Vyhledat znalce

Česká republika

Obsah zajišťuje
Česká republika

I. Seznamy a rejstříky znalců

V České republice existuje úřední seznam znalců.

Podle § 7 odst. 4 zákona o znalcích a tlumočnících (č. 36/1967 Sb.), provedeného vyhláškou ministerstva spravedlnosti ze dne 17. dubna 1967 (č. 37/1967 Sb.), jsou jednotlivé seznamy znalců a tlumočníků veřejně přístupné.

Seznam znalců a tlumočníků je k dispozici zde a seznam ústavů kvalifikovaných pro znaleckou činnost naleznete zde.

Za vedení seznamu znalců odpovídají krajské soudy a ministerstvo spravedlnosti.

Podle § 4 odst. 1 písm. a), c) a e) zákona o znalcích a tlumočnících (č. 36/1967 Sb.), provedeného vyhláškou č. 37/1967 Sb., musí znalci splňovat následující kritéria, aby mohli být zapsáni na seznamu:

  • státní příslušnost (České republiky, Evropské unie s přechodným pobytem nebo trvalým pobytem, třetí země s trvalým pobytem),
  • kvalifikace,
  • další speciální vzdělání,
  • způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu,
  • bezúhonnost.

Zápis znalců na seznam je podmíněn složením slibu. Slib zní: „Slibuji, že při své znalecké (tlumočnické) činnosti budu přesně dodržovat právní předpisy, že znaleckou (tlumočnickou) činnost budu konat nestranně podle svého nejlepšího vědomí, že budu plně využívat všech svých znalostí a že zachovám mlčenlivost o skutečnostech, o nichž jsem se při výkonu znalecké (tlumočnické) činnosti dozvěděl.“

Aby mohli být znalci zapsáni na seznam, musí podat žádost příslušnému soudu (v některých případech ministerstvu).

K vyškrtnutí ze seznamu znalců dochází z důvodu

  • smrti,
  • prohlášení za mrtvého, a to ke dni nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého,
  • zbavení způsobilosti k právním úkonům, nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, a to ke dni nabytí právní moci rozhodnutí soudu, kterým byla osoba způsobilosti k právním úkonům zbavena nebo kterým byla její způsobilost k právním úkonům omezena,
  • pravomocného odsouzení za úmyslný trestný čin nebo pravomocného odsouzení za nedbalostní trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem činnosti znalce,
  • písemné žádosti o vyškrtnutí ze seznamu znalců a tlumočníků podané ministerstvu spravedlnosti nebo předsedovi krajského soudu, a to uplynutím kalendářního měsíce, ve kterém byla žádost o vyškrtnutí ze seznamu znalců a tlumočníků ministerstvu spravedlnosti nebo předsedovi krajského soudu doručena.

Zánik práva vykonávat znaleckou činnost dále upravuje § 20b zákona o znalcích a tlumočnících (č. 36/1967 Sb.). Toto ustanovení se použije v případech, kdy znalec již nesplňuje podmínky pro jeho jmenování nebo dlouhodobě nemůže vykonávat svoji činnost (odstavec 2).

Zápis v seznamu není podmíněn tím, že by se znalec musel řídit kodexem chování nebo etickým kodexem. Během řízení jsou však posuzovány osobní charakteristiky uchazečů. Znalci musí složit slib.

Seznam znalců je pravidelně aktualizován ministerstvem spravedlnosti i krajskými soudy.

Znalce je možné najít pomocí vyhledávacího nástroje. Tento vyhledávací nástroj zahrnuje všechny znalce.

Znalci jsou v seznamu uváděni podle oboru specializace. V současné době existuje přibližně 50 hlavních specializací. Specializace jsou uvedeny v seznamu.

Znalec musí orgánu, který vede seznam, zaslat zprávu o činnosti.

II. Kvalifikace znalce

Za znalce lze označit pouze osoby, které ve svém specializovaném oboru získaly určitou úroveň vzdělání.

K výkonu znalecké činnosti není nutné, aby byli znalci členy určitého profesního sdružení.

Od znalců se nevyžaduje, aby pravidelně aktualizovali nebo zlepšovali své dovednosti. Není zaveden systém další profesního rozvoje.

III. Odměňování znalců

Odměňování znalců se řídí vyhláškou č. 37/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.

Odměňování znalců podléhá omezením.

Znalci ustanovení soudem nemohou přijímat zálohy.

Povinnost platit odměnu znalcům je řešena následovně:

Občanskoprávní řízení

Náklady řízení zahrnují znalečné. Každý účastník nese náklady, které mu vznikly, a náklady svého zástupce. Soud přizná účastníkovi, který dosáhl ve věci úplného úspěchu, náhradu nákladů, jež vznikly během účinného výkonu nebo obrany práva vůči účastníkovi, který ve věci neměl úspěch. Pokud účastník dosáhl pouze částečného úspěchu, soud spravedlivě rozdělí náhradu nákladů nebo prohlásí, že žádný z účastníků nemá na náhradu nárok. Na základě výsledků řízení má stát nárok na náhradu vynaložených nákladů řízení vůči účastníkům, pokud neexistuje předpoklad, že účastníci nebudou osvobozeni od soudních poplatků.

Trestní řízení

Náklady nezbytné k vedení trestního řízení, včetně vykonávacího řízení, nese stát. Byl-li obžalovaný pravomocně uznán vinným, je povinen nahradit státu paušální částkou ostatní náklady, jež nese stát, ale pouze tehdy, pokud byl v řízení vyžádán znalecký posudek.

Účastníci řízení nemohou získat bezplatnou právní pomoc, která by zahrnovala úhradu znalečného.

IV. Odpovědnost znalců

Právní předpisy České republiky neobsahují konkrétní ustanovení týkající se odpovědnosti znalce. Použije se obecná právní úprava (občanskoprávní delikty / smluvní právo).

Znalci dosud nebyli povinni krýt svou případnou odpovědnost pojištěním odpovědnosti z výkonu profesní činnosti. Povinnost pojištění znalců bude zavedena po novelizaci platných právních předpisů.

Výše odpovědnosti znalců nemá zákonem stanovenou horní hranici.

V. Doplňující informace o znaleckém řízení

Hlavními právními předpisy, které se vztahují na činnost soudních znalců v České republice, jsou zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, a zákon č. 500/2004 Sb., správní řád. Online verze uvedených předpisů v anglickém jazyce není dostupná.

Obecná pravidla pro ustanovování znalce jsou pro účely řízení před civilním, trestním nebo správním soudem obdobná. Titul znalce je chráněn.

Právní systém České republiky nerozlišuje mezi soudními znalci, znalci v technických oborech, znalci v oblasti práva nebo jinými znalci.

Celkový počet znalců zapsaných na seznamu je přibližně 9 000. Ministerstvo spravedlnosti vypracovalo návrh nového zákona o znalcích. Vláda návrh předložila Parlamentu. Návrh by měl vstoupit v platnost v roce 2021.

1. Ustanovení znalců

Znalce může ustanovit soud nebo účastníci řízení.

V občanskoprávním a správním soudním řízení není možné znalce ustanovit před zahájením tohoto řízení.

V trestním řízení podle § 105 odst. 1 trestního řádu: Je-li k objasnění skutečnosti důležité pro trestní řízení třeba odborných znalostí, vyžádá orgán činný v trestním řízení odborné vyjádření. Jestliže pro složitost posuzované otázky takový postup není postačující, přibere orgán činný v trestním řízení znalce. V přípravném řízení přibírá znalce ten orgán činný v trestním řízení, jež považuje znalecký posudek za nezbytný pro rozhodnutí, pokud byla věc vrácena k došetření, státní zástupce, a v řízení před soudem předseda senátu. O přibrání znalce se vyrozumí obviněný a v řízení před soudem též státní zástupce. Jiná osoba se o přibrání znalce vyrozumí, je-li k podání znaleckého posudku třeba, aby tato osoba něco konala nebo strpěla, např. aby znalci umožnila přístup do určitého místa.

1.a Ustanovení soudem

Soud může ustanovit znalce, pokud nemá odborné znalosti, které jsou v konkrétním případě zapotřebí. Existují rovněž případy občanského a trestního práva, kdy je ustanovení znalce povinné.

Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), § 105 odst. 1 trestního řádu: Je-li k objasnění skutečnosti důležité pro trestní řízení třeba odborných znalostí, vyžádá orgán činný v trestním řízení odborné vyjádření. Jestliže pro složitost posuzované otázky takový postup není postačující, přibere orgán činný v trestním řízení znalce.

Ustanovování znalce pro účely řízení před civilním, trestním nebo správním soudem se nijak neliší.

Soudní znalci mají ze zákona povinnost oznámit jakýkoli střet zájmů.

Jsou-li znalci ustanoveni soudem, musí soud k jejich výběru použít seznam znalců, neboť tuto povinnost mu ukládá zákon.

1.b Ustanovení účastníky řízení

Účastníci řízení mohou znalce ustanovit, kdykoli si to přejí. Znalecký posudek vypracovaný soudním znalcem (zapsaným ve vnitrostátním veřejném rejstříku), jehož ustanovil účastník řízení, má stejnou platnost jako posudek znalce ustanoveného soudem.

Při ustanovení znalce se účastníci řízení nemusí řídit žádným zvláštním postupem nebo zvláštními pravidly.

Jeden znalec nemůže být ustanoven oběma stranami sporu zároveň.

Soud nemůže nařídit, aby obě strany ustanovily jediného znalce (např. ve věcech s nízkou hodnotou nároku nebo ve zrychleném řízení), namísto toho, aby každá z nich měla svého vlastního.

Strany sporu musí znalci poskytnout podrobné pokyny a otázky, na které by měl odpovědět.

2. Řízení

2.a Občanskoprávní řízení

Neexistují žádné konkrétní požadavky na znalecký posudek nebo na činnost znalce v řízení před soudem, které by znalec musel splňovat (například v judikatuře).

Soud nesleduje ani nekontroluje postup vyšetřování prováděný znalcem.

Není prováděna žádná kontrola kvality výkonu znalce (tj. soudce se v tomto ohledu v rozsudku nijak nevyjadřuje).

Během jednání obvykle probíhá křížový výslech znalců.

Soudce není znaleckým posudkem vázán. Znalecký posudek má stejnou váhu jako jakýkoli jiný důkaz, soudce jej musí posoudit objektivně a v kontextu dalších důkazů. Neexistuje žádná domněnka správnosti znaleckého posudku vypracovaného znalcem, jehož ustanovil soud. Znalecký posudek vypracovaný soudním znalcem (zapsaným ve vnitrostátním veřejném rejstříku), jehož ustanovil účastník řízení, má stejnou platnost jako posudek znalce ustanoveného soudem. Účastníci řízení mohou napadnout znalecký posudek ve svých prohlášeních.

Neexistuje žádný postup pro setkání znalců před jednáním nebo pro křížový výslech před jednáním, které by měly zúžit rozsah otázek a pomoci soudu porozumět rozdílům v názorech.

Znalci mohou být v průběhu řízení v kontaktu s účastníky řízení, ale musí vyhovět požadavkům § 11 zákona o znalcích a tlumočnících (č. 36/1967 Sb.), který stanoví, že znalec (tlumočník) nesmí podat posudek (provést tlumočnický úkon), jestliže lze mít pro jeho poměr k věci, k orgánům provádějícím řízení, k účastníkům nebo k jejich zástupcům pochybnost o jeho nepodjatosti.

Jakmile se znalec (tlumočník) dozví o skutečnostech, pro které je vyloučen, oznámí to neprodleně; stejnou povinnost mají i účastníci řízení. O tom, zda znalec (tlumočník) je vyloučen, rozhoduje orgán, který jej pro podání posudku (tlumočnický úkon) ustanovil. O tom, kdy znalec (tlumočník) může odepřít podání posudku (překladu) a kdy mu nemůže být podání posudku (překladu) uloženo, platí pro jednotlivé druhy řízení obdobně ustanovení o svědcích.

Účastníci řízení jsou povinni se znalci spolupracovat. V některých případech jsou účastníci vyzváni, aby se podrobili šetření ze strany znalce nebo aby odpovídali na jeho otázky. Znalci mají právo klást otázky svědkům během ústního jednání.

Není zejména vyžadováno, aby znalci organizovali setkání s účastníky řízení s cílem shromáždit jejich připomínky.

1. Znalecký posudek

Formální požadavky, které musí znalecký posudek splňovat, jsou stanoveny v § 13 zákona o znalcích a tlumočnících (č. 36/1967 Sb.). V § 13 se stanoví, že pokud znalec podává posudek písemně, je povinen každé jeho vyhotovení podepsat a připojit otisk pečeti; stejnou povinnost má tlumočník u ověřovaných překladů.

Znalci nejsou povinni poskytovat předběžný posudek.

Znalci nejsou povinni zabývat se v předběžném nebo konečném posudku argumenty účastníků řízení.

Neexistují žádné další konkrétní požadavky na znalecký posudek nebo na činnost znalce v řízení před soudem, které by znalec musel splňovat (například v judikatuře).

Existují případy, kdy znalec musí vypracovat další posudek, pokud soud nebo účastníci řízení vznesou další otázky.

Znalci předkládají své posudky písemně. Znalec může být požádán, aby svůj posudek obhájil.

2. Soudní jednání

Znalec se nemusí zúčastnit předběžného jednání.

Musí se dostavit k ústnímu jednání, aby zodpověděl otázky soudu a účastníků řízení.

Během jednání obvykle probíhá křížový výslech znalců.

Informace zde uváděné byly shromážděny během projektu „Vyhledání znalce“ od kontaktních osob v jednotlivých zemích, které vybral Evropský institut pro expertizu a znalce, EEEI.

Poslední aktualizace: 17/05/2021

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.