Právní pomoc

Itálie
Obsah zajišťuje
European Judicial Network
Evropská soudní síť (občanské a obchodní věci)

1 Jaké náklady jsou spojeny se soudním řízením a kdo je obvykle nese?

(Legislativní zdroje) - Pravidla upravující kategorie a postupy týkající se nákladů soudního řízení, včetně právní pomoci, jsou komplexně upraveny prezidentským nařízením č. 115 ze dne 30. května 2002 (Úřední věstník č. 139/2002), ve znění legislativního nařízení č. 24 ze dne 7. března 2019 (Úřední věstník č. 72 ze dne 26. března 2019, o rozšíření právní pomoci na hledané osoby, na něž se vztahuje řízení o výkonu evropského zatýkacího rozkazu), obsahující konsolidované znění o nákladech řízení (články 74 až 145, zejména společná ustanovení článků 74 až 89, zvláštní ustanovení o právní pomoci v občanských, správních, auditorských a daňových řízeních, články 119 až 145).

Zákon č. 794 ze dne 13. června 1942, ve znění pozdějších předpisů, upravuje odměny právníků za vyřizování občanských, obchodních, správních a daňových řízení; poplatky za jednotlivé právní služby se platí na základě sazebníku schváleného ministerským nařízením č. 585 z roku 1994.

(Náklady řízení) – Náklady v občanském a obchodním řízení v širším smyslu zahrnují jak náklady řízení, tak náklady a odměny za právní zastoupení.
Náklady řízení se skládají ze standardní platby za zápis do rejstříku případů a dalších výdajových položek, které mohou vzniknout (například znalecké posudky a poplatky za kopírování dokumentů).

Standardní platba uvedená v konsolidovaném znění č. 115 z roku 2002 se platí v každém stupni řízení, včetně řízení konkurzního a nesporného, s výjimkou případů, kdy je to zákonem výslovně od platby osvobozeno.

Platba není nutná zejména v řízeních týkajících se rodiny a občanského stavu osoby v souladu s vymezením v části IV občanského soudního řádu (například v případě soudní rozluky, ustanovení týkající se nezletilých; majetkových vztahů mezi manželi; uznání postavení uprchlíka), v zajišťovacích řízeních (například zabavení za účelem zajištění dluhů); v řízení o katastru nemovitostí, řízení o výkonu rozhodnutí o vydání a propuštění, řízení týkající se plateb výživného na děti, ve všech řízeních týkajících se dětí (například řízení týkající se rodičovské zodpovědnosti) a pravidlech týkajících se příslušnosti a pravomoci.

Důvody jakékoli výjimky musí účastník řízení náležitě uvést v závěru podání, kterým se řízení zahajuje.

Standardní platba se nevyžaduje v případě občanskoprávních žalob o náhradu škody v souvislosti s trestním řízením, v nichž se požaduje pouze odsouzení pachatele; je-li podána žádost o náhradu škody, a to i prozatímně, je platba splatná, pokud je žádosti vyhověno. Poplatek se pohybuje mezi minimálně 62 EUR a maximálně 930 EUR, v závislosti na povaze a hodnotě případu.

(Platební povinnosti) – Každá strana musí uhradit náklady na procesní dokumenty, které vyplní nebo si vyžádají, a zaplatit za dokumenty, které jsou pro podání žaloby nezbytné, pokud to vyžaduje zákon nebo soudce (například poplatky za znalecké posudky). Pokud má strana nárok na právní pomoc, nese náklady stát.
Pokud jde o standardní platbu, musí ji zaplatit strana, která vstoupí do případu, podá odvolání jako první nebo v rámci vykonávacího řízení podá žádost o postoupení nebo prodej.

Hodnota případu je uvedena v závěrech podání, kterým se řízení zahajuje; strana, která podání doplní, podá protinávrh nebo do řízení vstoupí samostatně, čímž zvýší hodnotu případu, je povinna zaplatit dodatečný poplatek.

(Kritérium pro přiznání nákladů řízení) – v souladu s obecnou zásadou stanovenou v článku 91 občanského soudního řádu soudce nařídí v rámci rozsudku neúspěšné straně náhradu nákladů řízení vzniklých straně, která byla v řízení úspěšná.
Pokud jde o náklady, má soudce diskreční pravomoc a může nařídit jejich částečné nebo úplné zaplacení s přihlédnutím k celkovému výsledku sporu. Musí vzít v úvahu míru opodstatněnosti nároku jako celku. Toto rozhodnutí může být napadeno.

Neúspěšná strana musí uhradit výdaje a poplatky za právního zástupce úspěšné strany, plus veškeré částky zaplacené za soudem jmenované znalce nebo znalce navrhované jednou ze stran, kteří jsou odměňováni soudem. Neúspěšná strana je rovněž povinna uhradit další náklady spojené s řízením, které se platí soudnímu úředníkovi společně s náklady na vyhlášení rozsudku.

2 Co je přesně právní pomoc?

V italském právním systému institut „právní pomoci“ znamená poskytnutí obhajoby občanům s nedostatečnými prostředky, jejichž důvody nejsou zjevně neopodstatněné, cizím státním příslušníkům legálně pobývajícím v Itálii, pokud nastane situace nebo skutečnost, která vede k soudnímu řízení, a osobám bez státní příslušnosti (článek 119 nařízení prezidenta č. 115/2002), přičemž tyto osoby jsou osvobozeny od povinnosti hradit určité náklady („spese prenotate a debito“ neboli předplacené soudní poplatky), a ostatní náklady hradí stát.

Pokud existuje nárok na právní pomoc, některé poplatky jsou zdarma, zatímco jiné hradí stát. První zahrnují standardní platbu, paušální náklady na zasílání oznámení, pokud je o jejich zasílání podána formální žádost, určité poplatky (poplatky za registraci, zástavu a katastrální poplatky) a poplatky za kopie.

Stát platí následující:

  1. odměnu a výdaje právního zástupce;
  2. cestovní náklady a výdaje vzniklé soudcům, úředníkům a soudním úředníkům za výkon jejich povinností mimo soud;
  3. rovněž se hradí cestovní náklady a výdaje, které vzniknou svědkům, úředníkům soudu a znalcům při výkonu jejich funkce;
  4. náklady na zveřejnění jakéhokoli právního oznámení týkajícího se rozhodnutí soudce;
  5. náklady na oznamování, pokud je podána formální žádost;
  6. příspěvky na péči o děti.

Stát má právo na vrácení peněz a pokud nevymáhá peníze po straně, která prohrála, může požadovat vrácení po straně, která má nárok na právní pomoc, a to v následujících případech:

  1. pokud příjemce v řízení uspěje nebo dojde k urovnání sporu a obdrží nejméně šestinásobek nákladů, nebo
  2. pokud je žaloba vzata zpět nebo je řízení jinak ukončeno.

Existují zvláštní ustanovení pro zajištění vrácení peněz v případě vyřazení případu z rejstříku případů nebo ukončení v důsledku nečinnosti stran nebo nesplnění zákonných požadavků.

3 Mám nárok na právní pomoc?

V občanskoprávních a nesporných řízeních (například ve věcech rozluky, péče o děti nebo rozhodnutí o rodičovské zodpovědnosti) mají občané, kteří nemají dostatečné prostředky, nárok na právní pomoc za účelem obhajoby, pokud nejsou jejich důvody zjevně neopodstatněné.

S osobami bez státní příslušnosti a cizími státními příslušníky s oprávněným pobytem na území se zachází stejně jako s občany, pod podmínkou, že pobyt v Itálii musí být oprávněný k datu, kdy nastala situace nebo skutečnost, která vedla k soudnímu řízení. Kvalifikovat se mohou také neziskové organizace nebo sdružení, která nejsou zapojena do komerčních aktivit; Oprávnění získat právní pomoc mohou tedy nejen charitativní neziskové organizace nebo neziskové organizace poskytující vzdělání chudým, které již mají nárok podle zákona č. 217/90, ale také sdružení spotřebitelů a uživatelé uvedení na seznamu v článku 5 zákona č. 281/98.

V souladu s článkem 76 prezidentského nařízení č. 115/2002 musí mít žadatel za účelem získání právní pomoci roční zdanitelný příjem, který je uveden v posledním daňovém přiznání, nejvýše 11 493,82 EUR (ministerské nařízení z 16. ledna 2018 vyhlášené v Úředním věstníku č. 49 ze dne 28. února 2018).

Hranice příjmů se upravují každé dva roky nařízením ministerstva spravedlnosti po konzultaci s ministerstvem hospodářství a financí (článek 77 nařízení prezidenta č. 115/2002), aby se zohlednily rozdíly v indexu spotřebitelských cen pro rodiny fyzicky a duševně pracujících, které ISTAT v předchozích dvou letech zjistil.

Pokud dotyčná strana žije s manželem/manželkou, registrovaným partnerem nebo jinými rodinnými příslušníky, považuje se za příjem celkový příjem dosažený během stejného období každým rodinným příslušníkem, včetně žadatele.

Pokud jde o soužití obyvatel, jejichž příjem by měl být připočítán k příjmu žadatele, jsou hranice příjmu pro trestní řízení zvýšeny na 1 032,91 EUR za každého člena rodiny, který s ním žije.

Je třeba uvést, že příspěvek na rozvod, který žadatel obdržel, musí být zahrnut pro účely výpočtu částky uvedené v článku 76, pokud není vyplacen jednorázově.

Příjem z nedovolené činnosti má rovněž vliv na způsobilost k získání právní pomoci, čímž je zřejmé, že audity příjmů se nemohou spoléhat na automatické postupy a místo toho vyžadují přezkum konkrétních skutečností jednotlivých případů, čímž se vylučuje jakákoli možnost, aby rozsudku, který není pravomocný, byl přikládán význam, pokud to ohrožuje zásadu presumpce neviny. Odmítnutí přiznání právní pomoci na základě rozhodnutí, které nebylo pravomocné, z něhož lze předpokládat existenci příjmu z nedovolené činnosti, je tedy protiprávní (Trestní kasační soud, čtvrtý senát, rozsudek ze dne 20. února 2013, č. 18591).

Výjimky: samotný osobní příjem se vezme v úvahu, pokud se případ týká osobních práv nebo v řízení, kde jsou zájmy žadatele v rozporu se zájmy ostatních členů domácnosti, s nimiž žije.

Způsobilost pro přiznání právní pomoci zůstává v platnosti pro všechny fáze nebo stupně řízení; v občanských a správních věcech však na rozdíl od trestních věcí, pokud strana, které byla přiznána právní pomoc, prohraje, nemůže právní pomoci využít k napadení rozsudku, aniž by o tuto pomoc znovu požádala.

Kromě toho způsobilost pro přiznání právní pomoci v občanskoprávních řízeních neznamená, že stát je odpovědný za náklady, které je klient povinen uhradit druhé straně, která byla úspěšná, protože náklady a poplatky jsou pouze náklady na právní pomoc strany, které je přiznána právní pomoc, kterou se stát nahrazením této strany zavazuje zaplatit s ohledem na její nestabilní finanční situaci a skutečnost, že její nárok není zjevně neopodstatněný (viz Civilní kasační soud, rozsudek č. 10053 z roku 2012).

Zvláštní případy

Odchylně od prahových hodnot příjmů stanovených v čl. 76 odst. 1 prezidentského nařízení č. 115/2002 mohou v některých případech získat právní pomoc:

  1. v souvislosti s trestnými činy uvedenými v článcích 572, 583-bis, 609-bis, 609‑quater, 609-octies a 612-bis trestního zákona, a také trestnými činy uvedenými v článcích 600, 600-bis, 600-ter, 600‑quinquies, 601, 602, 609-quinquies a 609-undecies trestního zákona, jsou-li spáchány proti nezletilým osobám, mohou poškozené strany splňovat požadavky na získání právní pomoci, a to i pokud nesplňují hranici příjmů stanovenou zákonem (čl. 76 odst. 4-ter);
  2. nezletilí cizinci bez doprovodu, kteří se účastní soudního řízení v jakékoli pozici, mají právo být informováni o možnosti získat důvěryhodného právního poradce, a to i prostřednictvím jim ustanoveného opatrovníka nebo osoby s rodičovskou zodpovědností v souladu s čl. 3 odst. 1 zákona č. 184 ze dne 4. května 1983, ve znění pozdějších předpisů, a na základě platných právních předpisů požádat o právní pomoc v jakékoli fázi nebo stupni řízení (čl. 76 odst. 4-quater);
  3. nezletilé nebo dospělé děti, které nejsou finančně soběstačné a ztratily rodiče v důsledku vraždy manželem/manželkou rodiče, bez ohledu na to, zda došlo k rozluce nebo rozvodu, registrovaným partnerem rodiče, i když registrované partnerství skončilo, nebo osobou, která má nebo měla intimní, dlouhodobý vztah zahrnující soužití s rodičem, mohou splňovat požadavky pro získání právní pomoci, a to i pokud nesplňují hranici příjmů stanovenou zákonem, přičemž musí takovou výjimku uplatnit v rámci souvisejícího trestního řízení a veškerých občanskoprávních řízeních v souvislosti s trestným činem, včetně vykonávacího řízení (čl. 76 odst. 4-quater);
  4. oběti teroristických činů nebo podobných činů nebo jejich pozůstalí (čl. 10 odst. 1 zákona č. 206/204).

4 Je právní pomoc poskytována ve všech typech řízení?

Jak bylo uvedeno výše, v občanskoprávních a nesporných řízeních (například ve věcech rozluky, péče o děti nebo rozhodnutí o rodičovské zodpovědnosti) mají občané, kteří nemají dostatečné prostředky, nárok na právní pomoc za účelem obhajoby, pokud jejich důvody nejsou zjevně neopodstatněné.

Existují subjektivní důvody pro nepřiznání právní pomoci:

  • Žadatel je osoba odsouzená pravomocným rozsudkem za trestné činy spojené s porušením pravidel vedoucím k nepřiznání daní z příjmů a krácení DPH,
  • žadateli pomáhá více než jeden právní zástupce, s výjimkou právního zástupce, který byl jmenován k účasti na dálku v trestním řízení v případech, kdy se použije zákon č. 11/1998.

Existují však i jiné než výše uvedené případy, ve kterých lze předpokládat, že žadatel má dostatečné prostředky, a to:

  • v případech zahrnujících převod pohledávek a úroků jiných osob (pokud k převodu nedochází z důvodu úhrady již existujících pohledávek nebo úroků),
  • v případě pravomocného odsouzení za trestné činy podle článků 416-bis trestního zákoníku a článku 291-quater konsolidovaného znění uvedeného v prezidentském nařízení č. 43 ze dne 23. ledna 1973, omezené na přitěžující okolnosti podle článku 80 a 74 odst. 1 konsolidovaného znění uvedeného v prezidentském nařízení č. 309 ze dne 9. října 1990, a za trestné činy spáchané využitím podmínek stanovených ve výše uvedeném článku 416-bis nebo za účelem usnadnění činnosti sdružení uvedených v tomto článku, se příjem považuje za vyšší než stanovené limity. Je však připuštěn důkaz o opaku (Ústavní soud, nález č. 139 z roku 2010).

5 Existují v případě potřeby zvláštní postupy?

V případě nouze neexistuje žádný konkrétní postup. Je však třeba zdůraznit, že v souladu s článkem 126 konsolidovaného znění může advokátní komora do 10 dnů od podání nebo obdržení této žádosti, pokud jsou splněny podmínky, prozatímně poskytnout žadateli právní pomoc předem.

6 Kde mohu získat formulář žádosti o právní pomoc?

V občanskoprávních řízeních by žádosti o právní pomoc vypracované způsobem a v souladu s obsahem stanoveným v článcích 79 a 122 konsolidovaného znění měly být advokátní komoře podávány nebo zasílány doporučeně a pouze žadatelem nebo právním zástupcem žadatele.

Není jasné, zda doporučené doručení vyžaduje potvrzení o přijetí; proto se to nepovažuje za podmínku splnění požadavku, ale záleží na uvážení žadatele.

Formuláře žádostí jsou k dispozici v kancelářích advokátní komory.

Žádosti o právní pomoc v občanskoprávních řízeních se podávají kanceláři advokátní komory, která je příslušná podle:

  • místa soudu, ke kterému je přidělen soudce, u kterého probíhá řízení;
  • místa soudu, ke kterému je přidělen soudce příslušný k rozhodnutí ve věci samé, pokud řízení stále probíhá;
  • místa soudu, ke kterému je přidělen soudce, který vydal napadené rozhodnutí, pokud jde o odvolání ke kasačnímu soudu, Státní radě nebo k Účetnímu dvoru.

Žádost podle článku 78 prezidentského nařízení č. 115/2002 je nepřípustná, pokud není podepsána žadatelem. Podpis musí být ověřen právním zástupcem nebo postupem stanoveným v čl. 38 odst. 3 nařízení prezidenta č. 445 ze dne 28. prosince 2000.

7 Jaké dokumenty je třeba předložit spolu s formulářem žádosti o právní pomoc?

Žádost podepsaná žadatelem musí být podána na obyčejném (neorazítkovaném) papíře a musí obsahovat následující údaje (článek 79 výše uvedeného prezidentského nařízení):

  • žádost o právní pomoc,
  • osobní údaje a daňové číslo žadatele a členů jeho domácnosti,
  • výpis příjmů přijatých v roce před podáním žádosti (vlastní prohlášení),
  • závazek oznámit jakékoli významné výkyvy v příjmech pro účely splnění požadavků pro přiznání právní pomoci,
  • zda je věc již projednávána,
  • datum dalšího jednání,
  • údaje o protistraně a místo jejího bydliště/sídla,
  • věcné a právní důvody pro posouzení důvodnosti uplatňovaného nároku,
  • důkazy (dokumenty, kontaktní údaje, svědectví, znalecké posudky atd., které mají být přiloženy v kopii).

8 Kde mám podat žádost o právní pomoc?

Jak bylo uvedeno výše, žádosti o právní pomoc v občanskoprávních řízeních je třeba podávat kanceláři advokátní komory, která je příslušná podle:

  • místa soudu, ke kterému je přidělen soudce, u kterého probíhá řízení;
  • místa soudu, ke kterému je přidělen soudce příslušný k rozhodnutí ve věci samé, pokud řízení stále probíhá;
  • místa soudu, ke kterému je přidělen soudce, který vydal napadené rozhodnutí, pokud jde o odvolání ke kasačnímu soudu, Státní radě nebo k Účetnímu dvoru.

Pokud jde o trestní řízení, musí být žádosti podány soudci, u kterého probíhá řízení, přičemž je upřesněno, že pokud probíhá řízení před kasačním soudem, je příslušný soudce, který vydal napadené rozhodnutí (články 93 a 96 výše uvedeného nařízení prezidenta).

Žádosti musí být předloženy soudnímu úředníkovi soudu, ke kterému je přidělen soudce, který případ projednává, žadatelem nebo právním zástupcem žadatele, nebo mohou být úředníkovi zaslány doporučeně.

Pokud je žadatel zadržen nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, může žádost podat řediteli vězeňského zařízení nebo pracovníkovi justiční stráže.

Během jednání již není možné žádosti podávat.

9 Jak zjistím, zda mám nárok na právní pomoc?

Kopie dokumentu, ve kterém advokátní komora vyhoví, zamítne nebo prohlásí žádost za nepřípustnou, bude zaslána žadateli a soudci.

Po podání žádosti advokátní komora:

  • posoudí důvodnost uplatněného nároku a to, zda byly splněny podmínky pro získání právní pomoci,
  • vydá do 10 dnů jedno z následujících rozhodnutí:
    • přijetí žádosti
    • nepřípustnost žádosti
    • zamítnutí žádosti
  • zašle kopii rozhodnutí žadateli, příslušnému soudci a finančnímu úřadu za účelem ověření vykázaného příjmu.

Pokud advokátní komora žádost zamítne nebo prohlásí žádost za nepřípustnou, může být předložena soudci, který věc projednává, a ten poté rozhodne formou usnesení. Uvedená lhůta je závazná.

Po dokončení ověření vydá soudce odůvodněné usnesení, kterým prohlásí stížnost za nepřípustnou, nebo ji přijme či zamítne.

Jakmile je usnesení vydáno, soudní úředník uvědomí žadatele.

V trestním řízení však musí soudce usnesení vydat do 10 dnů ode dne podání nebo přijetí žádosti.

10 Pokud mám nárok na právní pomoc, jak mám postupovat?

-

11 Pokud mám nárok na právní pomoc, kdo vybere mého právníka?

Žadatelé, kterým byla právní pomoc přiznána, si mohou zvolit právního zástupce ze seznamu právních zástupců vypracovaným advokátní komorou v obvodu odvolacího soudu, ke kterému je přidělen soudce příslušný rozhodovat ve věci samé nebo soudce, u kterého probíhá řízení.
Žadatelé, kterým byla právní pomoc přiznána, si také mohou zvolit znalce, pokud to zákon umožňuje.

Pokud je věc projednávána kasačním soudem, bude právní zástupce zvolen ze seznamu vypracovaných advokátní komorou v obvodu odvolacího soudu, ve kterém sídlí soudce, který vydal napadené rozhodnutí.

Seznam právních zástupců, kteří mohou poskytnout právní pomoc v oblasti, zahrnuje odborníky, kteří podali žádost o zařazení na seznam a mají kvalifikaci na to, aby mohli vést obhajobu.

Advokátní komora rozhoduje o zařazení právních zástupců na seznam na základě jejich schopností, odborných zkušeností získaných v průběhu nejméně šesti let, a skutečnosti, že se na ně nevztahují disciplinární opatření.

Právní zástupci mohou být ze seznamu kdykoli vyškrtnuti. Seznam se obnovuje každý rok a zpřístupňuje se veřejnosti ve všech soudních kancelářích v daném obvodě.

Právní zástupci zastupující stranu, které byla přiznána právní pomoc, musí požádat o informaci, že řízení bylo zastaveno, pokud je vyškrtnuto ze seznamu případů z důvodu nečinnosti stran (podle článku 309 občanského soudního řádu). Nedodržení této povinnosti je disciplinární záležitostí.

12 Jsou v rámci právní pomoci hrazeny veškeré náklady řízení?

Příjemci právní pomoci (článek 107 výše uvedeného nařízení prezidenta) jsou osvobozeni od povinnosti hradit určité náklady, zatímco ostatní náklady jsou placené státem, jak stanoví článek 131 nařízení prezidenta č. 115/2002. Právní pomoc pokrývá veškeré náklady na řízení vyžadované zákonem, včetně jmenování znalce, který vystupuje ve prospěch žadatele. Nezahrnuje však náklady na mimosoudní konzultace.

Poplatky a výdaje spojené s výkonem funkce právního zástupce žadatele platí soudce na konci každé fáze nebo stupně řízení, a v každém případě po ukončení jeho působení.

Výdaje a poplatky se platí také asistentovi soudce a každému znalci, který vystupuje ve prospěch žadatele.

Příjemce a zúčastněné strany, včetně státního zástupce, jsou o platebním příkazu informováni a mohou proti němu vznést námitku.

Právní zástupce žadatele, asistent soudce a znalec vystupující ve prospěch žadatele nesmí od svého klienta požadovat ani dostávat žádnou odměnu nebo náhradu škody, kromě těch, které stanoví zákon. Jakákoli opačná dohoda je neplatná a jakékoli porušení tohoto zákazu je závažným disciplinárním přestupkem.

V případě občanskoprávní žaloby podané v souvislosti s trestním řízením se náklady řízení řídí článkem 108 konsolidovaného znění. Obecně řečeno, pokud je příjemce způsobilý získat právní pomoc, má stejná práva jako ta, na která se vztahují obecná pravidla.

13 Pokud mám nárok pouze na omezenou právní pomoc, kdo ponese ostatní náklady?

Pravidla právní pomoci neupravují poskytování částečné právní pomoci.

14 Vztahuje se právní pomoc i na opravné prostředky?

Splnění požadavků pro získání právní pomoci zahrnuje všechny stupně a fáze řízení a veškeré odvozené nebo jinak související postupy (například výkon rozhodnutí).

Pokud však strana, které byla právní pomoc přiznána, prohraje, nemůže právní pomoci využít k napadení rozhodnutí, kromě žádostí o náhradu škody v souvislosti s trestním řízením.

15 Může být přiznaná právní pomoc odňata před ukončením řízení (nebo i po ukončení řízení)?

Pokud během řízení dojde ke změnám ohledně příjmu příjemce, které mají vliv na jeho způsobilost pro získání právní pomoci, soudce, který vede řízení, právní pomoc zruší.
Soud může rovněž kdykoli přiznanou právní pomoc odejmout, pokud se ukáže, že kritéria pro splnění požadavků na přiznání právní pomoci nebyla splněna nebo že dotčená strana jednala nebo reagovala ve špatné víře nebo v hrubé nedbalosti.

Odnětí právní pomoci nabývá účinku okamžikem, kdy byla změna příjmu ověřena, ale v ostatních případech je účinná zpětně a vyžaduje vrácení částek vyplacených státem.

Pokud se zjistí, že byla učiněna nepravdivá prohlášení, finanční úřad požádá o odnětí právní pomoci a předá důkazy státnímu zástupci odpovědnému za zahájení případného trestního řízení.

Ověření, zda jsou kritéria pro přiznání právní pomoci nadále plněna, lze během řízení na žádost soudních orgánů nebo z podnětu finančních úřadů opakovat.

V případě, že byla o příjmech učiněna nepravdivá prohlášení, hrozí trest odnětí svobody na jeden rok až pět let a pokuta ve výši 309,87 EUR až 1 549,37 EUR. Trest nebo pokuta se zvyšuje, pokud nepravdivé prohlášení vedlo k tomu, že žadatel právní pomoc získal nebo pokračoval v jejím využívání.

Odsouzení má za následek zpětné odnětí právní pomoci a vrácení částek vyplacených státem ze strany pachatele (viz článek 136 výše uvedeného nařízení prezidenta).

16 Mohu napadnout nepřiznání právní pomoci?

Pokud příslušná advokátní komora zamítne žádost o právní pomoc nebo ji prohlásí za nepřípustnou, může se žadatel znovu obrátit na soudce, který případ projednává, a ten poté rozhodne formou usnesení.

V trestním řízení však článek 99 prezidentského nařízení stanoví, že žadatel nebo právní zástupce žadatele může podat odvolání k předsedovi soudu nebo k odvolacímu soudu, ke kterému patří soudce, který žádost zamítl, a to do 20 dnů od oznámení, že žádost o právní pomoc nebyla přiznána.

Poslední aktualizace: 25/06/2021

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.