze zákona.

Podle článku 152 občanského soudního řádu musí každá strana předem uhradit náklady, které jí vzniknou v důsledku jejích kroků. Navrhuje-li strana důkaz, má povinnost na příkaz soudu předem uhradit částku nutnou k úhradě nákladů, které vzniknou v souvislosti s předložením důkazu. Základním principem při rozhodování o tom, kdo nakonec náklady sporu ponese, je to, která strana spor vyhraje. První odstavec článku 154 občanského soudního řádu tak stanovuje, že zcela neúspěšná strana má povinnost uhradit náklady vzniklé v důsledku řízení protistraně a jejím vedlejším účastníkům. Vedlejší účastník řízení, který podporuje neúspěšnou stranu, nese náklady vzniklé v důsledku jeho kroků. Podle druhého odstavce článku 154 občanského soudního řádu platí, že pokud je strana ve sporu úspěšná částečně, rozhoduje o úhradě nákladů soud na základě míry úspěšnosti ve sporu ve vztahu k nároku, který byl nakonec vznesen. Zvláštní pravidla platí v případech, kdy náklady sporu vzniknou chybou některé ze stran nebo událostí, která se jí přihodila, kdy je vynesen rozsudek na základě přiznání, kdy žalobce žalobu stáhne nebo se vzdá nároku, kdy je spor urovnán soudem a spoluúčastníci ve sporu pokračují (články 156–161 občanského soudního řádu).

2 Co je přesně právní pomoc?

Podle zákona o bezplatné právní pomoci (Zakon o besplatnoj pravnoj pomoći) je účelem právní pomoci dosahovat rovnosti před zákonem a poskytovat občanům Chorvatské republiky a dalším osobám účinnou právní ochranu a přístup k soudům a dalším veřejným orgánům za rovných podmínek v souladu s ustanoveními tohoto zákona.

Právní pomoc se poskytuje jako primární či sekundární právní pomoc.

Primární právní pomoc zahrnuje:

• obecné právní informace,
• právní poradenství,
• předkládání písemných podání u orgánů zřízených podle veřejného práva, u Evropského soudu pro lidská práva a mezinárodních organizací v souladu s mezinárodními dohodami a pravidly fungování těchto orgánů,
• zastupování v řízení u orgánů zřízených podle veřejného práva,
• právní pomoc při smírném mimosoudním urovnání sporu.

Primární právní pomoc poskytují kanceláře státní správy v okresech a příslušné správní orgány ve Městě Záhřeb (dále jen „kanceláře“), oprávněné spolky a právní instituce. Při poskytování primární právní pomoci jsou kanceláře oprávněny poskytovat obecné právní informace a právní poradenství a činit podání.

Sekundární právní pomoc zahrnuje:

• právní poradenství,
• předkládání písemných podání v řízeních týkajících se ochrany pracovních práv před zaměstnavateli,
• předkládání písemných podání v soudních řízeních,
• zastupování v soudních řízeních,
• právní pomoc při smírném urovnání sporu.

Sekundární právní pomoc poskytují advokáti.

Sekundární právní pomoc rovněž zahrnuje:

• osvobození od platby nákladů sporu,
• osvobození od platby soudních poplatků.

3 Mám nárok na právní pomoc?

Na bezplatnou právní pomoc mají nárok následující osoby:

• chorvatští občané,
• děti, které nemají chorvatské občanství a jsou nalezeny v Chorvatské republice bez doprovodu ze zákona odpovědné dospělé osoby,
• cizinci s dočasným povolením k pobytu pod podmínkou reciprocity nebo cizinci s povolením k trvalému pobytu,
• cizinci pod dočasnou ochranou,
• cizinci zdržující se protiprávně a cizinci s dočasným povolením k pobytu, a to v rámci řízení o vyhoštění ze země nebo o povolení návratu,
• žadatelé o azyl, cizinci pod doplňkovou ochranou a jejich rodinní příslušníci legálně pobývající v Chorvatské republice, a to v rámci řízení, ve kterých se právní pomoc neposkytuje podle konkrétního zákona.

Zpravidla je třeba v zájmu poskytnutí sekundární právní pomoci splnit následující podmínky:

1. celkový měsíční příjem žadatele a členů jeho domácnosti nesmí překročit částku rozpočtového základu (3 326,00 HRK) na člena domácnosti; a
2. celková hodnota majetku ve vlastnictví žadatele a členů jeho domácnosti nesmí překročit částku 60 rozpočtových základů (199 560,00 HRK).

Sekundární právní pomoc bude poskytnuta bez stanovení finanční situace, pokud je žadatel:

1. dítě v procesu výkonu práva na výživné,
2. oběť násilného trestného činu v rámci řízení za účelem výkonu práva na náhradu škody způsobené trestným činem,
3. osoba s nárokem na podpůrný příspěvek v souladu s konkrétními předpisy upravujícími výkon práv v rámci systému sociálního zabezpečení, nebo
4. osoba s nárokem na dávky podle zákona o právech veteránů chorvatské občanské války a jejich rodinných příslušníků (Zakon o pravima hrvatskih branitelja iz Domovinskog rata i članova njihovih obitelji) a zákona o ochraně vojenských a civilních válečných invalidů (Zakon o zaštiti vojnih i civilnih invalida rata).

Právní pomoc lze rovněž poskytovat v přeshraničních sporech. Přeshraniční spor je takový spor, ve kterém žadatel o právní pomoc má adresu trvalého nebo obvyklého pobytu v členském státě Evropské unie, který není členským státem, v němž soud působí nebo v němž má být rozsudek vymáhán.

Právní pomoc v přeshraničních sporech se poskytuje v občanskoprávních a obchodněprávních věcech, v mediačních řízeních a mimosoudních vyrovnáních a ve věcech vymáhání úředních listin a poskytování právní pomoci v takovýchto řízeních. Ustanovení o právní pomoci v přeshraničních sporech se nevztahuje na daňové, celní a další správní postupy.

Žadateli o právní pomoc v přeshraničním sporu bude právní pomoc poskytnuta, pokud splňuje podmínky stanovené zákonem o bezplatné právní pomoci. Výjimečně lze právní pomoc poskytnout žadateli, který podmínky vymezené v zákoně o bezplatné právní pomoci nesplňuje, pokud tento žadatel prokáže, že není schopen uhradit náklady řízení z důvodu rozdílných životních nákladů mezi členským státem bydliště a Chorvatskou republikou.

4 Je právní pomoc poskytována ve všech typech řízení?

Primární právní pomoc lze poskytnout v jakékoli právní záležitosti:

• pokud žadatel nemá dostatečné znalosti a kapacity k uplatnění svých práv,
• pokud žadateli právní pomoc nebyla poskytnuta na základě konkrétních předpisů,
• pokud podaná žádost není zjevně nedůvodná, a
• pokud je hmotná situace žadatele taková, že úhrada profesionální právní pomoci by mohla ohrozit životní podmínky žadatele a členů jeho domácnosti.

Sekundární právní pomoc poskytovaná advokáty a osvobození od platby nákladů sporu může být poskytnuta v následujících typech řízení:

• ve spojitosti s věcným právem, s výjimkou postupů katastrální evidence,
• ve spojitosti s pracovněprávními řízeními,
• ve spojitosti s rodinnými vztahy, s výjimkou řízení o rozvodu na základě dohody, kdy spolu manželé nemají nezletilé děti nebo adoptovali dítě, vůči kterému mají rodičovskou odpovědnost po dosažení zletilosti,
• vykonávací a zajišťovací řízení pro vymáhání či zajišťování nároku vyplývajícího z řízení, pro které může být poskytnuta právní pomoc v souladu s ustanoveními zákona o bezplatné právní pomoci,
• smírné urovnání sporu,
• výjimečně ve všech ostatních správních a občanskoprávních soudních řízeních, pokud takováto potřeba vyplývá z konkrétní životní situace žadatele a členů jeho domácnosti, a to v souladu se základním účelem zákona o bezplatné právní pomoci.

Sekundární právní pomoc zajišťovanou advokáty lze poskytnout ve výše uvedených řízeních za následujících podmínek:

• pokud jsou řízení komplexnější povahy,
• pokud se žadatel nemůže zastupovat sám,
• pokud je hmotná situace žadatele taková, že úhrada profesionální právní pomoci by mohla ohrozit životní podmínky žadatele a členů jeho domácnosti, a to v souladu se zvláštními podmínkami vymezenými v článku 14 zákona o bezplatné právní pomoci,
• pokud se nejedná o zlovolný spor,
• pokud v posledních šesti měsících ode dne podání žádosti nebyla zamítnuta žádost tohoto žadatele z důvodu úmyslného uvedení nesprávných informací, a
• pokud nebyla žadateli poskytnuta právní pomoc na základě konkrétních předpisů.

Osvobození od soudních poplatků lze udělit ve všech soudních řízeních (občanskoprávních řízeních a správních sporech), pokud je hmotná situace žadatele taková, že úhrada soudních poplatků by mohla ohrozit životní podmínky žadatele a členů jeho rodiny, a to v souladu se zvláštními podmínkami vymezenými v článku 14 zákona o bezplatné právní pomoci. Při rozhodování bude zvláštní pozornost věnována výši soudních poplatků v rámci postupu, ve kterém se o osvobození žádá.

5 Existují v případě potřeby zvláštní postupy?

Kancelář musí o žádosti o schválení sekundární právní pomoci rozhodnout do 15 dnů ode dne podání. Pokud žadatel pozbude práva činit právní kroky, pro které žádost podal, z důvodu uplynutí termínu, musí kancelář o žádosti rozhodnout v kratší lhůtě, která žadateli umožní podniknout tyto kroky včas.

6 Kde mohu získat formulář žádosti o právní pomoc?

Chcete-li zahájit postup k získání primární právní pomoci, je třeba přímo kontaktovat poskytovatele primární právní pomoci (oprávněný spolek, právní instituci nebo kancelář). Není třeba vyplňovat žádný zvláštní formulář žádosti.

Chcete-li zahájit postup k získání sekundární právní pomoci, je třeba podat žádost o poskytnutí právní pomoci na předepsaném formuláři u příslušné kanceláře. Formulář žádosti o právní pomoc lze získat od kanceláří a na webových stránkách kanceláří a ministerstva spravedlnosti.

Žádosti o právní pomoc v přeshraničním sporu a žádosti o předávání žádostí o právní pomoc v přeshraničním sporu se podávají na formulářích předepsaných rozhodnutím Komise 2004/844/ES ze dne 9. listopadu 2004, kterým se zavádí standardní formulář pro žádosti o právní pomoc, v souladu se směrnicí Rady č. 2003/8/ES o zlepšení přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních sporech stanovením minimálních společných pravidel pro právní pomoc v těchto sporech, a rozhodnutím Komise 2005/630/ES ze dne 26. srpna 2005, kterým se v souladu se směrnicí Rady 2003/8/ES zavádí formulář pro předávání žádostí o právní pomoc, zveřejněnými v Úředním věstníku Evropské unie.

Formuláře a všechny průvodní dokumenty v přeshraničních sporech je nutné podávat přeložené do chorvatštiny. V opačném případě bude žádost zamítnuta.

7 Jaké dokumenty je třeba předložit spolu s formulářem žádosti o právní pomoc?

Je-li žádost podána u příslušné kanceláře, musí k ní být přiložen písemný souhlas žadatele a členů jeho domácnosti s přístupem ke všem údajům o celkových příjmech a majetku, ve kterém žadatel stvrdí, že uvedené informace jsou přesné a úplné.

Oběti domácího násilí podávají souhlas s přístupem k veškerým údajům o příjmu a majetku pouze za sebe. Souhlas nepodávají členové domácnosti, kteří se účastní řízení jako obžalovaní nebo jejichž zájmy jsou protichůdné k zájmům žadatele.

K formuláři žádosti o právní pomoc v přeshraničním sporu musí být přiložena příslušná dokumentace nutná pro rozhodnutí o žádosti.

8 Kde mám podat žádost o právní pomoc?

Chcete-li zahájit postup k získání primární právní pomoci, je třeba přímo kontaktovat poskytovatele primární právní pomoci (oprávněný spolek, právní instituci nebo kancelář). Není třeba podávat zvláštní žádost. Chcete-li zahájit postup k získání sekundární právní pomoci, je třeba podat žádost u kanceláře územně příslušné pro adresu trvalého nebo obvyklého pobytu žadatele.

Žadatel, který má adresu trvalého nebo obvyklého pohybu v členském státě Evropské unie a usiluje o právní pomoc v přeshraničním sporu u soudu v Chorvatské republice, musí podat žádost o právní pomoc k Ministerstvu spravedlnosti Chorvatské republiky (přijímající orgán).

Strana, která má adresu trvalého nebo obvyklého pobytu v Chorvatské republice a usiluje o právní pomoc v přeshraničním sporu u soudu v jiném členském státě Evropské unie, musí podat žádost ke kanceláři místně příslušné pro jeho místo trvalého nebo obvyklého pobytu.

9 Jak zjistím, zda mám nárok na právní pomoc?

Sekundární právní pomoc se poskytuje žadatelům, kteří splňují podmínky pro uplatnění práva na právní pomoc, formou vydání rozhodnutí o poskytnutí právní pomoci. Kancelář musí o žádosti rozhodnout do 15 dnů od data jejího podání.

10 Pokud mám nárok na právní pomoc, jak mám postupovat?

Rozhodnutí o právní pomoci zahrnuje právo využít některé nebo všechny formy sekundární právní pomoci pro postup určitého typu a stupně. Výše uvedené rozhodnutí obsahuje osobní údaje příjemce právní pomoci, stručný popis právní záležitosti, pro kterou byla právní pomoc poskytnuta, formu a rozsah schválené právní pomoci, údaje o advokátovi, který právní pomoc bude poskytovat, a další údaje relevantní pro rozhodnutí.

Když žadatel podá žádost o právní pomoc formou osvobození od soudních poplatků, musí soud informovat v podání, případně při provádění dalšího kroku v soudním řízení, o podané žádosti o osvobození od soudních poplatků a musí předat soudu rozhodnutí osvobozující jej od platby soudních poplatků nejpozději šest měsíců ode dne podání žádosti nebo od data provedení dalšího kroku v řízení.

11 Pokud mám nárok na právní pomoc, kdo vybere mého právníka?

Rozhodnutí o poskytnutí sekundární právní pomoci rovněž určí advokáta, který žadateli právní pomoc poskytne. Příjemce právní pomoci musí předat rozhodnutí advokátovi uvedenému v rozhodnutí. Výjimečně kancelář pro příjemce s jeho předchozím souhlasem přiloženým k žádosti o právní pomoc jmenuje jiného advokáta.

12 Jsou v rámci právní pomoci hrazeny veškeré náklady řízení?

Jak je uvedeno výše, rozhodnutí o poskytnutí právní pomoci zahrnuje právo použít některé nebo všechny formy sekundární právní pomoci pro postup určitého typu a stupně. V rozhodnutí o poskytnutí právní pomoci může být příjemce plně nebo částečně osvobozen od úhrady nákladů právního zastoupení, nákladů sporu (osvobození od platby předem za náklady na svědky, tlumočníky, znalce, dokazování a soudní publikace) a soudních poplatků.

Právní pomoc se rovněž poskytuje v plném rozsahu, pokud je žadatel příjemcem podpůrného příspěvku v souladu s konkrétními předpisy upravujícími uplatňování práv v systému sociálního zabezpečení, tj. na základě práva na dávky podle zákona o právech veteránů chorvatské občanské války a jejich rodinných příslušníků a zákona o ochraně vojenských a civilních válečných invalidů, případně pokud celkový příjem žadatele a členů jeho domácnosti nepřesahuje 50 % měsíční částky rozpočtového základu na člena domácnosti.

Zvýšení celkového příjmu žadatele a členů jeho domácnosti nad 50 % rozpočtového základu na člena domácnosti vede ke snížení výše právní pomoci, a to tak, že každý nárůst o 10 % vede ke snížení právní pomoci o 10 %, ale výše právní pomoci by neměla být nižší než 50 % nákladů stanovených pro právní pomoc.

Nebyla-li právní pomoc poskytnuta v plném rozsahu, může žadatel podat odvolání k ministerstvu spravedlnosti proti té části rozhodnutí, kterou se právní pomoc odepírá. Takovéto odvolání nemá za následek pozdržení možnosti využít schválenou výši právní pomoci. Proti rozhodnutí ministerstva spravedlnosti zamítajícímu žádost lze zahájit správní řízení.

13 Pokud mám nárok pouze na omezenou právní pomoc, kdo ponese ostatní náklady?

Byla-li právní pomoc poskytnuta v omezeném rozsahu, nese zbývající náklady příjemce právní pomoci. V každém případě platí, že pokud příjemce právní pomoci je ve věci úspěšný, soud rozhodne, že dané straně mají být nahrazeny náklady řízení druhou stranou.

14 Vztahuje se právní pomoc i na opravné prostředky?

Žádost o právní pomoc může žádat o poskytnutí právní pomoci pro obě fáze občanskoprávního řízení. V zájmu vypracování mimořádných právních prostředků je nutné podat zvláštní žádost. Konkrétní rozhodnutí bude vydáno pouze pro daný právní krok.

15 Může být přiznaná právní pomoc odňata před ukončením řízení (nebo i po ukončení řízení)?

Pokud se v průběhu řízení finanční situace příjemce právní pomoci a členů jeho domácnosti zlepší natolik, že pokud by tato zlepšená finanční situace existovala v okamžiku podání žádosti, ovlivnilo by to právo žadatele na právní pomoc a rozsah právní pomoci, příslušná kancelář právní pomoc celkově či částečně odvolá. Příjemci právní pomoci musí informovat kancelář o jakémkoli zlepšení své finanční situace do osmi dnů ode dne, kdy se o něm dozvěděli. Příjemce právní pomoci může proti rozhodnutí o odvolání rozhodnutí poskytnout právní pomoc podat odvolání k ministerstvu spravedlnosti do 15 dnů od data obdržení takového rozhodnutí. Proti rozhodnutí ministerstva spravedlnosti lze zahájit správní řízení.

16 Mohu napadnout nepřiznání právní pomoci?

Žadatel nebo příjemce právní pomoci může podat odvolání proti rozhodnutí kanceláře zamítající žádost o právní pomoc nebo proti té části rozhodnutí, kterou se odepírá poskytnutí právní pomoci v plné výši, do 15 dnů od data obdržení takového rozhodnutí. Ministerstvo spravedlnosti musí o odvolání rozhodnout do osmi dnů od data obdržení platného odvolání. Proti rozhodnutí ministerstva spravedlnosti lze zahájit správní řízení.

Další informace:

Webové stránky Ministerstva spravedlnosti.

Zákon o bezplatné právní pomoci (Narodne novine (NN; Úřední věstník Chorvatské republiky) č. 143/13 a 98/19)

Občanský soudní řád (NN č. 53/91, 91/92, 58/93, 112/99, 88/01, 117/03, 88/05, 02/07, 84/08, 96/08, 123/08, 57/11, 148/11 – konsolidované znění, 25/13, 89/14, 70/19)