Upozorňujeme, že výchozí řečtina verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.
Swipe to change

Vyhledat znalce

Řecko

Obsah zajišťuje
Řecko

I. Seznamy a rejstříky znalců

V Řecku jsou znalci zapsáni podle oboru specializace. Rejstříky znalců vedou soudy prvního stupně. Tyto rejstříky jsou veřejné, používají je však pouze soudci, kteří chtějí ustanovit znalce. Soud může ustanovit jednoho nebo více znalců, pokud má za to, že projednávané otázky vyžadují zvláštní znalosti. Soud je dále povinen ustanovit znalce, pokud o to požádá účastník řízení, jestliže má soud za to, že jsou vyžadovány zvláštní znalosti.

Aby byli do rejstříku zapsáni, musí znalci podat přihlášku.

Po veřejné výzvě k podání žádosti u občanskoprávního nebo správního soudu prvního stupně (prostřednictvím oficiální webové stránky soudu) podá uchazeč tajemníkovi soudu prvního stupně písemnou žádost se svými osobními údaji, v níž prohlásí, že:

  • nebyl ani odsouzen ani obviněn z trestného činu nebo přečinu, a v důsledku toho zbaven svých politických práv,
  • není zbaven své profesní licence,
  • není zbaven práva nakládat s majetkem z důvodu platební neschopnosti nebo poručnictví,
  • není soudcem, státním zástupcem ani úředníkem.

Na konci postupu podávání žádostí, který se koná každý rok, je zveřejněn návrh rejstříku znalců. Po uplynutí lhůty pro podání námitek soud prvního stupně ve vícečlenném složení schválí konečný rejstřík.

Pro trestní řízení spravuje rejstřík znalců Rada soudců trestních soudů na návrh státního zástupce. Znalci musí splňovat následující požadavky:

  • jsou starší 21 let,
  • jsou způsobilí k právům a právním úkonům a nevykazují mentální postižení,
  • nebyli odsouzeni z trestného činu nebo přečinu, a v důsledku toho zbaveni svých politických práv nebo propuštěni ze státní služby,
  • nebyla jim odňata jejich své profesní licence,
  • nezpůsobili skutečnosti, které jsou předmětem znaleckého posudku,
  • nejsou příslušnými soudci, státními zástupci, tajemníky nebo úředníky v daném řízení,
  • nebyli odsouzeni za stejný trestný čin jako obviněný a
  • nejsou manželem, sourozencem nebo blízkým příbuzným obžalovaného či odpůrce.

Znalci mohou být z rejstříku vyškrtnuti na vlastní žádost, pokud již nesplňují požadavky nebo pokud tak rozhodne příslušný orgán.

II. Kvalifikace znalce

Aby mohli vystupovat jako znalci, musí být znalci členy profesního sdružení.

III. Odměňování znalců

V trestním řízení hradí odměnu znalce stát. Pokud jde o občanskoprávní řízení, musí žalobce zaplatit zálohu na náklady soudních znalců. Po skončení hlavního líčení musí náklady uhradit účastník řízení, který byl v řízení neúspěšný. Odměna znalce se určuje dohodou. Účastníci řízení mohou za určitých podmínek získat právní pomoc týkající se odměny znalce.

IV. Odpovědnost znalců

Znalci nesou odpovědnost v souladu s obecným smluvním právem a právem občanskoprávních deliktů. Nejsou povinni krýt svou případnou odpovědnost pojištěním odpovědnosti z výkonu profesní činnosti.

V. Doplňující informace o znaleckém řízení

Hlavní právní ustanovení použitelná na činnost soudních znalců v Řecku představují články 368–392 řeckého občanského soudního řádu a článek 20 § 7 královské vyhlášky č. 566/1968, zákon 2882/2001 (zákon o vyvlastnění). Dále se použijí články 159–168 řeckého správního řádu a článek 183–203 řeckého trestního řádu.

Soud má pravomoc nařídit podle vlastního uvážení provádění důkazů, neboť hlavním účelem je zjištění pravdy. Tato pravomoc je omezena jedině zásadou kontradiktornosti.

1. Ustanovování znalců

Znalce může ustanovit soud a účastníci řízení. Ustanovování znalců ve správním řízení je podobné jako v občanskoprávním řízení. V řízení před trestním soudem může znalce ustanovit státní zástupce nebo soud v průběhu vyšetřování. Za tímto účelem existuje jiný rejstřík než v občanskoprávním řízení a znalec musí splnit náročnější požadavky než v občanskoprávním a správním řízení.

a) Ustanovení soudem

Občanskoprávní soud má diskreční pravomoc ustanovit znalce buď z moci úřední, nebo na výslovnou žádost účastníka řízení, pokud příslušnou skutkovou podstatu nelze určit jinak. V tomto případě se ústní jednání odloží na datum po vydání znaleckého posudku. Soud může znalcem ustanovit kteroukoli osobu, kterou bude považovat za vhodnou. Znalec musí soudu oznámit jakýkoli střet zájmů. Soudem ustanovení znalci mají přístup ke spisu.

b) Ustanovení účastníky řízení

V Řecku existují tři druhy znalců ustanovovaných účastníky řízení: techničtí poradci (články 391–392 občanského soudního řádu, článek 167 správního řádu, článek 204 a násl. trestního řádu), mimosoudní znalci a znalečtí svědci. Technického poradce ustanovuje účastník řízení, aby kontroloval činnost soudem ustanoveného znalce. Mimosoudního znalce vybírá účastník řízení. Účastníci řízení se musí jeho posudku dovolat a předložit jej, jinak je zamítnut jako nepřípustný. Pokud jsou tyto požadavky splněny, soud znalecký posudek svobodně prozkoumá a posoudí. Posudek se nepovažuje za důkaz. Souvisí spíše s právním základem argumentů účastníka řízení. Znalečtí svědci jsou svědci se zvláštními vědeckými nebo technickými znalostmi, které soud vyslechne.

Soud může rozhodnout, zda ve svém rozsudku založí odůvodnění na posudku znalce. Soud může svůj rozsudek založit na znaleckém posudku i v případě, že byl znalecký posudek vydán s porušením jednacího řádu. Pokud je však porušení procesních pravidel značné, bude se mít za to, že znalecký posudek neexistuje. V takovém případě nesmí soudce na znaleckém posudku založit odůvodnění rozsudku.

2. Řízení (občanskoprávní)

Techničtí poradci účastníků řízení, pokud je účastníci řízení najali, mohou provádět křížový výslech soudem ustanovených znalců. Jedinou povinností znalce je předložit posudek. Znalci ustanovení účastníky řízení mohou být během řízení ve styku s účastníky řízení, soudem ustanovení znalci k tomu musí mít povolení soudu.

a) Znalecký posudek

V řeckých znaleckých řízeních se nevyžaduje předběžný znalecký posudek. Hlavní posudek lze předložit písemně nebo ústně. Při předkládání posudku nemusí znalec dodržet konkrétní strukturu.

Pokud soud považuje posudek za neúplný nebo pokud dojde k neodůvodněnému pochybení znalce, může soud nařídit vypracování nového nebo doplňujícího posudku, a to z moci úřední nebo na žádost účastníků řízení. Soud může také nařídit, aby znalec zaplatil soudní poplatky z důvodu svého neodůvodněného pochybení.

Znalecký posudek může být zpochybněn prohlášeními účastníků řízení a revizním posudkem.

b) Soudní jednání

Soudce nařídí znalcům osobní účast na jednání jen ve výjimečných případech.

 

Zde uváděné informace byly shromážděny během projektu „Vyhledání znalce“ od kontaktních osob v jednotlivých zemích, které vybral Evropský institut pro expertizu a znalce, EEEI.

Poslední aktualizace: 10/09/2020

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.