- 1 Jaké náklady jsou spojeny se soudním řízením a kdo je obvykle nese?
- 2 Co je přesně právní pomoc?
- 3 Jaké jsou požadavky k tomu, aby mohla být přiznána právní pomoc?
- 4 Je právní pomoc poskytována ve všech typech řízení?
- 5 Existují v případě potřeby zvláštní postupy?
- 6 Kde mohu získat formulář žádosti o právní pomoc?
- 7 Jaké dokumenty je třeba předložit spolu s formulářem žádosti o právní pomoc?
- 8 Kde mám podat žádost o právní pomoc?
- 9 Jak zjistím, zda mám nárok na právní pomoc?
- 10 Pokud mám nárok na právní pomoc, jak mám postupovat?
- 11 Pokud mám nárok na právní pomoc, kdo vybere mého právníka?
- 12 Jsou v rámci právní pomoci hrazeny veškeré náklady řízení?
- 13 Pokud mám nárok pouze na omezenou právní pomoc, kdo ponese ostatní náklady?
- 14 Vztahuje se právní pomoc i na opravné prostředky?
- 15 Může být přiznaná právní pomoc odňata před ukončením řízení (nebo i po ukončení řízení)?
- 16 Mohu napadnout nepřiznání právní pomoci?
- 17 Má žádost o právní pomoc za následek pozastavení běhu promlčecí lhůty?
Hledat informace podle regionů
1 Jaké náklady jsou spojeny se soudním řízením a kdo je obvykle nese?
Náklady řízení jsou zejména hotové výdaje účastníků a jejich zástupců, včetně soudního poplatku, ušlý výdělek účastníků a jejich zákonných zástupců, náklady důkazů, odměna notáře za provedené úkony soudního komisaře a jeho hotové výdaje, odměna správce dědictví a jeho hotové výdaje, tlumočné a odměna za zastupování, je-li zástupcem advokát.
Každý účastník hradí náklady řízení, které mu osobně vzniknou, a náklady svého zástupce. Společné náklady hradí účastníci podle poměru účasti na věci a na řízení.
Pokud byl účastníkovi ustanoven za zástupce advokát, hradí jeho hotové výdaje a odměnu za zastupování stát.
V dědickém řízení hradí odměnu notáře a jeho hotové výdaje dědic, který nabyl dědictví, které není předlužené; pokud je dědiců několik, hradí tyto náklady podle vzájemného poměru čisté hodnoty svých dědických podílů. V ostatních případech hradí tyto náklady stát.
2 Co je přesně právní pomoc?
Tento pojem vymezuje zákon č. 327/2005 Sb. z., o poskytování právní pomoci osobám v materiální nouzi a o změně a doplnění zákona č. 586/2003 Sb. z., o advokacii a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) ve znění pozdějších předpisů ve znění zákona č. 8/2005 Sb. z. (dále jen „citovaný zákon“) v § 4 písm. a) takto: „právní pomocí je poskytování právních služeb osobě oprávněné podle tohoto zákona v souvislosti s uplatňováním jejích práv, které zahrnují zejména právní poradenství, pomoc při mimosoudních řízeních, včetně zprostředkování řešení sporů formou mediace, sepisování podání na soudy, zastupování v řízení před soudy a provádění úkonů s tím souvisejících a úplné nebo částečné hrazení nákladů s tím spojených“.
Více informací naleznete na internetových stránkách Centra právní pomoci, které jsou rovněž k dispozici v anglickém jazyce.
3 Jaké jsou požadavky k tomu, aby mohla být přiznána právní pomoc?
Centrum právní pomoci poskytuje předběžné konzultace.
Předběžné konzultace může využít každá fyzická osoba. Předmětem předběžné konzultace je:
- vysvětlení podmínek pro poskytnutí právní pomoci;
- základní právní poradenství;
- upozornění na riziko zmeškání lhůty v konkrétním případě;
- pomoc při vyplnění žádosti o poskytnutí právní pomoci.
Předběžná konzultace se poskytuje v jedné právní věci, pouze jednou a v trvání nejvýše jedné hodiny. Za poskytnutí jedné předběžné konzultace se podle zákona hradí poplatek ve výši 4,50 eur.
Za podmínek stanovených citovaným zákonem se právní pomoc ve vnitrostátních sporech poskytuje všem fyzickým osobám, v přeshraničních sporech pouze fyzickým osobám, které mají bydliště nebo obvyklý pobyt na území členského státu (jedná se o členské státy Evropské unie, kromě Dánska).
Oprávněnou osobou je fyzická osoba, které byl po prokázání splnění podmínek podle § 6 citovaného zákona přiznán nárok na poskytnutí právní pomoci pravomocným rozhodnutím Centra právní pomoci (dále také jen „centrum“).
Zahraniční oprávněnou osobou je fyzická osoba, která splňuje podmínky stanovené citovaným zákonem pro vznik nároku na poskytnutí právní pomoci v přeshraničním sporu a tento nárok jí byl přiznán pravomocným rozhodnutím centra.
Tuzemskou oprávněnou osobou je fyzická osoba, která má trvalý pobyt nebo přechodný pobyt ve Slovenské republice a žádá o poskytnutí právní pomoci v jiném členském státě, v němž příslušný soud rozhoduje o přeshraničním sporu.
Na poskytnutí právní pomoci má fyzická osoba nárok, splňuje-li současně tyto tři podmínky (tyto podmínky musí fyzická osoba splnit ve vnitrostátních sporech, netýká se řízení o oddlužení fyzických osob):
a) nachází se ve stavu materiální nouze, tj. pobírá dávku a příspěvky k dávce v hmotné nouzi, nebo její příjem nepřesahuje 1,4násobek částky životního minima (nebo nepřesahuje 1,6násobek částky životního minima v případě poskytnutí právní pomoci s finanční spoluúčastí podle podmínek stanovených v zákoně) a nemůže si využití právních služeb zajistit svým majetkem (doklady potvrzující příjem nesmí být starší než tři měsíce);
b) nejde o zřejmou bezúspěšnost sporu;
c) hodnota sporu přesahuje hodnotu minimální mzdy stanovenou zvláštním zákonem (neplatí pro spory, kde hodnotu sporu nelze určit – např. úprava práv a povinností k nezletilým dětem).
4 Je právní pomoc poskytována ve všech typech řízení?
Podle citovaného zákona lze právní pomoc získat v občanskoprávních věcech, pracovněprávních věcech, rodinněprávních věcech, v řízení o oddlužení podle zvláštního předpisu, v řízení před soudem ve správním soudnictví a v těchto věcech také v řízení před Ústavním soudem Slovenské republiky (tzv. „vnitrostátní spory“).
V přeshraničních sporech se právní pomoc podle citovaného zákona poskytuje v občanskoprávních věcech, rodinněprávních věcech a v obchodněprávních věcech, v azylových věcech, v řízení o správním vyhoštění, v řízení o zajištění státního příslušníka třetí země, v řízení o zajištění žadatele, v řízení o udělení azylu a v těchto věcech také v řízení před soudem ve správním soudnictví a v řízení před Ústavním soudem Slovenské republiky a osobám, vůči nimž byla pozastavena účinnost pracovněprávního úkonu podle zvláštního předpisu v řízeních souvisejících s podáním návrhu na nařízení neodkladného opatření.
Centrum právní pomoci nemá působnost v trestním právu.
5 Existují v případě potřeby zvláštní postupy?
Ano, žadatel, u něhož hrozí riziko zmeškání lhůty, může souběžně se žádostí požádat centrum o předběžné poskytnutí právní pomoci, přičemž však musí prokázat riziko zmeškání konkrétní lhůty. O předběžném poskytnutí právní pomoci centrum rozhodne bez zbytečného odkladu ještě před rozhodnutím o nároku na poskytnutí právní pomoci.
6 Kde mohu získat formulář žádosti o právní pomoc?
Žádosti jsou k dispozici na internetových stránkách Centra právní pomoci nebo v každé kanceláři centra.
7 Jaké dokumenty je třeba předložit spolu s formulářem žádosti o právní pomoc?
Musí to být doklady prokazující skutečnosti uvedené v žádosti a dále doklady prokazující, že se žadatel nachází ve stavu materiální nouze (tyto doklady nesmí být starší než tři měsíce).
8 Kde mám podat žádost o právní pomoc?
V kanceláři centra příslušné podle místa trvalého, přechodného, případně obvyklého pobytu žadatele. Více informací je na internetových stránkách Centra právní pomoci.
9 Jak zjistím, zda mám nárok na právní pomoc?
O přiznání právní pomoci rozhodne centrum ve lhůtě do 30 dnů (do 60 dnů v případě přeshraniční žádosti) od doručení žádosti a toto rozhodnutí se zasílá poštou do vlastních rukou nebo elektronicky se zaručeným elektronickým podpisem do aktivované elektronické schránky žadatele.
10 Pokud mám nárok na právní pomoc, jak mám postupovat?
Žadatel musí na výzvu centra uzavřít dohodu o poskytování právní pomoci přímo s centrem nebo s určeným advokátem a udělit centru nebo určenému advokátovi plnou moc pro úkony související s poskytováním právní pomoci nejpozději do tří měsíců poté, co rozhodnutí o přiznání nároku na bezplatné poskytnutí právní pomoci nabude právní moci.
11 Pokud mám nárok na právní pomoc, kdo vybere mého právníka?
V rozhodnutí, kterým se přiznává nárok na poskytnutí právní pomoci, centrum určí advokáta, právníka centra nebo mediátora pro zastupování oprávněné osoby u soudu nebo v mediačním řízení, je-li to nezbytné k ochraně jejích zájmů.
12 Jsou v rámci právní pomoci hrazeny veškeré náklady řízení?
Rozhodnutím centra se přiznává buď nárok na poskytnutí právní pomoci v plném rozsahu, s finanční spoluúčastí v rozsahu 20 % nákladů na právní zastoupení, nebo se nárok na poskytnutí právní pomoci nepřiznává.
13 Pokud mám nárok pouze na omezenou právní pomoc, kdo ponese ostatní náklady?
Neuplatňuje se.
14 Vztahuje se právní pomoc i na opravné prostředky?
Ano, právní pomoc se poskytuje i v řízení o řádných a mimořádných opravných prostředcích a v řízení o výkonu rozhodnutí.
15 Může být přiznaná právní pomoc odňata před ukončením řízení (nebo i po ukončení řízení)?
Ano, právní pomoc může být odňata i před pravomocným ukončením řízení. Podmínky odnětí poskytování právní pomoci upravuje citovaný zákon v § 14:
Centrum rozhodne o odnětí poskytování právní pomoci:
- pokud oprávněná osoba neposkytuje centru nebo určenému advokátovi potřebnou součinnost,
- pokud se v průběhu poskytování právní pomoci změní příjmové a majetkové poměry oprávněné osoby a tato osoba již nesplňuje podmínku podle § 6 odst. 1 písm. a) pro trvání nároku na poskytování právní pomoci,
- dále pokud oprávněná osoba do tří měsíců od vydání pravomocného rozhodnutí o přiznání nároku na poskytování právní pomoci neuzavře s určeným advokátem dohodu nebo neudělí centru nebo určenému advokátovi plnou moc,
- dále pokud vyjde najevo, že nárok na poskytování právní pomoci byl žadateli přiznán na základě nepravdivých nebo neúplných údajů,
- a rovněž pokud oprávněná osoba nevyhoví výzvě podle § 13 odst. 3 (jedná se o výzvu centra vůči oprávněné osobě, aby prokázala skutečnosti dokazující trvání nároku na poskytování právní pomoci do osmi dnů od obdržení výzvy).
16 Mohu napadnout nepřiznání právní pomoci?
Pokud bylo řízení zastaveno na základě správního řádu (například z důvodu nepředložení požadovaných dokladů) ve správním řízení, lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů od doručení.
Pokud bylo řízení, respektive žádost o poskytnutí právní pomoci zamítnuta na základě zákona č. 327/2005 Sb. z., v platném znění (například z důvodu, že se jedná o zřejmou bezúspěšnost nebo žadatel nesplňuje příjem), je možné dané rozhodnutí napadnout u soudu v rámci správního soudnictví podáním správní žaloby ve lhůtě 15 dnů od doručení rozhodnutí.
Rozhodnutí o nepřiznání nároku na poskytnutí právní pomoci musí obsahovat, kromě náležitostí podle zvláštního předpisu (tímto zvláštním předpisem je zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád) ve znění pozdějších předpisů), také poučení, že pokud se změní příjmové a majetkové poměry žadatele, žadatel může opětovně podat v téže věci žádost až po uplynutí šesti měsíců od vydání rozhodnutí.
17 Má žádost o právní pomoc za následek pozastavení běhu promlčecí lhůty?
Obecně podání žádosti o poskytnutí právní pomoci nemá za následek přerušení běhu promlčecí doby. Jedinou výjimkou je lhůta pro podání žaloby v případě správního soudnictví. Pokud žalobce před podáním žaloby požádá Centrum právní pomoci o ustanovení advokáta podle zvláštního předpisu, tak od podání takové žádosti až do pravomocného rozhodnutí o ní lhůty stanovené pro podání žaloby ke správnímu soudu neběží.
Centrum má možnost v případě hrozby zmeškání lhůty, pokud žádost nebyla podaná ve zjevné časové tísni (poslední den lhůty), rozhodnout o předběžném poskytnutí nároku na právní pomoc na konkrétní procesní úkon (například podání žalobního návrhu, účast na projednávaní apod.) i před samotným posouzením žádosti o poskytnutí právní pomoci, a to i opakovaně pro různé procesní úkony, za předpokladu, že lze přesně identifikovat řízení a právo, jehož promlčení hrozí, a podklady a důkazy předložené nebo označené v žádosti takový procesní úkon umožňují.
Centrum má zároveň podle zákona možnost dodatečného vyúčtováni nákladů ve výši určené zvláštním předpisem, pokud se po posouzení podmínek pro vznik nároku na poskytnutí právní pomoci zjistí, že žadatel podmínky pro přiznání nároku na poskytnutí právní pomoci nesplňuje.
Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.