Právní pomoc

Slovensko
Obsah zajišťuje
European Judicial Network
Evropská soudní síť (občanské a obchodní věci)

1 Jaké náklady jsou spojeny se soudním řízením a kdo je obvykle nese?

Náklady řízení jsou zejména výdaje stran a jejich zástupců včetně soudních poplatků, ušlého zisku stran a jejich právních zástupců, náklady na shromažďování důkazních informací, notářské výdaje a poplatky za úkony provedené v roli soudního komisaře, náklady a výdaje vykonavatele závěti v řízení o dědictví, poplatky za tlumočení a poplatky za zastupování v případě zastupování advokátem.

Strany řízení hradí náklady řízení, které jim vzniknou, a náklady svých zástupců. Sdílené náklady platí strany poměrně ke svému zapojení ve věci a v řízení.

Je-li stranám právní zástupce přidělen, hradí náklady na advokáta a poplatky za zastoupení stát.

V dědickém řízení hradí notářské poplatky a výdaje dědic, není-li pozůstalost předlužená. Je-li více dědiců, hradí náklady poměrně k čisté hodnotě svého podílu pozůstalosti. V ostatních případech tyto náklady hradí stát.

2 Co je přesně právní pomoc?

Termín „právní pomoc“ je definován v zákoně č. 327/2005 o poskytování právní pomoci osobám v hmotné nouzi a o změně a doplnění zákona č. 586/2003 o advokacii a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů ve znění zákona č. 8/2005, který nabyl účinnosti 1. ledna 2006 („zákon o právní pomoci“). § 4 odst. 1 písm. a) zákona o právní pomoci má následující znění: „Právní pomocí je poskytování právních služeb osobě oprávněné podle tohoto zákona v souvislosti s uplatňováním jejích práv, které zahrnují zejména právní poradenství, pomoc při mimosoudních řízeních, sepisování podání na soudy, zastupování v soudních řízeních a provádění úkonů s tím souvisejících a úplné nebo částečné hrazení nákladů s tím spojených.“

3 Mám nárok na právní pomoc?

Podle podmínek vymezených v zákoně o právní pomoci může být v případě vnitrostátních sporů právní pomoc poskytnuta kterékoli fyzické osobě, zatímco v případě přeshraničního sporu může být poskytnuta pouze fyzickým osobám s trvalým nebo obvyklým bydlištěm v členském státě (patří sem všechny členské státy Evropské unie s výjimkou Dánska).

„Oprávněnou osobou“ je fyzická osoba, které byl po prokázání splnění podmínek podle § 6 zákona o právní pomoci přiznán nárok na poskytnutí právní pomoci právoplatným rozhodnutím Centra právní pomoci.

„Zahraniční oprávněnou osobou“ je fyzická osoba, která splňuje podmínky stanovené zákonem o právní pomoci pro vznik nároku na poskytnutí právní pomoci v přeshraničním sporu a tento nárok jí byl přiznán právoplatným rozhodnutím Centra právní pomoci.

„Tuzemskou oprávněnou osobou“ je fyzická osoba s trvalým nebo přechodným pobytem ve Slovenské republice žádající o poskytnutí právní pomoci v jiném členském státě, ve kterém příslušný soud rozhoduje o přeshraničním sporu.

4 Je právní pomoc poskytována ve všech typech řízení?

Podle zákona o právní pomoci může být právní pomoc poskytnuta v občanskoprávních, pracovněprávních a rodinněprávních věcech, v řízení o oddlužení podle zvláštního předpisu, v soudním řízení ve správním soudnictví a v těchto věcech také v řízení před Ústavním soudem Slovenské republiky („vnitrostátní spory“). V přeshraničních sporech může být právní pomoc poskytnuta podle zákona o právní pomoci v občanskoprávních, rodinněprávních, obchodněprávních a azylových věcech, ve správním řízení o vyhoštění, v řízení o zajištění státního příslušníka třetí země, v řízení o zajištění žadatele, v řízení týkajícím se udělení azylu a v takovýchto případech také v řízení před správním soudem a v řízeních před Ústavním soudem Slovenské republiky, a také osobám, vůči kterým byla pozastavena účinnost pracovněprávního úkonu podle zvláštního předpisu v řízení souvisejícím s podáním návrhu na nařízení neodkladného opatření.

5 Existují v případě potřeby zvláštní postupy?

Ano, pokud hrozí, že žadatel zmešká lhůtu, může u Centra právní pomoci požádat o prozatímní právní pomoc souběžně s podáním žádosti. Centrum právní pomoci poté před rozhodnutím o přiznání nároku na právní pomoc rozhodne bez zbytečného prodlení o udělení prozatímní právní pomoci.

6 Kde mohu získat formulář žádosti o právní pomoc?

Žádosti jsou k dispozici na webových stránkách Centra právní pomoci.

7 Jaké dokumenty je třeba předložit spolu s formulářem žádosti o právní pomoc?

Tyto dokumenty musí dokládat informace uvedené ve formuláři žádosti a prokazovat hmotnou nouzi žadatele (doklady prokazující hmotnou nouzi nesmějí být starší než tři měsíce).

8 Kde mám podat žádost o právní pomoc?

V kanceláři Centra právní pomoci nejblíže trvalému nebo přechodnému bydlišti žadatele.

9 Jak zjistím, zda mám nárok na právní pomoc?

Centrum právní pomoci rozhodne o poskytnutí právní pomoci do 30 dnů od obdržení žádosti.

10 Pokud mám nárok na právní pomoc, jak mám postupovat?

Na výzvu Centra právní pomoci musí žadatel uzavřít smlouvu o právní pomoci přímo s centrem nebo se jmenovaným advokátem a udělit centru nebo jmenovanému advokátovi plnou moc pro úkony spojené s poskytnutím právní pomoci.

11 Pokud mám nárok na právní pomoc, kdo vybere mého právníka?

V rozhodnutí o přiznání nároku na právní pomoc jmenuje Centrum právní pomoci advokáta, který bude oprávněnou osobu zastupovat u soudu, je-li to nezbytné k ochraně jejích zájmů.

12 Jsou v rámci právní pomoci hrazeny veškeré náklady řízení?

Rozhodnutím Centra právní pomoci se nárok na právní pomoc buď plně přiznává, nebo zamítá.

13 Pokud mám nárok pouze na omezenou právní pomoc, kdo ponese ostatní náklady?

Není relevantní.

14 Vztahuje se právní pomoc i na opravné prostředky?

Ano, právní pomoc se poskytuje rovněž pro odvolací a vykonávací řízení.

15 Může být přiznaná právní pomoc odňata před ukončením řízení (nebo i po ukončení řízení)?

Okolnosti, za jakých může být právní pomoc odňata, upravuje § 14 zákona o právní pomoci. Centrum právní pomoci může rozhodnout o odnětí právní pomoci za následujících okolností: pokud oprávněná osoba neposkytuje centru nebo určenému advokátovi potřebnou součinnost; pokud v průběhu poskytování právní pomoci dojde ke změnám v příjmech a finanční situaci oprávněné osoby, která tak již nesplňuje podmínku pro pokračování nároku na právní pomoc vymezenou v § 6 odst. 1 písm. a); pokud oprávněná osoba do tří měsíců od vydání konečného rozhodnutí o přiznání nároku na právní pomoc neuzavře s určeným advokátem smlouvu nebo neudělí plnou moc centru nebo určenému advokátovi; pokud vyjde najevo, že nárok na právní pomoc byl žadateli přiznán na základě nepravdivých nebo neúplných údajů; nebo pokud oprávněná osoba nevyhoví výzvě uvedené v § 13 odst. 3 (tj. výzvě centra předložit do osmi dnů důkazy prokazující trvání nároku oprávněné osoby na právní pomoc).

16 Mohu napadnout nepřiznání právní pomoci?

Rozhodnutí o odepření právní pomoci musí obsahovat údaje předepsané zvláštní legislativou (tj. zákonem č. 71/1967 Sb. o správním řízení (zákon o správním řízení), ve znění pozdějších předpisů) a musí žadatele informovat o tom, že pokud nedojde ke změně v jeho příjmech nebo finanční situaci, nesmí podat opětovnou žádost ve stejné věci dříve než šest měsíců od vydání rozhodnutí.

Poslední aktualizace: 09/07/2021

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.