Vyhledat znalce

Dánsko

Obsah zajišťuje
Dánsko

I. Seznamy a rejstříky znalců

V Dánsku existuje několik druhů znalců a jejich ustanovení, související řízení a to, zda existuje veřejný seznam/rejstřík znalců, závisí na druhu příslušného znalce.

Příklady znalců:

  • znalecký odhadce,
  • odhadce správního soudu pro spory týkající se nájmu,
  • znalci pro otázky týkající se dětí,
  • znalecké oceňování,
  • techničtí znalci v méně závažných věcech.

Znalecké posudky mohou vypracovávat i sdružení.

V některých případech může soud vyhledat znalce v interní databázi, k níž mají přístup všechny dánské soudy. Řízení o ustanovení těchto znalců se mohou lišit, pro všechny znalce je však společné, že musí mít bezúhonnou pověst. Seznam/rejstřík těchto znalců bude zveřejňován i na webových stránkách dánských soudů, aby byla zajištěna transparentnost.

V jiných případech může soud ustanovit kteroukoli osobu, kterou považuje za vhodnou a kompetentní. Pro tyto případy mají některé veřejné organizace rejstříky znalců, z nichž si může soud vybrat, spadá-li věc do oblasti působnosti těchto organizací, například do forenzního oboru. Pokud neexistuje žádný seznam a oba účastníci řízení se dohodnou, soud ustanoví znalce, který se jeví jako kompetentní. Znalcem mohou být ustanoveny pouze osoby s bezúhonnou pověstí.

II. Kvalifikace znalce

Nejsou stanoveny žádné požadavky na kvalifikaci znalců. Soud není znaleckým posudkem vázán, ale může jej svobodně hodnotit. Totéž platí i pro důkazní hodnotu konkrétního důkazu. Jestliže dánská soudní správa posuzuje žádosti znalců, kteří by chtěli vykonávat znaleckou činnost v méně závažných případech, konzultuje příslušné odvětvové organizace a vyžádá si výpis z rejstříku trestů. Kromě toho neexistují žádné požadavky, pokud jde o vzdělání nebo profesní praxi znalců.

III. Odměňování znalců

Odměna závisí na tom, jaký druh znalce se na věci podílí.

Odměna znaleckého odhadce, odhadce správního soudu pro spory týkající se nájmu a znalce pro otázky týkající se dětí je předepsaná a pravidla pro odměňování stanoví dánská soudní správa (článek 93 zákona o soudní správě a článek 172 zákona o sociálních službách).

V občanskoprávních řízeních, kde je zapotřebí odborné posouzení, např. technický posudek, neexistují žádné předepsané sazby ani omezení odměny znalců. Odměna nesmí být hrazena předem. Soud stanoví odměnu soudního znalce za jeho posudek a účast na soudním jednání, jakož i náhradu případných vzniklých nákladů. Před rozhodnutím soud vyzve účastníky řízení, aby předložili připomínky. Současně soud rozhodne, jak se má úhrada odměny rozdělit mezi účastníky řízení (článek 208 zákona o soudní správě).

Příslušné náklady musí uhradit účastník řízení, který požádal soud o zadání znaleckého posudku, a jeho právní zástupce. Druhý účastník řízení a jeho právní zástupce jsou však rovněž odpovědní za úhradu části nákladů, kterou lze přičíst odpovědím na otázky daného účastníka. Účastník řízení, který požádal o předvolání znalce k účasti na jednání, nese náklady s tím spojené. Soud může účastníkům řízení nařídit, aby složili jistotu za náklady znaleckého posudku, který požadovali (článek 208 zákona o soudní správě).

V trestním řízení se použijí obdobná pravidla týkající se znaleckých posudků (s nezbytnými úpravami) (článek 210 zákona o soudní správě).

Techničtí znalci v méně závažných věcech musí předložit odhad předpokládaných nákladů a před dohodnutím odměny nesmí odpovídat na technické otázky. Následně se k odhadu znaleckých nákladů musí vyjádřit účastníci řízení. Je důležité, že pokud účastníci řízení nemohou složit jistotu za náklady, může soud rozhodnout, že věc bude pokračovat bez znaleckého posudku. Pravidla stanoví dánská soudní správa (článek 404 zákona o soudní správě).

IV. Odpovědnost znalců

Neexistuje žádný zvláštní předpis vztahující se na odpovědnost znalců. Znalec musí dodržovat profesní pravidla, která upravují jeho odbornost, nestrannost a profesní tajemství. Odpovědnost znalců je tedy upravena obecnými předpisy smluvního práva a práva občanskoprávních deliktů. Tyto předpisy nestanoví horní hranici odpovědnosti.

Znalec, který nedodržuje profesní předpisy v souladu s očekáváním, může být nahrazen, jeho odměna může být krácena, nebo může být dokonce činěn odpovědným.

Trestná činnost při plnění úkolů může vést k obvinění z trestného činu.

A konečně také znalci nejsou povinni krýt svou případnou odpovědnost pojištěním odpovědnosti z výkonu profesní činnosti.

V. Doplňující informace o znaleckém řízení

Pravidla pro znalecké řízení lze nalézt v různých právních předpisech a závisí na druhu dotčeného znalce. Většina pravidel je však obsažena v zákoně o soudní správě (konsolidovaný zákon č. 2021-09-15 č. 1835). Pokud jde o znalce v oblasti problematiky dětí, jsou pravidla částečně obsažena v zákoně o sociálních službách.

Části zákona o soudní správě jsou přeloženy do angličtiny.

1. Ustanovování znalců

V občanskoprávních věcech může znalce ustanovit soud nebo účastníci řízení. Účastník řízení může požádat soud, aby pověřil znalce vypracováním posudku týkajícího se jedné nebo více otázek.

V trestních věcech soud o případném zapojení znalce rozhodne, pokud o to požádá obžalovaný nebo státní zastupitelství. Znalce může přizvat obhajoba i státní zástupce.

Znalci musí oznámit jakýkoli střet zájmů s účastníkem řízení.

V méně závažných věcech (věci, které nemají ekonomickou hodnotu nebo mají hodnotu nižší než 50 000 dánských korun) se může soudce rozhodnout vyžádat si znalecký posudek. Znalce, kteří působí v méně závažných věcech, ustanovuje dánská soudní správa.

a) Ustanovení soudem

Předseda senátu / soud ustanovuje znalecké odhadce a další znalce pro jednotlivé věci, je-li považováno za nutné, aby byla zastoupena jejich odbornost. Předseda senátu vybere z příslušného seznamu / rejstříku / interní databáze znaleckého odhadce, v některých situacích však není těmito zdroji vázán. Nežli se předseda senátu / soud rozhodne ustanovit znaleckého odhadce, mohou se účastníci řízení k rozhodnutí vyjádřit.

V případech, kdy si účastníci řízení vyžádají znalecký posudek, mohou ustanovit znalce, soud však není jejich rozhodnutím vázán. Pokud se účastníci řízení dohodnou na jménu znalce, soudce jej obvykle ustanoví (ačkoli není povinen tak učinit). Pokud soud ustanoví znalce, měl by informovat účastníky řízení o osobě, kterou hodlá ustanovit, a umožnit účastníkům řízení, aby předložili své připomínky. Pokud existuje seznam / rejstřík, soud nebo účastník řízení obvykle vybere znalce z tohoto zdroje, není ale povinen tak učinit ve všech případech.

b) Ustanovení účastníky řízení

Pokud účastníci řízení chtějí ustanovit znalce, aby vypracoval posudek, musí postupovat podle konkrétního postupu: kdykoli účastníci řízení požadují znalecký posudek v občanskoprávních věcech, musí podat písemnou žádost soudu. Žádost musí obsahovat informace o účelu znaleckého posudku a o předmětu, který má být podroben znaleckému posouzení.

Pokud to soud povolí, musí účastníci řízení předložit soudu své otázky. Po obdržení otázek soud ustanoví jednoho nebo více znalců. Jak je popsáno výše, účastníci řízení také ustanovují znalce, soud však tím není vázán.

2. Řízení

a) Občanskoprávní řízení

Postup závisí na tom, jaký druh znalce se na věci podílí. Někdy je znalec předvolán k soudnímu jednání, aby zodpověděl otázky týkající se předmětu jednání, např. znalec se zaměřením na děti v oboru rodinného práva nebo na odborné posouzení technických otázek, někdy musí znalec jen vypracovat písemný posudek. V jiných případech znalec vystupuje jako soudce a je součástí rokování soudu.

Níže jsou uvedeny dva příklady:

Znalecký odhadce ustanovený předsedou senátu / soudem pro jednotlivou věc, u níž je považováno za nezbytné zastoupení odbornosti znalce, jedná jako soudce (ale s odbornými znalostmi v určitém oboru) a účastní se rokování soudu. V oblasti rodinného práva budou soudu pomáhat znalci specializující se na děti.

V případech, kdy je znalecký posudek v souvislosti s určitou otázkou důležitý, musí znalec zodpovědět otázky obdržené od soudu formou písemného posudku adresovaného soudu. Znalec musí informovat účastníky řízení o čase a místě šetření. Pokud je znalecký posudek nedostatečný, soud může znalci nařídit provést opakované šetření nebo doplnit posudek doplňujícím písemným posudkem. Pro znalecký posudek existují předem definované šablony. Soud neprovádí sledování činnosti znalce. Po předložení posudku mohou účastníci řízení položit znalci doplňující otázky, pokud to soud povolí. Soud pak rozhodne, zda má znalec na doplňující otázky odpovědět písemně formou doplňujícího posudku nebo ústně při soudním jednání. Znalec může být rovněž předvolán k účasti na soudním jednání, aby zodpověděl otázky týkající se posudku.

Písemné nebo ústně přednesené znalecké posudky mohou účastníci řízení během hlavního líčení napadnout. V každém případě soudce není znaleckými posudky vázán.

b) Jiné

V trestních věcech jsou rovněž jednou z možností znalečtí svědci. Ti jsou předvoláni a obvykle se účastní jednání.

 

Zde uváděné informace byly shromážděny během projektu „Vyhledání znalce“ od kontaktních osob v jednotlivých zemích, které vybral Evropský institut pro expertizu a znalce, EEEI.

Poslední aktualizace: 09/05/2022

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.