Právní pomoc

1 Jaké náklady jsou spojeny se soudním řízením a kdo je obvykle nese?

Každý, kdo chce zahájit nebo již zahájil soudní řízení, musí uhradit následující náklady:

1. poplatky za ustanovení advokáta, který vypracuje a podá žádost o právní pomoc nebo jiné opravné prostředky, zúčastní se mediačních jednání, zúčastní se soudních jednání jako právní zástupce/poradce žalobce v příslušném řízení, předloží dokumenty, předloží písemnosti k doručení soudnímu exekutorovi (dikastikós epimelitís)a poskytne exekuční titul soudnímu exekutorovi k výkonu rozhodnutí;
2. náklady na doručení soudních návrhů nebo jiných opravných prostředků;
3. náklady na překlad a/nebo tlumočení v přeshraničních případech;
4. náklady na znalce, pokud jsou tito znalci jmenováni na základě rozhodnutí soudu nebo na žádost dotčené strany;
5. soudní poplatky za předložení písemností a zahájení exekučních opatření;
6. náklady řízení přiznané druhé straně.

2 Co je přesně právní pomoc?

Občané mají právo požádat o finanční pomoc za účelem zahájení soudního řízení nebo účasti na soudním řízení, které je proti nim vedeno. Zahrnuje rovněž právní zastoupení ve druhém stupni, náklady na notáře (symvolaiográfos) a soudního exekutora a náklady na výkon rozhodnutí.

Obsah právní pomoci v občanských a obchodních věcech je stanoven zákonem č. 3226/2004 o poskytování právní pomoci občanům s nízkými příjmy a další ustanovení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).

Právní pomoc může být také v podobě ustanovení advokáta, který poskytne právní poradenství s cílem vyřešit přeshraniční spor, než je předložen soudu (čl. 10 písm. c) zákona).

3 Jaké jsou požadavky k tomu, aby mohla být přiznána právní pomoc?

Článek 11 zákona stanoví, že na právní pomoc mají nárok všichni občané Evropské unie. Na právní pomoc mají kromě toho nárok i státní příslušníci třetích zemí a osoby bez státní příslušnosti, kteří mají povolení k pobytu nebo mají obvyklé bydliště v Evropské unii a kteří jsou schopni prokázat splnění příslušných podmínek.

Právní pomoc se poskytuje za předpokladu, že jsou splněny podmínky stanovené zákonem. Podle čl. 1 odst. 2 zákona mají nárok na právní pomoc osoby, jejichž roční rodinný příjem nepřesahuje dvě třetiny minimálního ročního osobního příjmu stanoveného zákonem. V případě rodinného sporu se nepovažuje za součást žadatelova příjmu příjem druhé strany sporu (manžela/manželky).

Zvláštní pravidla platí pro osoby s bydlištěm nebo pobytem v jiném členském státě. Podle článku 10 zákona není výše uvedený limit povinný, pokud žadatel prokáže, že rozdíl mezi životními náklady v jeho zemi původu a Řeckou republikou způsobuje, že nemůže nést náklady právní ochrany.

4 Je právní pomoc poskytována ve všech typech řízení?

Ano, a to pro občanskoprávní, rodinné, obchodní a trestní řízení.

5 Existují v případě potřeby zvláštní postupy?

Postup je upraven v článku 2 zákona. Řízení o poskytnutí právní pomoci začíná, jakmile oprávněná osoba podá žádost, která obsahuje shrnutí předmětu řízení nebo úkonu a důkazy o tom, že jsou splněny podmínky pro získání pomoci.

K žádosti musí být přiloženy nezbytné podklady, doklady o finanční situaci žadatele (zejména kopie daňového přiznání nebo potvrzení vedoucího příslušného finančního úřadu, že žadatel není povinen podat přiznání, kopie majetkového přiznání, potvrzení o daňové bezdlužnosti, daňové identifikační číslo žadatele (AFM), potvrzení o sociální podpoře, čestná prohlášení) a doklad o pobytu podle čl. 1 odst. 1 v případě státního příslušníka třetí země.

Žádost a její podklady se podávají nejméně 15 dní před soudním jednáním nebo úkonem, pro který je právní pomoc požadována. Tato lhůta může být zkrácena v případě následného předvolání. Řízení je bezplatné a není nutné se dostavit s právníkem.

Podle čl. 8 odst. 1 se žádosti o právní pomoc podávají u místně a věcně příslušných soudů prvního stupně (protodikeía), které jsou příslušné k jejich projednání.

V případě úkonů nesouvisejících se soudním řízením je příslušným soudem okresní občanskoprávní soud (eirinodikeío) příslušný podle místa bydliště žadatele.

Žadatel může proti rozhodnutí soudce podat odvolání, které bude projednáno v průběhu předběžného řízení (diadikasía ton asfalistikón métron). Pro přijetí žádosti postačí důkaz prima facie a není třeba předkládat úplnou dokumentaci. Soud má při shromažďování důkazů širokou diskreční pravomoc.

6 Kde mohu získat formulář žádosti o právní pomoc?

U všech soudů v Řecku funguje zvláštní kancelář, která pomáhá občanům s nízkými příjmy majících nárok na bezplatnou právní pomoc zahájit řízení. Některé soudy poskytují formulář žádosti online, např. okresní občanskoprávní soud v Patrasu (Eirinodikeío Pátras), viz https://www.eirinodikeio-patras.gov.gr/nomiki-voithia.

7 Jaké dokumenty je třeba předložit spolu s formulářem žádosti o právní pomoc?

Žadatelé musí předložit doklad o své finanční situaci. Příslušné podklady jsou uvedeny v zákoně (viz otázka 5).

8 Kde mám podat žádost o právní pomoc?

Žádost je třeba podat u soudu (viz otázka č. 5).

9 Jak zjistím, zda mám nárok na právní pomoc?

Kritéria pro získání právní pomoci jsou stanovena v zákoně. Podle čl. 1 odst. 2 mají na právní pomoc nárok občané s nízkými příjmy, jejichž roční rodinný příjem nepřesahuje dvě třetiny minimálního ročního osobního příjmu stanoveného v národní všeobecné kolektivní smlouvě (Ethnikí Genikí Syllogikí Sýmvasi Ergasías). V případě domácího sporu se příjem druhého účastníka sporu nezohledňuje.

Zvláštní režim se použije, pokud se místo pobytu nebo obvyklého bydliště osoby žádající o právní pomoc v občanskoprávní nebo obchodní věci nachází v jiném členském státě. Podle článku 10 zákona není stanovená hranice příjmu rodiny povinná, pokud žadatel může prokázat, že není schopen uhradit soudní náklady z důvodu rozdílu v životních nákladech mezi členským státem svého pobytu nebo obvyklého bydlištěm a Řeckem.

Vzhledem k přeshraniční povaze žádosti se právní pomoc poskytuje také na úhradu nákladů na tlumočení, nákladů na úřední překlad dokumentů potřebných k vyřešení sporu a cestovních nákladů, které žadatel vynaložil na osobu, která má podpořit jeho žádost a která se musí osobně zúčastnit jednání, pokud soud rozhodne, že se tato osoba nemůže řízení účastnit jiným způsobem. Právní pomoc může být také v podobě přidělení právníka, který poskytne právní poradenství s cílem vyřešit spor, než je předložen soudu.

10 Pokud mám nárok na právní pomoc, jak mám postupovat?

Účastník řízení se musí obrátit na příslušný soud (viz otázka 5).

Pokud je právní pomoc soudem přiznána, má oprávněná osoba nárok na právní služby uvedené v odpovědi na otázku č. 2.

11 Pokud mám nárok na právní pomoc, kdo vybere mého právníka?

Tato problematika je upravena v článku 5 zákona. Pokud je advokát ustanoven, je vybrán ze seznamu sestaveného příslušnou advokátní komorou (dikigorikós sýllogos). Advokáti (synígoroi ypiresías) jsou vybíráni podle abecedního pořadí z příslušného seznamu advokátní komory a jejich výběr schvaluje soud, který právní pomoc přiznává. Ustanovený advokát může obhajobu účastníka řízení odmítnout. Pokud odmítne, je stejným soudem ustanoven jiný advokát.

12 Jsou v rámci právní pomoci hrazeny veškeré náklady řízení?

Článek 9 zákona v platném znění stanoví podrobnosti o nákladech hrazených v rámci právní pomoci. Viz také odpovědi na otázky 1 a 2.

Právní pomoc je poskytována v případech rozvodu po vzájemné dohodě (synainetikó diazýgio) a spočívá v osvobození od povinnosti uhradit některé nebo všechny náklady řízení před notářem, jakož i odměnu advokáta určeného k zastupování žadatelů před notářem.

Právní pomoc nemá vliv na povinnost uhradit náklady přiznané druhé straně.

13 Pokud mám nárok pouze na omezenou právní pomoc, kdo ponese ostatní náklady?

To zákon nestanoví. Možnou alternativou je úhrada dalších nákladů nevládními organizacemi, především v případě migrantů a uprchlíků.

14 Vztahuje se právní pomoc i na opravné prostředky?

Ano. Ustanovení čl. 9 odst. 3 zákona stanoví, že právní pomoc se poskytuje samostatně pro každé soudní jednání, vztahuje se na soudy všech stupňů a zahrnuje rovněž výkon rozhodnutí.

15 Může být přiznaná právní pomoc odňata před ukončením řízení (nebo i po ukončení řízení)?

Podle čl. 4 odst. 2 a 3 zákona může být právní pomoc odňata nebo omezena rozhodnutím příslušného soudce vydaným z moci úřední nebo na návrh státního zástupce (eisangeléas), pokud se zjistí, že podmínky pro poskytnutí pomoci nebyly v prvé řadě splněny, nadále nejsou plněny nebo se podstatně změnily. Žadatelé, kterým byla poskytnuta právní pomoc na základě nepravdivé žádosti nebo informací, jsou povinni nahradit náklady, od nichž byli osvobozeni.

16 Mohu napadnout nepřiznání právní pomoci?

Podle čl. 8 odst. 2 může žadatel podat odvolání k vícečlennému soudu prvního stupně (polymelés protodikeío) proti rozhodnutí soudce okresního občanskoprávního soudu, samosoudce soudu prvního stupně (monomelés protodikeío) nebo předsedy soudu prvního stupně do 5 dnů od vydání rozhodnutí. Odvolání bude projednáno v průběhu řízení o předběžném opatření (článek 682 a následující občanského soudního řádu ( Kódikas Politikís Dikonomías)). K Nejvyššímu soudu (Áreios Págos) nelze podat opravný prostředek. V případě změny skutečností lze podat novou žádost (čl. 2 odst. 5 zákona).

17 Má žádost o právní pomoc za následek pozastavení běhu promlčecí lhůty?

Zákon o právní pomoci žádné ustanovení v tomto směru neobsahuje.