Právní pomoc

1 Jaké náklady jsou spojeny se soudním řízením a kdo je obvykle nese?

Článek 151 zákona o občanském právu procesním (Zakon o parničnom postupku) stanovuje, že náklady sporu zahrnují výdaje vzniklé v průběhu řízení nebo v souvislosti s ním. Mezi tyto náklady patří například výdaje na předkládání důkazů, soudní poplatky, publikační výdaje, výdaje na denní příspěvky a cestovní výdaje soudců a soudních zapisovatelů, cestovní výdaje stran ve spojitosti s dostavením se k soudu apod. Náklady sporu rovněž zahrnují odměnu za práci advokátů a dalších osob, které mají právo na odměnu ze zákona.

Podle článku 152 zákona o občanském právu procesním musí každý účastník řízení předem uhradit náklady, které mu vzniknou v důsledku jeho kroků. Navrhuje-li účastník řízení důkaz, má povinnost na příkaz soudu předem uhradit částku nutnou k úhradě nákladů, které vzniknou v souvislosti s předložením důkazu. Základním principem při rozhodování o tom, kdo nakonec náklady sporu ponese, je to, která strana spor vyhraje. První odstavec článku 154 zákona o občanském právu procesním tak stanovuje, že zcela neúspěšná strana má povinnost uhradit náklady vzniklé v důsledku řízení protistraně a jejím vedlejším účastníkům. Vedlejší účastník řízení na straně neúspěšného účastníka řízení je povinen uhradit náklady, které vznikly v důsledku jeho kroků. Podle druhého odstavce článku 154 zákona o občanském právu procesním platí, že pokud je účastník řízení ve sporu úspěšný částečně, rozhoduje o úhradě nákladů soud na základě míry úspěšnosti ve sporu ve vztahu k nároku, který byl nakonec vznesen. Zvláštní pravidla platí v případech, kdy náklady sporu vzniknou chybou některého z účastníků řízení nebo událostí, která se mu přihodila, kdy je vynesen rozsudek na základě přiznání, kdy žalobce žalobu stáhne nebo se vzdá nároku, kdy je spor urovnán soudem a spoluúčastníci ve sporu pokračují (články 156–161 zákona o občanském právu procesním).

2 Co je přesně právní pomoc?

Podle zákona o bezplatné právní pomoci (Zakon o besplatnoj pravnoj pomoći) je účelem právní pomoci dosahovat rovnosti před zákonem a poskytovat občanům Chorvatské republiky a dalším osobám účinnou právní ochranu a přístup k soudům a dalším veřejnoprávním orgánům za rovných podmínek v souladu s ustanoveními tohoto zákona.

Právní pomoc se poskytuje jako primární či sekundární právní pomoc.

Primární právní pomoc zahrnuje:

• obecné právní informace,
• právní poradenství,
• vypracování podání pro veřejnoprávní subjekty, Evropský soud pro lidská práva a mezinárodní organizace na základě mezinárodních dohod a pravidel fungování těchto subjektů,
• zastupování v řízení u orgánů zřízených podle veřejného práva,
• právní pomoc při smírném mimosoudním urovnání sporu.

Primární právní pomoc poskytují orgány státní správy v krajích a ve městě Záhřeb (dále jen: správní orgány), oprávněná sdružení a právní kliniky. Při poskytování primární právní pomoci jsou správní orgány oprávněny nabízet obecné právní informace a právní poradenství a vypracovávat podání.

Sekundární právní pomoc zahrnuje:

• právní poradenství,
• vypracování podání v řízeních na ochranu práv zaměstnanců vůči zaměstnavateli,
• vypracování podání v soudních sporech,
• zastupování v soudních řízeních,
• právní pomoc při smírném urovnání sporu.

Sekundární právní pomoc poskytují advokáti.

Sekundární právní pomoc rovněž zahrnuje:

• osvobození od nákladů soudního řízení,
• osvobození od soudních poplatků.

3 Mám nárok na právní pomoc?

Na bezplatnou právní pomoc mají nárok následující osoby:

• státní příslušníci Chorvatska,
• děti, které nejsou nemají chorvatskou státní příslušnost, ale nacházejí se v Chorvatsku bez doprovodu dospělého opatrovníka,
• cizinci s dočasným povolením k pobytu pod podmínkou reciprocity nebo cizinci s povolením k trvalému pobytu,
• cizinci pod dočasnou ochranou,
• cizinci zdržující se protiprávně a cizinci s dočasným povolením k pobytu, a to v rámci řízení o vyhoštění ze země nebo o povolení návratu,
• žadatelé o azyl, osoby se statusem azylanta a cizinci pod doplňkovou ochranou a jejich rodinní příslušníci legálně pobývající v Chorvatské republice, a to v rámci řízení, ve kterých se právní pomoc neposkytuje podle zvláštního zákona.

Zpravidla je třeba v zájmu poskytnutí sekundární právní pomoci splnit následující podmínky:

1. celkový měsíční příjem žadatele a členů jeho domácnosti nesmí překročit částku vyměřovacího základu (3 326,00 HRK) na člena domácnosti; a
2. celková hodnota majetku ve vlastnictví žadatele a členů jeho domácnosti nesmí překročit částku 60násobku vyměřovacího základu (199 560,00 HRK).

Poskytnutí druhotné právní pomoci je přiznáno bez předchozího posouzení ekonomické situace žadatele, pokud je žadatelem:

1. dítě v procesu výkonu práva na výživné,
2. oběť násilného trestného činu v rámci řízení za účelem výkonu práva na náhradu škody způsobené trestným činem,
3. příjemce příspěvků na výživu podle zvláštních předpisů o právech sociálního zabezpečení, nebo
4. příjemce příspěvků na životní náklady podle zákona o právech veteránů chorvatské války za nezávislost a jejich rodinných příslušníků (Zakon o pravima hrvatskih branitelja iz Domovinskog rata i članova njihovih obitelji) a zákona o ochraně vojenských a civilních válečných veteránů (Zakon o zaštiti vojnih i civilnih invalida rata).

Právní pomoc lze rovněž poskytovat v přeshraničních sporech. Přeshraniční spor je spor, v němž má strana žádající o právní pomoc bydliště nebo místo obvyklého pobytu v členském státě EU jiném než je členský stát, v němž zasedá soud nebo v němž má být rozhodnutí vymáháno.

Právní pomoc v přeshraničních sporech se poskytuje v občanských a obchodních věcech, mediačních řízeních, mimosoudních urovnáních, vymáhání veřejných listin a právního poradenství v těchto řízeních. Ustanovení o právní pomoci v přeshraničních sporech se nepoužijí v daňových, celních a jiných správních řízeních.

Žadateli o právní pomoc v přeshraničním sporu bude právní pomoc poskytnuta, pokud splňuje podmínky stanovené zákonem o bezplatné právní pomoci. Výjimečně lze právní pomoc poskytnout žadateli, který podmínky vymezené v zákoně o bezplatné právní pomoci nesplňuje, pokud tento žadatel prokáže, že není schopen uhradit náklady řízení z důvodu rozdílných životních nákladů mezi členským státem bydliště nebo obvyklého pobytu a Chorvatskou republikou.

4 Je právní pomoc poskytována ve všech typech řízení?

Primární právní pomoc lze poskytnout v jakékoli právní záležitosti za předpokladu, že:

• žadatel nemá potřebné znalosti nebo schopnosti k uplatňování svých práv,
• žadatel nezískal právní pomoc podle zvláštních právních předpisů,
• podaná žádost není zjevně nedůvodná a
• pokud je hmotná situace žadatele taková, že úhrada profesionální právní pomoci by mohla ohrozit životní podmínky žadatele a členů jeho domácnosti.

Sekundární právní pomoc poskytovaná advokáty a osvobození od platby nákladů sporu lze poskytnout v následujících typech řízení:

• řízení týkající se věcných práv, s výjimkou katastrálního řízení,
• řízení týkající se pracovněprávních vztahů,
• řízení týkající se rodinných vztahů, s výjimkou řízení týkajících se rozvodu po vzájemné dohodě, pokud manželé nemají společné nebo osvojené nezletilé děti nebo zletilé děti, které jsou v jejich rodičovské péči,
• vykonávací a zajišťovací řízení pro vymáhání či zajišťování nároku vyplývajícího z řízení, v nichž může být poskytnuta právní pomoc podle ustanovení zákona o bezplatné právní pomoci,
• smírné urovnání sporu,
• výjimečně ve všech ostatních správních a občanskoprávních soudních řízeních, pokud takováto potřeba vyplývá z konkrétní životní situace žadatele a členů jeho domácnosti, a to v souladu se základním účelem zákona o bezplatné právní pomoci.

Sekundární právní pomoc zajišťovanou advokáty lze poskytnout ve výše uvedených řízeních za následujících podmínek:

• řízení je složité,
• žadatel není schopen se zastupovat sám,
• hmotná situace žadatele je taková, že úhrada profesionální právní pomoci by mohla ohrozit životní podmínky žadatele a členů jeho domácnosti, a to v souladu se zvláštními podmínkami vymezenými v článku 14 zákona o bezplatné právní pomoci,
• řízení není šikanózní,
• žadateli nebyla v posledních šesti měsících zamítnuta žádost z důvodu úmyslného podání nepřesných informací a
• žadatel nezískal právní pomoc podle zvláštních právních předpisů.

Osvobození od soudních poplatků lze udělit ve všech soudních řízeních (občanskoprávních řízeních a správních sporech), pokud je hmotná situace žadatele taková, že úhrada soudních poplatků by mohla ohrozit životní podmínky žadatele a členů jeho rodiny, a to v souladu se zvláštními podmínkami vymezenými v článku 14 zákona o bezplatné právní pomoci. Při rozhodování bude zvláštní pozornost věnována výši soudních poplatků v rámci postupu, ve kterém se o osvobození žádá.

5 Existují v případě potřeby zvláštní postupy?

Správní orgán musí o žádosti o schválení sekundární právní pomoci rozhodnout do 15 dnů ode dne podání. Pokud žadatel pozbude práva činit právní kroky, pro které žádost podal, z důvodu uplynutí lhůty, musí správní orgán o žádosti rozhodnout v kratší lhůtě, která žadateli umožní podniknout tyto kroky včas.

6 Kde mohu získat formulář žádosti o právní pomoc?

Chcete-li zahájit postup k získání primární právní pomoci, je třeba přímo kontaktovat poskytovatele primární právní pomoci (oprávněný spolek, právní instituci nebo správní orgán). Není třeba vyplňovat žádný zvláštní formulář žádosti.

Chcete-li zahájit postup k získání sekundární právní pomoci, je třeba podat žádost o poskytnutí právní pomoci na předepsaném formuláři u příslušné kanceláře. Formulář žádosti o právní pomoc lze získat od kanceláří a na webových stránkách kanceláří a Ministerstva spravedlnosti a veřejné správy (Ministarstvo pravosuđa i uprave).

Žádosti o právní pomoc v přeshraničním sporu a žádosti o předávání žádostí o právní pomoc v přeshraničním sporu se podávají na formulářích předepsaných rozhodnutím Komise 2004/844/ES ze dne 9. listopadu 2004, kterým se zavádí standardní formulář pro žádosti o právní pomoc, v souladu se směrnicí Rady č. 2003/8/ES o zlepšení přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních sporech stanovením minimálních společných pravidel pro právní pomoc v těchto sporech, a rozhodnutím Komise 2005/630/ES ze dne 26. srpna 2005, kterým se v souladu se směrnicí Rady 2003/8/ES zavádí formulář pro předávání žádostí o právní pomoc, zveřejněnými v Úředním věstníku Evropské unie.

Formuláře a všechny průvodní dokumenty v přeshraničních sporech je nutné podávat přeložené do chorvatštiny. Jinak bude žádost zamítnuta.

7 Jaké dokumenty je třeba předložit spolu s formulářem žádosti o právní pomoc?

Je-li žádost podána u příslušného správního orgánu, musí k ní být přiložen písemný souhlas žadatele a členů jeho domácnosti s přístupem ke všem údajům o celkových příjmech a majetku, ve kterém žadatel stvrdí, že uvedené informace jsou přesné a úplné.

Oběti domácího násilí podávají souhlas s přístupem k veškerým údajům o příjmu a majetku pouze za sebe. Souhlas nepodávají členové domácnosti, kteří se účastní řízení jako obžalovaní nebo jejichž zájmy jsou protichůdné k zájmům žadatele.

K formuláři žádosti o právní pomoc v přeshraničním sporu musí být přiložena příslušná dokumentace nutná pro rozhodnutí o žádosti.

8 Kde mám podat žádost o právní pomoc?

Chcete-li zahájit postup k získání primární právní pomoci, je třeba přímo kontaktovat poskytovatele primární právní pomoci (oprávněný spolek, právní instituci nebo správní orgán). Není třeba podávat zvláštní žádost. Chcete-li zahájit postup k získání sekundární právní pomoci, je třeba podat žádost u správního orgánu územně příslušného podle místa bydliště nebo obvyklého pobytu žadatele.

Žadatel, který má bydliště nebo obvyklý pobyt v členském státě Evropské unie a žádá o právní pomoc v přeshraničním sporu u soudu v Chorvatské republice, musí podat žádost o právní pomoc k Ministerstvu spravedlnosti a veřejné správy Chorvatské republiky (přijímající orgán).

Strana, která má bydliště nebo obvyklý pobyt v Chorvatské republice a žádá o právní pomoc v přeshraničním sporu u soudu v jiném členském státě Evropské unie, musí podat žádost ke kanceláři místně příslušné pro místo jejího trvalého bydliště nebo obvyklého pobytu.

9 Jak zjistím, zda mám nárok na právní pomoc?

Sekundární právní pomoc se poskytuje žadatelům, kteří splňují podmínky pro uplatnění práva na právní pomoc, formou přijetí rozhodnutí o poskytnutí právní pomoci. Správní orgán musí o žádosti rozhodnout do 15 dnů od data jejího podání.

10 Pokud mám nárok na právní pomoc, jak mám postupovat?

Rozhodnutí o právní pomoci zahrnuje právo využít některé nebo všechny formy sekundární právní pomoci pro postup určitého typu a stupně. Výše uvedené rozhodnutí obsahuje osobní údaje příjemce právní pomoci, stručný popis právní záležitosti, pro kterou byla právní pomoc poskytnuta, formu a rozsah schválené právní pomoci, údaje o advokátovi, který právní pomoc bude poskytovat, a další údaje relevantní pro rozhodnutí.

Když žadatel podá žádost o právní pomoc formou osvobození od soudních poplatků, musí soud informovat v podání, případně při provádění dalšího kroku v soudním řízení, o žádosti o osvobození od soudních poplatků a musí předat soudu rozhodnutí osvobozující jej od platby soudních poplatků nejpozději šest měsíců ode data podání žádosti nebo od data provedení dalšího kroku v řízení.

11 Pokud mám nárok na právní pomoc, kdo vybere mého právníka?

V rozhodnutí o poskytnutí sekundární právní pomoci je rovněž uveden právník, který bude právní pomoc poskytovat. Příjemce právní pomoci musí předat rozhodnutí advokátovi uvedenému v rozhodnutí. Výjimečně správní orgán pro příjemce s jeho předchozím souhlasem přiloženým k žádosti o právní pomoc jmenuje jiného advokáta.

12 Jsou v rámci právní pomoci hrazeny veškeré náklady řízení?

Jak je uvedeno výše, rozhodnutí o poskytnutí právní pomoci zahrnuje právo použít některé nebo všechny formy sekundární právní pomoci pro postup určitého typu a stupně. V rozhodnutí o poskytnutí právní pomoci může být příjemce plně nebo částečně osvobozen od úhrady nákladů právního zastoupení, nákladů sporu (osvobození od platby předem za náklady na svědky, tlumočníky, znalce, dokazování a soudní publikace) a soudních poplatků.

Právní pomoc se rovněž poskytuje v plném rozsahu, pokud je žadatel příjemcem podpůrného příspěvku v souladu se zvláštními předpisy upravujícími uplatňování práv v systému sociálního zabezpečení nebo příspěvků na životní náklady podle zákona o právech veteránů chorvatské války za nezávislost a jejich rodinných příslušníků a zákona o ochraně vojenských a civilních válečných veteránů, případně pokud celkový příjem žadatele a členů jeho domácnosti nepřesahuje 50 % měsíční částky vyměřovacího základu na člena domácnosti.

Zvýšení celkového příjmu žadatele a členů jeho domácnosti nad 50 % vyměřovacího základu na člena domácnosti vede ke snížení výše právní pomoci, a to tak, že každý nárůst o 10 % vede ke snížení právní pomoci o 10 %, ale výše právní pomoci by neměla být nižší než 50 % nákladů stanovených pro právní pomoc.

Nebyla-li právní pomoc poskytnuta v plném rozsahu, může žadatel podat odvolání k Ministerstvu spravedlnosti a veřejné správy proti té části rozhodnutí, kterou se právní pomoc odepírá. Takovéto odvolání nemá za následek pozdržení možnosti využít schválenou výši právní pomoci. Proti rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti a veřejné správy zamítajícímu žádost lze zahájit správní řízení.

13 Pokud mám nárok pouze na omezenou právní pomoc, kdo ponese ostatní náklady?

Byla-li právní pomoc poskytnuta v omezeném rozsahu, nese zbývající náklady příjemce právní pomoci. V každém případě platí, že pokud příjemce právní pomoci je ve věci úspěšný, soud rozhodne, že dané straně mají být nahrazeny náklady řízení druhou stranou.

14 Vztahuje se právní pomoc i na opravné prostředky?

Žádost o právní pomoc může žádat o poskytnutí právní pomoci pro obě fáze občanskoprávního řízení. V zájmu vypracování mimořádných opravných prostředků je nutné podat zvláštní žádost. Konkrétní rozhodnutí bude vydáno pouze pro daný právní krok.

15 Může být přiznaná právní pomoc odňata před ukončením řízení (nebo i po ukončení řízení)?

Pokud se v průběhu řízení finanční situace příjemce právní pomoci a členů jeho domácnosti zlepší natolik, že pokud by tato zlepšená finanční situace existovala v okamžiku podání žádosti, ovlivnilo by to právo žadatele na právní pomoc a rozsah právní pomoci, příslušný správní orgán právní pomoc celkově či částečně odvolá. Příjemci právní pomoci musí správní orgán informovat o jakémkoli zlepšení své finanční situace do osmi dnů ode dne, kdy se o něm dozvěděli. Příjemce právní pomoci může proti rozhodnutí o odvolání rozhodnutí poskytnout právní pomoc podat odvolání k Ministerstvu spravedlnosti a veřejné správy do 15 dnů od data obdržení takového rozhodnutí. Proti rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti a veřejné správy lze zahájit správní řízení.

16 Mohu napadnout nepřiznání právní pomoci?

Žadatel nebo příjemce právní pomoci může podat opravný prostředek proti rozhodnutí správního orgánu zamítajícího žádost o právní pomoc nebo proti té části rozhodnutí, kterou se odepírá poskytnutí právní pomoci v plné výši, do 15 dnů od data obdržení takového rozhodnutí. Ministerstvo spravedlnosti a veřejné správy musí o opravném prostředku rozhodnout do osmi dnů od data obdržení platného opravného prostředku. Proti rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti a veřejné správy lze zahájit správní řízení.

Další informace:

Webové stránky Ministerstva spravedlnosti a veřejné správy.

Zákon o bezplatné právní pomoci (Narodne novine (NN; Úřední věstník Chorvatské republiky) č. 143/13 a 98/19)

Zákon o občanském právu procesním (NN č. 53/91, 91/92, 58/93, 112/99, 88/01, 117/03, 88/05, 02/07, 84/08, 96/08, 123/08, 57/11, 148/11 – konsolidované znění, 25/13, 89/14, 70/19)