I. Seznamy a rejstříky znalců

V Rakousku jsou znalci zapsáni podle oboru specializace. Rejstříky znalců vede zemský soud prvního stupně („Landesgericht“).

Rejstříky jsou veřejně dostupné zde.

Aby byli do rejstříku zapsáni, musí znalci podat přihlášku a složit zkoušku.

II. Kvalifikace znalce

Uchazeči, kteří chtějí, aby je soudy jmenovaly, musí prokázat praxi v oboru své odbornosti. Kromě toho musí mít znalec dobrou znalost nejdůležitějších zásad rakouského procesního práva, musí vědět, jak napsat znalecký posudek, a musí předložit důkaz buď o pěti letech odborné činnosti v období bezprostředně předcházejícím zápisu, pokud má magisterský titul, nebo o deseti letech praxe v oblasti své odbornosti, pokud magisterský titul nemá. Kromě toho musí být znalci plně způsobilí k právům a právním úkonům a musí být důvěryhodní. Aby byli znalci důvěryhodní, musí být jejich celkové jednání nenapadnutelné, aby byla zaručena jejich nestrannost a kvalita jejich práce.

Žádost o zápis do rejstříku „přísežných a certifikovaných“ znalců (uznaných znalců podle terminologie Evropského institutu pro expertizu a znalce) musí být podána předsedovi zemského soudu prvního stupně v obvodu obvyklého bydliště nebo místa profesní činnosti žadatele.

V průběhu řízení o zápisu pověří předseda odpovědný za zápis komisi vypracováním znaleckého posudku ve věci toho, zda jsou splněny požadavky pro zápis.

Před zápisem musí znalci složit přísahu.

Pokud znalci splňují všechny výše uvedené požadavky, jmenuje je předseda odpovědný za zápis na dobu pěti let. Znalci musí o zápis opakovaně žádat každých pět let. Pokud znalci stále splňují všechny požadavky, jsou jmenováni znovu (aniž by museli složit další zkoušku).

Znalci mohou být z rejstříku vyškrtnuti: na vlastní žádost, pokud již nesplňují požadavky nebo pokud o tom rozhodne příslušný orgán. V rozhodnutí o neprovedení opětovného zápisu znalce musí být uvedeny důvody pro zamítnutí zápisu znalce a toto rozhodnutí lze napadnout.

Existuje etický kodex, který zveřejnil Rakouský svaz přísežných a certifikovaných znalců.

III. Odměňování znalců

III.1 Obecné informace

Odměny znalců upravuje Rakouský zákon o nároku na odměnu („Gebührenanspruchgesetz“, 1975). Tento právní předpis obsahuje obecná pravidla použitelná na znalce. Kromě toho obsahuje zvláštní systém odměn pro lékaře, antropology, zubní lékaře, veterináře, odborníky na chemickou analýzu a odborníky na motorová vozidla.

III.2 Odměna

Odměna obvykle závisí na složitosti posudku. V trestním řízení a v řízení u rodinného soudu existuje u některých znalců zvláštní systém odměňování (viz bod II.1).

III.3 Platba

Znalec musí soudu vystavit fakturu s vyúčtováním odměny do 14 dnů poté, co vypracuje svůj posudek. Obecně se odměna hradí bankovním převodem.

III.3.1 Občanskoprávní řízení

V občanskoprávním řízení soud předtím, než znalec začne pracovat na svém posudku, obecně nařídí, aby oba účastníci řízení uhradili soudu zálohu („Kostenvorschuss“). Výše zálohy závisí na složitosti věci a rozsahu posudku, který musí znalec vypracovat. Odměna se zpravidla vypočítává na základě počtu hodin odpracovaných znalcem v dané věci, násobeného hodinovou sazbou, přičemž součástí odměny znalce jsou i náklady a DPH. Soudce na základě své zkušenosti nařídí, jakou částku musí účastníci řízení složit. Pokud složená částka není dostatečná, lze nařídit další zálohu.

III.3.2 Trestní řízení

V trestním řízení hradí odměnu znalce stát.

III.3.3 Řízení u rodinného soudu

V řízení u rodinného soudu obvykle hradí odměnu znalce stát.

III.4 Případy právní pomoci

Právní pomoc se obecně poskytuje osobám, které jsou v důsledku své ekonomické situace částečně nebo zcela neschopné nést náklady řízení, a to včetně nákladů na znalce. Příjemci právní pomoci musí v plné nebo částečné výši poplatky zpětně uhradit, pokud se jejich finanční situace do tří let po řízení podstatně zlepší. Upozorňujeme, že účastník, který v řízení prohrál, musí vždy nést náklady úspěšného účastníka řízení.

III.5 Náhrada nákladů znalců

Soud v rámci rozsudku rozhodne o (poměrných) nákladech. Přiznané náklady jsou tudíž právně vymahatelné.

IV. Odpovědnost znalců

Znalci nesou odpovědnost v souladu s obecným smluvním právem a právem občanskoprávních deliktů. Jsou povinni krýt svou případnou odpovědnost pojištěním odpovědnosti z výkonu profesní činnosti.

V. Doplňující informace o znaleckém řízení

Webové stránky Rakouského svazu přísežných a certifikovaných znalců uvádějí podrobné informace o nákladech (příklady vyúčtování poplatků) a o způsobech, jak se stát uznaným znalcem. Tyto webové stránky jsou velmi informativní a veřejnosti snadno přístupné.

V.1 Právní základy

Hlavní právní předpisy použitelné na činnost soudních znalců v Rakousku zahrnují:

• články 351–367 rakouského občanského soudního řádu („Zivilprozessordnung“ – ZPO)
• článek 31 zákona o nesporném řízení („Außerstreitgesetz“)
• články 52–53a rakouského správního řádu („Allgemeines Verwaltungsverfahrensgesetz 1991“)
• články 104, 112, 125–128 rakouského trestního řádu („Strafprozessordnung 1975“).

V.2 Ustanovování znalců

Znalce může ustanovit soud, nikoli však účastníci řízení. Ustanovování znalců ve správním řízení je podobné jako v občanskoprávním řízení. V rámci trestního vyšetřování může znalce ustanovit státní zástupce.

V.2.a Ustanovení soudem

Občanskoprávní soud má diskreční pravomoc ustanovit znalce buď z moci úřední, nebo na výslovnou žádost účastníka řízení, pokud příslušnou skutkovou podstatu nelze určit jinak. Tato pravomoc je omezena jedině zásadou kontradiktornosti. Soud může znalcem ustanovit kteroukoli osobu, kterou bude považovat za vhodnou. Znalec musí soudu oznámit jakýkoli střet zájmů. Soudem ustanovení znalci mají přístup k příslušným částem spisu.

V.2.b Ustanovení účastníky řízení

V Rakousku účastník řízení vybírá soukromého znalce. Jeho posudku se musí dovolat a posudek musí předložit účastníci řízení, jinak by byl zamítnut jako nepřípustný. Pokud jsou tyto požadavky splněny, soud znalecký posudek svobodně prozkoumá a posoudí. Posudek se považuje za důkaz, nemůže však zneplatnit posudek soudem ustanoveného znalce. Souvisí spíše s právním základem argumentů účastníka řízení.

Soud může rozhodnout, zda ve svém rozsudku založí odůvodnění na posudku znalce ustanoveného účastníkem řízení.

V.3 Řízení

Právníci účastníků řízení mohou podrobit soudem ustanovené znalce křížovému výslechu.

V.3.a Znalecký posudek

V rakouských znaleckých řízeních se nevyžaduje předběžný znalecký posudek. Hlavní posudek lze předložit písemně nebo ústně. Při předkládání posudku nemusí znalec dodržet konkrétní strukturu.

Pokud soud považuje posudek za neúplný nebo pokud dojde k neodůvodněnému pochybení znalce, může soud nařídit vypracování nového nebo doplňujícího posudku, a to z moci úřední nebo na žádost účastníků řízení. Soud může také nařídit, aby znalec zaplatil soudní poplatky z důvodu svého neodůvodněného pochybení.

Znalecký posudek může být zpochybněn prohlášeními účastníků řízení a protiposudkem.

V občanskoprávním řízení jsou účastníci řízení intenzivně zapojeni do činnosti znalce. Jsou povinni spolupracovat a reagovat na všechny žádosti znalce o dokumenty. Mohou znalci přímo klást dotazy během schůzek s protistranou a mohou si vyžádat jeho vyjádření ke svým připomínkám.

V.3.b Soudní jednání

Soud ve výjimečných případech nařídí znalcům osobní účast na jednání.

Zde uváděné informace byly shromážděny během projektu „Vyhledání znalce“ od kontaktních osob v jednotlivých zemích, které vybral Evropský institut pro expertizu a znalce, EEEI.