Právní pomoc

1 Jaké náklady jsou spojeny se soudním řízením a kdo je obvykle nese?

Náklady na sekundární právní pomoc (antrinė teisinė pagalba) jsou náklady, od jejichž úhrady je žadatel osvobozen. Konkrétně jde o: náklady soudního řízení v občanskoprávním řízení, náklady řízení o ústavní stížnosti, náklady správního řízení, náklady soudního řízení ve věcech správních deliktů, náklady spojené s projednáváním občanskoprávní žaloby v rámci trestní věci, náklady na obhajobu a zastoupení v řízení (včetně odvolacího a kasačního řízení, bez ohledu na to, kdo je zahájil), náklady exekučního řízení stanovené v pokynech pro výkon rozhodnutí schválených ministrem spravedlnosti a náklady spojené s přípravou procesních dokumentů, shromažďováním důkazů, překlady a zastupováním v předběžném mimosoudním řešení sporů, je-li takový postup stanoven zákonem nebo rozhodnutím soudu. Je-li podle zákona nebo rozhodnutí soudu nutná přítomnost žadatele, jsou hrazeny i cestovní náklady.

Státem zaručená právní pomoc v přeshraničních sporech v občanských a obchodních věcech pokrývá:

1. náklady na tlumočení;
2. náklady na překlad žádosti o právní pomoc a podpůrných dokumentů;
3. náklady na překlad základních procesních listin, které požaduje soud nebo příslušný orgán a předkládá je žadatel;
4. cestovní náklady, které má nést žadatel, jestliže litevské právo nebo soudní rozhodnutí vyžaduje, aby se osoby, jichž se případ žadatele týká, dostavily k soudu a tento soud rozhodne, že dotčené osoby nelze uspokojivě vyslechnout žádným jiným způsobem.

V přeshraničních sporech v případě, že žadatel má bydliště v Litevské republice nebo v ní převážně pobývá, státem zaručená právní pomoc pokrývá náklady související s:

1. právní pomocí přiznanou v Litvě před tím, než byla žádost o právní pomoc přijata v jiném členském státě Evropské unie, v němž se věc projednává nebo kde má být vykonán rozsudek;
2. překladem žádosti o právní pomoc a podpůrných dokumentů.

Máte-li nárok na sekundární právní pomoc ze 100 % hrazenou státem, jste od úhrady těchto nákladů osvobozeni. Pokud máte nárok na pouze částečnou právní pomoc, měli byste zbývající část nákladů zaplatit sami.

2 Co je přesně právní pomoc?

Primární právní pomoc (pirminė teisinė pagalba), sekundární právní pomoc (antrinė teisinė pagalba) a státem zaručená mimosoudní mediace (valstybės užtikrinama neteisminė mediacija) jsou poskytovány v souladu s postupem stanoveným v zákoně Litevské republiky o státem zaručené právní pomoci (Lietuvos Respublikos valstybės garantuojamos teisinės pagalbos įstatymas).

O primární právní pomoc byste měli požádat, pokud potřebujete právní informace, právní poradenství, připravit dokumenty pro státní nebo obecní orgány, chcete získat pomoc v mimosoudním řešení sporů nebo při přípravě dohody o urovnání sporu. Poskytovatelé primární právní pomoci rovněž sepisují návrhy na rozvod manželství dohodou, dohody o rozvodu manželství, návrhy na vydání soudního rozhodnutí, námitky proti návrhům věřitelů, návrhy na souhlas soudu s prodejem nebo zastavením nemovitosti, návrhy na souhlas soudu s přijetím dědictví a návrhy na předběžný souhlas soudu s uzavřením transakcí týkajících se majetku osoby, která je zbavena způsobilosti k právním úkonům nebo jejíž způsobilost k právním úkonům v určité oblasti byla omezena.

Primární právní pomoc je dostupná v každé litevské obci.

O sekundární právní pomoc byste měli požádat, pokud potřebujete připravit procesní listiny, dále obhajobu nebo zastupování advokátem v soudním řízení včetně exekučního řízení, zastupování v předběžné mimosoudní fázi sporu, pokud tento postup vyžaduje zákon či soudní rozhodnutí, kvůli pomoci za účelem osvobození od úhrady odměny advokáta, procesních výdajů a dalších nákladů.

Pokud usilujete o smírné řešení občanskoprávního sporu, měli byste požádat o státem zaručenou mimosoudní mediaci.

O poskytnutí sekundární právní pomoci nebo státem zaručené mimosoudní mediace rozhoduje Odbor státem zaručené právní pomoci (Valstybės garantuojamos teisinės pagalbos tarnyba).

Veškeré informace o státem zaručené právní pomoci lze nalézt na internetových stránkách Informačního systému odboru právní pomoci (Teisinės pagalbos paslaugų informainės sistemos – TEISIS): https://teisis.lt/external/home/main.

3 Jaké jsou požadavky k tomu, aby mohla být přiznána právní pomoc?

Primární právní pomoc se přiznává litevským občanům, občanům členského státu Evropské unie, osobám oprávněně pobývajícím v Litvě nebo v jiném členském státě Evropské unie a osobám, které na tuto pomoc mají nárok podle mezinárodních dohod, jejichž smluvní stranou je Litva. Všechny uvedené osoby mají nárok na bezplatnou hodinovou konzultaci ohledně záležitosti, kterou řeší, a to bez ohledu na jejich finanční situaci.

Poskytovatelé primární právní pomoci poskytnou poradenství ohledně mimosoudního řešení sporu, informace o právním systému, zákonech a dalších právních předpisech, pomohou sepsat dohodu o urovnání sporu, v případě potřeby pomohou vyplnit žádost o sekundární právní pomoc nebo připravit procesní dokumenty stanovené zákonem. Poskytnutí primární právní pomoci je odmítnuto, pokud: nároky žadatele jsou zjevně neopodstatněné; žadateli se již o stejné záležitosti dostalo rozsáhlého poradenství; je zjevné, že daná osoba si může zajistit poradenství od advokáta bez čerpání státem zaručené právní pomoci; pokud se žádost netýká práv a oprávněných zájmů dané osoby, s výjimkou případů zastoupení stanoveného zákonem; nebo dochází ke zneužívání státem zaručené právní pomoci nebo hmotných či procesních práv.

Sekundární právní pomoc se přiznává stejnému okruhu osob, ale vztahuje se na ni posouzení majetku osoby (nebo rodiny) a příjmu osoby.

Sekundární právní pomoc lze přiznat osobám, jejichž osobní (nebo rodinný) majetek a osobní roční příjem za posledních dvanáct měsíců nepřesahuje normativní úroveň stanovenou pro čerpání právní pomoci litevskou vládou. Je třeba poznamenat, že osoby, které usilují o získání sekundární právní pomoc, musí předložit podrobné informace o movitém a nemovitém majetku svém i svého manžela.

Bez ohledu na osobní (nebo rodinný) majetek nebo osobní roční příjem může být bezplatná sekundární právní pomoc poskytnuta např.: obětem trestných činů; příjemcům dávek sociálního zabezpečení; osobám s těžkým zdravotním postižením nebo osobám, které jsou uznány za práce neschopné nebo dosáhly důchodového věku, a kterým byl zákonem stanoveným postupem přiznán určitý stupeň značných zvláštních potřeb; a dalším osobám uvedeným v článku 12 zákona o státem zaručené právní pomoci.

Sekundární právní pomoc je odmítnuta, pokud: nároky žadatele jsou zjevně neoprávněné; zastoupení ve věci není proveditelné; žadatel se domáhá náhrady nemajetkové újmy v souvislosti s pomluvou, aniž by mu vznikla majetková újma; žádost se týká nároku, který přímo vyplývá z obchodní nebo samostatně výdělečné činnosti žadatele; žadatel má přístup k požadovaným právním službám bez využití státem zaručené právní pomoci; žádost se netýká porušení vlastních práv žadatele, s výjimkou případů zastoupení stanovených zákonem; nárok, pro který je požadována sekundární právní pomoc, byl na žadatele převeden s cílem získat státem zaručenou právní pomoc; žadatel zneužívá státem zaručenou právní pomoc nebo svá hmotná či procesní práva; žadatel odmítá uhradit část stanovených nákladů na sekundární právní pomoc; přezkoumání důvodnosti nároku prokáže, že případné náklady na sekundární právní pomoc by přesáhly výši finančního nároku (finanční zájmy); žadateli byla poskytnuta sekundární právní pomoc v jiné věci, ale ve stanovené lhůtě odmítl zaplatit stanovené náklady sekundární právní pomoci nebo jejich část.

Pokud má alespoň jedna ze stran sporu nárok na sekundární právní pomoc, může dojít ke státem zaručené mimosoudní mediaci.

V přeshraničních sporech, kde osobní (nebo rodinný) majetek a osobní příjem fyzických osob s oprávněným pobytem v jiném členském státě Evropské unie přesahuje normativní úroveň stanovenou vládou, avšak tyto osoby uvedou, že nejsou schopny nést náklady řízení, musí Odbor státem zaručené právní pomoci zjistit, zda je dotyčná osoba schopna uhradit náklady řízení, s přihlédnutím k životním nákladům v jiném členském státě, ve kterém má tato osoba bydliště nebo ve kterém převážně pobývá, a může rozhodnout o poskytnutí sekundární právní pomoci. V takovém případě se posuzuje, zda má žadatel nárok na právní pomoc s ohledem na své osobní (nebo rodinné) majetkové poměry a osobní příjmy, a to podle právních předpisů místa, kde má bydliště nebo kde převážně pobývá.

4 Je právní pomoc poskytována ve všech typech řízení?

Ano, s výjimkou přeshraničních sporů. V přeshraničních sporech je poskytována státem zaručená právní pomoc v občanských a obchodních věcech.

5 Existují v případě potřeby zvláštní postupy?

Ano. Pokud je přítomnost obhájce nebo zmocněnce v trestním řízení povinná, je advokát poskytující služby sekundární právní pomoci jmenován vyšetřovatelem v přípravném řízení, státním zástupcem nebo soudem, který případ projednává.

6 Kde mohu získat formulář žádosti o právní pomoc?

Formulář žádosti o sekundární právní pomoc spolu s doplňujícími dokumenty a formulář žádosti o státem zaručenou mimosoudní mediaci spolu s doplňujícími dokumenty naleznete na internetových stránkách o státem zaručené právní pomoci: https://vgtpt.lrv.lt/en/links/requests

V případě přeshraničních sporů lze formulář žádosti, který je třeba podat, nalézt na portálu e-justice.

7 Jaké dokumenty je třeba předložit spolu s formulářem žádosti o právní pomoc?

Seznam dokumentů, které je třeba předložit, naleznete na internetových stránkách o státem zaručené právní pomoci: https://vgtpt.lrv.lt/en/links/requests

V případě přeshraničních sporů:

1. Formulář žádosti o právní pomoc (musí být podepsán osobou, která o právní pomoc žádá, nebo jejím pověřeným zástupcem, který musí předložit doklad o pověření).
2. Doklad totožnosti: pas, občanský průkaz, povolení k trvalému nebo přechodnému pobytu v Litvě / členském státě Evropské unie.
3. Dokumenty dokládající daný nárok (např. již vydaná soudní rozhodnutí ve vaší věci, smlouva v případě, že nároky souvisí s plněním smlouvy, atd.).
4. Potvrzení (nebo osvědčení) vydané příslušným orgánem státu, v němž máte bydliště, které uvádí, že máte nárok na bezplatnou právní pomoc ve vašem státě v souladu s jeho právními předpisy.

8 Kde mám podat žádost o právní pomoc?

Odbor státem zaručené právní pomoci:

Odminių g. 3, 01122 Vilnius
Tel. +370 8 700 00 211
Fax +370 8 700 35 004
E-mail: teisinepagalba@vgtpt.lt

9 Jak zjistím, zda mám nárok na právní pomoc?

Požádejte Odbor státem zaručené právní pomoci.

10 Pokud mám nárok na právní pomoc, jak mám postupovat?

Podejte žádost společně s nezbytnými dokumenty Odboru státem zaručené právní pomoci.

11 Pokud mám nárok na právní pomoc, kdo vybere mého právníka?

Odbor státem zaručené právní pomoci.

12 Jsou v rámci právní pomoci hrazeny veškeré náklady řízení?

Pokud vám je přiznána právní pomoc, v jejímž rámci stát hradí 100 % výdajů na právní pomoc, jste osvobozeni od úhrady odměny advokáta a nákladů řízení. Bude-li vám přiznána právní pomoc, jejíž výdaje hradí stát, budete povinni uhradit zbývající část výdajů na odměny advokátů a nákladů soudního řízení. Je třeba uvést, že neexistuje osvobození od úhrady nákladů řízení vzniklých druhé straně, a tedy platí, že pokud osoba zahájí soudní řízení a soud žalobu zamítne, může této osobě přikázat, aby uhradila náklady řízení vzniklé druhé straně. V těchto případech vás stát od úhrady nákladů řízení vzniklých druhé straně neosvobozuje.

13 Pokud mám nárok pouze na omezenou právní pomoc, kdo ponese ostatní náklady?

Náklady hradí osoba, která čerpá částečnou právní pomoc.

14 Vztahuje se právní pomoc i na opravné prostředky?

Ano, sekundární právní pomoc je k dispozici také pro přípravu odvolání a pro zastupování u odvolacího soudu. Nutno uvést, že pokud byla sekundární právní pomoc přiznána v prvním stupni, je třeba pro získání sekundární právní pomoci pro odvolací řízení podat novou žádost se všemi potřebnými dokumenty, přičemž Odbor státem zaručené právní pomoci posoudí, zda máte na právní pomoc v odvolacím řízení nárok.

15 Může být přiznaná právní pomoc odňata před ukončením řízení (nebo i po ukončení řízení)?

Ano, jestliže vyjde najevo, že osoba, které byla právní pomoc přiznána, zamlčela některou informaci nebo poskytla nepravdivou informaci, aby tím získala státní právní pomoc. Právní pomoc lze odebrat také v případě, že o to sama osoba požádá nebo pokud vyjde najevo, že právní pomoc zneužívá, nespolupracuje s advokátem atd.

16 Mohu napadnout nepřiznání právní pomoci?

Ano. Proti rozhodnutí Odboru státem zaručené právní pomoci lze podat opravný prostředek k litevské Komisi pro správní spory (Lietuvos administracinių ginčų komisija) (Vilniaus g. 27, Vilnius) nebo krajskému správnímu soudu ve Vilniusu (Vilniaus apygardos administracinis teismas) (Žygimantų g. 2, Vilnius), a to ve lhůtě jednoho měsíce od obdržení rozhodnutí.

17 Má žádost o právní pomoc za následek pozastavení běhu promlčecí lhůty?

Ne.