I. Seznamy a rejstříky znalců

Každý odvolací soud a francouzský nejvyšší soud pro občanskoprávní a trestní věci (kasační soud) vede seznam nebo rejstřík znalců.

Soudy a státní zástupci však mohou ustanovit kteroukoli osobu, která je považována za vhodnou a způsobilou. V takových případech musí uvést důvody své volby.

Seznamy znalců jsou zveřejňovány na webových stránkách soudů, zejména na webových stránkách kasačního soudu a odvolacích soudů.

Aby byli zapsáni na seznam u soudu, musí znalci splňovat tyto požadavky:

• jsou mladší 70 let. V praxi musí být znalec ve věku 35 až 57–58 let, aby byl na seznam znalců zapsán,
• jsou občany Evropské unie,
• nejednali v rozporu se ctí, bezúhonností a dobrými mravy,
• nebyla jim uložena disciplinární nebo správní sankce vedoucí k propuštění, vyškrtnutí z rejstříku, odvolání, odnětí souhlasu nebo oprávnění,
• nebyl vůči nim prohlášen osobní bankrot (oddlužení) nebo jiná sankce podle obchodního zákoníku,
• minimální doba činnosti související se specializací znalce,
• nevykonávali žádnou činnost neslučitelnou s nezávislostí nezbytnou pro výkon soudní (právní) znalecké činnosti,
• vykonávali svou hlavní činnost v obvodu soudu.

Znalci specializující se na překlady, kteří žádají o zápis na seznam u soudu prvního stupně, musí vykonávat svou profesi v obvodu konkrétního soudu nebo v tomto obvodu žít, pokud již odešli do důchodu.

Žádost znalce o zápis přezkoumává státní zástupce a soudci soudu prvního stupně. Rozhodnutí přijímá shromáždění soudců odvolacího soudu.

Před zápisem musí znalci složit přísahu.

Pro zápis na seznam u kasačního soudu (celostátní seznam) je nutné, aby byl znalec zapsán na seznamu odvolacího soudu (regionální seznam) po dobu nejméně pěti let.

Každý znalec, který byl zapsán poprvé, musí po třech letech požádat o opětovný zápis. Následně musí znalci žádat o opětovný zápis každých pět let. Rozhodnutí o nezapsání znalce musí uvádět důvody zamítnutí a lze se proti němu odvolat.

Znalci mohou být z rejstříku vyškrtnuti na základě disciplinárního opatření odvolacího soudu, proti němuž se lze odvolat.

Francouzský svaz znalců vydal etický kodex.

II. Kvalifikace znalců

Obecně platí, že znalci musí mít dostatečnou kvalifikaci v oboru své odbornosti.

Znalci musí mít odbornou praxi a znalost procesních předpisů, zejména předpisů použitelných na znalecké řízení.

Musí se účastnit dalšího vzdělávání, což každých pět let kontrolují odvolací soudy. Další vzdělávání znalců zahrnuje:

• školení v příslušném oboru znalce, které zajišťují profesní organizace,
• školení týkající se vedení znaleckých řízení, která zajišťují soudci a sdružení znalců.

III. Odměňování znalců

V trestním řízení existuje právní předpis týkající se odměny znalce za určité úkoly, které znalec plní. V některých oblastech znalecké činnosti může státní zástupce nebo vyšetřující soudce vyhlásit výběrové řízení pro dané zadání znaleckého úkonu a vybrat nejvýhodnější nabídku. Náklady na znalecké posudky hradí Ministerstvo spravedlnosti z rozpočtu na soudnictví.

V občanskoprávních věcech se odměna zpravidla vypočítává na základě počtu hodin odpracovaných znalcem v dané věci, násobeného hodinovou sazbou, přičemž k této částce se připočítávají náklady a DPH.

Soud rozhodne o výši odměny znalce v rámci kontradiktorního řízení, a to s přihlédnutím k tomu, zda byl posudek předložen včas, ke kvalitě znaleckého posudku a k míře pečlivosti, s níž znalec svůj úkol splnil.

Zálohu na odměnu znalce hradí žalobce. Soud však může nařídit oběma účastníkům řízení, aby uhradili část zálohy na tyto náklady.

Ve svém pravomocném rozhodnutí soud nařídí neúspěšnému účastníkovi řízení, aby uhradil odměnu znalce.

K pokrytí nákladů na znalecké řízení je k dispozici právní pomoc.

IV. Odpovědnost znalců

Znalec je povinen hradit případnou odpovědnost prostřednictvím pojištění odpovědnosti z výkonu profesní činnosti.

Pojištění kryje občanskoprávní a profesní odpovědnost znalce, včetně úkonů v jiných členských státech Evropské unie.

V. Doplňující informace o znaleckém řízení

V trestních věcech může znalce ustanovit vyšetřující soudce, státní zástupce nebo policejní úředník s příslušným oprávněním (officier de police judiciaire: příslušník vyšetřovací a soudní policie, který je podle francouzského práva pověřen vyšetřováním trestné činnosti a je oprávněn nařídit vazbu podezřelého).

Ve všech ostatních případech znalce ustanovuje pouze soud, a to buď z moci úřední, nebo na žádost účastníka řízení.

V občanskoprávním řízení není předběžný znalecký posudek povinný, velmi se však doporučuje a v občanskoprávním řízení se často zvlášť vyžaduje. Znalec předkládá písemný závěrečný posudek. Pokud znalec považuje za nutné konzultovat technika specializovaného v jiném oboru odbornosti, připojí znalec posudek technika ke znaleckému posudku. Soud může požádat znalce, aby svědčil při ústním jednání, pokud posudek nepředstavuje dostatečný základ pro rozhodnutí soudu. Závěrečný posudek musí zodpovědět každou otázku položenou soudem a zohlednit všechny připomínky účastníků řízení předané znalci během znaleckého řízení.

1. Ustanovování znalců

Titul znalce (expert de justice) je chráněn v rámci trestního práva. Znalec je zapsán na seznamu vedeném odvolacími soudy a Nejvyšším soudem.

Ve Francii je 8 000 až 10 000 soudních znalců.

V občanskoprávních, obchodních a správních věcech mohou být znalci ustanoveni v předběžném nebo přípravném řízení. V této přípravné fázi je zahájeno 80 % znaleckých řízení.

Soud ustanoví znalce, pokud k řešení sporu potřebuje určité odborné znalosti: soud může ustanovit znalce z moci úřední nebo na žádost jednoho z účastníků řízení. Soudce rozhodne, který účastník řízení zaplatí zálohu na náklady, jež bude použita k úhradě odměny znalce.

Účastníci řízení mohou navrhnout určitého znalce, avšak o tom, který znalec bude ustanoven, rozhodne vždy soud nebo státní zástupce. Pokud nejsou uvedeny konkrétní důvody, musí být znalec vybrán ze seznamu sestaveného odvolacím soudem.

V občanskoprávním řízení jsou účastníci řízení intenzivně zapojeni do činnosti znalce. Jsou povinni spolupracovat a reagovat na všechny žádosti znalce o dokumenty. Mohou znalci přímo klást dotazy během schůzek s protistranou a mohou si vyžádat jeho vyjádření ke svým připomínkám. Tyto možnosti jsou mnohem omezenější v trestním řízení, kde je znalec při své činnosti vysoce závislý na soudci nebo státním zástupci, který jej ustanovil.

2. Řízení

Hlavní právní texty týkající se soudních znaleckých posudků ve Francii:

• trestní řád a občanský soudní řád,
• zákon 71-498 ze dne 29. června 1971 o soudních znalcích, který byl několikrát pozměněn, zejména dne 18. listopadu 2016,
• vyhláška ze dne 23. prosince 2004, několikrát pozměněna.

Během řízení mohou být znalci v kontaktu s účastníky řízení, musí však přísně dodržovat zásadu kontradiktorního řízení. Výjimky se týkají lékařského nebo obchodního tajemství.

Neexistuje žádná předepsaná struktura znaleckých posudků, existují však iniciativy, které chtějí tuto mezeru vyplnit.

V posudku však znalci musí:

• podrobně uvést svou argumentaci,
• specifikovat dokumenty, na nichž svůj posudek založili,
• reagovat na prohlášení účastníků řízení,
• uvést úplný seznam dokumentů, které jim byly předány.

Pokud soud požadoval předběžný posudek, znalec zašle tento posudek účastníkům řízení, aby získal jejich vyjádření.

V trestních věcech se musí znalec zúčastnit jednání. V občanskoprávních věcech může soud znalce požádat, aby se zúčastnil jednání.

Znalec může být povinen předložit doplňující posudek na základě rozhodnutí soudu, například poté, co se účastníci řízení k posudku vyjádřili a položili doplňující otázky.

Soud kontroluje průběh znaleckého šetření. Tímto úkolem je pověřen konkrétní soudce u soudu prvního stupně.

Zde uváděné informace byly shromážděny během projektu „Vyhledání znalce“ od kontaktních osob v jednotlivých zemích, které vybral Evropský institut pro expertizu a znalce, EEEI.