Upozorňujeme, že výchozí chorvatština verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.
Swipe to change

Právní pomoc

Chorvatsko
Obsah zajišťuje
European Judicial Network
Evropská soudní síť (občanské a obchodní věci)

1 Jaké náklady jsou spojeny se soudním řízením a kdo je obvykle nese?

Článek 151 zákona o občanském právu procesním (Zakon o parničnom postupku) stanovuje, že náklady sporu zahrnují výdaje vzniklé v průběhu řízení nebo v souvislosti s ním. Mezi tyto náklady patří například výdaje na předkládání důkazů, soudní poplatky, publikační výdaje, výdaje na denní příspěvky a cestovní výdaje soudců a soudních zapisovatelů, cestovní výdaje stran ve spojitosti s dostavením se k soudu apod. Náklady sporu rovněž zahrnují odměnu za práci advokátů a dalších osob, které mají právo na odměnu ze zákona.

Podle článku 152 zákona o občanském právu procesním musí každý účastník řízení předem uhradit náklady, které mu vzniknou v důsledku jeho kroků. Navrhuje-li účastník řízení důkaz, má povinnost na příkaz soudu předem uhradit částku nutnou k úhradě nákladů, které vzniknou v souvislosti s předložením důkazu. Základním principem při rozhodování o tom, kdo nakonec náklady sporu ponese, je to, která strana spor vyhraje. První odstavec článku 154 zákona o občanském právu procesním tak stanovuje, že zcela neúspěšná strana má povinnost uhradit náklady vzniklé v důsledku řízení protistraně a jejím vedlejším účastníkům. Vedlejší účastník řízení na straně neúspěšného účastníka řízení je povinen uhradit náklady, které vznikly v důsledku jeho kroků. Podle druhého odstavce článku 154 zákona o občanském právu procesním platí, že pokud je účastník řízení ve sporu úspěšný částečně, rozhoduje o úhradě nákladů soud na základě míry úspěšnosti ve sporu ve vztahu k nároku, který byl nakonec vznesen. Zvláštní pravidla platí v případech, kdy náklady sporu vzniknou chybou některého z účastníků řízení nebo událostí, která se mu přihodila, kdy je vynesen rozsudek na základě přiznání, kdy žalobce žalobu stáhne nebo se vzdá nároku, kdy je spor urovnán soudem a spoluúčastníci ve sporu pokračují (články 156–161 zákona o občanském právu procesním).

2 Co je přesně právní pomoc?

Podle zákona o bezplatné právní pomoci (Zakon o besplatnoj pravnoj pomoći) je účelem právní pomoci dosahovat rovnosti před zákonem a poskytovat občanům Chorvatské republiky a dalším osobám účinnou právní ochranu a přístup k soudům a dalším veřejnoprávním orgánům za rovných podmínek v souladu s ustanoveními tohoto zákona.

Právní pomoc se poskytuje jako primární či sekundární právní pomoc.

Primární právní pomoc zahrnuje:

  • obecné právní informace,
  • právní poradenství,
  • vypracování podání pro veřejnoprávní subjekty, Evropský soud pro lidská práva a mezinárodní organizace na základě mezinárodních dohod a pravidel fungování těchto subjektů,
  • zastupování v řízení u orgánů zřízených podle veřejného práva,
  • právní pomoc při smírném mimosoudním urovnání sporu.

Primární právní pomoc poskytují orgány státní správy v krajích a ve městě Záhřeb (dále jen: správní orgány), oprávněná sdružení a právní kliniky. Při poskytování primární právní pomoci jsou správní orgány oprávněny nabízet obecné právní informace a právní poradenství a vypracovávat podání.

Sekundární právní pomoc zahrnuje:

  • právní poradenství,
  • vypracování podání v řízeních na ochranu práv zaměstnanců vůči zaměstnavateli,
  • vypracování podání v soudních sporech,
  • zastupování v soudních řízeních,
  • právní pomoc při smírném urovnání sporu.

Sekundární právní pomoc poskytují advokáti.

Sekundární právní pomoc rovněž zahrnuje:

  • osvobození od nákladů soudního řízení,
  • osvobození od soudních poplatků.

3 Mám nárok na právní pomoc?

Na bezplatnou právní pomoc mají nárok následující osoby:

  • státní příslušníci Chorvatska,
  • děti, které nejsou nemají chorvatskou státní příslušnost, ale nacházejí se v Chorvatsku bez doprovodu dospělého opatrovníka,
  • cizinci s dočasným povolením k pobytu pod podmínkou reciprocity nebo cizinci s povolením k trvalému pobytu,
  • cizinci pod dočasnou ochranou,
  • cizinci zdržující se protiprávně a cizinci s dočasným povolením k pobytu, a to v rámci řízení o vyhoštění ze země nebo o povolení návratu,
  • žadatelé o azyl, osoby se statusem azylanta a cizinci pod doplňkovou ochranou a jejich rodinní příslušníci legálně pobývající v Chorvatské republice, a to v rámci řízení, ve kterých se právní pomoc neposkytuje podle zvláštního zákona.

Zpravidla je třeba v zájmu poskytnutí sekundární právní pomoci splnit následující podmínky:

  1. celkový měsíční příjem žadatele a členů jeho domácnosti nesmí překročit částku vyměřovacího základu (3 326,00 HRK) na člena domácnosti; a
  2. celková hodnota majetku ve vlastnictví žadatele a členů jeho domácnosti nesmí překročit částku 60násobku vyměřovacího základu (199 560,00 HRK).

Poskytnutí druhotné právní pomoci je přiznáno bez předchozího posouzení ekonomické situace žadatele, pokud je žadatelem:

  1. dítě v procesu výkonu práva na výživné,
  2. oběť násilného trestného činu v rámci řízení za účelem výkonu práva na náhradu škody způsobené trestným činem,
  3. příjemce příspěvků na výživu podle zvláštních předpisů o právech sociálního zabezpečení, nebo
  4. příjemce příspěvků na životní náklady podle zákona o právech veteránů chorvatské války za nezávislost a jejich rodinných příslušníků (Zakon o pravima hrvatskih branitelja iz Domovinskog rata i članova njihovih obitelji) a zákona o ochraně vojenských a civilních válečných veteránů (Zakon o zaštiti vojnih i civilnih invalida rata).

Právní pomoc lze rovněž poskytovat v přeshraničních sporech. Přeshraniční spor je spor, v němž má strana žádající o právní pomoc bydliště nebo místo obvyklého pobytu v členském státě EU jiném než je členský stát, v němž zasedá soud nebo v němž má být rozhodnutí vymáháno.

Právní pomoc v přeshraničních sporech se poskytuje v občanských a obchodních věcech, mediačních řízeních, mimosoudních urovnáních, vymáhání veřejných listin a právního poradenství v těchto řízeních. Ustanovení o právní pomoci v přeshraničních sporech se nepoužijí v daňových, celních a jiných správních řízeních.

Žadateli o právní pomoc v přeshraničním sporu bude právní pomoc poskytnuta, pokud splňuje podmínky stanovené zákonem o bezplatné právní pomoci. Výjimečně lze právní pomoc poskytnout žadateli, který podmínky vymezené v zákoně o bezplatné právní pomoci nesplňuje, pokud tento žadatel prokáže, že není schopen uhradit náklady řízení z důvodu rozdílných životních nákladů mezi členským státem bydliště nebo obvyklého pobytu a Chorvatskou republikou.

4 Je právní pomoc poskytována ve všech typech řízení?

Primární právní pomoc lze poskytnout v jakékoli právní záležitosti za předpokladu, že:

  • žadatel nemá potřebné znalosti nebo schopnosti k uplatňování svých práv,
  • žadatel nezískal právní pomoc podle zvláštních právních předpisů,
  • podaná žádost není zjevně nedůvodná a
  • pokud je hmotná situace žadatele taková, že úhrada profesionální právní pomoci by mohla ohrozit životní podmínky žadatele a členů jeho domácnosti.

Sekundární právní pomoc poskytovaná advokáty a osvobození od platby nákladů sporu lze poskytnout v následujících typech řízení:

  • řízení týkající se věcných práv, s výjimkou katastrálního řízení,
  • řízení týkající se pracovněprávních vztahů,
  • řízení týkající se rodinných vztahů, s výjimkou řízení týkajících se rozvodu po vzájemné dohodě, pokud manželé nemají společné nebo osvojené nezletilé děti nebo zletilé děti, které jsou v jejich rodičovské péči,
  • vykonávací a zajišťovací řízení pro vymáhání či zajišťování nároku vyplývajícího z řízení, v nichž může být poskytnuta právní pomoc podle ustanovení zákona o bezplatné právní pomoci,
  • smírné urovnání sporu,
  • výjimečně ve všech ostatních správních a občanskoprávních soudních řízeních, pokud takováto potřeba vyplývá z konkrétní životní situace žadatele a členů jeho domácnosti, a to v souladu se základním účelem zákona o bezplatné právní pomoci.

Sekundární právní pomoc zajišťovanou advokáty lze poskytnout ve výše uvedených řízeních za následujících podmínek:

  • řízení je složité,
  • žadatel není schopen se zastupovat sám,
  • hmotná situace žadatele je taková, že úhrada profesionální právní pomoci by mohla ohrozit životní podmínky žadatele a členů jeho domácnosti, a to v souladu se zvláštními podmínkami vymezenými v článku 14 zákona o bezplatné právní pomoci,
  • řízení není šikanózní,
  • žadateli nebyla v posledních šesti měsících zamítnuta žádost z důvodu úmyslného podání nepřesných informací a
  • žadatel nezískal právní pomoc podle zvláštních právních předpisů.

Osvobození od soudních poplatků lze udělit ve všech soudních řízeních (občanskoprávních řízeních a správních sporech), pokud je hmotná situace žadatele taková, že úhrada soudních poplatků by mohla ohrozit životní podmínky žadatele a členů jeho rodiny, a to v souladu se zvláštními podmínkami vymezenými v článku 14 zákona o bezplatné právní pomoci. Při rozhodování bude zvláštní pozornost věnována výši soudních poplatků v rámci postupu, ve kterém se o osvobození žádá.

5 Existují v případě potřeby zvláštní postupy?

Správní orgán musí o žádosti o schválení sekundární právní pomoci rozhodnout do 15 dnů ode dne podání. Pokud žadatel pozbude práva činit právní kroky, pro které žádost podal, z důvodu uplynutí lhůty, musí správní orgán o žádosti rozhodnout v kratší lhůtě, která žadateli umožní podniknout tyto kroky včas.

6 Kde mohu získat formulář žádosti o právní pomoc?

Chcete-li zahájit postup k získání primární právní pomoci, je třeba přímo kontaktovat poskytovatele primární právní pomoci (oprávněný spolek, právní instituci nebo správní orgán). Není třeba vyplňovat žádný zvláštní formulář žádosti.

Chcete-li zahájit postup k získání sekundární právní pomoci, je třeba podat žádost o poskytnutí právní pomoci na předepsaném formuláři u příslušné kanceláře. Formulář žádosti o právní pomoc lze získat od kanceláří a na webových stránkách kanceláří a Ministerstva spravedlnosti a veřejné správy (Ministarstvo pravosuđa i uprave).

Žádosti o právní pomoc v přeshraničním sporu a žádosti o předávání žádostí o právní pomoc v přeshraničním sporu se podávají na formulářích předepsaných rozhodnutím Komise 2004/844/ES ze dne 9. listopadu 2004, kterým se zavádí standardní formulář pro žádosti o právní pomoc, v souladu se směrnicí Rady č. 2003/8/ES o zlepšení přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních sporech stanovením minimálních společných pravidel pro právní pomoc v těchto sporech, a rozhodnutím Komise 2005/630/ES ze dne 26. srpna 2005, kterým se v souladu se směrnicí Rady 2003/8/ES zavádí formulář pro předávání žádostí o právní pomoc, zveřejněnými v Úředním věstníku Evropské unie.

Formuláře a všechny průvodní dokumenty v přeshraničních sporech je nutné podávat přeložené do chorvatštiny. Jinak bude žádost zamítnuta.

7 Jaké dokumenty je třeba předložit spolu s formulářem žádosti o právní pomoc?

Je-li žádost podána u příslušného správního orgánu, musí k ní být přiložen písemný souhlas žadatele a členů jeho domácnosti s přístupem ke všem údajům o celkových příjmech a majetku, ve kterém žadatel stvrdí, že uvedené informace jsou přesné a úplné.

Oběti domácího násilí podávají souhlas s přístupem k veškerým údajům o příjmu a majetku pouze za sebe. Souhlas nepodávají členové domácnosti, kteří se účastní řízení jako obžalovaní nebo jejichž zájmy jsou protichůdné k zájmům žadatele.

K formuláři žádosti o právní pomoc v přeshraničním sporu musí být přiložena příslušná dokumentace nutná pro rozhodnutí o žádosti.

8 Kde mám podat žádost o právní pomoc?

Chcete-li zahájit postup k získání primární právní pomoci, je třeba přímo kontaktovat poskytovatele primární právní pomoci (oprávněný spolek, právní instituci nebo správní orgán). Není třeba podávat zvláštní žádost. Chcete-li zahájit postup k získání sekundární právní pomoci, je třeba podat žádost u správního orgánu územně příslušného podle místa bydliště nebo obvyklého pobytu žadatele.

Žadatel, který má bydliště nebo obvyklý pobyt v členském státě Evropské unie a žádá o právní pomoc v přeshraničním sporu u soudu v Chorvatské republice, musí podat žádost o právní pomoc k Ministerstvu spravedlnosti a veřejné správy Chorvatské republiky (přijímající orgán).

Strana, která má bydliště nebo obvyklý pobyt v Chorvatské republice a žádá o právní pomoc v přeshraničním sporu u soudu v jiném členském státě Evropské unie, musí podat žádost ke kanceláři místně příslušné pro místo jejího trvalého bydliště nebo obvyklého pobytu.

9 Jak zjistím, zda mám nárok na právní pomoc?

Sekundární právní pomoc se poskytuje žadatelům, kteří splňují podmínky pro uplatnění práva na právní pomoc, formou přijetí rozhodnutí o poskytnutí právní pomoci. Správní orgán musí o žádosti rozhodnout do 15 dnů od data jejího podání.

10 Pokud mám nárok na právní pomoc, jak mám postupovat?

Rozhodnutí o právní pomoci zahrnuje právo využít některé nebo všechny formy sekundární právní pomoci pro postup určitého typu a stupně. Výše uvedené rozhodnutí obsahuje osobní údaje příjemce právní pomoci, stručný popis právní záležitosti, pro kterou byla právní pomoc poskytnuta, formu a rozsah schválené právní pomoci, údaje o advokátovi, který právní pomoc bude poskytovat, a další údaje relevantní pro rozhodnutí.

Když žadatel podá žádost o právní pomoc formou osvobození od soudních poplatků, musí soud informovat v podání, případně při provádění dalšího kroku v soudním řízení, o žádosti o osvobození od soudních poplatků a musí předat soudu rozhodnutí osvobozující jej od platby soudních poplatků nejpozději šest měsíců ode data podání žádosti nebo od data provedení dalšího kroku v řízení.

11 Pokud mám nárok na právní pomoc, kdo vybere mého právníka?

V rozhodnutí o poskytnutí sekundární právní pomoci je rovněž uveden právník, který bude právní pomoc poskytovat. Příjemce právní pomoci musí předat rozhodnutí advokátovi uvedenému v rozhodnutí. Výjimečně správní orgán pro příjemce s jeho předchozím souhlasem přiloženým k žádosti o právní pomoc jmenuje jiného advokáta.

12 Jsou v rámci právní pomoci hrazeny veškeré náklady řízení?

Jak je uvedeno výše, rozhodnutí o poskytnutí právní pomoci zahrnuje právo použít některé nebo všechny formy sekundární právní pomoci pro postup určitého typu a stupně. V rozhodnutí o poskytnutí právní pomoci může být příjemce plně nebo částečně osvobozen od úhrady nákladů právního zastoupení, nákladů sporu (osvobození od platby předem za náklady na svědky, tlumočníky, znalce, dokazování a soudní publikace) a soudních poplatků.

Právní pomoc se rovněž poskytuje v plném rozsahu, pokud je žadatel příjemcem podpůrného příspěvku v souladu se zvláštními předpisy upravujícími uplatňování práv v systému sociálního zabezpečení nebo příspěvků na životní náklady podle zákona o právech veteránů chorvatské války za nezávislost a jejich rodinných příslušníků a zákona o ochraně vojenských a civilních válečných veteránů, případně pokud celkový příjem žadatele a členů jeho domácnosti nepřesahuje 50 % měsíční částky vyměřovacího základu na člena domácnosti.

Zvýšení celkového příjmu žadatele a členů jeho domácnosti nad 50 % vyměřovacího základu na člena domácnosti vede ke snížení výše právní pomoci, a to tak, že každý nárůst o 10 % vede ke snížení právní pomoci o 10 %, ale výše právní pomoci by neměla být nižší než 50 % nákladů stanovených pro právní pomoc.

Nebyla-li právní pomoc poskytnuta v plném rozsahu, může žadatel podat odvolání k Ministerstvu spravedlnosti a veřejné správy proti té části rozhodnutí, kterou se právní pomoc odepírá. Takovéto odvolání nemá za následek pozdržení možnosti využít schválenou výši právní pomoci. Proti rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti a veřejné správy zamítajícímu žádost lze zahájit správní řízení.

13 Pokud mám nárok pouze na omezenou právní pomoc, kdo ponese ostatní náklady?

Byla-li právní pomoc poskytnuta v omezeném rozsahu, nese zbývající náklady příjemce právní pomoci. V každém případě platí, že pokud příjemce právní pomoci je ve věci úspěšný, soud rozhodne, že dané straně mají být nahrazeny náklady řízení druhou stranou.

14 Vztahuje se právní pomoc i na opravné prostředky?

Žádost o právní pomoc může žádat o poskytnutí právní pomoci pro obě fáze občanskoprávního řízení. V zájmu vypracování mimořádných opravných prostředků je nutné podat zvláštní žádost. Konkrétní rozhodnutí bude vydáno pouze pro daný právní krok.

15 Může být přiznaná právní pomoc odňata před ukončením řízení (nebo i po ukončení řízení)?

Pokud se v průběhu řízení finanční situace příjemce právní pomoci a členů jeho domácnosti zlepší natolik, že pokud by tato zlepšená finanční situace existovala v okamžiku podání žádosti, ovlivnilo by to právo žadatele na právní pomoc a rozsah právní pomoci, příslušný správní orgán právní pomoc celkově či částečně odvolá. Příjemci právní pomoci musí správní orgán informovat o jakémkoli zlepšení své finanční situace do osmi dnů ode dne, kdy se o něm dozvěděli. Příjemce právní pomoci může proti rozhodnutí o odvolání rozhodnutí poskytnout právní pomoc podat odvolání k Ministerstvu spravedlnosti a veřejné správy do 15 dnů od data obdržení takového rozhodnutí. Proti rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti a veřejné správy lze zahájit správní řízení.

16 Mohu napadnout nepřiznání právní pomoci?

Žadatel nebo příjemce právní pomoci může podat opravný prostředek proti rozhodnutí správního orgánu zamítajícího žádost o právní pomoc nebo proti té části rozhodnutí, kterou se odepírá poskytnutí právní pomoci v plné výši, do 15 dnů od data obdržení takového rozhodnutí. Ministerstvo spravedlnosti a veřejné správy musí o opravném prostředku rozhodnout do osmi dnů od data obdržení platného opravného prostředku. Proti rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti a veřejné správy lze zahájit správní řízení.

 

Další informace:

Webové stránky Ministerstva spravedlnosti a veřejné správy.

Zákon o bezplatné právní pomoci (Narodne novine (NN; Úřední věstník Chorvatské republiky) č. 143/13 a 98/19)

Zákon o občanském právu procesním (NN č. 53/91, 91/92, 58/93, 112/99, 88/01, 117/03, 88/05, 02/07, 84/08, 96/08, 123/08, 57/11, 148/11 – konsolidované znění, 25/13, 89/14, 70/19)

Poslední aktualizace: 23/05/2023

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.